Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 75 bývalé pohodnice na Pačinách

Parcela při bývalé pohodnici č. 136/1

navýšený pahrbek - pod ním sklepení původní pohodnice, r. 2011

Daleko za Kolincem vpravo od silnice Kolinec-Buršice vidíme za lesem na Pačinách v louce pahrbek se sklepením. Je to zbytek někdejší pohodnice. Poněvadž její obyvatelé - pohodníci, rasové a v novější době drnomistři zvaní byli ve starších dobách u ostatních obyvatelů v opovržení, třebaže byli nepoddaní a svobodní, a jejich řemeslo považováno za nečisté, proto, jako kdysi katové, bydleli tak daleko. Z opovržení vyrostla u nich často nenávist k lidem, někdy i násilnická povaha a hrubost.

pohled od silnice, r. 2011

Podle archiváře Teplého (Dějiny Jindřichova Hradce, díl II, str. 113) povolal k nám “cavalieres“ tj. pohodníky císař Ferdinand z Němec a proto všichni mají německá příjmení. Jejich řemeslo pohodlné se stalo později řemeslem královským. Jejich české pojmenování je původu nejasného. Nejspíše má vztah k slovesu pohoditi (odložiti mršinu nebo co jiného na pustém místě). Pohodný se zabývá tím, co se pohodilo nebo co by se pohodilo. Z r. 1618 a 1711 je doloženo i pojmenování pohodlný. Latinské pojmenování exoriátor nebo detector.

V Kolinci a okolí byli pohodníci nositeli těchto příjmení: Haller, Schlehofer, Wohlmuth, Altschmied (také udáván Ahlschmied), Geiger, Berger, Kieslinger, Langmaier, Heidinger, Strossner, Fürbach a Holzknecht.

První známý pohodník ve zdejší obci byl Jan Haller z Hrádku, který se na zdejší dominium dostal dne 1. 1. 1749 s úkolem odstraňovat zdechliny na 5 dvorech a ovčínech. Ročně dostával jako plat 2 strychy žita a jeden strych ovsa.

Jeho manželka je známa jen jako Anna Marie. Narodilo se jim 9 dětí: Vavřinec, Josef, Kateřina, Marie, Anna, Antonín, Alžběta‚ Václav‚ Barbora. Od r. 1763 se stal po otci pohodníkem jeho syn Václav Halley. Za ženu měl Evu rozenou Heilink. Okolo osamělé chalupy se zanedlouho hemžilo sedm dětí:
Kašpar nar. ?
Markéta nar. 10. 1. 1763,
Dorota nar. 2. 9. 1765,
Kateřina nar. 20. 3. 1767,
František nar. 3. 4. 1770,
Marie nar. 5. 7. 1776.

Syn Jan byl v r. 1788 ve 22 letech zastřelen. Více o této události matrika nehovoří.

Při prvním číslování domů v r. 1771 dostala pohodnice popisné číslo 50.

Václav Haller měl pravděpodobně ještě syna Vavřince, protože dne 26. 8. 1788 předal Václav Haller, pohodný na Pačinech dřevěnou chalupu s jednou místností, stájí a stodolou prostřednímu synu Vavřincovi. Ten se oženil s Markétou, dcerou pohodníka Bergera ze Štěnovic čp. 45. Manželům se zde narodily tyto děti:
Marie nar. 9. 4. 1789,
Alžběta nar. 4. 10. 1791, †r. 1795,
Jan nar. 5. 3. 1794, †r. 1794,
Alžběta nar. 5. 11. 1798,
Anna nar. 25. 7. 1801,
Jiří nar. 29. 4. 1804,
Terezie nar. 1. 9. 1808.

V r. 1802 byl prodán pohodnému Vavřinci Hallerovi kus lesa.

Dne 19. 9. 1819 předal otec Vavřinec Haller svému synovi Janu Hallerovi chalupu čp. 75 na Pačinech i s rasovstvím. Jeho manželka Marie, dcera Antonína Altšmída, pohodnýho z Dešenic a matky Alžběty Uldrichovy z Frauenbergu mu povila 10 dětí. Byly to:
Vavřinec nar. 14. 6. 1817,
Vavřinec nar. 11. 9. 1818,
Josef nar. 24. 2. 1821,
Marie Anna nar. 8. 2. 1827,
Anna nar. 1. 7. 1829,
Antonín nar. 19. 7. 1831, †3. 4. 1850,
Alžběta nar. 17. 12. 1833,
Václav nar. 12. 9. 1836,
Barbora nar. 5. 5. 1840,
Kateřina nar. ?

Jan Haller zemřel 12. 4. 1845. Vdova předala 23. 10. 1849 rasovnu synu Josefovi a jeho manželce Kateřině, dceři Ondřeje Wohlmutha, drnomistra z Ústalče čp. 27 a matky Barbory rozené Vogelové z Červeného Poříčí. Jak bývalo zvykem se jim narodilo mnoho dětí:
Antonín nar. 10. 8. 1850,
Josef nar. 6. 8. 1852, †15. 8. 1852,
Antonín nar. 17. 1. 1854, †24. 1. 1854,
Josef nar. 23. 2. 1855,
Barbora nar. 12. 7. 1857,
Marie nar. 26. 8. 1859, †2. 10. 1859,
Kateřina nar. 23. 8. 1860,
Marie nar. 19. 4. 1862,
Anna nar. ?

V čp. 75 slavily svatby též sestry Jana Hallera: dne 16. 1. 1855 Anna Hallerová s Františkem Strossnerem, drnomistrem ze Zalužen čp. 73, synem Josefa Strossnera, drnomistra tamtéž a matky Rosalie rozené Eichlerové ze Zahrádky. Svědky byli Josef Heidinger, drnomistr z Hrádku, a František Schlehofer, drnomistr z Tajanova. Druhá sestra Jana Hallera, Marie, se zde provdala za Františka Schlehofera, bývalého drnomistra v Tajanově, syna Jiřího Schlehofera, drnomistra v Tajanově čp. 22 a matky Kateřiny, dcery Petra Langmaiera, drnomistra v Červeném Poříčí. Tu se jim také narodila dvojčata Marie a Josef 5. 6. 1868.

Posledními obyvateli této samoty byl Josef Haller, syn Josefa Hallera a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Wohlmutha, drnomistra z Ústalče se svou manželkou Františkou Johanou, dcerou Františka Zíky, mlynáře ve Vlčkovicích a matky Marie, dcery Martina Holuba, mlynáře v Mlázovech čp. 19. Sestra posledního Hallera, Marie, se dne 20. 9. 1881 provdala za Jana Šobra, chalupníka v Nových Strakonicích čp. 160, syna Jana Šobra tamtéž a matky Anny, dcery Anny Česánkové ze Škudry čp. 21. Za tohoto obyvatele chalupa čp. 75, dřívější pohodnice, vyhořela, a Jan Šobr si koupil bývalý “špitál“ v Kolinci čp. 13.

Zanikla rázovitá chalupa, opředená mnoha tajuplnými zkazmi, často vybájenými, splynuli s ostatními obyvateli i ti, kteří v ní osaměle žili. Upadlo v zapomnění vědomí méněcenného původu na jedné straně i štítění se ze strany ostatních občanů. Po dobu 150 let konali zde příslušníci rodu Hallerů užitečnou zdravotnickou práci v tmářském odsouzení na posledním stupni společenského žebříčku. Jejich dvoukolovou káru nahradil speciální nákladní automobil kafilérie. Mrchoviště, obloukem lidmi obcházená, nahradila továrna k zpracování zvířecích zdechlin pro další zužitkování.

zpět