Pamětní kniha obce Kolinecké

Menu

Obsah pamětní knihy.

  1. Úvodní list pamětní knihy.
  2. Rok 1926.
  3. Rok 1927.
  4. Rok 1928.
  5. Rok 1929.
  6. Rok 1930.
  7. Rok 1931.
  8. Rok 1932.
  9. Rok 1933.
  10. Rok 1934.
  11. Rok 1935.
  12. Rok 1936.
  13. Rok 1937.
  14. Rok 1938.
  15. Rok 1939.
  16. Válka 1940 - 1945.
  17. Rok 1945.
  18. Rok 1946.
  19. Rok 1947.
  20. Rok 1948.
  21. Rok 1949.
  22. Rok 1950.






Úvodní list pamětní knihy

Zpět

Pamětní kniha obce Kolinecké

Založena roku 1926.















Potvrzuji, že tato kniha obsahuje třistadevadesátšest stránek.
V Kolinci dne 25. června 1940.













Jindřich Dvořáček,

vládní komisař.













Kronikáři:

Josef K a d l e c 1 kronikář - definitivní učitel obecné školy

Karel K r ý s l 2 kronikář od 9. října 1927 - rolník v Kolinci čp. 22 až do roku 1939

František M á r a 3 kronikář od 7. září 1946 - 1950 odborný učitel měšťanské školy

úvod

Tato pamětní kniha byla založena dle zákonných nařízení proto, aby předně nestranným a věrohodným způsobem byly zaznamenány všechny důležitější události, jež pro obec nebo širší veřejnost měly nějakou důležitost a z nichž by mohl v budoucnu býti utvořen jasný obraz o způsobu žití obyvatelstva Kolince, jejich práce, jejich starostí i radostí. Za druhé má zachytiti vlastivědný popis městečka Kolince nejen v přítomnosti, nýbrž i jak se obec rozšiřovala, vzkvétala či upadala, jak majetek přecházel do jiných rukou a pod.

Prvním kronikářem této pamětní knihy byl zvolen obecním zastupitelstvem Josef Kadlec, definitivní učitel při zdejší škole obecné.

Starostou obce a předsedou letopisecké komise byl p. Jaroslav Jarošík, členy této komise byli páni: Jan Kopáček a Václav Rubáš.

R. 1926

Zpět

události, počasí

Rok 1926 byl na události v Městečku Kolinci chudý. Bohatý byl na deště a letní chladna, jež zejména pro zemědělské obyvatelstvo byla krajně nepříznivá. Celé jaro bylo deštivé, slunečních dnů pořídku, země byla stále přesycena vodou. Počasí takové prospívalo sice vzrůstu rostlin - pícnin na lukách i polích, rovněž obilniny dobře vzrůstaly, ale již brambory špatně snášely přílišné vlhko a stálá chladna. Sena na lukách i jetele na polích bylo více než jiná léta, ale sklízelo se seno špatně, odváželo se domů bídně usušené, od dešťů vybílené na místech ležících blíže vodních toků častými povodněmi silně podkalené. Krmením takové píce povstaly mezi hovězím dobytkem zhoubné nemoci, jež v Kolinci méně, ale jinde více řádily. Stálými dešti špatně odkvetla žita, takže zrna bylo nepatrně a to ještě zrno malé a scvrklé, z něhož mouka špatná, černá a nezáživná. Nejhůře bylo, že na žitném zrně tkvěla zvláštní plíseň, jež ničila jeho klíčivost. A ježto v Kolinci nebylo ještě zvykem chrániti žito před plísní, jeho mořením, jak je to zvykem již od dávna u pšenice, poskytovala na podzim pole osetá žitem smutnou naději na úrodu příštího roku. Řídké oseníčko sotva dávalo tušiti, kde bylo žito zaseto. Pšenice a ječmen, jež se ale v Kolinci pěstují málo, byly již lepší, oves docela dobrý. Toho roku byla také veliká neúroda bramborů, ježto nati bramborové byly chladnem a deštěm nevyvinuty, místy docela byly zničeny, zůstaly brambory malé a málo. Na některých polích nebylo třeba jich vůbec dobývati.

neúroda

Nejdůležitější potraviny našeho horského kraje žito a brambory nebyly. Důsledek toho byl pro všechny zemědělce, malé zejména, velice tíživý. I živnosti a obchody trpěly, ježto spotřebitelé omezovali svůj nákup a pokud bylo nutno co koupit, kupovali často na úvěr. Když potom se ukázalo, že ze špatného žita je i špatná mouka a dokonce když přišlo vládní nařízení, že ze žita má se mlíti jen mouka jednomletá a žito co možná nejvíce vymlíti, pak pociťovali neúrodu všichni občané, nebo chléb z takové mouky byl černý, trpký a nezáživný.

volby

Nařízením okresní politické správy v Klatovech byly vyhlášeny volby do obecního zastupitelstva na 14. listopad 1926. V zákonitém čase byly podány kandidátní listiny volební skupiny:
č. 1 strany živnostnictva a obchod. československého,
č. 2 místní Domoviny, domkářů a malorolníků,
č. 3 dělníků, domkářů a malorolníků,
č. 4 československé strany lidové,
č. 5 strany českosl. soc. demokrat. domkářů a dělníků,
č. 6 československé strany národ. socialistické a domkářů,
č. 7 československé národní demokracie,
č. 8 neodvislé strany.

Agitace z počátku byla klidná, volební schůze málo navštěvovaně, až když byla podána kandidátka č. 8 zvířil se volební ruch značnou měrou, ba dokonce noc před volbou byly vylepeny hanlivé plakáty, jež však zrána byly zabaveny.

Dle voličských seznamů bylo 618 voličů, k volbě se dostavilo 565 voličů, nedostavilo 47 voličů. Zástupcem politické správy při volbě byl vrchní rada p. Karel Cvachovec. Předsedou volební komise byl zvolen učitel Josef Kadlec. Volba počala o 8. hodině ranní a trvala do 1.30 hod. odpoledne a byla provedena v úplném klidu.

Výsledek volby byl:
kandidátka č. 1 obdržela 83 hlasy a byli zvoleni:
Jakub Trojan, truhlář, čp. 50,
Rudolf Herman, řezník čp. 49,
Jan Kopáček, kovář, čp. 68.
kandidátka č. 2 obdržela 77 hlasů a byli zvoleni:
Josef Jílek, rolník, čp. 10,
Petr Kozlík, rolník, čp. 41.
kandidátka č. 3 obdržela 126_hlasů a byli zvoleni:
Antonín Housar, domkář čp. 175,
František Zdeněk, dělník, čp. 100,
Vojtěch Zajíc, tesař, čp. 107,
Karel Tuháček, domkář čp. 111,
kandidátka č. 4 obdržela 46 hlasů a byl zvolen:
Fantišek Oliva, řezník, čp. 144.
kandidátka č. 5 obdržela 69 hlasů a byli zvoleni:
Jaroslav Jarošík, domkář čp. 179,
Emanuel Smolík, domkář čp. 149,
Alois Svoboda, domkář čp. 151.
kandidátka č. 6 obdržela 40 hlasů a byl zvolen:
Václav Rubáš, žel. zřízenec, čp. 73,
kandidátka č. 7 obdržela 66 hlasů a byli zvoleni:
MUDr. František Franěk, státní obvodní lékař, čp. 113,
Jan Král, mlynář, čp. 65.
kandidátka č. 8 obdržela 66 hlasů a byli zvoleni:
Břetislav Kalivoda, správce hospod. družstva, čp. 159,
Rudolf Boublík, domkář a trafikant, čp. 174.

Ježto proti volbám nebylo námitek, byla 5. prosince 1926 provedena volba starosty a městské rady. Starostou byl zvolen p. Jaroslav Jarošík (čp. 179), náměstkem p. MUDr. František Franěk (čp. 113) a radními pp. Rudolf Herman (čp. 49), Josef Jílek (čp. 10), Karel Tuháček (čp. 111) a Břetislav Kalivoda (čp. 159).

R. 1927

Zpět

sokolský slet

V roce 1927 jest zejména uvést dvě význačně události. Dne 12. června byl uspořádán na sokolském letním cvičišti, jež bylo právě upraveno, slet IV. okrsku sokolské župy Šumavské.

Sešlo se žactvo, dorost i členové ze všech jednot IV. okrsku. Ráno byly provedeny vylučovací závody, z nichž vítězové měli pak závoditi při župním sletě v Sušici. Potom byly zkoušky na odpolední veřejné cvičení. Ve dvě hodiny odpoledne byl uspořádán pěkný průvod od nádraží na cvičiště. Za slušné návštěvy nejen domácích lidí, nýbrž i cizích zejména ze Sušice bylo provozeno odpolední cvičení.

Druhou slavnost uspořádal zdejší sbor dobrovolných hasičů na paměť svého čtyřicetiletého trvání. Sjeli se zástupcové všech sborů sdružených v župě Pláničko. Při slavnosti byly odevzdány nejstarším členům sboru diplomy. Stařičkému řídícímu učiteli v.v. Karlu Hinzovi, jenž pro pokročilé stáří a nemoc se nemohl dostaviti, odevzdala diplom zvláštní deputace v jeho bytě. Potom všechny sbory defilovaly kolem otevřeného okna, v němž stařičký jubilant stál a se slzami v očích děkoval na přátelské pozdravy. Tklivý výjev, při němž mnohé oko se zarosilo. Při slavnostních řečích bylo zejména vzpomenuto na zesnulého zdejšího učitele Josefa Maška, který se o rozvoj sboru velice zasloužil a jehož činnost týkala se veškerého veřejného života v Kolinci. Po jedenácté hodině provedl místní sbor pěkné požární cvičení, při čemž cizí hosty zajímala motorová stříkačka, jež je čtvrtým rokem majetkem zdejšího sboru. Odpoledne na sokolském cvičišti byl uspořádán koncert, jehož zúčastnilo se hojně místní obecenstvo i z okolních osad.

nešťastné události

Toho roku stala se dvě politování hodná neštěstí, jichž obětí se staly dva mladé životy. Dne 22. května 1927 si hrál malý 5 1/2 letý Václav Rajtmajer, syn krejčího v Kolinci, s jinými dětmi. poblíž mlýnské strouhy. Nešťastnou náhodou spadl do strouhy těsně nad mlýnem.Voda jej strhla jalovým korytem pod mlýn. Potlučená jeho mrtvola byla vylovena daleko až pod Kalvárií.

Dne 5. srpna 1927 hrála si malá 5 1/2 roku stará Josefa Žižková, dcera rolníka, se svou sestrou na mlatě na němž stály nové těžké sáně. Nešťastné děvče převrhlo na sebe ony sáně, jež její tělíčko rozdrtily. Za několik okamžiků skonala.

odchod prvního kronikáře

Dne 6. října 1921 odstěhoval se první kronikář učitel Josef Kadlec, ježto byl jmenován řídícím učitelem v Hrádku. Tím jeho činnost jako kronikáře přestala.

kronikář Karel Krysl

Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 29. října 1927 byl jsem já, Karel Krysl, rolník v Kolinci po odchodu prvního kronikáře ustanoven druhým kronikářem obce Kolince. Funkce této jsem se ujal 1. listopadu 1927.

Jsem zdejší rodák, rozený 21. ledna 1886, po vychození 9 tříd obecné školy v Kolinci absolvoval jsem tři ročníky měšťanské školy v Plzni, tam jsem vyučen řemeslu zednickému a tamtéž jsem navštěvoval po čtyři zimní půlletní období nižší průmyslovou školu. Nějaký čas jsem pracoval jako kreslič u stavitele Jiřího Jírovce v Plzni a inženýra Jos. Lenka v Sušici. Jako jediný syn byl jsem ale nucen ve stáří 19 roků jíti zpět na hospodářství, které obdělávám dodnes.

základní charakteristika obce

Městys Kolinec jest položen v kotlině mezi vrchy Holým“, “Rendlíky“ při “Pstružné“, do které se vlévá ve středu obce “Kalný potok“. Popisných čísel má obec 181 s 1003 obyvateli.

Obyvatelstvo Kolince jest z 90% vyznání římsko-katolického, 10% připadá na jiná vyznání.

seznam popisných čísel a jejich majitelů

Čp. 1 měšťanská škola bývalá zámecká budova,
čp. 2 Karel Kohout, rolník, v domě obchod smíšený Eman. Špety,
čp. 3 Regina Kafková, obchod vejci,
čp. 4 František Suchánek, hostinec u “Lípy svobody“,
čp. 5 Karel Chroust, rolník,
čp. 6 Oskar Varcoler, kameník,
čp. 7 Emanuel Šos, rolník,
čp. 8 Leo Popper, rolník a obchod obilím,
čp. 9 Leo Popper, rolník a obchod obilím,
čp. 10 Josef Jílek, rolník,
čp. 11 Václav Kolář, truhlář, koupil bývalý panský “špýchar“, kde zřídil truhlářskou dílnu,
čp. 12 děkan Václav Petřík,
čp. 13 Matěj Kibic, strážník st. drah v. v.,
čp. 14 schází, vyhořelo 1905,
čp. 15 čp. Josef Žižka, rolník,
čp. 16 Jan Vopava, rolník,
čp. 17 Josef Lerach, dělník čsl. st. drah,
čp. 18 Josef Zajíc, rolník,
čp. 19 Karel Jelínek, rolník,
čp. 20 Karel Faltýn, rolník,
čp. 21 Petr Suk, rolník, v domě smíšený obchod,
čp. 22 Karel Krysl, rolník, v domě od r. 1887 pošt. a tel. úřad,
čp. 23 Josef Faltýn, rolník, v domě hostinec, nájemce František Zahrádka, řezník a četnická stanice,
čp. 24 František Kohout, rolník,
čp. 25 František Seidl, řezník, obchod v čp. 46, nájemník Josef Kohout,
čp. 26 Adolf Holeček, obuvník,
čp. 27 zrušeno, je v čp. 28 udělán z něj chlév,
čp. 28 Josef Žižka, rolník,
čp. 29 Marie Žižková, žena rolníka, v domě Ferdinad Cvrček, zámečník,
čp. 30 Jan Duda, rolník,
čp. 31 Jan Sejpka, zedník a rolník,
čp. 32 Václav Jůza, rolník,
čp. 33 František Dolejší, rolník,
čp. 34 Augustin Chodl, rolník,
čp. 35 Marie Lísová, rolnice, rozvedená,
čp. 36 Václav Jílek, zedník a rolník,
čp. 37 Jan Potužák, dělník na dráze,
čp. 38 Norbert Dolejší, rolník,
čp. 39 Václav Dojejší, rolník,
čp. 40 Antonín Honzík, obuvník a rolník,
čp. 41 Petr Kozlík, rolník,
čp. 42 Anna Zajícová, rolnice – vdova,
čp. 43. Emanuel Šoc, rolník,
čp. 44 František Matějovic, obchod kůžemi,
čp. 45 Stanislav Volák, rolník,
čp. 46 František Seidl, řezník,
čp. 47 Karel Hosnedl, rolník,
čp. 48 František Mík, pekař,
čp. 49 Rudolf Herman, hostinský, řezník, hostinoc “Na radnici“,
čp. 50 Jakub Trojan, truhlář,
čp. 51 Matěj Bulka, trafika a smíšený obchod,
čp. 52 Václav Virt, obchod smíšeným a střižním zbožím, uhlím a obilím,
čp. 53 Václav Virt, skladiště obilí a uhlí,
čp. 54 Františka Kloudová, vdova po listonošovi,
čp. 55a František Bruner, hostinský a řezník,
čp. 55b František Bruner, hostinský a řezník,
čp. 56 Jan Krysl, listonoš,
čp. 57 František Koudelka, pivovar,
čp. 58 Václav Jílek, dělník na dráze,
čp. 59 František Jílek, dělník na dráze,
čp. 60 František Švajgl, listonoš,
čp. 61 Josef Reitmeier, krejčí,
čp. 62 Matěj Chaloupka, rolník,
čp. 63 Vojtěch Pavlík, zahradník,
čp. 64 Jan Král, rozbořeno (proti mlýnu),
čp. 65 Jan Král, mlýn, pila a elektrárna,
čp. 66 Jan Reitmeier, obuvník,
čp. 67 Jiří Drha, krejčí,
čp. 68 Jan Kopáček, kovář a rolník,
čp. 69 Jan Trojan, rolník, v domě bydlí holič Hovorka,
čp. 70 František Reitmeier, krejčí,
čp. 71 Josefa Dudová, rolnice,
čp. 72 Eduard Sýkora, kameník a rolník,
čp. 73 Ludmila Bělíková, rolnice,
čp. 74 obecní chudobinec,
čp. 75 bývalá pohodnice na “Pačinách“,
čp. 76 Vojtěch Ouda, okresní cestař,
čp. 77 Emanuel Chaloupka, rolník,
čp. 78 Karolina Kloudová, vdova po dělníku,
čp. 79 hospodářské družstvo, skladiště,
čp. 80 Rosalie Denková, mlýn, “Papírna“,
čp. 81 schází, bývalý majitel Ertl, Ovčín,
čp. 82. Emanuel Pavlík, dělník,
čp. 83 Jan Král, budova proti mlýnu,
čp. 84 Ludvík Kocourek, kameník,
čp. 85 Jana Kloudová, vdova po kameníkovi,
čp. 86 Josef Sandtner, dělník, bývalá panská hájovna,
čp. 87 Emanuel Vrba, dělník,
čp. 88 Josef Sandtner, dělník,
čp. 89 Pavel Pavlík, krejčí,
čp. 90 schází, na místě stodola Karla Zdeňka,
čp. 91 Anna Pohlová, vdova po dělníku,
čp. 92 Josef Šos, rolník,
čp. 93 František Krysl, rolník,
čp. 94 Václav Rubáš, zřízenec dráhy v. v.,
čp. 95 Václav Hlavík, dělník,
čp. 96 Matěj Pavlík, tkadlec,
čp. 97 Jan Preis, dělník,
čp. 98 zbořeno na “Ovčíně“,
čp. 99 obec Kolinec, druhá hájovna “Ovčín“,
čp. 100 Karel Zdeněk, rolník,
čp. 101Matěj Krysl, obecní lesní hajný,
čp. 102 Vojtěch Pavlík, dělník,
čp. 103 Emanuel Muchka, rolník,
čp. 104 Jan Duda, rolník,
čp. 105 postavena stodola Josefa Šosa čp. 92,
čp. 106 Vojtěch Kohout, obecní strážník,
čp. 107 Jan Neruda, čsl. důstojník,
čp. 108 schází,
čp. 109 Václav Jarošík, zedník,
čp. 110 Bohuslav Sýkora, obuvník,
čp. 111 Karel Tuháček, kameník,
čp. 112 obecná škola pětitřídní,
čp. 113 MUDr. František Franěk, obvodní lékař,
čp. 114 Matěj Dolejš, dělník na dráze,
čp. 115 Barbora Kurcová, vdova,
čp. 116 Josef Bejvl,obecní polní hajný,
čp. 117 Josef Honzík, dělník v domě kolářství Václava Němce,
čp. 118 František Němec, dělník na dráze,
čp. 119 František Dražka, dělník dráhy v. v.,
čp. 120 Obecní radnice,
čp. 121 Marie Naušová, rozvedená žena Vojt. Nauše, který je v Americe,
čp. 122 Matěj Soukup, kolář,
čp. 123 Matěj Krákora, kameník,
čp. 124 Zikmund Korec, obchod zbožím smíšeným, střižním a železem,
čp. 125 Václav Kněz, tesař,
čp. 126 Václav Kněz, tesař, bydlí holič K. Svátek,
čp. 127 František Novák, soukromník, v domě drogerie Fr. Přády,
čp. 128 Otakar Jílek, úředník dráhy v. v.,
čp. 129 Židovská synagoga,
čp. 130 Martin Kukrál, obchocl nádobím,
čp. 131 Jan Beneš, dělník,
čp. 132 Josef Dolejší, krejčí,
čp. 133 František Novák, obuvník,
čp. 134 Karel Hadrava, zedník,
čp. 135 Emanuel Šmíd, dělník,
čp. 136 Marie Beníšková, žena obuvníka,
čp. 137 Antonín Jílek, dělník,
čp. 138 Martin Ouda, obuvník,
čp. 139 Jan Kopáček, kovář,
čp. 140 Matěj Petrmichl‚ rolník,
čp. 141 Strážní železniční domek,
čp. 142 Nádraží,
čp. 143 Nádražní vodárna,
čp. 144 František Oliva, obchodník dobytkem,
čp. 145 Jan Chaloupka, dělník,
čp. 146 Matěj Polák, hrobník,
čp. 147 Matěj Baťka, stavitel,
čp. 148 Jaroslav Tomášek, zahradník,
čp. 149 Emanuel Smolík, dělník,
čp. 150 Alois Zajíc, hostinec u “Nádraží“
čp. 151 Alois Svoboda, zedník,
čp. 152 Karel Hinz, soukromník,
čp. 153 Josef Fiala, přednosta stanice v. v.‚
čp. 154 Josef Lerach, dělník na dráze,
čp. 155 M & J.Löwenstain, továrna na prádlo‚
čp. 156 Domek hosp. družstva u “Teletníku“,
čp. 157 Jaroslav Jarošík, podnikatel staveb,
čp. 158 Jaroslav Jarošík, podnikatel staveb, konzumní prodejna,
čp. 159 Skladiště hospodářského družstva,
čp. 160 Emanuel Hanzík, farář, Zbynice,
čp. 161 Josef Novák, truhlář,
čp. 162 Jan Jonáš, sedlář,
čp. 163 Václav Cemper, bednář,
čp. 164 František Jánský, povozník,
čp. 165 Jan Novák, zámečník,
čp. 166 Josef Svoboda, výroba cernentového zboží,
čp. 167 Antonie Chroustová, soukromnice‚
čp. 168 Marie Hrbková, soukromnice,
čp. 169 Jelínek Josef, dělník,
čp. 170 Schnedörfler Jindřich, kameník,
čp. 171 Vlastimil, Jaroslav, Rudolf Pták,
čp. 172 Družstevní lihovar, dříve stáje bývalého velkostatku,
čp. 173 Anna Holečková, vdova po obuvníku,
čp. 174 Rudolf Boublík, trafika,
čp. 175 Antonín Housar, rolník,
čp. 176 Václav Onder, výroba obuvi,
čp. 177 Jan Šafránek, dělník,
čp. 178 Jaroslav Jarošík,
čp. 179 Jaroslav Jarošík, prodejna Z K D,
čp. 180 Jaroslav Jarošík, bydlí sklenář J. Vrčan,
čp. 181 Jaroslav Jarošík, bydlí obchodník prádlem Em. Duda.

zaměstnání obyvatel

Hlavní obživou obyvatel je zemědělství, menší procento provozuje různá řemesla, obchody, částečně pracuje v průmyslových podnicích a žulových lomech.

koupě velkostatku

Až do r. 1921 byl v Kolinci velkostatek patřící bývalému hraběti nalžovského panství JUDr. Jindřichu Taaffemu. Ačkoli na tomto velkostatku se obživilo dosti dělnictva, přec byl v této poválečné době mezi druhým obyvatelstvem pociťován velký nedostatek půdy k jeho obživě, protože velkostatek vlastnil nejlepší pozemky v Kolinci. Následek toho bylo, že se počalo v tehdejším obecním zastupitelstvu uvažovati o koupi tohoto velkostatku s podmínkou jeho rozparcelování. Tehdejší starosta obce Josef Fiala a jeho náměstek Jaroslav Jarošík viděli, že majitel pro zadlužení bude nucen velkostatek prodati a aby jej nekoupil nějaký spekulant, zahájili vyjednávání s majitelem, pozemkový úřad, který měl též tento velkostatek pojatý do záboru, koupi tuto schválil, v důsledku toho obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 22. prosince 1920, se usneslo velkostatek Kolinec s poplužními dvory Vlčkovicemi a Oučínem koupiti.

Cena těchto objektů sjednána za 2.940.000 Kč.

hospodaření obecního úřadu v r. 1927

1.522.854,25 Kč, z čehož
příjem činil 762.919,09 Kč,
vydání 759.935,16 Kč,
pokladní hotovost k 1. 1. 1928 činila 146.222,83 Kč

R. 1928

Zpět

sázení stromků na náměstí

Aby se oslavilo a zároveň v živé paměti udrželo zřízení parčíku kol pomníku, pořádala správa škol v Kolinci stromkovou slavnost. Odpoledne seřaděn průvod škol a žatstva u obecné školy, odkud za doprovodu hudby, celého učitelského sboru, obecního zastupitelstva a občanstva prošel obcí a pak žactvo sázelo stromky na náměstí, při čemž sbor učitelský zapěl se žactvem národní písně.

páter Emanuel Hanzík

Zvolen obecním zastupitelstvem co patronem kolinecké osady správcem této p. Enanuel Hanzík, osobní děkan ze Zbynic.

dětský den

10. června v rámci slavností na oslavu 10. letého výročí republiky pořádal místní učitelský sbor spolu s učitelskými sbory z Mlázov, Jindřichovic, Chlistova a Číhaně, s místní školní radou pod protektorátem městského zastupitelstva školní slavnost “dětský den“. Již brzy ráno procházela hudba obcí, která byla oděna v slavnostní háv praporů a zeleného věncoví. Dopoledne v 9 hodin u obecné školy seřaděno všecko žactvo v malebný průvod, v němž hojně převládaly národní kroje, který když prošel obcí se seřadil na náměstí před pomníkem, kde promluvil s řečnické tribuny poslanec Fr. Machník. V odpoledne v parku byl uspořádán koncert, různé dětské hry a cvičení. Celkem slavnost tato se všestranně vydařila.

1. července nastoupil úřad správce zdejší farní osady osobní děkan dp Emanuel Hanzík.

II. epocha kanalizace

9. července přikročila obec ku zřízení druhé části kanálu na náměstí od kříže ku kostelu. Celý náklad na tuto kanalisaci činil 13.989 Kč.

elektrisace

14. července uzavřelo obecní zastupitelstvo s mlynářem Janem Králem smlouvu o dodávání elektrického proudu obci Kolinci na dobu 15 roků.

oslava 10 letého výročí republiky 28. října

Oslavy 10ti letého trvání republiky zúčastnila se obec Kolinec způsobem důstojným. Majitelé domů v celé obci zkrášlili domy věncovím a prapory. Večer 27. října uspřádalo obecní zastupitelstvo lampionový průvod s hudbou, jehož se zúčastnilo školní žactvo, sbor dobrovolných hasičů, tělocvičná jednota Sokol a občanstvo. 28. října opětovně procházel dopoledne průvod s hudbou obcí a pak věcně promluvil slavnostní řeč ředitel důchodu města Klatov p. Ferd. Malkovský, poté hudba zahrála národní hymny a posléze položen krásný věnec u pomníku padlých vojínů, který věnovala obec. Náklad na tuto oslavu hradila obec v obnosu 834 Kč.

zrušení okresů a okresní a zemské volby

1. prosince 1928 konány nové volby do okresního a zemského zastupitelstva. V Kolinci k volbě okresního zastupitelstva bylo oprávněno 567 voličů, z nich 262 mužů a 306 žen, volby se zúčastnilo 528 voličů a sice 248 mužů a 280 žen. K volbě zemského zastupitelstva oprávněno 574 voličů, z nich 265 mužů a 309 žen, volby se zúčastnilo 535 voličů a sice 251 mužů a 284 žen. Při sčítáni hlasů shledáno neplatných do okres. zastupitelstva 8, do zemského zastupitelstva 7. Na našem okresu voleno 9 kandidátních listin, z nichž obdrželo v Kolinci:
Deutschen soc. Arbeiterpartei hlasů...........................5 hlasů,
Čsl. národní demokracie ..........................................24 hlasů,
Čsl. strana nár. sociální ...........................................9 hlasů,
Živnostenská strana středostavovská ........................ 91 hlasů,
Čsl. strana lidová ....................................................57 hlasů,
Bundes der Landwirte ..............................................4 hlasy,
Soc. demokrat. strana .............................................135 hlasů,
Republikánská strana ..............................................75 hlasů,
Čsl. strana komunistická ..........................................90 hlasů.

Do voleb zemského zastupitelstva podáno 12 kandidátních listin, z nichž v Kolinci obdrželi:
Čsl. národní socialisté ............................................44 hlasů,
D. Arb. u. Wirtsch. gemeinschaft ............................1 hlas,
Republikánská strana .............................................67 hlasů,
Deutschen soc. Arbeiterpartei .................................1 hlas,
Čsl. strana lidová ....................................................55 hlasů,
Nacional soc. Arbeiterpartei ....................................-----,
Živnostenská strana ...............................................90 hlasů,
Národní demokracie ...............................................33 hlasů,
Strana Komunistická ..............................................93 hlasů,
Deutsche Volksverband ..........................................1 hlas,
Strana soc. demokratická ......................................139 hlasů,
Bundes der Landwirte ..............................................2 hlasy.

Správa okresu má nyní své sídlo v Klatovech, její hlavou jest okresní hejtman.

5. prosince konala letopisecká komise schůzi, při níž prozkoumala zápisy v pamětní knize. Zápisy byly čteny ve schůzi městské rady, konané dne 30. ledna 1929 a schváleny.
Radní: .......................................... Dr. Fr. Franěk v. r. ........................................Starosta:
Hermann v. r. ................................ náměstek starosty ........................................Jarošík v. r.
Em. Šos v. r.(čp. 7) ........................ Karel Tuháčekk v. r. (čp. 111)
Leop. Hofmann v. r. ....................... Josef Jílek v. r. (čp. 10)
t. č. tajemník

Tato pamětní kniha byla v zákonité lhůtě dne 1. února 1929 po dobu 14 dnů k veřejnému nahlédnutí vyložena a jelikož proti zápisům žádných námitek nebylo, schvaluje ji obecní zastupitelstvo svými podpisy:
Em. Smolík v. r.
Jakub Trojan v. r.
Matěj Krákora v.r.
Jan Kopáček v. r.
Antonín Housar v. r
Svoboda Alois v. r.
Vojtěch Zajíc v. r.
František Oliva v. r.
Václav Rubáš v .r.
Jan Král v. r.
Boublík Rudolf v. r.
Petr Kozlík v. r.

stavební ruch

Rok 1928 jest památný tím, že naň připadá 10ti leté výročí naší samostatnosti. V Kolinci na oslavu tohoto výročí bylo pořádáno několik oslav. Na nějaké význačnější události byl rok 1928 dosti chudý. Stavební ruch byl též slabý, vystavěny zde pouze dva nové domky: čp. 182, patří p. Jaroslavu Jarošíkovi a 183, které patří Bohuslavu Oudovi. Reifeisenův spořitelní a záložní spolek v Kolinci koupil pro své úřadovny od Frant. Nováka dům čp. 127 za 60 tisíc Kč.

počasí

Počasí v r. 1928 bylo převážně suché, v létě byla velká vedra, což mělo škodlivý vliv na vzrůst obilí a pícnin, však přesto obilí dosti sypalo i bramborů byl dostatek. Ku konci listopadu napadlo mnoho sněhu a byly tak kruté mrazy, že dlouhá léta jich není pamětníka. Mnoho zvěře a ptactva nemohouc nalézti potravy pomrzlo a bylo od vran zničeno. Vůbec zima letošní jest mnohostranně katastrofální, jsou obavy, že budou zničeny ozimy. Vyčerpaly se zásoby paliva, následkem krutých mrazů a závějů doprava na železnicích se zastavila, takže mnoho lidí zimou onemocnělo, zvláště zle řádila chřipka.

R. 1929

Zpět

přívaly sněhu

V měsíci lednu 1929 se nepřihodila žádná význačnější událost. Stále padal sníh a byly velké mrazy. Vánice zavály cesty, které se musely stále prohazovati, což si vyžádalo velkého finančního nákladu. V katastru kolineckém bylo od prohazování sněhu vyplaceno 4.474 Kč.

pronájem rybníků

1. února při schůzi obecního zastupitelstva odhlasováno pronajatí obecních rybníků, které ve veřejně dražbě, konané 1. dubna vydražil na 6 roků p.Vojtěch Bernášek z Vlčkovic za 5160 Kč ročního nájmu. Zároveň dotyčný nájemce odkoupil od obce nasazené ryby za 9144 Kč.

spor o výplatu penze

Dne 26. března náhle zemřel bývalý suspendovaný obecní tajemník Karel Hinz, se kterým vedla obec spor pro několikaleté nepořádky v obesním hospodářství, které zjistila revize zemského výboru r. 1925. Vdova po výše uvedeném tajemníku vedla dále spor s obcí o vyplacení zadrženého několikaletého služného a pensi. Obecní zastupitelstvo po úmrtí tajemníka, aby věc ta již byla ukončena, se usneslo dáti vdově hotově za zadržené služné 15.000 Kč a do její smrti vypláceti měsíčně 275 Kč pense.

těžba dřeva

Dne 24. dubna prodala obec kulatinu ze svých pasek firmě Jetter z Nýrska. Kácením v r. 1929 vyrobeno 1300 m3 kulatiny v ceně 240.912 Kč 10 h. Za dříví palivové stržila obec v r. 1929 25.160 Kč.

nová pekárna

Počátkem května zbourána stará kovárna na náměstí “u Poláků“. Vystavěna na jejím místě pekařská dílna, patřící Františku Lečovi.

čerpací stanice

Firma Waccum Oil Company na rohu hostince “Radnice“ zřídila benzinovou čerpací stanici.

bouře

21. června snesla se nad obcí bouře s průtrží mračen a krupobitím, které zničilo úrodu místy až na 90%.

neštěstí

1. září při bílení domu pekaře Františka Leče dotekem elektrických drátů byl se žebříku sražen zedník Václav Jílek a poranil se tak, že za několik hodin v nemocnici skonal.

15. září oběsil se obuvník Josef Sebelka v lesíku u silnice do Puchverka.

investice

Letošního roku opravovala obec vodovod, náklad činil 33.888 Kč a zřídila teras při řece pod mostem u lihovaru nákladem 8.088 Kč. Náklad obce na školy činil 33.590 Kč 60 h.

volby

27. října konány volby do národního shromáždění a senátu.V Kolinci bylo oprávněných voličů do sněmovny 284 mužů a 338 žen, do senátu 260 mužů s 301 žena. Do sněmovny odevzdáno 572 hlasy, do senátu 509 hlasů. Obdržely kandidátky:
Hlasy do poslanecké sněmovny:
Komunisté ……………………....……. 40,
Deutsch. Wahlgemeinschaft …….3,
Soc Arbeiterpartei …………….……..1,
Národní socialisté …………………..33,
Soc. demokraté ………………….…..227,
Národní demokraté ………………….33,
Lidovci …………………………....….....64,
Republikáni ……………………....……75,
Živnostníci ………………………........94.
Do senátu:
Komunisté ……………………....………36,
Wahlgemeinschaft …………………….4,
Národní socialisté …………………….29,
Soc. demokraté ………………………191,
Národní demokraté …………….....30,
Lidovci ………………………………......58,
Republikáni…………………………..….67,
Živnostníci …………………………..….83.

oprava kostela

Obec Kolinec, jelikož je patronem kostela s přifařenými obcemi společně opravila faru a kostel s věží. Náklad činil pro Kolinec 52.000 Kč, Vlčkovice 1572,16 Kč‚ Ujčín 1.764,95 Kč, Brod 745,66 Kč, Puchverk --Kč. Při opravě věže byl vložen do plechové báně těsně pod křížem pamětní spis, zaletovaný v kovové rource, pojednávající o této opravě kostela a fary. Hodiny na věži dal opraviti na svůj náklad děkan v. v. Václav Petřík.

pronájem lomu

Lom obecní ve Smrčí pronajala obec na 12 roků firmě Karel Kujal z Prahy a sice: první rok bude firma obci platiti 4.000 Kč nájmu, druhý rok 6.000 Kč a 50 m2 dlažebních kostek‚ dalších 10 roků obnáší roční nájem 8.000 Kč a 100 m2 dlažebních kostek.

bouřka

17. prosince byla velká bouřka provázená silným deštěm.

teplý podzim

V r. 1929 v naší krajině ležely až do konce dubna spousty sněhu a závějí, takže byly obavy, že ozimy budou zničeny, ale jelikož sníh rychle roztál‚ byly škody poměrně malé. Přes léto počasí bylo pěkně, které trvalo skoro do konce roku a sníh v r. 1929 do Nového roku nebyl žádný.

hospodářská krize

Tohoto roku značně poklesly ceny zemědělských produktů, čímž nastala zemědělská i průmyslová krise a mezi dělnictvem byla nezaměstnanost.

stavba rodinných domů

V tomto roce postaveny v Kolinci 3 nové domy, p. Jindřich Schnederfler postavil čp. 170, Antonín Schödl čp. 75 a Josef Jelínek čp. 169.

zastavení výroby v továrně na prádlo

Josef Kotoun z Blovic obchodník koupil čp. 124 od obchodníka Zikmunda Korce a znovuzřídil jej na obchodní dům.
Kampelička koupila od Františka Nováka domek čp. 127, v němž bude úřadovati.
Továrna na prádlo Jossa Löwenstein zastavila výrobu.

R. 1930

Zpět

V měsíci lednu a únoru žádná význačnější událost nebyla, jedině stojí za zmínku, že přes veškerý nedostatek peněz se v Kolinci celý masopust pořádaly plesy každý týden.

oslava narozenin p. presidenta

6. března o 6 hod. večer pořádalo obecní zastupitelstvo za spoluúčasti škol, všech místních spolků a občanstva lampiónový průvod s hudbou městem, které bylo celé okrášleno prapory a věnci s osvětlením všech oken na počest narozenin 80 letých p. presidenta Masaryka.

kácení dříví

10. března usneslo se obecní zastupitelstvo vykáceti 4 ha lesa, což obnášelo 110 m3 kulatiny, která byla dne 27. dubna prodána firmě Karel Jetter z Nýrska za 117.000 Kč.

oprava škol

27. dubna zadala místní školní rada opravu obecné a měšťanské školy staviteli Josefu Šaškovi z Kolince za 12.340 Kč.

bouře

24. května se strhla nad Kolincem prudká bouře s krupobitím, které nadělalo na osení mnoho škody, na některých částech katastru zničeno obilí na 80%.

slavnost

3. srpna pořádalo sdružení republikánského dorostu dožínkovou slavnost na památku 300 let výročí selských bouří.

bouře

22. listopadu přehnala se přes Kolinec bouře provázená větrnou smrští, která na střechách nadělala mnoho škod, v obecních lesích bylo 126 m3 dříví vyvráceno.

sčítání lidu

2. prosince provedeno v celé republice sčítání lidu. V Kolinci jest při tomto sčítání 1080 obyvatel. Od posledního sčítání lidu r. 1920 byl přírůstek 77 obyvatel, neb r. 1920 bylo v obci 1003 duší.

obecní volby

Po čtyřletém období konány byly dne 14. prosince obecní volby. Dle voličského seznamu bylo k volbě oprávněných voličů 617, sice 287 mužů a 330 žen. Volby se zúčastnilo 567 voličů, odevzdáno 559 platných hlasů, 8 hlasů bylo neplatných.

Kandidovalo 8 stran a sice:
1. Sociálně demokratická strana,
2. Československá strana národně socialistická,
3. Strana živnostensko-obchodnická,
4. Československá strana lidová,
5. organisace “Domoviny“,
6. Strana sdružených poplatníků,
7. Národní demokracie,
8. strana Majitelů domů.

Kandidátní listiny pro volbu obecního zastupitelstva v Kolinci:
č. 1 Sociálně demokratická strana:
1. Úbl Ludvík, ředitel škol v Kolinci čp. 150,
2. Housar Antonín, domkář v Kolinci čp. 175,
3. Smolík Emanuel, domkář v Kolinci čp. l49,
4. Rejcha Jan, skladník Z. K. D. v Kolinci čp. 168,
5. Jarošík Václav, domkář v Kolinci čp. 109,
6. Lerach Josef, žel. zam. v. v. v Kolinci čp. 154,
7. Pavlík Emanuel, domkář v Kolinci čp. 82,
8. Chodl Gustav, domkář v Kolinci čp. 34,
9. Reitmeier Josef, krejčí v Kolinci čp. 61,
10. Tuháček Karel, kameník v Kolinci čp. 111,
11. Koch Václav, kameník v Kolinci čp. 43,
12. Muchka Emanuel, domkář v Kolinci čp. 103,
13. Vrba Emanuel, domkář v Kolinci čp. 87,
14. Krákora Matěj‚ kameník v Kolinci čp. 123,
15. Schneedörfler Jindřich‚ kameník v Kolinci čp. 170,
16. Prajs Jan, domkář v Kolinci čp. 97,
17. Jílek František, železniční zřízenec v Kolinci čp. 59,
18. RubášVáclav, železniční zřízenec v Kolinci čp. 94.

Obdržela 215 hlasů, má tudíž 7 mandátů.

č. 2 Československá strana národně socialistická:
1. Krysl Jan, listonoš v Kolinci čp. 56,
2. Fiala Josef, přednosta stanice v. v. v Kolinci čp. 153,
3. Rubáš Václav, zámečník na dráze, v Kolinci čp. 73,
4. Dolejší František, okresní cestař v Kolinci čp. 111,
5. Mára Vojtěch, oficiál čsl. st. drah v. v. v Kolinci čp. 106.

Obdržela 30 hlasů, má tudíž 1 mandát.

č. 3 Živnostensko-obchodnická strana:
1. Trojan Jakub, truhář v Kolinci čp. 50,
2. Onder Václav, výroba obuvi v Kolinci čp. 176,
3. Duda Emanuel, výroba prádla v Kolinci čp. 181,
4. Novák Josef, truhlář v Kolinci čp. 161,
5. Zahrádka František, řezník a hostinský v Kolinci čp. 23,
6. Pavlík Pavel, krejčí v Kolinci čp. 89,
7. Ouda Jindřich, kovář v Kolinci čp. 29,
8. Přáda František, drogista v Kolinci čp. 24.

Obdržela 69 hlasů, 3 mandáty.

č. 4 Československá strana lidová:
1. Hanzík Emanuel, děkan v Kolinci čp. 12,
2. Oliva František, obchodník dobytkem v Kolinci čp. 144,
3. Pavlík Vojtěch, domkář v Kolinci čp. 102,
4. Baťka Matěj, mistr zednický v Kolinci čp. 147.

Obdržela 46 hlasů, 2 mandáty.

5. místní “Domovina“:
1. Jůza Václav, rolník v Kolinci čp. 32,
2. Kozlík Petr, rolník v Kolinci čp. 41,
3. Jílek Josef, rolník v Kolinci čp. 10,
4. Chroust Karel, rolník v Kolinci čp. 5,
5. Vopava Jan, rolník v Kolinci čp. 16,
6. Onder Bedřich, obchodník dobytkem v Kolinci čp. 8.

Obdržela 68 hlasů, 2 mandáty.

6. strana Sdružených poplatníků:
1. Denk František, mlynář, v Kolinci čp. 80,
2. Šos Emanuel‚ rolník v Kolinci čp. 7,
3. Boublík Rudolf, domkář v Kolinci čp. 174,
4. Kněz Václav, tesař v Kolinci čp. 125,
5. .Havrda Karel, domkář v Kolinci čp. 108.

Obdržela 26 hlasů a jelikož volební číslo bylo 30, nedosáhla mandátu.

7. strana Národně Demokratická:
1. MUDr. Franěk František, státní obvodní lékař v Kolinci čp. 113,
2. Král Jan, mlynář v Kolinci čp. 65,
3. Hinzová Jana‚ industriální učitelka v Kolinci čp. 152,
4. Tomášek Jaroslav, žel. zam. v. v. v Kolinci čp. 148.

Obdržela 69 hlasů, 2 mandáty.

8. strana Majitelů domů Kolinci:
1. Jarošík Jaroslav, domkář v Kolinci čp. 179,
2. Svoboda Alois , domkář v Kolinci čp. 151,
3. Krysl František, domkář v Kolinci čp. 93,
4. Chaloupka Jan, domkář v Kolinci čp. 145,
6. Sejpka Jan, domkář v Kolinci čp. 31.

Obdržela 36 hlasů, 1 mandát.

Při těchto volbách nebylo celkem žádné velké agitace, pouze v několika časopisech byly články níže přiložené. Nalepeny jsou agitační články z Českého deníku, Nového večerníku, Nové doby.

Členové nově zvoleného zastupitelstva:
Em. Hanzík, v. r. ......................V. Onder, v. r. .......................Duda Emanuel, v. r.
Jakub Trojan, v. r. ....................František Oliva, v. r. ..............Jan Král, v. r.
Václav Jůza, v. r. .................... Kozlík Petr, v. r. ....................Krysl Jan, v. r.
Jana Hinzová, v. r. ...................Pavlík Eman., v. r. .................Jarošík V., v. r.
Leopold Hofman, v. r. ...............Jarošík Jar. ‚v. r. ....................Smolík Em., v. r.
tajemník .................................Lerach Josef, v. r. .................Ludvík Úbl, v. r.
Housar Antonín, v. r. ................Rejcha Jan, v. r. ....................starosta

R. 1931

Zpět

V měsíci lednu nebylo ničeho pamětihodného.

sebevražda

1. února skončil sebevraždou účetní filiálky hospodářského družstva v Kolinci Josef Panuška z Plánice, nechal se přejeti rychlíkem u Velkého Boru.

úmrtí děkana

6. února byl pohřben na zdejším hřbitově katolický osobní děkan v. v. Dp. Václav Petřík.

24. dubna prodalo obecní zastupitelstvo kulatinu z obecních pasek strakonické impregnírce za obnos cca 135.000 Kč.

nešťastná událost

24.června se zabil kostelník zdejšího římsko-katolického chrámu Ondřej Uhlíř. Při nakládání sena spadl s vozu a zlomil si vaz.

požár synagogy

5. července po půl noci vypukl požár na půdě Blažeje Bulky, shořela témuž obytná budova, stodola, skladiště Václava Wirta a stará historická památná židovská synagoga. Pachatel jest neznám.

hospodářská krize

Rok 1931 byl na důležitější události v obci chudý. Pro úrodu polních plodin bylo počasí dosti příznivé, pouze ku konci srpna dostavilo se deštivé počasí, které potrvalo skoro do polovice měsíce října, následkem toho mnoho obilí na polích se zkazilo a bramborů dosti shnilo. Tímto rokem nezaměstnanost dělnictva dostoupila vrcholu, zvláště ve městech mnoho rodin strádá hladem, který státní podpory nemohu zažehnati. Též ceny obilí a dobytka značně poklesly, čímž povstala též tíseň peněžní i v zemědělství, nákupní síla průmyslových výrobků pro zemědělství ochabla, následkem malého odbytu bylo z továren mnoho dělnictva z práce propuštěno.

rozpočet obce, obecní přirážky

V obecních rozpočtech na r. 1931 vykázána potřeba obnosu 241.963 Kč, úhrada 227.719 Kč, tudíž na schodek v obnosu 14.244 Kč není úhrady. Usneseno v obecním zastupitelstvu vybírati obecní přirážku ve výši 200% ke všem daním vyjma činžovní a dávku z nápojů dle vzorných pravidel.

stavba silnice

Letošního roku usneseno obecním zastupitelstvem přikročiti k přípravným pracím na silnici Kolinec – Jindřicbovice – Klatovy a zadalo vypracování projektu přes katastr kolinecký po staré spojovací cestě firmě Pičman a Morávek z Prahy za obnos 4.000 Kč.

finanční spor

Tohoto roku ukončen byl spor mezi obcí Kolincem a stavitelem Holečkem ze Sušice pro obnos 62.000 Kč. Obnos tento účtován za nezadané vícepráce při opravě fary a kostela. Obec Kolinec spor ten prohrála a obnos ten musela staviteli Holečkovi zaplatiti. Celkový náklad na opravu fary a kostela vyžádal 124.000 Kč obnosu.

oprava škol

V tomto roce provedeny opravy obecné a měšťanské školy vně i uvnitř. Omítky i nátěr zdí zadány staviteli Josefu Šaškovi, okapní žlaby zadány ku zhotovení klempíři Františku Lerachovi a opravy střech zadány pokrývači Max. Hošťálkovi ze Sušice. Opravy tyto stály 15.224 Kč.

podpory

Zásluhou nynějšího starosty obce Ludvíka Úbla poskytlo ministerstvo sociální péče obci na nouzové práce obnos 14.000 Kč, zásluhou téhož vymoženo u nadřízených úřadů pro místní nezaměstnané na stravovací akci v tomto roce obnos 5.500 Kč.

novostavby

V roce 1931 postaveno v Kolinci 6 rodinných domů:
Josef Šašek, stavitel čp. 27,
Karel Trojan, kolář čp. 64,
Matěj Trojan, zámečník čp. 90,
Antonín Schödl, dělník čp. 75,
Martin Ouda, dělník čp. 81,
Josef Jelínek, dělník čp. 169.

rozpočty školní

Náklad na školu obecnou činil 17.636 Kč. Na školu měšťanskou v r. 1931 27.820 Kč. Z tohoto obnosu připadá na přiškolené obce ku škole obecné:
Kolinec 11.963 Kč 65 h, Ujčín 2.351 Kč 95 h, Vlčkovice 2.024 Kč 90 h, Brod 993 Kč 65 h, Puchverk 339 Kč 20 h.

Na školu měšťanskou připadá na Kolinec 23.215 Kč 30 h, na Ujčín 4.604 Kč 70 h.

výtěžek z obecních lesů

Obec Kolinec v r. 1931 kácela 4 ha lesa, kterýžto turnus vydal 3.362 p. m. kulatiny, která byla dne 18. března prodána firmě Jetter z Nýrska za 107.194 Kč 25 h. Celkový výtěžek z lesů za r. 1931 činil 136.836 Kč 95 h.

obecní rozpočty

Rozpočet obce Kolince na r. 1932 byl finanční komisí prozkoumán dne 14. prosince a doporučen obecnímu zastupitelstvu ku schválení.

R. 1932

Zpět

svátek práce

Dne 1. května konána oslava svátku práce všemi obyvateli Kolince. Odpoledne pořádán průvod s hudbou od nádraží na náměstí před měšťanskou školu, kde slavnostní řečník promluvil k shromážděným o významu tohoto dne.

6. července

Dne 6. července pořádala D. T. J. v parku městskou slavnost s koncertem. V podvečer 6. července uspořádán všemi spolky obcí lampionový průvod s hudbou na památku oslavy Mistra Jana Husa a byla na Ovčíně zapálena hranice.

farář Ladislav Turek

Dne 10. července odešel na svou žádost na odpočinek zdejší děkan p. Emanuel Hanzík. Na uprázdněné místo faráře jmenován administrátorem farář Ladislav Turek z Rožmitála.

národní svátek

Dne 28. října konána oslava tohoto našeho národního svátku průvodem, s hudbou v předvečer, ve kterém byly zastoupeny všechny místní spolky a hojná byla též účast občanstva.

V r. 1932 zpracováno bylo v lesích 1.214.62 m3 kulatiny, která byla prodána za 79.863 Kč 12 h, a vyrobeno 321 pnm dříví palivového v ceně 32.701 Kč 10 h.

rozpočty

Obecním zastupitelstvem schválen rozpočet na r. 1932, kde vykázána potřeba v obnosu 364.783 Kč, úhrada 353.475 Kč, schodek jest hražen 200% přirážkou.

Školní rozpočet na obecnou školu vykazuje celkovou potřebu v obnose 24.890 Kč, úhradu v obnose 9.041 Kč, schodek obnosu 15.849 Kč rozvržen na přiškolené obce dle základních daní, z čehož připadá na:
Kolinec 10.409 Kč 05 h,
Ujčín 2.248 Kč 60 h,
Vlčkovice 1.900 Kč 10 h,
Brod 961Kč 85 h,
Puchverk 328 Kč 40 h.

Spravovány všechny polní a lesní cesty, aby částečně místní dělnictvo nalezlo výdělku, obnos k uhrazení této akce poskytnut ministerstvem sociální peče.

Z výtěžku lesa je kupujícím kulatiny připočteno 1% na úpravu cest.

úmrtí K. Hinze

Letošního roku 21. srpna zemřel v Kolinci řídící učitel v. v. p. Karel Hinz, který na zdejší obecné škole působil přes 60 roků, jehož zásluhou byl v Kolinci r. 1885 založen sbor dobrovolných hasičů.

Tato pamětní kniha byla k veřejnému přístupu a nahlédnutí vyložena od 3. ledna do 15. ledna 1933.
Karel Krysl v. r.,
kronikář

R. 1933

Zpět

úmrtí děkana

Dne 3. února zemřel dp. Emanuel Hanzík, řím. kat. děkan v. v. a člen obecního zastupitelstva v Kolinci.

nouzové práce

Ku zmírnění bídy nezaměstnaného dělnictva, jehož počet dosáhl cifry 130 usneslo se obecní zastupitelstvo, za podpory ministerstva soc. péče na úpravu Kalného potoka, úpravu polních cest a zřízení koupaliště. Žádosti na poskytnutí podpory jsou již podány.

obecní hospodářství

Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 8. února schválilo obecní rozpočet na rok 1933. Řádná potřeba činí 239.060 Kč, úhrada 227.752 Kč, schodek 11.308 Kč bude uhrazen 200% přirážkou ke všem daním mimo činžovní a dávkou z nápojů.

Mimořádná potřeba v obnosu 125.723 Kč, jest to příspěvek na stavbu silnice Kolinec – Jindřichovice, který se opatří výpůjčkou u některého peněžního ústavu.

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 8. března prodána kulatina z obecních pasek firmě J. Krejcar, parní pila v Sušici za 45, 55, 65, 75, 85, a 95 Kč, počínaje průměrnou silou 10 – 15, 16 – 20 cm, atd. Ceny jsou vždy za 1 m3.

Téhož dne urovnán se zástupci obce Újčína a zástupci obce Kolince spor smírem o náhradu věcného nákladu na školu měšťanskou od doby rozluky obcí r. 1923 do r. 1932 v obnosu 123.000 Kč, dle něhož zaplatí obec Újčín Kolinci 62.500 Kč.

