Půdní poměry

Sledované území se nachází v údolí řeky Ostružné a Kalného potoka, které rozdělují dané území na tři části – jižní, jež je z obou stran ohraničena tokem Ostružné a představuje ji především vrch Rovina (722 m). Hranice severovýchodní části, kterou je především vrch Vidhošť (759 m), představuje levý břeh Ostružné od soutoku s Kalným potokem a levý břeh Kalného potoka. Vrchy Hůrka (617 m), Ostrá (646 m) a Stříbrná (610 m) tvoří severozápadní část sledovaného území ohraničeného levým břehem Ostružné po soutok s Kalným potokem a pravý břeh Kalného potoka.

Vymezená oblast spadá do asociace hnědozemí, které jsou zde nejrozšířenější. Hlavní granulometrické asociace zde se vyskytující jsou asociace půd hlinitých. Vyskytují se však i půdy jílovitohlinité.

Převládají zde hnědé půdy kyselé, slabě oglejené, v nižších polohách a podél obou toků nivní půdy drnoglejové, místy rašelinné. Hnědé půdy vyšších poloh a v horních partiích hor mají mělčí rovnici omezenou hloubkou profilu a vyznačují se lehčím zrnitostním složením, vyšším obsahem skeletu, případně se vyskytují nezvětralé zbytky mateční horniny.

V údolních depresích se setkáváme s drnoglejovými půdami, které jsou po většinu roku silně provlhčované vysokou hladinou spodní vody. Fyzikální vlastnosti těchto půd jsou pro zemědělství nepříznivé v důsledku silného provlhčení a malé vzdušnosti. V nivních půdách a v zemědělsky obdělávaných oblastech je obsah organických látek velmi dobrý, půdní reakce je kyselá (pod pH = 6). Ornice je silně humózní (4,55%).

Produkčnost půd závisí na používání hnojiv, zemědělská půda sledované oblasti patří do skupiny méně úrodných půd. V důsledku členitosti terénu dochází často ke střídání horizontů půd středně těžkých či lehkých s půdami těžšími (jílovitohlinité). V půdním profilu se nachází množství bludných kamenů. Silná příměs slídy vlivem petrografického složení substrátu snižuje propustnost vody. V půdě je nedostatek CaCO₃, naopak obsah Fe₂O₃ činí až 4,86%, půdy lze tedy místy označit jako železité.

Eroze půdy je podmíněna přírodními a antropogeními faktory, které zde hrají významnější roli. Zemědělská činnost v okolí obce zapříčinila odstranění bariér bránících erozi (meze, remízky, lesní porosty aj.) a přinesla melioraci velkých ploch. Půdu narušují těžké zemědělské stroje. Působení všech faktorů se samozřejmě kombinuje a zapříčiňuje několikrát rychlejší erozi na orné půdě než na půdě chráněné například lesy.

Prameny: studie Agropojektu Praha z roku 1987