Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 2 v Kolinci

Dům čp. 2, parcela č. 2

čp. 2, r. 2008čp. 2, v době I. sv. války, příprava krovu pro hostinec ´Na Radnici´

Nejstarším známým majitelem tohoto domu. byl Jiřík Skála‚ který koupil již v r. 1545 k tomuto hospodářství trávník od Duška Jeršovic za 17 kop. míš. (GK z r. 1544 fol 4) Jiřík Skála zemřel asi r. 1560, poněvadž na sv. Jana r. 1560 koupil Kliment Skála od svých bratří Václava, Josefa a Zikmunda, pozůstalých po zemřelém otci Jiříkovi, statek za 315 kop míš. (GK z r. 1544 fol 87).

R 1564 v pondělí po sv. Duchu odprodal Kliment Skála dědinu nad kněžským trávníkem vedle stezky k Vlčkovicům Fridrichovi krejčímu za 21 kop míš (GK z r. 1544 fol 127). Na sv. Havla r. 1565 koupil Kliment Skála od Šimona sladovnického nivku “na klíně“ nad velhartickou cestou za 13 kop bez 20 gr a přejal Kliment na sebe 8 gr panského úroku. (GK z r.1544 fol 135). V úterý po v. vzkříšení koupil Kliment Skála od Jiříka Sokola mlýn za 121 kop míš. a vejruňky měl Kliment splaceny r. 1576 (GK z r. 1544 fol 187). V pondělí na sv. Alžbětu vyměnil Kliment Skála Pavlovi řezníku dědinu Stankovskou, kterou měl dříve Fridrich krejčí a Pavel postoupil Klimentovi za doplatek 9 kop míš, druhou polovinu lesa v Hostidraži (GK z r.1544 fol 195). Na sv. Havla r. 1573 koupil Kliment Skála od Filipa Koutníka kus louky pod loukou Janka Hrbovic k Ujčínu za 4 kopy.Tuto louku měl Filip Koutník od obce k otavě za loukou „V dubí“ za Pačinami (GK z r. 1544 fol 210).

Kliment Skála bohatl, ale r. 1577 začíná odprodávat svůj majetek v Kolinci, aby se zakoupil v Klatovech. Tak ve čtvrtek na sv. Jakuba prodal Kryštofovi mlynáři mlýn s lukami proti mlýnu a s dědinou i loukou Vrhlíkovskou při novém jindřichovském rybníce za 200 kop míš. (GK z r. 1544 fol 227), Na sv. Vavřince r. 1578 prodal dále Jakubu bečváři přední louku k Jindřichovicům za 15 kop míš (GK z r. 1544 fol 229). Pro doplnění je.nutno ještě uvést, že před rozprodejem svých polností freymarčili v pondělí po novém létě r. 1574 o pozemky Kliment Skála s Martinem Pýchou. Kliment dal Martinovi dědinu na Hladomři i s palouky a Martin Klimentovi dědinu Sladovnickou za humny (GK z r. 1544 fol 214).

Ve čtvrtek na den sv. Jakuba r. 1577 prodal Kliment Skala Vítovi Hubkovi dědinu Buryánovskou s trávníkem při Haškovic. Na sv Jakuba r. 1580 dala Anna Hubková, mlynářka, Klimentovi vejrunky (22 kop) ještě v Kolinci, r. 1581 po sv. Jakubu již do Klatov.

