Uspořádal, doplnil o obrazovou přílohu a do elektronické podoby převedl Jan Vích. (Použité obrazové přílohy jsou z archivů; rodiny Taaffe, Mgr. Pavla Prince, Václava Kocourka ml.)
V Kolinci r. 2011
Kniha tato byla založena podle nařízení okresního úřadu v r. 1927 a jejím vedením pověřen starosta obce Jakub Heřman, který pro nával práce požádal majitele statku Ujčín pana Václava Prince, aby knihu za něho psal Týž asi pro nedostatek času do knihy zápisů běžně nečinil takže zápisy tyto byly napsány dodatečně za dobu od r. 1918 do r. 1929 a bylo učiněno opatření, aby se kniha pro příště řádně vedla.
Obec naše nebyla do r. 1923 samostatnou, nýbrž byla spojena s obcí Kolincem v jednu obec politickou, ačkoliv se hospodářsky spravovala samostatně. Dnešního dne čítá obec 37 čísel popisných, v osadě Konín jest jich sedm. Povahou jest Ujčín obcí zemědělskou, průmysl zde není kromě mlýna a pily p. Flosmana Emanuela žádný.
Čp. 1 Václav Princ, statkář | Čp. 21 Josef Hanus, dělník |
---|---|
Čp. 2 Bartoloměj Bejvl, domkář | Čp. 21 Josef Hanus, dělník |
Čp. 3 Jakub Heřman, rolník | Čp. 22 Karel Kodýtek, hostinský |
Čp. 4 František Krejčí, domkář a tesař | Čp. 23 František Kopelent, domkář |
Čp. 5 Obecní chudobinec | Čp. 24 Josef Ctibor, domkář |
Čp. 6 Jan Rendl, rolník | Čp. 25 Hynek Vališ, mlyn. pomocník |
Čp. 7 zrušeno, fíkovna | Čp. 26 Josef Vávra, domkář |
Čp. 8 Matěj Hanus, chalupník | Čp. 27 Helena Naušová, domkářka (kovář) |
Čp. 9, Karel Janko | Čp. 28 Stanislav Jarolím, domkář a žel. dělník |
Čp. 10 Emanuel Flosman, mlynář | Čp. 29 Marie Boublíková, domkářka |
Čp. 11 Jakub Faic, domkář a zedník | Čp. 30 Františka Hanusová, vto |
Čp. 12 Ondřej Hefler, rolník | Čp. 31 Emanuel Firch “Nový mlýn“, mlynář |
Čp. 13 Václav Janeček, rolník a host. | Čp. 32 Strážní domek dráhy |
Čp. 14 Josef Pavlík, chalupník a zedník | Čp. 33 Vojtěch Málek, domkář |
Čp. 15 Václav Zajíc, obecní hajný | Čp. 34 Karel Vondrovský, vto |
Čp. 16 Anna Heřmanová – Rendlová, domk. | Čp. 35 „Panská cihelna“ s domkem cihláře |
Čp. 17 Marie Janečková, chalupnice | Čp. 36 František Pošvář, železniční zřízenec |
Čp. 18 Matěj Prexl, chalupník | Čp. 37 Karla Vališová, domkářka |
Čp. 19 Ludvík Pojar, vto a zedník | |
Osada Konín | |
Čp. 1 Jana Procházková, chalupnice | Čp. 5 Martin Vachoušek, vto |
Čp. 2 Stanislav Kučera, chalupník | Čp. 6 Josef Rendl, vto |
Čp. 3 Václav Aschenbrenner, rolník | Čp. 7 zrušeno, Rendlova stodola |
Čp. 4 František Denk, vto | Čp. 8 Vojtěch Matějka, domkář |
Osada tato jest politicky i hospodářsky spojena s obcí naší, školou patří k Horám Matky Boží, farní osadou do Velhartic, kdežto obec naše školou i farou do Kolince.
Světovou válkou byla i naše obec velmi citelně poškozena, většina mladých mužů a i dosti starších 50r. bylo ve válce, v níž přímo padli:
Jan Prexl, padl na srbském bojišti,
Jakub Heřman, padl rovněž na srbském bojišti,
Josef Heřman, padl na ruském bojišti.
Následkem válečných útrap zemřeli pak doma:
František Vališ,
Josef Janeček,
Augustin Nauš, kovář.
Rovněž bylo po válce několik invalidů s různými zraněními.
Ceny všech životních potřeb byly samozřejmě jako v jiných obcích velmi vysoké a občanstvo vytrpělo i dosti bídy a hladu, ačkoliv přece méně než ve městech, ježto zde skoro každý měl aspoň tu nejnutnější potravinu, chléb, brambory a mléko ze svého hospodářství.
Převrat byl přijat jako v jiných místech s velikou radostí a náležitě slaven, jména padlých vojínů jsou uvedena na pomníku padlých v Kolinci.
V r. 1919 byly v obci první volby do obecního zastupitelstva, kandidovaly pouze 2 strany; soc. demokraté, Domovina a živnostníci. Starostou byl zvolen Ludvík Pojar, náměstkem Jan Hanus. Členy zastupitelstva: Jan Němeček, Václav Zajíc, Josef Pavlík, Matěj Prexl, Emanuel Flosman, Václav Heřman, Ondřej Hefler, Karel Kodýdek, Jakub Heřman, Josef Vávra. Členem obecního zastupitelstva v Kolinci byl Jan Hanus.
zpětV tomto roku bylo schváleno ve schůzi zastupitelstva v Kolinci, jíž byl přítomen i Jan Hanus, zříditi v Kolinci z panského zámku, patřícího býv. hraběti JUDru Jindř. Taaffeovi měšťanskou školu, v jejímž vydržování se s obcí Kolincem vede dodnes spor před úřady instančními. Na zřízení její obec naše přispěla částkou Kč 17.000. Byly zahájeny kroky, aby i obci naší se dostalo potřebného přídělu půdy z v Kolinci parcelovaného velkostatku, k němuž patřil i dvůr Ujčín.
Žádné zvláštní události nenastaly v tomto roce do r. 1921, kdy byl v Kolinci parcelován statek.
Z této parcelace dostala obec sama příděl lesa „Remíz“, přední a zadní „Luh“, „Volší“, „Stromky“, „Klínec“ a stavební místa, v celkové ceně Kč 43.000.
Obnos ten si obec vypůjčila, zálohu obci zapůjčil prozatím Jakub Heřman.
Rovněž zdejší občané dostali potřebný příděl půdy, čímž se situace hospodářská zdejších občanů značně zlepšila. Zbytkový statek od obce Kolince koupil p. Václav Princ za 505.000Kč. (Bývalý rolník v Kolinci a syn zasloužilého a dlouhodobého starosty obce Kolince)
V tomto roce byly nové volby do obce, kandidovaly 3 strany jako v r. 1919. Starostou byl zvolen Ondřej Hefler, rolník, náměstkem Ludvík Pojar, členy zastupitelstva Josef Pavlík, Jakub Heřman, Václav Janeček, Josef Janeček, Jan Rendl, Matěj Prexl, Josef Ctibor, Jakub Faic, Bartoloměj Bejvl a František Denk z Konína.
V tomto roce byly také rozděleny obce Kolinec a Ujčín ve 2 samostatné obce a rozděleni podle oboustranně schváleného protokolu obecní příslušníci. Jiných zvláštních událostí v tomto roce nebylo.
Začalo se se stavbou kapličky na návsi vedle staré kaple, která hrozila spadnutím.
V r. 1924 nebylo rovněž žádných zvláštních událostí, až v r. 1925 z 11. na 12. srpna nastala průtrž mračen spojená s velkou povodní, která u Vrátných strhla celou cestu. Na správu této cesty a poškozeného mostu dostala obec subvenci Kč. 4.200.
V r. 1926 byly opět volby do obecního zastupitelstva. Nebylo voleno podle poměrného zastoupení, ježto strany o to nežádaly. Starostou byl zvolen za Domovinu Jakub Heřman, rolník č. 3, náměstkem Matěj Prexl. Členy zastupitelstva Josef Pavlík, Václav Janeček, Karel Vondrovský, Stanislav Jarolím, Ludvík Nauš, Josef Vávra, Josef Maule, František Denk z Konína, Josef Rendl a Václav Zajíc. Následkem resignace Matěje Prexla, Karla Vondrovského a Josefa Pavlíka nastoupili náhradníci: Josef Vondrovský, Josef Rendl a Štěpán Janeček. Tito pánové resignovali až v r. 1928 za účelem rozpuštění zastupitelstva, čehož se různými přípisy domáhali.