školní hospodářství

Rozpočty školní na r. 1933 vykazují potřebu v obnose 13.776 Kč na školu měšťanskou a 14.147 na školu obecnou, z čehož připadá na Kolinec na obě školy 19.837 Kč 15 h. na Újčín 5.014 Kč 85 h, škola obecná na Vlčkovice 1.820 Kč 65 h, Brod 937 Kč 55 h, Puchverk 315 80 Dne 28. dubna ve schůzi obecního zastupitelstva z nařízení okresního školního výboru zvoleni noví členové místní školní rady na čtyřleté období a sice za občanský blok Jan Kopáček, Karel Krysl, Matěj Baťka, náhradníkem Josef Svoboda, za blok socialistický Antonín Housar a Jan Brejcha, náhradníky Vojtěch Máška a Josef Reitmeier. Z učitelstva zvoleni: Karla Šauerová, Jana Hinzová, Matěj Trs a Václav Hořica.

Zvolení nového faráře

V téže schůzi zvolen farářem dosavadní administrátor farního úřadu Stanislav Turek.

oslava 1. máje

30. dubna na oslavu Svátku práce sehrál dramatický odbor D. T. J v Kolinci divadelní hru “Den nejkrásnější – první máj“. První máj byl oslaven mohutným průvodem občanstva s hudbou v čele od nádraží na náměstí, kde mluvili řečníci J. Šneberger z Blatné a Tomáš Lepší z Hnačova.

dlouholeté pachty

Drobným dlouholetým pachtýřům v Kolinci usneslo obecní zastupitelstvo odprodati jim tyto pozemky za 3.600 Kč za 1 ha. Nárok mají pouze původní dlouholetí nájemci.

tangenta

Z nařízení okresního úřadu v Klatovech doručil obecní uřad v Kolinci poplatníkům platební výměry na zaplacení přifařenecké tangenty, což se týká pouze věřících řím. katolíků. Má býti vybráno 8.727 Kč 40 h, což činí 100% dle předpisu daňového z r. 1929, kdy se kostelní opravy prováděly.

oslava M. J. Husa

Městská rada v Kolinci usnesla se přijati protektorát na oslavu M. Jana Husi dne 6. července a na hasičskou slavnost 24. července. Oslava svátku M. J. Husa byla v předvečer zahájena mohutným průvodem školních dětí za hojné účasti všech místních spolků a občanstva. Průvod s hudbou v čele vyšel od nádraží na náměstí k pomníku padlých vojínů, kde po krásném proslovu redaktora Hatiny z Plzně se účastníci opět seřadili a s hudbou odebrali k zapálené hranici. Dne 5. července pořádala D. T. J. v parku odpoledne koncert.

Sbor dobrovolných hasičů v Kolinci pořádal dne 24. července slavnost v parku kde kroužek hasičských ochotníků sehrál divadlo v přírodě “Červený kohout“. Slavnost se pěkně vydařila.

rozpočty škol

Místní školní rada v Kolinci konala 24. září rozpočtovou schůzi a sestavila rozpočty školní na r. 1934, v nichž vykazuje na školu obecnou potřebu 17.570 Kč, úhradu 3.614 Kč, schodek 13.956 Kč, rozvržen na Kolinec v obnosu 9.100 Kč 80 h, Újčín 2.007 Kč 50 h, Vlčkovice 1.691 Kč, Brod 861 Kč 80 h a Puchverk 994 Kč 30 h. Na školu měšťanskou potřebu 14.970 Kč‚ úhradu 103 Kč, schodek 14.867 Kč rozvržen na Kolinec 12.180 Kč 21 h, na Újčín 2.685 Kč 79 h.

Obecní rozpočet obce Kolince na rok 1934 vykazuje řádnou potřebu 232.443 Kč, úhradu 219.645 Kč, a schodek 12.798 Kč uhradí se 200% přirážkou.

oslava 28. října

Patnácté výročí naší samostatnosti dne 28. října bylo v Kolinci oslaveno důstojným způsobem. Místní osvětová komise v Kolinci pod protektorátem městské rady a za hojně účasti všoch korporací uspořádala dne 7. října o 6. hodině večerní lampiónový průvod s hudbou od nádraží na náměstí, kde o významu tohoto dne promluvil slavnostní řečník Karel Petra, ředitel gymnasia z Klatov.

Žactvo obecné a měšťanské školy uspořádalo dne 3. prosince školní akademii, z níž čistý výnos jest věnován na vánoční nadílku pro chudé žáky.

výtěžek z lesů

Obec Kolinec v r. 1933 prodala 962,66 m3 kulatiny za 62.466 Kč 85 h a 321 pnm dříví za 22.531 Kč, celkový výtěžek činí 34.997 Kč 85 h. Počet nezaměstnaného dělnictva v r. 1933 v Kolinci se pohyboval mezi 60 - 70. Ze státní stravovací akce bylo v tomto roce rozděleno stravovacích lístků v ceně 35.300 Kč, mimo toho 1585 bochníků chleba, 50 uhlí a 700 l mléka.

nezaměstnanost

S ohledem k této nezaměstnanosti a též k oživnutí a zvýšení cizineckého ruchu usneslo se obecní zastupitelstvo zříditi letní koupaliště na řece Pstružné za skladištěm hosp. družstva. S prací bylo ještě v tomto roce započato.

biřmování

Letošního roku bylo po celém plánicku církví římsko-katolickou prováděno biřmování. V Kolinci se odbývalo 7. července. Obřad biřmování prováděl biskup českobudějovický Excelence pan Dr. Šimon Bárta.

Pohyb obyvatelstva v Kolinci r. 1933

NarozenýchPohlavíNemanželskýchSňatkůZemřelýchPohlaví
muž.žen muž.žen
1587-51798

Nejstarší osoba zemřelá Jan Jílek, stár 87 r. 3 měs. 18 dní.

zpět

R. 1934

Zpět

obecní hospodářství

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 3. ledna usneslo se ku hrazení příspěvku na stavbu silnice Kolinec – Jindřicbovice uzavříti zápůjčku u Spořitelního záložního spolku v Kolinci v obnosu 125.723 Kč. V téže schůzi prodlouženo vybírání dávky z nápojů o tři roky.

sčítání hosp. zvířectva

Z nařízení zákona o plemenitbě zvířat (lidově se říká “býčí zákon“) proveden v obci Kolinci soupis hospodářského zvířectva. Počet tohoto k 1. lednu t. r. činí 654 kusů:
204 krav, 43 jalovic, 2 býci 31 volů, 97 telat,
2 plemenní kanci, 23 plemen. sviň, 80 běhounů, 27 selat,
4 skopci, 2 jehňata,
1 kozel, 94 koz,
9 valachů, 30 klisen, 4 hříbata.
Ostatní drobné zvířectvo soupisu nepodléhá.

hasičské přípřeže

Obecní úřad provedl soupis koní, které má právo sbor dobrovolných hasičů v Kolinci v pádu požáru požadovati jako přípřež.
Píše časopis “Týden“:
Požární přípřeže v Kolinci. Loňského roku, při požáru v Koníně dosti těžko sháněli hasiči přípřež do stříkačky. Aby se podobné případy v budoucnu neopakovaly, sestavila podle předpisů požárního řádu seznam majitelů koní, podle něhož budou přípřeže od nich požadovány. Připomínáme všem majitelům koní, že jest jejich povinností, v případě potřeby koně (přípřež) dodati. Předpokládáme, že jistě nebude žádného, který by odmítl a to tím spíše, že o koně nemusí míti obav, ježto jsou hasičským sborem dobře pojištěni.

V Kolinci založena poradna pro matky a kojence, kde každý druhý čtvrtek v měsíci ošetření a lékařské porady bude prováděti MUDr. Gregorová z Plánice. Ustavující schůze odboru pro vedení poradny pro matky a kojence v Kolinci koná se tuto neděli 28. ledna ve 3 hod. odpoledne v zasedací síni obecní radnice. Přítomni budou zástupci okresní péče o mládež p. Jiránek a MUDr. Gregorová z Plánice. Všechny, kdož o poradnu mají zájem, hlavně ženy a matky, k této schůzi zveme a očekáváme, že se v hojném počtu dostaví.

dětská poradna

Odbor pro vedení poradny pro matky a kojence v Kolinci ustanoven. V neděli 28.ledna odpoledne konala se za značné účasti žen v zasedací síni obecního úřadu ustanovující schůze odboru pro vedení poradny pro matky a kojence. Zvolený výbor bude se starati o administrativní vedení a o věcné potřeby odboru. Členský příspěvek stanoven na 6 Kč ročně. Lékařské porady budou zdarma udíleny dítkám do 6 let. Žádáme proto všechny matky z Kolince a nejbližšího okolí, aby se přihlásily za členky u sociální sestry Slávy Kohoutové na obecní radnici (v bytě obecního strážníka).

Koncem ledna zemřel v Plzni Ladislav Šebesta, inspektor menšinových škol v Plzni a definitivní ředitel obecné a měšťanské školy v Kolinci.

obsazení místa ředitele škol

Zatímním ředitelem škol v Kolinci ustanoven Ludvík Úbl, def. učitel a starosta.

výtěžek za kulatinu

V únoru prodala obec Kolinec kulatinu z obecních pasek obsahu 1.337 m3a 54 cm3 firmě Karel Jetter z Nýrska za 109.096 Kč 55 h. Jeho nabídka činila za I. třídu (průměr 10 – 15 cm) 62 Kč a za každou další třídu (16 – 20, 21 – 25, atd) vždy o 10 Kč více.

Dne 7. března ku 84. letým narozeninám p. presidenta T. G. Masaryka zaslala jemu blahopřejný telegram.

silnice Kolinec - Jindřichovice

Dne 21. března konáno komisionelní šetření za účelem určení definitivního směru této silnice. Přítomni byli zástupce zemského úřadu p. inž. Urban z Prahy, okresní technik p. inž. Sedláček z Prahy, zástupci obce Kolince a podnikatel p. stavitel Jindřich Bubla z Horažďovic, kterému silnice Kolinec – Jindřicbovice – Podolí – Úloh byla okresním výborem v Klatovech zadána.

výtěžek za pařezy

Slušný příjem poskytuje obci Kolinci prodej pařezů v pasekách, letošního roku vydražen jejich prodej za 7.164,10 Kč.

oslava 1. máje

K oslavě Svátku práce sehrála D. T. J. v Kolinci v neděli 29. srpna v 8 hodin večer divadelní hru “Statek našeho Franty“. V pondělí 1. května příslušníci všech dělnických složek uspořádali průvod s hudbou se silnice k Vlčkovicům na nádraží v Kolinci a zpět na náměstí, kde na táboru lidu promluvil slavnostní řečník strany Krines z Domažlic.

přísaha “Sokola“

Dne 1. května dopoledne členstvo tělocvičné jednoty “Sokol“ v Kolinci skládalo na svém letním cvičišti v parku přísahu věrnosti čsl. republice.

znovuzvolení p. presidenta 24. 5.

Volbu p. T. G. Masaryka presidentem čsl. republiky oslavila místní osvětová komise v Kolinci pod protektorátem měst. rady a za spoluúčasti všech stran, spolků a korporací ve čtvrtek dne 24. května. Průvod se řadil před obecnou školou po 7. hod. večer. O osmé hodině vyrazil průvod s hudbou ku škole měšťanské, ke mlýnu p. Krále a zpět na náměstí, ulicí k nádraží, a zpět na náměstí před pomník padlých, kde se tento mohutný průvod seřadil ve čtverci kolem tribuny, kde všichni zúčastnění byli vřelými slovy uvítáni předsedou osvětové komise p. MUDr. Fraňkem, a kde krásným proslovem ukončil tuto slavnost starosta obce p. Ludvík Úbl. Významného tohoto dne se zúčastnilo veškeré školní žatstvo s lampióny za dozoru učitelstva, celé obecní zastupitelstvo, dělnická těl. jednota, jednota “Sokol“, sbory hasičské v Kolinci, Vlčkovic, Ujčina, Buršic a Ústalče, všechny ostatní korporace, v hojném počtu nově založená selská jízda na koních a nesčetný počet všech obyvatel. Veškerá okna budov byla osvětlena a domy byly ozdobeny věnci a prapory.

požár v Kolinci

Dne 4. července o 11. hod. 45 min. v noci příšerný hlas sirény ohlašoval, že v Kolinci zuří požár. Jelikož dlouhý čas byla vedra, vše bylo vyschlé, tudíž než siréna v několika vteřinách umlkla, byla již celá střecha starého hostince p. Františka Brunera v plamenech a v krátkosti již hořely budovy p. Jana Krysla a Františka Nováka. Hasičské sbory z Kolince, Mlázovy, Vlčkovic, Buršic, Mokrosuk i automobilka ze Sušice se omezily na chránění budov okolních, jimž velkým požárem hrozilo nebezpečí.

oslava 6. července

Dne 5. července v 8 hod. večer na oslavu památky M. J. Husa uspořádán D. T. J. na náměstí tábor, odkud po proslovu p. Rejchy šel průvod s hudbou k zapálené hranici.

dokončení koupaliště

Počátkem července byly práce na koupališti ukončeny a toto bylo odevzdáno svému účelu. Zřízení koupaliště si vyžádalo 15.560 Kč nákladu.

sportovní klub a hřiště

V květnu t. r. založilo několik sportovních nadšenců sportovní klub v Kolinci S. K. Kolinec. Obec Kolinec vyšla klubu s nevšední ochotou vstříc zřízením hřiště vedle koupaliště. Hřiště bylo předáno k užívaní klubu dne 26. srpna t. r. Klub předání to zahájil dopoledne štafetovým během členstva ze hřiště k pomníku padlých, kde vítěz Otto Novák položil krásný věnec a předseda a zakládající člen klubu výstižným proslovem nastínil důležitý význam sportu. Doufáme, že za vedení obětavého předsedy klubu p. Fr. Přády přinese sportovní výchova naší mládeže zdárného ovoce.

čestný výkop zástupce obce

Odpoledne o druhé hodině po vztyčení státní vlajky byl zahájen footballový turnaj za účasti pěti sousedních klubů čestným prvním výkopem zástupce obce MUDr. Fraňka. S. K. Kolinec dobrou technickou průpravou stal se v tomto turnaji vítězem.

velitel četnické stanice

Velitel četnické stanice vrchní strážmistr Rudolf Pošta odešel do výslužby, novým velitelem jest vrchní strážmistr M. Veith.

rozpočty školní

Místní školní rada v Kolinci konala 7. září rozpočtovou schůzi, v níž sestavila rozpočty škol na r. 1935,v nichž vykazuje pro školu obecnou potřebu 19.280 Kč, úhradu 3.540 Kč, schodek 15.740 Kč.
Z toho platí Kolinec 10.166 Kč 50 h,
Újčín 2.235 Kč 85 h,
Vlčkovice 1.918 Kč 30 h,
Brod 1.087 Kč 40 h,
Čermná (Puchverk) 320 Kč.
Na školu měšťanskou vykazuje potřebu 15.485 Kč, úhradu 128 Kč. Z toho platí:
Kolinec 12.590 Kč 50 h,
Ujčín 2.766 Kč 50 h.

regulace Pstružné

Již příštího roku se Kolinec dočká regulace bystřiny Pstružné. V měsící říjnu bylo ministerstvem zemědělství provedeno o tomto projektu místní šetření. Náklad jest rozpočten na 1.040.000 Kč, udržovací částka činí 60.000 Kč.

Dne 30. října konalo se v Klatovech u krajského soudu líčení mezi obcí a Karlem Kujalem, mistrem kamenickým z Prahy, neb nechce platit nájem dle smlouvy. K. Kujal spor prohrál jest nucen ještě podmínky smlouvy 7 roků dodržovali.

Městská rada na návrh člena městské rady p. Jakuba Trojana koupila 30 krásných akátů, které jsou zasázeny na náměstí před měšťanskou školou. Dne 16. prosince o 2. hod. odpol. pořádalo žactvo obecné a měšťanské školy školní besídku, u níž čistý výtěžek byl dán na vánoční nadílku pro chudé žáky. Vyhořelá bývalá “panská hospoda“ u Brunerü byla po znovupostavení dne 26. prosince opět otevřena.

Na uprázdněné místo definitivního učitele na obecné škole v Kolinci presentován okresním školním výborem v Klatovech p. Jaroslav Drachovský, učitel v Jindřichovicích, na školu měšťanskou p. Václav Pudík, odborný učitel ve Strážově.

Nezaměstnaným dělníkům v Kolinci rydáno za rok 1934 stravovacích lístků za 22.860 Kč, mimo toho dostali 1.300 bochníků chleba a 80q bramborů.

obecní hospodářství

Výtěžek obecních lesů za rok 1934 za kulatinu, palivové dříví a pařezy v pasekách činil 143.222 Kč 75 h.

změny a noví majitelé budov

Seznam vlastníků čísel popisných vykzují od r. 1927 do r. 1934 různých změn:
čp. 2 místo obchodu Em. Špety jest zřízena prodejna Baťova,
čp. 6 majitel Oskar Warcoler směnil s Okres. hosp. zálož v Plánici za čp. 75, patřící původně Ant. Schödlovi , čp. 75 koupila Okresní hosp. záložna v soudní dražbě,
čp. 7 jest teď majitelem Karel Šos, syn starého vlastníka,
čp. 8 koupil v r. 1934 Václav Seidl, rolník,
čp. 14 dáno bývalému špýcharu panskému. Jest dílnou truhlářskou majitele Václava Koláře,
čp. 25 r. 1929 zbořeno a znovupostaveno, majitel Fr. Leč, pekař,
čp. 26 nyní vlastníkem Jan Kohout,
čp. 27 dáno vile stavitele Josefa Šaška, postaveno r. 1931,
čp. 29 koupil Jindřich Ouda kovář od M. Žižkové r. , zámečník Ferd. Cvrček se od stěhoval do Strakonic,
čp. 43 koupil p. Karel Kopáček,
čp. 55 a-b po znovupostavení se píše pouze čp. 55,
čp. 62 vlastni V.Koza, dělník - odkaz dědický,
čp. 64 jest vlastníkem Karel Trojan, kolář, stavěno r. ..,
čp. 75 majitel Oskar Warcoler, kameník,
čp. 76 koupil Martin Boublík, tesař, od Vojtěcha Oudy,
čp. 81 dostala novostavba Martina Ouda, postaven r.,
čp. 90 má domek Matěje Trojana, zámečníka, postaven r.,
čp. 98 dáno novostavbě Martina Oudy, obuvníka, postavené r. ,
čp. 105 vlastni Hadrava Karel,
čp. 108 vlastní Boublíková Marie,
čp. 117 nabyl dědictvím po zemřelém Josefu Honzíkovi Němec Václav, kolář,
čp. 124 koupil r. 1929 Josef Kotoun, obchodník,
čp. 127 koupil r 1928 spořitelní a záložní spolek pro kolinec a okolí,
čp. 132 no požáru r. 1934 koupil Fr. Bruner, hostinský,
čp. 133 koupil r. 1934 Jan Krysl, listonoš,
čp. 134 koupila r. Marie Kolářová,
čp. 135 koupil r. Václav Bendl, dělník,
čp. 153 koupil r. 1932 J. Eberle, vrchní četnický strážmistr ve Velharticích,
čp. 160 nabyl dědictvím Josef Pihler, rolník,
čp. 168 koupil r. … Cyril Dolejš, kameník,

novostavby

Od r. 1927 do konce r. t. vzrostla obec Kolinec o 25 budov. Pět novostaveb dostalo číslo popisné scházející v seznamu psaném v r. 1927 a další jsou těchto majitelů:
čp. 182 Jarošík Jaroslav, postaveno r…,
čp. 183 Bohumil Ouda dělnik st. dr.,
čp. 184 Korec Petr, zedník,
čp. 185 Ouda Martin, obuvník,
čp. 186 Svoboda Josef, krejčí,
čp. 187 Zajíc Alois, hostinský,
čp. 188 Rašín Frant. školník,
čp. 189 Fiala Josef, úředník v. v.,
čp. 190 Rohrbachr Josef, úř. fin. stráže,
čp. 191 Nauš Karel, zámečník,
čp. 192 Zajíc Alois, hostinský,
čp. 193 Kocourek Ludvík, kameník,
čp. 194 Duda Jan, rolník,
čp. 195 Brant Frant., úř. fin. .stráže, postaveno r. 1933 – u Pstružné,
čp. 196 Košťálek Frant., učitel, postaveno r. 1933,
čp. 197 Šírek Frant., dělník, postaveno r. 1934 – Nový Ovčín,
čp. 198 Malý Josef, dělník, postaveno r. 1934, Nový Ovčín,
čp. 199 Nový Václav, dělník, postaveno r. 1934 – Nový Ovčín,
čp. 200 Duda Jan, rolník, postaveno r. 1934 – u Kalného potoka,
čp. 201 Vacovský Josef, postaveno r. 1934, - Nový Ovčín,
čp. 202 Šperlová Anna, úřednice, postavano r. 1934, - u Pstružné.

NarozenýchPohlavíNemanželskýchSňatkůZemřelýchPohlaví
muž.žen muž.žen
148619541

Nejstarší zemřelá osoba Matěj Dolejší, stár 84 r. 10 měs.

dřevěná kaplička se soškou panny Marie

V obecním lese u cesty od nádraží k Horám M. Boží na Holém vrchu stojí dřevěná kaplička se soškou panny Marie, která jest vytesána z uříznutého na kořenech stojícího kmene, přikryta dle vyobrazení střechou šindelovou v podobě vížky a nahoře ukončenou dvouramenným křížem a jest na ní vytesán letopočet z r. 1840. V tomto roce na témže místě se zastřelil hraběcí lesní Haniš, bydlel v újčínské myslivně.

abnormální sucho

Rok 1934 jest pamětihodný abnormálním suchem, jakého před tím není v obci pamětníka. Již po novém roce v měsíci únoru sníh, kterého napadlo málo sešel a celé jaro bylo bez mrazů a v dubnu již příroda hýřila zelení a květy. Bohužel v měsíci květnu dva silné noční mrazy zničily v Kolinci veškeré ovocné plody na stromech již odkvetlých, pomrzlo mnoho žita, které právě metalo a v lesích zničily tyto mrazy všechny nově vyrostlé výhonky na kulturách. Následkem těchto mrazů bylo málo jetelů a trávy na lukách, zvlášť když přišlo velké sucho, které trvalo až do podzimu, kdy bylo již více deštivých srážek a až do konce prosince bylo počasí teplé a bez mrazů.

Tohoto roku zřízen státní obilní monopol, na produkty obilní stanoveny státem směrné ceny a producenti jsou povinni zákonem své obílí prodávati pouze státem ustanoveným nakupovačům.

R. 1935

Zpět

Po novém roce se již počasí proti v prosinci minulého roku zhoršilo, napadlo mnoho sněhu, který však ku konci ledna roztál, a bylo pak až do jara blátivo a nestálé počasí.

statistika hospodářského zvířectva.

Dle nařízení Zákona o plemenitbě hospodářského zvířectva, proveden obecním úřadem začátkem měsíce ledna jeho soupis dle něhož jsou v Kolinci:
39 koní,
373 kusů skotu,
4 ovce,
82 kozy,
97 vepřů,
Celkem 595 kusů hospodářského zvířectva.

požár v Kolinci

Dne 12. února o 19 a 1 hodině vypukl požár v bývalém “špýcharu“, nyní dílně truhlářské p. Václava Koláře čp. 14 v kde též dotyčný přebýval. Mimo budovu zničil požár všechen nábytek, šatstvo, prádlo i truhlářské stroje. Škoda činí přes 100.000 Kč.

oslava 85. narozenin p. presidenta

19. února t. r. konala místní osvětová komise schůzi jednající o přípravách pro oslavu 85. letých narozenin p. presidenta Masaryka na 7. března t. r., k níž byli zváni zástupci všech místních spolků a organisací.

požární hranice

Z rozkazu Zemské ústřední hasičské jednoty v Praze byly povinni všecky sbory dobrovolných hasičů ve svých obcích taktéž i v Kolinci zapáliti na vysokých kopcích požární hranice přesně o 18 hod. 59 min. dne 6. března. Toto vzplanutí hranice bylo v Kolinci signálem k započetí oslavného průvodu.

průvod

Pod protektorátem obecního zastupitelstva, za účasti všech jeho členů, žactva škol, hasičských sborů z Kolince, Vlčkovic a Újčína, dělnické tělocvičné jednoty, tělocvičné jednoty “Sokola“, selské jízdy, všech místních organisací a občanstva vyšel seřazený průvod s hudbou od obecné školy, po projití celé obce, jejíž budovy byly zdobeny prapory, obrazy p. presidenta a světly v oknech, se průvod seřadil na náměstí před pomníkem padlých vojínů, kde o významu této oslavy promluvil p. profesor Petra, ředitel gymnasia z Klatov.

oslava 1. května

1. května uspořádala D. T. J. se sdruženými organizacemi soc. demokratickými průvod s hudbou na nádraží a zpět na náměstí, kde na táboru lidu promluvil slavnostní řečník.

volby do poslanecké sněmovny, senátu, zemského a okresního zastupitelstva

Dne 19. května 1935 konána v celé čsl. republice volba zástupců do národního shromáždění a senátu.
26. květnu konána v celé čsl. republice volba přísedících do zemského a okresních zastupitelstev. K volbě do poslanecké sněmovny bylo v Kolinci oprávněných voliči 676, z nich 315 mužů a 361 žen. Volby se zúčastnilo 637 voličů, z nich 300 mužů a 337 žen. Jeden hlasovací lístek byl neplatný, tudíž hlasovalo celkem 636 voličů, z nichž hlasovalo pro kandidátku:
č. 1 Republikánské strany zemědělského malorolnického lidu ...................... 89 hlasů,
č. 2 Československé sociálně demokratické strany dělnické ........................ 320 hlasů,
č. 3 Československé strany národně socialistické ....................................... 39 hlasů,
č. 4 Komunistické strany Československa .................................................. 7 hlasů,
č. 5 Československé strany lidové ..............................................................51 hlasů,
č. 6 der Deutschen sozial-demokratischen Arbeiterpartei ..............................2 hlasy,
č. 10 Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské ...... 100 hlasů,
č. 12 der SudetenDeutschen partei .............................................................1 hlas,
č. 13 Národní obce fašistické .....................................................................6 hlasů,
č. 16 Národní sjednocení .......................................................................... 21 hlasů.

K volbě do senátu bylo v Kolinci oprávněních voličů 587, z nichž 268 mužů, 319 žen. Volby se zúčastnilo 557 voličů, z nich 259 mužů a 298 žen. Odevzdáno 556 platných hlasů. Z nich volilo kandidátku:
č. 1 Republikánské strany zemědělského malorolnického lidu ...................... 73 hlasy,
č. 2 Československé sociálně demokratické strany dělnické ........................ 273 hlasy,
č. 3 Československé strany národně socialistické ........................................34 hlasy,
č. 4 Komunistické strany Československa ................................................... 6 hlasů,
č. 5 Československé strany lidové .............................................................. 56 hlasů,
č. 6 der Deutschen sozial-demokratischen Arbeiterpartei .............................. 3 hlasy,
č. 10 Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské ........ 86 hlasů,
č. 12 der SudetenDeutschen partei ............................................................... 1 hlas,
č. 13 Národní obce fašistické ........................................................................ 3 hlasy,
č. 16 Národní sjednocení ............................................................................ 21 hlasů.

Při volbě do zemského zastupitelstva odevzdáno 599 platných hlasů. Oprávněných bylo 291 mužů, 343 žen, celkem 634. Zúčastnilo se volby 284 mužů, 317 žen, celkem 601. Neplatně odevzdány 2 hlasy. Z nich volilo kandidátky:
č. 1 Republikánské strany zemědělského malorolnického lidu ......................... 93 voličů,
č. 2 Československé sociálně demokratické strany dělnické ........................... 302 voličů,
(Na této kandidátce byl na 22. místě navržen Ludvík Úbl, ředitel měšťanské školy a starosta města Kolinec)
č. 3 Československé strany národně socialistické ............................................ 40 voličů,
č. 4 Komunistické strany Československa ........................................................ 5 voličů,
č. 5 Československé strany lidové ................................................................... 47 voličů,
č. 6 der Deutschen sozial-demokratischen Arbeiterpartei ................................... 2 voličů,
č. 10 Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské ............ 87 voličů,
č. 20 der SudetenDeutschen partei .................................................................... 4 voličů,
č. 24 Národní sjednocení ................................................................................. 18 voličů,
č. 24 Národní obce fašistické ............................................................................ 1 hlasy.

K volbě do okresního zastupitelstva dne 25. května 1935 bylo v Kolinci všech voličů k volbě oprávněných 627, z nich 294 muži, 333 ženy. Volby se zúčastnilo 591 voličů, z nich 280 mužů a 311 žen. Bylo odevzdáno 587 platných hlasů.Z nich volilo kandidátku:
č. 1 Republikánské strany zemědělského malorolnického lidu ............................ 85 voličů,
č. 2 Československé sociálně demokratické strany dělnické .............................. 316 voličů,
č. 3 Československé strany národně socialistické .............................................. 31 voličů,
č. 4 Komunistické strany Československa .......................................................... 4 voličů,
č. 5 Československé strany lidové ..................................................................... 50 voličů,
č. 10 Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské ..............81 voličů, (Na 7. místě Josef Kotoun, obchodník Klolinec č. 124)
č. 20 der SudetenDeutschen partei .................................................................... 5 voličů,
č. 21 Národní sjednocení .................................................................................. 15 voličů,

oslava svátku M. J. Husa

6. července k oslavě památky M. J. Husa pořádala D. T. J. v Kolinci s druhými místním spolky na náměstí o 19. hod. přednášku a lampiónový průvod s hudbou k lesu na “Ovčíně“ kde zapálena hranice.

50 let hasičského sboru

21. července 1938 pořádal sbor dobrovolných hasičů v Kolinci, oslavu 50 letého výročí založení hasičského sboru v Kolincl spojenou s okrskovým sjezdem župy plánické. Při slavnosti dal sbor 18 ti nejstarším členům za jejich dlouholetou hasičskou činnost čestné diplomy.

resignace p. presidenta T. G. Masaryka

V prosinci 1905 vzdal se svého úřadu první president-osvoboditel čsl. republiky p. T. G. Masaryk a odešel do soukromí. Resignace tato vyvolala u celého čsl. národu veliké pohnutí a národ náš bude stále vděčně vzpomínat na tatíčka presidenta osvoboditele. I za hranicemi toto vyvolalo velké překvapení.

2. president čsl. republiky

Následkem vzdání se úřadu p. presidenta zvolen 19. prosince 1936 národním shromážděním druhým presidentem čsl. republiky dr. Eduard Beneš. Sbor dobrovolných hasičů poslal ze své výroční valné hromady dne 22. 12. 1935 blahopřejný telegram nově zvolenému p. presidentu dr. Ed. Benešovi. Poděkování přiloženo.

újezdní měšťanské školy

24. prosince 1935 nabývá v platnosti zákon o zřízení obvodových měšťanských škol. Dle tohoto zákona bude též v Kolinci újezdní měšťanská škola zřízena.

obecní hospodářství

Příjem obce Kolince za rok 1935 činil 285.699,25 Kč, vydání 263.195,35 Kč. Největší část příjmů obce jest hrazena z výtěžku lesů, kde zpracováno v r. 1935 1. 275 m3 kulatiny v obnosu 100.200 Kč, palivového dříví 712 pnm v obnosu 30.914 Kč, mimo to ještě za latě, plaňky, pařezy a jiné as 10.000 Kč.

přirážky a obecní dávky

K úhradě schodku obecního rozpočtu na r. 1935 v obnosu jest poplatnictvu předepsána 350% obecní přirážka k daním přímým a 150% k dani činžovní 1 dávka z nápojů.

regulace a stavba silnice

R. 1935 zahájila státní správa pro hrazení bystřin práci na regulaci "Pstružné“ a “Kalného potoka, příspěvek obce Kolince na tuto práci činí 15.000 Kč. Zároveň t. r. přikročeno k výstavbě okresní silnice Kolinec – Jindřicbovice, na níž činí příspěvek Kolince 40.000 Kč, na dlažbu v ulici od rohu hostince p. Hermana ke Kampeličce 5.600 Kč.

úraz při kácení pasek

Při kácení dříví v obecním lese "Smrčí", byl padajícím stromem dne 18. března t. r. nebezpečně zraněn Karel Faltýn, rolník z Kolince čp. 20. Pohyb obyvatel na farní osadě Kolinecké r. 1935:

NarozenýchPohlavíSňatkůZemřelýchPohlaví
muž.žen muž.žen
29181110261412

nejstarší zemřelá osoba Josef Dolejší.

Rok 1935 byl na úrodu obilí, pícnin a okopanin mnohem nepříznivější nežli rok 1934, který byl suchý, ale r. 1935 bylo ještě poměrně méně dešťových srážek, takže neúroda všech plodin hospodářských, zvlášť zemáků byla velmi malá.

obilní monopol, ceny plodin v r. 1935

Monopol obilní jest i v tomto roce v platnosti, ale výkup obilí jest proti r. 1934 značně pozměněn, zemědělci jsou nuceni vésti záznamy o sklizni, prodeje, spotřebě atd. ve výkazech (obilních knížkách) podléhajících kontrole čsl. obilní společnosti.

R. 1936

Zpět

Letošní rok započal zimou mírnou, skoro beze sněhu, teplé počasí již v únoru umožnilo s jarními pracemi na polích. Dne 7. ledna zemřel Josef Fiala, bývalý starosta obce Kolince, jenž se přičinil o parcelaci velkostatku kolineckého.

stav hospodářského zvířectva

Začátkem ledna z nařízení zákona proveden soupis všeho hospodářského zvířectva, dle něhož vlastní chovatelé ….. koní, ….. kusů hovězího dobytka, …. kusů vepřov. dobytka, …. ovcí, …. koz, celkem …. kusů hosp. zvířectva.

kácení a prodej dříví a obecní hospodářství

15. ledna počato v obecních lesích s kácením kulatiny, které vyrobeno včetně latí a jiného dřeva potřebného k hrazení bystřiny Pstružné 2.389 m3, v ceně 165.779 Kč mino toho bylo uděláno 450 m palivového dříví v ceně 22.123 Kč a 250 m brusného dřeva v ceně 18.000 Kč, celkem v roce 1936 obdržela obec Kolinec za dřevo ze svých lesů 205.903 Kč.

V rozpočtu obecním vykazuje obec Kolinec:
potřebu 232.379 Kč,
úhradu 225.177 Kč,
Schodek 6.202 Kč se hradí 300% přirážkou k daním přímým, 150% přirážkou k dani činžovní a dávkou z nápojů.

rozpočty škol

Místní školní rada ve schůzi konané září 1936 vykazuje v rozpočtu na obecnou školu na r. 1936:
potřebu 19.915 Kč,
úhradu 1.750 Kč.
Schodek 18.165 Kč rozvržen na přiškolené obce dle základních daní, z něhož platí obec:
Kolinec 11.854 Kč 85 h.,
Újčín 2510 Kč 30 h.,
Vlčkovice 2.219 Kč 85 h.,
Brod 1.162 Kč 85 h.,
Puchverk 417 Kč 30 h.
V rozpočtu na měšťanskou školu na r. 1936 vykazuje spotřebu 14.235 Kč,
úhradu 133 Kč,
Schodek 14.102 Kč rozvržen na přiškolené obce, z něhož platí:
Kolinec 11.638 Kč,
Újčín 2.464 Kč.

Po odstoupeni z úřadu pana presidenta T. G. Masaryka v r. 1935 zaslán sborem dobrovolných hasičů v Kolinci presidentu T. G. Masaryku blahopřejný projev, na který sbor hasičský obdržel 13. února 1936 přiložené poděkování.

oslava narozenin T. G. Masaryka

Dne 6. března na oslavu 86 letých narozenin 1. našeho presidenta T. G. Masaryka, pořádala místní osvětová komise pod protektorátem obecního zastupitelstva lampionový průvod celou obcí, ozdobenou prapory a světly v oknech, při průvodu zapálena na Holém vrchu hranice “hasičská vatra“ a po ukončení průvodu promluvil slavnostní řečník před pomníkem padlých vojínů o významu tohoto dne. “Vatra“, to jest zapálení hranice na 6. března večer, jest z nařízení české zemské hasičské jednoty povinen každý sbor dobrovolných hasičů po celé republice ve své obci “Vatru“ každého roku konati.

oslava 1. května

1. květen oslavily všecky složky soc. dem. strany průvodem s hudbou celou obcí a zpět k pomníku padlých, kde řečníkem přednesen pěkný projev.

oslava M. J. Husa

Večer dne 5. července pořádala D. T. J. na oslavu památky M. J. Husa za účasti druhých korporací průvod a hudbou k zapálení hranice na Ovčíně. Dne 6. července pořádal týž spolek odpolední koncert v parku.

10. července pořádala sokolská župa šumavská v Kolinci okrskový slet s s veřejným cvičením a koncertem na cvičišti v parku. V měsíci červenci ukončena výstavba silnice z Kolince do Malonic.

válka v Evropě

V měsíci červenci vypukla občanská válka ve Španělsku, která v největší míře otřásla základy míru v celé Evropě. Jak všecky státy i naše čsl. republika byla nucena zvýšeným zbrojením vůči neklidným sousedním státům se zaopatřiti, aby byl mír udržen. Při tom bylo též nejen na armádu, ala i na civilní obyvatelstvo pamatováno ochranou proti útoku nepřítele, letadly s bombami plněnými otravným plynem. Ve všech městech i obcích celé republiky nařízeno ustaviti odbory C. P. O., to je civilní protiletecké obrany, které mají za úkol vycvičiti a poučovati obyvatelstvo, kterak si má počínati při náletu nepřátelských letadel, aby při plynovém útoku nebylo ztrát na životech obyvatelstva.

Rudolf Pošta, velitel C. P. O.

Do těchto odborů C. P. O jest povinen každý občan pracovati, kdo jest nevoják, i v obci Kolinci Jeat C. P. O. v činnosti a jejím velitelem jest jmenován okresním úřadem v Klatovech Rudolf Pošta, vrchní četnický strážmistr ve výslužbě. Instituce tato musíi býti vyzbrojena všemi prostředky proti požáru, otravnému plynu, samaritánskou činnost musí ovládati. Veškerou její výzbroj nesou obce na svůj náklad. zabit zřícením zdi v lihovaru zedník Karel Muchka

2. října při přestavbě sladovny v družstevním lihovaru byl zřítivší se zdí zabít zedník Karel Muchka z Kolince.

oslava 28. října

Pod protektorátem obecního zastupitelstva pořádala tělocvičná jednota "Sokol" za součinnosti všech spolků a korporací, školního žactva s učitelským sborem a za velké účasti občanstva oslavu státního svátku 28. října. Průvod večer v 6 hodin se seřadil u obecné školy, za doprovodu hudby prošel celou obcí a na náměstí před pomníkem padlých vojínů pak dr. Burghauser, přednosta okresního soudu z Klatov přednesl s tribuny slavnostní proslov.

besídka školního žatstva

Žactvo obecné a měšťanské školy za vedení svých učitelů uspořádalo 28. a 29. listopadu školní besídku ve prospěch akce polévkové pro chudé žactvo, čímž získán k tomu účelu čistý zisk v obnosu 920 Kč 30 h.

Pohyb obyvatel v r. 1936 v Kolinci a přifařených obcí:

NarozenýchPohlavíSňatkůZemřelýchPohlaví
muž.žen muž.žen
31161513271611

R. 1937

Zpět

úmrtí dlouholetého pracovníka školy

7. ledna zemřel v Praze poslední řídící učitel zdejší obecné školy František Jankovec. Byl rodákem kolineckým, vyučoval na obecní škole v Kolinci jako definitivní učitel od 1. března 1899 do 11. června 1911 a jako řídící učitel od 12. června 1911 do 31. července 1920. Byl pohřben žehem 11. ledna 1937 v krematoria Praha XII. Jeho pohřbu se zúčastnil ředitel škol Ludvik Úbl.

obecní hospodářství

Obec Kolinec ve svých rozpočtech na r. 1937 vykazuje:
potřebu v obnosu ...... 518.793 Kč,
úhradu v obnosu .... 490.772 Kč,
schodek .................. 28.021 Kč bude hrazen 300% přirážkou k daním přímým, 150% přirážkou k činžovním daním a dávkou z nápojů.

školní hospodaření

Místní školní řada v Kolinci na udržovaní obecné školy vykazuje potřebu pro r. 1937:
v obnosu: .................. 19.930 Kč,
úhrada ...................... 3.500 Kč,
schodek 16.430 Kč rozvržen dle základních daní na obce:
Kolinec v obnosu ........ 10.724 Kč,
Újčín v obnosu ............. 2.217 Kč,
Vlčkovice v obnosu .......3.008 Kč,
Brod v obnosu .............. 1.051 Kč,
Čermná v obnosu ............ 377 Kč.
Na udržování měšťanské školy vyhazuje potřebu 15. 285 Kč,
úhrady ................................. není,
schodek hradí:
Kolinec obnosem .......... 12.584 Kč,
Újčín obnosem ................ 2.651 Kč.

počet hospodářských zvířat

Jako předešlé roky i letošního roku dle zákona o plemenitbě hospodářských zvířat provedla obec po všech číslech soupis dobytka, dle něhož počátkem r. 1937 chovatelé vlastní:
37 koní,
32 volů,
190 krav,
35 jalovic,
112 telat,
1 býka,
6 ovcí,
195 koz,
79 vepřů.
687 kusů celkem.

povodeň

Po 1. prosinci a po celý měsíc leden stále padal sníh, jehož zvláště na horách za Velhartici napadlo velké množství, mrazy byly tuhé řeka Pstružná promrzla ledem až ke dnu. Dne 5. února odpoledne se náhle oteplilo a deštěm rychle sníh tál a kol 10. hodiny noční náhle přišla voda korytem Pstružné, zdvihla ledy a na různých místech řečiště, tyto nahromadila a které jak z fotografií viděti, bránily volnému toku vody, která si nelezla řečiště po silnici k nádraží a zatopila všecky domy při silnici a jižní část obce.

oslava 87. narozenin Osvoboditele T. G. Masaryka

Místní osvětová komice dno 6. března večer pořádala oslavu 87. narozenin presidenta T. G. Masaryka Osvoboditele, při níž promluvil tajemník o. š. výboru v Klatovech p. Maksa. Při oslavě hořela na Holém vrchu hasičská vatra.

"President osvoboditel nechť ještě dlouhá léta jest nám zachován“.

výtěžek z obecních lesů

Počátkem března začato s kácením dříví v obecních lesích. Zpracovaná kulatina byla prodána ofertním řízením dne 12. března. V nabídkovém řízení oferovaly a podaly ceny firmy:

Jméno firmy10–15 cm
síly-Kč
16-20 cm
síly-Kč
21-25 cm
síly-Kč
26-30 cm
síly-Kč
31-35 cm
síly-Kč
36 a výše
síly-Kč
Jatter105 117129140153165
Praha -město8595105120135150
Roedl106115130130145155
Lesna90100110125140150
Heis90100115130145155
Bloch111111112131146161
Krejcar90101112123138153
Semler104114124139154---

Jelikož firma Karel Jetter z Nýrska byla cenově nejvyšší, byla jí kulatina za výše uvedené ceny prodána.

dary na JUK měšťanské školy

Obecní zastupitelstvo v Kolinci usneslo se ve schůzi dne 23. června 1936 hraditi potřebný náklad na učebný jednoroční kurs (4. ročník) při měšťanské škole v Kolinci. Kurs tento byl povolen od 1. září 1936 výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 28. srpna 1936, čís. I-4316 ai 1936. Otevření tohoto kursu bylo a povděkem přijato vším občanstvem, zvlášť 28 rodinami žáků do tohoto kursu docházejících.

O zřízení kursu velmi se zasloužil starosta obce Ludvík Úbl s celým obecním zastupitelstvem.

Pro celý 1996 - 1937 na jednoroční učebný kurs věnovala okresní hospodářská záložna v Plánici 2.000 Kč a Kampelička v Kolinci 1.500 Kč.

sázení ovocných stromů

Dne 10. dubna pořádalo ředitelství škol s učitelským sborem stromkovou slavnost. Správa okresních silnic v Klatovech rozhodla vysázeti při okresní silnici z Kolince do Jindřichovic ovocné stromy, které o této slavnosti sázelo žactvo obecné a měšťanské školy.

průjezd p. presidenta dr. Ed. Beneše Kolincem

Náš p. president dr. Eduard Beneš pojede dne 8. května přes Kolinec vlakem o 10. hod. dopoledne a ve 3 hod. odp. opět autem. Občanstvo jest povinno své budovy řádně opraviti a na tento den ozdobiti. Okres klatovský též upravil silnici od Puchverka na náměstí, s úpravou počato 4. dubna.

Dne 9. dubna sešli se zástupci všech spolků a korporací k poradě, aby uvítání p. presidenta vyznělo důstojně. Byl zvolen výbor, který vypracoval přiložené pokyny k uvítání. Předsedou tohoto výboru byl zvolen odb. uč. Miroslav Machač.

Poslušni pokynů a nařízení tohoto výboru veškeří majitelé domů, obchodů a živností nešetřili penězi na opravy a okrášlení budov k uvítaní tak vzácné a milé návštěvy, takže v předvečer příjezdu p. presidenta hýřil městys Kolinec v záplavě praporů a v zeleni věncovým okrášlených budov. Na silnici z Jindřichovic při domku Josefa Pihlera vybudovala obec Kolinec vkusnou slavobránu. Na rozhraní okresu klatovského a sušického pod “Skalami“ u Puchverka, postavena okresem Sušickým brána z kulatých dřev jako důkaz, že p. president se nachází v dřevařském šumavském kraji.

U této brány po odjezdu p. presidenta z Kolince byl uvítán zástupci všech úřadů z okresu sušického.

Velmi pěkně též zbudoval bránu p. František Denk u ukazatele směrů na nové silnici před jeho mlýnem.

Četl 26/6 1937 Lupínek v. r., okresní škol. inspektor.

Před zájezdem p. presidenta byla též budova měšťanské školy zrestaurována novým nátěrem jak zdiva i oken opatřena, kolem školy zřízen nový kamenný chodník s vše toto si vyžádalo nákladu kolem 20.000 Kč.

V den zájezdu p. presidenta dne 8. května již od ranních hodin občanstvo veškeré ve svátečních úborech se připravilo uvítati tak milou a vzácnou návštěvu p. presidenta s jeho chotí pí. Hanou Benešovou, kteří přijedou zvláštním vlakem 10 hod. 4 min. od Sušice na Klatovy. Již po osmé hodině plnilo se nástupiště nádraží občanstvem, kam též o půl desáté dostavilo se celé obecní zastupitelstvo s p. starostou Úblem v čele, veškeré žactvo obou škol kolineckých, žactvo školy z Hor M. Boží a všecky místní spolky v krojích a s prapory. Nástupiště vyzdobené chvojím prapory a vlajkami bylo zaplněno celé obecenstvem. Obecní zastupitelstvo, spolky a žactvo zaujali špalír při kolejích. Ve stanovený čas přijíždí do stanice dvorní vlak složený ze dvou lokomotiv a 4 vozů, který jest vítán hlučným jásotem žactva i občanstva voláním “ Ať žije pan president“, “ Sláva p. presidentovi" a z okna salonního vozu p. president a paní chotí kynou žactvu i dospělým zřejmě dojati projevy nelíčené lásky, úcty a oddanosti. Za stále se ozývajícího se jásotu vlak pomalým tempem opouštěl nádraží. Nad jedoucím vlakem stále kroužila dvě hlídkující letadla a po celé trati konalo strážní službu četnictvo.

Odpoledne projíždí opět p. president s pí. chotí přes Kolinec do Sušice. Žactvo škol z Kolince, Číhaně, Mlázovy, Mířenic, Ústalče a Zavlekova v počtu 1026 se svým učitelstvem vytvořilo špalír po obou stranách ulice od brány před obcí od Jindřichovic až na náměstí, na rohu domu p. Leče zaujala místo četa selské jízdy, proti výjezdu z ulice sbor dobrovolných kolineckých hasičů se stříkačkami a žebříky utvořil pěknou skupinu a pak po obou stranách náměstí byl špalír ze všech spolků místních i okolních n množství obecenstva ukončilo špalír až ke mlýnu p. Krále.

Veškeré toto uspořádání si vyžádalo dosti času a již šla zpráva, že průvod p. presidenta přijíždí. Než p. starosta obce Úbl, který s celým obecním zastupitelstvem a mnoha starosty okolních obcí zaujal místo před městským úřadem, upozornil pořadatele ke klidu, již přijelo prvně auto s okresním hejtmanem klatovským Wegrem, pak auto ochranné silniční kontroly, auto Dra Haly z presidia zemského úřadu auto zástupce československé tiskové kanceláře A. Nováka, auto přednosty vojenské kanceláře presidenta republiky s generálem Bláhou, auto zástupce ministra zahraničí L. Strimpla s odborovým přednostou kanceláře presidenta republiky p. JUDr. Schiezslem, za ním jeda p. president zemského výboru Dr. Sobotka, pak přijíždí generál četnictva Ježek, ministři p. Tučný a p. Machník, všichni nadšeně pozdravováni. Pak za ohlušujícího jásotu a za zvuků dojemné slavnostní fanfáry Smetanovy Libuše projíždí naší obcí auto p. presidenta s paní chotí Hanou. Obecenstvo jásá, p. president i paní Benešová radostně kynou a již celý průvod mizí z radostně dojatých zraků všeho obecenstva.

ustanovení městské školní rady

Dne 26. června po uplynulém čtyřletém období byla ustavana nová místní školní rada, do níž byli zvoleni ze zástupců občanstva:
Karel Krysl, rolník, Kolinec .......................................................... čp. 22,
Jan Rejcha, skladník, Kolinec ...................................................... čp. 157,
Antonín Housar, domkář, Kolinec ................................................. čp. 175,
Václav Rubáš, žel. zaměstnanec, Kolinec ...................................... čp. 73,
Josef Kotoun, obchodník, Kolinec ................................................. čp. 124,
Jindřich Senft, farář, Kolinec ......................................................... čp. 12,
Zástupci učitelstva:
Miroslav Machač, odb. učitel měšť. školy,
Jana Piherová, def. učitelka obec. školy,
Matěj Trs, definitivní učitel,
Václav Hořica, odb. učitel měšť. školy,
Jaroslav Drachovský, učitel.
Náhradníci:
Josef Šos, rolník, Kolinec ............................................................... čp. 92,
Josef Reitmeier, dělník, Kolinec ...................................................... čp. 61,
Karel Kupka, cukrář, Kolinec ........................................................... čp. 206.
Zástupce obce Brodu:
František Uhlík, rolník Brod ............................................................. čp. 21.
Zástupce Vlčkovic:
Rudolf Kindlman, kameník, Vlčkovice ................................................ čp. 26.
Zástupce Újčína a Čermné:
Matěj Prexl, domkář, Újčín .............................................................. čp. 18,
František Krejčí, Újčín, .................................................................... čp. 4.

oslava svátku M. J. Husa

5. července v 7 hod. večer pořádala D. T. J. na oslavu M. J. Husa veřejnou přednášku na náměstí a lampionový průvod s hudbou k vatře na "Ovčíně“. Dne 7. července o 4. hod. odpoledne přistál na lukách pod teletníkem německý kluzák, který byl na místě rozebrán a odvezen autem nákladním opět do Německa.

onemocnění presidenta Osvoboditele

Začátkem měsíce záři rozlétla se po celé naší republice smutná zpráva, že náš president - Osvoboditel tatíček T. G. Masaryk vážně ochuravěl. Zvěst tato se bolestně dotkla všech občanů Československé republiky. Přejeme tatíčku Masarykovi brzké uzdravení.

zlepšení nemoci

8. září vydal osobní lékař p. presidenta úřední zprávu, že zdravotní stav churavého se tak zlepšil, že není o život p. presidenta míti obav.

zhoršení nemoci

11. září nastalo zhoršení nemoci p. presidenta, zpráva tato vyvolala všude značný rozruch. Zhoršeni stavu bylo ihned oznámeno presidentu republiky do Topolčianek, který odjel ihned s chotí do Lán, kde byli přítomni též všichni členové presidentovy rodiny a předseda vlády Dr. Milan Hodža.

Bolestná, zarmucující zpráva roznesla se dne 14. září v časných hodinách ranních celou Československou republikou i do ciziny. "President osvoboditel, dr. T. G. Masaryk dobojoval dnes ráno ve 3 hodiny 29 minut svůj poslední boj".

Více než týden žil celý národ v těžkých obavách o život svého drahého presidenta Osvoboditele. Nahlé zhoršeni jeho choroby v noci ze soboty na neděli 12. září bylo již smutnou předzvěstí katastrofy. Nebylo již naděje na uzdravení. U lože umírajícího již od neděle dleli stále mimo členů rodiny i president republiky dr. E. Beneš a předseda vlády dr. M. Hodža. Ošetřující lékaři nedávali žádné naděje. Celá republika dlela myslí v Lánech u Velikého mrtvého.

Dne 14. září v první ranní zprávě ohlásilo radio zarmucující zprávu z Lán, že president Osvoboditel zemřel. Státní vlajka na báni zámku hned stažena na půl žerdi na znamení smutku. Celý národ truchlí nad ztrátou svého prvního presidenta. Když tato zpráva donesla se do všech koutů naší republiky, nebylo oka, které by zůstalo suché. Když se roznesla zpráva, že pan president - Osvoboditel na zámku v Lánech těžce onemocněl chvěl se celý národ o jeho život a každý věřil v jeho uzdravení. Nejen naše republika, kterou On tolik miloval, ale i daleká cizina kde byl vážen a ctěn, truchlí společně s námi nad jeho smrtí. Odešel nám tatíček,ale naše láska jde s ním bude provázet jej až do oněch výšin, odkud se na nás náš veliký první president - Osvoboditel bude vlídně dívat svým moudrým pohledem jako by žil. Osiřely nejen Lány, ale i celý československý národ.

A v našich srdcích bude věčně žít.

Tělesné pozůstatky zesnulého presidenta Osvoboditele byly hned v Lánském zámku balsamovány. Balsamovací proces provedl prof. dr. Šikl z Karlovy university v Praze se svým asistentem dr. Čechem za spolupráce dvou zřízenců jeho ústavu a státního obvodního lánského lékaře dr. Josefa Svobody.