GK z r.1544+ fol 231) Na sv. Václava téhož roku 1577 prodal Kliment Pav1ovi Červenejch zadní louku k Jindřichovicům za 26 kop míš.(GK z r. 1544 fol 232). Na sv. Vavřince r. 1579 prodal Kliment Štěpánovi Burdovi dědinu k Jindřichovicům při Vaclavovi Vondrovi za 100 kop míš. méně jedné kopy (GK z r. 1544 fol 242) Na sv. Vavřince r. 1580 prodal konečně Kliment Skála Vaclavovi jinak Vakovci Chvoji z Vlčňov dům i s grunty i s lesem Jivinou za 341 kop míš. (GK z r. 1544 fol 244). Nevíme, jak k tomu došlo, že v sobotu na zvěstování Panny Marie r. 1584 koupil Pán Jindřich Vintíř z Vlčkovic od Klimenta Skály, měštěnína z městta Klatovy, dům Skálovský s dědinami i lukami i se vším příslušenstvím, jak jej někdy nebožtík Václav Chvojan jinak Vakovec užíval, a to za 140 kop míš. Pravděpodobně Václav Chvojan zemřel, aniž by zaplatil všechny veruňky. Pán Jindřich Vintíř z Vlčkovic se zavázal platiti r. 1585 na sv. Jiří neb nejdéle ve 2 nedělích po sv..Ji ří 10 kop míš. a druhou polovinu v r. l586 v témže čase. také přijal na sebe Jindřich Vintíř z Vlčkovic desátek farářský počítaný na sušickou čtvrtni: 4 1 čtvrtně žita, 1 čtvrtni ječmene, 2 čtvrtně ovsa, úroku panského při sv. Jiří a sv. Havle po 9 gr a “3 služby, z kterých se faráři platí, když slouží“(GK z r. 1544 fol 245).

Odchodem Klimenta Skály z Kolince takměř zde zanikl kdysi rozvětvený rod Skálů. V nejstarší městské knize kolinecké je o nich zmínka již v r. 1499 a sice Jakub Zahrádka Skála a Jakub Kovář Skála dluží nějaké částky peněz.

V polovici XVI. stol. jsou známi v Kolinci bratři:
Jiřík Skála a jeho děti:
Tomáš (v r. 1567 je rychtářem), Jan, Václav, Josef, Zikmund a Kliment. Vojta Skála s manželkou Johankou a dětmi: Jiříkem a Lidmilou.
Šebestián Skála.
Václav Skála se synem Divišem, šenkýřem z Hor. Kuten (GK z r. 1544 fol 7, 87, 113, 157, 183).

Kromě těchto jmenovaných bratří žil zde v Kolinci snad o generaci starší Tomáš Skála, jak vyplývá z prosebného dopisu profesora pražské university mistra Šimona Skály, syna Klimenta Skály;
„Nejjasnější a nejnepřemoženější římský císaři, uherský a český králi, Pane, Pane můj nejmilostivější, Vaší Císařské Milosti na všemohoucím Pánu Bohu prodlouženého zdraví a nade všemi nepřáteli slavného vítězství a přemožení poníženě žádám.
A podle toho Vaší Císařské Milosti tajiti nemohu, kterak předek a strejc můj Tomáš Skála z Kolince od slavné a svaté paměti císaře Ferdinanda Pana Pana děda Vaší Císařské Milosti sobě i dědicům svým majestát a neboližto obdarování na vladyctví, jehož datum v Vídni Létha 1551 v neděli den sv. Mikuláše daný měl a potom v markrabství moravském Létha 1554 do stavu rytířského přijat byl, jakž milostivě z příležitého spisu porozuměti ráčíte že pak týž Tomáš Skála z Kolince bez dědicův pohlaví mužského kromě mne z.tohoto světa sešel a ja originálu takového majestátu nijakž se doptati nemohu, Vaši Císařskou Milost poddaně a poníženě prosím, že vaše Císařská Milost z milosti své císařské a královské té milosti jakožto věrnému poddanému svému požíti, a takový majestát neboližto obdarování obnoviti, potvrditi, v témž erbu nebo znamení v štítu malý díl přeměniti, i také‚ jak jsem se předešle po předcích svých M. Simeon Skála z Kolince psal, abych i napotom s dědici mými se psáti mohl, milostivě povoliti ráčíte.
V čemž se Vaší Císařské milosti jakožto věrný a poslušný poddaný poručena činím, a laskavé milosti i štědrosti očekávati budu.
Dáno v pátek po památce sv. Václava dědice českého, Létha 1608.
Vaší Císařská Milosti věrný poddaný
M. Simeon Skála z Kolince“.

Tento Tomáš Skála, o kterém se M. Šimon Skála ve svém prosebném listu zmiňuje je osoba zajímavá a dosud zahalená do tajemné roušky. Za jaké zásluhy se mu dostalo šlechtických poct? Jemu měšťanu nepatrného městečka!!