V r. 1927 nebylo žádných zvláštních událostí.
V r. 1928 byla provedena revise obecního hospodářství za léta 1922 – 1926 a zjištěn byl pokladní schodek ve výši Kč. 16.690,48. O náhradě tohoto schodku nebylo dosud rozhodnuto. Tohoto roku obec přistoupila ku stavbě mostu přes Pstružnou. Plány dělal p. stav. Košťálek z Plánice, stavbu provedl Antonín Jílek stavitel z Velhartic, za Kč. 33.500, vícepráce pak činily více, takže celkový náklad činil Kč. 45.000. Obec částku tuto si vypůjčila u Okresní záložny Hosp. v Plánici. Dozor nad stavbou měl p. Josef Jílek z Kolince.
V r. 1929 požádala obec o povolení k poražení části lesa „Remízu“ na zaplacení dluhu, učiněného se stavbou mostu a žádosti bylo vyhověno. Bylo poraženo 1 ha lesa. Za veškeré dříví a odpady bylo strženo as 50.000 Kč, dluh byl ihned zaplacen. Dříví koupila firma Karel Jetter z Nýrska.
V tomto roce bylo přikročeno k dokončení stavby kapličky; členové honebního společenstva až na nepatrný počet se vesměs vzdali podílu z honitby ve prospěch dokončení stavby. Stavba tato byla různými překážkami ztěžována, hlavní boj proti vedl p. Ondřej Hefler jako legionář. Neznámým pachatelem byl i nápis na kapli smazán, pak se k tomu sám výše jmenovaný přiznal. Přesto byla kaple dokončena a dne 23. XI. za účasti četn. asistence vysvěcena. Na konci roku pak nastal v obci poměrný klid.
V r. 1929 dne 7. září shořel domek čp. 16 Anny Heřmanové, provdané Rendlové. Oheň založen nebyl, hašení se zúčastnilo všechno občanstvo se sborem hasičským místním, z Kolince a z Velhartic. S tímto domkem shořel i domek čp. 33 Vojtěcha Málka. Tento dostal pojistku Kč. 2.000, shora jmenovaná Kč. 5.000.
V tomto roku panovaly kruté mrazy a napadly spousty sněhu, jakých nebylo pamětníka, čímž občanstvo značně trpělo, neboť byl naprostý nedostatek paliva, hlavně uhlí.
Okolní obce byly postiženy krupobitím, naše obec jím ani dotčena nebyla, ne tolik, co by stálo za zmínku.
Na konci roku pokleslo značně v ceně obilí, 1 q žita stál Kč. 108, pšenice Kč. 150, ječmen 125Kč, oves Kč. 108, brambory Kč. 15, sláma 20Kč.
1 kg masa hov. Kč. 14, vepřového Kč. 16, chléb 1kg 1,50Kč, šaty 300 – 500Kč, boty 120 – 150Kč, strych pole dle polohy 3.000 – 4.000Kč.
Zápis tento byl zapsán dne 14.dubna 1930 L. Hofmanem, ob. tajemníkem z Kolince k žádosti p. starosty Jakuba Heřmana.
V tomto roce panovaly ještě velmi tíživé hospodářské a finanční poměry, jak v celém státě tak i v obci, následkem značného poklesu cen hospodářských plodin, na jichž výtěžku obec výhradně závisí.
Dne 6.března 1930 zúčastnila se obec s hasičským sborem oslavy 80.tých narozenin pana presidenta v Kolinci, kde byl lampiónový průvod s hudbou a přednáškou p. řed. škol L. Ubla. Rovněž byl zaslán p. presidentu telegram.
22/V.1930.
Milý čtenáři, uvedený rok jest rokem nezapomenutelným, hospodářská krise stihla veškeré zemědělství. Zemědělské produkty dosáhly tak snížených cen hned počátkem roku 1931. V tomto roce se u nás konaly obecní volby v polovici dubna. K těmto volbám se dostavily dvě strany; strana Domoviny a strana Sociálně demokratická. Proti volbě byl podán rekurz stranou Domoviny a nestal se platným pro Domovinu. Tudíž byl zvolen starosta ze strany Sociální demokracie.
Vracím se k prvé řádce; hospodářská krise nevynechala krisi dělnickou, takže celá doba r. 1931 byla pro dělníka dobou dosti vážnou. Který dělník byl odkázán na denní výdělek, prožíval život neblahý.
Vracím se milý čtenáři k roku 1928. V tomto roce bylo žádáno starostou, jenž vedl obecní úřad ze strany Domoviny, o revisi. Revise byla vzatá na předchůdce Ondřeje Heflera, jenž byl z povolaní svého domovinář. Revizní zpráva vykazovala, že 17.500Kč chybuje v obecní pokladně.
Že uvedená revisní zpráva nebyla správná, byla vynesena druhá a to mnohem menší, s kterou obviněný ještě nesouhlasil a bylo pokračováno.
V tomto roce byla podaná žádost ministerstvu sociální péče o subvenci na nouzové práce na stavbu mostu pode vsí “U Stromků“. Žádosti této bylo příznivě vyhověno, ministerstvo sociální péče povolilo na tuto stavbu 6.000Kč, při ukončení této stavby r. 1931 bylo shledáno, že obec doplatila na tuto stavbu 12.260Kč.
Takže r. 1931 byl ukončen s neúspěchem.
Uvedený rok vykazuje své události, že uvedený rok si uplatňoval dělnickou krisi. A to tak, že touto dobou nebyl vynechán žádný dělník. Příznivé počasí trochu usnadňovalo spokojenost dělnictvu. Však každý za lepšího počasí měl práce až do řádného unavení, a to tím, že dešťové srážky se značně střídaly.
Počátkem července tohoto roku nastala veliká starost sboru dobrovolných hasičů, když již dříve Plánická župa hasičská oznámila, že se bude pořádat okrskový sjezd hasičský v Ujčíně dne 17. července 1932.
Že náš sbor hasičský měl dobré členy za působení V. Prince, šlo vše v tom nejlepším pořádku. Bylo 18 hasičů, kteří se tak snažili uložené práce, jakož i cvičení mistrovsky vykonati.
Jaké to napětí, když probouzejícím se jitrem zazněla trubka co budíček; právě již bylo 17. července, průběhem tohoto dne byli jsme k dobrému jednání probuzeni a to tím, co se zúčastnilo hasičstva a jiných účastníků.
K tomuto pořádání bylo o řádné místo postaráno, bylo to u čísla pop. 6 v Ujčíně. Dostalo se našemu sboru pochvaly od pana župního jednatele, jímž byl pan Karel Dušek, učitel v Plánici.
Doba až do podzimu byla vydatná na deště, průběh podzimu byl dosti nemilý. Zima se dostavila předčasně tak, že v měsíci prosinci bylo mnoho ledů. Na to 13. prosince 1932 teplota ovládla celou krajinu, dostavil se teplý déšt a na řece Pstružné protékající obcí počaly ledy povolovat za tlaku přibývající vody, kteráž svojí silou nahromadila ledy pode vsí, což začalo tvořit rybník, který nabýval takové velikosti, že byla některá hospodářská stavení ohrožena povodní.
Rok ten nevykazuje občanům žádné příjemné události.
Milý občane a občanko, v tomto roce jsme pocítili, že pouta poroby jsou zničena a to následkem parcelace statku. Každému domkáři a chalupníkovi se dostalo půdy, po níž tak toužil. Parcelace u nás byla provedena r. 1922, s čímž nastala velké starost oplocení pozemků přidělených. Což se stalo v roce 1923 dosti uspokojivým.
V roce 1933 bylo v naší obci nařízeno výměrem zemského školního výboru zaplatiti na měšťanskou školu v Kolinci 62.500Kč, což působí naší obci velké potíže.