Tělo zvěčnělého po balzamování uloženo do rakve a ihned sneseno ze soukromého bytu ve II. poschodí do "hudební síně“ v I. poschodí, která byla upravena na smuteční kapli.

Na katafalku v otevřené rakvi mrtvý president jest oblečen do svého jezdeckého úboru v tmavohnědý až ke krku upjatý kabát, světlejší jezdecké kalhoty a žluté vysoké boty. Dne 15. září o 9. hod. dopolední přišli k rakvi president republiky dr. E. Beneš se svou chotí a členové rodiny zvěčnělého. Dlouho u rakve prodleli. Pak se rozloučili všichni zámečtí zaměstnanci a vesničtí lánští občané.

Chvíle rozloučení s tělesnými pozůstatky presidenta v Lánech se přiblížila. Ve čtvrtek dne 17. září nastoupil mrtvý president poslední cestu z Lán do Prahy. K večeru mezi 19. a 20. hod. vyjelo z lánského parku pohřební auto, před ním i za ním auta s čelnými členy armády a presidentských kanceláří.

Na hranicích velké Prahy na vůz s nejdražším mrtvým čekala dragounská kavalkáda dvou set vojáků - jezdců v plné zbroji pod velením brigádního generále Dostála, šéfa jezdeckého odboru v ministerstvu národní obrany. Tato čestná korouhev doprovodila auto s rakví až na pražské hradní nádvoří, kde sejmuli rakev s auta členové vlády a ministři ji odnesli a uložili na katafalk v Plečníkově síni, kde mrtvého presidenta očekával president republiky dr. Edvard Beneš a předseda vlády dr. Milan Hodža. Zde zůstala rakev s ostatky presidente Osvoboditele vystavena do 21. září ráno. U rakve ve “Sloupové síni" nastoupila čestná vojenská stráž, která stála u katafalku až do chvíle pohřbu.

Poslanecká sněmovna a senát k uctění památky presidenta Osvoboditele konaly dne 20. září zvláštní smuteční schůze.

smuteční schůze obecního zastupitelstva v Kolinci

K uctění památky zesnulého konalo obecní zastupitelstvo v Kolinci zvláštní smuteční schůzi dne 16. září, z níž předsedovi vlády dr. Milanu Hodžovi zaslalo soustrastný projev k úmrtí presidenta Osvoboditele, k němuž jest poděkování.

Poštovní správa vydala zvláštní smuteční známky. Historické jest pamětní razítko poštovního úřadu “Prahy 10 Hrad“.

Den pohřbu, dne 21. září přenesena byla rakev na katafalk po I. hradním nádvoří kde pronesl smuteční proslov president dr. Edvard Beneš a dr. Milan Hodža. Po vykonaných církevních obřadech byle rakev přenesena na lafetu děl a za usedavého pláče lidu byl president Osvoboditel T. G. Masaryk za hřmění dělových ran i rachotu letadel nad Hradem připraven na svou poslední cestu Prahou. Po posledním rozloučením s mrtvým, které vykonal president republiky dr. E. Beneš, za zvuku smutečních fanfár, hlaholu všech pražských zvonů a pláče tisíců a tisíců občanstva tísnícího se na chodnících nastoupil smuteční průvod cestu k Wilsonovu nádraží, odkud zvláštním vlakem bude zvěčnělý dopraven do Lán k poslednímu odpočinku, kde po boku své choti Charlotty bude snít věčný sen.

V úterý dne 21. září odpoledne spuštěna byla rakev presidenta Osvoboditele do hrobu na lánském hřbitůvku. Pro nedostatek místa jen omezený počet osob byl na hřbitov připuštěn. Pohřeb byl tichý. Církevní obřad vykonal českobratrský farář Urbánek ze Žižkova s českobratrským církevním hodnostářem konseniorem Nagym, který nad hrobem přečetl výňatek z Písma.

Naši letci svému nejvyššímu veliteli pustili do otevřeného hrobu smuteční kytici.

vysvěcení kněze

V r. 1937 byl vysvěcen na řím. katolického kněze rodák kolinecký Uhlíř František.

pohyb obyvatelstva v osadě v r. 1937

NarozenýchPohlavíSňatkůZemřelýchPohlaví
muž.žen muž.žen
31131881679

Nejstarší zemřelá osoba Julie Jarolímová z Ujčina, stáří 87 r., 10 měs., 4 dní.

vyložení pamětní knihy

Tato pamětní kniha byla vyložena k veřejnému nahlédnutí po dobu 14ti dnů od 20. června 1937 do 3. července 1937.
Karel Krysl, kronikář.

R. 1938

Zpět

oslava narozenin T. G. Masaryka

Dne 6. března se následkem úmrtí prvního presidenta T. G. Masaryka žádná veřejná oslava se nekonala.

vzrůst říše německé

Dne 15. března byla republika rakouská připojena k říši německé.

obecní hospodářství

Hospodářství obce kolince pro rok 1938 vykazuje v rozpočtu:
potřebu obnosu ……….268.309 Kč,
úhradu v obnosu ………209.760 Kč,
schodek v obnosu …….. 55.549 Kč, bude hrazen přirážkami.

Nabídky firem na kulatinu z obecních lesů v r. 1938:

Jméno firmy10–15 cm
síly-Kč
16-20 cm
síly-Kč
21-25 cm
síly-Kč
26-30 cm
síly-Kč
31-35 cm
síly-Kč
36 a výše
síly-Kč
Bloch Š. Klatovy108 118128143156171
Praha -město120130140155170185
Hodek V. Strakonice106115130130145155
Jetter Nýrsko121131143155170185
Hais V. Luby115125135150165180
Lesna Praha115125135150165175
Průmyslové závody Praha130140150165180195

Jelikož při propočtu nabízených cen v poměru k síle dříví byla cena firmy Jetter K. nejlepší, zadán prodej této firmě.

školy

Místní školní rada na vydržování škol v r. 1928 vykazuje:
potřebu ………….37.045 Kč,
úhradu ……………3.640 Kč,
schodek …………33.405 Kč jest rozvržen dle základních daní na obce přiškolené, z nichž platí:
Kolinec ………… 25.109,50 Kč,
Újčín ………………4.945.20 Kč,
Vlčkovice ……… 2.006,50 Kč,
Brod ……………... 970,70 Kč,
Čermná ……………. 373,- Kč.

stav hospodářského zvířectva v Kolinci začátkem r. 1938

Hospodářského zvířectva počátkem r. 1938 v Kolinci bylo 689 kusů:
Koní ........................ 94 ................................ jalovic .................................51,
volů ......................... 30 ............................... telat ................................. 137,
krav ........................198 ...............................vepřů ................................. 117,
býků ........................ 3 .............................. koz, ovci .............................. 127.

utonutí

Dne 28. března utopilo se v náhonu pana Krále malé děvčátko domkáře Martina Boublíka.

volba obecního zastupitelstva 29. 5. 1938

Dne 29. kvěkna byla provedena volba obecního zastupitelstva, k níž kandidovalo pět stran politických. Voličů k této volbě oprávněných bylo v Kolinci 704. Volby se zúčastnilo 627 voličů. Odevzdáno 627 volebních listin, z těch byly 4 hlasy neplatné, ze 623 platných hlasů obdržela:

kandidátka č. 1
Kandidátní listina Československé strany lidové pro volbu obecního zastupitelstva v Kolinci dne 29. května 1938:
1. Jindřich Senft, farář, Kolinec čp. 12,
2. Vojtěch Pavlík, domkář, Kolinec čp. 2,
3. Jan Kohout, domkář, Kolinec čp. 211,
4. Martin Polák, domkář, Kolinec čp. 146,
5. František Oliva, soukromník, Kolinec čp. 144
69 hlasů, obdržela 2 mandáty.

kandidátka č. 2
Kandidátní listina Československé strany národně socialistické (předseda senátor Václav Klofáč) pro volbu obecního zastupitelstva v Kolinci dne 29. května 1938:
1. František Košťálek, učitel, Kolinec čp. 196,
2. Jan Krysl, poštovní zřízenec v, v. Kolinec čp. 56,
3. Josef Švajgl, poštovní posel, Kolinec, čp. 60,
4. Václav Rubáš, dílenský st. drah, Kolinec čp. 93,
5. Vojtěch Mára, oficiál st. drah v. v., Kolinec čp. 153,
6. Václav Hořica, odborný učitel, Kolinec čp. 105,
7. Stanislav Mašek, poštovní posel, Kolinec čp. 186,
8. Josef Brůha, úpravčí trati, Kolinec čp. 143.
59 hlasů, dva mandáty.

kandidátka č. 3
Kandidátní listina Místní “Domoviny“ domkářů, malorolníků a odborové jednoty pro volbu obecního zastupitelstva v Kolinci dne 29. května 1938:
1. Jan Duda, malorolník, Kolinec čp. 30,
2. Václav Pavlík, malorolník, Kolinec čp. 45,
4. Karel Kohout, rolník, Kolinec čp. 2
3. Karel Foltýn, rolník, Kolinec čp. 20,
5. Josef Šos, rolník, Kolinec čp. 92,
6. Václav Janošík, domkář, Kolinec čp. 109,
7. Ladislav Honzík, rolník, Kolinec čp. 22.
108 hlasů, 3 mandáty.

kandidátka č. 4
Kandidátní listina Československé živnostensko – obchodnické strany středostavovské pro volbu obecního zastupitelstva v Kolinci dne 29. května 1938:
1. Josef Svoboda, cementář, Kolinec čp. 166,
2. Josef Kotoun, obchodník. Kolinec čp. 124,
3. Jakub Trojan, truhlář, Kolinec čp. 50,
4. Václav Onder, výrobce obuvi, Kolinec čp. 176,
5. MUDr.František Franěk, státni obvodní lékař, Kolinec čp. 113,
6. František Bruner, řezník, Kolinec čp. 55,
7. František Suchánek, hostinský, Kolinec čp. 4,
8. Prantišek Přáda, drogista, Kolinec čp. 24,
9. Jindřich Schnedörfler, kamenosochař, Kolinec čp. 170,
10. Alois Zajíc, hostinský, Kolinec čp. 150,
11. Jindřich Ouda, kovář, Kolinec čp. 29,
12. Josef Novák, truhlář, Kolinec čp. 161,
13. Jan Novák, strojník, Kolinec čp. 165,
14. Antonín Kopáček, krajčí, Kolinec čp. 167,
18. Karel Kupka, cukrář, Kolinec čp. 206,
16. Antonín Marek, obchodník s kůžemi, Kolinec čp. 17.
107 hlasů, 3 mandáty.

kandidátka č. 5
Kandidátní listina Československé sociálně demokratické strany pro volbu obecního zastupitelstva v Kolinci dne 29. května 1938:
1. Ludvík Úbl, ředitel měšťanské školy, Kolinec čp. 1,
2. Bohumil Weber , domkář, Kolinec čp. 94,
3. Jaroslav Drachovský, učitel, Kolinec čp. 186,
4. Antonín Housar, domkář, Kolinec čp. 175,
5. Josef Reitmeier, dělník, Kolinec čp. 61,
6. Jaroslav Janošík, soukromník, Kolinec čp. 179,
7. Emanuel Smolík, domkář, Kolinec čp. 149,
8. Josef Lerach, želez. zřízenec, Kolinec čp. 154,
9. František Milfort, dělník, Kolinec čp. 193,
10. Emanuel Vrba,domkář, Kolinec čp. 87,
11. Matěj Krákora, kameník, Kolinec čp. 123,
14. Josef Šustr, odborný učitel, Kolinec čp. 125,
15. František Hosnedl, kameník, Kolinec čp. 37,
14. Václav Kohout, kolář, Kolinec čp. 210,
15. Vojtěch Dolejš, dělník, Kolinec čp. 139,
16. Karel Pohl, sladovnický pomocník, Kolinec čp. 91,
17. Jan Preis, domkář, Kolinec čp. 97,
18. František Jílek, železniční zřízenec, Kolinec čp. 59,
19. Tomáš Jánský, domkář, Kolinec čp. 164,
20. Martin Boublík, tesař, Kolinec čp. 76,
21. František Němec, dělník Škod. záv., Kolinec čp. 118,
22. František Reitmeier, krejčí, Kolinec čp. 70,
23. Martin Krysl, zedník, Kolinec čp. 77,
24. Tomáš Vodička, dělník, Kolinec čp. 23,
25. František Kloud, domkář, Kolinec čp. 85,
26. Josef Bejvl, kameník, Kolinec čp. 116,
27. Vojtěch Matík, dělník na dráze, Kolinec čp. 127.
282 hlasů, 8 mandátů.

mobilisace

Z nařízeni prosidenta dr. Edvarda Beneše byla dne 21. května provedena částečná mobilisace branné noci na obsazení našich hranic. Po uklidnění politických poměrů bylo opět vojsko propuštěno domů.

Jelikož v Československu nevedlo k cíli úprava poměrů mezi Čechy a Němci v Československu, uvolila se anglická vláda tuto dohodu zprostředkovati svým státníkem lordem Runcimanem. Jednání nevedlo k cíli a jelikož ve smíšených územích byly rozbroje mezi obyvatelstvem obou národností, byla naše vláda nucena v území zněmčenén vyhlásiti stanné právo. Věci nyní spěly rychle kupředu. Zástupci německého obyvatelstva odjeli do Německa a žádali Kancléře Adolfa Hitlera o uzemní připojeni německého území ke III. říši.

Dne 22. září předseda vlády dr. Milan Hodža podal demisi celé vlády, což se stalo ještě týž den 22. září.

Dne 24. září vyhlásila vláda mobilisaci všech příslušníků branné moci do 40 let.

Dne 29. září mnichovským rozhodnutím velmocí předala vláda československá sudetské území osídlené obyvatelstvem většinou německým pod správu říše německé, Těšínsko odstoupeno říši polské a část Slovenska dána Maďarsku.

4. října dala vláda čsl. Slovákům autonomii a poslanec dr. Tiso zvolen předsedou slovenské vlády.

odchod z úřadu presidenta republiky

5. října vzdal se úřadu presidenta republiky dr. Edvard Beneš.

28. říjen byl z nařízení vlády republiky zrušen a považován jako všední den.

III. president republiky

30. listopadu zvolilo národní shromáždění republiky čsl. nového presidenta republiky předsedu nejvyššího správního soudu a to 278 hlasy Dr. Emila Háchu.

Po vykonané volbě předseda vlády generál Syrový zpravil pana presidenta o výsledku volby a požádal jej o vykonání předepsaného ústavního slibu. Po vykonání slibu pan president odejel na hrad a ujal se svého úřadu.

Rok 1938 byl na světové události bohatý. Po připojeni Rakouska a Sudet k říši německé octla se III. říše na výši jak rozlohou tak počtem obyvatel dřívějších let.

V Kolinci byla dána do provozu po dlouhá léta nepracující továrna na prádlo firmy Joss & Löwenstein, která má přes 300 zaměstnanců.

kulhavka a slintavka

V listopadu vypukla jak v širém okolí i v místě nemoc hovězího dobytka slintavka a kulhavka. Rozšířena byla mimo několika usedlostí po celé obci a zanikla až po novém roce 1939. V obci Kolinci na tuto nemoc zahynulo 12 kusů skotu.

zrušení politických stran

V prosinci všechny politické strany v republice byly zlikvidovány a utvořily se pouze strany dvě, “Strana národní jednoty a Národní strana práce“.

Přehled událostí světových od mobilisace 23. září 1938 do obsazení 15. března 1939.

V pátek 23. září večer nařídil president republiky mobilisaci československé branné moci. Armádní generál Krejčí byl jmenován hlavním velitelem.

V sobotu 24. září. Vyvěšeny mobilisační vyhlášky.

V neděli 25. září. President republiky dr. Beneš zaslal presidentu Rooseveltovi děkovnou odpověď Československa za jeho projev k říš. kancléři Hitlerovi, dr. Benešovi, Daladierovi a Chamberlainovi, v němž varuje před válkou, do níž by byla zatažena i Amerika.

Ve středu 28. září. Chamberlain nabidl kancléři Hitlerovi, že ještě jednou odjede do Německa na poradu. Současně požádal Mussoliniho, aby se k této poradě připojil. Následkem ohlášení konference velmocí v Mnichově byla odložena anglická mobilisace.

Ve čtvrtek 29. září. Velmoci v Mnichově se dohodly o úpravě sudetoněmecké otázky.

V pátek 30. září. Hlavní armádní velitel generál Ludvík Krejčí promluvil v rozhlase k občanstvu a vojsku a vydal armádní rozkaz, v němž prohlásil m. j. “Jsme vojáci, kteří musí potlačit národní cit a řídit se jedině chladným rozumem“. Československá vláda přijala mnichovská usnesení čtyř velmoci a postoupí sudetská území.

V úterý 4. října. President republiky jmenoval novou vládu gen. Syrového. Ministrem zahraničí jmenován dr. Fr. Chvalkovský. Německé vojsko zabralo Jáchymov a Karl. Vary.

Ve středu 5. října odstoupil president dr. Edvard Beneš. Odstoupení oznámil rozhlasem ministerský předseda generál Syrový.

Ve čtvrtek 6. října. Vláda čsl. republiky jmenovala posl. Dr. Tlsa ministrem pro správu Slovenska. Další území okupováno na základě sčítání lidu z r. 1910.

V sobotu 8. října. Prohlášena slovenská vláda.

V pondělí 10. října. Zastřelen náčelník bulharského gen. štábu generál Pejev.

Ve středu 12. října odejel Dr. Chvalkovský do Berlína. Japonsko podniklo útok na jižní Čínu.

Ve čtvrtek 13. října. První oficielní návštěva čsl. zahraničního ministra Dr. Chvalkovského u kancléře Hitlera, kde sjednána dohoda československo - německá, že nebude plebiscitu.

V pátek 14. října přerušilo Maďarsko vyjednávání s Československem.

Ve čtvrtek 20. října zastavena činnost a tisk komunistické strany.

V pondělí 24. října. Slováci v Maďarsku žádají autonomii.

Ve středu 26. října. Ministr Dr. Chvalkovský odevzdal maďarskému velvyslanci v Praze československou odpověď. 28. říjen národní svátek bývalé čsl. republiky byl zrušen.

Ve středu 9. listopadu. Na schůzi představitelů politických stran za předsednictví posl. Berana bylo zjištěno, že tímto dnem stává se národní shromáždění ve smyslu vyhlášky ministerstva vnitra kompetentní a lze proto očekávati, že do 14 dnů bude zvolen nový president.

Ve čtvrtek 17. listopadu započala historická schůze Národního shromáždění. Předseda vlády arm. generál Syrový ohlásil volbu presidenta, změnu ústavy a zmocňovací zákon.

V pondělí 21. listopadu stanoveny definitivně hranice mezi Německem a Československem.

Ve středu 23. listopadu vládní a političtí činitelé čeští, slovenští a karpatoruští se jednomyslně dohodli, aby kandidátem na úřad presidenta republiky byl Dr. Emil Hácha.

Ve středu 30. listopadu. Národní shromáždění republiky československé zvolilo 232 hlasy ze 312 hlasů odevzdaných Dr. Emila Háchu presidentem republiky.

Ve středu 7. prosince se ustavil ústřední přípravný výbor strany Národní jednoty.

R. 1939

Zpět

Rok jest na důležité světové i naše vnitřní události nejpamátnější.

obecní hospodářství

Obec Kolinec prodala v tomto roce kulatinu ze svých lesů firmě Hodek V. ze Strakonic v množství 1.198,14 m3 za 173.524,45 Kč.

Jméno firmy10–15 cm
síly-Kč
16-20 cm
síly-Kč
21-25 cm
síly-Kč
26-30 cm
síly-Kč
31-35 cm
síly-Kč
36 a výše
síly-Kč
Semler, Plzeň120 130140155170185
Hajs V., Luby115125135150165180
Hodek V., Strakonice121,50131,50141157172187
Rieger, Budějovice105115130150165180
Rödl a Lustig, Praha115125135150165180
Krejcar, Sušice125135145160175190

Celkový obrat peněžní obce Kolince za r. 1939 činil:
Příjem ……………. Vydání: ………………
Na školy v Kolinci rozpočet:
Měšť. škola potřebu:............................. 20.404 K,
obec. škola potřebu: ............................ 17.640 K,
Celkem: .............................................. 38.044 K.

Celkový peněžní obrat dle deníků činil v r. 1938:
Příjem obecná škola ............................. 26.770,05 K,
vydání obecná škola ............................. 26.770,05 K,
příjem měšť. škola ............................... 31.285,20 K,
vydání měšť. škola ............................... 31.285,20 K.

počet hospodářského zvířectva

Počátkem r. 1939 proveden soupis hosp. zvířectva, který činí 647 kusů:
Koní ……….. 33 ...................... volů ………….35
býků ………...3 ....................... krav …………200
jalovic ……….90 ..................... telat ………….52
vepřů ……… 104 ..................... koz …………. 112
ovcí …………. 9

Oproti roku 1938 snížil se stav hosp. zvířectva o 42 kusy.

Sobotu 21. ledna byl ministr zahraničí Dr. Chvalkovský na státních poradách u říš. kancléře Adolfa Hitlera v Berlíně, kde jednáno s říš. kancléřem a šl. Ribbentropem o součinnosti Československa s Německem.

V pondělí 30. ledna při večerním zasedání říšského sněmu kancléř Hitler prohlásil, že Německo žádá podíl na světovém hospodářství a vrácení kolonií.

úmrtí papeže

V pátek 10. února zemřel římský papež Pius XI.

Hitler

V pondělí 13. března Dr. Tiso byl na poradě u říš. kancléře Hitlera a svolal na den 14. března zemský sněm slovenský kde Slovensko se prohlásilo samostatným státem. Dr. Chvalkovský a president dr. Emil Hácha odjeli dne 14. března ke kancléři Hitlerovi do Berlína.

Ve středu dne 15. března 1939 kancléř Adolf Hitler přejímá český národ pod ochranu Říše německé a Čechy a Morava obsazeny říšským vojskem. Tohoto dne ponejprv navštívil kancléř Prahu.

Revisi provedl 26. VI. 1940 Josef Vohradský, inspek. s. o. sl. min. š. a nár. os.

Tato kniha pamětní byla dne 19. listopadu 1940 zaslána podle příkazu ze dne 11. 11. 1940 číslo 55240 na okresní úřad v Klatovech, odkud má býti zaslána na Zemský úřad -Zemský archiv k úschově.

vládní komisař

T. č. je hlavou obce vládní komisař Jindřich Dvořáček, knihovníkem stále Karel Krysl, rolník v Kolinci čp. 22,
počet obyvatel činí 1479 osob,
domů je zde 229.

Tím tento zápis končíme s přáním, abychom v klidnějších dobách mohli pokračovati v psaní historie našeho všem milého Kolince.
Zapsal dne 19. listopadu 1940.
Leopold Hofmann,
obecní tajemník.

Válka 1940 - 1945

Zpět

Jak je vidno z předešlého zápisu byla tato pamětní kniha odeslána dne 19. listopadu 1940 k uložení, aby tam zaspala šest krutých let, kdy německý dráp svíral celou naši krásnou vlast. Teprve, když se vláda našich věcí vrátila do rukou českého lidu, jak prorokoval náš velký učitel Jan Amos Komenský, vrátila se i tato kniha do zdejší obce. Aby naši potomci si dobře uvědomili, co znamenalo žíti pod německým jhem a k tomu ještě za největší války, která kdy v dějinách lidstva byla vedena, vypíši celou tu dobu, navazuje na dobu předválečnou. Na rozdíl od dřívějších zápisů neprovedu je chronologicky po rocích, nýbrž celkově pod jednotlivými hesly. Přední místo budou míti zprávy místní, případně užšího okolí. Události celonárodní a celostátní budou jistě zpracovány knižně, takže každý bude míti příležitost se důkladněji poučit.

předehra k válce.

Při shltnutí Rakouska německou hydrou vytvořilo Československo, zvláště západní jeho část, klín do jejího těla. Proto se v Německu začlo pracovati s pomocí propagandy mezi obyvatelstvem Československa německé národnosti na jeho odstranění. Konečně mělo býti začato v Německu s vojenskými akcemi. President ČSR Dr. Eduard Beneš nařídil dne 21. V. 1938 částečnou mobilisaci branné moci na obsazeni našich hranic.

mobilisace dne 21. V. 1938

Toho dne v sobotu asi v 5 hod. 30 min. ráno starosta obce Ludvík Úbl oznamoval občanům mobilisaci. Záložníci spěchali na četnickou stanici v čp. 190, kde dostali výstroj, dříve zde již uloženou, a odjeli nákladními auty do obranných pásem, do vybudovaných betonových bunkrů od Velhartic až po hranice. Německo couvlo, naši vojáci se vrátili do svých domovů. Pohraniční Němci, štvaní z Německa, pořádali provokace proti českému obyvatelstvu, které vyvrcholily často i přestřelkami. Při jedné takové přestřelce byl v Dobré Vodě u Sušice zastřelen nacistický fanatik. Při jeho pohřbu se Němci vysmívali našim četníkům a vztyčovali jim pravice (nacistický pozdrav) až do tváří.

mobilisace dne 24. IX. 1938

Dne 24. září 1938 byla vyhlášena mobilisace všech příslušníků branné moci do 40 let. Již při květnové mobilisaci členové místního tělocvičného spolku “Sokol“ tvořili t. zv. “železniční strážní oddíl“, jehož úkolem bylo střežit železniční trať Hrádek-Běšiny. To činili i v září, kdy po krátké době byli vyměněni vojskem. Tato mobilisace byla vyslechnuta některými zdejšími obyvateli v 10 hod. večer z rozhlasu a hned rozhlášena po ulici. Ráno druhý den prvními stálými i mimořádnými vlaky odjížděli záložníci do svých posádek.

okleštěni

Po mnichovském rozhodnutí dne 29. září 1938 bylo území, obývané převážně německým obyvatelstvem odevzdáno Německu, naše vojsko ustoupilo na nově stanovené hranice. Po věky se dívali obyvatelé naší obce na Pancíř, Můstek a Ostrý, jako na hradby své vlasti, jako na strážce, jež sama Matka-Příroda dala českému národu. Nyní s pomocí jiných národů, zúčastněných na mnichovském diktátu, byla nám tato hradba vzata a tak naše vlast, zbavená brnění, byla dána na pospas Německu. Nová hranice v našem okolí se táhla od Čachrova na západ od Javoříčka (obec Zámyšl), dále západně od Petrovic až téměř k Sušici. Byl to bolestný pohled pro všechny na odcizeně šumavské hory s hlubokými hvozdy a mlčícími jezery.

uprchlíci

Poněvadž obyvatelstvo české národnosti nechtělo optovati v obsazeném území pro Německo, stěhovalo se hojně do neobsazené vlasti.V říjnu 1938 přestěhovala se do Kolince z Vimperka továrna na prádlo firmy Joss & Löwenstein s úředníky i dělníky. Opět po dlouhých létech se začlo kouřit z továrenského komínu.

Další události, zvláště politické, jsou uvedeny na straně 136 až 140 této knihy. Dne 14. III. 1939 se odtrhlo Slovensko od okleštěné republiky a Maďarsko anektovalo Podkarpatskou Rus. Tím přibyli další uprchlíci. Kolinec dosáhl počtu takměř 1500 obyvatel, největšího to čísla v jeho dějinách.

obsazení Čech

Dne 15. III. 1939 se Německo vrhlo na bezbranné trosky bývalé republiky a bez odporu ji obsadilo. Toho dne řádila sněhová bouře. Jako by sama příroda chtěla obsazení zabránit. Ráno měl být, podle nařízení, na četnické stanici, německý tlumočník. Nebylo ho však třeba, protože naší obcí projelo jen několik motorisovaných jednotek.

Konče tuto kapitolu obracím se opět k nadpisu. Ano, předehra k válce, neboť všichni lidé věřili, že Československo bylo marnou obětí k zachování míru, že válka přijde, poněvadž s jídlem roste chuť, zvláště, když to nic nestojí. Válka vypukla, pro nás prostě pokračovala, poněvadž Německo si bylo jisto, že i další úspěchy budou tak laciné jako předešlé. Národy, jež diktovaly Mnichov, poznaly chybu na své vlastní kůži.

správní a hospodářské poměry za války.

Předválečná a chaotická doba, plná obav a nejistoty do budoucna, měla odezvu i ve vedení obce. V prosinci 1938 byly rozpuštěny všechny politické strany v republice a byly utvořeny jen dvě strany; strana Národní jednoty a Národní strana práce. Dne 8. února 1939 oznámili resignaci na funkci člena obecního zastupitelstva:
Jindřich Senft, farář, čp. 12, Vojtěch Pavlík, domkář z čp. 108, Jan Duda, domkář, čp. 30, Karel Faltýn, rolník z čp. 20, Josef Svoboda, cementář z čp. 166, Josef Kotoun, obchodník z čp. 124,
na funkci člena obecní rady i člena obec. zastupitelstva:
Václav Pavlík, rolník z čp. 45, Jakub Trojan, truhlář z čp. 50,
na funkci náhradníka obec. zastupitelstva:
Jan Kohout, domkář z čp. 211, Karel Kohout, rolník z čp. 2, Josef Šos, rolník z čp. 92, Václav Onder, výrobce obuvi z čp. 176, z důvodů změněných vnitropolitických poměrů.

Okresní úřad v Klatovech čís. 6895/39-I/18-h/51- Pas z 9. února 1939 dal k resignaci souhlas, poněvadž resignace byla podána v době branné pohotovosti Československého státu podle vyhlášky čís. 183/1938 Sb. z. a n. Tím zanikly samosprávné instituce, jež po léta rozhodovaly o osudu obce.

vládní komisař Jindřich Dvořáček

Dne 13. III. 1939 přípisem okr. úřadu v Klatovech čis. 12922/39 - P-I-18-h/51 bylo nařízeno předati správu obce do rukou vládního komisaře Jindřicha Dvořáčka, dentisty v Kolinci. Na schůzi dne 20. III. 1939 předal dosavadní starosta obce ředitel školy Ludvík Úbl správu obce nově jmenovanému vládnímu komisaři v přítomnosti obecního tajemníka Leopolda Hoffmanna, lesního Karla Němce a dosavadního pokladníka Josefa Kotouna, poněvadž žádný z členů městské rady, zbylých po resignaci členů, se do této schůze nedostavil. Instituce vládního komisaře se udržela po celou dobu války .Byla založena na autoritativním podkladě, na jeho přímé zodpovědnosti, což je vidět i ze zápisů v protokolu, nadepsaných "Rozhodnuti vládního komisaře". Ku pomoci byl určen poradní sbor. Národní Souručenství, z milosti Němců trpěná jediná politická strana, jejímž prvním předsedou obci byl MUDr. František Franěk a jednatelem odborný učitel Miroslav Machač, měla účast na schůzích poradního sboru.

vládní komisař Miroslav Machač

Dne 13. III. 1941 na schůzi oznamuje dosavadní vládni komisař Jindřich Dvořáček, že přípisem okr. úřadu v Klatovech ze dne 1. III. 1941 č. 10000/41-P-18-b/8 byl jmenován novým vládním komisařem odborný učitel Miroslav Machač, který však již od 8. dubna 1941 nemohl ze zdravotních důvodů vykonávat úřad. Za něho úřadoval jeho náměstek Václav Onder (výrobce obuvi z čp. 176).

vládní komisař Václav Onder

Dne 4. září 1941 zemřel vládní komisař Miroslav Machač a vládním komisařem se stal jeho náměstek Václav Onder.

vládní komisař František Košťálek

Dne 21. února 1944 byla předána funkce vlád. komisaře učiteli Františku Košťálovi přípisem okr. úřadu v Klatovech ze dne 15. II. 1944 čj. 2334/44. Dosavadní vládni komisař Václav Onder odešel na vlastní žádost ze zdravotních a rodinných důvodů. Vládní komisař František Košťálek zůstal v tomto úřadě až do dnů svobody, kdy byla správa obce definitivně převzata Národním výborem. O tomto blíže v odstavci “Poslední fáze války a prvé dny svobody“.

S německé strany bylo po celou válku zdůrazňováno, že český národ neválčí, tudíž musí alespoň svým hospodářstvím přispět k vítězství Německa. Za tím účelem plundrovali, co kde se dalo, vše se jim hodilo, pátrali po všech odvětvích hospodářství, čím by se mohlo podpořit vedení války. Jako všechny, tak i naše obec stala se obětním beránkem. Naše lesy, nejdůležitější pro obecní hospodářství, utrpěly ve válce velké škody. Byly ostře probírány a třebaže z dálky nebyly viděti žádné holoseče a lesy měly dojem celistvosti a neporušenosti, byly dokonale vyrabované.

Přehled těžby za války

Těžba v roceNormální předepsaná těžba
dle hospodářského plánu
plm
Okupanty určený předpis
plm
1940 1440.-2143.-
19411440.-2479.-
19421440.-3260.-
19431440.-3200.-
19441440.-2100.-
19451440.-1980.-
celkem8640.-15762.-

Vytěženo bylo tedy o 7122 plm více, kteréžto hmota se musí v dalších 3 - 4 letech zašetřiti. V roce 1946 se proto žádný předpis nežádal a nic se nemohlo kácet. V r. 1943 byla okupanty stavěna telefonní linka přes naše polesí, nad parkem a podél silnice Kolinec - Buršice. Při tom byla vykácena mladá smrková kultura ve výměře asi 0,5 ha, čímž vznikla pro naši obec škoda ve výši asi 28-30.000 Kčs. Ve válečných letech byla zanedbána řádná setba i podstata kultur pro nedostatek pracovních sil. Pracovalo se pouze se školními dětmi. Rovněž lesní školky mnoho utrpěly, poněvadž semeno nebylo, semeno bylo přidělováno pouze německým majitelům lesů. To vše nyní po válce vyžaduje velkých finančních nákladů, aby lesní hospodářství bylo opět přivedeno do rovnováhy. V r. 1946 se těžilo pouze dříví palivové a to z hmoty, která z jednotlivých porostů musí býti vybrána pro další vzrůst. Také pro rok 1947 lze počítati jen s těžbou palivového dřiví. Tak naše krásné lesy pomáhaly ničit Evropu trhavinami, jež byly vyrobeny z dříví (metry zv. papíráky) vyrostlého ze skalnaté a chudé půdy našeho domova. Tj. rub pokroku, jenž dovede krásu přeměnit v smrt.

kontrola zemědělské výroby

Pro každé vedení války je jedním z nejdůležitějších úkolů-opatřiti dostatek potravin. Tím závažnějším požadavkem to bylo pro Německo s tak velkou hustotou obyvatelstva. To bylo také jedním z důvodů, proč se Německo vrhlo na hospodářské státy balkánské a Ukrajinu. Ve všech obsazených zemích zavedli přísnou kontrolu živočišné a rostlinné výroby. Pro zemědělce s výměrou nad 5 ha zavedli statkové archy, a pomocné knížky ke statkovým archům, aby prý zemědělci měli přehled s jakým úspěchem hospodaří a co by se dalo zlepšiti. Krásná myšlenka pro mírové doby, která však ve válce měla skrytý účel zjistiti, kolik hospodář vytěží. Produkty živočišné a rostlinné se musely odvádět podle předpisů. Tyto byly příliš vysoké, takže často nebyly splněny.
Na každý rok války bylo ve zdejší obci předepsáno:
brambory 32 vagonů (22 - 24 vagonů),
obilí předepsáno 110 q (dáno 30 q),
hovězího masa předepsáno měsíčně 32 q (dáno na počátku vše, ke konci 10 – 15 q).

Na vepřové maso sepisovala společnost “Prispol“ s každým zemědělcem o dodávce masa zvláštní smlouvu. Mléko se odvádělo od zemědělců do zdejšího lihovaru, který nepracoval (vaření bylo dovoleno zpravidla jen německým družstvům) a odtud bylo odváženo do Klatov do mlékárny. Pro sebe si ponechával rolník (samozásobitel) 1/4 litru na osobu, na děti 1/2 litru. Mléko muselo míti tučnost nejméně 3 1/4%. Při menší tučnosti byl hospodář předvolán na okresní úřad, při tučnosti pod 2,7% bylo zavedeno trestní řízení.Na okresním úřadě v Klatovech jich bylo předvoláno někdy až 300. Výroba másla u výrobce byla zakázána. Aby samozásobitel nemohl si potají dělat máslo, byly odstředivky zaplombovány. Při kontrolách bylo pak slíděno po všech nádobách, ve kterých hospodář tajně stloukal máslo, byť by to byla jen malá konvička s dřevěným stloukadlem, která byla jako"corpus delicti" jednoho postiženého zdejšího rolníka uložena na městské radnici. Máslo pak dostávali zemědělci z klatovské mlékárny a sice 7 dkg na osobu na 4 týdny. Vajec se muselo odevzdávat 65 kusů z jedné nosnice. Kontroly za spoluúčasti hospodyně svolávaly slepice, počítaly, zda-li hospodyně nechová t. zv. černé slepice t. j. nepřihlášené. Prodej slepic, hus a kachen byl vázán. Nejhorší rok pro zemědělce byl v zimě 1944-45, kdy kontroly za účasti německé policie chodily po sklepech, ba i polích, není-li obilí či brambory zakopány.

Kromě přímého vydírání na rolnících byly vybičovány i polnosti k největší výnosnosti. Byly sázeny i meziplodiny např. nařízeno přisetí máku do okopanin a pod. Při tom však přiděl umělých hnojiv byl na počátku války jen 50%, ke konci vůbec žádný. Z nových rostlin bylo nařízeno setí lnu a řepky olejné. Nové hospodářské stroje bylo těžko koupit.

V této době, kdy nařízení stíhalo nařízení, kdy kontroly si “podávaly dveře“ měl rolník těžký úkol: musel splnit nařízení (trestem smrtí se hrozilo při každém kroku) a přispěti tajně hladovějícím spoluobčanům. Někteří přispěli opravdu z lásky k bližnímu, ale poněvadž všude mezi pšenicí je koukol, byli i tací, kteří za tuto lásku si dali nekřesťansky zaplatit. Prodávali raději tudíž neznámým lidem, neboť těm se nestyděli říci vysokou cenu. Někteří opět raději dali na př. mléko do sběrny, kde dostávali pár haléřů prémie za zvýšenou dodávku, než aby je prodali místním občanům. V celku si ale rolníci v tak těžké době vysloužili čistý štít. Členy zemědělských kontrol byli bývalí četníci ze Slovenska a bývalí důstojníci, kteří ve své činnosti se zachovali dobře i špatně. Mezi nimi a mezi úředníky okr. úřadu v Klatovech se vyskytli jednotlivci, kteří radili našim rolníkům a všelijak i na vlastní nebezpečí pomáhali.

zásobování obyvatelstva

Dávky potravin byly v celém státě stejné, ale pro zajímavost uvedu na př. dávky v dubnu 1942:
na 1 osobu na 4 týdny:
5 kg chleba,
2325 g hladké mouky,
375 g krupičkové mouky,
300g ječné mouky,
60 g sádla,
20 dkg soli,
1/8 litru mléka denně, pro děti 1/4 litru denně, později dostávali dospělí 1/16 litru odstředěného mléka a děti 1/4 litru t. zv. egalisovaného mléka t. j. s menší tučností než nadojené.

Brambory byly stanoveny na rok 60 kg, později 75kg na osobu.

Nedostatek potravin při dlouhé a těžké práci zanechaly stopy na zdraví, zvláště městských. To jest jedno z nejhorších dědictví uplynulé války. Nedostatek potravin vyvolal spekulaci necharakterních jednotlivců. Vznikl "černý" obchod s lichvářskými cenami. V dalším přehledu, uvedu ceny úřední a ceny, požadované spekulanty zvanými ''šmelináři“.

ceny životních potřeb.

Jméno životni potřebyMnožstvíÚřední ceny v KČerné ceny v K
mouka pšeničná krupičková1 kg4,8025 - 60
mouka pšeničná hladká1 kg3,7015 - 20
mouka žitná1 kg3,9015
mák1 kg18,-60 - 80
bochník chleba2 kg6,8060
mléko1 litr1,50 - 2,1020
máslo1 kg33 - 36800 - 1200
maso hovězí1 kg14 - 17250 - 300
maso vepřové1 kg18 - 24300 - 500
maso telecí1 kg19 - 21250 - 300
sádlo1 kg211200 - 1500
margarin1 kg19400
salám1 kg28300
vajíčka dle váhy1 kus1,25 – 1,5015 - 20
husa vykrmená1 kus500 - 6004000 - 5000
káva1 kg8412000 - 20000
kakao1 kgnebylo12000
čaj 1 kg2408000 - 12000
víno1 litr36400 - 600
jablka1 kg8 - 10až 60
cibule1 kg660 - 80
česnek1 kg16až 400
kvasnice1 kg860
mýdlo jádrové1 kg8,80500 - 600
petrolej1 kg4,2040 - 60
látka pánská1 m120-1603000
košile pánská1 kus40-120až 500
dámské punčochy1 pár45300
boty1 pár80 - 140600 - 800
pneumatiky na jízdní kolo1 kus36600 - 800
čistý líh1 litr723000
likéry1 litr92 - 1201500 - 2000
cigarety1 kus-20

Roku 1941 byl vyhlášen všeobecný zákaz staveb. Důvodem k tomu byla potřeba našeho dělnictva při válečně důležitých stavbách v Německu i jiných obsazených zemích. Proto se u nás dělaly jen nutné opravy. Naši lidé stavěli "na černo", což bylo trestáno jako sabotáž. Takměř po celou válku nenastal v Kolinci přírůstek domů.

oprava kostela a rozšíření hřbitova

Za vládního komisaře Jindřicha Dvořáčka byl v r. 1940 opraven zdejší kostel a hřbitov. V kostele byla opravena omítka, podlaha před hlavním oltářem při zdech vydlážděna cementovými dlaždicemi, sechy na oltáři nově pozlaceny, zařízeno elektrické vedení a provedena vnitřní i vnější malba. Tašková krytina na kostele opravena a šindelová krytina na věži nastříkána dehtem a karbolem.

Ha hřbitově byly rozbourány obě podélné zdi t. j. jižní od umrlčí komory směrem západním a celá severní zeď. Východní zeď při ulici byla provedena z bílých cihel. Západní zeď byla rovněž zbourána a nová posunuta směrem západním o 41 m. Za starou zdí se táhl od dávných dob hradní příkop obloukem od silnice okolo celého hřbitova až takměř k silnici. Tento příkop až 6m hluboký se v západní části zavezl zeminou nabytou z odkopu zvýšené části na straně severozápadní. Za příkopem se rozšířil hřbitov o část role patřícího faře. Rozšířený hřbitov byl pak opatřen ze 3 stran, jako pokračováni hřbitova starého, kamennými zdmi s betonovou ochrannou deskou. Vedle rovněž upravené úmrlčí komory byla přistavena kůlna na nářadí. Vedle této kůlny byla ve zdi proražena vrata pro přívoz náhrobních kamenů.

Rozdělovací plán hřbitova byl zhotoven po předchozích obchůzkách na jiných hřbitovech, kde se projektant, za účelem správného rozdílení jednotlivých oddílů, dotazoval místních hrobníků, jaké jsou as nejpříhodnější rozměry, čítaje v to hlavní cesty, vedlejší i průchodící mezi hroby. Podle těchto zkušeností, které se ukázaly během roků nejpraktičtější, byl řešen rozdělovací plán zdejšího starého i nového hřbitova celkově. Na počátku pohřbívání zemřelých řídil se hrobař Varcoller přesně podle projektovaného plánu, který opravdu vyhovoval novodobému řešení t. j. všem podmínkám praktickým i estetickým. Později se dostavil přímo na hřbitov k výšejmenovanému hrobníkovi okresní lékař v Klatovech MUDr. Jaroslav Jerie, který mu doporučil, aby jednotlivé pěšiny mezi pásy hrobů dělal užší pod polovinu projektovaných. Nepočítal s tím, jak se jim bude pak jevit celé další rozdělení. Postupem času dle této nevhodné rady vznikl chaos v rozdělení nové části hřbitova, nehledě k tomu, že úzké pěšiny nestačí na vykopanou hlínu při kopání hrobu, takže se musí hlína házet na sousední hroby a lidé šlapou po hrobech.

Na křižovatku hlavních cest byl umístěn kříž, který od r. 1845 stál u velké lípy před vchodem na hřbitov. Na severní straně v místech bývalého příkopu byla vyhloubena nová studně. Hroby ve staré části hřbitova budou postupně rušeny a nové zakládány podle celkového plánu.

Všechny stavební a pozemní práce projektoval a provedl zdejší stavitel Jindřich Hošťálek z čp. 212 za 117.871,70 K. Slavnostní vysvěcení kostela a hřbitova se konalo v srpnu 1940, při čemž byla provedena "Česká mše“ sborem a orchestrem Vojtěcha Říhovského za dirigování odborného učitele Františka Máry.

úprava horní části náměstí

Dne 8. května 1943 nařídil vládní komisař Václav Onder všeobecnou pracovní povinnost ve smyslu zák. z 12. 8. 1921 č. 329 Sb. z. a n. (§39) pro všechny muže od 16 - 60 let k úpravě hořejší části náměstí. Původní dlažba z kulatých kamenů (kočičí hlavy) byla vytrhána, po obou stranách náměstí upraveny vozovky, mezi nimi v dolní části při křižovatce zřízen parčík, při domech upraveny chodníky a zbylá část vydlážděna žulovými kostkami. Tím vším byl usnadněn provoz, zejména rolníkům, kterým se často fůry s naloženým obilím při zatáčeni do dvorů zvracely. Současně byl však smyt zvláštní ráz, který (kočičí hlavy) dodávají všem starobylým pošumavským městečkům.

koupě rozhlasového zařízení

Dne 16. ledna 1942 bylo koupeno rozhlasové zařízení pro oznamování důležitých zpráv občanstvu od firmy Radio - Kratochvíle z Domažlic za 18.400 K. Ampliony byly umístěny na budově radnice čp. 120 a na skladišti hospodářského družstva (bývalý teletník) čp. 156. Před každým hlášením zahraje se s gramofonové desky řízný pochod, aby byli občané upozorněni. Tímto zařízením zanikla rázovitá figurka obecního strážníka s bubnem, paličkami, se stočeným papírem za řemenem a s tím jeho: "Na vědomost se dává....".

Náčrtek k přístavbě hřbitova
Náčrtek k úpravě náměstí

(Poznámka: náčrtky se nedochovaly)

odebrání zvonů

Dne 12. března 1942 byly Němci k rozlití uloupeny tyto zvony:
“Maria“ - váha 68 kg. Byl ulit firmou Arnošt Diepold v Praze za cenu 2000 Kč. Posvěcen byl dne 8. prosince 1919.
“Sanktusový“ - váha 14 kg. Byl ulit firmou Rudolf Perner v českých Budějovicích za 500Kč. Posvěcen byl 8. prosince 1926.
“Sv. Josef“ - váha 355 kg. Byl ulit firmou Rudolf Perner v Českých Budějovicich za 10.500 Kč. Byl posvěcen o pouti na sv. Jakuba r. 1927.

Zvony byly odvezeny, ale je snad ještě naděje, že nebyly rozlity. Zvláštní komise z Prahy jezdí po Německu a Rakousku a pátrá po zmizelých zvonech z celé naší vlasti. Prozatím nad naším městem hlaholí jen hlas jednoho zvonu, ale velmi starého, totiž z r. 1528.

3. školství, život kulturní a spolkový za války.

Čtenář této kapitoly nechť si laskavě povšimne neřízení, jimiž bylo deptáno školství, život kulturní, spolkový, nařízení z nichž číší krutost o nelidskost, jako byl krutý celý německý režim, nadutost, velikášství i směšnost. Začnu oblastí, kde němečtí tyrani natropili největší škody, pokladem národa - dětmi; snižovali jejich vzdělání a co nejhoršího - chtěli děti odnárodnit. Poněvadž školní učebnice obsahovaly údaje o býv. republice a představitelích dřívějšího režimu, musely býti nařízením okresního školního výboru v Klatovech ze dne 1. září 1939 odstraněny. Dne 8. září 1939 byly z učeben a školních místností odstraněny i obrazy, které "odporovaly nové státní formě" (podle doslovného znění). I půjčování ze žákovských a učitelských knihoven bylo zakázáno.

pád Varšavy

Od 4. X. do 10. X. 1939 nařízeno vyvěsiti na školách vlajky u příležitosti vstupu německé armády do Varšavy.

nedostatek uhlí

Pololetní prázdniny byly prodlouženy od 1. II. 1940 do 4. III. t. r. Dne 30. III. t. r. bylo vyučování zastaveno pro nedostatek uhlí. Vyučovat se začlo opět až 19. IV. t. r.

výstava K. Čapka

Dne 14. až 16. dubna 1940 konala se v budově měšťanské školy výstava zemřelého spisovatele Karla Čapka, velkého přítele presidenta T. G. Masaryka. Podivuhodné na tom, že tato výstava unikla pozornosti německých úřadů, které zakazovaly vše, co jen připomínalo dobu republiky.

kapitulace Norska a Belgie, pád Paříže

Od 5. do 12. června 1940 bylo opět nařízeno vyvěsit říšské a protektorátní vlajky na školních i civilních budovách k "oslavě" kapitulace Norska a Belgie, od 15. do 17. června t. r. u příležitosti obsazení Paříže německými vojsky.

přejmenování škol

Podle výnosu okresního školního výboru v Klatovech č. 4006 ze dne 27. VII. 1940 muselo býti odstraněno staré označení školy a nahrazeno nápisy Volksschule - Obecná škola a Bürgerschule - Měšťanská škola. Všechna razítka musela býti dvojjazyčná, staré otisky v knihách, na obrazech a všech školních předmětech musely býti přeraženy novými. Taková byla německá důkladnost. Později bylo nařízeno, aby v knihách (českých) byla jména měst německých tištěna v německém znění (Wien, Berlin, Leipzig atd.) a za jmény měst v Protektorátě byl uveden jejich německý název (Valašské Meziříčí - Walasitsch Messeritsch). Staly se případy, že německý zemský inspektor pro české školy Dr. Josef Schuster (navštívil naši školu dne 4. VI. 1943) nebo Dr. Werner shledali, že vedle českého názvu města není německý překlad dali ředitele školy suspendovat. Oba dva se stali postrachem našeho školství.

sběr odpadků

V roce 1940, jako i v dalších rocích, byl zesílen sběr papíru, hadrů, kovů a kostí, poněvadž Německo blokádou pociťovalo nedostatek surovin.

válečné filmy

Aby také naše mládež viděla "velkou slávu německých vojenských činů" byly promítány pro ni ve zdejším biografu válečné filmy: “Válečné tažení do Polska", "Křest ohněm", D-III-88 (letecký film).Válečnými úspěchy německými filmů přibývalo a ustaly, když rozbité německé armády utíkaly z Ruska.

újezdní měšťanská škola

Od 1. VII. 1941 byla měšťanská škola v Kolinci přeměněna na školu újezdní a do školního obvodu přiděleny:
1. celé místní obce z okresu klatovského: Brod, Buršice, Jindřichovice, Mlázovy, Újčín , Ústaleč, Kolinec, Lukoviště, Malonice, Vlčkovice.
2. z okresu sušického: Čermná, Hory Matky Boží, Mokrosuky. Obce školního újezdu budou hradit celý věcný náklad vydržování. Od školního roku 1941 - 42 byla vyhlášena nová úprava obecných a měšťanských škol a českým Jazykem vyučovacím.

nová úprava škol

Obecné školy podle tohoto nařízení splní povinnou školní docházku v celám jejím rozsahu. Kde byla též měšťanská škola, měla obecná škola dosud 5 postupných ročníků. Od šk. r. 1941/42 rozšíří se obecná škola tak, aby měla všech 8 post. ročníků. Měšťanská škola je školou výběrovou. Je čtyřtřídní a připojuje se k 4. post. roč. obecné školy, takže I. roč. měšť. školy jest bývalý 5. ročník obecné školy. Do I. třídy měšť. školy bude přijato nejvýše 35% žáků, kteří absolvovali 4. post. ročník obecné školy. Název "Měštanská škola" byl zrušen a zaveden název "Hlavní škola". Novým vládním nařízením byla mnohým dětem odňata možnost navštěvovat měšťanskou školu, a tím jim bylo odepřeno vyšší vzdělání, což bylo pravděpodobně německým úmyslem.

úmrtí odb. učitele M. Machače

Ve čtvrtek dne 4. září 1941 zemřel odborný učitel zdejší měšť. školy Miroslav Machač. Byl vynikajícím učitelem, organisátorem spolkového života a vládním komisařem města Kolince. Byl pohřben za účasti kolineckých občanů dne 6. září 1941 ve městě Volyni.