Může zápis ze staré městské knihy kolinecké na fol. 21 z r. 1571 vnést trochu světla do záhadné kariery Tomáše Skály?
“Ve středu po sv. Jiřím stala se jest smlouva dokonalá skrze ……(citováni vladyci a zámožní občané z okolí Plánicece, Velhartic a j. jako smluvci ve při mezi)..... Janem, Markem, Vojtou a Jiříkem Skály, bratry vlastními a přáteli jejich z Kolince s jedné a Matějem Rykycem též z Kolince z strany druhé, jako že je byl nařekl a zhaněl Matěj Rykyc na poctivosti jejich, že by byli Skálové zrádci, zloději a psanci …….“.

Vkrádá se myšlenka, zda Vojtěch Skála nevyužil pro sebe těžké Ferdiandovy persekuce měst i stavů po r. 1547.

Vraťme se však k bývalým majitelům čp. 2. Klimentovi Skalovi. a jeho synům. Nesprávně uvádí Miroslav Hrdlička v knize “Kolinec na Šumavě“ str.79 ‚ že děd Šimona Skály, tedy otec Klimenta Skály, byl Jan Skála, rychtář městský v Klatovech. Ostatně tuto nepravdu čerpal Hrdlička z Vančurových „Dějin někdejšího královského města Klatov, díl I., část II. str. 1134.

Původ a starobylost tohoto kolineckého rodu dokazuje i predikát Tomáše i Šimona Skály z Kolince. Tomáš Skála užíval tohoto erbu. v červeném štítu mořská vlaštovice přirozené barvy předkem obrácená k pravé straně a hrdlem prostřeleným zlatou střelou. Nad štítem končí helm, na kterém jsou přikryvadla čili fanfrnochy červené a bílé dolů visící. Nad tím vším je stejná vlaštovice se střelou ve stejné barvě i poloze.( Saabuch 285 f. 208)

Kliment Skála měl tyto děti:
Šimona, Josefa, Marka, Evu a Kateteřinu.
Podle zmíněného rozprodeje majetku v Kolinci, se Kliment Skála odstěhoval do Klatov na přelomu let 1580 - 1581. Je tedy možno tvrdit, že M. Šimon Skála, syn Klimenta Skály, se narodil v Kolinci. O jeho životě se dovíme u jmenovaného Hrdličky a Vančury, u Zikmunda Wintra ve spise O životě na vysokých školách pražských, u dra .G. Gellnera v „Životopise lékaře Borbonia a výklad jeho deníků“ i jinde.

V dalších 70 letech je opravdu těžko zodpovědně určit majitele tohoto domu. Až berní rulla z r. 1654 ‚jmenuje jako majitelku Ludmilu Podrovou. Není známo, zda její manžel Jiří Podr byl již mrtev. Jejich syn Jiří se narodil 1. 3.1652. Majitelka měla všech rolí 18 strychů, z nichž osívala na jaro a na zimu 6 strychů.

V revizitaci berní rully z r. 1678 je uváděn jako majitel tohoto domu Vít hromádka. S manželkou Voršilou měli dceru Kateřinu nar. 7. 11. 1687. V katastru z r. 1714 hospodaří na domě Vít Kubíček, který měl rovněž manželku Voršilu, zemřel 20. 7. 1714. Pravděpodobně Vít Hromádka a Vít Kubíček jest jedna osoba. Tehdejší nestálost příjmení to dovoluje tvrdit. Před. jeho smrtí dům s jinými na téže straně náměstí dne 31. 12. 1713 vyhořel. V té době se po chalupě či živnosti zde říká „dolejší Kubíček“.

Se svou ženou Voršilou měl tyto děti:
Markytu Kateřinu nar. 10. 3. 1681, vdala se později za Jana Brejchu
dceru (jméno ?) nar. 2. 2. 1684
Sáru nar. 3. 2 1692.

