Menu

Klima

1. Charakter podnebí
2. Měsíční teploty
3. Sněhové srážky
4. Větry
5. Srážky
6. Klimadiagram
7. Přehledy měsíčních srážek 1909 - 2020
8. Zařazení do klimatické oblasti
9. Meteorologické a klimatické zvláštnosti
10. Povodně srpen 1991, 2002
11. Z historie pozorování počasí v Kolinci
12. Mapa soutoku Kalného a Číhaňského potoka
13. Odkaz na stránky Meteorologické stanice Velhartice
14. Fotografie z povodní

Charakter podnebí

zpět

Nadmořská výška a hluboká sevřená údolní poloha mají vliv na vznik teplotních inverzí s častějším výskytem přízemních mlh. Mlhy zde vznikají náhle, neboť po prudkých údolních svazích chladný vzduch stéká na dno údolí, kde při setkání s teplejším vzduchem dochází ke kondenzaci vodních par. Teplejší vzduch se zde z části zchladí a z části je vytlačen do vyšších vrstev a vytváří tak inverzní zvrstvení teplot vzduchu. Tyto teplotní inverze ve sledovaném území nastávají především v zimních měsících za působení vysokého tlaku vzduchu. Díky tomu panují v tomto období v Kolinci zhoršené rozptylové podmínky. Při horní hranici inverze, která má různé výškové úrovně, se hromadí především jedovaté oxidy síry, dusíku a uhlíku, které se uvolňují při spalování hnědého uhlí. Druhým negativem v důsledku polohy v zúžené kotlině je špatné odvětrávání, což způsobuje hromadění jedovatých plynů z topenišť po delší dobu a zhoršuje se tak kvalita ovzduší. V Quittově mapě klimatických oblastí spadá Kolinec do mírně teplé oblasti.

Průměrné měsíční teploty se pohybují od –3°C (leden) do 16°C (červenec) (viz. tabulka č.1, podle ČHMÚ). Průměrná roční teplota činí téměř 7°C, na hřebenech okolních hor je však v průměru o 1 až 2°C nižší. Teploty jsou v jednotlivých lokalitách sledovaného území ovlivňovány nadmořskou výškou, inverzí, expozicí svahů, vegetačním krytem a údolním systémem proudění vzduchu.

Průměrné měsíční teploty v obci Kolinec za období 1910-1999

Pramen: podle ČHMÚ

měsíc	I	II	III	IV	V	VI	VII	VII	IX	X	XI	XII	průměr/rok
teplota (°C)	-3,3	-2,2	2,8	5,1	10,6	14,6	16,1	15,2	11,9	6,8	2,3	-1	6,6

Sněhové srážky

Přehled důležitých údajů naměřených srážkoměrnou stanicí v Kolinci a klimatologickou stanicí v Hrádku u Sušice v letech 1910-1999

Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou	prům. počet dnů v roce se sněh. pokr. > 10 mm	prům. počet dnů v roce se sněh. pokr. > 1 mm	prům. počet dnů se sněžením
60-80	17,5-20	110-120	40
prům. maximum sněh. pokr. v roce (cm)	prům. teplota vzduchu ve vegetačním obd. (°C )	prům. úhrn srážek ve vegetačním obd. (mm)	prům. úhrn srážek v zimním obd. (mm)
40	12-13	350-450	250-300

Pramen: podle ČHMÚ

Západní, severozápadní a jihozápadní převládající větry jsou v přízemní vrstvě usměrňovány orografickými překážkami. Ty tvoří především vrchy v okolí údolí řeky Ostružné a Kalného potoka. Větry v intervalu jz-sz tvoří 49 % situací směru proudění vzduchu v obci Kolinec (viz. tabulka, podle ČHMÚ).

zpět

Relativní zastoupení směrů větru v obci Kolinec

směr	S	SV	V	JV	J	JZ	Z	SZ	bezvětří
četnost (%)	7,5	7	9	8,5	6	15	18,5	15,5	13

Větrná růžice

Pramen: podle ČHMÚ

Kolinecký park po řádění orkánu Kyrill 19.1.2007.