Dne 1. X. 1941 odešel do výslužby ředitel měšť. školy Miroslav Hrdlička. Jeho zastupováním byl pověřen odborný učitel Jaroslav Zajíc.

kursy německého jazyka

Aby učitelé nabyli sběhlosti v jazyce nových "pánů" naší země, aby jim rozuměli v úředním styku, byl pro ně zřízen povinný kurs německého jazyka od 1. X. 1941. Pracovní povinnost byla zvyšována tak, že učitelé obecné školy měli místo 28 hodin 30 hodin týdně a na měšťanské škole místo 24 hodin 28 hodin týdně.

lidová škola hospodářská

Dne 1. listopadu 1941 byla v Kolinci otevřena lidová škola hospodářská. Správcem školy byl jmenován zatímní ředitel hlavni školy Jaroslav Zajíc. Vyučováno bylo vždy ve čtvrtek celý den a později v neděli.

prohlídka žáků

Dne 15. XI. 1941 provedl prohlídku žáků narozeních r. 1928 až 1931 Němec Dr. Castagnie a Bauer - pověřenci “Oberlandrata" v Klatovech. Před tím dostal každý žák kartoteční lístek, na který se nalepily fotografie žáků z profilu a z enface. Důvod prohlídky pravděpodobně byl zjistiti, kolik našich dětí jest germánského typu. Co tím Němci zamýšleli dále, není známo; lístky však zůstaly na škole až do skončení války.

výpověď školní třídě

Od 1. ledna 1942 dal německý příslušník Karel Kohout v Kolinci čp. 2 výpověď jedné třídě hlavní školy, která byla v jeho domě umístěna.

doklady o arijském původu

Dne 31. XII 1941 předložili učitelé doklady k prohlášení o arijském, t. j. nežidovském původu.

nová úprava vyučování

Ministr školství, dne 13. ledna 1942 nařídil: "Za účelem urychlení se naučení německému jazyku na českých školách nařizuji až na další zvýšení počtu hodin německého jazyka na všech školách s českým jazykem vyučovacím. Hodiny byly ubrány jazyku vyučovacímu, vlastivědě, náboženství, tělesné výchově a dějepisu. Na hlavní škole měli žáci 7 hodin němčiny, ale jen 3 hodiny češtiny. Při vyučování němčině smělo býti ve třídě nejvýše jen 35 žáků, kdežto v ostatních předmětech 60. Zde jsou viděti zřejmé snahy odnárodňovací.

statkové archy

V roce 1942 byli učitelé nuceni vésti statkové archy a pomocné knížky ke statkovým archům rolníkům s výměrou nad 5 hektarů. Také při tomto vyplňování vypomáhali v Újčíně, Vlčkovicích a Stříteži (učitel Jar. Drachovský).

Aby byly podchyceny všechny pracovní síly, museli vycházející žáci vyplňovati lístky, které pak byly zaslány na úřad práce.

nacistický pozdrav

Podle oběžníku okresního škol. výboru v Klatovech z 12. 3. 1942 č. 1376/4 jest zaveden ve všech úřadovnách a školách pozdrav zdviženou pravicí jako znamení příslušnosti k německé říši. Ve zdejší škole tímto pro nás urážejícím pozdravem nebylo vůbec zdraveno.

zavedení němčiny jako úředního jazyka

Jako dalším činem poněmčovacím bylo zavedení němčiny jako úředního jazyka na klatovském okrese výnosem české zemské školní rady v Praze z 31. X. 1941 č. 469/26. Důvodem k tomu bylo jmenování Němce Dra Kitzlera okresním hejtmanem v Klatovech. Pro jednoho Němce se musili všichni učitelé a vedoucí síly na školách namáhat sestavováním německých přípisů. Při tom si museli dáti velký pozor, aby slovo Vůdce, označující Adolfa Hitlera, psali velkým písmenem, aby tím jméno "Führera" nebylo zneuctěno. Jinak ale nebylo námitek proti užívání slov jako strojvůdce, vojevůdce apod. Ostatní slova vůdce se musela nahradit slovy vedoucí. Vidíme, do jakých směšností zacházela německá důkladnost a ješitnost.

pátrání po účastnících atentátu

Při hledání pachatelů atentátu na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha dna 4. VI. 1942 pátrali po lesích s četnictvem, lesním a obecním personálem a občany i učitelé místo vyučování.

O hlavních prázdninách r. 1942 měli učitelé dovolenou jen od 10. do 31. VII. Zbytek prázdnin museli pracovati na polích, aby nahradili pracovní síly, zavlečené na práce do Německa.

konfiskace knih

Na počátku šk. r. 1942 - 43 bylo odesláno do Klatov 749 knih a 189 map ve váze 259,6 kg, které propadly rozdrcení na papírovinu pro "závadnost“ t. j. odporovaly novým státním poměrům.

zkouška z německého jazyka

Od 7. do 12. září 1942 byli všichni učitelé i školník předvoláni ke všeobecné zkoušce z jazyka německého.

Dne 24. 8. 1942 bylo výnosem min. školství zakázáno používání zdvořilostních titulů pro církevní hodnostáře a zavedeno oslovování “pane biskupe, pane faráři a pod.“; pravděpodobně chtěli Němci odstraníti rozdíl mezi těmito vzdělanci a svými vedoucími osobnostmi, které byly většinou bez vzdělání.

sbírky

V tomto roce byly nařízeny celé série sbírek na př. knihy, obrazy, hudební nástroje, šatstvo pro české dělníky v Německu, které si chtěli tímto způsobem získat. Věci však dělníci stejně ani neviděli. Následovaly sbírky odpadků t. j. starých papírů, kostí, hadrů a barevných kovů, kdy se místy musely odevzdávat i kliky a jiné zadělané součásti budov.

Koncem šk. r. 1942 - 43 byl zrušen bývalý jednoroční učebný kurs při hlavních školách proto, aby děti mohly o rok dříve pomáhat německé říši vítězit. Dne 4. VI. 1943 v 18 hod. navštívil naši školu německý zemský inspektor Josef Schuster, který vytkl, že výzdoba školy není v duchu sounáležitosti našich zemí s "Velkoněmeckou říší“. Podle nové úpravy přijímání žáků do I. třídy hlavní školy smělo býti přijato jen 25 hochů a 18 děvčat.

totální nasazení

Konec šk. r. 1942 - 43 byl dne 14. července 1943. O prázdninách byli povoláni učitelé zdejší školy Josef Jindra, František Mára, Augustin Tomášek a Jan Trojan k úřední lékařské prohlídce pro válečné nasazení.

Podle nařízení úřadu práce zúčastnil se odb. učitel Otto Novák s 15 žáky česání chmele na Podbořansku.

Dne. 23. IX. 1943 byli nasazeni do válečného průmyslu odborní učitelé Josef Jindra a František Mára úřadem práce proto, že neměli zkoušku učitelské způsobilosti a německého jazyka.

zabavení školní budovy

Dne 30. X. 1943 byla zabavena budova obecné školy pro vojenské účely. Byli v ní ubytováni ruští zajatci, kteří zde stavěli telefonní vedení. Ačkoliv se nesměli stýkat s místním obyvatelstvem, překračovali zákaz a dostávali od zdejších občanů potraviny a cigarety u vědomí, že všichni Čechové a Rusové jsou členy jedné rodiny Slovanů. Přežili-li tito ruští zajatci konec války, jistě s vděčností vzpomínali na naši obec. Pro vyučování byla škola opět uvolněna dne 20. XII. 1943.

úmrtí vrch. škol. rady Jar. Ulricha

Dne 22. 1. 1944 zemřel v Kolinci zemský inspektor, vrchní školní rada v. v. Jaroslav Ulrich, který zde po celá léta trávíval prázdniny. Byl to velký lidumil a příznivec naší školy pro niž a pro zdejší učitele mnoho dobrého vykonal. Za velké účasti lidí byl pohřben na zdejším hřbitově.

letecké poplachy

První letecký poplach zažil Kolinec dne 24. 1. 1944 od 12.30 hod. - 13.30. Další poplachy až do skončení války bývaly vždy v poledních hodinách, kdy americká letadla v počtu až 450 za doprovodu stíhaček přelétávala v ohromné výši nad naší obcí směrem na Plzeň a dále do Německa. Domácí žáci při těchto poplaších byli pouštěni domů, a přespolní běhali do protileteckého krytu v přízemí školy. Samozřejmě vyučování tím trpělo, jakož vůbec všemi důsledky války, takže ke konci války se takměř neučilo.

zrušení školní rady

Nařízením ministra školství ze 16. XI. 1943 byly zrušeny školní rady a jejich působnost přešla na starostu, který měl býti představeným školní obce. V naší obci byl jmenován představeným školní obce dosavadní předseda újezdní školní rady Václav Jůza, rolník z Kolince č. 32. Pro naprostý nedostatek uhlí byly uzavřeny obě školy i mateřská škola od 31. III. 1944 do 17. IV. 1944.

Dne 26. IV. 1944 zemřel řídící učitel Jan škopek, který v naší obci žil na odpočinku.

mateřská škola - zřízení

Výnosem ministerstva školství z 26. IV. 1944 byla zřízena v Kolinci mateřská škola v budově obecné školy a přiděleny 2 učitelky.

další totální nasazení

V rámci totálního nasazení pracovních sil byli povoláni do průmyslu další zdejší učitelé; Jan Trojan, Josef Šustr, Alois Lokajíček, Otto Novák a Jaroslav Drachovský. Ve šk. r. 1944 - 45 opakovali žáci dobrovolně poslední třídu hlavní školy. Během roku byli vybíráni do továren, takže v roce byla třída zrušena.

němečtí uprchlíci

Vánoční prázdniny ve šk. r. 1944 - 45 začly 21. XII. 1944. Pozdějšími výnosy byly prázdniny prodlužovány až do obsazení škol německými uprchlíky z území zabraných spojenými armádami anglo - americkými a ruskými. Obecná škola bylo obsazena Němci z Horního Slezska a Němci z Madarska. Měšťanská škola poskytla útulek Němcům z madarského Banátu. Těmito Němci, zvláště maďarskými, kteří ze své vlasti nebyli zvyklí na čistotu a hygienu, byly školní budovy značně poškozeny a znečištěny, takže jejich restaurace si po válce vyžádala značného nákladu.

vyučování v hostincích

Vyučování bylo přeloženo do místních hostinců. Tam se netopilo. Obyčejně se děti sešly a za chvíli se pro poplach rozutekly a do školy již nepřišly, neboť poplachy trvaly vlastně celý den. Nad Kolincem prolétávali t. zv. hloubkoví letci, kteří napadali vlaky, lokomotivy, povozy na cestách a pod. Posledně přišli žáci do školy dne 20. dubna 1945 a přišli opět teprve, když jim slunce svobody svítilo na cestu, totiž dne 18. června 1945.

kultura za války

Život kulturní byl za války silně omezován. Všechny kulturní podniky byly přísně censurovány. Chtěl-li na příklad spolek sehráti divadelní hru, musel býti na "Oberlandrat" zaslán německý překlad obsahu hry, životopis spisovatele a potvrzení o jeho nežidovském původu; samozřejmě, že hry spisovatelů národů nepřátelských byly zakázány. Korektury při censurách zacházely v důkladnosti až do směšností. Např. v Kolinci sehraná původně pojmenovaná hra "Palackého třída 27", dostala nové označení ''Karlova třída č. 15''; censuře vadil nejen historik Palacký,ale % číslo. Přes přísnost censury dala se v hrách a koncertech zdůraznit česká tendence vlastenecká.

divadla a koncerty

Ve válce byly sehrány hodnotné i hry jako "Paní mincmistrová“, “Zvíkovský rarášek“, “Princezna Pampeliška", "Královna Dagmar'' a j. V divadelnictví v této době obětavě pracovali bratří Josef a Jiří Krumpové, úředníci zdejší továrny na prádlo, kteří se do Kolince přistěhovali současně s továrnou z Vimperka.

Ve válce byly pořádány pouze dva význačnější pěvecko-instrumentální koncerty a sice; dne 2. VI. 1940 “Hudební máj“ a dne 8. VI. 1941 "Dvořákův večer". Oba koncerty řídil zdejší odborný učitel František Mára.

loutkové divadlo

Zásluhou výše jmenovaných bratří Krumpů bylo zřízeno velké loutkové divadlo, instalované v budově obecné školy. Bylo sebráno pro děti i dospělé.

odvádění knih

Obecní knihovna byla za války postižena censurou jako všechny ostatní. Mnoho cenných knih bylo pro "závadnost" odvezeno. Místo nich byla knihovna zaplavována knihami a brožurami v nacistickém smýšlení. Ale každé zlo plodí i dobro. Lidé, nucení pracovat pro Němce až do noci, neměli čas na čtení těchto jedem otrávených knih. Pokud se týká spolkového života, byly některé spolky rozpuštěny, některé z určitých důvodů podporovány. Největší spolek v naši obci "Tělocvičná jednota Sokol" soustředil na sebe jako i v celém státě nejdříve pozornost Němců. Poněvadž vlastnil biografické zařízení, byl nucen vyslati zástupce (bratra Václava Virta, obchodníka z Kolince čp. 52) na schůzi všech majitelů biografů z prostoru "oberlandrata“ v Klatovech. V této schůzi nařízeno od 23. V. 1940 dodržování těchto směrnic:
1. zákaz vstupu Židům
2. vydávání volných vstupenek
3. volný přistup policii (2 místa) neb kulturnímu referentu oberlandrata, propagačnímu důstojníku garnisony
4. oprávněni vydati 6 režijních lístků branné moci a vládnímu vojsku
5. veškeré nápisy musí býti německo – české
6. povinnost na přání branné moci dáti k disposici biograf s personálem za režijní výlohy
7. povinnost odehráti tyto filmy: Polní tažení v Polsku, D III/88, Křest ohněm.

Tyto schůze se opakovaly každý měsíc."Sokol" se rozhodl dne 22. V. 1940 zakoupiti zvukové biografické zařízení.

zastavení činnosti “Sokola“

Na schůzi dne 10. srpna 1941 svolané na základě výnosu okresního úřadu v Klatovech č. 39407/41-Rich-IV-2/9 o povinnosti sokolských jednot (které byly 12. dubna 1941 rozpuštěny) jmenovati zplnomocněnce, jenž by pečoval o majetek spolku a zastupoval jej podobu zastavené činnosti, byl jmenován bratr Josef Svoboda, majitel cementárny z Kolince čp. 166. Postavil se v čelo jednoty neohroženě, i když se již tenkrát tušilo, jak bude se sokolskými předáky naloženo. Majetek naší jednoty "Sokol“ byl zabaven a dán k disposici ''Kuratoriu pro výchovu mládeže“. Po válce byl vrácen, ale slušná sokolská knihovna byla Němci pravděpodobně zpracována na papír.

DTJ

"Dělnická tělocvičná jednota“ vyvíjela činnost po celou dobu války ovšem omezeně, protože mnoho členů bylo zaměstnáno mimo obec.

kuratorium

"Kuratorium pro výchovu mládeže "- spolek vedený po vzoru německé “Hitlerjugend“- vykazoval bohudíky v naší obci malou činnost, takže naše mládež nebyla ve svém vlastenectví pokažena. Vedoucím Kuratoria v Kolinci byl Jaroslav Muchka, úředník v Kolinci čp. 1.

NJP

Národní jednota pošumavská, která i před válkou měla nepatrnou činnost, na počátku války zanikla.

hasiči

"Sbor dobrovolných hasičů" v Kolinci byl za války nucen své členy propůjčovat nejen k službě v civilní protiletecké obraně, ale i k službě strážní. Zajímavé bylo, že po celou dobu války nejen u nás, ale i v celém širém okolí takměř nehořelo, ponědvadž všechny požáry byly velmi přísně německým četnictvem vyšetřovány, zda-li nevznikly sabotáží. Byla to zajímavá skutečnost a poznatek pro pojišťovny.

oběti války, persekvovaní z důvodů politických a rasových

Židé

Němci ve své nacistické nauce vystoupili prudce proti Židům. Vydali t. zv. norimberské zákony, při jichž vyplňování byly vyhlazeny miliony židů z celé Evropy. Z kolineckých občanů byli odvezeni: Rudolf Hermann, dřívější majitel hostince "Na radnici" čp. 49, s manželkou a synem Karlem; také dcera, provdaná za řezníka a hostinského Roberta Olivu z čp. 49, byla i s manželem vězněna. Všichni se však jako zázrakem vrátili po válce zdrávi domů. Z dřívějších občanů kolineckých židovského náboženství zahynuli: Popper Lev, Popperová Růžena z č. 9, Korcová Filipina, Korcová Terezie (čp. 124).

Kromě mrtvých, jejichž památku uchováme právě tak jako nezapomeneme jejich vrahů, byli postiženi na zdraví i občané, kteří byli na “svobodě''. O tom se zmíníme v jiných částech.

soukromý život

Německá poroba a válka přinesla tolik starostí, že život plynul bez radosti a zábavy, takže ke konci války většina lidi, zvláště ve městech se ploužila po ulicích ve zchátralých šatech, se šedými, podvyživenými tvářemi.

gestapo

Lidé žili v ustavičném strachu před Gestapem (t. j . německou státní tajnou policií), jehož členové, ale bohužel i někteří z našich lidí - zrádců, neustále sledovali české příslušníky, aby je nachytali v nějaké protiněmecké a protinacistické činnosti. Někdy to bylo poslouchání cizozemských rozhlasových stanic (jež bylo trestáno smrtí), v nichž hovořili naši krajané, kteří uprchli do ciziny před okupanty, někdy to bylo prodávání obilí, mouky, masa, vajec a jiných životních potřeb pod rukou, ne prostřednictvím řízeného hospodářství, někdy kritisování stavu válečných akcí, kdy se Německu přál každý neúspěch na frontě a pod. Příležitostí k dostání se do rukou krvavého Gestapa bylo hodně. Při atentátu na nejvyššího gestapáka v Protektorátu na SS Obergruppenführera a Reinharda Heydricha, zavražděného českými vlastenci shozenými anglickými letadly, stačilo říci: “Dobře se mu stalo", neb i sebemírnější výrok, aby život skončil kulkami na popravišti. Tak se stalo učiteli Burešovi a jeho ženě a švadleně Novákové z Plánice. Všichni byli zastřeleni ve Spáleném lese u Klatov. S nimi zahynuli i dva dvacetiletí hoši ze Sušice rovněž pro schvalováni atentátu. Takových nešťastníků bylo po Čechách tisíce.

poslech rozhlasu

Pro poslech cizích rozhlasových stanic nebyl v Kolinci kromě obchodníka Josefa Kotouna potrestán nikdo. Lidé se válce celkem dobře snášeli. Bylo by záhodno, aby i v dobách mírových prokázali občané vůči sobě tolik solidarity a vzájemného porozumění. Otevřeně si na ulicích, v obchodech a jiných veřejných místnostech sdělovali, co hlásil “Kroměříž" t. j. všechny stanice kromě “Říše“. A třeba na to byl trest smrti. Ani “říšskoněmečtí příslušníci" (přidali se k Němcům po okupaci) nevystupovali příliš proti Čechům a až na lehčí případy, neudávali.

němečtí příslušníci z Kolince

Německými příslušníky a příslušníky strany se stali tito občané: Kohout Karel z čp. 2 s manželkou Julií, synem Karlem (sloužil u německého letectva v Africe) a dcerou Milenou (úřednicí v kanceláři nacistické strany), Jelínek Josef z čp. 169 s manželkou Marií, syny Františkem a Ottou (oba sloužili v německé armádě) a dcerou Emilií, Hanus Ignác s manželkou Annou se 2 syny (oba v německé armádě) a s dcerou Annou provdanou Zettlovou, jejíž muž byl u německá kriminální policie. Hanus bydlel před velkou v Ujčíně, pak ale dostal chalupu č. 9 v Kolinci, majetek Leo Poppera, který jako žid zahynul v koncentračním táboře. Z nedostatku charakteru a ze ziskuchtivosti žádali o německou příslušnost, aby měli tytéž výhody, co měli Němci. Někteří se však přidali proto, aby neztratili nárok na pensi, kterou dostávali z Rakouska, části německé tehdejší říše. Byli to:
Jakub Ouda z čp. 147 se ženou a Františka Sehnalová z čp. 13.

“Vlajka“

Konečně u "Vlajky“ - spolku fašistického ražení, který spolupracoval s Němci, byli bratři Karel a Petr Nauš z čp. 121.

Z počátku, již při obsazování Čech německým vojskem, byli lidé velice sklíčeni, někdy až měrou tragickou. Např. manželka ředitele měšt. školy v Kolinci Miroslava Hrdličky zemřela v Klatovech, byvši raněna mrtvicí při poslechu rozhlasu, jenž oznamoval vstup německých vojsk na naše území. Později si trochu lidé zvykli i na tak velké zlo, ale radost ze života nebyla žádná. Muži, synové i dcery pracovali dlouho do noci (12 hodinové i 16 hodinové směny). Odpočinku bylo málo. Některé svátky byly zrušeny na př. 6. ledna, 29. června, 15. srpna, 1. listopadu a 8. prosince.

práce mimo vlast

Členové rodin pracovali na území německém, silně bombardovaném spojeneckými letadly, dále na pobřeží Francie (na ponorkových základnách řezník František Šírek), Belgie, Norska, v Polsku v koncentračních táborech (stavitel Jindřich Košťálek z čp. 212), s vládním vojskem v Itálii, prostě všude tam, kde Němci potřebovali otroky. V Kolinci byl takměř z každé rodiny někdo pryč. Celý ročník 1924, chlapci i děvčata, byl donucen pracovat v Německu, kde naň čekalo nebezpečí tělesné i mravní. Pozůstalí doma sledovali vždy se zatajeným dechem zprávy, které území neb německé město bylo bombardováno, poněvadž tam měli své drahé.

kontroly

Největší strach a napětí panovalo mezi obyvatelstvem po atentátu na R. Heyndricha 27. května 1942, kdy německá vojska obkličovala celé vesnice, hledala nejen zbraně, ale i uschované obilí a j. Všichni obyvatelé se museli vykazovati občanskými legitimacemi. Osoby, narozené od r. 1917 - 1926 musily mít průkaz o totožnost (Kennkarte). K tomu potřebovaly 5 fotografií zpředu a 2 se strany. Policejní hlášení o pobytu osob bylo přísně dodržováno a nepřihlášení znamenalo smrt. Další nepříjemností bylo ustavičné žebrání na Německý Červený kříž, na Zimní nemoc, dále různé sbírky šatstva kožišin (pro ruskou frontu). Někdy nabyly sbírky formy rozkazu na přiklad k odevzdání všech lyží nad 180 cm dlouhých apod.

Stalingrad

Po porážce německých vojsk u Stalingradu začal ústup Němců na celé frontě a tím se začala zlepšovat nálada všeho obyvatelstva, poněvadž se blížilo osvobození našeho národa. Občané si zakreslovali ústup německých vojsk do map, třebaže to znamenalo koncentrační tábor a smrt, naslouchali rozhlasovým relacím všech možných "nepřátelských“ národů, byť tomu nerozuměli. Relacím z Londýna a Moskvy naslouchali třeba celý den. Vytrvalostí a vůlí dočkali se radostných zpráv o zhroucení Německa, o pražském povstání a o opětné svobodě.

zdraví

O zdravotní stav občanů zdejšího města za války pečovali: Dr. František Franěk v čp. 218, Dr. Emil Vančata, praktický a pokladenský lékař v čp. 161, a Dr. Antonín Klimeš, obvodní a železniční lékař v čp. 202. Všichni lékaři měli mnoho práce, poněvadž lidé podvýživou a různým strádáním byli často nemocni. Zejména tuberkulosa řádila mezi lidem a zemřelo na ni více osob.

počet narozených a zemřelých od r. 1939 - 1945

Roknarozenínarozenécelkemzemřelízemřelécelkem
muž. pohlavížen. pohlaví muž. pohlavížen. pohlaví
193910132321113
1940127195611
1941991811920
19427121911718
1943141226111122
19441361941014
19451552013821

tragicky zahynuli od r . 1939 - 1945

Dne 16. XII. 1939 zmrzla na cestě na katastru obce Mlázovy Karolina Nováková, pensistka z Kolince č. 4, vdova po zemřelém Ant. Novákovi, šafáři v Kolinci č. 4; zemřela v 76 letech;
dne 29. VI. 1940 byl přejet povozem a usmrcen na poli pod Hůrkou 60 letý rolník Karel Chroust z Kolince čp. 5;
dne 17. XII. 1941 se oběsila z omrzelosti života Karolina Smolíková, vdova po Ludvíku Smolíkovi, zámečníku v Kolinci čp. 149, v 82 letech,
dne 3. IV. 1943 se oběsil ze zádumčivosti 37 letý dělník z Kolince č. 62 Václav Koza;
dne 14. V. 1943 zahynul Václav Šatra, viz str. 68 této kroniky,
dne 17. V. 1945 zahynul Zdeněk Korec, viz str. 68 této kroniky,
též o ostatních tragicky zahynulých viz str. 68 a další.

Kromě počtu pokřtěných na této straně byly na počátku války pokřtěny tyto osoby:
V r. 1939 jedna osoba mužského a 3 ženského pohlaví,
v r. 1942 jedna osoba ženského pohlaví. Jednalo se o příslušníky židovského vyznání, kteří se chtěli, ale marně, vyhnouti krutým německým rasovým opatřením.

poslední údobí války a osvobození

Když se setkala spojenecká vojska ze západu s Rudou armádou z východu na Labi v Německu, vstoupila válka do konečné fáze. Totéž setkání se událo i v Rakousku. Tím byla celá Evropa až na prostor Čech a Moravy v rukou spojenců. Německé vojsko ustupovala do Čech a tím se válka přenesla i k nám. Bombardovací americká letadla, která jsme v dřívějších dobách jen viděli přelétat nad Kolincem v počtu až 450 letadel, bombardovala cíle též u nás. Tak bylo dne 20. dubna 1945 úplně rozbito klatovské nádraží. V dopoledních hodinách toho dne přiletěl od jihu bombardovací svaz a když přeletěl naše město, viděli jsme, jak shazuje kouřové cílové bomby a v zápětí k nám doletěl rachot dopadajících tříštivých pum.

hloubkaři

Kromě bombardovacích letadel přilétali s první jarními slunečními paprsky i t. zv. hloubkoví letci v v počtu 4 až 16 a kroužili nad naším krajem do pozdního večera. Letci pronásledovali na tratích vlaky a lokomotivy, které takměř vyřadili, takže železniční doprava byla zastavena. Snad v každém nádraží naší trati bylo viděti rozstřílené a vyhořelé lokomotivy a vozy. Naši občané zažili ostřelování vlaku jedoucího z Klatov ve stanicí Malonicích, kde však letec počkal, až cestující vystoupili, schovali se, a pak teprve rozstřílel lokomotivu. Na silnicích pronásledovali “hloubkaři“, zvaní též lidově “kotláři" (pro rozstřelování parních kotlů lokomotiv) německé kolony i jednotlivé povozy. Při tom bohužel byli usmrceni i naši lidé.V Zavlekově byl při ostřelování německých prchajících vojsk zastřelen sedlák Šůs, sedláku Knězovi z Čermné byli zastřeleni koně, ustřeleny opratě, ale sedlák zůstal nezraněn.

útěk Němců

Nejvíce navštěvovaná silnice hloubkovými letci bylo asfaltová silnice z Klatov do Horažďovic. Po těchto cestách prchali též němečtí civilisté, kteří pro špatné svědomí opouštěli místa, kde dříve tak nelidsky vládli. Naše obec je viděla ustrašené táhnouti na ručních vozících jen to nejnutnější, které ještě ve spěchu ztráceli. Příslušníkům německých vojsk se nezdál ústup dosti rychlý, chodili proto v Kolinci po domech s pistolí v ruce a brali jízdní kola, motocykly, za něž dávali cár papíru jako potvrzení, v němž psali, “že to německá armáda zaplatí“. Byla to dost sprostá krádež, ba dokonce loupež, poněvadž v některých případech si dopravní prostředky vymáhali s pistolí v ruce. Uprchlíci z obsazených východních území Pruska‚ kteří byli usídleni v Kolinci v soukromých příbytcích, taktéž utíkali; obec byla donucena povozy je odvézti na Kašperské hory‚ kde však zůstali až do skončení války, poněvadž útěk z Čech byl nemožný. V měsíci dubnu 1946 stál po několik dní na zdejším nádraží sanitní vlak s raněnými SS-Manny. Poněvadž jim potraviny jako brambory, vejce aj. chyběli, vyměňovali cukr jehož měli s sebou velké zásoby (jinde ukradené) místním občanům. Tyto výměnné obchody, které by se nikdy neuskutečnili, kdyby bývalým “světapánům“ neteklo do bot, byly rušeny hukotem motorů obratných a všudypřítomných letadel “hloubkařů“.

angličtí a američtí zajatci

Počátkem května 1945, utekli ze Zajateckého tábora v Mokrosukách někteří angličtí a američtí vojáci a našli u některých nebojácných kolineckých občanů nejen dlouho postrádající nasycení, ale i osvěžení a nocleh. Jiní občané nosili zajatcům do mokrosuckého zámku velké konve polévky i jiných pokrmů.

Někteří zajatci po válce a po příjezdu do svých domovů udržovali s našimi lidmi písemný styk. Snad nám to bude v západních zemích připsáno k dobru a upraví názor na náš stát, který vždy v dějinách trpěl příkoří od svých německých či maďarských sousedů.

revoluce

Dne 4. května 1945 bylo ještě v čp. 2 u zemřelého německého příslušníka Karla Kohouta ubytováno asi 10 vojáků německé armády, kteří v noci na 5. května spěšně odjeli. Dne 5. května v 12.30 hodin po oznámení počátku revoluce pražským rozhlasem byly u nás na domech vyvěšeny české a československé vlajky. Občané se shlukli na náměstí a zastavovali, odzbrojovali a zajišťovali Němce, kteří projížděli Kolincem. Vojáci byli internováni ve škole a zbraně jim byly odebrány. Jejich velitel – důstojník byl zaveden na městskou radnici. Mezitím shromážděný dav lidí sňal s budovy radnice dřevěnou desku s nápisem “Stadtamt“ a zlomili ji. Ostrý praskot ne nepodobný ráně z pušky vyděsil důstojníka, který v nestřeženém okamžiku vyskočil oknem na radniční dvůr a utekl.

partyzáni

Téhož dne 5. května přijeli z Klatov mladí muži, příslušníci ilegálního hnutí, s páskami s nápisem “Niva“ na rukávě. Současně přišli ruští partyzáni z blízkých Lukovišť, kde se ukrývali od března t. r. Rozebrali si Němcům odebrané zbraně uložené na městské radnici a rozběhli se do lesů, kde chytali prchající Němce. Zatím naši muži, kteří hlídkovali na okrajích obce, chytili a přivedli některé prchající členy Gestapa z Klatov. Místní příslušníci německé strany nacistické byli taktéž zajištěni v budově obecné školy.

Situace vojenská byla stále nejistá, třebaže německá pancéřová divise kapitulovala před Američany u Nýrska. Malé jednotky se chtěly na vlastni pěst probíti od Klatov na Sušici a do Rakouska. Několik pancéřových vozů projelo velkou rychlostí naší obcí a před radnicí vystřelilo; byla to opravdu šťastná náhoda že z hustého davu nebyl nikdo raněn. Střely se zaryly do vchodu do hostince "Na radnici“ do lip a jilmů u trafiky J. Dudy na křižovatce silnic o do zdi čp. 2, kde byl poštovní úřad. Byla to pochmurná nálada za vytrvalého deště, který trval několik dní. Od Velhartic duněly dělostřelecké rány a jedna panická správa následovala druhou.

příjezd Američanů

Konečně první jednotky amerických vojsk projely naší obcí v dopoledních hodinách dne 8. května úterý. Místní obyvatelé s nadšením vítali své osvoboditele, kteří seděli na obrovských tancích, přežvykovali žvýkací gumu a široce se usmívali. Směřovali k Praze, kde lidé bojovali s takměř holýma rukama proti dobře vyzbrojeným SS–Mannům. Ve středu 9. 5. přijela další jednotka amerických vojsk, která se ubytovala v lihovaru a v soukromých bytech. Jejich obleky z kvality u nás dlouho nevídané, auta, dávky potravin, většinou konservovaných, zvyky a způsoby staly se předmětem zájmu a někdy i obdivu. Dne 9. května zaslechli Američané z rozhlasu na svých autech “jeepech“, že válka v Evropě jest ukončena. Vyskočili na tanky a již palba z pušek a kulometů se mísila s hlasem sirény, umístěné na budově radnice, na znamení radosti a konce všech útrap. Vojáci zahazovali přílby, pásy se střelivem takže musely býti hledány, aby se nestalo nějaké neštěstí.

Ruští zajatci

Již několik dní byli ubytováni v Kolinci ruští vojáci, ponejvíce důstojníci, kteří byli internováni ve Velharticích a v převratových dnech osvobozeni ruskými partyzány. Ti pomáhali našim protahovati lesy a chytali rozběhlé německé vojáky. Při jedné honičce na SS-Manny byl ve skupině s našimi občany zastřelen jeden z Rusů, Ivan Konobalov – Těrentěvič. Byl pohřben na kolineckém hřbitově. Také jeden Američan 20 letý voják už po skončené válce ztratil život. V poslední chalupě u lesa ve Smrčí byl na stráži. Pojednou kdosi zaklepal na dveře chalupy. Nic netuše šel otevřít dveře. Přede dveřmi stál pravděpodobně Němec s pistolí v ruce, který asi chtěl potraviny. Když uviděl amerického vojáka, vystřelil a mladý voják se bezducha zvrátil do místnosti. Na to dal americký velitel v Kolinci několik SS-Mannů, kteří měli na těle vytetovánu krevní skupinu, odstřeliti a jejich mrtvoly pochovati za kamennou hradbou nad parkem.

odchod Američanů

Američané se v naší obci zdrželi týden. Naši lidé si na ně budou s vděčností vzpomínat, protože byli jimi bohatě obdarováni. Tu a tam padl i stín přátelství mezi sebou, poněvadž někteří ze zdejších osadníků Američanům ledacos ukradli, což opačně provedli i američtí vojáci. Vždyť je všude pšenice i koukol. Měli jsme se jim ale ukázat v lepším světle, aby o nás v jejich vlasti mohli povídat jen dobré a tím získávat sympatie u jedné z prvých mocností světa.

národní výbor

Co se týká správních poměrů v obci za revoluce a po revoluci nastaly samozřejmě změny. Hned po vyhlášení revoluce pražským rozhlasem ujal se vlády nad obcí revoluční národní výbor v čele s předsedou Jaroslavem Muchou. Dne 7. května 1945 dle nařízení předsedy okresního národního výboru v Plánici předal dosavadní vládní komisař František Košťálek správu obce do rukou místního národního výboru. Týž den odpoledne přišla zpráva z Klatov od okresního národního výboru, dle níž správa obce měla zůstat v rukou dosavadního vládního komisaře Františka Košťálka a národní výbor měl spolupracovati při vedení obce až do konečného rozřešení. Dne 11. května 1945 předal vládní komisař František Košťálek správu obce do rukou nově ustanoveného starosty obce Václava Pavlíka, rolníka z Kolince čp. 43 podle nařízení okresního úřadu v Klatovech ze dne 10. V. 1945 čj. 1/1945 pres., dle něhož funkci starosty má vykonávati ten starosta obce, který ji vykonával před 15. III. 1939. Tehdejší starosta v Kolinci Ludvík Úbl se ve válce přestěhoval, tudíž novým starostou se stal tehdejší starostův náměstek Václav Pavlík.

Z předešlých řádek vidíme, že při kolébce naší nové republiky stál organisační chaos, jak ani jinak snad po tak dlouhé a kruté porobě nemohlo být. Byl často způsoben samozvanci, kteří se chopili úřadů a moci z více méně poctivých důvodů. Celá revoluce se děla na rozdíl od revoluce v roce 1918 daleko bouřlivěji, protože v českém obyvatelstvu byl nastřádaný spravedlivý hněv, vášnivá, nesmiřitelná nenávist a touha po odvetě proti nacistickým shovadilcům, trýznitelům a katům, proti nimž rakouští policejní úředníci byli pouzí břidilové.

stíny velké doby

Ale i toto údobí politického převratu bylo poskvrněno nepěknými skutky. Tak dlouho odříkaná svoboda stoupla některým jednotlivcům do hlavy, že každého druhého osočovali ze spolupráce s Němci. Působilo velice trapně a bylo vrcholem nevděku, když tři vydávání potvrzení o národní spolehlivosti učitelům zdejších škol se na několik osob, které za války neměly žádný odpovědný úkol, na nichž Němci kromě práce nic nechtěli, postavilo proti vydání. Tyto horké hlavy dobře neuvážily těžký úkol českého učitele za války a důvodem k oposici jim bylo v jejich malém životním rozhledu rozdílné společenské postavení učitelů. Tyto rozpory byly podporovány kvasnou půdou revoluční. Stejně tomu tak bylo i s některými bývalými vládními komisaři. Určitá část z nich pracovala za války pro blaho obce a snažila se provésti bezpečně obec a její občany úskalími německých nařízení a zákonů. Nedočkali se však vždy vděku. Jednotlivci, kterým snad vládni komisař za války některou žádost zamítl, se v revoluci z oněch osobních důvodů striktně postavili proti komisaři. Nová změna ve vedení obce často způsobila nesnáze i škody.

Dalším nepěkným zjevem byly krádeže zabavených věcí prchajících Němců, které byly živeny dlouholetým odříkáním a strádáním. Byly to až komické výjevy, kdy jedna žena, aby alespoň něco získala utrhla víko od papírového kufru a utíkala s tímto bezcenným “pokladem“ domů.

R. 1945

Zpět

zbytek vítězného roku 1945

revoluční národní výbor v Kolinci, který tvořili tito členové:

předseda Jaroslav Muchka,
I. Místopředseda Jaroslav Nygrýn, II. místopředseda František Mára,
Antonín Housar, Pavel Dolejší, Josef Šalanda, Jaroslav Zajíc, Karel Veselý, Václav Janošík, Vojtěch Dolejší (toho času ještě v koncentračním táboře), Cyril Dolejší, MUDr. Antonín Klimeš, a Jaroslav Drachovský, neměl dlouhého trvání. Zanedlouho se dohodly čtyři zdejší politické strany, že každá vyšle do místního národního výboru své zástupce. Nový národní výbor měl pak toto složení:

národní výbor podle politických stran

1. za komunistickou stranu Československa:
Dolejší Vojtěch, listonoš, Kolinec čp. 139,
Kocina Karel, vrchní strážmistr, Kolinec čp. 26,
Dolejší Cyril, kameník, Kolinec čp. 168,
Housar Antonín, domkář, Kolinec čp. 175.

2. za čsl. stranu lidovou:
Senft Jindřich, farář, Kolinec čp. 12,
Pavlík Vojtěch, domkář, Kolinec čp. 63,
Chroust František, rolník, Kolinec čp. 5,
Malý Alois, kameník, Kolinec čp. 224.

3. za stranu sociálně-demokratickou:
Weber Bohumil, domkář, Kolinec čp. 94,
Smolík Emanuel, domkář, domkář, Kolinec čp. 149,
Korec Petr, zedník, domkář, Kolinec čp. 184,
Boublík Martin, tesař, domkář, Kolinec čp. 76.

4. za stranu národně-socialistickou:
Suk Jaroslav, přednosta pošt. úřadu, Kolinec čp. 2,
Švajgl Josef, listonoš, Kolinec čp. 60,
Košťálek František, řídící učitel, Kolinec čp. 196,
Hošťálek Jindřich, stavitel, Kolinec čp. 212.

Dne 23. května 1945 odešel z Kolince dosavadní předseda místního národního výboru Jaroslav Muchka; na jeho místo nastoupil Vojtěch Dolejší, který se právě vrátil z koncentračního tábora Weimar-Buchenwald v Německu.

užší národní výbor

Z nového národního výboru byla zvolena rada ( užší národní výbor) v tomto složení:
předseda Vojtěch Dolejší, listonoš v Kolinci čp. 139,
členové: Karel Kocina, vrch. strážmistr v Kolinci čp. 26,
Antonín Housar, domkář v Kolinci čp. 175,
Bohumil Weber, domkář v Kolinci čp. 94,
František Košťálek, říd. učitel v Kolinci čp. 196,
František Chroust, rolník v Kolinci čp. 5.

Nový národní výbor a jeho rada doznal v době svého trvání do 30. června 1946 časté změny v členech, mnohdy z malicherných důvodů.

příjezd presidenta republiky a vlády

Z pamětihodných událostí tohoto slavného roku uvádím další:
Dne 10. května 1945 přivítala Praha vládu československé republiky a dne 16. toho měsíce a roku celým národem dlouho očekávaného milovaného presidenta Dra Eduarda Beneše s chotí.

příjezd I. čsl. samostatné brigády

Dne 19. května 1945 přijela za radostného jásotu kolineckých občanů do naší obce I. československá samostatná obrněná brigáda ze západu. Na obrovských tancích, pancéřových vozech a motocyklech se usmívali opálení vojáci v plochých černých baretech s československým odznakem na paži. Byli to ponejvíce Češi, Slováci a Rusíni, kteří působili před válkou v cizině, neb kam za války z vlasti utekli a tam se dali do boje za naši věc. Při jejich příjezdu stala se nešťastná příhoda. Jeden voják na motocyklu porazil stařenku Sýkorovou z čp. 72, která neopatrně přecházela silnici, takže musela býti dopravena do nemocnice. Brigádníci (jak se jim všeobecně říkalo) byli ubytováni v budově měšťanské školy, odkud byli maďarští uprchlíci přemístěni do budovy obecné školy ke kostelu. I v soukromých bytech našli vojáci útulek. Lidé je obskakovali a dali si od nich vyprávět o válce, o Anglii, dali se též pohostit cigaretami, jídlem a všelijakými dobrotami anglického neb amerického původu. I benzin, v této době tak hledaný a vzácný, se dal u “naší brigády“ vyprosit. Na hřišti vedle měšťanské školy a na hřišti u koupaliště směrem k Ujčínu, kde byla odstavena vojenská auta, tanky a děla, měli brigádníci v ohromných stanech stále dost návštěvy především z řad mládeže. Školáčkové měli k tomu dosti času, poněvadž se v tu dobu nevyučovalo.

vyučování

Nejen školy, ale i hostince byly zabrány, takže nebylo vhodného místa pro vyučování. Teprve v červenci byl vyklizen sál hostince u Zajíců, kam chodili žáci pro úlohy do počátku školních prázdnin t. j. 14. července. Tehdy byli všichni žáci 11 – 14 letí z obecné školy převedeni na měšťanskou, aby se odčinila křivda, způsobená okupanty.

mobilisace čsl. branné moci

Dne 4. června 1945 byla vyhlášena částečná mobilisace branné moci k zajištění hranic a pořádku v pohraničí. V naší obci byli vojáci – záložníci opatřováni součástkami výstroje, která zde byla odňata německým vojákům. Cílem jejich byly ponejvíce Klatovy, Nýrsko, Železná Ruda, Prášily a jiná místa v našem pomezí. Po vojácích počali odcházeti i zdejší civilní osoby, které buď již před válkou v pohraničí žili, měli tam své domky, ale v r. 1938 byly vyhnány, neb osoby, které tam hledaly nový domov. Bylo jich třeba hodně, poněvadž všechny podniky, usedlosti, domy měly býti převzaty Čechy. Mezi nimi bylo mnoho takových, jimž zájem a blaho státu bylo nade vše, ale i takových, jimž znovuzískaná pohraniční území byla lákavou příležitostí k obohacení se na vrub státu.

dr. Franěk zemřel

Dne 6. června 1945 zemřel dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady, zdejší býv. obvodní lékař Dr. František Franěk.

rozdělení škol

Dne 21. června 1945 správy obecné školy a měšťanské rozděleny. Vedením obecné školy byl pověřen říd. učitel František Košťálek.

nešťastná událost při výkonu vojenské služby

Dne 15. července t. r. byl v Nýrsku při konání vojenské povinnosti postřelen opilým americkým vojákem podporučík v záloze, pozdější obecní kronikář a pisatel této knihy, zdejší odborný učitel František Mára z čp. 188. Byla mu výstřelem rozdrcena stehenní kost. Ve vojenské nemocnici v Plzni ležel 6 1/2 měsíce. Byl snad druhým pacientem v republice, kromě zahraničních vojínů ze západu, který byl léčen novým americkým lékem – penicilinem.

odjezd brigády

Dne 25. července 1945 odjela z Kolince do Sušice I. čsl. samostatná obrněná brigáda (část).

oprava škol

Budova měšťanské školy, odchodem vojáků uvolněná, byla zadána k opravě z venku i uvnitř Jindřichu Hošťálkovi za 55.000 Kč. Také budova obecné školy byla zadána k opravě témuž staviteli za 17.218,60 Kč. K uvolnění obecné školy odchodem maďarských uprchlíků došlo až v srpnu.

hrobník

Dne 3. srpna zvolen po Oskarovi Varcolerovi nový hrobník kameník Norbert Bejvl z čp. 15.

pomník padlému partyzánovi

Dne 26. září 1945 na schůzi místního národního výboru byl zadán firmě Vojt. Pokorný v Sušici pomník ruskému vojáku Ivanu Konobalovi Těrentěvičovi, který byl zastřelen u Kašovic.

28. říjen

Dne 28. října byl opět ve znovu osvobozené vlasti slaven den, kdy jsme se vymanili z rakouského jha. Slavnost na náměstí zahájil ředitel měšťanské školy Jaroslav Zajíc, slavnostní řeč pronesl Artur Matas. Před slavností hrála dechová hudba koncert.

vázání vkladů

Aby se předešlo inflaci, vláda nařídila vázání peněžitých vkladů u peněžních ústavů; to znamenalo, že majitel vkladu nemohl peníze volně vybírati. Současně od 1. listopadu přestaly platit protektorátní papírové peníze až na 1K papírové peníze.

R. 1946

Zpět

Tento rok byl ve znamení další konsolidace poměrů v obci a ve státě.

úbytek obyvatelstva, nedostatek bytů

Z našeho městečka odcházeli noví a noví občané pohraničí takže z válečného počtu 1500 obyvatel zůstalo v Kolinci ke konci r. 1946 jen 1084 obyvatel. Třebaže mnoho lidí odešlo, jevil se v naší obci stále velký nedostatek bytů, poněvadž majitelé domů uvolněné byty nechtěli znovu pronajímat. Důvodem k tomu byl často malý výnos z nájemného, protože činže zůstaly na staré výši, kdežto životní potřeby stouply třikráte. Při pronajímání bytů muselo často býti použito donucovacích prostředků.

zásobování a UNRA

Na jaře tohoto roku se počala vyživovací situace značně lepšiti, třebaže systém potravinových lístků trval dále. Velkou pomoc k výživě našeho lidu poskytla organizace UNRA (pomocná akce spojených národů válkou postižených států). K potravinovým lístkům byly přiloženy kupony (zvané body), na jejichž určitý počet se nakupovaly potraviny z této akce. Z tohoto zboží, ponejvíce amerického původu, uvádím: ryby v oleji, ovocné šťávy, jamy, masové konzervy, sušené i tekuté kondenzované mléko, sušená vejce, sýry, vojenské snídaně, obědy a večeře v balíčcích včetně potřeb denních jako cigaret, žvýkací gumy, klozetního papíru, slaných sucharů a slaného cukroví, čokolády aj. Později přišla do obchodů z této akce i americká mouka, luštěniny, sádlo a mnoho jiných životních potřeb. Kromě skutečné pomoci proti podvýživě obyvatelstva přinesl tento podpůrný čin zpestření naší kuchyni, obohacení naší stravy vitaminy (ovocné šťávy), poznání nových jídel, (vepřové maso s jablečnou omáčkou, pomazánka na chléb z burských oříšků) a jejich snadná a rychlá příprava. Toto se zvláště líbilo našim hospodyňkám. Poněvadž všechny tyto potraviny byly baleny s americkou důkladností, po celém našem okolí jakož i celé vlasti se válely krabice papírové a plechové, sáčky s anglickými nápisy. Škoda že organisačně ztroskotal pokus o sběr těchto odpadků, které sami o sobě, pro svoji v pravdě americkou až hýřivou kvalitu, představovaly ohromné hodnoty.

26. 5. 1946 volby do ústavodárného Národního shromáždění

Dne 26. května konaly se v naší obci, jakož i v celém státě, volby do prvního poválečného ústavodárného Národního shromáždění. Předvolební boj v celém státě, oproti volebním poměrům v jiných státech, byl až na malé výjimky umírněný a slušný. Stejně tak i v naší obci. Předehrou k volebnímu soutěžení byla oslava 1. května – Svátku práce. Toho dne dopoledne uspořádaly tři ze čtyř politických stran slavnostní průvod městečkem a na náměstí k nim promluvili s balkonu hostince p. Františka Suchánka čp. 4 zástupce stran a vysvětlili ideové základy politického směru strany a rozvedli plány stran do budoucna. Po skončení této manifestace uspořádala Komunistická strana Československa svůj průvod v němž byli účastni příslušníci této strany i z okolních obcí. I při této manifestaci promluvili slavnostní řečníci o programu strany. Vlastní předvolební boj se těsně před volbami vybil vylepováním agitačních plagátů. Opakuji znovu: na tak horkou poválečnou dobu, kdy politické strany měly tak různé názory na otázky odsunu Němců, potrestání zrádců a kolaborantů, záboru majetku, znárodnění majetku, nových sociálních směrů aj., z nichž některé chtěly býti stranami řešeny, na tuto dobu bylo volební soutěžení slušné. Kdybychom se byli ještě odpustili závěje plakátů a papíroviny použili na školní knihy a jiné pomůcky, byli bychom se stali svěží oasou v Evropě, vyprahlé a vybičované horkými větry politických nesvárů.Ve školní místnosti v budově měšťanské školy odevzdalo dne 26. května 1946 722 voličů své hlasy.

Volební kandidátka č. 1 komunistické strany Československa dostala 300 hlasů,
č. 2 čsl. strany lidové 109 hlasů,
č. 3 čsl. strany sociálně-demokratické 179 hlasů,
č. 4 čsl. strany národně socialistické 134 hlasy.

Volební číslo činilo 39 a mandáty byly tudíž rozděleny takto:
komunistická strana Československa 8 mandátů,
čsl. strana lidová 3 mandáty,
čsl. strana sociálně-demokratická 4 mandáty,
čsl. strana národně socialistická 3 mandáty.

Podle těchto voleb byl v neděli 30. června 1946 ustaven nový místní národní výbor a zvoleny jeho složky.

nový národní výbor

Do nového místního národního výboru byli delegováni:
Za komunistickou stranu Československa:
1. Dolejší Vojtěch, listonoš v Kolinci čp. 139,
2. Dolejší Cyril, domkář v Kolinci čp. 168,
3. Honzík Ladislav, rolník v Kolinci čp. 40,
4. Pohl Karel, pivovarský dělník v Kolinci čp. 91,
5. Hosnedl Karel, rolník v Kolinci čp. 47,
6. Vogeltanz Matěj, dělník v Kolinci čp. 133,
7. Rajtmajer František, krejčí v Kolinci čp. 70,
8. Zajíc Jaroslav, ředitel měšťanské školy v Kolinci čp. 1.

Za čsl. stranu lidovou:
1. Pavlík Vojtěch, domkář v Kolinci čp. 102,
2. Novák Jan, strojník v Kolinci čp. 165,
3. Chroust František, rolník v Kolinci čp. 5.

Za čsl. stranu sociálně-demokratickou:
1. Kozlík Petr, rolník v Kolinci čp. 41,
2. Boublík Martin, tesař v Kolinci čp. 76,
3. Korec Petr, zedník v Kolinci čp. 184,
4. Weber Bohumil, domkář v Kolinci čp. 94.

Za čsl. stranu národně socialistickou:
1. Beníšek Jan, listonoš v Kolinci čp. 63,
2. Hořica Václav, odborný učitel v Kolinci čp. 153,
3. Košťálek Jindřich, stavitel v Kolinci čp. 212.

rada místního národního výboru

Z tohoto nového místního národního výboru se v téže schůzi volil předseda a rada místního národního výboru, která čítala 6 členů včetně předsedy a náměstka předsedy. K volbě předsedy se spojily čsl. strana lidová, čsl. strana sociálně-demokratická a čsl. strana národně socialistická v blok proti straně komunistické.

předseda národního výboru

Tyto spojené strany odevzdaly pro člena místního národního výboru Korce Petra, který byl delegován za stranu sociálně-demokratickou, 10 hlasů. Poněvadž tyto strany tvořily většinu, byl Korec Petr, zedník v Kolinci čp. 184, zvolen za předsedu místního národního výboru. Za náměstka byl zvolen Vojtěch Dolejší.

Za členy rady místního národního výboru byli zvoleni:
Honzík Ladislav za stranu komunistickou, Zajíc Jaroslav za stranu komunistickou,
Chroust František za stranu lidovou,
Beníšek Jan za stranu nár. socialistickou.

Nový předseda místního národního výboru Petr Korec poděkoval odstupujícímu předsedovi Vojtěchu Dolejšímu.

obecní zaměstnanci

1. Němec Karel, lesní v Kolinci čp. 1,
2. Krýsl Emanuel, tajemník v Kolinci čp. 22,
3. Kohout Jan, strážník v Kolinci čp. 120 (radnice),
4. Šírek Karel, hajný v Kolinci čp. 99,
5. Rajtmajer Jakub, hajný v Kolinci čp. 112,
6. Muchka Michal, školník v Kolinci čp. 1,
7. Bejvl Norbert, hrobník v Kolinci čp. 15,
8. Rajtmajerová Anežka, školnice v Kolinci čp. 112,
9. Polák Martin, kostelník v Kolinci čp. 146.

nový kronikář

V rámci nově volených komisí při naší obci byl zvolen obecním kronikářem a později ředitelstvím archivu země České čj. 3900/Vf ze dne 7. září 1946 jmenován městským archivářem odborný učitel zdejší měšťanské školy František Mára. Já, František Mára, uvádím dále svůj životopis, poněvadž se to kronikářům doporučuje nejen proto, aby čtenář věděl, kdo tyto zápisy činil, ale aby z původu kronikáře, sociálních poměrů,vzdělání, zálib, charakteru a jiných činitelů mohl si vytvořit úsudek o pravdivosti, úplnosti, nestrannosti obsahu kroniky.

Narodil jsem se v Plzni-Doubravce čp. 229 dne 1. října 1912. Můj otec, železničář, pocházel ze selského rodu z Čeletic u Velhartic, moje matka taktéž ze selského rodu z Přešína u Bílovic. Obecnou školu a měšťanskou školu jsem navštěvoval v Plzni-Doubravce. Pak jsem vstoupil do 4. třídy reformního reálného gymnasia v Sušici. Můj otec byv přeložen do výslužby, podlehl touze po rodném Pošumaví a odstěhoval se s rodinou do Kolince, abych mohl vlakem dojíždět do střední školy. Třebaže jsem od narození do 15 let vyrůstal v Plzni, zamiloval jsem si zdejší kraj. Patrně i u mne se tímto projevila příslušnost k rodu, jehož kořeny tkví v tomto kraji. Po zkoušce dospělosti na gymnasiu v r. 1932 jsem hospitoval na zdejší obecné škole. Po vykonání doplňovací zkoušky dospělosti na učitelském ústavu v Příbrami jsem vyučoval 2 roky v Belej při Varíně, v okrese žilinském na Slovensku. Dvouletou vojenskou službu jsem konal v Berouně, Klatovech a Brně. Po vykonání vojenské presenční služby jsem vyučoval 2 roky v Plánici a od r. 1939 na měšťanské škole v Kolinci. Působnost na této škole jsem přerušil v r. 1943, byv přemístěn ze školy na různé práce v továrnách, v lomech a jiných podnicích. Ani po revoluci jsem nenastoupil do školy, pro mimořádnou vojenskou službu a zranění, bylo odsunuto mé nastoupení do dne 9. října 1946.
Ujal jsem se vedení této pamětní knihy s láskou k dějinám naší obce s nadějí, že připoutám zdejší občany svou prací ještě více k svému starobylému domovu, s nadějí, že budu jimi podporován.