V roce 1933 bylo rozhodnuto u krajského soudu v Klatovech o revizi s p. Ondřejem Heflerem. Jmenovaný dával obci, než nastal spor, 4.000Kč. Po soudním projednání dostala obec o něco víc, ale útraty soudní si vyžádaly mnohem více, takže obec měla pouze škodu.
V roce 1933 nastala vzpoura v naší osadě Koníně. Následkem opravené návsi ohražení hnojiště cementovým zdivem a vycementování jámy na hnojůvku. Komisionální řízení bylo provedeno s panem obvodním lékařem a stavební komisí. Při tomto řízení si počínali Konínští občané dost nevěcně.
V nadepsaném roce vypukl požár v osadě Koníně o 11 hodině v noci dne 22. října 1933 v čísle pop. 1. Požárem byly zničeny tyto čísla: 1, 2 a 3. Veškerá úroda padla za oběť tomuto požáru.
Za snaživého působení v krátké době se tyto postavily, aniž by se byli občané zadlužili.
Rok ten přivodil dosti nezapomenutelného.
V tomto roce nebylo v naší obci zvláštních událostí. Zima byla celkem mírná, jaro pěkné. V květnu však nastal silný mráz, který zničil hlavně květy na ovocném stromoví. V létě bylo velké sucho, což mělo za následek, že žně byly o 3 neděle zahájeny dříve než v jiných létech.
Obilí bylo celkem dosti pěkné, píce bylo však málo následkem sucha.
Dne 7. září vypukl z neznámých příčin oheň ve mlýně čp. 31 patřícímu Emanuelovi Firchovi. Mlýn shořel celý i s obytnými budovami a mlýnskými stroji. K požáru dostavili se hasiči naši, z Kolince a Mlázov s motorovými stříkačkami.
V tomto roce byl zřízen obilní monopol, což mělo za následek stoupnutí cen obilí, zato krmivo pro dobytek bylo dražší, dobytek v ceně poklesl.
Dne 22. listopadu vypukl podruhé požár v čp. 2 v osadě Koníně, kterýžto domek vyhořel v r. 1933 a byl znovu postaven.
Podzim byl teplý, až do vánoc bylo bez sněhu.
V roce 1935 v naší obci nebyly žádné zvláštní události, počasí celoroční bylo celkově příznivé. Občanstvo se navzájem snášelo přátelsky, takže veškerá jednání vůči obyvatelstvu vycházelo se vsí zadobře.
zpětZačátek r. 1936 byl dosti nestálý, zima byla střídána s oblevami, následkem toho jaro bylo zvlášť nepříznivé. Léto se upravilo, takže vynahradilo nepříznivé jarní měsíce.
Následkem světové hospodářské krise, která vyvrcholila tou dobou nejvyššího stupně, dotknula se též zdejšího lidu, zvláště malozemědělců a domkářů.
Co se týče událostí tohoto roku. Vyhořel chudobinec v měsíci květnu. Při požáru zúčastnil se místní sbor hasičský a dobrovolný sbor hasičů z Kolince.
V obecním zastupitelstvu bylo jednáno o postavení nového chudobince. Následkem tíživých finančních poměrů v obci byla tato věc nechána příští době.
Žádné jiné události v tomto roce se nepřihodily.
V roce 1937 zima byla proměnlivá, mrazy přerušovaly časté oblevy. Jaro bylo též nepříznivé, následkem utrpěly hospodářské kultury. Léto přišlo dosti proměnlivé s častými srážkami, které byly pro zdejší hospodářský obor dosti zatěžující.
V r. 1937 koupil zdejší příslušník Josef Heřman domek čp. 36 od Františka Pošváře. Jiných změn nebylo.
Finanční situace trvá jak minulého roku 1936. Ceny dobytka všeho druhu nízké, též obilí má nízké ceny. Následkem toho zdejší hospodáři živoří.
Zapsal: Jan Rendl
Archivář.
Tento rok byl nástupem za všeobecného napětí hospodářského i politického. Ještě bylo v živé paměti úmrtí prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka ze dne 14. září minulého roku. Tato událost byla uctěna občany Ujčína při zapálení hranice “fatra“ na poli p. Václava Prince, kota 596. Smutně se tehdy rozcházeli občané do svých domovů, nečekajíce nic dobrého od dnů příštích.
V roce 1937 bylo zahájeno jednání o stavbě okresní silnice v úseku od “Papírny“ tj. mlýn p. Fr. Denka do “Šlajfu“ tj. na okresní silnici Velhartice – Hory Matky Boží. V jednání bylo pokračováno.
18. října zastoupilo obecní správu nové obecní zastupitelstvo. Po dohodě dvou kandidujících stran “Domoviny“ a “Svaz domkářů a malorolníků“ neprovedeno lidové hlasování a každá strana jest zastoupena šesti kandidáty. Starostou zvolen rolník Fr. Krejčí, náměstek obuvnický dělník Josef Rajtmajer, členové obecní rady: domkář Matěj Prexl a mlynář E. Firch. Členové obec. zastupitelstva statkář p. Václav Princ ml., rolníci p. E. Flosman, Václav Janeček a za Konín p. Josef Rendl, domkáři p. Josef Pavlík, Karel Vondrovský, Jan Rendl a Josef Heřman.
V obci jsou tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Domovina – odborová organizace rolníků, Svaz domkářů a malorolníků – odborová organizace dělníků a malozemědělců, Dělnická tělocvičná jednota.
Od založení této pamětní knihy se staly v obci tyto změny na jednotlivých usedlostech:
Čp. 7 přidělené nově postavenému domku Josefy Löffelmanové, manželky obuvnického dělníka.
E. Flosman čp. 10 předal mlýn dceři Blaženě provdané za mlynáře p. Karla Nováka.
Ondřej Hefler čp. 12 předal hospodářství svému synu Františkovi Heflerovi.
Václav Zajíc čp. 15 předal chalupu dceři, provdané za dělníka Josefa Němce.
Ludvík Pojar čp. 19 prodal ve veřejné dražbě pozemky jednotlivým hospodářům v Ujčíně. Chalupu, sad a 1 strychu louky koupila p. Růžena Pavlíková, manželka Josefa Pavlíka, manželka malíře pokojů. L. Pojar se usadil v obci Záluží u Plzně.
Čp. 21 od Josefa Hanuse koupil Tomáš Wolter, který jej opět prodal manželům Norbertu a Julii Jarolímovým.
K. Kodýdek čp. 22 pronajal pozemky 4ha za roční nájemné 3813,-Kč jednotlivým hospodářům v Ujčíně. Hostinec pronajala paní Marie Matějová, manželka Čeňka Matěje, truhlářského dělníka. Tato zavedla první obchod v Ujčíně, obchod se smíšeným zbožím. K. Kodýdek nastoupil místo vrchního ve spolkovém domě “lidový dům“ v Sušici.
Čp. 24 koupil Ignác Hanus.
Čp. 25 koupil Josef Rajtmajer. Domek rozšířil přístavbou stodoly a chléva.
V čp. 29 hospodaří po zemřelé M. Boublíkové její dcera provdaná za Petra Vachouška, zedníka.
Hanusová Fr. čp. 30 předala hospodářství svému synu Václavu Hanusovi.
Na domku čp. 37 hospodaří Jakub Rendl, obuvnický dělník.
Fr. Denk čp. 4 v Koníně předal hospodářství svému synu Antonínu Denkovi.
V čp. 2 v Koníně hospodaří po zemřelém St. Kučerovi p. fr. Balatý.
Čp. 5 přiděleno obytné budově deputátních dělníků ve statku p. V. Prince. Má tudíž bývalý panský dvůr dvě popisná čísla: 1 a 5. Helena Naušová čp. 27 předala hospodářství a kovárnu svému synu Ludvíkovi Naušovi.
Čp. 33 po požáru v r. 1929 bylo zrušeno a bylo přiděleno nově postavenému domku p. Karla Vališe, obuvnického dělníka. Josef Rendl čp. 6 v Koníně předal hospodářství svému synu Josefu Rendlovi.
Obec má 246 obyvatel. Narozeno hochů 4, děvče 1, zemřely 2 ženy. Občanstvo je vesměs vyznání římsko katolického. Kaple obce jest zasvěcena sv. Václavu. Tradiční pouť jest stanovena na první neděli po 28. září. Mši svatou, která jest o pouti v obci konána slouží farář z fary Kolince za odměnu 150,-K.
