Historie domu čp. 150 v Kolinci
Čp. 150, parcela č. 157/1
Postavení železnice a vybudování cesty ke kolineckému nádraží od bývalé zámecké budovy otevřelo perspektivy pro postavení hostince v blízkosti nádraží vedle mostu přes říčku Pstružnou. Služby měl poskytovat hostinec nejen cestujícím a drážním zaměstnancům, ale i novým obyvatelům plánované zástavby od městečka směrem k nádraží.
Hostinec postavil v r. 1906 Alois Zajíc, narozený 9. července 1875 v Kolinci čp. 9, syn Matěje Zajíce, souseda v Kolinci čp. 42, a matky Anny rozené Boublíkové z Tedražic č. 1. Za manželku si vzal Františku Pavlinu, narozenou 15. 1. 1884 v Kolinci čp. 111, dceru Karla Frančíka, hostinského v Čermné č. 4 a matky Ludmily rozené Korcové z Čermné č. 9.
Budova této “Restaurace u nádraží“ byla na svou dobu dobře vybavená lokálem, další místností, která sloužívala jako spolková místnost tělovýchovné jednoty Sokol i jako dodatková restaurační místnost, se sálem a v podkroví s pokojíky pro letní hosty. Směrem západním navazovala na budovu restaurační zahrada s krytým kuželníkem a později se stinnými stromy k letnímu posezení, občerstvení a pobavení.
V tomto popisném čísle se narodily manželům Zajícovým všechny jejich děti:
Anna Johana nar. 24. 5. 1907, provd. za Jana Hotovce, úředníka Hosp. družstva,
Jaroslav Karel nar. 10. 1. 1909, učitel, ředitel školy v Kolinci, později okr. škol. inspektor v Horažďovicích a konečně vedoucí odboru školství KNV v Plzni. Oddán 2. 3. 1935 s Annou Márovou, dcerou Vojtěcha Máry, penzisty v Kolinci č. 153, a matky Boženy rozené Vaníkové z Přena u Bílovic,
Kamila Marie nar. 25. 5. 1910, provd. 5. 4. 1933 za Karla Šose, rolníka z Kolince čp. 7, později nájemce zbytkového velkostatku ve Velharticích,
Vladimír nar. 24. 3. 1924, inž. chemie o. p. Škoda Plzeň, † ve 40 letech na srdeční chorobu, oddán s JUDr Miroslavou Machačovou, dcerou Miroslava Machače, učitele v Kolinci č. 69, a matky Antonie.
Pro nedostatek ubytovacího prostoru pro vlastní rodinu, v níž žila i švagrová hostinského Aloise Zajíce Ludmila Hinzová, postavil na jižní straně hostince při břehu Pstružné malý obytný domek, pro něhož byla oddělená výměra určena jako parc. č. 157/2 (stavební pozemek hostince nesl pak označení parc. č. 157/1) a domku bylo přiděleno čp. 192.
Po roce 1948 v rámci znárodňování daroval syn Jaroslav restauraci družstevnímu sektoru Jednota. Od té doby se vystřídalo v této restauraci více vedoucích, z nichž delší dobu zde prožili:
Julius Bobek, narozený 11. 9. 1896, se svou manželkou Janou, narozenou 22. 5. 1902, a se synem Ludvíkem, později důstojníkem čs. Armády,
František Frančík, narozený 5. 8. 1911, svého času také vedoucí restaurace “Na radnici“ na náměstí v Kolinci, se svou manželkou Anežkou, narozenou 8. 2. 1912, se synem a dcerou.
Změnou majitelů hostince se změnila časem i struktura provozních místností. Sál byl přeměněn v restaurační jídelnu, zvětšena kuchyně apod.
Jakou úlohu sehrála tato budova ve spolkovém, společenském a kulturním životě obce bude pojednáno v příslušné kapitole těchto dějin.