Frant. Mára, v. r.

týden dětské radosti

Dne 20. června 1946 konala se na hřišti vedle budovy měšťanskě školy slavnost v rámci “Týdne dětské radosti“, věnovaném dětem, které radosti za války skutečně málo užily.

kulturní dům

Dne 17. – 18. srpna 1946 konalo “Družstvo pro postavení kulturního domu v Kolinci“ slavnost, spojenou s upomínkovým večerem na českého písničkáře Karla Hašlera, umučeného nacisty. Toto družstvo ustavené dne 10. března 1946 se agilně chopilo vznešeného úkolu opatřiti obci důstojný stánek pro kulturní potřeby našich občanů.

česání chmele (uč. Karel Kondr a škol. děti)

O školních prázdninách zúčastnilo se 32 školních dětí česání chmele na Podbořansku. S učitelem zdejší měšťanskě školy jich jelo 18 a s dospělými chmelaři 14. Kromě pomoci, již ve vládnoucím nedostatku pracovních sil bylo tolik třeba, si ještě děti vydělaly slušný peníz.

prodej voj. postelí

V září 1946 byly rozprodány dřevěné dvojitě postele ze zabaveného německého majetku. Takové postele stejného typu plnily tábory, dělnické baráky, školy, kasárna celé Evropy a odpočívali na nich za toho novodobého válečného stěhování národů snad příslušníci všech národů světa od zajatých Američanů, Novozélanďanů, Rusů až po černochy, cikány a ubohé živoucí mrtvoly v koncentračních táborech. I v našem Pošumaví jich bylo mnoho vyrobeno a po putování světem s utrpením, bolestí, ale i s prokletím těch, kterým poskytly trochu úlevy a zapomenutí, jež však vyslovit nemohou, se některé snad vrátily do svého rodiště. Postele byly rozprodány soukromým osobám a z části byly zřízeny police na knihy a různé vnitřní zařízení nové obecné knihovny, jak uvedu dále.

V měsíci září 1946 byl propuštěn pro finanční nepořádky městský tajemník Leopold Hofmann.

dvouletý plán

Na schůzi místního národního výboru dne 11. září 1946 bylo usneseno, v rámci dvouletého plánu vyhlášeného vládou, zalesniti 6 ha půdy.

konec letního času

Ze 6. na 7. říjen 1946 byl změněn t. zv. letní čas, který byl proti slunečnímu času o jednu hodinu napřed, na normální čas.

svaz brannosti

Na podzim tohoto roku byla v naši obci ustavena odbočka Svazu brannosti, s těmito funkcionáři: předseda Zajíc Jan, řídící učitel v. v., zástupce předsedy Zimmermann Jan, truhlář, velitel Rašek Rudolf, ředitel zdejší továrny na prádlo, zástupce velitele Pavlík Jan, štábní štrážmistr v. v., osvětový náčelník Zajíc Jaroslav, ředitel měš. školy, jednatel Novák Otto, odborný učitel, pokladník Drachovský Jaroslav, učitel, matrikář Motl Jan, střihač, velitelka žen Rohrbachrová Marie. Cvičení se konala na hřišti místního sportovního klubu u koupaliště k Ujčinu v neděli dopoledne.

obecní rozpočet

Dne 29. října 1946 se usnesl místní národní výbor schváliti osnovu obecního rozpočtu:
Potřeba činí 1.218.639 Kčs
úhrada 301.200 Kč
schodek 917.439 Kčs.
Schodek bude uhrazen přirážkovým přídělem v částce 101.388 Kčs
neuhrazený schodek 816.051 Kčs.

O příspěvek na úhradu tohoto schodku požádá zemský národní výbor, který ke dni 20. prosince 1946 poukáz1 na rozpočet r. 1946 celkem 407.800 Kčs.

V listopadu 1946 byly břehy Pstružné u silnice směrem k Sušici (pod Kalvárií) vysázeny žaludy.

obecní knihovna

Téhož měsíce bylo započato s opravou místnosti pro obecní knihovnu a archiv v přízemí budovy měšťanské školy. Poněvadž knihovna neměla vhodnou a důstojnou místnost a poněvadž v obci se žádná jiná nenašla, bylo přikročeno k úpravě této nové místnosti v bývalém zámku, která sloužila za skladiště. Místnost však byla sešlá a vlhká, proto bylo třeba přistoupiti k značným úpravám. Omítka byla se stěn až na zdivo do výšky asi 180 cm skopána, naasfaltována a nahozená novou omítkou. Na některých místech na příklad na pásech valeného klenuti, byla původní omítka s mnoha vrstvami vápna, jímž bývala místnost bílena. Na jižním pásu u podlahy byl nápis frakturou, z něhož neopatrným odkopnutím zůstal jen zbytek “....len H...“ snad tento nápis pocházel z r. 1656, kdy byla tvrz znovu z kamene vybudována. Dále byly při úpravě zazděny dveře a okno, vedoucí do chodby při školním dvoře, upravena předsíňka, proražen z ni vchod do ulice proti čp. 53, zavedeno elektrické osvětlení, vyspraveny podlahy, zřízeny z dřevěných postelí police na knihy a přepážka a vše vybíleno a vyčištěno.Všechny pomocné práce, kromě řemeslnických, vykonalo několik obětavých jednotlivců zdarma. Bylo to vskutku politováníhodně, že pro věc takové důležitosti se jich nenašlo více. Je smutné, že musíme konstatovat, že našim spoluobčanům z velké části chybí idealismus. Tentýž zjev uvidíme i při další zprávě.

dobrovol. pracovní povinnost

Dne 16. listopadu 1946 byla vyhlášena ve zdejší obci dobrovolná pracovní povinnost na překlání kanalisačních rour od křižovatky silnic na náměstí směrem k budově měšťanské školy a dále k mostu přes Kalný potok. Roury se kladly dále k okraji vozovky, která má býti v r. 1947 upravována a dlážděna. Dne 1. prosince 1946 byl zaveden zimní čas pro úsporu elektrické energie k nespokojenosti většiny obyvatelstva. Hodiny byly posunuty o 1 hodinu zpět proti slunečnímu času.

vánoční strom

Dne 15. prosince 1946 v 11 hod. dopoledne byl vztyčen a rozsvícen na náměstí za zpěvu koled školních dětí vánoční strom, pod kterým se v pokladničce do konce roku sešlo ve prospěch chudých 1633,60 Kčs.

Dne 21. prosince 1946 v soboto o 18. hodině byla předána veřejnosti nová knihovna a současně v ní uspořádána výstava knih.

Počet narozených a zemřelých v r. 1946.

Roknarozenícelkemzemřelícelkem
muž. žen. muž. žen.
1946912216410

Nešťastnou náhodou přišel dne 18. května 1946 o život na nádraží v Kolinci 72 letý výměnkář a hostinský v Mladicich František Frančik, byv přejet vlastním povozem, u něhož se splašili koně.

Počet obyvatel obce Kolince k 31. prosinci 1946.

StáříPočet
do 6 let 115
od 6 - 12 let103
od 12 - 20 let138
nad 20 let 728
celkem1084

Úbytek obyvatelstva oproti válečným létům nastal odchodem mnohých našich občanů do pohraničí a odchodem některých zaměstnanců zdejší továrny na prádlo do továrny ve Vimperku.

Stav hospodářského zvířectva k 31. XII. 1946

DruhPočetDruhPočet
Koně s hříbaty46Kozy a kozli127
Hovězí a dobytek 339Slepice a kohouti 1359
Vepři 95Husy a houseři81
Ovce a berani 74Kachny a kačeři21

Povinné dodávky na hospodářský rok 1946 – 1947, t. j. od 1. srpna 1946 do 31 července 1947.

Druh dodávkyPředpisDodáno do 1. XII. 1946
Krmné obilí85q 52q
chlebové obilí582q 723q
Seno 40q vše
Hovězí maso 266q294q
Vepřové maso104q 10q

Na kalendářní rok 1946 byla předepsaná dodávka 45.604 vajec, z níž nedodáno 7.503 vejce.

konec roku

Rok 1946 znamenal vzestup životní úrovně obyvatelstva proti době válečné.Přídě1ové hospodářství v životních potřebách se dosavad udrželo, a třebaže od nového, v tomto roce vyhlášeného dvouletého plánu se zahájením od 1. 1. 1947, si mnoho slibujeme, přece si budeme muset pro udržení a získání zahraničních trhů mnohé odříci. S tím vcházíme do nového roku.

R. 1947

Zpět

celková charakteristika roku

Tento rok,v nějž byly skládány naděje konsolidace hospodářské i politické, zklamal a prodloužil dobu nedostatků hmotných i strastí duševních, jež nás trápily celou dobu okupace, o další dny. Hlavní příčinou zřícených nadějí bylo kruté sucho, které navštívilo celou naši vlast a způsobilo nejen potíže rázu hospodářského, ale nepřímo i politického.

povětrnostní podmínky

Zdejší meteorologická stanice IV. řádu, kterou od r. 1911 vedl Karel Tomášek a od r. 19xx svědomitě Jaroslav Tomášek, taktéž zahradník, naměřila letos v jetnot1ivých měsících tyto srážky:
leden ..........27,4 mm ..........červenec..........72,1 mm
únor ............50,6 mm...........srpen .............7,2 mm
březen .........34,8 mm ..........září ...............9,5 mm
duben ..........39,5 mm ..........říjen ..............7,2 mm
květen .........32,8 mm ..........listopad ........103,7 mm
červen .........70,7 mm ..........prosinec ........103,1 mm
Celkem za rok 1947....................................558,6 mm.

Na počátku roku byly dosti silné mrazy (až 28°C) a v mezích -6°C a -20°C trvaly až do 6. března 1947. Sníh ležel od předvánoční doby, zvláště v únoru ve velkém množství, až do 6. března, kdy počal pomalu tát, ale noční mrazy trvaly (dne 9. března ještě -14°C).

šetření elektrickým proudem

Pro silné mrazy vázla výroba elektřiny v hydrocentrálách, pro nedostatek pracovních sil v dolech zásobování elektráren uhlím. Celé kraje byly postupně s celou elektrickou sítí vypínány. V naší obci bylo od 9. ledna do 14. března vypnuto pouliční osvětlení. Se šetřením elektrického proudu souvisí i změny času. Dne 23. února byl změněn zimní čas na normální sluneční čas posunutím ručiček hodinových o jednu hodinu vpřed. Dne 20. dubna byl tento čas změněn na letní čas opět posunutím ručiček o jednu hodinu vpřed. Letní čas byl zrušen dne 6. října.

následky sucha

Malé srážky v mísících březnu, dubnu o květnu způsobily škody na úrodě, které jíš nemohly býti napraveny dešti v červnu a v červenci. Sucho v srpnu, září a říjnu způsobilo, že řeka vyschla, ovoce padalo se stromů a stromy předčasně shazovaly listí. Následky katastrofálního sucha se dostavily s podzimem, kdy se počalo z obchodů ztrácet zboží, které na jaře bylo k dostání. Všechny naduje na opuštění vázaného hospodářství (příděly potravin na lístky) byly zmařeny. Ovlivnilo sucho totiž nejen trh potravin, ale zapůsobilo neblaze i na ostatní zboží. Obilí z ciziny bylo nutno zaplatit výrobky, které domácí konsumenti by po válečném strádání tak potřebovali.

Pro nedostatek píce (otavy takměř ani nebyly) byli nuceni zemědělci odprodávat hovězí dobytek, což se neblaze projevilo opět v zásobování mlékem a tukem.V prosinci nedostávali dospělí vůbec žádné mléko.

povinné dodávky

Pro nedostatek potravin, vzniklý suchem, začal se opět vzmáhat “černý obchod“. Úřady apelovaly na zemědělce, aby odevzdávali stanovené dávky a aby dávali, pokud mohou i více. Do Kolince přijel dokonce i předseda okresního národního výboru z Klatov, okresní školní inspektor Viťha, aby podnítil zemědělce k většímu odevzdávání brambor, jichž byl na podzim v městech nedostatek. Na dalších řádcích jest uveden přehled předepsaných dávek zemědělcům naší obce jejich plnění a předání k 1. prosinci 1947.

Druh potravinPředpisDodánoPředáno
chlebové obilí515,- q 696,87 q181,87 q
vejce46075 ks 50241 ks 4166 ks
hovězí maso 292,80 q 512,32 q 219,62 q
vepřové 107,- q 108,62 q 1,62 q
brambory 1210,50 q 2010,- q799,50 q

Nejlepšími dodavateli byli tito zemědělci:
Václav Pavlík z čp. 45 s výměrou 11,64 ha s tímto plněním:

Druh potravinPředpisDodánoSplněno v %
chlebové obilí14,74,-q 22,-q 147
ječmen0,70 q --- ---
krmné obilí0,50 q --- ---
brambory52,-q 59,-q 113
vejce886 ks 1032 ks 118
hovězí maso7,25 q 15,44 q 234
vepřové maso3,80 q 5,62 q 147

František Kohout z čp. 24 s výměrou 12,85 ha s tímto plněním:

Druh potravinPředpisDodánoSplněno v %
chlebové obilí23,24,-q 29,50 q 147
ječmen0,70 q 0,70 100
krmné obilí0,50 q 0,50 q 100
brambory100,-q 110,-q 110
vejce778 ks 797 ks 138 ?
hovězí maso9,50 q 15,27 q 153
vepřové maso3,20 q 4,20 q 131

Z následujících přehledů je patrný úbytek domácího zvířectva ke konci roku 1947, způsobený nedostatkem píce.

stav zvířectva

Stav zvířectva k 1. 7. 1947:Stav zvířectva k 31. 12. 1947
druhkusůdruhkusů
koně52koně52
hovězí dobytek329hovězí dobytek278
vepři100vepři76
ovce65ovce34
kozy109kozy89
slepice 1801slepice1333
husy232husy53
kachny48kachny17
krůty60krůty15

pomocné akce

V tomto roce dozněla pomoc UNRRA, která začala na jaří 1946. Z pomocné akce Kanadského Červeného kříže a Společnosti přátel ČSR v Kanadě bylo přiděleno škole v Kolinci 233,75 kg mouky a 30,60 kg kakaa. Dne 27. ledna se počalo vařit kakao školním dětem vždy o přestávce. Každé dítě, které zaplatilo denně 2 Kčs, dostalo 1/4 l kakaa a jeden malý rohlík. Z akce UNRRA dostala dne 11. III. 1947 mateřská, obecná a měšťanská škola v Kolinci pro 335 dětí 13 kg čokolády za 166 Kčs.

Na strádající vlast si vzpomněli i krajané. Na jaře 1947 poslal Čechoameričan Josef Kohout, zdejší rodák žijící již 60 let v Robertsdale ve státě Alabama v USA, 2 balíky potravin pro místní chudé.

stavební ruch

Nedostatek panoval nejen v potravinách, ale i v jiném zboží, v surovinách, chyběly hlavně pracovní síly. To se projevilo ve stavebním ruchu. V tomto roce byl vystaven v Kolinci pouze jeden dům (majitel zdejší lékař Dr. Emil Vančata), takže počet domovních čísel vzrostl na 233, při čemž chybí domovní čísla 104 a 132. Tu a tam bylo stavěno "na černo" t. j. bez povolení. Byly to zpravidla přístavby, neb menší úpravy.

Stavební ruch byl brzděn nejen pro nedostatek pracovních sil a materiálu, ale též vysokými cenami. Rodinný domek o 3 místnostech by v tomto roce stál cca 300.000 Kčs, kapitál, který v t. zv. nových penězích měl málokdo a který z "vázaných vkladů" nebyl uvolňován.

úpravy Kolince

Přes tento klid ve stavebním ruchu nastala změna ve tvářnosti Kolince totiž úpravou silnice od mostu ze Středky přes náměstí okolo školy k mostu směrem na Sušici. S touto úpravou byl přetvořen i obraz náměstí. Dne 12. května byly na křižovatce na náměstí poraženy lípy a jilmy a žulový kříž, který zde byl postaven v. r. 1928 byl odtud přemístěn pod velké lípy u vchodu na hřbitov.V sobotu, neděli a pondělí t. j. dne 24., 26., 26. května o svatodušních svátcích byly káceny při starobylé malebné kamenné zdi okolo parku, vlastně jeho přední části, kde se rozkládá letní cvičiště těl. jednoty "Sokol", javory, které jmenovaná jednota prodala ve veřejné dražbě Františkovi Potužákovi, řezníku z Kolince, za 1400 Kčs. Stará kamenná zeď byla touže jednotou odprodána silniční správě klatovského okresu za 6.000 Kčs. Rozbouráním této zdi, která byla jen částí zdi obklopující ještě celý bývalý panský park a oboru až k lihovaru, s vykácením stromů mizí malebný kout Kolince. Pro silnici se však získal potřebný prostor. Poněvadž rozšíření silnice zabralo část letního hřiště těl. jednoty "Sokol", byla sjednána náhrada. "Sokol“ dostal část pozemku za letním cvičištěm a sice 1 m2 za postoupený 1 m2 plochy podél toku Kalného potoka. Při stavbě byla silnice naproti domu čp. 2 kopáním snížena a část silnice od mostu ve Středce směrem k náměstí navozena, takže je nyní silnice bez vertikálních rozdílů. Při prokopávání silnice naproti donu čp. 2 se přišlo na kamenné základy staré stavby, která se pravděpodobně připojovala k čp. 2. (Nebo to byly zbytky bývalé usedlosti) Na druhé straně silnice přišli dělníci na obrovské kameny, základy to bývalých panských maštalí, které zapáleny bleskem, r. 1867 vyhořely. Nová silnice, značně širší a s větším, bezpečnějším obloukem na náměstí, se měla ještě na podzim dláždit na náměstí již po léta složenými žulovými kostkami, ale pro nepřízeň počasí k tomu tohoto roku nedošlo. Příštího roku jistě nastanou úpravami nové změny. Tyto úpravy hradí okres klatovský a obec kolinecká přispívá jen částí.

obecní rozpočet

Rozpočet obecní na r. 1948 vykazuje velký schodek.
Úhrn řádné potřeby ................. Kčs 1,128.430,-
Úhrn řádné úhrady .................. Kčs 498.500,-
Schodek řádného rozpočtu ....... Kčs 629.930,-.
O poskytnutí zemského příspěvku byl požádán Zemský národní výbor.

obecní knihovna

V oboru kulturním a spolkovém se všimneme nejdříve obecní knihovny. V r. 1947 měla knihovna takovýto počet svazků:
zábavných 1.224,
naučných 235,
časopisů 13,
knih pro mládež 340,
básní a dramat 70.

Čtenářů v r. 1947 bylo 112. Mezi pilné čtenáře patřila i školní mládež. Obec přispěla na obecní knihovnu částkou Kčs 14.000,- dary a poplatky za půjčování bylo získáno Kčs 4.301,70. Místní obecní knihovna se v tomto roce zúčastnila soutěže Zemědělských novin, pořádané pod heslem “Hledáme vzornou vesnickou knihovnu". V kategorii do 2000 obyvatel umístila se naše knihovna mezi prvními deseti a byla odměněna knižním darem v hodnotě Kčs 1.000 (t. j. 19 knih a brožur). Ministerstvo školství a osvěty si vyžádalo fotografický snímek naší knihovny pro výstavu UNESCO v Paříži a New-Yorku. Totéž ministerstvo udělilo na 2 žádosti naší knihovně řádnou podporu Kčs 1.270,- a mimořádnou podporu Kčs 2.000,- v knihách. Ministerstvo průmyslu zaslalo knihovně 3 knihy. Ministerstvo zemědělství zaslalo dne 25. IV. 1947 knihovně Jednotného svazu českých zemědělců sbírku knih (30 svazků) většinou s obsahem rázu hospodářského.

V týdnu "České knihy" v prosinci byla uspořádána v obecní knihovní výstavba knih, kterou navštívilo asi 550 lidí včetně školních dětí. Při tom bylo prodáno knih za 11.200 Kčs. Z prodaných knih zůstalo knihovně 1.123 Kčs no nákup knih. Knihy na výstavu byly zapůjčeny “Českou expedicí" v Praze. Knihovna obsahem knih uspokojuje čtenáře všech vrstev a zájmů, takže počet čtenářů stoupá.

vyložení pamětní knihy

Od 24. února do 10. března byla tato obecní památní kniha vyložena k veřejnému nahlédnutí v kanceláři městské radnice. Zájem však byl velmi malý.

kulturní podniky

Místní rada osvětová (MRO) pořádala několik podniků kulturních, převážně státních oslav neb vzpomínkových večerů. V sobotu dne 3. května 1947 ve 20 hodin večer uspořádala místní rada osvětová vzpomínkový večer na počest padlých v květnové revoluci v r. 1945. Po zapálení hranice na sokolském hřišti u budovy měšťanské školy zapěl mužský sbor, složený ponejvíce z místních učitelů, skladbu "U boj, u boj", načež promluvil učitel Jaroslav Drachovský. Zapěním hymny byla slavnost ukončena. Druhého dne v neděli 4. května v 9 hod. dopoledne byly před pomníkem padlých na náměstí vztýčeny vlajky americká, sovětská, , anglická a československá. Po zapění chorálu "Kdož jste boží bojovníci" mužským sborem promluvil o významu revoluce osvětový inspektor Novotný z Klatov. U pomníku padlých stály čestné stráže. Jak tohoto dne i v předvečer byla účast až drtivě malá. Tentýž den zpíval mužský sbor na podobné slavnosti v Mlázovech.

U příležitosti těchto oslav byly vystaveny ve výkladní skříni obchodu s obuví Václava Sýkory v čp. 51 na náměstí od 4. do 12. května fotografické snímky amerických jednotek přijíždějících do Kolince, dále literatura okupační, revoluční i porevoluční.

Dne 11. května 1947 uspořádala místní rada osvětová oslavu dne vítězství, přeloženého s 9. května aby se nemařil pracovní den. Dopoledne před pomníkem padlých před sovětskou, americkou, anglickou a naší vlajkou promluvil ředitel v. v. Artuš Matas na téma “Den vítězství a svátek matek". Po řeči byla zahrána naše hymna s gramofonové desky, zesílená tlampači. Odpoledne toho dne vyhrávala dechová kapela na náměstí, odkud odpochodovala se sportovními mužstvy Kolince a Vejprt na hřiště u Pstružné za Kolincem k sehrání přátelského zápasu v kopané. Po zápase se konala lidová veselice v sále "Na radnici". Další podnik místní rady osvětové byla oslava na počest 65. narozenin presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše v kreslírně měšťanské školy ve středu dne 28. května v 20.30 hod. Oslava měla tento pořad:
Boh. Jeremiáš: Přání - mužský sbor,
Bedřich Smetana: Pozdrav osvobozené vlasti (na námět "Z českých luhů a hájů") - ženský sbor,
Bedřich Smetana: "Má hvězda“ a “Ukolébavka“ zazpíval žen. sbor,
Bedřich Smetana: "Kdo v zlaté struny zahrát zná" a "Nekamenujte proroky“ - obě písně zpíval učitel Karel Kondr a na klavír doprovázela Libuše Márová,
Karel Pospíšil: Mateřská řeč - mužský sbor,
Reprodukce filmu "President Budovatel",
Státní hymna - mužský sbor.

V sobotu dne 5. července byla uspořádána na hřišti Sokola v parku místní radou osvětovou oslava na památku upálení M. Jana Husa.

Dne 13. září ve 20.30 hodin uspořádala místní rada osvětová před biografickým představením malou vzpomínkovou slavnost na paměť 10. výročí úmrtí presidenta Osvoboditele Tomáše Garrigue Masaryka s tímto pořadem:
Ant. Dvořák: Terret pro dvoje housle a violu, op. 75 a - hráli učitelé Mára, Kubín a Karel Kopáček, rolník,
Karel Čapek: Cesta deseti hodin - recitovali členové učitelského sboru,
Jos. Boh. Foerster: Z osudu rukou - zapěl učitelský sbor.

podniky “Sokola“

Ze spolků vyvíjela největší činnost tělocvičná jednota “Sokol". Ve čtvrtek dne 6. března ve 20 hodin pořádal "Sokol" akademii na počest 97. narozenin T. G. Masaryka. Pořad se skládal ze vzpomínek na velkého presidenta, z tělocvičných produkcí a mužských sborů. V tělocvičných disciplinách to bylo první vystoupení zdejšího “Sokola" od doby jeho rozpuštění v době okupace.

Dna 20. dubna byla pořádána Sokolem žákovská besídka s tělocvičnými ukázkami, scénkami a recitacemi. Těl. jednota "Sokol" sehrála tohoto roku několik divadelních her: v sobotu dne 10. května v 15. hodin dětskou divadelní hru "Svátek matek" od V. Baldessari-Plumlovské. Tato hra, určená k 11. květnu-svátku matek, působila i propagačně. Na jevišti se objevily děti ze všech vrstev obyvatelstva a jiných těl. spolků a dokázaly , že sloučení tělovýchovných spolků je možné. Vzájemnou snášenlivostí daly děti příklad dospělým. Dne 12. března byla sehrána divadelní hra “Qusyana“, ve čtvrtek 2. října a pátek 3. října hra "Hvězdy nad hradem". Se zvláštním úspěchem byla sehrána divadelní hra dánského spisovatele Axela Breidahla “Vzbouření v ústavu šlechtičen“. Byla to zajímavá hra prostředím, účinkováním pouze žen (celkem 18), rozmanitostí (sólový , sborový zpěv s harmoniem na jevišti, smyčcový kvartet).

Kromě činnosti divadelní se připravovali členové “Sokola“ na XI. všesokolský slet, který bude v Praze v r. 1948.

Dělnická tělocvičná jednota

Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) nevyvíjela takměř žádnou činnost, jen na Boží hod dne 6. dubna uspořádala dětskou besídku. Je škoda, že dobré síly této jednoty jsou nevyužity. Snad budoucím sloučením přispějí svou -prací ke zvýšení kulturních hodnot podniků v Kolinci.

Sbor dobrovolných hasičů

Oproti tomu se letos zvlášť činil Sbor dobrovolných hasičů. Na velikonoční pondělí dne 7. dubna dopoledne bylo předáno klatovským hasičským sborem zdejšímu sboru dopravní motorové vozidlo požární služby typu LF 15, evidenční značky PS2829 zn. Daimler-Benz v ceně 140.400 Kčs s hasičsko-technickou výzbrojí v ceně 11.374 Kčs. Vozidlo převzal za místní národní výbor jeho předseda Petr Korec a náměstek Vojtěch Dolejší a členové místního národního výboru Jan Novák a Ladislav Honzík. Po předání přijela motorová spojka z Jindřichovic se zprávou, že tam vypukl požár u Václava Janečka. Hasiči odjeli ze slavnosti přímo na požároviště. Vyhořelo obytné stavení se stodolou. O 2 dny později se vypravili naši hasiči k požáru do Číhaně, ale pro špatný stav silnice u Vlčkovic nemohli použíti tohoto nového vozidla a proto zapjali pouze stříkačku za soukromé auto.

V neděli dne 6. července uspořádal sbor dobrovolných hasičů slavnost na oslavu 60 letého trvání hasičského sboru spolu se svěcením nové stříkačky. Ve 13 hodin byly hudbou vítány okolní sbory, dokonce až z Nýrska a Dešenic. Všechny sbory pak prošly s hudbou Kolincem a odešly konečně do parku kde se seřadily okolo nové stříkačky. Svěcení provedl místní farář Jindřich Senft. Kmotrou stříkačky byla paní Krista Dvořáčková, choť místního dentisty, kmotři Dr. Emil Vančtata, místní lékař, Jindřich Dvořáček, dentista a František Denk, mlynář z Kolince. Kmotra věnovala 5.000 Kčs, kmotři po 1.000 Kč a současně byli všichni jmenováni čestnými členy. Před slavností promluvil předseda místního národního výboru Petr Korec, učitel Jaroslav Drachovský a okresní velitel Tichý. Při slavnosti obdrželi diplomy s čestným uznáním za dlouholetou činnost ve Sboru :
Dlouholetý člen Jílek Václav za 50 let,
dlouholetý člen Šírek Vojtěch za 25 let,
dlouholetý člen Karel Pohl za 25 let,
dlouholetý člen Malý Ant. za 25 let,
dlouholetý člen Duda Josef za 25 let.

Dlouhotrvajícími suchy způsobené požáry přivolaly několikrát naše hasiče. Dne 2. srpna svolávala siréna umístěná na městské radnici hasiče k uhašení požáru v Zadních Hamrech, lesního požáru ve Velharticích, dne 19. září lesního požáru ve Struhadle u Dlažova, dne 20. září lesního požáru v Zelené u Nýrska, a 29. září na pomoc proti velkému požáru 15 usedlostí v nedalekých Lukovištích. Od 15 hodin až do nočních hodin se snažili hasiči i lidé z okolí i Kolince, aby spoutali dravý živel, jemuž byl pomocníkem prudký vítr. V nebezpečí byl též blízký les. Pro pohořelé v Lukovištích bylo vybráno ve zdejší obci 7.660,-Kčs, kromě šatstva, obuvi a jiných věcí. Poněvadž dosavadní zbrojnice hasičskému sboru nevyhovuje, potřebuje pozemek pro postavení nové. V této věci se táhly celým rokem spory o konfiskovaný pozemek od čp. 2 mezi hasičským sborem a spolkem pro postavení domu kultury v Kolinci. Konečně bylo rozhodnuto, že hasičský sbor dostane cca 10 arů a zbytek jmenovaný spolek.

politické strany

Politické strany vyvíjely činnost ponejvíce stranicko-propagační. Dne 30. dubna 1947 ve 20 hodin uspořádala Komunistická strana Československá v sále u Zajíců "I. májový cyklus", na kterém byl přítomen předseda syndikátu Českých spisovatelů Jan Drda, jenž promluvil na thema "Kulturní politika dneška". Pořad tvořily zpěvy, recitace, hudební produkce a balety. Účinkovali členové recitačního kolektivu z Klatov, členky baletu Národního divadla v Praze Lída Benešová a Jarmila Kroupová, odb. učitel Josef Lerach a jiní, většinou z Klatov. Druhého dne 1. května odpoledne ve 14 hodin uspořádala tatáž politická organisace průvod s hudbou, s ověnčenými jízdními koly, prapory a obrazy presidenta Beneše a maršála Stalina. Na manifestaci promluvil kromě jiných předseda okresního národního výboru v Klatovech a okresní školní inspektor Josef Viťha. Toho dne 1. května měla na náměstí projev i místní organisace strany sociálně-demokratické.

školy

I místní školy přispěly k rozmnožení podniků kulturních a tělovýchovných. Na Boží tělo ve čtvrtek dne 5. června uspořádala zdejší měšťanská,obecná a mateřská škola v rámci "Týdne dětské radosti" slavnost "Dětský den“. Odpoledne ve 14.30 hodin vyšel od nádraží průvod dětí a skončil na sokolském hřišti u náměstí. Zde byly provedeny školní mládeží různé hry, závody a tance. Žáci a žákyně měšťanské školy zacvičili prostná cvičení, které později ve dnech 20. – 24. června t. r. cvičili na sletu školní mládeže v Praze. K tomuto cvičení na sokolském hřišti hrála hudba s gramofonových desek sesílaná radiovým sesilovačem, majetkem měšťanské školy, a vysílaná dvěma tlampači, umístěnými na velkém dubu a topolu v rozích hřiště. Celý podnik se velmi zdařil a přinesl slušný výtěžek, který byl věnován na zakoupení školních pomůcek jmenovaných škol.

Ke kulturním podnikům můžeme řadit i chrámové koncerty. O pouti byla v místním kostele a sv. Jakuba sloužena slavnostní mše, při níž byla provedena místním smíšeným sborem a orchestrem Říhovského mše "Pane, smiluj se nad námi" za řízení odb. učitele Františka Máry. Dvě vložky na housle s průvodem varhan zahrál prof. Miloslav Koliáš, majitel hudební školy v Plzni, který do Kolince pravidelně zajíždívá na prázdniny. Dvě altové vložky zaznívala sl. Marie Poštová, dcera zdejšího bývalého vrchního strážmistra Rudolfa Pošty, altistka opery v Liberci, která rovněž v Kolinci, v místě, v němž vyrostla, trávívá prázdniny. Oba umělci svými výkony dodali lesku slavnostním bohoslužbám a připravili posluchačům umělecký požitek. Návštěva kolinecké pouti byla toho roku slabá, poněvadž žně, pro velká sucha, byla již v plném proudu. Výsledek žní byl ovšem žalostný. Zábavní podniky vykazovaly malou návštěvu, houpačky, na které za války i před válkou byly fronty, se točily prázdné. Ukázal se také nedostatek peněz.

učitel Trojan v Argentině

Dne 20.dubna 1947 odejel zdejší rodák a kulturní pracovník odborný učitel Jan Trojan do Argentiny, aby vyučoval děti tamních Čechů a Slováků. Nejdříve byl učitel Trojan s ostatními učiteli přijat v Praze panem presidentem. Odtud jeli na Paříž a dále k jihu do Monaca, Nizzy a Monte Carla, kde si prohlédli herny a zámeček prince monackého. Jídlo a hotel platili v Nizze denně 650 Kčs. Odtud pluli do .Janova a odtud lodí Argentina přes oceán. Cestou v přístavě Santa Cruz si nakoupil náš rodák za 105 Kčs 100 pomerančů, 40 banánů, 30 cigaret a 4 pohlednice. (Jak se nám to zdá pohádkově laciné). V pátek 9. května oslavovali všichni Čechoslováci na lodi 2. výročí květnové revoluce (celkem jich bylo 24) a oslavu zakončili zpěvem na palubě o půlnoci. Loď právě plula přes rovník. Při této příležitosti se konává slavnostní křest cestujících. Učitel Trojan byl pokřtěn jménem zástupce boha moří Neptuna delfínem. Dne 14. května dopluli do Ria de Janeiro a druhý den ráno se ocitli v brazilském přístavu Santos. Dne 19. května v 5 hodin odpoledne vystoupil kolinecký rodák v Buenos Aires, kde se ubytoval u krajana Klečky od Hodonína, který je tam tesařem.

Práce tam má dosti. Vyučuje 3krát týdně, celkem 18 hodin, v pátek pracuje v kanceláři tamního inspektora, jeden večer v týdnu vede kurs češtiny pro dospělé, dvakrát týdně se zpívá, práce v tamním “ Sokole“, při ochotnických divadlech a při tom všem nezapomíná na své přátele a známé jimž pilně posílá vzpomínky. Dne 14. září sehrál tamní "Sokol“ divadelní hru Olgy Scheinpflugové “viděla jsem Boha", před níž proslovil učitel Trojan přednášku k 10. výročí úmrtí T. G. M. Dne 9. listopadu dával náš krajan pásmo odborného učitele Vojtěcha Kabourka z Nýrska, který také učil v Kolinci, "Cestou křížovou" o naší okupaci. Učitel Trojan jistě dobře propaguje náš národ i městečko, v němž se narodil.

Z ostatních událostí a změn jest nutno ještě zaznamenat zrušení důchodkového úřadu v Kolinci od 1. října 1947.

změny hostinských

Také změny hostinských nastaly v tomto roce. Hostinec "na Radnici" pronajal od Roberta Olivy řezník a hostinský Smaha z Klatov. Hostinec "U Zajíců" pronajal majitel Alois Zajic, který odešel na odpočinek, Ludvíku Bobkovi, který před tím měl pronajat hostinec č. 55 “U Brunerů“, na jehož místo přišel hostinský Potužák z Číhaně. S nájemcem Bobkem odešla do hostince "U Zajíců“ závodní kuchyně fy Joss & Löwenstein, továrny na prádlo.

Co se týká počtu obyvatel, bylo provedeno 23. února 1947 v naší obci sčítání lidu hlavně za účelem zjištění ochrany obyvatelstva ve stáří a nemoci. Toto sčítaní bude podkladem pro plánované životní pojištění obyvatelstva. Toho dne bylo v Kolinci 1024 obyvatelů.

Počet narozených a zemřelých v r. 1947.

Roknarozenícelkemzemřelícelkem
muž. žen. muž. žen.
194712719336

závěr

Jak v úvodu poznamenáno, neznamenal tento rok žádné uklidnění ani na poli hospodářském ani politickém. Neúroda způsobila nedostatek, jehož krytí bylo využíváno k politickým agitacím. “Západ či východ"-jsou vlny, na nichž se zmítá činnost našich politických stran, jejichž šarvátky se ke konci roku tak přiostřily, že je možno v novém roce očekávat střetnutí "kdo z koho".

V těchto neutěšených poměrech končíme tento rok v naději, že nový nám přinese politický klid, jehož je tak třeba k úsilné práci pro vybudováni blahobytu v naší vlasti.

R. 1948

Zpět

báseň J. Seiferta

Kdo nám to vyrývá do čela
dny Tvoje přeostrým rydlem?
Proč, proč slova nedoletěla
třeba se zlomeným křídlem?

Na místo hroznů dozrával žal,
jako by nebylo zbytí.
Jaké jsi nahořklé víno dal
našemu lidu zas píti.

Květen je láska. Už nebude
pro lásku krásnější doby.
Pro smutek dal jsi nám, osude,
v tesklivém září dva hroby.

Letos zas smutně zněly zvony,
za rakví šli jsme jak kdysi.
Není zas v záhybech opony
ukryta výhrůžka čísi?
J. Seifert.

Již koncem minulého roku se politické vypjetí tak přiostřovalo, že jsme s určitostí čekali v tomto novém roce 1948 rozhodné zápolení. To se také dostavilo a jím se náš život hospodářský, politický i soukromý dostal do nového řečiště.

president republiky Dr. Beneš se vzdává úřadu

K těmto změnám přistoupily i změny na nejzodpovědnějších místech našeho státního korábu. Kormidlo, které dosud třímal osvědčený bojovník obou světových válek z r. 1914 - 1918 a 1938 - 1945 dr. Edvard Beneš, bylo jím opuštěno, jak o tom svědčí úřední zpráva: Praha. Vláda se sešla dnes 7. června 1948 o 15. hod. k mimořádné schůzi. Předseda vlády Klement Gottwald oznámil, že se president republiky dr. Edvard Beneš listem ze 7. června 1948 vzdal svého úřadu. List presidenta republiky zní takto:
Abdikační list presidenta republiky.
President Československé republiky.
V Praze 7. června 1948.
Pane předsedo vlády,
dne 4. května t. r. oznámil jsem Vám svůj definitivní úmysl resingnovati na presidentskou funkci. Prodiskutovali jsme tehdy toto mé rozhodnutí v souvislosti s problémy celkové politické situace, sdělil jsem vám též, že také lékaři mi doporučují, abych vzal ohled na svůj dnešní zdravotní stav. Odvolávaje se na tento náš rozhovor, prosím Vás, abyste oznámil Národnímu shromáždění mé rozhodnutí a požádal je, aby vzalo laskavě na vědomí mou resignaci na odpovědný úřad, jímž mne jednomyslnou volbou dne 19. června 1946 poctilo. Děkuji mu za jeho důvěru, děkuji za důvěru a lásku lidu, která mi byla vždy nesmírnou posilou a kterou jsem se snažil nezklamat.

Přeji všem svým drahým spoluobčanům, jejich odpovědným zástupcům a jejich vládě, aby republika zůstala ušetřena všech pohrom, aby všichni žili a pracovali v snášenlivosti, lásce a odpouštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali. Věřím v dobrého genia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky.
Váš dr. Edward Beneš v. r.

smrt Dr. E. Beneše

Odstoupivší president republiky, 2. president Československé republiky, president - Budovatel, netěšil se dlouho z klidu. V pátek dne 3. září 1948 v 18.10 hod. zemřel ve své vile v Sezimově Ústí.

Náš lid s napjetím poslouchal rozhlasové zprávy o jeho tělesném stavu od úterý dne 31. srpna, až s hlubokým smutkem vyslechl poslední dne 3. září v 18.20, která pravila:
“President dr. Edward Beneš se neprobral odpoledne z bezvědomá. Kolem 16. hod. nastala agonie a o 18.10 hod. smrt. Pan president dr. Beneš umíral klidně, bez smrtelného zápasu, spíše jakoby v hlubokém spánku, v kruhu své rodiny.

Pan president dr. Beneš trpěl kornatěním tepen; první známky kritického stavu se projevily ve čtvrtek dne 19. srpna. Lékařům nepodařilo se zabránit těžkému záchvatu, který vyvrcholil tragedií.

Zanedlouho po rozhlasové zprávě se objevily v obci smuteční prapory a státní vlajky spuštěné do polovice žerdi. V soukromých oknech se objevily portréty zemřelého presidenta. Od 3. do 10. září byl po celé vlasti státní smutek.

Někteří místní občané se vypravili do Prahy na pohřeb, který se konal ve středu 8. září. Vlastní pohřbení tělesné schránky zemřelého presidenta se konalo dne 10. září v Sezimově Ústí do hrobky v zahradě jeho vily, jak si to, dle rozhlasových zpráv zesnulý přál.

tryzna za Dr. E. Beneše

V den pohřbu se sešlo žactvo zdejších škol v 10. hod. ke smutečnímu rozhlasovému pořadu, kde vyslechlo o životě zemřelého. Smuteční tryzna ve zdejší obci se konala pod názvem “Odešel, ale žít bude v nás“, v pátek dne 10. září ve 20.30. hod. v sále u Bobků pod záštitou místní rady osvětové. Pásmo veršů, hudby a zpěvů sestavili učitelé zdejší střední školy Karel Kondr a František Mára. Na pořadu byly básně Siefertovy, z nichž některé byly podmalovány hudbou Fréderica Chopina, mužské sbory: od A. Jelena “Vystěhovalec“‚ od Jos. Boh. Foerstera “ Z osudu rukou“. Píseň “Hospodin je můj pastýř“ z biblických písní Ant. Dvořáka zazpíval uč. K. Kondr za doprovodu pí. Libuše Márové. Smyčcový orchestr zahrál Valse triste od Nedbala, Smuteční pochod op. 72 a Preludium op. 28. č. 6 od Fr. Chopina, Východ měsíce z opery V studni od V. Blodka. Mužský sbor a orchestr byl složen takměř výhradně ze členů učitelských sborů místních škol. Tryzna byla ukončena státní hymnou. Plná účast a četné vzlyky v hledišti dokazovaly velkou lásku lidu k zemřelému. Dne 13. září byla sloužena ve zdejším kostele mše za zemřelého presidenta za účasti žactva a zástupců zdejších úřadů.

smrt Dr. Jana Masaryka

V tomto roce utrpěl náš národ druhou bolestnou ztrátu. Dne 10. března 1948 odešel dobrovolnou smrtí skokem s okna Černínského paláce ministr zahraničí Dr. h. c. Jan Masaryk, syn velkého presidenta T. G. Masaryka. Na veřejných budovách byly vyvěšeny černé prapory a státní vlajky spuštěné na půl žerdi. Dne 13. března v den pohřbu promluvil ve zdejším biografu před představením odborný učitel zdejší školy Václav Hořica o zesnulém ministru Janu Masarykovi a zhodnotil jeho význam. Místní akční výbor dostat za soustrastný telegram poděkování od předsedy vlády Klementa Gottwalda.

volba nového presidenta republiky

Za odstoupivšího presidenta dr. Edvarda Beneše byl dne 14. června 1948 zvolen na návrh několika poslanců za presidenta republiky 296 poslanci dosavadní předseda vlády a předseda komunistické strany Československa Klement Gottwald. V den volby byli občané vybídnuti, aby své domy okrášlili vlajkami.

únorové události

Konečné kolo politického zápasu se odehrálo v měsíci únoru tohoto roku 1948. Tehdy několik ministrů čsl. strany národně-socialistické, lidové a slovenské strany demokratické odešlo z vlády. Byla provedena reorganisace Národní fronty, v ní byly dřívější 4 strany sloučeny v novou Národní frontu na širším podkladě, jak uváděly rozhlasové zprávy, což bylo provedeno nabráním nových komunistických ministrů a ministrů odborového hnutí do vlády na místa odstoupivších ministrů. Prakticky to znamenalo uchopení vládní moci komunistickou stranou Československa.

Na výzvu minstra vnitra vyvěsili místní občané ve dnech 26. a 27. února prapory na oslavu takto převratných událostí. Prvé dny těchto bojů o novou orientaci byly v Kolinci dosti rušné. Dne 21. února byla svolána mimořádná schůze místního národního výboru (MNV), aby bylo zaujato stanovisko k resignaci ministrů jmenovaných stran. Pro nejednotnost názorů se schůze po bouřlivém průběhu rozešla.

zřízení místního akčního výboru

Změny v hlavě státního těla pocítily i jeho údy i prsty nejnižší jednotky lidové samosprávy, to jest místní národní výbory. K jejich očistě a ku bdění nad jejich činností byly zřízeny místní akční výbory (MAV).

V Kolinci byl ustaven místní akční výhor v tomto složení dne 28. února 1948:
za komunistickou stranu Československa
1. Pavlík Václav, rolník z čp. 45,
2. Dolejší Vojtěch, listonoš z čp. 2,
3. Malý Alois, kameník z čp. 224,
4. Honzík Ladislav, rolník z čp. 40,
za stranu národně - socialistickou,
5. Švajgl Josef, listonoš z čp. 60,
za revoluční odborové hnuti
6. Bejvl Josef, kameník z čp. 116,
7. Dolejš Cyril, tov. dělník z čp. 168,
za Sbor brannosti
8. Hampl Karel, vrch. četn. stráž..z čp. 190,
za jednotný svaz českých zemědělců
9. Housar Ant.., rolník z čp. 175
10. Hejduk Václav, pekař z čp. 4 za svaz české mládeže (ČSM),
11. Dr. Emil Vančata, lékař z čp 218 za Sokol,
12. Kopáček Karel, rolník z čp. 43 za čsl. stranu lidovou,
13. Weber Bohuslav, dělník z čp. 183 za stranu sociálně demokratickou,
14. Reitmajer Josef, dělník z čp. 61, za svaz přátel Sovětského svazu,
15. Bruner František, rolník z čp. 55, za jednotný svaz českých zemědělců.
Předsedou místního akčního výboru se stal Vojtěch Dolejší, listonoš.

Takovéto akční výbory byly ustaveny také v jednotlivých místních organizacích politických stran kromě strany národně-socialistické, která se dobrovolně rozešla, ale i v továrnách, školách, spolcích aj.

nový místní národní výbor

Podle usnesení místního akčního výboru byli zbaveni členství v místním výhoru všichni členové delegovaní stranou sociálně demokratickou, lidovou a národně socialistickou a po dohodě s akčními výbory strany sociálně demokratické a lidové sestaven na schůzi akčního výboru dne 10. března 1948 nový místní národní výbor v tomto složení:
za komunistickou stranu Československa
1. Dolejší Vojtěch, listonoš, čp. 2,
2. Dolejší Cyril, tov. dělník, čp. 168,
3. Honzík Ladislav, rolník čp. 40,
4. Pohl Karel. zaměst. skladu piva, čp. 91,
5. Hosnedl Karel, rolník, čp. 47,
6. Rajtmajer Frant., krejčí, čp. 70,
7. Zajíc Jaroslav, řed. stř. školy, čp. 1,
8. Bejvl Josef, kameník, čp., 116,
za stranu sociálně-demokratickou
9. Korec Petr, zedník, čp.184,
10. Krysl Frant., rolník, čp. 93,
11. Weber Boh., střihač prádla čp. 183,
12. Boublík Martin, tesař čp. 76.
za stranu lidovou
13. Kupka Karel, cukrář, čp. 206,
14. Seidl Václav, rolník čp. 8.
15. Míka Josef, čet. strážm.., čp. 213 za Sbor brannosti,
16. Hejduk Václav, pekař čp. 4, svaz české mládeže,
17. Kopáček Karel, rolník čp. 43 za jednotný svaz českých zemědělců,
18. Malý Alois, kameník čp. 224, za revoluční odborové hnutí

V plenární schůzi nového místního národního výboru dne konané dne 13. března 1948 byl zvolen předsedou místního národního výboru Jaroslav Zajíc, ředitel střední školy z čp. 1 a jeho náměstkem Vojtěch Dolejší, listonoš z čp. 2.

Členy rady místního národního výboru zvoleni;
1. Vojtěch Dolejší‚ listonoš, čp. 2,
2. Zajíc Jaroslav, řed. měšť. školy, čp. 1,
3. Honzik Lad., rolník. čp. 40,
4. Dolejší Cyril, rolník čp. 168,
5. Korec Petr, zedník čp. 184.
6. Kupka Karel, cukrář, čp. 206

volby do Národního shromáždění

Naznačeným vývojem situace nabyla komunistická strana Československa velké moci, počet organisovaných členů se propagací myšlenek a hromadnou agitací zvětšoval. Někteří do organisace vstupovali, že nesouhlasili s novým učením, někteří ze zištných důvodů a velký počet, aby vyhověli novému režimu. Po těchto změnách v silách politických stran byla zvědavost upoutána na blížící se volby do Národního shromáždění. Strany národní fronty se shodly na jednotné kandidátní listině vedle které byla vydaná čistá kandidátní listina - bílý lístek pro ty, kdo nesouhlasí s jednotnou kandidátkou. Dřívější předvolební boje zmizely úplně, stejně tak dřívější záplava agitačních volebních plakátů místo nichž se objevily jen ty, varující lid před hlasováním bílými lístky, hesly např.: Bílé lístky - černé úmysly, obraz ruky s dýkou a v pozadí 3 bílé lístky a nápisy ''Mnichov, Rozvrat, Návrat Němců“.

V předvolebním týdnu byly ve zdejším rozhlase předčítány články agitující pro jednotnou kandidátní listinu Národní fronty. Zde jest jedna ukázka.
Občane:
Chceš odevzdat o volbách bílý lístek? Uvědomuješ si, co tím dokazuješ? Uvědomuješ si jaký význam mají bílé lístky? Máme jednotnou kandidátku. Dohodl se o ní lid,ten lid, který se bil o svá práva se zbraní v ruce, umíral v odboji, ve vězeních, na barikádách. Dohodl se na jednotě, protože chce spravovat republiku jak nejlépe dovede. Kdo jde s lidem nemůže jít proti němu a proto nemůže odevzdat bílý lístek. A pro koho jsou tedy ty bílé lístky? Pro ty, kteří touží po starých časech, pro ty, kteří nevědí, jak by se jinak projevili, pro ty, kteří nemají odvahu. Patříš také ty mezi něž chceš, aby se na tebe ukazovalo na reakcionáře a zbabělce? Jako na zrádce lidu? Kdo se přiřadí mezi ty, kdo volí bílé lístky, je vlastním sebevrahem. Proto s radostí do voleb, s radostí, že můžeme užívat,o které usilovali naši předkové s tolika oběťmi. Nesmlouvavý člověk se nestydí za své přesvědčení. Ten, kdo je pravým příslušníkem naší republiky, republiky lidově demokratické, odevzdá jí svůj hlas veřejně pro jednotnou kandidátku! Tedy, uvědomělý občane,dovedeš se rozhodnout? Chceš ještě volit bílý lístek? Slyš slovo básníka Jiřího Wolkera: „Dnešek nad jiné doby bohatší varem a s mnohostí ožehavých problémů, nutí každého opravdového člověka, aby k němu zaujal určité stanovisko!"

V sobotu dne 29. května 1948, den před volebním dnem, od 18. hod. do 23. hod. účinkovala smíšená hudba zdejšího holiče a kapelníka Václava Kněze z čp. 125-126 a kapelníka Soukupa na záhonech uprostřed náměstí na oslavu zítřejších voleb do Národního shromáždění. Tentýž večer v 21. hod. byla zapálena na sokolském hřišti u náměstí hraníce na oslavu zrušení roboty, jež se stalo před 100 lety. Předseda místního akčního výboru Vojtěch Dolejší promluvil o tomto výročí a připomněl, aby vzpomínka na doby nevolnictví pracujícího člověka byla vzpruhou v boji o uskutečnění socialismu a mementem pro jednotu národa v nastávajících volbách.

Volební období vyvrcholilo ve volbách konaných v neděli dne 30. května 1948. Ve zdejší obci se volilo v II. ročníku měšťanské školy. Voliči si mohli vložit kandidátní listinu za zástěnou nebo volit veřejně. Výsledek hlasování byl v Kolinci takový:
pro jednotnou kandidátku ............................... 583 hlasů
bílých lístků ....................................................76 hlasů
neplatných ......................................................29 hlasů
voličů celkem .............................. ..................688 hlasů

Pro srovnání a zajímavost jest zde několik výsledků z okolních obcí.