Průměrný roční úhrn srážek představuje 654 mm. Do jednotlivých měsíců jsou srážky rozloženy nerovnoměrně. Nejvyšší úhrny srážek vykazuje letní období (květen – srpen), nejméně srážek pak spadne v měsících zimních, absolutní minimum pak připadá na měsíc únor. Rozdíl mezi nejvlhčím (červen) a nejsušším měsícem (únor) je více než 300 %.

Průměrné měsíční úhrny srážek v obci Kolinec za období 1910-1999

měsíc	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	roční
srážky (mm)	37,4	27,2	38,2	48,2	76,8	87	76,8	53,4	47	37,4	36,6	88,2	654,2

Klimadiagram pro obec Kolinec

Roční průměrná teplota 6,6°C. Roční průměrný úhrn srážek 654,2 mm.

Pramen: upraveno podle ČHMÚ

Klimagram sestavený na základě průměrných měsíčních teplot a úhrnů srážek v obci Kolinec

zpět

Pramen: upraveno podle ČHMÚ

Pro vytvoření výše použitých grafů byly využity údaje naměřené srážkoměrnou stanicí v Kolinci a meteorologickou stanicí v Hrádku u Sušice.

Přehled měsíčních srážek srážkoměrné stanice Kolinec r. 1909 - 1925

Přehled měsíčních srážek srážkoměrné stanice Kolinec r. 1926 - 1940

Přehled měsíčních srážek srážkoměrné stanice Kolinec r. 1941 - 1954

Přehled měsíčních srážek srážkoměrné stanice Kolinec r. 1961 - 1980

Přehled měsíčních srážek srážkoměrné stanice Kolinec r. 1981 - 2000

Přehled měsíčních srážek srážkoměrné stanice Kolinec r. 2001 - 2020

Graf průměrných ročních srážek r. 1909 - 2020

Četnost denních srážek nad 20 mm

Počet dnů se srážkami v rozmezí 1 - 19,9 mm ve veget. období

Z grafů četnosti denních srážek s výskytem 1 - 19,9 mm a srážkami nad 20 mm lze vyvodit tyto závěry:
1. Četnost denních srážek s výskytem 1 - 19,9 mm v jednotlivých dekádách měření se neustále snižuje.
2. Dochází stále častěji k extrémním denním srážkovým úhrnům nad 50 mm.
3. Značně ubývá srážek bouřkového charakteru s denním úhrnem mezi 20 - 50 mm.
4. Přibývá počet dnů s denními srážkami < 1 mm, i délek období s nulovými denními srážkami.
5. Velmi zřídka se vyskytují místní srážky bouřkového charakteru ovlivněné výparem. Dříve, převážně v letních měsících, tvořily značnou část měsíčních srážkových úhrnů.
6. Dnes velkou část srážek přináší atmosférické fronty v průběhu celého roku. Jejich intenzita závisí na vlhkosti vzduchu a na vert. pohybech vzduchu podél nebo v blízkosti frontální plochy.
7. S proměnou globálního klimatu se častěji vyskytují frontální cyklony doprovázené přívalovými srážkami a silným větrem přesahujícím často rychlosti 120 km/h, v nárazech i vyšších. (Orkán Kyrill 2007, Emma 2008, Herwart 2017, Sabine 2020 aj.)

Odkaz na stránky Meteorologické stanice Velhartice

Zařazení do klimatické oblasti

zpět
Oblast Kolinecka odpovídá dle naměřených hodnot zařazení do klimatických okrsků B8 - B10

Okrsky	B5	B8	B10	C1
Průměrná teplota ve °C za rok	7,3	7,2	6,5	4,8
Průměrná teplota ve °C ve veget. období	13,3	13,2	12,6	10,4
Úhrn srážek v mm za rok	598	678	724	1024
Úhrn srážek v mm za veg. období	391	439	476	589
Vláhová jistota	21-28	28-35	35	nad 35
Počet dnů s denními srážkami nad 1 mm	143	169	175	180
Počet dnů se sněžením	30	31	41	70
Počet dnů se sněhovou pokrývkou	58	63	75	135
Prům. relat. vlhkost vzduchu v %	79	80	80	79
Langův faktor	81,9	94,1	109,7	213,3

Langův dešťový faktor (LDF)
Hodnota, která udává poměr mezi průměrem ročních úhrnných srážek (S v mm) a průměrnou roční teplotou daného místa (t ve °C), tj. LDF = S/t; velikost (číselná hodnota) LDF se stoupající nadmořskou výškou roste.