V obci byl proveden první rozvod mezi manželi Josefem a Pavlínou Hanusovou. Tato se provdala za p. Fr. Babku, kovářského dělníka z Buršic. Bydlí v nájmu v čp. 17.
Dne 25. srpna se zúčastnil hasičský sbor se stříkačkou požáru v Jindřichovicích.
Utvořena jednotná politická strana “Národní souručenství“ do které jsou soustředěni všichni občané obce mimo příslušníka německé národnosti pana Ignáce Hanuse čp. 24. Dále působí v činnosti odborová organizace Domkářů a malorolníků a tělocvičný spolek DTJ.
V obci jest sedm dělníků, kteří jsou zaměstnáni v různých závodech mimo obec. Sedm švadlen jest zaměstnáno šitím košil u různých závodů v Klatovech.
1q žita stál 130,-K, pšenice 170,-,oves 110,-, brambory 30,-, vajíčko 35-50 haléřů, husa 50,-K.
V obci jsou tyto platy, které plynou do obecní pokladny:
350% k základní dani státní, z obytné místnosti 20,-K. Od dávky z místnosti jsou osvobozeni novostavby. Ze psa 10,-K, ze skotu, který se pase na obecních pastvinách “Na Drahách“ se platí: za hovězí kus 10,-K, ovce nebo koza 5,-K a z husy 1,-K.
K pracím na polích a v hospodářství používají V. Princ 3 páry koní, E. Flosman a E. Firch po páru koní a F. Hefler jednoho koně. Volského potahu používají hospodáři Jakub Heřman a Václav Janeček. Ostatní hospodáři používají všichni potahu kravského. K mlácení obilí se používá mlátících strojů a pohonu ručního žentouru, benzinového nebo elektrického motoru. Mlácení cepem velice málo.
Čtenáři.
Nežli začneš pročítat následující záznamy v kronice, bude Tě snad také zajímat, jaký ten člověk byl, a proto zde máš i jeho popis, který o sobě jen opsal.
Kronikář Josef Pavlík je toho času malíř pokojů, práci svého oboru ovládá dobře tak, že má práce dost. Je to rodák z Prahy a do zdejší obce se přistěhoval s matkou v r. 1913, která se provdala za zdejšího cihláře Jana Němečka, který pracoval v cihelně hraběte Taaffeho a kde on sám jako školák třetí třídy musel odnášet cihly na místo, kde se sušily, 1 tisíc denně. Je postavy malé a bystré, povahu má jak se říká prudkou. Nenávidí faleš, rád řekne pravdu do očí což i sám přijímá a na druhých žádá. Je členem hasičské jednoty, kde pracuje obětavě, zvláště při práci divadelní, o čemž má jisté vědomosti a tudíž je mu i práce režisérská svěřena, což končí vždy s úspěchem. V jiném spolku není. Je důsledný, což žádá i od druhých a tím si staví u některých občanů nepřátele. Po svém zaměstnání rád pracuje u včel a na ovocné zahradě.
zpětZa německé okupace od r. 1939 do r. 1947 byla obecní kronika okupanty zabavena a uložena na Okresním úřadě v Klatovech tak, že nebylo možno vésti podrobněji záznamy, a ty, které jsou níže uvedené, nejsou proto tak úplné.
V dubnu tohoto roku se jedná o poražení lesa “Remízu“, k jehož poražení již v tomto roce nedošlo. V tomto roce je též zpachtován obecní rybolov p. Lechovi z Plzně, který do zdejšího rybolovu měl nasadit násadu pstruhů, což učinil částkou 4.000 kusů.
Též je započato se stavbou silnice Kolinec – Velhartice, kterážto stavba byla zadána p. staviteli Bublovi a spol z Horažďovic okresem Klatovy. Na této stavbě dostalo práci mnoho zdejších zemědělců, kteří si potřebovali přivydělat, ježto příjem z jejich hospodářství byl velmi malý.
Josef Němeček, syn Matěje Němečka, který t. č. bydlí v čp. 35, který studoval doktora práv a zaměstnán byl při svém studiu v Domažlicích na úřadě, byl německými okupanty sebrán při aféře s jistým Smutkem, který utekl za hranice, a Jos. Němeček odvezen do Mauthausenu, koncentračního tábora a pak deportován ještě do jiných koncentračních táborů.
Karlu Novákovi čp. 10 syn Karel,
Antonínu Denkovi čp. 4 dcera Marie,
Josefu Pavlíkovi čp. 19 dcera Jaroslava.
V jarních měsících t.r. byl poražen les “Remíz“. Při loupání kůry kmenů dne 6. března převalilo se dřevo na 4letou dcerku Karla Janko čp. 9, který tam pracoval a usmrtilo ji.
Do zdejšího rybolovu bylo nasazeno p. Cerhou dalších 6.000 kusů násady pstruhů.
Stavba silnice Kolinec – Velhartice pokročila již až přes ves, takže u mostu vedle mlýna K. Nováka zřizuje obec navážku, aby byla cesta přes most sjízdnější.
Zavedeno bylo již první chování angorských králíků Josefem Heřmanem čp. 36 a Josefem Pavlíkem čp. 19. Zpracování vlny z těchto králíků jako předení provádějí si tito sami. Roční výtěžek vlny z 1 kusu mají průměrně 32dkg a na 1 pánský svetr je zpracováno 37dkg.
Ke konci roku je zastavena práce na silnici Kolinec – Velhartice.
Karlu Vališovi čp. 33 dcera Vlasta.
zpětHasičský sbor v Ujčíně koupil tohoto roku novou motorovou stříkačku od fi. Stratílek Vysoké Mýto. Do tohoto roku je používána stará ruční stříkačka, která již na dnešní dobu nevyhovuje.
Obecní pozemek “Řešátko“ byl propachtován jednotlivým číslům 7, 19, 36 a 21, kterážto čísla si pozemek rozdělila a oplotila. Roční nájemné činí průměrně z 1 dílu 100Kč.
Toho roku je uděleno domovské právo v obci Josefu Rajtmajerovi čp. 25 a jeho rodině. Hanus Ignác čp. 24 prodal chalupu a část polí, kterou koupil v r. 1934 od pí. Ctiborové, p. Karlu Novákovi, mlynáři čp. 10. Zmíněný Ignác Hanus jako příslušník německý se stěhuje do Kolince, kde mu Němci zabrali hospodářství po jiném, lepší a větší.
Václav Princ, zbytkový statkář, koupil traktor, který používá jako zemědělský stroj k obdělávání půdy. Je to první traktor v naší obci.
V tomto roce jsou v naší obci vybírány Němci pracovní síly do „Říše“ a to: Ferdinand Kopelent čp. 23 syn Fr. Kopelenta, Josef Rendl syn Jana Rendla čp. 6 a Matěj Hanus syn Josefy Hanusové čp. 8. Všichni jsou z malého hospodářství. Odjezd těchto vybraných lidí byl asi 13. ledna do Genshagenu u Berlína k vojenským stavebním závodům, odkud se pak později vrátili. Josef Rendl v dubnu, Ferdinand Kopelent v srpnu a Matěj Hanus v listopadu. Všichni tito dostávali postupně dovolenou, ze které se již zpátky do „Říše“ žádný nevrátil. 30.října je vybrán na práci do „Říše“ Stanislav Löfelman, syn obuvnického dělníka čp. 7, který se pak dostává až do Norska do těchto míst: Nord Reiso, Okreto a Mo i Runa. Toto poslední znamená oslí potok.
Toho roku přebírá po rodičích Františku a Žofii Kopelentových syn Ferdinand.
Karlu Jankovi čp. 19 se narodil syn Jindřich,
Václavu Hanusovi čp. 30 se narodil syn Václav,
Václavu Procházkovi Konín čp. 1 se narodila dcera Květa.
Zemřela Karolina Vališová z čp. 37.
Tento rok si vyžádal nové oběti pracovního nasazení Němci a to Josef Pavlík, kterému byla živnost malířská zastavena a totálně je pak nasazen na opevnění vrchu „Praha“ u Rožmitálu. František Prexl, syn Matěje čp. 18, odjíždí do severních Čech.