ObecVšech voličůPro jednotnou kandidátkuBílých lístkůNepl. lístků
Ujčín1088622-
Vlčkovice7756165
Mlázovy12280402
Jindřichovice141103308
Mokrosuky158127198
Čermná2361289810
Buršice898252
Soudní okres Klatovy284292355330231853
Soudní okres Plánice676350691267427
Soudní okres Sušice1319679764292928

Těmito volbami nenastala žádná změna v osobách zastoupených v obecní samosprávě.

počasí

Po katastrofálné suchém roce 1947 se jeví rok 1948 jako normální co do teploty i vydatnosti vodních srážek, takže tento přinesl dobrou úrodu. Jaké vodní srážky byly v naší obci, ukazuje přehled podle zdejší meteorologické pozorovatelny:

měsícsrážky v mmměsícsrážky v mm
leden91,1 červenec152,4
únor65,8srpen85,7
březen29,4září30,9
duben25,9říjen42,7
květen76,9listopad26,6
červen75,0listopad7,9
celkem700,3

Přesto, že srážky vodní byly mnohem vydatnější než v r. 1947, přece vidíme z přehledu rozmary přírody až nebezpečné. Celý leden byla mírná zima, celkem bez sněhu, ale s dešti, které nasytily půdu vyprahlou minulým horkým létem. Tímto dobrodiním jsme přicházeli do nového jara s normální vodní reservou v půdě. Počátkem února panovalo jarní počasí, takže skutečně na hromnice si skřivánek “vrzl“ jak praví přísloví. Až 17. února začalo sněžit a zavládlo po dosavadní velice mírné zimě pravé zimní počasí s vánicemi. Jarní měsíce březen a duben byly suché a duben ještě studený. Nastaly opět obavy, aby se neopakoval loňský hladový rok. V květnu byly chladné noci. Další měsíce přinesly vláhu a červenec – měsíc žní – vydal nejvíce vláhy ze všech měsíců, a hrozil zničení obilí v budkách na polích. Jen vypjetím sil zemědělců byla úroda zdárně dopravena pod střechu. Ale každé zlo prý přináší částečné dobro. Velké deště a poměrné chladno zabránily rozšíření škůdce na bramborách mandelinky bramborové, která se za sucha r. 1947 objevila na Klatovsku a v r. 1948 se rozšířila na několik míst okresu, a nichž nám nejbližší byla obec Ústaleč. Výskyt byl však jen ohniskový. V katastru naší obce konala školní mládež hromadně za dozoru učitelstva prohlídky brambor, bohudíky se záporným výsledkem.

dětská obrna

Teplý srpen a září přinesly opět zlou vidinu v podobě dětské obrny. V našem kraji se vyskytl jen jeden případ v Ujčíně.

rostlinná a živočišná produkce

Alfou a omegou zájmu byla úroda. Na tento rok 1948 byl předpis osevní plochy takový:

pšenice25 habrambory polorané0 ha
žito76 ha brambory pozdní3 ha
ječmen3 hazelí pozdní0 ha
oves56 halen přadný0 ha
luštěniny2 haolejniny0,5 ha
směsky na zrno2 hatraviny na semeno0 ha
pícniny na orné půdě na zbývající ploše

Tento osevní předpis byl dodržen.

Předpis dobytka, který se měl chovat:
1. Početní stav skotu k 1. I. 1949 ………………................325
z toho krav ……………………………......................….....……. 160
2. početní stav vepřů k 1. I. 1949 ………………............... 100
z toho prasnic ……………………………..........................……. 10
3. Stav slepic k 1. I. 1949 …………………...............…...… 1500

I tento stav byl dodržen.

Splnění dodávek:

DruhPředpissplněno
chlebové obilí490,0 q 674,99 q
brambory 3660,0 q2599,30 q z jara dodají 61,75 q
ječmen30,0 q21,60 q
dobytek hovězí29.280 kg31.633 kg
dobytek vepřový6.500 kg6.541 kg
vejce51.275 ks46.526 ks
mléko061.280 l
drůbež320 kg156 kg

Ačkoliv byla úroda dobrá zůstaly všechny potraviny vázané a vydávané na potravinové lístky. Od 1. srpna se zvýšily samozásobitelské dávky chlebového obílí na 21 kg pro osobu na měsíc. Na poskytování svačin výpomocnému zemědělskému dělnictvu smí si samozásobitel dále semlíti ještě další množství obilí ve výši 10% samozásobitelských dávek Tím dnem se také ponechala samozásobitelům chlebovým obílím úplná volnost ve volbě mlýna. Obec Kolinec dostala k 28. říjnu čestné uznání od ministerstva zemědělství za plnění dodávek.

družstevní prádelna

Poněvadž chybějí pracovní síly v zemědělství, jsou zemědělci nuceni si kupovati stroje, aby na vše stačili jen vlastní silou. Vidíme dosti často na statcích výfuky, velké mlátičky zároveň pro čištění obilí aj. Za svou námahu dostávali mimořádný příděl textilu, obuvi. Aby i zemědělské ženy měly usnadněnou práci byla jim již v r. 1947 zřízena v čís. pop. 23 družstevní prádelna s pračkou. Tohoto roku začala stavěti místní organisace Jednotného svazu českých zemědělců (JSČZ) odbor žen družstevní prádelnu na dvoře čp. 2. Při stavbě vypomáhali zemědělci zdarma a pro tento účel pořádaly zemědělské ženy dne 27. listopadu 1948 v sále u Suchánků v čp. 4, zábavný večer, na němž účinkovali místní hudebníci zdarma.

ovocnářství

Náš kraj neoplývá ovocným stromovím. Údolí otevřené k západu, spodní voda a pozdní mrazy a mlhy způsobené řekou nejsou příznivé faktory pro pěstování ovoce. Ale že i za těchto nepříznivých podmínek se určité druhy daří ukázala výstava ovoce, která byla uspořádaná v neděli dne 7. listopadu 1948 v budově národní školy u kostela. Nejvíce vystavovali místní pěstitelé řídící učitel Košťálek čp. 196 a stavitel Jindřich Hoštálek z čp. 212. Ti dospěli ke skutečnosti, že ve zdejší je nutno pěstovati ovocné stromy jen na pláňatech, která vydrží zdejší drsné klima. Těmto druhům vyhovuje místní poloha a také se nejvíce pěstují: zlatá reneta, Bojkovo, Grahamovo, Boskopské, Panenské. Ostatní vystavované druhy: Nonetit, Delicius zlatý, Krátkostopka královská, Malináč holovouský, Malinové červené, Kalvil červený, Grafštýnské, kožená zimní reneta, Landsberská reneta, Gascogne-Seedling, Car Alexandr, Šálové, Malináč hornokrajský, Hvězdnatá reneta, zlatoháv, Ušlechtilé žluté, Bismark, Parmena zlatá, Renetová reneta.

Vystavovalo celkem 16 místních pěstitelů. Výstavu navštívilo mnoho zájemců i z okolních vesnic.

lesní hospodářství

V lesním hospodaření bylo v r. 1948 vytěženo dříví:
kmenové dlouhé...................................720,54 m3
tyče jehličnaté....................................40,0 m3
tyče listnaté....................................... 21,0 m3
vláknina ........................................... 150,0 prost. m
paliva................................................ 370,0 m3

Na rok 1949 takovýto předpis
kmenové dlouhé...................................570,0 m3
tyče jehličnaté................................... 20,0 m3
tyče listnaté ......................................10,0 m3
vláknina............................................. 270,0 prost. m
paliva ................................................280,0 m3
tříslové kůry .......................................100,0 q

V roce 1948 bylo vysazeno 40.000 sazenic.

továrna na prádlo

Mezi otázky rázu hospodářského spadá i přejmenování zdejší továrny na prádlo dříve firma Joss & Löwenstein , jejíž košile se lvem v trojúhelníku jako ochrannou značkou putovaly do celého světa, na jméno “Panar“ továrna na pánské prádlo, národní podnik, závod 206. To znamená, že ze všech podniků “Panar“ v celé republice“ je naše továrna 206. závodem. Zakázek má mnoho, takže přibírá stále nové síly. Stav osazenstva podniku byl na konci roku 1948:
úředníků 16,
dělnic a dělníků 207,
6 dělnic šije doma.

zrušení zdejší hosp. záložny

V důsledku reorganizace našeho peněžnictví byla dnem 31. května 1948 výnosem ministerstva financí č. j. 98922/48-III/7 z 30. IV. 1948 zrušena místní pobočka okresní hospodářské záložny v Plánici, která úřadovala zde ve vlastním domě čp. 26 vždy dopoledne ve středu a v neděli. Kdo chtěl, mohl si své převést na jediný místní peněžní ústav “Kampeličku“ ve vlastním domě čp. 127.

živnosti

Poněvadž v nové organisaci práce, při získávání pracovních sil, při propagaci družstevnictví nastane velké fluktuace, zvláště mezi malými živnostníky, kteréžto tendence se nejvíce ukázaly na konci roku, uvedu pro paměť seznam všech majitelů živností ve zdejší obci k 31. XII. 1948.
1. Novák Frant. vedoucí filiálky UKG (obuv kožená, gumová) dříve Baťa prodejna v čp. 2
2. Novák František oprava všech druhů obuvi čp. 2
3. Novák František prodej veškeré obuvi v čp.2.
4. Suchánek Frant., živnost hostinská a výčepnická v čp. 4
5. Suchánek Frant., výčep jemných likérů
6. Duda Josef, prodej tabákových tovarů – kiosk na náměstí, byt čp. 6
7. Zimmermann Jan, koncese pro pohřební ústav v čp. 11
8. Zimmermann Jan, živnost truhlářská
9. Zimmermann Jan, prodej všech pohř. potřeb
10. Rajtmajer Karel, živnost obuvnická čp. 21
11. Roztočil Jan, pánské a dámské krejčovství čp. 22 12. Faltýn Josef, koncese ku osobnímu provozování živnosti hostinské a výčepnické, čp. 23
13. Přáda František, obchod zbožím smíšeným, čp. 24
14. Přáda František, oprávnění k prodeji sladidel, čp. 24
15. Přáda František, koncese k prodeji léků, čp. 24
16. Přáda František, obchod zbožím materiálním
17. Leč František, pekařství, čp. 25
18. Šašek Josef, koncese pro živnost mistra zedn., čp. 27
19. Ouda Jindřich, živnost kovářská , čp. 29
20. Trojan Matěj, živnost zámečnická, čp. 90
21. Seidl František, řeznictví a uzenářství, čp. 46
22, Smáha Bohumil, řeznictví a uzenářství, čp. 49
23. Smáha Bohumil, živnost výčep. a hostinská, čp. 49
24. Bulka Blažej, obchod zbožím smíšeným, čp. 51
25. Virt Václav, obchod zbožím smíšeným, čp. 52
26. Dvořáček Jindřich, koncese pro živnost zubotechnickou čp. 53
27. Onder Bedřich, řeznictví a uzenářství čp. 55, byt čp. 132
28. Frančík Frant., koncese ku osob. provozování živnosti hostinské a výčep., čp. 55
29. Šeler Karel, živnost pilařská čp. 65
30. Šeler Karel, mlynářství, čp. 65
31. Rajtmajer Frant., živnost krejčovská čp. 70
32. Denk Frant., živnost pilařská obchod dřívím čp. 80
33. Denk Frant., živnost mlynářská čp. 80
34. Ouda Jaroslav, živnost povoznická čp. 81
35. Vrčan Josef, živnost sklenářská, čp. 89
36. Hosnedl Karel, obchod veškerým dobytkem čp. 107
37. Holáková Frant., živnost hokynářská čp. 111, byt čp. 108
38. Sýkora Václav, živnost obuvnická, čp. 110
39. Hampl Josef, koncese ku nepravid. dopravě motorovým vozidlem, čp. 113
40. Němec Václav, kolářství, čp. 117
41. Kotoun Josef, povolení k nákupu a dalšímu prodeji másla, vajec, tvarohu čp. 124
42. Kotoun Josef, koncese ku osobnímu provozování živn. výčepní a vinárenské, čp. 124
43. Kotoun Josef, obchod zbožím smíšeným, čp. 124
44. Kněz Václav, holičství a vlásenkářství, čp. 125 a čp. 126
45. Kněz Václav, živnost kapelnická
46. Ouda Václav, živnost pekařská, čp. 138
47. Ouda Václav, obchod potravinami, čp. 138
48. Soušková Frant., dámské krejčovství, čp. 144
49. Oliva Robert, obchod živým a mrtvým dobytkem čp. 26
50. Komárek Karel, výroba dlažeb. kamene čp. 144
51. Bobek Julius, živnost hostinská a výčepnická, ubytovací hostinec čp. 150
52. Lerach František, koncese k instalování plyno-a vodovodů čp. 154
53. Lerach František živnost klempířská čp. 154
54. Kněz Frant., živnost truhlářská čp. 157
55. Hospodářské družstvo, nákup a prodej veškerých zemědělských produktů, čp. 159, skladiště čp. 208, kanceláře čp. 156 sýpky (teletník bývalý)
56. Jonáš Jan, živnost sedlářská čp. 162
57. Cemper Václav, živnost bednářská čp. 163
58. Novák Jan, živnost zámečnická, čp. 165
59. Novák Jan , zřizování osvětlovacích zařízení a vodovodů čp. 165
60. Svoboda Josef, výroba cement. zboží čp. 166
61. Kopáček Antonín, živnost krejčovská čp. 167
62. Šašek Josef, výroba cement. zboží čp. 220
63. Schneedörfler Jindř., kamenosochařství, čp. 170
64. Družstevní lihovar, výroba surového lihu, čp. 172
65. Kolář Václav, koncese k instalováni vodovodů, čp. 173
66. Kolář Václav, klempířství čp. 173
67. Boublík Rud., prodej tabák. výrobků čp. 174
68. Onder Václav, živnost obuvnická, čp. 176
69. Šafránková Barbora, porodní asistentka, čp. 177
70. Bejbl Václav, obchod staveb. hmotami, čp. 178
71. Svatek Jan, živnost holičská a kadeřnická, čp. 181
72. Svoboda Josef, živnost krejčovská, čp. 186
73. Roztočil Josef, živnost krejčovská, čp. 172
74. Kupka Karel, živnost cukrářská s návštěvou trhů a poutí, čp. 206
75. Hošťálek Jindřich, koncese pro živnost mistra zednického, čp. 212
76. Kučerová Kateř., živnost povoznická, čp. 231.

úprava náměstí

V úpravě a vzhledu obce nastala příjemná a užitečná změna. V měsíci květnu tohoto roku 1948 došlo k dláždění loňského roku zřízené silnice přes náměstí a sice od mostu naproti lihovaru už k sokolskému hřišti naproti kolně s hasičským náčiním. Při tomto dláždění byl zřízen na křižovatce trojúhelník se sloupem s elektrickým světlem pro správné užívání silnice. Poněvadž městská váha, která asi od r. 1908 stála těsně před levým oknem radničním, vadila rozšíření silnice, zřízení chodníku a rigolu, byla rozmontována a prodána statkáři Václavu Chroustovi do Jindřichovic za 2000 Kčs. Jáma po váze byla zasypána. Povozy se od nynějška váží buď v družstevním lihovaře nebo hospodářském družstvu. Při dláždění silnice byly také upraveny chodníky při domech a sice před čp. 49, 120, 110, 51 byly sníženy a před čp. 52 navezen a zvýšen, takže tento chodník do ulice k nádraží má nyní spád. Protější chodník ve vnitřním oblouku silnice byl ohraničen obrubníky a vysypán kamennou drtí. Podél tohoto chodníku byly v úterý dne 9. listopadu vykáceny zbylé stromy a sice 3 malé lípy a jeden jilm a místo nich podél celého oblouku vysázeno 24 štěpných hlohů.

Na těchto úpravách silnice pracovaly také dobrovolné brigády. Dne 23. května v neděli od 9 hod. do 13 hod. byla vyhlášena dobrovolná pracovní povinnost pro všechny muže od 18 do 60 let. Na úpravě úseku kolem sokolského hřiště pracovaly sokolské dobrovolné brigády, na př. na výkopu a kladení základů budoucího plotu v úseku při silnici.

K úpravě obce přispělo i t. zv. “Národní směna vítězství“, která se konala ve všech místech republiky na květnou neděli dne 21. III. t. r. V naší obci se konala z sobotu před tímto dnem. V této akci byl vyčištěn park, odvezeno rumiště za budovou měšťanské školy na zřízení chodníku u mostu ve Středce, proveden výkop pro vodovodní potrubí od křižovatky na náměstí směrem na Středku v délce 95 m. Na “Kalvárii“ - skále nad silnicí směrem k Puchverku - znovu zřízeno zábradlí u prostředního kříže. Kromě toho provedly školy v této obci sběr odpadkových hmot. Jaký byl počet účastníků “Národní směny vítězství“, počet odpracovaných hodin a jaká hodnota práce ukazuje dolejší tabulka:

PodnikPočet účastníkůPočet odprac. hodHodnota v Kč
Místní občané95 8218.210
Fa. Panar 169101410.140
Fa Onder161281.227
Čsl. státní dráhy141121.120
Celkem 294 2075 20.697

regulace Kalného potoka

V tomto roce počalo se s regulací Kalného potoka nad Kolincem. Pracovalo na ní od 6. září do 23. listopadu 19 Slováků, kterým ve školní budově v přízemí v kuchyni vařily 2 kuchařky ze Slovenska.

stavební ruch

Stavební ruch se po válce stále ještě nerozběhl. V roce 1948 byl dostavěn dům místního lékaře Dr. Emila Vančaty, který dostal nové číslo popisné 233, a postaven nový dům řezníka Bedřicha Ondera nad bývalými pivovarskými sklepy; tento dům dostal číslo popisné 132, které bylo do r. 1938 na parcele č. 74/3 a od toho roku zrušeno.

V měsíci srpnu a září byly prováděny ve zdejší budově střední školy, bývalém zámku, opravy. Uprostřed západního křídla budovy byla vystavěna od dvora opěrná zeď, která měla zachytiti bortící se zdivo. Hlavní chodba prvního poschodí byla položena dlaždicemi. Při těchto pracích konali pomocné nádenické práce učitelé a učitelky střední školy.

kultura v obci

Kulturní podniky v obci se omezily ponejvíce na oslavy při státních svátcích a vzpomínkové večery. Jednou z příčin je úpadek hudebnosti u zdejších občanů, zaneprázdnění funkcemi v různých spolcích, častými schůzemi. Také to, že Kolinec nemá dostatečně velký sál, působí neblaze na kulturní činnost. Stavba sokolovny, kulturního domu nebo nové školy s prostorným sálem, je stále, přes velké snažení některých jednotlivců, jen zbožným přáním.

Dne 7. března v neděli ve 3 hodiny odpoledne se konala vzpomínková slavnost na úmrtí presidenta T. G. Masaryka. Místem slavnosti byla kreslírna měšťanské školy.

Od 5. do 9. března byly v naší obci vyvěšeny prapory na oslavu 7. března a bitvy u Bachmače a Sokolova.

Ve středu dne 7. dubna 1948 ve 20 hodin v sále u “Bobků“ u nádraží, se konal večer “Svazu přátel SSSR“, na němž byly promítány úzké filmy se života v SSSR a proslovena přednáška. Večer měl ráz propagační; v přestávce byly rozdávány přihlášky do “Svazu přátel SSSR“.

Ve čtvrtek dne 15. dubna, v pátek 16. dubna v 17. hod. ve 20 hod, sehrála zdejší tělocvičná jednota “Sokol“ divadelní detektivní hru “Půlnoční vlak“, kterou napsal Arnold Ridley. Hra pobavila, ale jako jiné hry toho druhu nepřinesla kromě rozptýlení nic.

1. máj 1948

V pondělí dne 26. dubna ve 20 hod. byla místním akčním výborem uspořádána v hostinci “Na Radnici“ rozprava o ústavě se zdejším obyvatelstvem. Rozpravu vedl Dr. Polák z Klatov.

průvod od cesty do Buršic

“Svátek práce“ dne 1. května byl oslaven velkým průvodem, který vyšel od cesty do Buršic. V čele byly neseny obrazy Dr. Beneše a maršála Stalina, v průvodu jely alegorické vozy, např. místní továrna na prádlo měla na voze šicí stroj, švadleny a zhotovené košile, dále jely ověnčené traktory a povozy. Průvodu se zúčastnila školní mládež, hasiči místní i okolní, i občané z okolních vesnic. Účinkovaly kapely Václava Kněze a Soukupa, jimž toto účinkování bylo počítáno jako národní směna, jen oběd a jízdně jim bylo zaplaceno. Průvod šel na náměstí, dále ulicí k Jindřichovicům, obešel Kolinec k nádraží, odtud Nádražní ulicí k měšťanské škole a na sokolské hřiště. Projev k “Svátku práce“ přečetl učitel Karel Kondr. Slavnostním řečníkem byl okresní školní inspektor Josef Rohn z Klatov.

28. května 1948, vzpomínka na narozeniny

V pátek dne 28. května 1948 v den 64. narozenin p. presidenta Dr. Edvarda Beneše konala místní osvětová rada a Těl. jednota “Sokol“ pěvecko - hudební akademii s pásmem nazvaným “Národ půjde s Tebou“ z presidentova života, v kterémžto pásmu byly smíšené sbory, ženské sbory, sólové zpěvy, sóla instrumentální, balety, recitace sólové i sborové. Odpoledne od 13. hod. se akademie konala pro školní mládež a večer od 20.30 pro dospělé. Morální úspěch byl velký. Vedení akademie měli učitelé Karel Kondr a František Mára.

V neděli dne 6. června 1948 konala se v budově obecně školy výstavka sešitů, výkresů, ručních prací žáků obecné školy. Odpoledne toho dne ve 14 hod. se konala v téže budově besídka dětí z mateřských škol. Hezkými výstupy ukázaly děti, co všechno ve škole dělají.

V sobotu dne 12. června 1948 předvedli na zahradě hostince p. Julie Bobka žáci, žákyně, dorostenci a dorostenky zdaje zdejšího “Sokola“ cvičení, která budou cvičit na XI. všesokolském sletu v Praze. Při tom byli poučeni o chování se po cestě a v Praze, a byly jim rozdány sletové odznaky. Jízdné jim bude hrazeno z jejich cestovního fondu, kam plynuly výtěžky různých žákovských besídek.

Ve středu dne 29. září konal se v sále u “Bobků“ vzpomínkový večer u příležitosti 10. výročí rozhodnutí Mnichova, jimž naše republika byla ochuzena o pohraniční kraje. Po přečtení básně učitelem Kondrem promluvil prof. obchodní akademie v Klatovech Mager. Jeho řeč vyzněla, jak sám řečník uvedl, nepoliticky a apelovala hlavně na všechny lidi dobré vůle a vyzývala hlavně k soudržnosti a svornosti všech lidí a k horoucí lásce k vlasti. Na přednášku přišlo pouze asi 70 lidí.

Dne 26. září a 3. října konali zdejší učitelé na vyzvání školního úřadu přednášky v okolních vesnicích: Mlázovech, Vlčkovicích, ve Brodě, Ujčíně, Jindřichovicích, Malonicích a ve Stříteži. Ve středu dne 27. října v předvečer státního svátku bylo vystřeleno 30 ran z moždýře a mnoho světelných raket. Druhý den se konala oslava 30. výročí Československé republiky. Před průčelím zdejší střední školy zahájil slavnost předseda místního akčního výboru Vojtěch Dolejší. Po tom zahrála dechová hudba Václave Kněze Píseň práce. Děti z mateřské školy přednesly před řečnickou tribunou báseň “Svátek republiky“. Pěvecké a recitační sbory obecné a střední školy po obou stranách předvedly zdařilá pásma. Slavnostním řečníkem byl předseda okresní rady osvětové Alfréd Šebek, který vylíčil osvobozovací boj o zřízení vlastního státu v novém světle lidově-demokratického nazírání. Po projevu byla zahrána hudbou státní hymna. Poněvadž bylo mlhavé studené počasí, obecenstvo si nevyslechlo společně rozhlasový projev předsedy vlády z velkého reproduktoru, umístěného v okně školní budovy, ale raději si jej šlo poslechnout ze svých přijímačů v teplých příbytcích. Při této příležitosti se zmíním o stavu radio-přijímačů v naší obci:
počet koncesí na konci roku 1947...................................187
přírůstek koncesí v roce 1948 .........................................23
počet koncesí koncem roku 1948....................................210
čili průměrně je v každém domě takměř Jeden radiový přijímač.

V sobotu dne 6. listopadu 1948 v 10 hod. dopoledne uspořádal učitelský sbor a žákovská organisace místní střední školy s místní radou osvětovou a Svazem přátelství oslavu 31. výročí veliké ruské říjnově revoluce. Nejdříve žáci jednoročního učebného kursu přednesli ruskou báseň “Slovo a Rosii“. Odborný učitel Otto Novák promluvil potom k 5. výročí osvobození Kyjeva, na němž měla účast I. čsl. samostatná brigáda. Žákovský sbor střední školy zazpíval po proslovu ruskou píseň “Partizanskaja“. K 31. výročí Říjnové revoluce promluvil učitel Jaroslav Drachovský. Slavnost byla zakončena sovětskou a československou státní hymnou. Ačkoliv pořádání slavnosti bylo oznámeno místním rozhlasem a letáčky domů, sešlo se kromě žactva a učitelstva obou škol jen asi 10 diváků. Snad toho příčinou byla dopolední hodina pracovního dne.

V pondělí dne 8. listopadu ve 20 hod. bylo v sále u Bobků ideové školení pro příslušníky komunistické strany a hosty. Byl promítán film o souzeni nacistických vůdců v Norimberku a filmy o budovatelském úsilí národů Sovětského svazu po této válce.

Klement Gottwald, 52. narozeniny

52. narozeniny presidenta republiky Klementa Gottwalda oslavil místní národní výbor veřejnou schůzí slavnostního rázu v předvečer narozenin v pondělí dne 22. listopadu. Druhý den dne 23. listopadu v 10 hod. dopoledne se konala veřejná oslava žactva střední školy v kreslírně školní budovy. Kromě žactva se zúčastnilo oslavy jen 4 osoby, ačkoliv bylo pořádání oslavy vyhlášeno veřejně několikrát místním rozhlasem.

O nedělích dne 5. 12. 19. prosince byla v místnosti veřejně knihovny v přízemí budovy střední školy uspořádána výstava vánočních knih. Na tuto výstavu upozornil v sobotu dne 4. prosince před filmovým představením městský knihovník Josef Pohled, který současně promluvil o významu dobré knihy. Dne 10. prosince byl uprostřed náměstí postaven vánoční strom a opatřen barevnými žárovkami. Dne 17. prosince o 1/2 16. hod. zazpívala mateřská a národní škola pod tímto stromem koledy a dne 21. prosince v 5 hod. večer recitoval a zpíval pod ním recitační a pěvecký kroužek střední školy. V pokladničce pod stromem se sešlo pro sociální pomoc 3.068 Kčs, t, a. na každou hlavu v obci takměř 3 Kčs.

Poněvadž film je v menších místech předním kulturním činitelem uvedu seznam filmů i zemí produkce filmu, které byly ve zdejším biografu promítány:
Povstalci z hor ..............................................................USA
Housle a sen ..............................................................ČSR
Dva kamarádi ..............................................................SSSR
Výlet do Němec ...........................................................Velká Britanie (GB)
Mladý Edison ..............................................................USA
Já nic, Já muzikant ......................................................GB
Alexandr Něvský ...........................................................SSSR
Mrtvý mezi živými ..........................................................ČSR
Cassablanca .................................................................GB
Bitva o koleje .................................................................Francie (P)
Siréna ...........................................................................ČSR
Muž s puškou ..............................................................SSSR
Perutě pomsty ..............................................................USA
Návrat ..........................................................................SSSR
Poslední mohykán .........................................................ČSR
Marie Louisa .................................................................Švýcarsko
Madam Gurie ..............................................................USA
Poslední tábor..............................................................SSSR
Varuj ..........................................................................ČSR-slovenský
Renbrandt ....................................................................GB
Sbohem mládí ..............................................................USA
Nikola Šuhaj .................................................................ČSR
Sedmý závoj..................................................................GB
Spiknutí .......................................................................SSSR
Alena .........................................................................ČSR
Věčná Eva ....................................................................GB
Týden v tichém domě......................................................ČSR
Chlapík z našeho města ................................................SSSR
Parohy .......................................................................ČSR
Bílý tesák .....................................................................SSSR
Předtucha .................................................................... ČSR
Přísaha ........................................................................SSSR
Polibek se stadionu .......................................................ČSR
Hřmící stáda .................................................................Austrálie
Čapkovy povídky ...........................................................ČSR
Členka vlády .................................................................SSSR
Diktátor ........................................................................USA
Jan Roháč z Dubé ..........................................................ČSR
Jaro .............................................................................SSSR
Dnes neordinuji ............................................................ČSR
Soud národů ................................................................SSSR
Vítězství práce .............................................................SSSR
Polární hrdinové ............................................................SSSR
Nikdo nic neví. ..............................................................ČSR
Srdce v zajetí ................................................................GB
Krakatit ........................................................................ČSR
Lenin v říjnu ...................................................................SSSR
Bouře v opeře .................................................................SSSR
Ves z pohraničí ..............................................................ČSR
My z Kronštatu ..............................................................SSSR
Navždy tvá .....................................................................GB.

obyvatelstvo

Počet obyvatelů k 31. prosinci 1948

0 – 2 roky2 – 6 roků6 – 12 roků12 – 20 roků20 – 55 roků55 - víceCelkem
3983 981335481861087

Nejstarší Anna Žižková z čp. 28 nar. 30. VI. 1856.

Počet narozených a zemřelých v r. 1948

NarozenýchZemřelých
muž.žencelkemmuž.žen.celkem
871521214

Nejstarší zemřelá byla Ludmila Bělíková, vdova po Františku Bělíkovi, domkáři v Kolinci čp. 73, rozená Osvaldová, stará 89 r., 8 měs., 20 dní.

změna času

Z otázek veřejného života zaslouží zmínky změny času. Ze soboty dne 17. dubna na neděli dne 18. dubna byl změněn normální sluneční čas na letní čas posunutím ručiček o jednu hodinu vpřed. Tento letní čas byl opět změněn na normální sluneční čas z 2. na 3. říjen.

vlakové spojení

Ve spojení naší obce s oběma sousedními městy Sušicí a Klatovami nastalo další zlepšení. Od 5. října byly zavedeny vedle normálních vlaků:
z Kolince do Klatov ve 6:47, 8:43, 11:01, 14:45, 18:13, 20:45,
z Kolince do Sušice ve 4:05, 6:03, 11:33, 14:19, 17:26, 20:07,
ještě v pracovní dny tyto vlaky:
z Kolince do Klatov v 5:07, 16:31,
z Kolince do Sušice v 15:35.

Tyto vlaky byly zavedeny proto, aby dělníci mohli na ranní směnu od 6-14 hodin a po práci mohli ihned jeti domů. V pracovní dny jezdí v 7:00 na Sušici nákladní vlak se dvěma osobními vozy pro dopravu lidí.

odvody

Dne 12. března 1949 konaly se odvody branců v Plánici. Z Kolince šlo celkem 26 branců, z nichž bylo odvedeno 10 branců. Brancům bylo zaplaceno hasičské auto, jež je vezlo do Plánice. Diety, jak bývalo dříve zvykem, nedostali žádné.

elektrisace

V tomto roce pokračovala elektrisace našeho okolí. V jarních a letních měsících byla vybudována nová odbočka elektrické sítě od silnice Kolinec - Mlázovy okolo rybníčků směrem na Jindřichovice a Malonince. Na podzim se konaly v okolí taneční zábavy tzv. rozsvícené, když byl prvně zapojen proud, jako ve Stříteži, na Horách Matky Boží, na Čermné, v Mokrosukách aj.

pětiletý plán obce

V rámci pětiletého plánu celostátního si i naše obec vytýčila svůj pětiletý plán a sice dne 30. prosince na plenární schůzi národního výboru.

Jeho jednotlivé body jsou:
1. V rámci všeobecné pracovní povinnosti občanstva bude provedena kanalisace v ulici k nádraží jako podklad k projektované výdlažbě této ulice. finanční náklad bude uhrazen z akce 2M a akce pro zvelebení obcí.
2. Tato ulice bude po obou stranách osázena stromy, nejlépe barevnými hlohy.
3. V rámci možností celostátního plánu a uvolnění potřebných hmot bude opraveno vodovodní vedení v obci a rozšířeno do všech částí obce. Úhrada v rámci rozpočtu, pracovní síly dobrovolně z řad občanů.
4. Podle základních vyměření starého, neschváleného regulačního plánu bude pořízen nový, vyhovující upravovací plán obce. Náklad bude uhrazen jednak z příspěvku ZNV a z řádného rozpočtu.
5. Po dokončení hrazeni Kalného potoka budou pozemky v tomto povodí odvodněny a případně osázeny.
6. Společně s Hospodářským družstvem bude nově a řádně upravena spojovací silnice nádraží - Hospodářské družstvo. Příspěvek obce bude uhrazen z akce 2M, případně z akce pro zvelebeni obcí.
7. Každoročně budou v rámci rozpočtu zúčastněnými zemědělci upravovány polní a lesní cesty.
8. Společnou prací občanů a hlavně sportovců bude nově upraveno koupaliště a zřízeno kluziště. Náklad bude uhrazen z akce pro zvelebení obcí.
9. MNV povede na zřeteli, aby stavba nové školní budovy byla zařazena do příštího pětiletého plánu státu a provede zatím všechny nutné přípravy. Vykoupí všechny pozemky pod stavbu nové školy a předá je k postupné úpravě žactvu školy.
10. MNV bude všemožně přispívat k zvýšení produktivity zemědělství, zaváděním kontrolovaných chovů a zvýšeným pokusnictvím.
11. Bude věnována náležitá pozornost památníku obětí první světové války, jeho důstojnému umístění a doplnění oběťmi druhé světové války.
12. Snahy o výstavbu Domu kultury a sokolovny budou koordinovány a obcí podporovány, aby došlo k realisaci jednoho důstojného stánku kultury v obci.

R. 1949

Zpět

Tento rok 1949 byl prvním rokem pětiletého plánu.

Dne 1. ledna byly vyvěšeny na některých budovách prapory a vlajky a oslavu prvního dne pětiletky. Vchod do místní továrny na prádlo “Panar“ a vchody obou školních budov byly slavnostně ověnčeny. Dne 3. ledna v 11 hod. dopoledne slavnostně zahájila pětiletku továrna “Panar“, v jejímž sále pásové výroby promluvil ředitel podniku Karel Poláček, za předsedu závodní rady Josef Rajtmajer, předseda závodní organisace KSČ Otto Kieweg, ředitel zdejší střední školy a předseda místního národního výboru Jaroslav Zajíc a za odborovou organisaci Cyril Dolejší. Po proslovech zazpívaly písně žákovské sbory zdejší národní a střední školy. Továrna “Panar“ převzala při této slavnosti patronát nad školami, to znamená, že bude školám poskytovati pomoc finanční a školy jí přislíbily v době potřeby pomocné skupiny složené ze žáků, tak zvané “úderky“ a pomoc kulturní.

Kromě kroku do nového pětiletého údobí jsme tímto rokem přešli i oblastně do okresu sušického a to v rámci reorganisace samosprávy v našem státě. S naší obcí připadly do okresu sušického i tyto obce: Vlčkovice, Brod, Lukovitě, Mlázovy, Sluhov, Jindřichovice, Střítež, Malonince, Nemilkov, Tajanov a Ujčín. Naše obec sousedí nyní s nově zřízeným okresem horažďovickým, který se sušickým a klatovským tvoří nejjižnější část vyšší správní jednotky kraje Plzeňského.

Jan Jáša, v. r. (poznámka autora: †2. 7. 1979)
viděl dno 16. II. 1950
Mapka úpravy hranic okresů: (chybí)
nová hranice okresu sušického
……………stará hranice okresu sušického
-.-.-.-.-.-.-.-.-.hranice mezi okresy Klatovy - Horažďovice

Přidělením naší obce od okresu klatovského k okresu sušickému byly obnoveny mezi Kolincem a Sušicí vztahy, které trvaly od pradávných dob až do doby před 170 lety, kdy patřil Kolinec do někdejšího kraje prácheňského.

V tomto roce nastaly změny i ve správě obce. Dne 15. března 1949 odstoupil dosavadní předseda místního národního výboru ředitel zdejší střední školy Jaroslav Zajíc, poněvadž byl jmenován okresním školním inspektorem na nově zřízeném okrese horažďovickém. Na schůzi místního národního výboru dne 20. června byl na návrh místního akčního výboru Národní Fronty v Kolinci zvolen za předsedu místního národního výboru Vojtěch Dolejší, poštovní zaměstnanec z Kolince č. p. 2, dosavadní předseda místního akčního výboru. Za místopředsedu místního národního výboru byl zvolen učitel Jaroslav Drachovský z Kolince čp. 172, který byl teprve na této schůzi přijat za nového člena místního národního výboru.

nový předseda MNV Vojtěch Dolejši čp. 2, místopředseda Drachovský

Nový předseda místního národního výboru Vojtěch Dolejši nevykonával však dlouho svůj úřad, protože přípisem okresního národního výboru v Sušicí ze dne 6. XII. 1949 č. 173 – 6/12 – 1949/I. byl odvolán z členství v místním národním výboru v Kolinci a zbaven funkce předsedy tohoto místního národního výboru. Důvodem zbavení úřadu byla skutečnost, že na jmenovaného bylo učiněno trestní oznámení pro přestupky. Funkci předsedy do konce r. 1949 vykonával místopředseda Jaroslav Drachovský. Na funkci členů v místním národním výboru resignovali: dne 30. listopadu Václav Holák, hokynář z Kolince čp. 108 a dne 12. prosince Ladislav Honzík, zemědělec z Kolince čp. 40. Za tyto resignovavší členy nebyli noví do konce roku zvoleni.

I v radě místního národního výboru několik členů odešlo, takže konec r. 1949 znamenal, co se týče lidové samosprávy, takměř bezvládí v době, kdy na obec přicházely těžké úkoly jako např. rozpisy výroby a dodávek zemědělských produktů a zemědělské smlouvy.

Tyto změny, zvláště ve funkci předsedy místního národního výboru, nepůsobily příznivě na poměry v obci. Byla zejména zanedbána povinnost provedení kanalisace ulice od budovy střední školy k nádraží, kteréžto provedení bylo předpokladem k plánovaném vydláždění, této ulice v r. 1950. Funkce v lidové samosprávě jsou čím dále, tím obtížnější a vyžadují více času, poněvadž vyšší jednotky územní samosprávy ve snaze po decentralizaci přenášejí na nižší jednotky část své pravomoci. Takové funkce jest nutno zvlášť honorovat.

odměny referentů

Obec Kolinec sahá do III. velikostní skupiny s nejvyšší částkou odměn úhrnem 36000,-Kč. Tento obnos jest takto rozvržen:
Předseda místního národního výboru ročně......................................................9.600 Kčs
Kulturní referent..........................................................................................1.800,-
Vyživovací referent .....................................................................................1.800,-
Zemědělský referent....................................................................................1.800,-
Finanční referent.........................................................................................1.800,-
Celkem......................................................................................................16.800,-
Náhrada skutečných výloh ročně ..................................................................15.000,-
Náhrada za hmotnou újmu ročně...................................................................4.200,-
Celkem ročně............................................................................................36.000Kčs.

Plénum místního národního výboru mělo v tomto roce 1949 celkem 6 schůzí, rada MNV 27.

obecní hospodářství

Lesy MěNV

Lesy.

Lesní kultury nebyly vysázeny tak, jak by to lesní hospodářství vyžadovalo, pro nedostatek pracovních sil. Většinou tyto práce konaly školní děti. Stav lesních školek ke konci roku 1949:

smrk1 letýsemenáček200.000 kusů
smrk2 letýškolený190.000 kusů
smrk3 letýškolený18.000 kusů
borovice1 letáneškolená5.000 kusů
borovice2 letáneškolená4.000 kusů
jedle1 letásemenáček8.000 kusů
jedle2 letáneškolená4.000 kusů
modřín2 letýneškolený1.200 kusů
dub2 letýneškolený8.000 kusů
buk2 letýneškolený8.000 kusů
jilm4 letýneškolený500 kusů
jasan4 letýneškolený500 kusů
lípa4 letáneškolená500 kusů

Výměra školek: Pačiny 1- 35a
Smrčí 2- 14a
Celkem 49a.

Celkem bylo vysazeno cca 30.000 sazenic. Holoseče se nevysazovaly žádné, pouze se vylepšovaly kultury na výměře asi 35 ha. Sázely se smrky, buky, hlavně však duby. Už po několik let se sází stále více a více listnáčů do kultur jehličnanů, čímž se zvýší humusová vrstva v těchto pozdějších smíšených lesích a tím i rychlost růstu stromů. Při dosavadních jednotných kulturách jehličnanů ubývalo této humusově vrstvy a kamenitá podložka se obnažovala. Tak v těchto dobách končí asi 100leté údobí výsadby monokultur jehličnanů na velkých komplexech.

Zpracování dřeva není takové, jak by to vyžadovalo, poněvadž nejsou žádní kvalifikovaní lesní dělníci. V lesích pracují jen zemědělci a jiní příležitostní pracovníci. Pro nedostatek pracovních sil byli všichni zájemci o koupi palivového dříví vybídnuti, aby si dříví sami v lese vytěžili. Cena 1 prostorového metru byla snížena o 25 Kč -o odměnu za zpracovaný metr. Odpadové vršky patřily zdarma pracovníku.

Předpis lesní těžby na r. 1949:

Kmenovina570 plmvyrobeno 553,91 plm
Tyčovina30 plmvyrobeno 38 plm
Vláknina270 prm306 prm
Palivové280 prm251 prm

honitba

1. Obecní honitba (lesy) o výměre 413 ha v nájmu od r.1948-1954 Václava Ondera, výrobce obuvi, za 2000 Kčs ročně.
2. Společenství (polnosti), nájem patří dle výměry jednotlivým majitelům polností-v nájmu taktéž od r. 1948-1954 Václava Ondera ve výměře 463ha za 1800 Kčs ročně.

rybníky

1. Ovčákvýměra 2hazatopená plocha 1,6 ha
2. Smrčskývýměra 1,83hazatopená plocha 1,5 ha
3. Návesní ve Vlčkovicíchvýměra 0,67hazatopená plocha 0,53 ha
4. Dolní pstružný k Mlázovámvýměra 0,24hazatopená plocha 0,24 ha
5. Horní pstružný k Mlázovámvýměra 0,23hazatopená plocha 0,20 ha

násada

ad 1. násada v r. 19491 kilová 500 kusů
ad 2. násada v r. 19491 kilová 680 kusů
ad 3. násada v r. 19491 kilová 230 kusů
ad 4. násada v r. 19493000 kusů pstruha duhového
ad 5. násada v r. 1949žádná, neboť byl vypuštěn, kaverna a čap nově zřízen
a na jaře 1950 napuštěna 1 kilová násada 150 kusů

Všechny rybníky měl pronajaty majitel zbytkového statku ve Vlčkovicích Bernášek. Tento nájemce však s celou svou rodinou utekl dne 24. února za hranice. Z ciziny poslal zdejšímu národnímu výboru dopis, v němž oznámil, kolik v kterém rybníce je násady, což je důležité vědět při krmení ryb.

útěky za hranice

Při této příležitosti se zmíním o jiných, kteří v tomto roce utekli z naší vlasti. V květnu t. r. utekl 19 letý student zemědělské školy Bohumír Smaha, syn nájemce hostince “Na radnici“ čp. 49 Bohumila Smahy, v létě Jindřich Beneš, voják z čp. 131, Zdena Švajglová, poštovní úřednice v Plzni,, dcera Františka Švajgla, listonoše ve výslužbě z čp. 127, v listopadu Jan Novák, majitel velkostatku v Jindřichovicích, s celou rodinou.

stavba hasičské zbrojnice

V úpravě a vzhledu obce nenastaly v tomto roce žádné velké změny. Nový dům nebyl postaven žádný, ačkoli zájem o stavby by byl. Veškeré suroviny jsou zatím v našem státě používány k opravě válkou poškozených objektů, k výstavbě nových továren a jednotlivých obytných domů, stavěných hlavně v průmyslových městech. V naší obci bylo přistavěno patro na přízemní domek čp. 163 a přestavěna stodola od čp. 2 na novou hasičskou zbrojnici. V ní byly zřízeny 2 garáže, byt pro hospodáře sboru. Stará hasičská zbrojnice, která stála u silnice, byla rozbourána a část materiálu použita na stavbu nové zbrojnice. Na protější straně zbrojnice bylo sokolské hřiště oploceno drátěným pletivem, takže s chodníkem zřízeným loňského roku byla zlepšena úprava této části Kolince.

čp. 147 majetek občana USA

Poněvadž v posledních 10. letech byly vystavěny jen 2 rodinné domy, poptávka po bytech je stále větší a větší. Bytová komise konala vícekrát prohlídky nadměrných bytů a často se dostala s majiteli do ostrých sporů. Poněvadž v domě čp. 147 byly volné byty , chtěla tam bytová komise umístit nájemníky. Spor se dostal až na americké velvyslanectví v Praze, poněvadž jmenovaný dům je majetkem amerického státního občana Franka Baťky, bydlícího ve USA. Rozhodnutím našich úřadů nesmí národní výbor nutiti majitelovu matku, aby dala volné byty k disposici, pouze na základě dobrovolnosti.

KSČ 3 organizace, PANAR – Šumavan

Co do politické činnosti jedinou stranou v Kolinci je Komunistická strana Československa. Ostatní strany již dříve zanikly. Místní organizace této strany se tak rozrostla, že v tomto roce byla rozdělena na 3 skupiny. Dělítkem se stala ulice od Sušice přes most k lihovaru, okolo domu čp. 55 k nádraží a odtud ulice k hospodářskému družstvu. Příslušníci této strany, bydlící od této čáry na jih patří k I. skupině, na sever k II. skupině. Kromě těchto dvou má svou organizaci KSČ místní továrna “PANAR“, které v tomto roce byla přejmenována na “Šumavan“. Místní organizace KSČ převzala na sebe různé úkoly a rozhodovala o jejich osudu, ať to byly volby do místního národního výboru a jeho komisí, ať to byly návrhy na obsazování míst veřejných zaměstnanců v úřadech, ve věcech hospodářských, rozpisy operativního plánu zemědělské výroby a dodávek.

poměry hospodářské

Přehled vodních srážek podle zdejší srážkoměrné stanice vedené zahradníkem Jaroslavem Tomáškem v čp. 148.

MěsícVodní srážky v mmNejvětší denníPovšechná charakteristika
ledenneuvedeno--
únor12,34,8-
březen32,87,8I. pol. studená, II. pol. teplá a suchá
duben74,415,2studený
květen129,636,8studený a mokrý
červen91,814,9studený a mokrý
červenec69,221,2ku konci dosti teplý a suchý
srpen88,417,1noci studené
září50,227,6teplý, dosti suchý
říjen10,45,3teplý, dosti suchý
listopad32,812,3-
prosinec39,65,8-
celkem531,5 mm--

Rolník jest odvislý na rozmarech přírody - na počasí. Takové výroky byly slyšet okolo 19. a 20. února, kdy ve zdejší obci i okolních byl proveden rozpis předpisu dodávek, při čemž zemědělci podepsali hned smlouvy s hospodářským družstvem, že tyto smlouvy po žních, dodáním předepsaných plodin a masa a jiných výrobků, splní.

zákaz domácích porážek

Při tom se seznámili rolníci i s opatřeními v případě neplnění smlouvy. Ke konci tohoto roku působilo vymáhání dodávek potíže. Bylo nařízeno, že ten, kdo nemá dodávky splněny, nesmí podnikat domácí porážky. Tento zákaz se rozšířil i na ty, kteří měli splněno vše na 100%, pravděpodobně proto, aby přičinliví rolníci působili na liknavce, aby příštím rokem splnění dodávek proběhlo hladce.

družstevnictví v Kolinci

Tento rok byl rokem získávání zdejších rolníků pro vstup do jednotného zemědělského družstva. V úterý dne 12. dubna konala se v sále hostince “Na radnici“ schůze zemědělců, ale i všech ostatních občanů, na niž přijel v 21 hod. tajemník svazu zemědělců ze Sušice Koča. Byl přivítán výkřiky, že na schůzi se má delegát dostavit včas, což nepřispělo k přátelské náladě večera. Delegát promluvil pak o výhodách a přednostech jednotného zemědělského družstva. Toto družstvo by sdružilo všechna družstva, která na vesnici jsou již z dřívějších dob ustavena. V našem městečku by se sdružila tato družstva: družstevní lihovar, družstevní prádelna, strojní družstvo, družstvo pro postavení “Domu kultury“. Majetek těchto družstev by připadl jednotnému zemědělskému družstvu. Na tuto schůzi se dostavil sám o 23. hod. sám předseda okresního národního výboru v Sušici Turnwald, který potom vedl debatu až do 2. hod. v noci. Doplňoval výklad tajemníka Koce, ale narazil na tak silný odpor, že mohlo snadno dojíti k násilnostem. Schůze nepřinesla výsledek – utvoření přípravného výboru jednotného zemědělského družstva.

Plán rostlinné výroby pro rok 1949:

Druhpředpis haSplněno haNadplán ha
Pšenice ozimá5,-27,402,40
Žito ozimé70,-72,912,91
Ječmen5,---
Oves50,---
Luštěniny1,--
Směsky na zrno2,--
Brambory60,---
Přadný len1,---
Krmné okopaniny 7,---
Polní pícniny47,31--
Celkem268,31 ha--

Na konci roku konaly se rozpisy operativního plánu zemědělské výroby a dodávek zemědělských výrobků na r. 1950. Dbalo se při tom zásad třídního rozpisu t. j. zemědělci byli rozděleni do skupin dle výměry. V naší obci byly jen skupiny III -VI.

Počet zemědělců dle skupin:

III. skupina t. j. od 10-15ha:12
IV. skupina t. j. od 5-10ha:17
V. skupina t. j. od 2-5ha:20
VI. skupina t. j. od 0-2ha:42

Postupně skupinám s větší výměrou zemědělské půdy byla určována větší dodávka.

V červenci r. 1949 pronajal si stavitel Jindřich Hošťálek z čp. 212 v dlouhodobý nájem neplodnou obecní pastvinu č. parc. 418/l u Kalného potoka ve snaze, aby dokázal, že i v takové půdě zde v Kolinci dají se pěstovat při trošce péče ovocné stromy. Část tohoto pozemku (v celkové výměře cca 2 ha) odvodnil do nově zřízeného rybníčku. Do plotu nasázel vrby a od západu 4 m široko od plotu divoké keře, aby plocha byla od západní strany chráněna. Zatím zde vysázel 60 stromků, z toho 24 švestek roubovaných na trnce, 36 jabloní roubovaných na pláňatech. Stromy si nájemce vypěstoval sám. V r. 1950 chce zříditi školku o výměře cca 60a. V r. 1951 má býti celá plocha 2 ha osázena stromy. Do r. 1970 má užívat této zahrady nájemce a po tomto roce má přejíti i se vším do majetku obce.

1. 10. 1949 zrušeny příděly

S otázkami hospodářskými souvisí i zásobování lidu. Dnem 1. října bylo zrušeno přídělové hospodářství ne chléb, pečivo a mouku, jakož i na brambory.

Ceny moučných výrobků:

chléb žitný 2 kg 10,- Kč
malá žemle 46 g 0,80 Kč
velká žemle 92 g 1,40 Kč
rohlíky, housky malé 0,70 Kč
rohlíky, housky velké 1,30 Kč
makarony, spaghetti kg 19,- Kč
nudle v závitcích, noky kg 18,60 Kč
ovesné vločky kg 11,- Kč
kroupy č. 3 kg 8,- Kč
hladká pšeničná mouka kg 7,50 Kč
pšeničná mouka kg 13,- Kč
pšeničná krupice kg 13,50 Kč

Tento nákup moučných výrobků bez lístků ulehčil zásobitelům v artiklu nejvíce kupovaném. Ostatní druhy potravin zůstaly jednak vázané na potravinové lístky, jednak na volném trhu za zvýšené ceny. Toto volné zboží se prodávalo ponejvíce v družstevních prodejnách, ve znárodněných podnicích: Pramen, Bratrství, ZKD aj. Byla zavedena t. zv. všeobecná daň, která zvýšila ceny. Rozdíl mezi cenami vázaného zboží a volného vidíme z dolejšího přehledu.

Druh zboží Na příděl Kčs Volně Kčs
dámské šaty konfekční Ia 825,- 2367,-
pánské šaty konfekční Ia 1690,- 6314,-
1 m látky na pánský zimník 656,- 6074,-
1 m látky na pánský svrchník 488,- 4160,-
1 m látky na pánský oblek 519,- 4602,-
pánská košile popelínová 684,- 2651,-
ponožky 41,- 113,-
kapesník 28,- 221,-
kožené pánské boty ruč. šité 768,- 3359,-
dánské střevíce kožené 419,- 1735,-
dětská obuv 232,- 937,-
100g toalet. mýdla 7,50 30,40
100g jádrového mýdla 3,60 8,10
cukr krystalový 1kg 15,- ----
cukr kostkový 1kg 15,70 160,-
cukr moučkový 1kg 15,20 ----
máslo čajové 1kg 80,- 400,-
káva zrnková 1Kg ---- 1200,-
čaj 1kg ---- 1600,-
maso vepřové 1kg 50,- 200,-
maso hovězí 1kg 40,- 110,-
sádlo škvařené 1kg 60,- 350,-
čokoládové bonbony 1kg 100,- 400,-

Ke konci roku zůstaly vázány jen tyto druhy potravin: cukr, tuky, mléko, maso, čas od času příděl ovoce, ovocných šťáv, kakaa na dětské lístky.

Přidělování šatenek na počátku r. 1949 rozvířilo určité vrstvy zdejších občanů. Nařízení o přidělování šatenek i hlavních rysech vyřadilo z přídělu živnostníky, zemědělce nad 15 ha vlastní půdy a zemědělce pod 15ha, kteří nesplnili dodávkovou povinnost zemědělských produktů, která jim byla předepsána. Ti si měli nakupovat textilie na volném trhu, třeba libovolné množství, ale za ceny mnohem vyšší.

Ke konci roku však většina zemědělců i někteří živnostníci šatenku dostali.

Tento rok 1949 znamenal počátek velkého přerodu v soukromém podnikání a jeho umenšování ve prospěch podnikání družstevního. Dne 4. dubna t. r. v pondělí začal prodej textilií v nově zřízené prodejně “Tep“ v bývalé prodejně Hospodářské záložny čp. 26. Tento podnik prodává zboží pouze vázané (na body), stejně jako prodejna DKG (dříve firma Baťa), která ke konci roku změnila jméno na “Jas“. Prvním vedoucím jmenované prodejny “Tep“ se stal Alois Švarc, který před II. světovou válkou byl příručím ve zdejším obchodě Václava Virta, čp. 52.