Mezi dětmi není jmenován syn Tobiáš, který pravděpodobně hospodařil po svém otci Vítovi. Za manželku měl Kateřinu dceru Václava Bižaura, kolineckého souseda. V matrikách je uváděna jen dcera Kateřina narozená 31. 10. 1723, ale matrika oddací uvádí dceru Dorotu, která si vzala za manžela Martina Dolejšího. Snad neměl Tobiáš Kubíček žádného syna a tak dům dostal majitele jiného příjmení. Tobiáš Kubíček zamřel v r. 1742 v 63 letech. Nový hospodář pocházel z dnešního čp. 33 (č. stav. parcely 39) kde se od pradávna říkalo u Buchtů. Toto jméno po chalupě se nyní přeneslo na čp. 2 a bylo známo ještě starým lidem v polovině 20. stol, z dřívější doby je toto pojmenování potvrzeno zápisem v knize popisů křížů a božích muk v okruhu kolinecké fary sepsané farářem Františkem Vrbou mezi lety 1836 - 1839, z něhož vyjímám:“...kříž uprostřed městečka u tak zvaného Buchtovského domu ...“ (německý zápis).

Martin Dolejší byl synem Jiřího Dolejšího a matky Anny. Martin se jim narodil dne 3. 11. 1716. Otec Jiřík Dolejší zemřel brzy a vdova Anna si vzala za manžela Jiřího Krále. Snad jeho nevlastní syn Martin brzy zemřel, ale je jisté, že Jiří Král začal hospodařit na hospodářství čp. 2. S Annou, vdovou o Jiříkovi Dolejším, měl Jiří Král tyto děti:
Jana nar. 9. 10. 1721
Josefa nar. 15. 3. 1724
Annu nar. 26. 10. 1727.

Syn Jiřího Krále, souseda a konšela v Kolinci, byl přijat za pekařského učně dne 1. 4. 1748 k poctivému mistru Karlovi Kubíčkovi, ten čas šenkýři podolskému “a spolu našemu cechovnímu mistru“.Jeho učení bylo krátké, poněvadž již 7. 10. 1748 byl přijat za mistra pekařského. Jeho manželka byla Ludmila, dcera zemřelého Jana Krisla. Z tohoto manželství vzešly tyto děti:
Anna nar. 27. 3. 1752
Josef nar. 27. 2. 1754
Jan nar. 20. 6. 1756 – zemřel r. 1756
Kateřina nar. 16. 10. 1758
Václav nar. 10. 9. 1760
Jan nar. 6. 3. 1763
Marie Ludmila nar. 7. 1. 1766.

Druhý syn Jiřího Krále Josef Král si vzal za manželku Annu, dceru po Janu Knězovi ze Brodu a měl tyto děti:
Václava nar. 28. 8. 1747
Kateřinu nar. 10. 9. 1748
Josefa. nar. 2. 2. 1750
Annu nar. 7. 11. 1752
Matěje nar. 1. 2. 1755
Magdalenu nar. 12. 11. 1757
Ludmilu nar. 27. 10. 1760.

V r. 1776 v soupisu faráře Josefa Pichtlera o povinnostech jednotlivých usedlostí k.faře je uváděn v čp. 2 Josef Král. Je povinnen platit faráři 1 věrtel a 2 mírky žita. V robotním seznamu z tohoto roku koná 78 dní s 2 voly panskou robotu (Gruntovní kniha No III, fol. 94).

V matrice narozených je v čp. 2 Josef Král, pekař a měšťan s manželkou Annou roz. Vojtovou z Mokrosuka. Z tohoto manželství vzešly tyto děti:
Anna nar. 7. 11. 1778
Marie nar. 21. 1. 1781
Josef nar. 5. 3. 1783
Marie Magd. nar. 6. 3. 1785
Jana nar. 24. 5. 1787
Vojtěch nar. 11. 2. 1789
Anna nar. 31. 8. 1791
Josefka nar. 20. 2. 1794
Josef Frant. nar. 10. 3. 1796
Kateřina nar. 22. 11. 1799.

Není známo, kdy zemřel Josef Král. Jeho manželka Anna Vojtová zemřela jako vdova po něm v čp. 2 v 55 letech na zápal plic.