Do koncentračního tábora „Buchenwald“ byl odvezen Josef Rajtmajer čp. 25.
Ferdinand Kopelent jelikož se nevrátil do „Říše“ ke stavebním závodům po vypršené dovolené, jest odvezen za trest do pracovního tábora „Mirošov“ 13. prosince na 3 měsíce. Matěj Hanus čp. 8, jelikož se nevrátil do „Říše“ k fi. po dovolené, byl za trest též odvezen do pracovního tábora „Mirošov“ v červenci, odkud se vrátil v srpnu na žádost jeho matky, poněvadž s ním na hospodářství sama pracovala.
V osadě Konín byl sebrán Němci zvonek ve váze 17kg a ve zdejší obci ve váze 45kg, které byly odvezeny do Hamburku na zpracování válečného materiálu.
Jakub Heřman čp. 3 předává hospodářství svému synu Štěpánu Heřmanovi, který se oženil a Jan Rendl čp. 6 předává hospodářství svému synu Josefu Rendlovi, který se též oženil. Prvý si béře za manželku Jarmilu Bulkovou ze Stříteže, Rendl Josef dceru Václava Janečka z čp. 13.
Karlu Novákovi čp. 10 se narodil syn Miloš,
Václavu Hanusovi čp. 30 se narodil syn Ladislav,
Josefu Janečkovi čp. 17 se narodil též syn Josef.
Toho roku se uděluje domovské právo rodině Stanislava Löffelmana, obuvnického dělníka čp. 7. Téhož roku je mu prodán část pozemku zvaný “Řešátko“ 1m2 za 4 Kčs a 6 Kčs za 1m2 jako dar obci. Zároveň byly prodány obecní pozemky u jednotlivých čísel jimi používaná. Cena za 1m2 těchto neplodných pozemků se pohybovala kolem 2,-Kč.
Zasázeny byly dolejší draha, to je pod železniční tratí ke Kolinci a hroby, to jsou vršky po levé straně cesty do Konína, vesměs stromy listnatými, nákladem zemského úřadu v Praze a dohled nad těmito pracemi měl p. Nikl.
Václav Prexl dostává ke koupi stavební parcelu mezi č. 33 a 25 asi za 7000Kčs.
26. března byl z pracovního tábora propuštěn na dva dni Ferdinand Kopelent, které si sám prodloužil o 8 dní a vrací se pak zpět do “Říše“ k firmě, odkud je po 4 nedělích na žádost rodičů propuštěn.
Emanuel Flosman ml. čp. 10, Karel Janko, syn Karla čp. 9 a Emanuel Zajíc, syn Václava, deputátníka ze statku a Ladislav Jarolím, syn Stanislava čp. 28, byli vybráni Němci na kopání zákopů do Lhotky nad Bečvou u Valašského Meziříčí.
Karlu Vališovi čp. 33 se narodil syn Mirek,
Štěpánu Heřmanovi čp. 3 se narodila dcera Jarmila.
Tento rok je bohatý na události. Již po celý duben docházeli k starostovi Fr. Krejčímu čp. 4 ruští partyzáni, kteří se skrývali ve “Vlčí jámě“, to je malá jeskyně na stráni porostlé lesem nad silnicí Kolinec – Velhartice zvaná “Březová“, který je stravoval a jim stravu na různá místa donášel, když oni k němu přijíti nemohli.
Tito partyzáni osvobodili pak 4. května 600 zajatců ruských, kteří byli drženi na hradě ve Velharticích a 5. května 600 zajatců amerických, kteří byli ve dvoře v Mokrosukách. Těmto obojím zajatcům, dříve nežli byli osvobozeni, nosili naši občané jídlo. Zajatcům ve Velharticích toto donešené jídlo Němci slévali vše dohromady a pak teprve podávali k jídlu, což se nedělo u zajatců v Mokrosukách.
V měsíci dubnu přijela do naší obce německá organizace “Todt“, která zde byla ubytována v hostincích u Janečků a u Kodýdků i soukromých číslech. Tato organizace odjela z naší obce těsně před koncem války aniž by zanechala v obci nějakého příkoří.
Po 5. květnu, kdy byl v obci ustavován první revoluční národní výbor v hostinci u Janečků, zabloudila do Ujčína 3 auta okupantů, která byla na útěku před americkou armádou. Na nedostavěnou silnici Kolinec – Velhartice byla všemi občany hned pronásledována. Při návratu jich zpět na Kolinec od “Březové“ po občanech stříleli, ale žádný nebyl zasažen, ježto se každý nějak kryl třeba ve vodním kanále neb v lese. Schůze se již nedodělala a je svolána v příštím týdnu za přítomnosti všech občanů, kde je zvolen R.N.V., jehož předsedou je zvolen Krejčí František a místopředsedou Josef Rajtmajer čp. 25, který se v těchto dnech vrátil z koncentračního tábora, a též Josef Němeček čp. 35.
Obecní knihovna, kterou vedl do dnešní doby V. Princ, byla prohlédnuta, knihy protistátní vyřazeny a nahrazeny jinými, knihovníkem je pak zvolen Karel Novák čp. 10 a knihovna převezena do jeho bytu.
Devátého května museli na výzvu narukovat vojáci zdejší obce mladších ročníků.
5. března přišly do obce dvě německé rodiny ze severního Slezska z obce Livice. Jedna z těchto rodin je ubytována u p. E. Fircha čp. 31, druhá u V. Prince čp. 1. Těsně před 5. květnem opouští naši obec, jdou do Kolince kde se schází ještě s jinými rodinami téže příslušnosti a jdou společně na bavorské hranice.
Toho času se u Em. Fircha zdržuje Jiří Vavruška z Prahy VII, který utekl ze Siemensových závodů v Německu před rokem, a jelikož ovládá dobře jazyk německý, dělá tlumočníka starostovi Fr. Krejčímu při návštěvách německých orgánů. Josef Němeček po kratším zotavení odchází zpět do Domažlic na své staré místo.
V červnu Josef Rajtmajer čp. 25 zakládá organizaci Komunistické strany československa, která čítá t.č. 50 členů a jmenovaný je zvolen předsedou této organizace. Též je založena Československá strana lidová, která čítá 13 členů a předsedou je V. Princ čp. 1.
Na návsi u řeky proti hostinci K. Kodýdka je postavena dřevěná sběrna mléka a prvním sběračem je zvolen Josef Rendl čp. 6, který zapisuje kdo kolik mléka denně odvede. Plat za tuto práci je určen 10 haléřů za každý odevzdaný litr mléka. V osadě Konín mléko není odváděno, zato však musí odvádět máslo.
Ze zdejší obce odešlo též několik rodin do pohraničí. Josef Vávra, rolník čp. 26, František Krejčí rolník čp. 4, Karel Vávra, deputátník ve dvoře, do Malého Rapotína u Tachova, zase do hospodářství. Karel Vondrovský, rolník čp. 34 do Oldřichova u Tachova na hospodářství, Václav Prexl, krejčovský dělník a Jan Faic zedník, oba do Tachova, Josef Šlágr, strážník na domku ČSD do Jílové u Děčína, Josef Heřman do Žandova u Mariánských Lázní, Josef Slunčík, nájemce hostince V Janečka čp. 13 do Montavy u Plzně a Čeněk Matěj, nájemce hostince K. Kodýdka čp. 22.
Po odchodu Františka Krejčího, předsedy MNV, přebírá tuto funkci Josef Rajtmajer čp. 25 v srpnu, během měsíce ji skládá a přebírá ji Václav Hanus čp. 30.
Podle malého dekretu prezidenta republiky č. 12 majetek po Němcích propadal konfiskaci a tudíž louka u železničního mostu a pole v “Jelínkách“ po Janu a Anežce Hanusových, syn to německého příslušníka Ignáce, propadl konfiskaci a MNV byl správcem těchto pozemků, které pak propachtoval a to: louku na senoseč dostal Heřman Josef čp. 36 a pole v “Jelínkách“, otavu na louce dostal Ferdinand Kopelent čp. 23 a Anna Rendlová čp. 16 na polovic.
Toho roku je v obci koupeno prvé osobní auto Karlem Novákem čp. 10.