Mimořádná sněhová pokrývka:

Den	Výška sněh. pokrývky v cm
26.1.1929	46 (tlouštka ledu 90 cm)
15.2.1929	49
5.3.1929	51
8.12.1940	44
20.1.1941	95
16.2.1941	71
8.3.1941	44
9.4.1941	18
10.5.1941	4
17.2.1942	63
5.4.1980	18cm mokrého sněhu- 12 dnů sněh. pokrývka, velké škody na lesních porostech

Ostružná v zimě. V místě budoucí čistírny opadních vod. 4.2.2017.

Mimořádné denní srážky v červenci a srpnu

Den	Denní množství srážek v mm
6.- 8.7.1946	144,1
19.7.1981	90,4
2.8.1983	70,9
12.8.2002	94

Mimořádné měsíční srážky v červnu, červenci a v srpnu v mm:

Rok	červen	červenec	srpen
1926	212,7	246,4
1940	218,8
1946		205,7
1981		223,3
2002			259,7
2009	229,4
2011		205,6
2020			201,8

Mimořádné roční úhrny srážek v mm:
r. 1915 - 1025,5 mm
r. 1934 - 481,4 mm
r. 1943 - 455,0 mm
r. 2009 - 1055,1 mm

Extrémy ve srážkách:
r. 1943 - říjen beze srážek
r.1981 - úhrn srážek leden - červen 168,6 mm
r. 1981 - úhrn srážek za červenec - 223,3 mm, z toho 18. - 20.7. - 146,3 mm

Meteorologické a klimatické zvláštnosti :

zpět

31.12.78-1.1.1979	Mimořádný pokles teplot během noci, odpoledne místy až +15°C, ráno klesly teploty pod -15°C, provázeno silným větrem a sněžením. Celý leden 1979 byly školní "uhelné" prázdniny.
9.5.1979	Přízemní mráz -5,6°C. Mrazy přízemní ještě 2.6. - -1°C a 8.6.- -0,2°C.
5.4.1980	Silné sněžení. Vrstva těžkého sněhu až 20 cm. 14 dnů v dubnu sněhová pokrývka. V lesích velké polomy.
26.8.1980	Přízemní mráz -4,6°C.
Leden 1982	Průměrná měsíční teplota -6,3°C. Mrazy mezi 10.1. - 21.1 se pohybovaly mezi -15°C až -20°C. Teploty naměřené ve Středce klesaly pod -35°C. Půda promrzla místy do hloubky 150 cm. Na řadě míst popraskalo vodovodní potrubí.
15.4.1982	Přízemní mráz -10,5°C.
28.4.1982	Přízemní mráz -8,7°C, 30.5.1980 příz. mráz -2,6°C.
27.7.1983	Průměrná denní teplota 24,3°C, max. 38,4°C.

Co ovlivňuje místní klima v Kolinci a z části i vznik extrémních klimatických jevů v Kolinci oproti okolí:

Reliéf a jeho vliv na vznik údolního proudění vzduchu - údolní proudění vzduchu je podmíněné rozdílem zahřívání a ochlazování vrchní a spodní části údolí. Souvisí též se svahovými větry. Údolní proudění kompenzuje odtok vzduchu vzhůru po svahu. Vzájemné působení svahových a údolních větrů, především na úpatí strmých svahů ovlivňuje i teplotu. Příkladem je právě oblast Středky, kde se tyto jevy často projevují.

Reliéf a jeho vliv na vznik svahových větrů - při noční cirkulaci je vzduch u svahu chladnější než ve volné atmosféře, což vede k opačné cirkulaci než ve dne. U povrchu vane vítr dolů po svahu, který se tím silně ochlazuje. Má také vysokou relativní vlhkost, což má vliv na tvorbu častých mlh.

Expozice svahů - masiv Vidhoště a Holého vrchu na jihovýchodním okraji Kolince způsobuje pozdní východy Slunce nad částí Kolince. Na úpatí "Rendlíků" v letních městících dochází osvětlení Sluncem nejdříve v 10°° hod., v zimních měsících jen po dobu 2 - 5-ti hodin denně.