řeznické prodejny

Dne 15. července byla prodejna masa a uzenin Bohumila Smahy v čp. 49 převzata družstevním podnikem “Masna“. Vedoucím prodejny se stal Robert Oliva, majitel tohoto domu. Koncese hostinská byla Smahovi ponechána. Konečně dne 1. září začalo v řeznictví Frant. Seidla v čp. 46 prodávati masné výrobky Západočeské konsumní družstvo (ZKD). Prodejem a výsekem masa zůstali pověřeni bývalý majitel Frant. Seidl se svým synem Františkem. V soukromých rukou zůstalo zatím řeznictví Bedřicha Ondera v čp. 55, jemuž byl obchod po přechodném uzavření a vyšetřování finančními orgány v měsíci červenci tohoto roku znovu otevřen.

Tento rok byl již sestaven rozpočet na rok 1950.

V tomto rozpočtu v záhlaví je uveden stav obce k 1. 1. 1949 a sice: rozloha obce 788,37ha, počet domů 233, počet obyvatel 1087. Jednotlivé hrubé položky jsou tyto:

Položky: Vydání: Příjem:
Vnitřní správa 159000,-Kčs 15000,-Kč
Školství, věda, umění 214.000,- ---
Informace a osvěta 9.000,- ---
Zemědělství 39,000,- 44600,-
Technika 27800,- 5.000,-
Práce o soc. péče 18000,- ---
Zdravotnictví 61200,- 49500,-
Finance 1.000,- ---
Všeob. pokl. správa 60000,-
Celkem 529000,-Kč 269600,-Kč
Schodek činí 269400,-Kčs.

Krajský národní výbor v Plzni zařadil v r. 1949 zdejší obec do akce 5M na tyto investice:
úprava cesty k nádraží o skuteč. nákladu ...........................50000,-Kč
oprava chudobince o skuteč. nákladu ................................80.000,- a cementu 2t
oprava budovy MNV.........................................................40.000,- a cementu 2t
oprava silniční zdi o skuteč. nákladu..................................15000,- a cementu 1,5t.

Dne 7. června byl schválen lesní hospodářský plán obecního lesa kolineckého pro období roků 1944 - 1953. Bylo poukázáno 8000,-Kčs jako záloha na vyhotovení tohoto plánu, který je prací Františka Kubrychta, vrchního tajemníka okr. nár. výboru v Klatovech, odděl. lesní referát.

plemeníci

Chovateli plemeníků v r. 1949 byli:
Václav Paveza, chovatel pleného berana o kozla s roční odměnou 10.000,-Kčs, v čp. 18
Karel Krysl, chovatel plemenného býka s roč. odměnou 12000,-Kčs, v čp. 22
Václav Seidl, chovatel plemenného kance s roč. odměnou ?
Plemenný hřebec ve zdejší obci chován není.

K hospodářským otázkám naleží i zvýšený zájem o chování bource morušového. Dne 7. března bylo usneseno radou místního nár. výboru pronajmouti Jindřichovi Dvořáčkovi‚ zdejšímu dentistovi z čp. 53 část tržiště na založení kultury moruše, sousedící s jeho zahradou ve výměře asi 200m2 za 50,-Kčs ročně. Bývalá dřevěná tržní budka stojící na pronajatém místě byla darována sportovnímu klubu Kolinec, který si ji přemístil. Dar Jindřicha Dvořáčka, 1000,-Kčs, byl obcí předán jmenovanému sportovní klubu za úklid boudy.

drnomistr

Na r. 1949 byl vyplacen paušální příspěvek 2292,-Kčs hrádeckému drnomistru Val. Zdeňkovi

V září a říjnu opravil měřický oddíl voj. země. ústavu dřevěnou věž nad kótou 759 na Vidhošti. Voj. správa odkoupila od míst. nár. výboru 10 plm tyčí, které si vojáci sami zpracovali a připravili na jarní práce. Po tuto dobu bydleli v přízemí místnosti budovy střední školy.

Z událostí života veřejného je nutno poznamenat, že v tomto roce se zlepšilo dopravní spojení mezi naší obcí a Sušicí. Místo ranního smíšeného vlaku do Sušice, byl zaveden motorový osobní vlak, který odjíždí z Kolince v 7.20 hod. V noci byl zaveden ze Sušice autobus, který odjíždí ve 23.10 hod. od továrny “Solo“, jede k nádraží v Sušici, odtud přes Tedražice, Hrádek, Kašovice do Kolince, kde obrátí a jede hned zpět. Je to velká výhoda pro dělnictvo z tohoto kraje pracující odpolední směnu. Autobusu však používají i občané navštěvující v Sušici kulturní i jiné podniky.

Odvody branců se konaly v pátek dne 22. dubna. Do Plánice šlo celkem 21 branců, z nichž odvedeno 8. Jako obvykle při příchodu z Plánice zastavili se branci se státní vlajkou před pomníkem padlých z l. světové války na náměstí, kde položili věnec. Potom k brancům promluvil zástupce předsedy míst. nár. výboru Vojtěch Dolejší.Po řeči zahrála kapela Václava Kněze státní hymnu.Večer byla v sále “u Suchánků“ v čp. 4 zábava pro brance.

Změny času nastaly se soboty 9. dubna na Květnou neděli na letní čas a se soboty 1. října na naděli 2. října na normální sluneční čas.

zastřelen Petr Červenec, letec v Angli, krycí jméno Petr Ostrožek

Dne 11. srpna ve čtvrtek odpoledne byl vzrušen Kolinec příhodou, která se stala ve 2.45 hod. odpoledne před hostincem čp. 150, když lidé šli právě od vlaku od Sušice. Mezi pasažéry byl kriminální policií zadržen neznámý muž. Při zatýkání a vyzvání zvednutí paží pustil se do zápasu se členem kriminální policie v Klatovech Karlem Kocinou, který dříve působil jako četnický strážmistr v Kolinci. V tomto zápasu jmenovaný Karel Kocina vystřelil a zranil neznámého muže, který se dal na útěk. Na útěku byl Karlem Kocinou dvakráte střelen, takže upadl a přispěchavším jiným členem kriminální policie ještě střelen. Byl zanesen do vedlejší továrny, kde brzy zemřel. Proslýchalo se,že prý to byl vyzvědač. Byl pochován na zdejším hřbitově, kde se na hrobě objevovaly květiny, takže policejní orgány sledovaly hrob.

vikář Jindřich Senft

Druhá vzrušující událost stala se v pátek dne 9. září o 14 hod. ranní; byl bezpečnostními orgány odvezen zdejší vikář Jindřich Senft. Z vězení na Pankráci v Praze byl propuštěn amnestií presidenta republiky dne 29. října.

Počet narozených a zemřelých v r. 1949.(neuvedeno)

NarozenýchCelkemZemřelýchcelkem
muž. žen muž. žen.
- - - - - --

zemřelí

Nejstarší zemřelou osobou byl Ondřej Dražka, stár 81 roků 6 měsíců 19 dní. Pocházel z pastýřského rodu, sám byl obecním hajným. Smrt vyhlédla si v tomto roce dva mladé, krásné životy. Dne 27. března byl na zdejším hřbitově pochován 18letý Josef Král z Kolince čp. 15, vyučený mlynář který odešel na šestitýdenní dobrovolnou brigádu do Sokolova, kde mu byla hákem od těžných uhelných vozíků proražena lebka. Na pohřeb přijelo autobusem ze Sokolova 21 horníků v historických hornických krojích a 15 civilně oděných horníků. Zemřelý následoval ve smrti svého otce, který zemřel v 53. roce v témže roce 1949. Rodina zemřelých teprve před krátkým časem se přistěhovala do Kolince z Mlázov.

Druhý mladý život neskosila smrt náhle, nýbrž zhášela mu plamínek žití delší nemocí. Byl to 21 letý student průmyslové školy Antonín Holák z Kolince čp. 108, syn hokynáře. Nachladil se při zápase v kopané, delší dobu byl nemocen a ač se zdálo, že se vyléčí, přec nemoci podlehl. Pro jeho léčení si rodina opatřovala antibiotický lék streptomycin přímo z Ameriky. Zemřelý jinoch byl v Plzni zpopelněn a jeho urna uložena na zdejším hřbitově. Mezi ostatními zemřelými byli poslední potomci známých kolineckých rodů Poláků a Drhů.

kostelník a zvoník Matěj Polák čp. 25

Zmizela vysoká, suchá, nalomená postava Matěje Poláka, známého všeobecně pod křestním jménem Martin, jak se on sám jmenoval a podpisoval. Po dlouhá léta měři1 podlomenými koleny, se sepjatýma rukama a rty pohybujícími se modlitbou cestu vzhůru náměstím ke kostelu, kde byl kostelníkem a zvoníkem. Jeho předci přišli do Kolince okolo r. 1800 a byli kováři v kovárně dnešní čp. 25, která však byla v r. 1929 zbourána a přestavěna v obytný dům s pekárnou.

Jiří Drha čp. 67

Zapadla i malá nahrbená postava Jiřího Drhy z čp. 67, jehož předci se přistěhovali do Kolince rovněž okolo r. 1800. Jeho rtuťnatá povaha, pichlavé oči i chřestivý hlas zašly i se zásobou drobných příhod s příhodiček velké rodiny příslušníků z Kolince z doby přítomné i dávné.

Emilka Tomášková čp. 148

Ze starších usedlíků odešla s tohoto světa útlounká “Emilka“ Tomášková 70 let stará, věrná příslušnice Jednoty (československé) Českobratrské, z rodu Tomášků, kteří zde v Kolinci žijí přes 100 let. “Emilka“ se svým rovněž svobodným bratrem bylo jednou z posledních žijících obyvatelek “špitálu“ vyhořelého v r . 1906. Po tomto roce rodina přesídlila do čp. 148. Sloužila asi 18 let u zdejšího někdejšího přednosty Juhna. Mrtvice na poli ukončila její život sice nenápadný, ale duševně bohatý a zajímavý ač hmotnými statky chudý.

Václav Sýkora čp 110

Jednou z posledních ratolestí kdysi v Kolinci velmi rozvětveného rodu Sýkorů byl Václav Sýkora, obuvník a obchodník obuví v čp. 110. Zemřel v 39. roce věku na souchotiny, svoboden. Jeho život byl stěsnán na plochu 2 m2 s malým okénkem do dvora od ranního úsvitu do noci. Byl to vytrvalý pracovník a dobrý, tichý kamarád.

Josef Emanuel Jankovec

Z těch, kteří sice dlouhá léta nežili v Kolinci, ale kteří zde spatřili světlo světa, zemřel sběratel českých a slovenských lidových písní, význačný erbenovský badatel a oddaný národopisný pracovník, starý spolupracovník československého rozhlasu, ředitel škol v. v. Josef Emanuel Jankovec. Narodil se v Kolinci 31. května 1866 jako syn řídicího učitele Tomáše Jankovce, který vyučoval v Kolinci od r. 1854 do r. 1876. I on se věnoval jako otec učitelství. Největší část svého učitelského života strávil na Kladensku, kde byl též řídícím učitelem a v Kladně ředitelem kůru děkanského chrámu, sbormistrem několika pěveckých spolků a vynikajícím hudebním pedagogem. Účastnil se též života veřejného a pracoval v sociální péči o mládež. Po celý život se věnoval studiu a sbírání lidových písní. Když r. 1926 odešel do výslužby, odebral se ke své dceři Ludmile Šalounové, choti ředitele gymnasia Josefa Šalouna, do Michalovců, kde se sbírání a zapisování lidových písní věnoval už cele. Zapsal desítky písní kraje piešťanského a vytvořil sbírku původních zápisů 1700 slovenských lidových písni zpívaných na Zemplínsku v přesném záznamu melodickém i slovním. Sbírku doprovodil obšírnou studií a celé toto skvělé dílo věnoval slovenskému výboru Státního ústavu pro lidovou píseň. Se svým zetěm a dcerou odešel Josef Emanuel Jankovec r. 1936 do Jilemnice a r. 1939 do Nové Paky. Za tohoto pobytu vytvořil sbírku několika set písní a koled podkrkonošských, bedlivou studijní péči věnoval písni kramářské a špalíčkové a pomohl obšírným objevitelským studiem stanoviti nápěv máchovské písně “Vale, lásko ošemetná“, kterou Mácha naznačil jako motto své povídky “Marianka“. Jeho dcera Ludmila Šalounová je význačnou sběratelkou máchovských památek.

Hudební skladatel Josef Bartoš, rodák novopacký, komponoval svou druhou dvoudílnou sbírku písní “Z rodného kraje“ na písně a koledy ze zápisů Jankovcových, pražský skladatel Antonín Plechatý vydal pak v přetisku krásného rukopisu sběratelova knižně 50 záznamů s vědeckým komentářem jako “Podkrkonošské písně“. Mohutnou a krásnou práci ocenili vděčně univ. prof. dr. Dobroslav Orel, dr. Vážný a sám skladatel Vítězslav Novák. Práce Josefa Emanuela Jankovce v turistice, jeho oddaná služba všemu ušlechtilému snažení regionálnímu, láska k hudbě a zpěvu a všemu umění, to byl vedle práce sběratelské a badatelské bohatý obsah jeho krásného života. Josef Emanuel Janovec člověk vzácně dobrý a ušlechtilý. Byl v srdečných osobních stycích s význačnými osobnostmi našeho hudebního a kulturního života.

V pondělí dne 17. ledna 1949 byl zpopelněn v Praze za účasti svých četných ctitelů a přátel z hudebního a národopisného světa. Jeho zásluh o uchování a umělecké zhodnocení československé lidové poesie nebude nikdy zapomenuto

kulturní život

Zásobit občana kulturními potřebami bylo starostí místní rady osvětové, která koncem roku zanikla, aby ustoupila osvětové komisi místního národního výboru. Veškerá kulturní činnost tohoto roku směřovala k státním a vojenským oslavám, k přátelským večerům. Tohoto roku nebyla sehrána žádná divadelní hra ani domácími ani hosty, což se v mírových dobách nestalo za dlouhá léta. I biografická představení nebyla po nějakou dobu konána pro opravu přístroje.

V chronologickém pořadí se konaly tyto podniky:
V pátek dne 21. ledna v 19.30 hod. se konala v kreslírně střední školy vzpomínková oslova na paměť 25. výročí smrti vůdce ruské říjnové revoluce r. 1917 Vladimíra Iljiče Uljanova-Lenina.
Na pořadu bylo:
1. Bohuslav Leopold: Ruské echo - směs ruských národních písní - klavírní kvartet.
2. V. I. Lenin – přednáška.
3. Dolů po maťušce Volze – ruská národní píseň – mužský sbor.
4. Jak se kalila ocel – báseň.
5. Petr Iljič Čajkovskij: Barkarola - klavírní kvartet.
6. Sovětská státní hymna - žákovský sbor střední školy.
7. Československá státní hymna - žákovský sbor střední školy.

Na večeru bylo účastno asi 80 občanů.

Ve středu dne 18. února se rozloučily školní děti a učitelské sbory se svým dosavadním klatovským okresním školním inspektorem Václavem Maškem, poněvadž i školním dozorem připadla naše obec do okresu sušického. Na tomto večeru sdružení rodičů a přátel školy promluvil inspektor Václav Mašek o novém školství v ČSR, zazpívaly pěvecké sbory žáků obou škol i učitelský sbor. Ještě však na jaře tohoto roku se shledali žáci i učitelé s inspektorem Maškem, protože byl přeložen z okresu klatovského do sušického.

požár Lukoviště

Na květnou neděli dne 10. května ve 20hod. pořádal Svaz české mládeže (SČM) v sále “Na radnici“ večer zpěvů a recitací, při němž účinkovala skupina ČSM firmy “Solo“ ze Sušice a členové vojenské posádky ze Sušice. Účelem tohoto večera bylo seznámiti místní obyvatele, zejména mládež s činností a významem ČSM a poměrem mládeže k armádě apod. Ke konci programu zazněla místní poplašná siréna oznamující vypuknutí požáru v Lukovištích, kde vyhořela stodola pop. č. 3 a obytné stavení, stáje a stodola čp. 2.

V úterý dne 19. dubna ve 20hod. se konala v sále “Na radnici“ manifestační schůze pro světový mír, na které promluvil ing. Novák ze Sušice.

1. máj

Oslavy 1. máje byly na zdejším sušickém okrese soustředěny do dvou míst: Sušice a Kašperských Hor. Občané kolinečtí a školní mládež se zúčastnila těchto oslav v Sušici.

V pondělí dne 9. května v 10 hod. dopoledne se konaly oslavy “Dne vítězství“ na náměstí před norníkem padlých z I. svět. války. Promluvil učitel Jaroslav Drachovský, recitoval a zpíval žákovský kroužek střední školy. Po oslavě se odebrala školní mládež ke hrobu ruského partyzána, kde promluvil odb. učitel Václav Hořica. Mládež položila na hrob věnec a sbor zazpíval píseň “Partyzanskaja“. Pořad oslavy předvedl pěvecko-recitační kroužek ještě téhož dne v místní továrně “Panar“. Ve čtvrtek dne 26. května zazpíval a zarecitoval pěvecko-recitační kroužek místní střední školy v místním rozhlase k IX. sjezdu KSČ. Na pořadu bylo pásmo veršů socialistických básníků: Wolkera, Hory, Tomana, Nerudy proložené dětskými sbory Čechy krásné, Zahučely hory, Sadaj slnko, Tancuj, tancuj, Budujeme a Pochod demokratické mládeže.

IX. sjezd KSČ

K IX. sjezdu KSČ vyzval místní rozhlas obyvatelstvo, aby vyvěsilo prapory od středy 25. května do neděle 29. května. Místní obchodníci vyzdobili k tomuto sjezdu výkladní skříně. Jednu výkladní skříň obchodníka Václava Virta vyložila místní továrna “Panar“ svými výrobky a druhou střední škola dary k IX. sjezdu: ukázkami školních měsíčních prací, výsledky sběru odpadových hmot, střádání a zalesňování.

V sobotu dne 28. května se konala v hostinci “U Frančíků“ v čp. 55 slavnostní schůze všech tří místních organisací KSČ. Po této schůzi pořádaly organizace KSČ v sále “Na radnici“ veselici.

Dne 26. září v 8 hod. večer byl uspořádán v kreslírně střední školy večer pod názvem “Již nikdy Mnichov“, na kterém byl tento pořad:
1. předseda místního národního výboru Vojtěch Dolejší uvítal přítomné a řečníka okr. škol. insp. Václava Maška,
2. pěvecko-recitační kroužek provedl pod vedením odb. uč. Karla Kondra pásmo písní a básní,
3. projev slavnostního řečníka.

Účast tohoto večera ke dni 11 letého výročí mnichovského diktátu. Celkem se sešlo asi 50 lidí, z toho bylo 10 vojáků měřického oddílu, který v tomto měsíci byl v Kolinci usídlen.

Dne 6. října v 7hod. 30min. večer vzpomněla místní rada osvětová v kreslírně místní školy 5. výročí vkročení Rudé armády a čsl. vojenskými jednotkami na půdu Československé republiky u Dukelského průsmyku. Na večeru účinkoval pěvecko-recitační soubor místní střední školy, projev přednesl osvětový důstojník ze Sušice štábní kapitán Charvát.

K 70. narozeninám generalissima Stalina složilo plénum místního národního výboru na schůzi dne 2. listopadu zdravici. V neděli dne 18. prosince se konala odpoledne v sále “U Bobků“ oslava, na níž účinkoval školský sbor zdejší střední školy.

obecní knihovna

O zájmu o kulturu se přesvědčíme ze zprávy o činnosti veřejné obecní knihovny.
Stav knihovny ke konci r. 1949:

Knih zábavných1576 svazků
Knih naučných360 svazků
Knih pro mládež 405 svazků
Knih básní a dramat97 svazků
časopisů 39
celkem 2477 svazků.

Přírůstek nových knih v v r. 1949 byl 247 svazků, úbytek (vyřadění nevhodné literatury byl 32 svazků). Zapsaných čtenářů bylo celkem 60, z nich 54 byla školní mládež. Čtenáři navštívili knihovnu celkem 2086krát. Bylo půjčeno celkem 4490 svazků. Z toho:

knih zábavných 3295 svazků
knih naučných 194 svazků
knih pro mládež 405 svazků
knih básní 52 svazků
časopisů 73 svazků.

Nejvíce čtení čeští autoři: Jirásek, Reis, Baar,Vrba, Klosterman, Světlá, Němcová. Mládež nejvíce četla dobrodružnou literaturu.

Obecní příspěvek na knihovnu činil v r. 1949 10000Kčs. Začátkem roku daroval místní národní výbor obecní knihovně 350Kčs na zakoupení knih ze subvence ministerstva zemědělství a v předvánoční době 3500Kčs na nákup novější literatury. Od ministerstva zemědělství dostala knihovna darem knihy v hodnotě 1326Kčs. Od ministerstva informací dostává knihovna darem pravidelně všechny postupně vydávané svazky Národní knihovny-letos 7 svazků. Knihovna byla závazně přihlášena k odběru Jiráskova souboru (dosud 4 svazky) a k odběru souborného vydání spisů J. V. Stalina (dosud 1 svazek). Na půjčovních poplatcích bylo vybráno v tomto roce 4990Kčs a na darech a zápisném 1744Kčs. V předvánoční době byla uspořádána v obecní knihovně výstavka knih. Vystavované byly zvláště knihy pro mládež Výstavku navštívilo asi 650 osob. Nejvíce návštěvníků bylo z řad školní mládeže a z řad pracujících. Knih bylo na výstavce prodáno za 20000Kčs. Prodávaly se nejvíce knihy českých autorů. Mimo jiné bylo prodáno 10 výtisků starých pověstí českých v krásném ilustrovaném vydání. Výstavka splnila svůj účel: propagaci dobré české knihy.

školství

Dosavadní ředitel střední školy v Kolinci Jaroslav Zajíc se stal dnem 15. března 1949 školním inspektorem v Horažďovicích. Do konce srpna vedl zprávu školy odb. učitel Václav Hořica. Od 1. září byl ustanoven ředitelem zdejší odborné školy Otto Novák. Počátkem nového školního roku, od měsíce září, byla zastavena činnost zdejší lidové hospodářské školy, v níž 1krát až 2krát týdně byla místními učiteli školena škole odrostlá mládež, zvláště zemědělská. Poněvadž nastaly změny i v učitelstvu, uvádím jejich jména:
mateřská škola: M. Barborková – Tušková,
národní škola: ředitel František Košťálek, Marie Baťková, Vaňková
střední škola: ředitel Otto Novák, odb. uč. Václav Hořica, odb. uč. Frant. Mára, odb. uč. Karel Kondr, odb. uč. Marie Kovaříková‚
uč. Jaroslav Drachovský, uč. domácích nauk Marie Kůsová, Jindřich Senft, vikář, učitel náboženství.

Na této škole nastoupila od 1. září odb. uč. Antonie Prokšová a od října do prosince ing. Mádle, který pak odešel na hotelovou školu do Mariánských Lázní.

V tomto roce se projevil velký zájem o hudbu u mládeže. Dosti velký jejich počet začal navštěvovati městskou hudební školu v Klatovech.

spolky

Kulturní činnost spolků byla nepatrná. V tělovýchově byl význačnějším podnikem zápas v kopané mezi mužstvem Sokola Kolinec, do něhož přešel při sjednocení tělesné výchovy sportovní klub Kolinec, s mužstvem B Sokola Bratrství Praha (dříve A. C. Sparta) v rámci 15tiletého trvání zdejšího fotbalového klubu. Pro hráče zdejšího Sokola to byl svátek hráti proti tak vzácnému a slavnému soupeři, který však neukázal, co obecenstvo čekalo,a byl poražen v poměru brankovém 2 : 1. Naši hráči hráli pěkně a vítězství si plně zasloužili. Před zápasem předalo zdejší mužstvo mužstvu pražskému obraz Kolince s věnováním.

očkování proti tuberkulóze

S péčí o tělo souvisí zdravotnictví. Koncem měsíce března počala v Kolinci dánská společnost očkovati děti i dospělé proti tuberkulose, pro mladé od 1 – 20 let bylo očkování povinné, pro starší dobrovolné. Toto očkování bylo prováděno zdarma dánskou uniformovanou lékařkou a českými zdravotními sestrami, které objížděly vesnice v dánském sanitním autu

biřmování

V životě náboženském byla velkou událostí pro katolické věřící návštěva J. E. dra Jos. Bloucha, biskupa budějovického, který zde 30. května v pondělí vykonal Biřmování. Před jeho příjezdem se opravovala fara i hřbitov. Biskupa, který přijel v automobilu Tatra 8, uvítal za zdejší obec cukrář Karel Kupka, člen rady místního národního výboru a zástupci přifařených obcí. Celkem bylo ? biřmovanců.

Po zemřelém kostelníkovi Matějovi Polákovi se stal kostelníkem Vojtěch Pavlík, chalupník, z čp. 102.

Charakteristikou tohoto roku je další vymycováni soukromého sektoru v distribuci a zvýšené úsilí o získání venkova pro nově formy zemědělské výroby - pro Jednotná zemědělská družstva. Naše obec však neučinila ani první krok k těmto novým formám, t. j. neuskutečnila společné osevy. Další charakteristikou tohoto roku je zvýšená reakce obyvatelstva na poplašné zprávy o nové válce, živená neobvyklými událostmi, jež se v Kolinci sběhly.

Při zakončení tohoto roku máme ale všichni jedno přání: abychom byli ušetřeni války a aby se v naší vlasti rozhostil mír, který tak nutně k jejímu budování potřebujeme.

R. 1950

Zpět

V tomto roce 1950 se dovršil proces, v jehož průběhu se změnila od základu převážná část organisace našeho státního aparátu - zmizelo zemské zřízení a vybudováno bylo zřízení krajské, pronikavě přestavěny okresy. Nyní se i místní národní výbory, nejnižší, avšak nejvíce rozvětvený článek státního zřízení, se staly orgány, uspořádanými podle stejných nových principů jako krajské a okresní národní výbory.

reorganizace MNV

Nové místní národní výbory byly zreorganisovány vládním nařízením ze dne 28. února 1950. Podle této reorganisace místních národních výborů byly provedeny volby až 21. června 1950. Ale i na tuto první polovinu roku bylo třeba ustaviti nové plénum i radu místního národního výboru, poněvadž, jak je vidno ze zápisu z r. 1949, bylo plénum i rada ke konci roku neúplná, nerozhodná a bez zájmu o obecní záležitosti.

Hned na počátku r. 1950 byl ustanoven nový místní národní výbor (plénum) v němž byli:
Vích Jaroslav, skladník v místní továrně Šumavan 04, bytem v čp. 131
Halml Karel, vrch. strážm. SNB, Kolinec čp. 190
Boublík Martin, tesař, Kolinec čp. 57
Bejvl Josef ml.,automechanik, Kolinec čp. 116
Schödl Antonín, tov. dělník, Kolinec čp. 111
Malá Marie, tov. dělnice, Kolinec čp. 13
Pohl Karel, zaměst. skladu piva, Kolinec čp. 91
Novák Otto, řed. střední školy, Kolinec čp. 57
Komárek Karel, kameník, Kolinec čp. 194
Košťálek Jindřich, stavitel, Kolinec čp. 212
Rajtmajer Frant. ml., tov. dělník, Kolinec čp. 66
Motl Jan, tov. dělník, Kolinec čp. 152
Vrba Emanuel, zemědělec, Kolinec čp. 87
Seidl Václav, zemědělec, Kolinec čp. 8
Duda Frant., zemědělec, Kolinec čp. 71
Kopáček Karel, zemědělec, Kolinec čp. 43
Lerach Frant., klempíř, Kolinec čp. 154
Trojan Karel, zemědělec, Kolinec čp. 69.
Jako náhradníci byli zvoleni:

Hejduk Karel, kameník, Kolinec čp. 229
Vacovský Josef, slévač, Kolinec čp. 201
Matasová Marie, úřednice tov. Šumavan, čp. 212
Chroust Frant.‚ zemědělec, Kolinec čp. 5
Pavlík Václav, zemědělec, Kolinec čp. 45
Malý Alois, kameník, Kolinec čp. 224.
Jako členy rady místního nár. výboru byli ustanoveni:

Vích Jaroslav, jako předseda MNV, Kolinec čp. 131
Boublík Martin, náměstek předsedy a referent plánovací, Kolinec čp. 76
Halml Karel, bezpečnostní referent, Kolinec čp. 190
Vrba Emanuel, zemědělský referent‚ Kolinec čp. 87
Komárek Karel, vyživovací referent‚ Kolinec čp. 194
Lerach Frant., zdravotní referent, Kolinec čp. 154
Kopáček Karel, hospodářský referent‚ Kolinec čp. 43
Novák Otto, kulturní referent, Kolinec čp. 57.

Předseda Jaroslav Vích, který se narodil r. 1922, nevykonával však svou funkci dlouho, neboť na jaře byl poslán z podniku, ve kterém pracoval, na několikaměsíční školení do Plzně a byl zastupován místopředsedou.

MNV mládeže

V akci “Mládež vede plzeňský kraj“ utvořila naše mládež v naší obci plénum a radu MNV, aby se naučila vésti obec a aby se jí vštěpil zájem o lidosprávu a veřejné záležitosti.

mládežnická rada

Mládež vedla_obecní záležitosti v týdnu od 17. – 23. dubna 1950. Plénum MNV mělo toto složení:
Bejvl Josef‚ stroj. zámečník, Kolinec čp. 116
Pohlová Jarmila, stud. reál. gymnasia, Kolinec čp. 91
Malá Věra, tov. dělnice, Kolinec čp. 13
Kohout Vítězslav, žák III. tř. st. školy, Kolinec čp. 120
Boublíková Marie, tov. dělnice, Kolinec čp. 76
Nováková Božena, tov. dělnice, Kolinec čp. 156
Vondrovský Václav, újezd. tajemník, Kolinec čp. 23
Adamovský Jaroslav, člen St. bezpečnosti, dříve klempíř, Kolinec čp. 205
Ouda Jindřich, kovářský učeň, Kolinec čp. 29
Honzík Karel, žák IV. tř. stř. školy, Kolinec čp. 182
Hosnedl Emanuel, stud. hosp. školy, Kolinec čp. 142
Bruner Pavel, stud. reál. gymnasia, Kolinec čp. 55
Němec Jaroslav, zámečník, Kolinec čp. 118
Krysl Jan, zednický učeň, Kolinec čp. 77
Duda Josef, stud. hosp. školy, Kolinec čp. 6
Žitníková Jaroslava, tov. dělnice, Kolinec čp. 220
Oliva Jaroslav, řeznický učeň, Kolinec čp. 49
Lerachová Zdena, zaměst. Tepu, Kolinec čp. 154.

Rada tohoto mládežnického MNV měla toto složení:
Šírek Karel, zámečnický učeň Kolinec čp. 99, jako předseda MNV,
Kučera František, povozník Kolinec čp. 231, jako referent zemědělský,
Drachovský Jaroslav, stud. hosp. školy, Kolinec čp. 172, jako referent vyživovací,
Kohout Jiří, obchod. příručí, Kolinec čp. 210, jako referent práce a sociální péče,
Nauš Karel, učeň - automechanik, Kolinec čp. 191, jako hosp. referent,
Pavlík Václav, stud. reál. gymnasia, Kolinec čp. 45, jako kultur. referent.

Stáří této mládeže bylo mezi 14 - ? lety. Všichni pracovali s chutí za pomoci dospělých členů řádného MNV. Bude dobře mládež zapojit do práce v lidosprávě, aby do ní vnesla svěží pracovní elán.

Podle nového vládního nařízení přišla naše obec do druhé kategorie obcí s počtem obyvatel od 601 - 2000 obyvatel.V této kategorii má plénum 24 členů a rada MNV 7 členů.

Dne 21. června byla ustavující schůze nového místního národ. výboru, jehož členy se stali:
Vích Jaroslav, skladník tov. Šumavan 04, Kolinec čp. 131
Boublík Martin, tesař, Kolinec čp. 76
Novák Otto, řed. stř. školy, Kolinec čp. 1
Lerach Frant., klempíř, Kolinec čp. 154
MUDr Emil Vančata, obv. lékař, Kolinec čp. 233
Pohl Karel, .zaměst. skladu piva, Kolinec čp. 91
Košťálek Jindřich, stavitel, Kolinec čp. 212
Schödl Antonín, tov. dělník, Kolinec čp. 111
Malá Marie, tov. dělnice, Kolinec čp. 13
Procházka Ferd., kameník, Kolinec čp. 37
Rajtmajer Frant. ml., tov. dělník, Kolinec čp. 66
Matasová Marie, úřednice, Kolinec čp. 212
Mára Frant.,odb. učitel, Kolinec čp. 218
Pavlík Václav, zemědělec, Kolinec čp. 45
Halml Karel, st., vrch. strážm., Kolinec čp. 190
Hejduk Karel, Kameník, Kolinec čp. 229
Běhavý Jan, tov. dělník, Kolinec čp. 204
Novák Frant., vedoucí prodejny Jas, Kolinec čp. 2
Housarová Marie, rolnice, Kolinec čp. 175
Kopáček Karel, zemědělec, Kolinec čp. 43
Krysl Karel, zemědělec, Kolinec čp. 22
Šírek Karel ml., zámeč. učeň, Kolinec čp. 99
Kučera Frant., povozník, Kolinec čp. 231
Šmídová Marie, švadlena, Kolinec čp. 203.

Do rady MNV byli delegováni:
Vích Jaroslav jako předseda MNV,
Boublík Martin‚jako místopředseda a jako referent zeměděl.,
Lerach Frant. jako technický referent,
Novák Otto jako referent pro školství, osvětu a tělesnou výchovu,
MUDr Emil Vančata jako referent zdravotní a sociální péče,
Košťálek Jindřich jako referent finanční,
Pohl Karel jako referent pro vnitřní obchod a výživu.

V této radě MNV zdejší obce, která patří do II. kategorie obcí, obstarává předseda tři referáty: referát pro všeobecné vnitřní věci, referát plánovací, referát zdravotní obstarává dva referáty: zdravotní a referát práce a sociální péče. Ostatní referáty obstarává samostatný referent.

Ale ani tento nový MNV nepracoval v úplnosti. Jak bylo již dříve řečeno, předseda MNV Jaroslav Vích pro nepřítomnost v obci byl stále zastupován místopředsedou a tři členově rady MNV nechodili do schůzí. Proto došlo dne 15. listopadu k doplnění obecní samosprávy.V této schůzi složili slib jako noví členové MNV:
Žižka Ladislav, záv. ředitel tov. Šumavan, čp. 219,
Bruner Frant., zemědělec, Kolinec 55,
Novák Frant., vedoucí skladu piva, Kolinec čp. 57, který byl současně zvolen předsedou MNV.

Nový předseda se narodil v r. 1909 s od časného mládí byl stále v Kolinci jako syn zdejšího truhláře Josefa Nováka. Jako absolvent obchodní školy v Klatovech byl zaměstnán jako účetní ve zdejším pivovaře Františka Koudelky. Po prodeji tohoto podniku pivovaru v Českých Budějovicích se stal vedoucím skladu piva, když před tím byla výroba piva v Kolinci zastavena. V tomto povolání setrvává i nyní.

Ale i v radě MNV nastaly změny:
Martin Boublík odešel z plena MNV i z rady a jeho funkci převzal Karel Pohl. Referát pro školství, osvětu a tělesnou výchovu převzal František Mára, pisatel této knihy, poněvadž dosavadní referent Otto Novák musel odejít z rady pro příbuzenský vztah jako bratr zvoleného předsedy.

Schůzí rady MNV bylo 34 a konaly se v kanceláři MNV, schůzí plena bylo 8 a většinou se konaly v hostinci u Frančíků v čp. 55. Ačkoliv tyto schůze plena MNV byly veřejné, účast obecenstva byla malá, častokráte žádná.

Aby zástupci lidové samosprávy se mohli seznámiti se svým úkolem, byla pro ně čas od času pořádána školení podle jednotlivých referentů. Na těchto školeních byli přítomni ve zdejší obci i členové rad místních národních výborů okolních vesnic:
Ujčína, Stříteže, Jindřichovic, Malonic, Mlázov, Lukovišť, Brodu a Vlčkovic.

finanční hospodaření

Tento rok 1950 znamenal i změnu ve finančním hospodaření obce. Přestal úřadovat obecní pokladník Václav Duda, úředník zdejší kampeličky, bytem v čp. 207 a jednotlivé platby se proplácely účtárnou místních národních výborů při okresním národním výboru v Sušici. Osiřela malá přenosná obecní pokladna i tresor v budov MNV, který v tomto roce sloužil jako úschovna pro matriky zdejšího matričního obvodu.

Rozpočet místního národního výboru na rok 1950 činil, jak vidno ze zápisu v minulém roce:
vydání Kčs 529000
příjem Kčs 269600.
Limit vydání byl na konci roku 1950 překročen o 150000 Kčs, mnohé obce však svůj rozpočet nevyčerpaly, takže tím mohlo býti překročení rozpočtu naším národním výborem vyrovnáno.

V polovici prosince byl sestaven rozpočet na rok 1951 podle směrného čísla od okresního národního výboru v Sušici. Tento rozpočet nezahrnuje v sobě investice, proto jeho výše oproti rozpočtům z minulých let je nižší.

Úsek Výdaje: Příjmy
Vnitřní správa 246700Kčs 1000 Kč
Finance --- 167400 Kč
Zemědělství 221500Kčs 316400 Kč
Technika 80000 Kč ---
Všeobecná pokladní správa
Školství, vědy a umění 163800 Kč ---
Informace a osvěta 10000 Kč ---
Tělesná výchova a sport 5000 Kč ---
Práce a sociální péče 10000 Kč 1000 Kč
Zdravotnictví 2000 Kč ---
Celkem 667000 Kč 485900 Kč
Schodek 181100 Kč
667000 Kčs

stavby

Jako v minulých letech i letos nenastala takměř žádná změna ve vzhledu a úpravě naší obce. Nebyla podniknuta žádná stavba nového obytného domu, ačkoliv by to bytová tíseň, jak bude pověděno později, vyžadovala. Potřeba stavebních hmot pro vybudování velkých továren zatím nedovolila přidělování stavebních hmot soukromníkům. Jen na čp. 59 byla snesena typická dřevěná střecha a lomenice a postaven zděný štít se střechou krytou eternitem. Zmizela opět jedna typická venkovská chaloupka. Jinak však není ani možné. Romantika ustoupila a musí ustoupit vyšší životní úrovni, pohodlí obyvatelstva.

Na zdejším nádraží zmizela dřevěná budka pro stavění výměn a k tomu účelu byla rozšířena služební místnost v pravé části nádražní budovy (hledíme-li od kolejí), do níž byla přenesena nová technická zařízení. I železniční doprava prožívá přeměny a scházejí se světa svědkové zrození “železné dráhy“ z roku 1888. Za čp. 165 byla nad studní pro obecní vodovod ke konci tohoto roku vystavěna zděná rotundovitá stavba.

Letošního roku jsme se rovněž nedočkali regulace a kanalisace ulice k nádraží, z důvodů, jež jsou uvedeny v loňském zápisu.

Koncem roku byl Kolinec opět geometry prověřován a jsme tudíž všichni zvědavi, kdy už naše obec bude míti řádný regulační plán.

počasí

Přehled vodních srážek dle zdejší srážkoměrné stanice:

Měsíc Vodní srážky Největší denní srážky Charakteristika
leden 45,4 10,1 --
únor 52,2 13,1 Zima velice mírná
březen 21,5 8,9 Mírný a teplý
duben 40,0 10,5 --
květen 64,9 24,6 --
červen 37,3 20,3 Sucho
červenec 97,2 24,4 --
srpen 67,3 25,1 --
září 63,1 12,1 --
říjen 52,2 9,2 --
listopad 91,6 42,3 --
prosinec 35,2 8,1 --
celkem 667,9 -- --

povodeň

Počátkem roku 1950 skončilo krásně zimní počasí,v tuto zimní dobu tak nezvyklé, utuhla země a začal padat sníh. Ve středu dne 4. ledna kol 18. hod. se strhla nad Kolincem sněhová bouře s blýskáním e hřměním. Po tomto přechodu bylo však opět mírné počasí až do 15. ledna, kdy napadlo trochu sněhu a přišly mrazy až 12°C. V pátek dne 10. února sněžilo celou noc a ještě dopoledne, takže napadla na umrzlou zem silná pokrývka. Před tím trvajícími mrazy byly řeky a potoky spoutány silným ledem.V poledne toho dne však začalo náhle pršet; a vanout teplý západní vítr. Do večera se proměnil sníh ve vodu a do rána druhého dne byla zem úplně bez sněhu. Táním sněhu vzniklo tolik vody, že byla nadzdvižena ledová pouta, která zatarasila řečiště Kalného potoka proti čp. 200. Voda se valila z řečiště a drala se do domu 200 a 140 a naproti pivovaru zaplavila byt v čp. 59. Ve 22,30 hod. zazněla siréna, která volala nejen hasiče, ale i všechny lidi k záchraně domků a k uvolnění ledové zácpy.

Za svitu reflektorů hasičského auta uvolňovali hasiči i ostatní obyvatelé nastavené kry u vtoku Kalného potoka do řeky Pstružné, což se jim po dlouhé námaze podařilo. Kry se dostaly do volného proudu, ale nehromadily se před dřevěnou lávkou, která spojuje čp. 92 a strážní domek ČSD čp. 141; tuto lávku kry odnesly na louky pod lávkou. Voda zalila všechny louky, poněvadž kry ucpaly řečiště. Tyto kry byly druhý den v sobotu dne 11. února odstraňovány hasiči, obyvatelstvem a vojenskou jednotkou telegrafistů, kteří v únoru dleli v Kolinci.

Léto si pospíšilo a sklizeň byla takměř o měsíc dříve než jiné roky. Podzim byl deštivý a poměrně chladný. Dne 26. října napadl přes noc sníh a zůstal ležet téměř celý týden; v neděli dne 4. listopadu se vysypalo z oblak takové množství sněhu, že se lámaly silné větve, telegrafní vedení se potrhalo a sloupy elektrického vedení se na některých místech vyvrátily. Tento sníh ležel opět týden. Při tak včasném sněhu zůstaly někde brambory pod sněhem. Na nádražích pomrzly brambory na hromadách, poněvadž bylo až -8°C mrazu.

úroda

Úroda tohoto roku byla dobrá, v bramborách byla nadprůměrná, takže zemědělci splňovali nejen své smluvní závazky, ale někteří je překračovali. Byli za .mnohanásobné překročení kontingentu napsáni na čestné tabuli u vchodu do radniční budovy, vyhlašováni v místním rozhlasu. Jen dodávky vajec mléka nebyly ke konci roku splněny. Většina zemědělců neměla dosti krmiva‚ protože louky jsou zde ponejvíce kyselé a otavy se málokterý rok vydaří. Ke konci tohoto roku krmilo mnoho zemědělců jen slámu. K tomu měli zemědělci velký stav dobytka, který nemohli odprodat, poněvadž jatky v Sušici požadovaly poměrně málo kusů k porážce. Přišlo-li vyzvání sušických jatek k dodání nějakého kusu, prosilo mnoho zemědělců, aby jim byl jejich kus odebrán a vznikalo tím komisi zemědělské i vyživovací mnoho potíží i nepříjemností.

Přehled plnění dodávek: (neuveden)

zemědělské poměry a politika

Podíváme-li se nestranně na zemědělské poměry v naší obci, musíme říci, že je v obci několik řádných zemědělců, kteří plní své dodávky, ale vedle nich je celá řada zemědělců, kteří mají pole špatně obdělávané ‚špatně hnojená a své dodávky plní tak špatně, že jsou pokutováni. Tímto nedbalstvím pak trpí celá obec. Pracovních sil v hospodářstvích stále ubývá, někde i úmrtím hospodáře (Václav Jůza z čp. 38, kde zůstala jen vdova - sama nemocná -, neboť dcera studuje gymnasium v Klatovech a syn je zaměstnán v Nýrsku), takže při roztříštěných parcelách a manuelním způsobu obdělávání nemohou všechnu práci řádně zvládnout. Zemědělci pouštějí pozemky, které měli v nájmu. A tak přibývá v naší obci neobdělávané půdy. Již z minulých.let leží ladem pozemky,které kdysi patřily Karlu Šosovi z čp. 7, některé role patřící dříve k mlýnu čp. 65, jehož nynější majitelka Barbora Hulcová pracuje ve zdejší továrně Šumavan 04, „na Zářečí“ zarostla břízami 2m vysokými. Některé pozemky této majitelky obhospodařoval místní národní výbor. A tak se časy mění. Hlad po půdě přestává. Lidé kteří v první pozemkové reformě v r. 1920 zde v Kolinci si nabrali pozemky, ale vůbec na nich nehospodařili, neboť je okamžitě pronajímali, mají nyní pozemky, ale nemohou sehnat hospodáře. Proč se rozepisuji tak široce o této otázce? Výroba a distribuce průmyslových produktů přešla všeobecně ze sektoru soukromého do socialistického.

Nyní se veškerá pozornost upírá k socialistické výchově venkova. Po celý rok se konaly schůze a hovory s lidem, které buď přímo jednaly o této otázce, nebo měly jiné téma, ale přeměnou vesnice končily. Již v pátek dne 20. ledna uvítal předsedu krajského národního výboru (KNV) v Plzni, který promluvil v sále „Na radnici“ na téma „Současná mezinárodní situace a naše hospodářství“. Naplněný sál vyslechl celkem v klidu řeč prvního funkcionáře plzeňského kraje. V druhé části přednášky přešel řečník, jak se dalo i předvídat, i na smlouvy, dodávky a jednotná zemědělská družstva (JZD). Na dotaz zemědělců, proč nesmějí zabíjet vepře pro domácí spotřebu, když nedostávají lístky na maso a tuky a když většina z nich má splněnou dodávku na rok 1949 na 100%, uvedl předseda KNV, že „nevinní budou trpět s vinnými“, neboť občané v obci se musí sami postarati, aby liknaví hospodáři odevzdávali řádně. Tímto se docílí, že dodávky na konci r. 1950 budou řádně odvedeny, když si každý uvědomí, jaké potíže měl při loňském nesplnění dodávky. Po předsedovy KNV promluvil předseda okresního národního výboru (ONV) Thurnwald, taktéž o dodávkách,, hlavně o plánované vlně, které mají zemědělci odevzdati poměrně hodně. Předseda Thurnwald navrhl, že každý zemědělec, který nemá dostatečný chlévní prostor, mohl by ovce předat na letní a jarní měsíce do navrhovaného ovčince na Hartmanicku, což však nebylo uskutečněno.

Jak bylo shora pověděno, nedostali zemědělci nad 2ha zemědělské půdy potravinové lístky na maso, tuky, mléko. Z tohoto nařízení vzniklo, mezi zemědělci značné rozhořčení, obdobně loňskému., když zemědělci nad 15ha výměry nedostali s počátku roku šatenky na nákup textilií. V r. 1950 dostali, dle nařízení, šatenky všichni, kteří měli kladný postoj lidově-demokratické republice.

Na plánu dodávek a plánu výroby na rok 1950 se pracovalo až do 16. ledna, ponejvíce v hostinci u Frančíků čp. 55. V neděli 15. ledna se započalo s podepisováním zemědělských smluv: Jak při rozpisu výroby, tak i při podepisování smluv došlo k četným ústním potyčkám mezi předsedou vyživovací komise Karlem Komárkem, bývalým kamenickým mistrem v Kolinci čp. 144 a zemědělci.Tito často poukazovali, že v r. 1949 to byl stát, který nedodržel smlouvu, poněvadž neodebral hovězí dobytek, jak to bylo zemědělci smlouvou zajištěno. Koncem roku 1949 vznikla prý pak situace, kdy zemědělci měli plné stáje hovězího dobytka a družstva jej nechtěla brát s poukazem, že v zimní době k nám vozíme maso z ciziny a teprve v létě budeme pojídat maso naší produkce. Jak jsem již uvedl, hovořilo se na všech schůzích o přeměně způsobu zemědělské výroby. Byly to zejména schůze všech tří organisací komunistické strany Československa (KSČ), školení členů rady MNV, školení učitelstva v neděli dne 17. prosince v Sušici a j.

Propagace se však prováděla i jinak např. vyvěšováním informačních plakátů, zvláště na chodbách radniční budovy, sehráním divadelní hry “Kozí mléko“, kterou provedl dne 9. září odpoledne pro místní továrnu, večer pro ostatní veřejnost zdejší vojenský zeměměřičský oddíl, který zde přes léto pobýval. Ženské role v této hře obsadily čtyři zaměstnankyně zdejší továrny Šumavan 04. Hra tato pojednávala o novém hospodaření v JZD.

Propagace společných osevů na jedné trati (na př. pšenice všech rolníků při zachovaných mezích na jedné straně katastru obce), vyzněla naprázdno, právě tak jako práce ve skupinách.

traktory

Pro nábor pro nové formy zemědělské práce měly posloužit i traktory se čtyřmi samovazy, které byly dne 26. června převezeny ze státní strojní stanice (SSS) ze Sušice do zdejšího lihovaru, který tohoto roku ani minulého nepracoval. Podmínka pro obdělání půdy byla nejmenší plocha role 30 arů. Sazby pro jednotlivé práce byly tyto:
orba bez podmítky 1ha.....................................564,-Kč
orba s podmítkou 1ha.......................................450,-Kč
příprava půdy:
(vláčení, fréza) 1 hodiny...................................115,-Kč
sekání obilí kolem dokola 1ha...........................380,-Kč
sekání obilí se 3 stran 1ha................................420,-Kč
sekání obilí se 2 stran 1ha...............................460,-Kč
sekání obilí se 1 strany 1ha..............................500,-Kč
odvoz mrvy 1 hodina.........................................60,-Kč (plus 39Kčs na závozníka).

Ale i těchto mechanisačních prostředků bylo zemědělci málo použito. Pokusem pro společné práce zemědělské měly být výmlaty. Velké mlátičky měly sloužit i malým zemědělcům. Před úředním zásahem se chránili zemědělci tím, že sami si mlátičkami vypomáhali. úhrnem lze říci, že pro nové formy zemědělské výroby nebylo v tomto roce vykonáno nic.

Hledáme-li příčiny, proč ve zdejší obci nejsou zemědělci pro jednotná zemědělská družstva, zjistíme, že hospodáři vlastní slušný počet mechanizačních prostředků např. mlátičky i řezačky a výfuky, vyorávačky brambor, dvě elektrické dojačky (Frant. Denk čp. 80, Jos. Faltýn, čp. 23), 10 samočinných napajedel aj., do nichž investovali velké obnosy. Malí zemědělci (často tak zvaní kovozemědělci) mají poměrně malé předpisy, vyplývající z třídního rozpisu, které jim dovolí plodiny prodati na volném trhu, z tohoto výtěžku žíti aq mzdu svého povolání využíti k slušnému zvýšení své životní úrovně. Těmto malým zemědělcům se do JZD také nechce. Konečně není na sušickém okrese vzorného družstva, které by sloužilo zemědělcům za zdroj ponaučení a pomoci. K těmto družstvům sušického okresu, z nich nejbližší jsou v Přestanicích, Dlouhé Vsi, Hartmanicích, Kašperských Horách, nemají zdejší zemědělci důvěry, chytajíce se každé chyby i poplašné zprávy.

Nové rozpisy zemědělské výroby a dodávek na r. 1951 byly podle směrných čísel, dodaných okresním národním výborem v Sušici, zpracovány a sestaveny v měsíci listopadu a prosinci. Bylo postupováno systémem třídního rozpisu jako loňského roku (viz toto). Jako obvykle nejvíce potíží způsobil rozpis mléka.

Plánovaný stav k 30. 12. 1951.

Koně celkem 32z toho klisen 13
skot celkem 392z toho krav 171
vepřů celkem 150z toho prasnic 14
ovcí celkem 100--
kozy celkem 100--
slepice celkem 1020--
husy celkem 78--
počet úlů 64--
operativní plán zemědělské výroby a výkupu zemědělských výrobků v r. 1951
Druh Výměra v ha Sklizeň v q Dodávka v q
pšenice 21,- 347,- 7,-
žito 53,- 901,- 500,-
ječmen 10,- 145,- 35,-
oves 44,05 736,- 110,-
luštěniny jedlé 1,- 10,- 3,-
luštěniny krmné 1,- 14,- 0,5
brambory ranné 1,- - -
brambory polorané 1,- - -
brambory průmyslové 17,- 2465,- 1873,-
brambory pozdní 30,- 5357,- -
okopaniny krmné 5,- 1750,- -
olejniny 1,- 6,- 4,30
len sem. 1,- 3,- 1,50
len stonky - 17,20 17,20
seno - - 120,-
sláma - - 50,-.

újezdní tajemníci

S poměry hospodářskými souvisí i činnost újezdních tajemníků, kteří počátkem roku byli pro zdejší obvod se sídlem v Kolinci dva a sice Václav Vondrovský z Pozorky a Josef Žíla z Nezdic. Po odchodu Vondrovského zůstal újezdním tajemníkem Žíla, jehož práce zahrnuje pomoc a poradu všem místním výborům obvodu, ale jejíž těžiště je v otázkách zemědělských, jak to u zemědělských bývá. Kromě těchto dvou tajemníků byli zde sídlem dva žňoví důvěrníci, zodpovědní za řádný a plynulý průběh žňových a výmlatových prací. Pro stálou funkci okrskového důvěrníka v okrese sušickém byl v tomto roce vybrán zdejší občan Jan Běhavý, býv. truhlářský dělník z čp. 204.

lesní těžba

Těžba dříví se stává rok od roku svízelnějším oříškem pro nedostatek pracovních sil.. Zvláště v tomto roce se projevil, když zemědělci odmítli většinou pracovat v lese, poněvadž měli pracovati za mzdu a nesměli si brát odpad. Místní organisace KSČ chtěla pomoci dobrovolnými brigádami příslušníků strany, ale účast na těchto brigádách byla taktéž malá, že se muselo přikročiti k následujícím opatřením. V úterý dne 21. března se usnesli na poradě místní zemědělci s úředníkem lesního dohlédacího úřadu v Klatovech, že celou letošní těžbu dříví rozdělí rovnoměrně mezi všechny občany i bezzemky. Na jedno poplatné číslo připadla taková těžba:
1 plnometr kulatiny,
2,75 prostorového metru vlákniny, při čemž ostrouhaná polena na slabém konci mají býti 7 – 13 cm,
1 plnometr tyčí,
0,75 prostor. metru užitkového dříví pro řemeslníky,
1,5 prostor. metru palivového dříví.