Počet obyvatel se v obci pohybuje kolem čísla 283.
Josefu Rendlovi čp. 6 se narodila dcera Jiřina,
Josefu Janečkovi čp. 17 se narodil syn Miloš.
V listopadu t.r. se žení syn Karla Kodýdka, též Karel a přebírá od otce hostinec i hospodářství k tomu náležející.
Toho roku byla komunistickou stranou československa zvolena místní rolnická komise, která má na starosti manipulaci půdy i budov po občanech, kteří odešli do pohraničí. Zvoleni jsou tito členové: Rajtmajer Josef čp. 25, Rendl Josef čp. 6, Prexl Matěj čp. 18, Hanus Václav čp. 30, Janeček Josef čp. 17 a za bezpartijní Kopelent Ferdinand čp. 23. Předsedou je zvolen Rajtmajer Josef.
Tato komise pak přiděluje jak pole, tak i hospodářské budovy, ovšem se souhlasem vyšších orgánů, hospodářům, kteří mají méně než 5ha půdy. Prvý případ tak zvaného strejčkování se projevil u Ferd. Kopelenta, kde mu MRK přiděluje barák čp. 26 s kouskem pole poněvadž má 2 1 ha půdy a úřad toto neschválí, poněvadž to má schované pro jiného, jak jmenovaný pak zjistil, který na to nárok nemá.
Jak roku předešlého, tak i letos odstěhovaly se do pohraničí tyto rodiny: Václav Bláha deputátník ve statku, Antonín Vávra, Jaroslav Hajšman, taktéž deputátníci, všichni tři do Malého Rapotína na menší hospodářství. Matěj Hanus čp. 8 do Dešenic u Nýrska, Matěj Němeček, bývalý cihlář u zbyt. statku V. Prince a Emanuel Zajíc, krejčovský dělník, do Dlouhé Vsi, František Nauš do Hálova, tedy během let odešlo ze zdejší obce 17 rodin.
Tohoto roku je stravována poslední obecní chudá Mare Brejchová a to tak, že každý kdo má číslo popisné musí jí nosit do jejího bytu v čp. 35 jeden den. Toto popisné číslo patří Václavu Princi. Osada Konín, jelikož je vzdálena připlácí 15Kčs denně z jednoho popisného čísla.
Odstěhovaný František Krejčí předává zdejší hospodářství svému zeti Františku Šímovi ze Chmelné u Sušice, který na tomto hospodářství již hospodaří.
Při politických volbách do národního shromáždění, kdy chtěla strana lidová poměrné zastoupení v MNV, jim strana KSČ nepřiznala o což se vede politický boj přes okresní sekretariáty.
Na stavbě silnice Kolinec – Velhartice je znovu započato s pracemi.
Josefu Janečkovi čp. 17 se narodila dcera Anna,
Františku Šímovi čp. 4 se narodila též dcera Anna.
Snímek z roku 1946 u Emanuela Fircha
Na snímku zleva:
Leopold Hoffman, tajemník obce Kolince,
Václav Jarošík, stavitel a býv. starosta v létech 1926 - 1930 v Kolinci,
Emanuel Firch, majitel mlýna v Ujčíně, dříve Kolinec čp. 81,
JUDr Petro‚ právník z okr. úřadu v Klatovech,
Frant. Denk, majitel mlýna a katrové pily, Kolinec čp. 80,
Josef Šašek, stavitel, Kolinec čp. 27,
JUDr Stanislav Hošek, rovněž právník z okr. Úřadu.
Karel Novák, mlynář, staví toho roku za mlýnem v sadu pekárnu a nějaké obytné místnosti. Pekárna má sloužit celému okolí a to tak, že hospodáři přivezou obilí a zpět by dostávali hotový chléb. Proti tomuto podniku se staví pekaři v Kolinci i Velharticích.
Tento rok byla opravena větší část polních cest i část cesty v obci, kteréžto práce se zúčastnili všichni občané bez rozdílu.
V hasičském skladišti je zřízena bouda tak, aby v ní nemrzlo, což má za účel, že motorová stříkačka, která je v ní umístěna se lehce spouští i když jsou mrazy a zároveň je do zbrojnice zavedeno elektrické světlo.
11. července byla schválena sněmovnou revize první pozemkové reformy, instruktáž k revizi podává krajský výbor KSČ v Plzni 20. července, na které se zúčastnili zemědělci Prexl Matěj čp. 18 a Ferdinand Kopelent čp. 23.
Tohoto roku postihla dvouletého Miloslava Janečka syna Josefa Janečka čp. 17 těžká choroba obrna, která t.č. není vyléčitelná a tudíž postižený se na nohy vůbec postaviti nemůže.
“V Jelínkách“ byly poraženy lípy V. Princem, které byly chráněny památkovým úřadem, ke kterémužto činu dostává od nadřízeného úřadu jakousi důtku a zároveň doporučení o novou výsadbu z 18/XII 1947. (Příloha)
Tento rok je pro zdejší obec zemědělskou velmi nepříznivý, jelikož je veliké sucho, což má za následek velmi špatnou úrodu obilí, zvláště jařin a citelný nedostatek krmiva.
Karlu Kodýdkovi čp. 22 se narodil syn Karel,
Františku Šímovi čp. 4 se narodil syn František,
Josefu Pavlíkovi čp. 19 se narodila dcera Marie.
Toho roku byl do obce zaveden první telefon na náklad obecní a hovorna je zřízena u Karla Nováka mlynáře z těch důvodů, že je stále někdo doma, který volaného k hovoru zavolá. Z každého hovoru je vybírán poplatek 2,-Kč pro obec, což vede pí. Nováková. Návrh a první jednání s poštou o zřízení tohoto telefonu učinil Jos. Pavlík čp. 19.
Ze zdejší obce se odstěhoval Josef Němec z čp. 15, s rodinou a s ním odchází i nejstarší pamětník obce Václav Zajíc, kterému je t.č. 93 let, je to tchán zmíněného Jos. Němce. Jeho chalupu s přiléhající zahradou kolem koupil od něho Štěpán Heřman rolník čp. 3. Dotyčný Jos. Němec koupil domek s menším hospodářstvím v Kolinci od Em. Muchky.
V tomto roce je provedena parcelace zbytkového statku V. Prince, přičemž je rozděleno 40ha půdy malým zemědělcům a bezzemkům. Tato parcelace je provedena na dvakrát tak zvanou první a druhou revizí. Domek čp. 35 je přidělen obci, kde má být zřízen MNV. Dva rybníky v “Dražkách“ a v “Jelínkách“ patřící též ke zbytkovému statku přejímá státní rybniční správa v Blatné.
Hospodářské budovy a pole po občanech, kteří se odstěhovali do pohraničí, byly též definitivně rozděleny a přiděleny:
Po Karlu Vondrovském čp. 34 přiděleno a koupeno Jos. Janečkem čp. 17 hospodářská budova se zahrádkou za 10.000Kčs, starý příděl, pole a louku, koupil Bartoloměj Bejvl čp. 2 za 12.000Kčs, pole na “Jindřichovicku“ koupil Vondrovský Josef čp. 20.
Po Matěji Hanusovi čp. 8 bylo jen přiděleno pole v “Jelínkách“, dostal Ludvík Nauš čp. 27, pole u “Hůrky“ Faic Jakub čp. 11, budovu s přilehlým místem, louku pod “Konínem“, pole s loukou a lesíkem v “Hrobech“ dostal Václav Hanus čp. 30. Josef Rendl čp. 6 dostal přiděleno pole pod lesem sousedící s jeho pozemkem.
Po Josefu Vávrovi čp. 26 dostal celou usedlost přidělenu státní statek. Zbylý zbytkový statek V. Prince v rozloze 50ha zemědělské půdy jest v říjnu dán pod státní správu. Hlavní ředitelství této správy jest v Plzni a Václav Princ dále na tomto statku jako správce hospodaří
Toho roku je v Praze pořádán sjezd zemědělců 16.-17. února, na který jeli tito zemědělci a zástupci obce: Rajtmajer Josef čp. 25, Prexl Matěj čp. 18, Janeček Josef čp. 17 a Václav Hanus čp. 30.
