Dále se budeme zabývat řadou nízkých malebných domečků vysoko nad říčkou Pstružnou pod lesem vlevo cesty k Horám Matky Boží. Za svůj vznik děkují někdejšímu panskému ovčínu, z něhož byly domky po jeho zrušení po r. 1800 vystaveny. Proto byla tato skupinka domů pojmenována Ovčín.
Jak vypadaly staré ovčí stáje, se nezachovalo. Situační plán byl překreslen podle stabilního katastru z r. 1837.
Majiteli těchto “starých kasírovaných ovčích stájí“ se stali ponejvíce drobní řemeslníci, ponejvíce zedníci, papírenští tovaryši, kteří pracovali v blízké kolinecké papírně, dále tkalci a konečně strážci panských lesů - hajní. Je zajímavé, že velká část obyvatelů Ovčína přišla z Podolí, Neznašov, Březí, ale i Onoho Světa.
Popis jednotlivých domků a jejich obyvatelů počneme od východu čp. 99.
Prvním pravděpodobným majitelem byl František Türpetl, invalida (krajský dragoun) se svou ženou Barborou, dcerou Pavla Brožíka, domkáře z Prudinovic u Chrudimě, a matky Ludmily.
Dne 22. 9. 1819 byla tato chalupa vylicítírovaná po zemřelém Františku Türpetlovi pro Víta Kaltenbrunnera, který měl za manželku Františku, dceru Jana Tichýho, koláře z Nové Pláničky čp. 37 a matky Barbory rozené Janoučkové odtamtéž. Nový majitel zemřel v tomto čp. 99 dne 24. 1. 1840 ve 64 letech. Z jejich dětí jsou známy:
Vojtěch, Marie‚ Magdalena a František.
Po smrti Víta Kaltenbrunnera dostal chalupu v r. 1843 syn Vojtěch, který ji dne 5. 5. 1843 prodal Tomáši a Antonii Fránovým za 675 zlatých.
Dne 7. 4. 1848 koupil tuto chalupu Josef Hlavík z Ujčína za 580 zlatých.
Odevzdací listinou z 5. 6. 1861 se stala chalupa majetkem hraběte Eduarda Taaffe a byla z ní zřízena hájovna. Ale i v hraběcích rukou byla děděna na různé příslušníky tohoto rodu. Tak dne 20. 11. 1896 dostali po jedné čtvrtině:
Marie, hraběnka Coudenhove, rozená hraběnka z Taaffeů,
Louise, hraběnka z Taaffe,
Helena Freiin z Mattencloit roz. hraběnka z Taaffe,
Jindřich hrabě Taaffe.
Dnem 10. 10. 1897 dostal Jindřich Taaffe 3/4 domu. Dnem 23. 11. 1918 se domek dostal do vlastnictví Hugona Kriegera a Leopolda Wulkana po polovinách.
Avšak dnem 16. 4. 1920 byl domek opět v majetku Dr. Jindřicha Taaffe, ale záborem dne 30. 12. 1920 se stal majetkem obce Kolinec. Bydleli pak tam hajní obecních kolineckých lesů.
Vojtěch Šírek, lesní hajný v Kolinci čp. 99 se svou manželkou Magdalenou rozenou Bečvářovou z Čejkov čp. 59 bydlel dříve v Čejkoveeh a Tedražicích. Tam se jim narodily čtyři děti, se kterými přišel do Kolince:
Marie nar. 20. 5. 1896 v Čejkovech, odd. 31. 3. 1924 za Bohumila Terše, mlynářského dělníka nar. 30. 3. 1901 v Lobzích č. 66, syna Václava Terše, dělníka tamtéž, a matky Kateřiny rozené Ornátové.
Vojtěch nar. 1. 8. 1899 v Čejkovech,
Karel nar. 29. 7. 1905 v Tedražicích,
František nar. 10. 11. 1907.
Syn Vojtěch se dne 25. 9. 1920 oženil s Antonií Krýslovou, nar. 10. 6. 1899 v Kolinci čp. 93, dcerou Františka Krýsla, domkáře v Kolinci čp. 93 a matky Josefy rozené Šebestové z Mokrosuk čp. 42. Byl dělníkem na dráze a později úpravčím trati ČSD v Kolinci. Do své smrti bydleli manželé v železniční budově čp. 143 v Kolinci.
Jeho bratr Karel se oženil dne 30. 1. 1932 s Barborou Koželuhovou nar. 1. 9. 1907 ve Vlčkovicích čp. 18, dcerou Václava Koželuha, tesaře ve Vlčkovicích čp. 18 a matky rozené Fürbacherové z Prokšína čp. 56.
Tento syn Karel se později stal nástupcem otcovým ve funkci hajného obecních lesů. Zde se narodil těmto manželům syn Karel. Po smrti své manželky Barbory se oženil s vdovou Růženou Pavlíkovou v Kolinci čp. 63, kde v r. 1976 zemřel dobrovolnou smrtí.
Další bratr František si s manželkou Annou, nar. 3. 3. 1909 postavili v r. 1934 domek na Novém Ovčíně čp. 197. Jejich dcera Božena, nar. 12. 4. 1933, se provdala již v novém domově za Bedřicha Popela nar. 7. 7. 1926.
Původní zápis na domek čp. 99 pochází z 19. 10. 1811 a je vložen do gruntovní knihy městečka Kolince Nr. II, fol. 101.