Biogeografie

Kolinecko náleží z hlediska fytogeografického členění k okresu Plánického hřebene. Přirozeným vegetačním krytem byly lesní porosty s převahou dubu, tzv. kyselé doubravy. V jejich stromovém patře převládal dub zimní, v menším množství i dub letní a lze předpokládat i určitou účast jedle. Do současnosti se z tohoto typu lesa nezachovaly ani nejmenší zbytky. Z největší části byly původní lesy přeměněny na zemědělské kultury, louky a pastviny, z menší části na jehličnaté monokultury (L. Rivolová: Sborník vlastivědných prací o Kolinci. 1990).

Lesní porosty kolineckého katastru lze dnes označit za smrkovou monokulturu. Smrk zde tvoří 84% veškerého dřeva v lesích. Významnější podíl na skladbě lesů ve sledovaném území má snad už jen borovice (8%) a modřín (4%). Nad 1% zastoupení mají ještě olše (1,75%) a jedle (1,16 %) (J. Vrbová: Přírodní poměry polesí Vidhošť u Kolince - Studijní práce SVOČ. 1980). Další druhy dřevin jsou zastoupeny jen ojediněle ve specifických lokalitách. Uvést je možno například břízu, dub, buk, lípu.

Posledním přirozeným typem lesa jsou potoční olšiny, které doprovázejí aluvia Ostružné a Kalného potoka. Stromové patro zde tvoří olše, vzácněji jasan a keřová střemcha. Z význačnějších druhů indikačních rostlin zde nalezneme žluťuchu orlíčkolistou, devětsil lékařský a bílý, čistec lesní, netykavku nedůtklivou, prvosenku vyšší, kostřavu obrovskou, orsej jarní. Olší lemované břehy Kalného potoka provázejí dřípatka horská, violka bahenní, krabilice srstnatá, mokrýš střídavolistý, přeslička lesní, škarda bahenní. V prameništi v lese Chuchli se nachází poměrně vzácný horský druh mokrýše vstřícnolistého. Jednou z největších rarit Kolinecka byla rovněž slatinná rostlina tučnice obecná, patřící mezi hmyzožravé rostliny, která ještě před dvaceti lety rostla na mokré pastvině podél cesty na Pačinách. Ostatní vegetační formace vznikaly s menším či větším přičiněním člověka.

Mezi vzácné a zároveň chráněné druhy rostlin, které lze v okolí Kolince nalézt, patří ještě tři druhy kapraďorostů - vratička měsíční, plavuně pučivá a alpská, dále pak zimostrázek alpský (J. Vrbová: Přírodní poměry polesí Vidhošť u Kolince - Studijní práce SVOČ. 1980).

V lesích, na lukách a polích sledovaného území je pozorován úbytek drobné zvěře jako například králíka divokého, který je vlivem myxomatózy považován již za prakticky vyhynulého, klesají počty bažanta obecného, ubývá zajíců, koroptví a křepelek. Stále vzácnější jsou i veverky.

Naopak se drží stavy vysoké zvěře - srnčí, jelení. Hojné je i prase divoké a káně lesní je dokonce přemnožené. V kolineckém katastru hnízdí rovněž výr velký a sova pálená. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Řeka Ostružná zde patří do chráněné rybí oblasti Českého rybářského svazu.