V březnu je ve zdejší obci utvořen akční výbor, který členy československé strany lidové, kteří byli zastoupeni v MNV, vyloučil. V dubnu pak byla rozpuštěna výše jmenovaná strana poněvadž v ní nebyl utvořen akční výbor.
V říjnu se v obci hodně hovoří o založení strojního družstva a o měsíc později je založeno. Čítá pak 11 členů: Ferdinand Kopelent čp. 23, Hanus Václav čp. 30, Šíma František čp. 4, Nauš Ludvík čp. 27, Janeček Josef čp. 17, Prexl Matěj čp. 18, Janeček Václav čp. 13, Bejvl Bartoloměj čp. 2, Vondrovský Josef čp. 20 a Pavlík Josef čp. 19.
Tohoto roku se v obci objevuje nemoc ve vepřovém bravu tak zvaná obrna, která si vyžádala několik kusů odporažení, jelikož není vyléčitelná.
V tomto roce zemřela poslední obecní chudá Marie Brejchová v čp. 35. Též zemřela Josefa Firchová a po jejím pohřbu v týdnu zemřela Jana Firchová, obě z čp. 31 a čtvrtá byla Němečková Eva, vdova po cihláři Janu Němečkovi.
Josef Pavlík čp. 19 přestavuje starou dřevěnou chalupu, kterou koupil již dříve od Ludvíka Pojara.
Chlebové obilí: | předpis 620q, | dodávka 532,11q |
---|---|---|
Krmné obilí | předpis | dodávka 14,50q |
Brambory | předpis 1.500q | dodávka 729,35q na jaro zůstalo 110q |
Vepřové maso | předpis 48q | dodávka 21,76q |
Vejce | předpis 21.040 | dodávka 20810 |
Mléko | předpis 64800 l | dodávka 19643 l |
Hovězí maso | předpis 160q | dodávka 200,96q. |
Zemědělská půda celkem jest 215,91ha, z toho orná činí 135,31ha. Tuto půdu obdělává i s osadou Konín 31 zemědělských závodů.
Václavu Zajícovi čp. 12 se narodil syn Václav,
Petru Vachouškovi čp. 29 se narodil syn Jaroslav,
Josefu Sedlákovi čp. 16 se narodila dcera Miluška,
Karlu Kodýdkovi čp. 22 se narodila dcera Marie.
V tomto roce bylo dostatek deště a úroda byla velmi dobrá.
V březnu tohoto roku jest ze zbytkového statku pod státní správou utvořen státní statek a ředitelství tohoto statku stává v Týnci u Klatov. Správcem na tomto statku zůstává Václav Princ. K tomuto statku jest asi 12. října přidělen statek v Tajanově, majetek to pí Pešulové, manželky Pešule, advokáta v Sušici bytem v Tajanově. Statek ten zdědila pí Pešulová po pí Harantové, manželka to Haranta, potomka z českých pánů popravených na staroměstském náměstí v Praze.
V jarních měsících osazuje Karel Novák čp. 10 pole pod Konínem ovocným stromovím, kteréžto pole koupil v r. 1942 od Ignáce Hanusa čp. 24 pod “Skalou“.
V dubnu začíná se stavbou rodinného domku Karel Janeček tovární dělník v Sole, syn Marie čp. 17. Pozemek pod tuto stavbu je mu prodán obcí a to od parcely náležející obecnímu domku čp. 35.
Dvacátého pátého ledna koná strojní družstvo schůzi v hostinci “U Janečků“, na které se členové nedohodnou o různých věcech a tím se toto družstvo rozpadá.
Záhy potom se začíná mluvit v obci o jednotném zemědělském družstvu a prvním jakýmsi iniciátorem je Ferdinand Kopelent čp. 23, který již má vše rozpočteno co a jak by se dalo dohromady a též má rozpočteno kolik roků při poctivé práci by jedna pracovní síla dostávala měsíčně asi 500Kčs a kolik let by trvalo zařízení družstva. Tomuto zřízení JZD v obci se staví většina zemědělců a přikloňují se zatím jen Kopelent Ferdinand čp. 23, Josef Janeček čp. 17, Václav Hanus čp. 30 a Josef Rajtmajer čp. 25.
Po zrušení zemských úřadů byly utvořeny krajské národní výbory a části okresů byly přiřazeny k novým okresům a tím byly některé obce od ONV Klatovy přiřazeny k ONV Sušice. Byly to sousední obce: Ujčín, Malonince, Střítež, Jindřichovice, Kolinec, Mlázovy, Lukoviště, Brod a Vlčkovice.
Tento rok řádí v obci ve vepřovém bravu nemoc obrna. Uhynulo celkem na tuto nemoc 21 kusů.
Anna Rendlová čp. 16 předává hospodářství svému zeti Josefu Sedlákovi, zaměstnanci ČSD v Házlově, rodem z Puchverka. Na tomto nevelikém hospodářství asi 2 1/2 ha je vyminut byt do smrti pro sl. Julii Heřmanovou a Karla Heřmana, děti po 1 manželu.
Ferdinand Kopelent čp. 23 toho roku koupil umělou kvočnu na 50 kusů vajec, kvočna je na elektrické zahřívání. V této líhni z 50 kusů vajec se 47 vylíhlo a odchovalo. Je to prvá umělá líheň ve vsi. Dotyčný též podává žádost o uznání “A“ chovu koroptvích vlašek, což mu drůbežářským podnikem Klatovy zamítnuto.
V domku čp. 35 po menší opravě je zřízena kancelář pro místní národní výbor.
Františku Šímovi čp. 4 se narodil syn Miloš,
Jaroslavu Aschenbrenerovi v Koníně se narodil syn Jaroslav.
Zemřela Anna Rendlová čp. 16.
Emanuel Flosman z čp. 10 syn též Emanuela, se žení a béře si za manželku Marii Basarábovou z Podkarpatské Rusi ze Žukova, dotyčná toho času sloužila v Domorazech okres Sušice. Též se vdává Božka Janková, dcera Karla Janko čp. 9, která si béře Pintíře z Buršic.
Třetího března při schůzi zemědělců na MNV se mluví a jedná o jarní společné práci ku které je jako technický poradce stanoven ONV v Sušici V. Princ, správce státního statku. Mnozí zemědělci tuto společnou práci neschvalují a ze schůze odchází.
10. května t.r. podle oběžníku ONV v Sušici se při schůzi MNV jedná o zrušení jednoho hostince a druhý převést na formu socialistickou. Návrh k uzavření jednoho hostince dán nebyl a nechává se k rozhodnutí ONV. Do konce roku již žádné jednání ohledně této věci nebylo.
13. července je provedena reorganizace MNV, kde jsou vyloučeni tři členové Nauš Ludvík čp. 27, Pavlík Josef čp. 19 a Rendl Josef čp. 6, tito jsou nahrazeni novými členy.
Toho roku zasel poprvé travinu kostřavu laločnatou Ferd. Kopelent čp. 23 na semeno. Travina se urodila a výnos semene byl velmi pěkný.
Ze zdejší obce se odstěhoval Josef Rajtmajer čp. 25, který nastupuje místo správce hospodářského družstva v Kolinci a v domku zůstává jeho dcera, která se provdala za Josefa Melchra ze Sušice.
Prvého července je v obci zrušena živnost Karla Nováka čp. 10 tj. mlýn a pila a tuto živnost přebírají krajské výkupní podniky Plzeň, hospodářské družstvo v Sušici.
Do dostavěného domku se v červenci přistěhoval Karel Janeček. Tento jeho domek dostává dříve zrušené číslo 5. Byla to obecní pastouška.
V listopadu je též dostavěna silnice Kolinec – Velhartice, kteroužto dostavbu provedl okres Sušice ve své režii.
Zemědělské práce jako mlácení obilí je prováděno elektrickým proudem z elektrárny Karla Nováka čp. 10 a benzinovými motory, poněvadž elektrárna nestačí dodávat proud všechněm kteří mlátí, poněvadž je toho roku značný úbytek vody. Obilí je mláceno ihned z polí podle nařízení ONV v Sušici.
Na vybírání brambor se utvořila pracovní skupina z těchto zemědělců: Štěpán Heřman čp. 3, Jos. Janeček čp. 17, Kopelent Ferdinand čp. 23, Hanus Václav čp. 30 a Faic Jakub čp. 11. Je to, jak na začátku roku poznamenáno, společná práce.
