Historie domu čp. 110 v Kolinci
Čp. 110, parcela č. 65
(Nové čp. 110 na parcele č. 337, majitel Václav Kislinger - viz toto!)
Úzký domeček s dnešním popisným číslem 110 budí dojem části vedlejšího domu čp. 128. Doplňuje svým štítem celek vyšším štítem uprostřed a dvěma nižšími po straně. Snad tu působila skutečnost, že oba sousední domy patřily majitelům židovského vyznání. Z čp. 110 se jde do sklepa pod čp. 128. Tento sklep byl původně společný pro obě popisná čísla. Z toho vyplývá, že čp. 128 i 110 byla stavěna najednou.
Kdy k tomu došlo, není přesně známo.
Dne 12. dubna 1800 prodala vrchnost židu Michalu Ledererovi a jeho manželce Sáře židovskou chalupu čp. III, v níž již bydleli i s tím dílem vrchnostenského místa, který ležel za chalupami Jakuba Krauskopfa a Moisese Neumanna za 160 zl. (viz historii čp. 125 a 126).
Michal Lederer dostal svatební povolení od kolineckého panství dne 19. 8. 1775. Odkud pocházel není známo. Jeho manželka Sára byla z Bechyně. Bližší údaje o jeho rodině podává seznam židů z r. 1794. (Židovská etnická komunita v Kolinci)
Michal Lederer 43 roků živí se porážkami dobytka a prodejem papíru,
Sára, jeho manželka 36 roků,
Anna, jejich dcera 15 roků,
Esther jejich dcera 12 roků,
Isaak, I. rozený syn 8 roků,
Wolfgang, II. roz. 5 roků.
15:42 13.2.2011 V této rodině žila Barbora Harantová, 28letá vdova, která se živila pečením chleba, a její dcera 4letá Magdalena a tříměsíční Rosel. Isaak Lederer dostal svatební povolení do otcovké rodiny dne 21. 12. 1814 č. 51160 s Františkou Schiesslerovou, se kterou měl 2 syny. Josefa nar. 1817 a Michala nar. 1824.
Wolfgang Lederer dostal dle guberniálního dekretu z 20. 8. 1818 č. 37699 povolení vystěhovat se do Uher.
Otec Michal Lederer s manželkou Sárou prodali tento domek dne 6. 4. 1813 Antonínu Jedličkovi za 600zl.
Další osudy rodiny Ledererovy nejsou známy. Snad bydleli v prodaném domku. Isaak Lederer zemřel 12. 9. 1845, Michal Lederer (snad jeho syn) 25. 3. 1846. Ještě dne 27. 10. 1845 zemřela v čp. III 50letá svobodná Františka Ledererová, služka, ze Spáleného Poříčí. Těmito zanikl rod Ledererů v Kolinci. Nový majitel Antonín Jedlička byl zednický mistr. Později si zakoupil domek na Ovčíně čp. 94 a zde v r. 1865 v 85 letech zemřel. Domek čp. 110 držel celých 22 let v mužném věku. Patrně neměl potomků, poněvadž v matrice narozených není žádných záznamů.
Dne 27. 4. 1835 prodal Antonín Jedlička svůj domek čp. 110 Evě Wachtlové, dceři Františka Franty, mistra drátenického z Klatov a matky Rozalie Ratmajerové (Bružkové) z Maršovic. Eva měla, za manžela Jiřího Wachtla, domkáře a tesařského tovaryše z Kolince čp. 102. Z jejich krátkého manželství se narodily tyto děti:
Matěj nar.?, †7. 1. 1830 v čp. 102, 7 let,
Matěj nar. 23. 10. 1830, †28. 8. 1832,
Anna nar. 25. 2. 1832, †25. 3. 1833,
Anna nar. 20. 4. 1834.
Eva Wachtlová zemřela dne 20. 4. 1836 38letech na TBC.
Jiří Wachtl se oženil podruhé s Josefou, dcerou Jana Ulrycha, mlynáře z Vlčkovic a matky Anny. Narodil se jim zde syn Josef dne 24. 10. 1837 v čp. 110, avšak dne 21. 5. 1841 již zemřel. V té době je otec uváděn jako krupař, který pravděpodobně prodával výrobky svého tchána-mlynáře.
Dne 29. 3. 1844 prodal Jiří Wachtl svůj domek Tomáši Brangovi pro jeho syna Františka Branga za 340zl. Pro jeho krátkodobé vlastnictví domku a pobyt v Kolinci není o něm nic podstatného známo. Nový majitel prodal tento domek čp. 110 dne 16. 5. 1846 manželům Josefu a Marii Kohoutovým za 300zl.