Odměna za zpracování tyčoviny

Třída I. II. III. IV.
síla od 7-8cm od 9-10cm od 11-13cm od 11-13cm
délka od 6m od 8m do 12m přes 12m
odměna 2,30Kčs 3,20Kčs 4,50Kčs 7,-Kčs

V tomto roce bylo povoleno ONV-referátem práce v Sušici zaměstnati jako stálé dělníky: Frant. Matějovice, Václ. Varcollera, Ant. Sechtera, všechny z Kolince. Veškerá těžba dříví byla prodána Českost. stát. lesům, národní podnik, ředitelství les. závodu v Nepomuku jako výkupně surového dříví.

Celkem vyrobeno:
Kulatiny..............................198,34plm
tyčí.....................................267,-plm
doloviny..............................192,13plm
vlákniny..............................687,-plm
paliva..................................175,-plm
celkem...............................1329,-plm odměrné hmoty.

mandelinka bramborová

Dne 16. června 1950 se vyskytla poprvé v historií pěstování brambor ve zdejší obci mandelinka bramborová, která jak čteme z loňského zápisu, se již dříve vyskytla v Ústalči a jinde. Nejdříve byla zpozorována na pozemku Jakuba Vávry (č. kat 412/10 na Vrších) a na pozemku Antonína Housara (č. kat. 412/13 na Vrších a na Štolnách č. kat. 463/1)

První nález učinili žáci národní školy v Kolinci, kteří toho dne sebrali 13 brouků a větší počet larev a vajíček. Dne 13. června před tím nalezli žáci střední školy v Kolinci i dospělého brouka a ve čtvrtek dne 15. června jednoho brouka a více larev na rozhraní katastru obce Tajanov a Ujčín. V okolí Kolince se vyskytla v tomto čase na katastru obce Číháň a Hrádek a postupně se rozšiřovala na ostatní katastry. Ale i na našem katastru rozšířila na ostatní brambořiště, která byla pod stálou kontrolou žactva zdejších škol, všeho obyvatelstva při povinných hledacích akcích i o nedělích a mládeže plzeňské ze zdejší ozdravovny. Majitelé zamořených pozemků byli povinni kultury postřikovat a opatřit nápisy na tabulkách „Území zamořené mandelinkou bramborovou, vstup zakázán! Hromadný postřik byl proveden čtyřmi speciálními voznicemi „Azorami“, které byly pro jeden den pro zdejší obec zapůjčeny. Přes všechna opatření jsou obavy,aby příštím rokem se katastrofálně nerozmnožily.

inseminace

I v chovu dobytka dochází ke změnám a k novým pěstitelským směrům. Dne 15. prosince se konala informativní přednáška v sále „Na radnici“ o novém způsobu oplodňování krav. Přednášel přednosta nově zřízené inseminační stanice v Sušici. Naši zemědělci přistoupili k připojení naší obce do oblasti působnosti inseminační stanice v Sušici. Poplatek za jedno oplodnění krávy činí 150,-Kč, v čemž je započítána jízda zootechnikova, který vstřikne krávě stříkačkou býčí sperma, které veze s sebou chlazené ve zkumavce, dále všechny další inseminace, kdyby po první kráva nezabřezla, dále prohlídku březí krávy, (zkouška březivosti) po 3 měsících i ošetření krávy, jako výplachy, vyšetření příčiny neplodnosti apod. Za tím účelem se provede registrace všech krav v obci. Tím odpadnou dva plemenní býci, jejichž krmivové dávky poslouží dojnicím; přestanou rovněž starosti s chovateli těchto plemeníků, kteří je nechtějí chovati.

obchody

V tomto roce přešly takměř všechny obchody v Kolinci z rukou soukromých do sektoru socialistického.
Dne 15. ledna zanikla firma Václava Virta, obchodníka v Kolinci čp. 52 a obchod převzalo Západočeské konzumní družstvo (ZKD). Dosavadní majitel Václav Virt se svou manželkou zůstali jako zaměstnanci.

socializace distribuce, obchody

Od 5. dubna převzala „Narpa“ – národní podnik – obchod se smíšeným zbožím Blažeje Bulky v čp. 51. Od tohoto dne prodával tento podnik papír a kancelářské potřeby. Vedoucím se stal bývalý majitel.
Od 1. května bylo uzavřeno řeznictví Bedřicha Ondera v čp. 55. Majitel pracoval krátce ve zdejším skladu piva a pak počal dojížděti na skládku dřeva do Dlouhé Vsi a Sušice.
Tímto rokem přestala pracovat obuvnická firma Václava Ondera v čp. 176. Dělnictvo odešlo pracovat jinam. Majitel se svým synem Milošem převzal sběr odpadových surovin a hmot, který odpad vozil lehkým dodávkovým autem do Klatov.
Od pondělí dne 27. března byly znárodněny obchody, které převzaly Západočeské mlýny – národní podnik -, a byly to:
cukrářství Karla Kupky v čp. 206,
pekařství Václava Oudy v čp. 138,
pekařství Františka Leče v čp. 25.

Počátkem září započal Josef Kotoun, obchodník v Kolinci čp. 124, vyprodávati svoje zásoby v obchodě a v polovici tohoto měsíce svůj obchod uzavřel.
Posledním obchodem v Kolinci, který byl tohoto roku ještě v soukromých rukou, byla drogerie Františka Přády v čp. 24.

Ačkoliv bylo nařízeno rušení některých hostinců v obci, k zrušení nedošlo. Jen z hostince „Na radnici“ byla v měsíci září zřízena jídelna národního podniku Masna z Janovic s výčepem piva. Vedením podniku byl pověřen majitel hostince Robert Oliva s ženou Markétou. Zavírací hodinu má jídelna ve 22 hod. Dřívější nájemce hostince, Bohumil Smáha, se odstěhoval do svého domu čp. 209, který v r. 1948 koupil od Antonína Koudelky, a začal jezditi do Klatov, kde je zaměstnán v Jednotě, výrobně masitých výrobků.

Také zdejší továrna na pánské prádlo Šumavan 04, které byla letos takto přejmenována (dřívější jméno Panar), si zřídila svou závodní kuchyni přímo v továrně z bývalého bytu ředitele, takže zaměstnanci nemusejí z továrny k obědu vycházet. Dříve byla tato závodní kuchyně ve vedlejším hostinci Julia Bobka čp. 150. Letošního roku bylo zastaveno i mletí ve mlýně čp. 80 Františka Denka, takže moderní zařízení mlýna je nevyužito. Druhý kolinecký mlýn majitelky Barbory Hulcové je nečinný již delší dobu a úpole, jak bylo již řečeno, obhospodařoval místní národní výbor, něco jiní zemědělci a některá pole leží již několik let ladem. Mletí obstarávají mlýn Novákův v Ujčíně a Holubův v Puchverku.

Obchodování uhlím ve zdejší obci převzaly Uhelné sklady, se sídlem v Sušici. Místním vedoucím se stal František Kohout, syn rolníka z čp. 24. Uhlí se rozváží přímo ze železničních vozů z nádraží do bytů, rovněž tak dříví, jehož prodej byl umístěn ve zdejším lihovaru. Místní národní výbor přestal letošním rokem prodávati palivové dříví a jediným oprávněným prodejcem palivového dříví se staly Uhelné sklady.

zásobování

Na konci roku zůstaly potravinové lístky na toto zboží: cukr, maso, tuky, mléko a mýdlo, kteréžto potřeby lze však koupiti i na volném trhu za zvýšené ceny.Ostatní potraviny jsou volné.

Koncem roku se začal prodávat dvojí chléb: dosavadní 1 kg za 5,-Kčs a lepší 1 kg za 8,-Kčs, kterého má býti prodáváno na venkově 80% a zbytek chléb horší jakosti, a to, podle zpráv z tisku, aby chovatelé domácího zvířectva nemohli laciným chlebem krmiti dobytek.

Také přišly do prodeje nové druhy mouky. Dosavadní hladká mouka stála nezměněně 1kg 7,50Kčs, nová lepší hladká mouka stála 12Kčs.Dosavadní hrubá mouka – dvounulka – byla prodávána i dále 1kg za 13Kčs, nový druh hrubé mouky speciál 1kg za 21Kčs. Vánoční nákupy byly velmi silné, což svědčí, že životní úroveň širokých mas lidu se zvýšila.Zdejší cukrárna zavedla před vánočními svátky cukrářské výrobky se smetanou přibližně opět po 12 letech. Textilie i letošního roku se prodávaly jednak na body, jednak volně. Zboží je stále hodně hledáno, jak o tom svědčily fronty před naší prodejnou „Tep“, která prodává zboží na body.

poměry lidopisné

Na základě reformy manželského a rodinného práva a na základě zavedení povinného civilního sňatku vznikla potřeba jednotného systému státních matrik. Byl vydán proto zákon o matrikách č. 268/Sb. ze dne 7. prosince 1949, který pověřil funkci vedení matrik místní národní výbory.

soupis matrik

Koncem roku 1949 přestal u nás vésti matriky zdejší farní úřad. Dne 13. ledna 1950 uzavřel zástupce národního výboru v Kolinci církevní matriky, do nichž se více již nesmělo psát a sepsal všechny dřívější matriky vedené na farním úřadě.Rovněž tak učinil na farním úřadě v Mlázovech, které neměly svého faráře a bohoslužby i matriční záležitosti vykonával kolinecký vikář Jindřich Senft. Poněvadž matriky jsou důležitým dokumentem historickým pro každého regionálního pracovníka, uvedu soupis církevních matrik, které jmenovaného dne 13. ledna 1950 byly na zdejším farním úřadě shledány:
Kolinec – matrika společná sign. A r. 1644 - 1756 – 35 stran
Kolinec – matrika společná sign. A r. 1703 – 1733 – 156 stran zápisů a narození všech vesnic obvodu a 34 stran zápisů oddavek všech vesnic obvodu.
Kolinec – matrika společná sign. Ba r. 1733 – 1793 má 763 stran všech vesnic obvodu,
Kolinec – matrika společná sign. D r. 1794 – 1818 obsahuje 29 stran zápisů oddavek, 165 stran zápisu narození, 67 stran zápisů úmrtí.

Kniha narození sign. Af r. 1818 – 1832 má 189 stran a obsahuje obce: Kolinec, Jindřichovice, Mlázovy, Lukovitě, Boříkovy, Bernartice, Vlčkovice.
Kniha narození sign. Ag r. 1833 – 1848 má 179 stran
Kniha narození sign. Ah r. 1848 – 1865 má 171 stran
Kniha narození sign. Ak r. 1865 – 1900 má 376 stran
Kniha narození sign. Al r. 1901 – 1919 má 183 stran
Kniha narození sign. Am r. 1919 – 1949 má 245 stran
Kniha manželství sign. E r. 1818 – 1833 má 45 stran
Kniha manželství sign. F r. 1833 – 1849 má 43 stran
Kniha manželství sign. G r. 1850 – 1891 má 147 stran
Kniha manželství sign. H r. 1892 – 1922 má 171 stran
Kniha manželství sign. I r. 1923 – 1949 má 137 stran
Kniha zemřelých sign. F r. 1818 – 1839 má 92 stran
Kniha zemřelých sign. G r. 1840 – 1891 má 161 stran
Kniha zemřelých sign. H r. 1892 – 1927 má 147 stran
Kniha zemřelých sign. CH r. 1928 – 1949 má 92 stran
Kolinec – index k matrice (společný) 1740 – 1784
Kolinec – index k matrice (společný) 1784 – 1854
Kolinec – index k matrice (společný) 1855 – 1944
Kolinec – index k matrice (společný) 1945 – 1949
Jindřichovice – společná matrika sign. D r. 1794 – 1818 má 137 stran
Vlčkovice – společná matrika sign. D r. 1794 – 1818 má 60 stran

Na faře v Mlázovech byly sepsány tyto matriky:
Mlázovy – matrika společná sign. Bb r. 1756 - 1784 má 191 stran
Mlázovy – matrika společná sign. C r. 1784 - 1793 má 74 stran
Mlázovy – matrika společná sign. r. 1794 - 1817 obsahuje zápisů narození 64 stran, zápisů oddavek 18 stran, zápisů úmrtí 52 stran.

Kniha narození sign. T II r. 1848 – 1867 má 188 stran a zahrnuje obce Mlázovy, Bernartice, Boříkovy, Lukovitě.
Kniha narození farní osady mlázovské sign. T III r. 1868 – 1887 má 320 stran
Kniha narození farní osady mlázovské sign. T IV r. 1887 – 1910 má 199 stran
Kniha narození farní osady mlázovské sign. r. 1911 – 1938 má 138 stran
Kniha narození farní osady mlázovské sign. T VI r. 1938 – 1949 má 40 stran

Knihy oddaných farní osady mlázovské:
sign. T II r. 1849 – 1896 má 230 stran
sign. T III r. 1896 – 1930 má 139 stran
sign. r. 1931 – 1949 má 54 stran

Knihy zemřelých farní osady mlázovské:
sign. T II r. 1848 – 1896 má 277 stran
sign. T III r. 1896 – 1927 má 100 stran
sign. T VI r. 1928 – 1949 má 39 stran
Lukovitě – společná matrika r. 1794 – 1818, obsahuje: zápisů narození 38 stran, zápisů oddavek 14 stran, zápisů úmrtí 36 stran
Bernartice – společná matrika r. 1794 – 1818, obsahuje: zápisů narození 38 stran, zápisů oddavek 14 stran, zápisů úmrtí 34 stran
Boříkovy – společná matrika r. 1794 – 1818, obsahuje: zápisů narození 38 stran, zápisů oddavek 14 stran, zápisů úmrtí 34 stran
Index matrik společný farní osady mlázovské r. 1748 – 1920 má 89 stran
Abecední seznam narozených, oddaných a zemřelých, r. 1920 – 1949.

matriční obvod

Kolinec se stal sídlem matričního obvodu, k němuž byly přičleněny tyto obce: Jindřichovice, Střítěž, Ujčín, Mlázovy, Lukovitě, Brod, Vlčkovice a Čermná. Dne 4. ledna dostal místní národní výbor v Kolinci od okresního národního výboru v Sušici 27 knih (pro každou obec 3), totiž: knihy narození, knihy manželství a knihy úmrtí. Později se však sňatky ze všech obcí zapisovaly do knihy manželství obce Kolinec.

matrikář a tajemník Emanuel Krýsl

Matrikářem se stal tajemník MNV v Kolinci Emanuel Krýsl a zástupcem matrikáře odb. učitel Frant. Mára, městský archivář a kronikář (1. 1. 1950). Aby mohli tuto funkci vykovávat, byli školeni na kursech v Sušici. Roční odměna matrikáře činí 9.000Kčs.

Podle nového zákona o rodinném práva stal se povinným sňatkem sňatek civilní, který bude uzavírán před předsedou místního národního výboru pověřeného vedením matrik.

oddací síň

Pro tento účel zařídil MNV v Kolinci velkou místnost v I. patře radniční budovy jako oddací síň. Tato místnost sloužila před tím jako zasedací síň. Okolo stěn byly velké regály, které byly předělány a postaveny na chodbu. Stará sešlá dřevěná podlaha byla vytrhána a položena nová, místnost byla vymalována, koupeny záclony, zavěšen krásný lustr, mezi dvě okna východní stěny zavěšen státní znak. Před touto stěnou bylo položeno dřevěné podium se stolem oddávajícího. Na koberci před stolem oddávajícího byla postavena dvě křesla pro snoubence. V místnosti byl umístěn amplion, který reprodukoval hudbu z gramo-radia umístěného ve vedlejší kanceláři. Duetto ze Smetanovy „prodané nevěsty“, sexteto z téže opery, fantasie pro housle na píseň „Lásko, Bože, lásko …“ doplňovaly a podmalovaly vlastní oddací obřad. Nevýhodou této oddací síně je nedostatek místa pro úpravu svatebčanů a čekárna. Také těžká pokladna (tresor), která nemůže býti pro nedostatek místa z oddací síně odstraněna, nepřispívá jí na pěkném vzhledu.

V této oddací síni se konal první civilní sňatek dne 11. února v sobotu a sice Frant. Aušprunga z Buršic č. 20, strojního zámečníka 22 let starého a Blaženy Kotalové, tovární dělnice fy. Šumavan v Kolinci, bytem v Černé č. 3, 22 let stará. Oddávající byl učitel Jaroslav Drachovský z Kolince čp. 172, který zastupoval místopředsedu MNV, za přítomnosti zástupce ONV v Sušici dr. Hoška. Při tomto prvním sňatku účinkovalo místní smyčcové kvarteto. Místní národní výbor dal novomanželům jako prvním, kteří v této oddací síni byli oddáni, dar 5000Kčs.

Prvním zápisem vůbec v těchto matrikách chovaných při MNV v Kolinci byl v knize úmrtí obce Vlčkovice a sice chorvatské příslušnice Antonie Jílkové, která byla vdána za někdejšího občana vlčkovického a která zde žila řadu let. První zápis narození byl Růženy Sýkorové, dcery Petra Sýkory z Lukovišť čp. 24, narozené dne 5. ledna 1950.

Dalšími oddávajícími byl předseda MNV Jaroslav Vích, člen rady MNV Otto Novák, člen rady MNV MUDr. Emil Vančata, předseda MNV Frant. Novák. Oddávajícím má býti podle zákona v prvé řadě předseda MNV, který však může se souhlasem rady MNV touto funkcí pověřiti člena nebo zaměstnance MNV.

počet narozených, zemřelých a sňatků v Kolinci

NarozeníCelkem ZemřelíCelkem Sňatky(on neb ona z Kolince)
Mužské pohlaví Ženské pohlaví Mužské pohlaví Ženské pohlaví
10 7 17 10 2 12 10

úmrtí

Jako loňského roku tak i letošního skosila neúprosná smrt dva mladé krásné životy. Dne 29. srpna zemřela 17letá Marie Naušová, tovární dělnice z čp. 121 na břišní tyfus. Zesnulou doprovodilo na poslední cestě na zdejší hřbitov za teskného pískání tovární parní píšťaly mnoho lidí a takměř celé osazenstvo zdejší továrny Šumavan 04, ve které zesnulá pracovala. Její 14letý bratr Josef byl v době jejího úmrtí také v klatovské nemocnici nemocen břišním tyfem. Dne 5. října dotrpěl po dlouhé zákeřné nemoci (tuberkulosa plic) 25letý technický úředník Josef Trojan, syn Matěje Trojana, zámečníka z čp. 90. Odešel za rok za svým kamarádem Antonínem Holákem; oba dva, plni mladého nadšení a plánů, klesli na prahu života. Už neuvidíme oba společně zabrané do práce nad rozebraným motocyklem před domem čp. 90.

Předčasně odešel se světa dne 14. listopadu zdejší rolník Václav Jůza z čp. 38 ve věku 52 let na nádor na ledvinách.Byl velmi činným ve veřejném životě. Po dobu 20 let byl činovníkem zdejší Kampeličky, předsedou újezdní školní rady aj. ? zemřel Jan Zajíc, řídící učitel ve výslužbě, který zde v Kolinci trávil jeseň svého života. Pocházel ze zdejší rodiny Zajíců z čp. 42, známých hudebníků. Celou svoji učitelskou dráhu prožil však ponejvíce na Chodsku. Posledních několik let prožil v Kolinci, kde byl znám jako dobrý společník svou jadrnou řečí i vzpřímenou postavou.

Ze starých kolineckých usedlíků zemřeli:
Matěj Pavlík z čp. 87 na „Ovčíně“, v 85 letech, který byl posledním kolineckým tkalcem,
Jan Krysl, dlouholetý listonoš v Kolinci z čp. 56 v 66 letech, výborný houbař, žijící tichým životem, popásaje bílé kozy na stráních u židovského hřbitova,
Vojtěch Pavlík, zahradník v Kolinci čp. 63 v 78 letech, který tichým nosovým hlasem pobízel Malinu a Pyrgalu svého potahu takměř do poslední chvíle,
Matěj Dolejš z čp. 114, úpravčí trati ČSD ve výslužbě ve 72 letech, který vychoval 11 řádných dětí, který i ve stáří byl stále činný a dělal, kde ho bylo třeba, ať již to bylo sekání dříví pro školu, nebo práce pro obec neb soukromníky,
Františka Jánská z čp. 223 v 76 letech, která pocházela ze staré zdejší rodiny Hošťáků.

To byli zdejší rodáci, nebo dlouholetí obyvatelé. Jména tato se tu v Kolinci držela posledních 200 let. Ubývá těchto jmen v obci, rozptylují se do světa a na jejich místa přicházejí nová, která se udrží v Kolinci jen krátce a opět se ztrácejí v rušném světě. Další zemřelí byli delší dobu kolineckými občany:
majitel trafiky, čp. 174 Rudolf Boublík, hlučný a veselý, a věčně s hořící cigaretou, který zemřel v 55 letech, Karel Jiřík, dělník z čp. 169, zemřelý rovněž předčasně v 53 letech.

V souvislosti s úmrtími není bez zajímavosti, že bylo v tomto roce napočítáno zde 80 vdov.

celostátní sčítání 1950

Od 1. do 10. března se konalo ve zdejší obci jako v celém státě sčítání lidu s udáním jeho povolání, domů, parcel, pozemků, ovocného stromoví, hospodářských strojů apod. Bylo to nejpřesnější a nejdůkladnější sčítání, jaké dosud bylo. Sčítání prováděli v Kolinci sčítací komisaři z řad učitelstva:
řed. národní školy Frant. Košťálek,
řed. střední školy Otto Novák,
Učitel Jaroslav Drachovský.

Škoda, že ministerstvo vnitra prohlásilo tyto statistické výsledky za tajné, neboť by nám poskytly ucelený pohled na životní úroveň našich spoluobčanů v polovině 20. století.

Toho roku bylo v Kolinci 1080 obyvatel. Počet rozhlasových koncesionářů byl ke dni 1. ledna 1950 224, to znamená, že takměř v každém domě byl jeden rozhlasový přijímač. Počet telefonních účastnických stanic připojených na hlavní telefonní ústřednu v Kolinci byl k témuž dni 29. Doručovací obvod kolineckého poštovního úřadu byl do 5. března 1950: Kolinec, Čermná bez Kašovic, Ujčín, Mlázovy, Lukovitě, Hradiště, Boříkovy, Vlčkovice se Smrčím, Brod, Číhaň, a Nový Dvůr. Po tomto dni přibyly ještě: Jindřichovice, Sluhov a Bernartice. Počet poštovních sil: přednosta, telefonistka a 3 listonoši.

občanské průkazy

V letních měsících si podávali občané žádosti o vydání nových občanských průkazů. Tyto průkazy byly v měsíci listopadu vydávány. Budou sloužiti nejen jako průkaz totožnosti osoby, budou nahrazovati i některé osobní dokumenty: bytovou přihlášku, křestní list, křesní listy manželky, dětí mladších 15 let, rodinný stav, osvědčení o státním občanství, oddací list, pracovní průkaz; osvědčuje branný poměr a dobu presenční služby, krevní skupinu, potvrzuje vydání řidičského průkazu, zbrojního pasu nebo loveckého lístku, oprávnění k nošení vyznamenání.

Dne 11. března se vrátil po 3letém pobytu v Argentině odb. učitel Jan Trojan, zdejší rodák, který působil v Buenos Aires jako učitel českých a slovenských dětí. Po příjezdu nastoupil na své bývalé místo učitelské v Nýrsku.

Dne 27. března se odstěhoval z Kolince do Sokolova dosavadní správce zdejšího družstevního lihovaru Frant. Pohořský, který byl v Kolinci přes 20 let. Byl znám jako dobrý hudebník-samouk a veselý společník.

hraniční pásmo

Dnem 1. dubna bylo zřízeno při zdejším správním obvodě podél státní hranice hraniční pásmo. Vnitřní hranici tohoto pásma tvoří: silnice ze Železné Rudy přes Novou Hůrku, Paseky až na místo, kde tato silnice odbočuje do Prášil, dále silnice přes Zadní Chalupy do Prášil (silnice v Prášilech je volná pro průjezd), dále silnice na Gruberg, kde odbočuje pak vnitřní hranice hraničního pásma po zelené značce na Seeberg, Novou Studnici, Zelenou Horu do Srní. Na katastru obce Srní tvoří pak hranici vnitřního pásma plavební kanál od osady Mosau až po silnici vedoucí na Modravu. Dále pak podél tohoto kanálu až do Modravy. Do tohoto pásma je vstup pro osoby bez povolení okresního národního výboru v Sušici zakázán.

odsouzení – monstrproces v Sušici

V souvislosti s agentem západních mocností zastřeleným v Kolinci v listopadu minulého roku byly po pětitýdenním přelíčení konaném před lidovým soudem v sále sokolovny v Sušici odsouzeny četné osoby: Anna Holečková, svobodná dělnice zdejší továrny Šumavan 04, bytem v Puchverku, která dělala spojku agentovi, byla odsouzena na 6 let do žaláře, pro převádění přes hranice byl odsouzen býv. majitel velkostatku v Podolí Luňák na 12 let žaláře. Mezi odsouzenými byly četné osoby z Velhartic, dále z Čachrova a různých míst pošumavského kraje.

V létě tohoto roku byl také odsouzen Antonín Novák, syn zdejšího strojníka Jana Nováka z čp. 165 pro podobné činy na 15 let žaláře.

odvody

Letošní odvody branců se konaly prvně v Sušici v sobotu dne 18. března. Šla pouze 2. a 3. třída. Ve 2. třídě šli 3 branci a odvedeni 2, ve 3. třídě šlo 7 branců a odvedeni 4, celkem 10 branců a 6 odvedených. Zdejší hudba Václava Kněze doprovodila každého odvedeného do jeho domova. Prvně také odpadly umělé květiny, jimiž bývali vždy odvedení ozdobeni. Večer v sále „Na radnici“ byla uspořádána veselice pro brance spojená se zábavou Josefovskou, kde účinkovaly dvě hudby a sice dechová Václava Kněze z Kolince a jazzový orchestr Brabcův z Lub. Před nastoupením vojenské presenční služby dne 18. září večer konal se v hostinci u Bobků čp. 150 aktiv branců ze všech okolních vesnic.

Na večeru zpíval pěvecko-recitační kroužek střední školy a promluvil desátník sušické posádky o nových povinnostech vojáka, od 1. října t. r., kdy vstoupí v platnost nový kázeňský řád pro vojáky. Po přednášce odpovídal na jednotlivé dotazy o vojenské službě. Po kulturním programu se konala taneční zábava za zvuku vojenské hudby ze Sušice.

poměry kulturní

školství

Počátkem toho občanského roku 1950 odešel ze střední školy ing. Mádle a místo něho nastoupil na tuto školu mladý profesor Karel Jindřich z Chlumčan, který zde působil do prázdnin a pak odešel do Žihobec. Jinak se učitelský sbor střední školy nezměnil ani ve zbývající části tohoto kalendářního roku. Z národní školy odešla učitelka Smetanová, která byla delší dobu nemocná a místo ní učila mladá učitelka Vaňková. Učitelka Smetanová se stala kresličkou v anatomickém ústavu lékařské fakulty v Plzni. Po prázdninách vystřídal Vaňkovou absolvent gymnasia Kalivoda z Dobřívě u Rokycan. Ostatní členové národní školy se nezměnili ani ředitelka mateřské školy. Letošní zahájení školního roku 1950-51 bylo provedeno slavnostním způsobem. V pátek dne 1. září se konal všemi školními dětmi školy mateřské, národní i střední průvod obcí. Po průvodu se konala na dvoře střední školy vlastní slavnost, které se zúčastnila i veřejnost, zástupci úřadů a armády. Po přečtení závazků žactva i učitelstva byl vyslechnut rozhlasový projev ministra školství dra Zdeňka Nejedlého.

V tomto školním roce bylo zapsáno:

chlapců děvčat
do mateřské školy: ? ?
do národní školy 43 62
z toho z Kolince: ? ?
do střední školy: ? ?
z toho z Kolince: ? ?
Celkem měly školy v tomto roce takový stav:
chlapců děvčat
mateřská škola: ? ?
národní škola: 43 62
střední škola: ? ?

Poněvadž při 6třídách střední školy stačila budova této školy, bylo zanecháno vyučování jedné třídy střední školy v budově národní školy u kostela.

Do gymnasia v Sušici tohoto roku chodili:
Bruner Pavel, syn rolníka z čp. 55,
Paleček Zdeněk, syn správce Hospod. družstva v Kolinci čp. 159,
Seidl Václav, syn rolníka z čp. 18,
Mráz Bohumil, syn býv. četnického vrchního strážmistra čp. 172.

Gymnasium v Klatovech navštěvovali:
Pavezová Marie,dcera rolníka z čp. 18,
Onderová Zdeňka, dcera býv. výrobce obuvi, nyní sběrače odpadových hmot z čp. 176,
Jůzová Věra, dcera rolníka z čp. 32,
Němcová Božena, dcera lesního z čp. 1,
Pavlík Václav, syn rolníka z čp. 45,
Hosnedl Karel, syn býv. obchodníka dobytkem, nyní pomocného dělníka z čp. 177,
Košťálek František, syn řed. nár. školy z čp. 196.

Letošního roku byla nově utvořena pedagogická gymnasia pro vzdělání příštích učitelů a sice nejbližší v Plzni. Do tohoto gymnasia vstoupila do první třídy:
Lerachová Helena, dcera domovníka Václava Leracha ze zdejší továrny Šumavan.
Do III. tř. tohoto gymnasia vstoupili:
Drachovský Jaroslav, syn zdejšího učitele z čp. 172,
Pohlová Jaroslava, dcera zaměstnance skladu piva z čp. 91,
Lindová Jarmila, dcera zdejšího přednosty železniční stanice.

Ze zdejší obce studovali na vysokých školách tito studenti:
Hořica Václav, syn zdejšího odb. učitele, studuje zvěrolékařství,
Kupka Jaroslav, syn zdejšího cukráře z čp. 206, studuje tělocvik,
Matas Jiří, syn zemř. Artuše Matase, aktuárského ředitele v. v. z čp. 212, studuje komerční vědy,
Zajíc Vladimír, syn zemř. Aloise Zajíce, hostinského z čp. 150, studuje chemii,
Machačová Miroslava, dcera zemř. zdejšího odb. učitele Miroslava Machače z čp. 69, studovala práva a byla dne 3. prosince ve velké aule Karolina Karlovy university v Praze prohlášena doktorem věd právních a státních.

Na sociálně-zdravotní škole v Sušiči studují:
Pihlerová Anna, dcera úředníka zdejší továrny Josefa Pihlera z čp. 222,
Procházková Růžena, dcera kameníka Ferdinanda Procházky, kameníka z čp. 37,
Kohoutová Emilie, dcera tesaře Václava Kohouta z čp. 210.

Tutéž školu v Klatovech navštěvuje:
Jana Hosnedlová, dcera býv. obchodníka dobytkem, nyní pomocného dělníka z čp.177.

Školu stejného druhu v Plzni navštěvuje:
Nováková Alena, dcera strojníka Jana Nováka z čp. 165.

Vyšší stavitelskou školu v Plzni studuje Jan Krýsl, syn Martina Krýsla, zedníka z čp. 145.

Na vojenské škole, která je přípravkou pro vojenskou akademii, studují:
Hosnedl Emanuel, syn Emanuela Hosnedla, výpravčího čsl. stát. drah z čp. 142,
Kopp František, syn Vojtěcha Dolejšího, pomocného dělníka, čp. 2.

Dnem 1. ledna 1950 byly v zemích českých zákonem čís. 279/1949, Sb. o finančním hospodaření národních výborů zrušeny školní obce a školní újezdy. Výdaje a příjmy dosavadních školních obcí jsou výdaji jednotného rozpočtu místního národního výboru v obci sídla školy. To znamená, že věcný náklad školský bude hrazen od 1. ledna 1950 v rámci jednotných rozpočtů národních výborů státem. Posledním předsedou újezdní školní rady byl v tomto roce zemřelý Václav Jůza.

kulturní podniky

Kulturní podniky v obci v tomto roce byly ponejvíce záležitostí školy, zvláště pěvecko-recitačního kroužku. Dále uvedu kulturní podniky a události v časovém sledu:
Ve středu dne 22. února v předvečer dnu Rudé armády promluvil v kreslírně střední školy major Sušické posádky o významu Rudé armády a zazpíval pěvecký kroužek střední školy. Účastníků bylo velmi málo, ponejvíce ženy.
V úterý dne 7. března ve 20 hodin se konala oslava 100. výročí narozenin Tomáše Garriqua Masaryka v kreslírně střední školy. Promluvil ředitel střední školy Otto Novák na těma “Nový názor na TGM“.

MDŽ

Ve středu dne 8. března ve 20 hodin se konal večer u příležitosti “Mezinárodního dnu žen“, který zahájil ředitel střední školy Otto Novák, pak promluvila ředitelka mateřské školy Marie Barborková-Tušková o mírové konferenci žen. Pěvecko-recitační kroužek zazpíval a zarecitoval pásmo.

Ve čtvrtek dne 16. března sehrál I. cikánský soubor z Velkého Šariša v sále “u Bobků“ čp. 150 divadelní hru “Hořící cikánský tábor“ za režie autorky hry. Provedení bylo slabé, ale béře-li se v úvahu, že všichni herci-cikáni-jsou mladí lidé a nováčci na jevišti, můžeme říci, že postupem času mohou našim lidem ukázat leccos zajímavého z cikánského folkloru. Účast byla velká, ale většina obecenstva, nepochopivše velký krok od potulného života cikánů k tvořivé práci, odcházela neuspokojena.

STM -1. místo v okrese

V sobotu dne 18. března se zúčastnil pěvecko-recitační kroužek žáků střední školy v Kolinci v počtu 60 žáků soutěže tvořivosti mládeže v Sušici. Předvedl pásmo recitací básníka Jiřího Wolkera a jiných a národních písní v trojhlasé úpravě i budovatelských písní s doprovodem kytary vedoucího kroužku odb. učitele Karla Kondra. Soubor se umístil v této soutěži ve své kategorii na prvním místě v sušickém okrese.

loutkové divadlo

Od počátku roku, jakož i v druhé polovici minulého roku oživlo opět loutkově divadlo, které je pevně instalováno v jedné místnosti v budově národní školy u kostela. Největší zásluhu o toto oživení má ředitel národní školy Frant. Košťálek a zdejší knihovník Josef Pihler, úředník továrny Šumavan. Řada místních dospělých občanů nezištně účinkuje na představeních pro mládež i dospělé každou neděli odpoledne i některý večer v týdnu.

dům kultury

Dne 22. února měl přednášku pro školu a večer při schůzi členů Družstva pro postavení Domu kultury v Kolinci, kulturní patron zdejšího kraje výtvarník Krejčí. nábor hornických učňů Dne 15. května v pondělí navštívili horničtí učni ze Sokolova ve slavnostních uniformách naši školu, kde předvedli propagační pásmo k náboru hochů do hornictví. Večer toho dne předváděli toto pásmo mladí horníci v Sušici, kamž dovezli a opět přivezli zdarma autobusy kolinecké občany.

OAV NF

Dne 17. května večer uspořádal okresní akční výbor Národní fronty (OAV NF) v Sušici přednášku v sále “Na radnici“ na téma “Mírové hnutí“, kterou přednesl zástupce krajského akčního výboru Národní fronty (KAV NF) v Plzni, Stehlík. Na přednášce bylo přítomno asi 70 lidí, z toho 20 z vesnic.

Tohoto roku i předcházejícího byla představení zdejšího biografu, dříve v majetku tělocvičné jednoty Sokol, nyní v majetku státu, tak málo navštěvována, takže se představení někdy ani nekonala. Pravidelně se mělo hráti v sobotu večer, v neděli odpo1edne a večer. I když se nekonal žádný jiný podnik v Kolinci, nesešlo se často potřebných 30 osob na představení, aby vstupným kryly režii tohoto představení. Při zjištění příčiny tohoto nezájmu na filmových představeních bylo mi odpověděno, že válečných filmů, filmů s tendencí zvýšiti pracovní morálku a filmů sovětských je promítáno přespříliš.

cirkus Berousek

V pondělí dne 12. a úterý dne 13. června zavítal do Kolince cirkus Bernes (dřívější majitel Berousek), který nyní je zapojen do Československých cirkusových podniků, národní podnik. Těmito podniky disponuje nyní ministerstvo informací a osvěty.

artista Tříska

Ve čtvrtek a pátek dne 15. a 16. června zavítal do Kolince artista Tříska, který uspořádal produkce na vysokém stožáru a šikmém laně. Návštěvy na obou podnicích byly slabé, protože to bylo v době senoseče.

hasičské cvičení

V neděli dne 16.července se konalo hasičské cvičeni a sjezd. Byly přítomny četné sbory až od Nýrska.

TOZ

Dne 23. a 24. července uspořáda1 místní oddíl zeměměřičský Vojenského zeměpisného ústavu v Praze za spoluúčasti zdejších organisací kulturně-tělocvičné slavnosti. Již v sobotu dne 24. července odpoledne se konaly na hřišti “Sokola“ u koupaliště závody TOZ (Tyršův odznak zdatnosti) v různých tělocvičných disciplínách, jichž se mohli zúčastnit i civilisté, dále zápasy v kopané a vollay-ballu. Večer téhož dne vyhrával v městském parku vojenský jazz k tanci. Dopoledne v neděli se konaly další zápasy, taktéž odpoledne. V neděli se konal večer v parku kulturně-zábavný večer při táborovém ohni. Při večeru účinkoval vojáci recitacemi, sólovými i sborovými zpěvy, hudebními čísly i veselými scénami.

Švermův soubor

Ve čtvrtek dne 31. srpna přijel do Kolince vojenský oddíl z Klatov zvaný “Švermův soubor“, který v sále “u Bobků“ předvedl pásmo “Vítězný boj“ k výročí slovenského povstání. Pro tento večer agitovali originálním způsobem. Několik členů hudebního souboru jelo pomalu na nákladním autě Kolincem a vyhrávali. Večer podali pásmo velmi realisticky, dokonce stříleli na jevišti z automatů. Po pásmu se konala taneční zábava.

divadelní hra “Kozí mléko“

Jak jsem již dříve uvedl, (viz stať o zemědělství), sehrál zdejší vojenský oddíl dne 9. září divadelní hru “Kozí mléko“.

Dne 27. září ve čtvrtek večer se konaly v kreslírně střední školy hovory učitelstva v rámci “Hovorů s lidem“, kteréžto hovory konalo zdejší učitelstvo ve všech okolních vesnicích. Na večeru zazpíval opět pěvecko-recitační kroužek střední školy a referát měl řed. střední školy Otto Novák. Účast, jako velmi často, byla malá. Není se ani co divit při tolika podnicích, které jsou v Kolinci konány včetně všech schůzí různých organisací. Pořad tohoto večera měl seznámit rodiče děti s novou školou a prací v ní.

Ve čtvrtek dne 5. října zavítal do zdejší školy zástupce armády četař aspirant ze Sušice a promluvil si s našimi dětmi o armádě ke dni armády, který byl stanoven na 6. října, to jest den, kdy Rudá armáda spolu s 1. československým sborem v SSSR vstoupila v prostoru Dukelského průsmyku na půdu Československé republiky.

oslava Rudého práva

V pátek dne 6. října večer se konal v hostinci u “Bobků“ slavnostní večer na paměť 30. výročí založení komunistického časopisu“Rudé právo“. Přesto, že bylo obecenstvo zváno jednotlivě dům od domu, byla účast malá. Na večeru hovořil redaktor Rudého práva Mašek ze Sušice.

V neděli dne 8. října večer se konal v sále hostince u Bobků slavnostní večer na oslavu československé armády, na němž zazpíval pěvecko-recitační soubor střední školy a promluvil štábní kapitán Neruda ze Sušice o významu československé armády. Kromě dětí a několika vojáků zdejší posádky bylo večeru přítomno 25 lidí.

VŘSR

Oslava Velké říjnové revoluce se konala pro školu dne 7. listopadu odpoledne.Na této oslavě zazpíval opět pěvecko-recitační kroužek střední školy 1/4 hodinku ruských písní. Byl také odeslán pozdrav úderníkům a údernicím místní továrny, Šumavan a slavnostně vyhlášen hornický učeň Karel Bejvl, žák II.a střední školy, syn zaměstnance MNV Norberta Bejvla z čp. 67. Po této oslavě účinkoval pěvecký soubor na oslavě ve jmenované továrně. Pro veřejnost byly oslavy Velké říjnové revoluce konány jen v Sušici, Kašperských Horách a Kolinci. Na této oslavě v Kolinci promluvil dne 7. listopadu večer v sále u Bobků poslanec Hajšman z Plzně za opětného účinkování pěvecko-recitačního kroužku střední školy.

natáčení rozhlasu

Dne 13. listopadu dopoledne přijelo do naší střední školy auto československého rozhlasu z Budějovic a natáčelo na zvukový pás národní české písně, ruské písně a budovatelské, které přednesl pěvecký kroužek střední školy. Tento pás byl hned ostatním žákům přehrán. Po tomto natáčení zazněly písně našich dětí z budějovické rozhlasové stanice přes okruh M (to jest spojené vysílače Mělník, Plzeň, Brno II, České Budějovice, Ostrava a Jihlava; v relaci z Budějovicka zazpívaly s doprovodem kytary a za řízení odb. učitele Karla Kondra české písně jako část nahraného pásma. Za toto natáčení dostal kroužek 1900,-Kč, kterýžto obnos použije k úhradě jízdného na výlet. Dalšího úspěchu dosáhly děti, když v sobotu dne 18. listopadu získaly na okresní všeodborové konferenci v soutěži první cenu a krásnou broušenou vázu s věnováním.

SČM

V listopadu převzal učitelský sbor střed. ško1y patronát nad závodní skupinou Svazu české mládeže zdejší továrny Šumavan 04. Učitelé budou pomáhat dělnické mládeži při kulturní činnosti.

vánoční prodej knih

Od 3. prosince do 10. prosince byly ve zdejší obecní veřejné knihovně vystaveny knihy pro vánoční nákup. Ceny těchto knih jsou opravdu nízké, takže byl o ně velký zájem.

V neděli dno 10. prosince dopoledne byl uspořádán v sále hostince “Na radnici“ mírový projev, na němž promluvili delegáti II. světového kongresu obránců míru ve Varšavě Karel Doutnáč, elektrosvářeč ČKD Sokolovo a tavič Bouček z Plzně. Oba jmenovaní přednesli usnesení varšavského kongresu a uvedli své osobní zážitky s delegáty jiných zemí, hlavně západních. Na tomto projevu byla opět malá návštěva pouze asi 40 osob.

divadelní hra “Lakomec“

V úterý dne 1. prosince sehráli žáci vyšší hospodářské školy v Klatovech divadelní hru Molierovu “Lakomec“ v sále u Bobků. Odpoledne hráli pro žactvo střed. školy, večer pro dospělé. Studenti se zhostili svého úkolu dobře, zvláště maskováním i mimikou. Kultura slova byla trochu zanedbávána. Návštěva byla silná, způsobená hladem místního obyvatelstva po divadle. Místní spolky a organisace nesehrály tohoto roku ani jednu divadelní hru, ačkoliv dříve, zvláště v době předválečné bylo sehráno ročně několik her a návštěvy byly vždy velmi silné. V čem tkví příčina? Ti lidé, kteří byli dříve velmi činnými ochotníky, jsou dnes velmi zaměstnáni schůzemi a i jinak zaneprázdněni, takže na nacvičování divadelní hry, které vyžaduje mnoho večerů, nemají čas.

dějiny městečka

Ve středu dne 13. prosince zahájil místní kronikář a archivář, odb. učitel Frant. Mára v kreslírně střední školy cyklus přednášek o dějinách našeho městečka úvodní přednáškou “Vznik a vývoj města Kolince“. Na přednášku se dostavilo nezvykle mnoho posluchačů, z čehož vyplývá, že zájem o místní dějiny je velký.

vánoční strom

V sobotu 16. prosince byl postaven na náměstí vánoční strom s osvětlením‚ prvně v dějinách tohoto zvyku bez pokladničky na sociální potřeby, poněvadž na tyto účely jsou peníze zaopatřeny ze státní pokladny.

dárky“obráncům hranic“

V týdnu do 16. prosince se konala dobrovolná sbírka dárků k vánoční akci “Obráncům hranic“. Školy, ale i soukromníci odevzdávaly na místní národní výbor balíčky s dopisy pro vojáky a četnictvo, aby tito mohli poděkovat a navázat s občanstvem styky. V Kolinci se sebralo celkem 224 dárků.

Ve středu dne 20. prosince uspořádal Svaz československo-sovětského (SČSP) v 19,30 hod v kreslírně střední školy oslavu 71. narozenin generalissima J. V. Stalina, kde byly předvedeny filmy němé i zvukové, v nichž byly zhodnoceny výsledky práce Stalinovy, nejen na poli politickém, ale i národohospodářském. Účast byla malá, protože tentýž večer byly uspořádány schůze, které odčerpávají stálý kádr posluchačů. Filmy na tomto večeru byly promítány projekčními aparáty na úzký film zvukový i němý v šířce 16mm z majetku zdejší střední školy. Zvuková projekční přístroj dostala zdejší střední škola darem od okresního národního výboru v tomto měsíci prosinci. Tento dar je opravdu významný a jistě pomůže vydatně při zdejších kulturních podnicích. Poněvadž tento zvukový promítací aparát je ve dvou kufrech a projekční plátno taktéž v kufru, bude sloužit k zanášení kultury i do všech okolních obcí, které do Kolince obvodem Osvětové besedy patří.

stav veřejné obecní knihovny v r. 1950

Druh:Stav k 1.1.1950PřibyloUbyloStav k 31.12.1950
koupí darem ztrátou vyřazením
Beletrie 1712 113 11 4 12 1820
Politická 52 6 5 - 3 60
Zemědělská47 8 6 - - 61
Jiná odborná261 16 7 - - 284
Pro mládež405 57 11 1 4 468
celkem 2417 200 40 5 19 2693

Počet čtenářů:...................celkem.......170,
z toho mládeže do 15 let:....hochů 39, dívek 43
ostatních čtenářů:...............mužů 54, žen 34.
Výpůjčky:..........................beletrie.......3950
............. politická..................189
..............zemědělská............190
..............jiná odborná............484

V knihovně byly v tomto roce 4 výstavy s celkovým počtem návštěvníků 650. V roce 1950 dostala knihovna knihy od okresního národního výboru v ceně 298Kčs, od krajského národního výboru v ceně 300Kčs, od ministerstva informací a osvěty v ceně 1322Kčs.

Peněžité příjmy (zápisné, výpůjčné, dary a pod. mimo příjem od místního národního výboru) činily za rok 1950 Kč 7599,-.

Náklady na knihovnu v roce 1950 činily:
Odměna knihovníkovi Jos. Pihlerovi ...................2000,-Kčs
Knihy, časopisy a hudebniny ............................10087‚-Kčs
Vazba knih, časopisů .......................................3402‚-Kčs
Kancelářské potřeby a poplatky ..........................143‚-Kčs
Údržba místností, otop, opravy apod....................400,-Kčs
celkem ........................................................16032,-Kčs.

poměry zdravotní a sociální

V současné době je věnována velká péče o zdraví občanů, zvláště dětí. Ve středu dne 4. ledna byla provedena endokrinologická prohlídka veškeré školní mládeže, hlavně činnosti štítné žlázy.

Na podzim byla provedena vší školní mládeži do 12let fluorizace chrupu pojízdným ambulatóriem z Plzně. Od září bylo zřízeno z ordinace zdejšího dentisty Jindřicha Dvořáčka zubní ambulatorium, ve kterém pracovala jeho manželka Krista Dvořáčková a písemnou práci konala manželka Vojtěcha Dolejšího, pomocného dělníka z čp. 2. Jindřich Dvořáček byl přidělen do zubního ambulatoria do Sušice.

tyfus

Jak jsem již uvedl, onemocněly v letních měsících červenci, srpnu a září 4 osoby břišním tyfem a sice z čp. 145, 191 a 137, tudíž domů‚ které jsou položeny u mlýnského náhonu na Hulcův mlýn čp. 65. Je pravděpodobné, že obyvatelé této čtvrti užívají na mytí nádobí, snad i praní hlávkového salátu apod. vody z tohoto náhonu a tím byla asi nákaza rozšířena, na kterou mladá dívka Marie Naušová zemřela.

chřipka

V měsíci prosinci se rozšířila nápadně chřipka, černý kašel a nemoci z nachlazení. Napomáhalo tomu vlhké mlhavé počasí, takže čekárna zdejšího lékaře dra Emila Vančaty byla stále plná. Obvod tohoto lékaře činí tyto obce: Černá, Katovice, Mokrosuky, Puchverk, Kolinec, Vlčkovice, Brod, Smrčí, Číhaň, Nový Dvůr, Lukovitě, Boříkovy, Bernartice, Hradiště, Sluhov, Chlístov, Dobrá voda, Jindřichovice, Mlázovy, Ujčín.

I obvod jediné porodní asistentky v Kolinci je velký. Aby zvládla velké vzdálenosti koupila asistentka Barbora Šafránková lehký kočár a pěkného koně.

bytová otázka

Co se týká otázky bytové, je zde stále nedostatek bytů. V měsíci prosinci byli pensisté v Sušici a Klatovech nuceni přenechat své byty rodinám vojáků, kteří jsou v těchto městech posádkou. Jako jinde, tak i v Kolinci se pro ně hledaly byty. Tím byly ubytovací poměry ještě více zhoršeny.

družina mládeže

Aby byly děti rodičů zaměstnaných pod dohledem po školním vyučování, zřizovaly se a budou se zřizovati tak zvané “Družiny mládeže“. Dne 18. a 19. prosince byly pro takovou “družinu mládeže“ při národní a střední škole v Kolinci nakoupeny pomůcky, to jest různé zábavné hry, tělocvičné nářadí, knihy, aby se děti mohly, zatím co jsou rodiče zaměstnáni, ušlechtile pod dohledem vychovatele, baviti. Ještě není však vyřešena otázka místnosti pro tuto “družinu“, stejně tak jako pro mateřskou školu s celodenním provozem, což rovněž zaměstnané matky očekávají. Za stávajících tísnivých poměrů ubytovacích je ovšem velmi těžko potřebné tři místnosti pro tuto mateřskou školu opatřiti.

dokončení

Dokončili jsme první polovinu XX. století. Prožili jsme v této první polovině dvě strašné války. Naše vlast se v tomto údobí vymanila ze jha habsburské monarchie, pod nímž úpěla po dobu 300 let, dosáhla samostatnosti, prožila hrůzné doby nacistické okupace, pocítila blahou slast nového osvobození a začala se znovubudovat v dvouletce a ve dvou letech první československé pětiletky. Překračujeme práh do druhé poloviny tohoto století, do třetího roku pětiletky s vírou, že poměry se budou stále zlepšovat, životní úroveň zvyšovat, že lidstvo nepozná vraždění dětí, otců i matek, že válečné náklady přemění pustiny v kvetoucí ráj, ve kterém úzkost v lidské tváři se rozplyne ve spokojený a šťastný úsměv. Pro tuto šťastnou budoucnost nechť naše rety šeptají modlitbu vyznání básníkovo:

Aby mé dítě mohlo klidně spát
a nespínalo ručky při siréně
a neplakalo ve dne, že má hlad,
a nezíralo do tmy vyděšeně.

Abychom mohli sklidit obilí
a aby v řekách množily se ryby,
pel květin roznášeli motýli,
jabloně dvakrát tolik rodily by.

A děti růžověly po mléku
a aby denně voněl čerstvý chleba
a aby člověk měl blíž k člověku
a aby každý naučil se nebát.

A aby v světě zmizel navždy pláč
a aby matkám nevraždili syny
a nestříleli ti, kdo neví zač
a aby svět byl od kolébky jiný.

Abychom žili, žili pro radost
a nezapadli do válečných vírů
a aby každý na světě měl dost,
abychom věčně mohli už žít v míru.

Já přihlašuji se do prvních řad
obránců míru, života a štěstí,
a budu bránit mír, jejž chtějí brát,
slovem i veršem, železem i pěstí.

Dokončili jsme nejen první polovici XX. století, ale též tuto pamětní knihu, která v sobě zahrnuje 25let dění v naší obci a sice od roku založení 1926 do roku 1950.

Pamětní knihu počal psát jako první obecní kronikář řídící učitel Josef Kadlec. Zaznamenal pouze roky 1926 a 1927, protože byl přeložen do Hrádku u Sušice. Po něm se stal kronikářem zdejší rolník Karel Kysl z čp. 22, který dokončil zápisy z r. 1927 a zachytil další roky až do r. 1939, v němž přestal psát. Rok nebylo do ní zapisováno, až dne 19. listopadu 1940 byla podle příkazu poslána na okresní úřad do Klatov a odtud odeslána do Archivu Země České, kde byla s ostatními kronikami uložena po celou dobu okupace. Po válce zaslal jmenovaný archiv tuto pamětní knihu zpět do jejího rodiště.

V roce 1946 jsem se ujal já, František Mára, psaní této kroniky a rozmnožil jsem ji zápisy až do jejího konce.

Čtvrt století radosti, spokojenosti, klidu, ale i zármutku, bolesti, svárů a sporů obsahuje tato kniha. Přeji si na jejím konci, aby budoucí čtenář ji šetřil, aby dlouho mohla sloužit nejen jako zdroj historického poučení, ale i jako zdroj vzorů i výstrah pro dobré spolužití našich potomků.

Miloš Průcha, v. r.
30. 3. 1951 kraj. knih. insp.

Jan Jáša, v. r.
viděl dne 19. března 1951