Klima lesa - thermický režim lesa závisí na hustotě pokryvu vegetací, druhové skladbě lesa, půdě a řadě dalších faktorů. To vše podmiňuje výměnu tepla, zvýšuje se radiační vyzařování a ovlivňuje se turbulentní výměna vzduchu a tím rychlost větru. V hustém a zdravém lesním porostu stáří 50 a více let je tato cirkulace zcela jiná než u řídkých a mladých porostů, natož u rozsáhlých ploch holin, které vznikají v důsledku změn klimatu často zapřičiněním nevhodného lesního hospodaření!

Úhrn srážek při povodních r. 1991:

Stanice	1. 8. 91	2. 8. 91	3. 8. 91	4. 8. 91	5. 8. 91
Kolinec	51	24,7	50	8,5	0
Sušice	55,2	22	12,1	7,9	0
Nalžovské Hory	55	22,2	12,1	0,2	0

Úhrn srážek při povodních r. 2002:

Stanice/den	31.7	6.8.	7.8.	11. 8.	12. 8.	13. 8.
Kolinec	40,9	42	50	17,2	94	1,1
Sušice	26,4	39,1	76,5	20,2	88,9	0,2
Nalžovské Hory	9,1	45,8	41,9	56,9	86,6	0,2
Vlkonice	33,4	50,2	45,6	39,7	75,2	0

Pramen: upraveno podle ČHMÚ

Z historie pozorování počasí v Kolinci. Z poznámek Fr. Máry.

Zpět

Zprávy, jichž bychom mohli použít, jsou ze starší doby jen sporadické a neúplné, nepřesné. Teprve od r. 1908, kdy byla v Kolinci zřízena dešťoměrná stanice IV. řádu, máme přesné záznamy vodních srážek. Tuto stanici postupně vedli do konce června 1911 řídící učitel (1911-1920) František Jankovec, do r. 1934 zahradník Karel Tomášek v čp. 148 a od tohoto roku jeho syn zahradník Jaroslav Tomášek(asi do r. 1955). Meteorologickou stanici do r. 1969 provozoval řídící učitel František Košťálek v čp. 196. Od tohoto roku měření prováděla Zdeňka Nováková v Jindřichovické ul. čp. 225, včetně odečtů limnigrafické stanice u nádraží (odečty z limnigrafické lati). Poslední zprávy pro ČHMÚ byly zasílány opět z čp. 196 ing. Martinem Ptákem. 31.5.2008 v Kolinci profesionální monitorování počasí končí.

Před dobou těchto přesných záznamů uvedu jen nakolik zpráv, které se mi podařilo zachytit ze zdejších archiválií.

Výpisy o počasí z "Notáta memorabilium" fary kolinecké.

R. 1746 panovalo veliké sucho a vznikl veliký hlad. Žito stálo 8 zl,. pšenice 9 z. a. ječmen 8 zl. a oves 2 zl. 30 kr.
R. 1758 stálo žito jako pšenice.
R. 1828 nastala velká neúroda a bída. Od bídy osvobodily lid brambory. Pšenice stála 16 zl. žito 14 zl, ječmen 11 zl., oves 5 zl. R. 1830 pomrzly v Kolinci stromy.

Výpisy o počasí z torsa Pamětní knihy obce Kolinecké, chované v městském muzeu v Klatovech.

R. 1815 a 1816 byly velmi neúrodné. Obilí ve zdejším kraji poškozeno mrazy, málo sypalo.
V r. 1817 ukazovaly ozimy na jaře na špatnou úrodu, zima trvala až do konce dubna. Jarní setba se provedla až v máji, Mezi lidem vznikla veliká nouze. Obílí přidražilo tak, že jeden strych neb korec české míry pšenice stál 60 zl. v. m., žita 50 zl. v. m., ječmene 40 zl. v. m., ovse 20 zl. v. m., brambor 18 i 20 zl. v. m. Tato cena platila však jen do sklizně r. 1817, neb ten rok "mimo vší naděje Pán Bůh tak ourody požehnal", že hned na podzim se cena obilí snížila o 3/4 a brambor bylo dokonce k dostání za 18 zl. 18 strychů.

V r. 1819 stál 1 strych žita 4 zl. v. m.

V r. 1824 v měsíci červnu se rozvodnil po dlouhotrvajících deštích Kalný potok a zaplavil při něm stojící domky, takže se lidé museli stěhovat. Vítkovický mlýnský rybník se přeplnil, voda se valila přes hráze a již se hráz začala protrhávati. Zásahem vrchnostenského úředníka Josefa Klímy byla hráz zachráněna.