Josef Kohout, jako mistr pekařský, byl synem Jakuba Kohouta, souseda v Kolinci čp. 42 a matky Marie rozené Sejpkové z Kolince čp. 21. Ve svých 26 letech se dne 29. 5. 1843 oženil s Marií, 25letou dcerou Jana Dolejšího, souseda z Kolince čp. 24 a matky Kateřiny rozené Kroupové, šafářské dcery z Kolince čp. 1. Jejich první dvě děti se narodily v čp. 24, ostatní v čp. 110:
Jan nar. 26. 6. 1842 v čp. 24, †15. 10. 1843,
Josef nar. 6. 7. 1844 v čp. 24,
Eva nar. 6. 7. 1844 v čp. 24, †8. 4. 1845 v čp. 24,
Sophia nar. 14. 5. 1847 v čp. 110, † 1. 6. 1847,
Jan nar. 24. 3. 1848 v čp. 110, † 17. 2. 1850,
Sophia nar. 20. 9. 1850,
Kateřina nar. 25. 12. 1854 v čp. 110, † 6. 2. 1859,
Eva nar. 23. 12. 1854 v čp. 110,
Vojtěch nar. 3. 10. 1857 v čp. 110, † 15. 5. 1859,
Emanuel nar. 12. 1. 1861 v čp. 110, † 15. 2. 1861.
Josef Kohout, majitel domu, zemřel dne 10. 1. 1886 v 69 letech a jeho manželka Marie dne 5. 4. 1889 taktéž v čp. 110 v 73 letech.
Před svou smrtí (po smrti svého manžela) odevzdala Marie Kohoutová svůj domek čp 110 dne 30. 9. 1886 své dceři Žofii. Ta se dne 4. 11. 1867 v 17 letech provdala za Jakuba Karla Sýkoru, mistra obuvnického v Kolinci čp. 21, syna Jana Sýkory, mistra obuvnického a kostelníka v Kolinci čp. 21 a matky Albertiny, dcery Vojtěcha Francla, mistra soukenického z Velhartic. Jejich děti se narodily v čp. 21 a 23:
Václav Josef nar. 28. 9. 1868 v čp. 21, † 10. 5. 1890,
Marie nar. 2. 7. 1870 v čp. 21, † na TBC,
Božena nar. 5. 11. 1873 v čp. 21,
Bohuslav Jan nar. 24. 6. 1877 v čp. 23, oženil se 23. X. 1922 s Magd. Kovandovou v Klatovech,
Anežka Karolina nar. 3. 11. 1880 v čp. 21.
Bohuslav Sýkora převzal otcovský majetek dne 26. 6. 1919. Za manželku si vzal dne 20. 11. 1906 Karolinu, 21 letou dceru Matěj. Krále, mistra zámečnického v Kolinci 11 a matky Anny rozené Malkové z Kolince čp. 1. Narodily se jim tu dvě děti:
Marie Žofie nar. 7. 5. 1908, provd. za Karla Trojana dne 15. X. 1927,
Václav nar. 15. 9. 1909.
Syn Václav se vyučil otcovskému řemeslu. Denně se svým otcem vysedávali u malého okénka na ševcovském verpánku s nezbytnými zástěrami doslovně od slunka východu do jeho západu. Jen letmo pohlédli na radniční dvůr, na němž stejně často se potácel rozjařený “Stammgast“ z vedlejšího hostince jako vyděšeně se vzpouzelo dobytče, jež táhl řezník do protějších jatek.
Jen pozdě večer Václav vybíhal průjezdem na roh radniční budovy s očima upřenýma na sokolské hřiště, zda místní mládež se věnuje fotbalu-jeho lásce.
Jako jeho otec, tak i on podlehl zákeřné tuberkulose, svobodný, 40 let stár. Polovina domu, kterou dne 23. 1. 1942 dostal, mu nebyla dlouho domovem. S ním odešel poslední příslušník této větve rodu Sýkorů v Kolinci.
Po smrti Bohuslava Sýkory se vdova Magdalena, která se narodila v Malé Vísce dne 28. 7. 1893 jako dcera Jos. Kovandy, chalupníka v Malé Vísce a matky Jany rozené Chroustové z Malonic čp. 8, provdala znovu dne 22. 4. 1947 za Jakuba Heřmana, výměnkáře v Ujčíně čp. 3, syna Marie Heřmanové, dcery Antonína Heřmana, rolníka v Ujčíně čp. 3 a matky Marie rozené Kutilové z Konína čp. 1. Jakub Heřman byl vdovcem po Anně rozené Janečkové z Ujčína čp. 13.
Po jeho smrti žila vdova Magdalena v domku dále. Stejně jako sousední domy čeká domek na svůj konec. Počátkem roku 1974 mají být jeho dny sečteny, aby ustoupil zájmu nové generace.
Pro další zájemce o tento domek je vhodné poznamenat, že nejdříve jako židovský majetek měl popisné číslo III, do roku 1854 až 1856 čp. 109 a pak 110. Po zániku domku bude toto popisné číslo jistě přiděleno jinému objektu.
Zástavbou zanikne pravděpodobně i ulička mezi čp. 110 a radniční budovou čp. 120, kterou obec kolinecká dne 1. 8. 1796 dovolila průjezd na všechny časy k židovské škole a synagoze. Za to dala židovská obec pro všechny občany jedno vědro piva. Ulička byla 3 metry široká a 10 metrů dlouhá.
Situační plán zástavby rohu Jindřichovické ulice a dolní části náměstí dle stabilního katastru z roku 1837 na rubu strany 14“a“ tohoto dílu (1. část)