Tento rok je v obci ve státním statku chován poslední býk, jelikož se jedná o inseminaci.
V obci je hasičský sbor, který čítá 13 členů, velitelem je V. Princ a starostou Emanuel Flosman starší čp. 10. Též je zde KSČ, kterážto organizace čítá asi 13 členů. Předsedou této organizace je Václav Hanus čp. 30. V obci jsou 4 včelaři; Josef Pavlík čp. 19, Karel Novák čp. 10, Ferdinand Kopelent čp. 23 a Emanuel Flosman čp. 10. Celkem mají 16 včelstev a včelařským spolkem patří do Kolince.
brambory | na kontingent | 120Kčs | volné | 250Kčs za 1q |
---|---|---|---|---|
žito | - “ - | 240 “ | - “ - | 400 “ |
pšenice | - “ - | 400 “ | - “ - | 600 “ |
oves | -“ - | 178 “ | - “ - | 280 “ |
ječmen | - “ - | 400 “ | - “ - | 600 “ |
zelí | - “ - | 240 “ | - “ - | 240 “ |
husa ranná | - “ - | 350 “ | - “ - | 700 “ |
vejce 1kg | - “ - | 44,20 “ | volné v létě 5Kčs | v zimě 10Kčs |
mléko 1 litr | - “ - | podle tučnosti 3,50Kčs | volné | 10Kčs |
Za 1kg vepřového | - “ - | 32Kčs | volného | 80Kčs |
1 kg vepřového v krámu | na lístek | 60Kčs | volného | 245Kčs |
Za 1kg hovězího | - | - | - | 14 – 20Kčs |
1kg hovězího | v krámu na lístek | 40Kčs | volného | 200-220Kčs |
Chovná kráva stála 10 – 20 tisíc.
Karlu Kodýdkovi se narodila dcera Vlasta,
Václavu Zajícovi se narodila dcera Marie,
Jaroslavu Aschenbrenerovi se narodil syn Václav,
Jarmile Kovaříkové, roz. Pavlíkové, se narodila dcera Jarmila. Její manžel před narozením děcka zemřel v Sušici v nemocnici. Též zemřel dřívější příslušník zdejší obce Josef Málek nar. 1905, na kterého při práci v lese padlo dřevo.
V únoru toho roku byla osada Tajanov, patřící dříve k obci Malonicům, přidělena ONV v Sušici naší obci. Zástupci této osady byli zvoleni: Jaroslav Prokopec čp. 20 a Václav Janošík čp. 6.
Druhého února je živnost malířství pokojů Josefa Pavlíka čp. 19 zrušena a převedena k malířskému a lakýrnickému družstvu “Jantar“ v Plzni, s pobočkou v Sušici. Jmenovaný pod touto firmou zde v okolí pracuje dále. Zbývají tudíž toho roku ještě tyto soukromé živnosti v obci: Ludvík Nauš, kovář čp. 27, Václav Janeček, hostinec čp. 13 a Karel Kodýdek, hostinec čp. 22.
Z obce se odstěhoval správce státního statku Václav Princ 17. dubna, kterýž byl přeložen na jiný st. statek hartmanického ředitelství kam šel sám a rodinu ubytovává v “Papírně“, mlýn to bratra jeho ženy Fr. Denka. Na jeho místo na st. statek přichází nový správce Šafařík Antonín a do Tajanova na st. statek Jiří Sloupovský, také jako správce živočišné výroby.
V tomto roce se objevuje ve zdejší obci tak zvaný americký brouk “mandelinka bramborová“, kterýžto brouk velmi škodí v bramborovém porostu, a proto na výzvu ONV jsou v obci utvořeny skupiny občanů, které chodí do porostů a brouka i larvy sbírají. Nejvíce prý se jich najde po 9 hod. ranní.
Též je v obci plnou měrou zavedena inseminace krav. Inseminační stanice je v Sušici a semeno do této stanice je dováženo z Horažďovic, kde je pro toto chováno několik býků.
Na zimu t. r. MNV zužuje mlýnský potok od čp. 11 až k čp. 27 a tím je značně rozšířena náves u sběrny mléka.
Nutno poznamenat, že hasičská jednota každého roku pořádá jedno divadelní představení a věneček mimo jiných tanečních zábav. Do hasičské jednoty přistupuje za člena toho roku Melcher Josef čp. 25.
Josefu Melchrovi čp. 25 se narodila dcera Marie,
Josefu Sedlákovi čp. 16 se narodila též dcera Jana,
Em. Flosmanovi ml. čp. 10 se narodil syn Milan,
zemřela Nováková Marie čp. 4.
Do tohoto roku hasičská jednota nemá žádný svůj dopravní prostředek a poněvadž v předchozích posledních létech nejsou ani koně ve vsi stále k pohotově, kupuje 1. ledna auto od hasičské jednoty z Volšov. Na toto auto jsou dány peníze z hasičské pokladny, z nadměrků mléka, něco z obce a poněvadž to vše ještě nestačilo, jde Josef Pavlík, malíř, člen hasičské jednoty po vsi a vypůjčuje od občanů peníze, kdo kolik může. Též se nachází jednotlivci, kteří nepůjčili nic, ačkoli nebyli v takové nouzi, čp. 6, 13.
Prvého ledna je též mlýn čp. 10 od hospodářského družstva v Sušici přebírán západočeskými mlýny krajské výkupní podniky Plzeň. Vedoucím v tomto podniku zůstává i nadále Karel Novák.
Prvého května odhlašuje živnost hostinskou Václav Janeček čp. 13.
V polovici května hasičská jednota začíná stavět na pozemku Karla Kodýdka jako přístavek k sálu jeviště, kterážto práce byla senosečí přerušena a pokračováno pak ve stavbě po senách. Největší zásluhu na této stavbě měl Václav Hanus čp. 30, který opatřil potřebný materiál z bouračky v Kochánovech u Růvný, který byl zdarma. Pro tento materiál dojeli st. statek s traktorem a koňma a Štěpán Heřman též s koňma. Veškerá práce na výstavbě jeviště se prováděla zdarma jak členy sboru, tak i členy KSČ i ostatním občanstvem až na malé vyjímky. Znovu je třeba poznamenat, že nejvíce práce věnoval Václav Hanus, který byl na stavbě plných 30 dnů až 12ti hodinových.
Toho roku má hasičská jednota 17 členů. Velitelem je Josef Rendl čp. 6 a starostou sboru Em. Flosman starší.
Patnáctého září byl kriminální policií odvezen do vyšetřovací vazby v Sušici Emanuel Firch čp. 31 prý pro špatné dodávky zemědělských produktů státu. Je pak odsouzen na 5 let žaláře a je odvezen do uhelných dolů na práci. Jeho hospodářství je pak likvidováno a na základě likvidace je ustanoveno jednotné zemědělské družstvo.
Toto družstvo čítá 5 členů. Předsedou je Ferdinand Kopelent čp.23, Václav Hanus čp. 30, Josef Janeček čp. 17, Karel Kodýdek čp. 22 a Rendl Jakub čp. 37. Alois Firch, bratr Emanuela, je pak zaměstnán na st. statku v Ujčíně a bydlí stále v čp. 31.
Tohoto roku se ze státního statku v Tajanově odstěhoval p. Pešule se svou manželkou a jejich zeť Fr. Maxa zůstává na tomto statku vedoucím.
Dvacátého října je ve vsi prvá motorka, kterou si koupil Ludvík Nauš, syn Ludvíka čp. 27.
Jak již poznamenáno v r. 1948 o vyskytnutí obrny ve vepřovém bravu, tento rok velice řádí a přišlo jí za oběť 35 kusů.
Heřmanovi Štěpánovi se narodil syn Štěpán.
Zemřelo též několik lidí z obce i osad.
Helena Naušová z čp. 27,
Karel Janeček z čp. 5,
Teodor Luňan z Tajanova čp. 24,
Jan Faic z Tajanova čp. 20,
Jana Vachoušková z Konína čp. 5,
Denk František z Konína čp. 4
a Procházka Antonín též z Konína čp. 1