Poznámka: Vítkovický mlýn, později Zíkův a Petrmichlův využíval vod Kalného potoka a Číhaňského (Vlčkovického) potoka. Vyhořel na konci 19. stol. a nebyl již obnoven. Stával za Kolincem na rozhraní katastrů obcí Vlčkovice a Kolinec nedaleko dnes nově budovaného přemostění Číhaňského potoka.

Z Pamětní knihy obce Kolinecké - díl 1.

"Počátkem roku 1950 skončilo krásné zimní počasí,v tuto zimní dobu tak nezvyklé, utuhla země a začal padat sníh. Ve středu dne 4. ledna kol 18. hod. se strhla nad Kolincem sněhová bouře s blýskáním a hřměním. Po tomto přechodu bylo však opět mírné počasí až do 15. ledna, kdy napadlo trochu sněhu a přišly mrazy až 12°C. V pátek dne 10. února sněžilo celou noc a ještě dopoledne, takže napadla na umrzlou zem silná pokrývka. Před tím trvajícími mrazy byly řeky a potoky spoutány silným ledem. V poledne toho dne však začalo náhle pršet a vanout teplý západní vítr. Do večera se proměnil sníh ve vodu a do rána druhého dne byla zem úplně bez sněhu. Táním sněhu vzniklo tolik vody, že byla nadzdvižena ledová pouta, která zatarasila řečiště Kalného potoka proti čp. 200. Voda se valila z řečiště a drala se do domu čp. 200 a čp. 140 a naproti pivovaru zaplavila byt v čp. 59. Ve 22,30 hod. zazněla siréna, která volala nejen hasiče, ale i všechny lidi k záchraně domků a k uvolnění ledové zácpy."

V r. 1834 uškodily mrazy silně úrodě, neboť žita na polích v údolích zmrzla v květu, takže zůstala prázdná; také nať bramborová pomrzla. Mimo toho byl tento rok velmi suchý, takže jak zelené píce, tak i slámy bylo málo. Otýpka slámy v tomto roce stála 36 kr. v. m. 1 q sena 4 zl. Toto sucho trvalo i v roce 1835.
Dne 28. července 1834 potloukly kroupy 1/2 polní úrody.

Výpisy o počasí z kroniky farnosti Kolinec.

Dne 27. července 1902 byla téměř veškeré úroda krupobitím zničena. Stejně tak i 19. července 1903.
R.1916 byla špatná úroda, zvláště brambor.
R. 1917 panovalo veliké sucho, jehož následkem byla velká neúroda. Zvláště utrpěla jarní setba. Ovsy a ječmeny byly panujícím suchem tak zničeny, že na mnohých místech je bud poorali neb dobytkem spásli. Tím nastala veliká nouze o slámu, stlaní a zvláště o píci. Louky byly úplně vypáleny. Na vlhčích místech však bylo brambor hojně.

Toto je zápis z farní matriky.
Podíváme-li se však do přehledu vodních srážek, zjistíme, že rok 1917 nebyl ještě jeden z nejsušších roků. Jistě záleží na tom, spadnou-li srážky v dobu vegetační či mimo ni. Přece však zůstávají záznamy dešťoměrné stanice věrnějším ukazatelem srážkových poměrů nad tyto kronikářské zápisy.

Mapy soutoku Kalného a Číhaňského potoka. Výřez z Císařských povinných otisků stabilního katastru z r. 1834.

zpět

Zvětši mapu!


zpět

Fotografie z povodní

Povodeň únor 1937 - foto z mostu u nádraží


Povodeň únor 1937 - pohled na jez u továrny


Povodeň únor 1937 - pohled na silnici u kapličky sv. Jana Nepomuckého

Povodeň srpen 1991

Povodeň srpen 1991 - pohled na soutok Ostružné s Kalným potokem, před Hospodářským družstvem

Povodeň srpen 1991 - Škody po povodni

Povodeň 2002. Nádražní ulice

Velká voda. 28.3.2006

Velká voda. Škody u mostu sv. Jana Nepomuckého po velké vodě v červenci 2012

Velká voda. 2. července 2013. Na soutoku Ostružné s Kalným potokem

Zpět