Dne 23. 11. 1812 se oženil Vojtěch Král, syn Josefa Krále, s Kateřinou dcerou Tomáše Jílka, mlynáře z nového mlýna a matky Kateřiny rozené Šelerové z Puchverka u Petrovic. Ženichovi bylo 33 let, nevěstě 20 let. Z jejich manželství se narodily tyto děti :
Terezie nar 11. 10. 1815
Anna Marie nar. 22. 2. 1818 zemřela 7. 2. 1819
František Jan nar. 21. 11. 1819
Antonín nar. 16. 6. 1822
Anna nar. 26. 7. 1825
Johana Háta nar. 6. 2. 1832
Josefa nar. 10. 4. 1830
Vojtěch nar. 10. 10. 1832
Karel Jan nar. 27. 12. 1835.

Tímto Vojtěchem Králem končí držba čp. 2 příslušníky rodu Králů “po meči“. Dne 16. února 1826 prodal totiž Vojtěch Král svůj dům čp. 2 Františkovi Ulrichovi s porozuměním jeho otce Josefa Ulricha za 2000 zl. František Ulrich byl synem Josefa Ulricha, mlynáře v Kolinci, jehož otec se přiženil z Bystřice u Nýrska na Kolinecký mlýn, vzav si za manželku mlynářku vdovu Marii Havlíkovou. Matka Františka Ulricha byla Marie, dcera Josefa Krále, souseda z Kolince čp. 2 a matky Anny roz. Vojtové z Mokrosuka. Byl tedy nový majitel František Ulrich synovcem prodávajícího Vojtěcha Krále. Ten se pravděpodobně odstěhoval. Matriční zápis o smrti jeho manželky oznamuje, že dne 9. 11. 1870 zemřela manželka Vojtěcha Krále, mistra pekařského v Kolinci čp. 53 v 78 letech.

Nový držitel domu čp. 2 se oženil v 23 letech dne 30. 9. 1832 s Marií dcerou zemřelého Martina Dolejšího, souseda z Kolince čp. 33 a matky Kateřiny Olivové z Dobršína. Nevěstě bylo 20 let. Jejich manželství přivedlo na svět tyto děti:
Johana Marie nar. 12. 12. 1833
Marie Gerthruda nar. 20. 11. 1835
Alžběta Josefa nar. 14. 2. 1840
Anna nar. 12. 5. 1842
Kateřina Františka nar. 3. 10. 1844
František Matěj nmar. 20. 2. 1847
Josef Gabrie1 nar. 22. 3. 1849.

Tragickým rokem pro toto manželství byl rok 1857, kdy nejdříve dne 30. 10. 1857 zemřela ve 45 letech na tyfus matka Marie a po ní dne 2. 12. 1857 v 15 letech též na tyfus dcera Anna.

Pro dokreslení velikosti hospodářství čp. 2 podávám soupis pozemků podle stabilního katastru z r. 1837:

Jméno tratěČíslo parcelyKulturaVýměraČistý roční výnosTřída
Místní trať6pastvina 200 s25 kr1.
Místní trať 7pole1430 s8 zl 29 kr1.
Místní trať 8pastvina65 s8 kr1.
Místní trať32pastvina110 s14 kr1.
Místní trať33pole700 s4 zl 9 kr1.
Místní trať34pastvina55 s7 kr1.
Místní trať 35zahrada45 s16 krjediná
Místní trať 36zahrada40 s14 krjediná
Místní trať 37, 38, 39zašlo---
Místní trať 116louka1 j 85 s11 zl 46 kr1.
Hůrka 305pastvina120 s5 kr2.
Hůrka 306pastvinapastvina1 kr2.
Hůrka307pastvina 45 s2 kr2.
Hůrka 308pole a)2 j 80 s7 zl 11 kr3.
Hůrka 309pastvina585 s26 kr2.
Hůrka310pastvina365 s16 kr2.
Hůrka 357louka260 s1 zl 3 kr2.
Hůrka358pole275 s36 kr3.
Hůrka359pole a)600 s1 zl 19 kr3.
Hůrka359pole b)680 s47 kr4.
Hůrka 381pole a)1 j9 zl 30 kr1.
Hůrka 381pole b)1 j 100 s6 zl 22 kr2.
Hůrka 381pole c)1 j 250 s4 zl 3 kr3.
Hůrka u Kal. potoka 405louka1070 s2 zl 47 kr3.
Hůrka u Kal. potoka 462pastvina55 s2 kr2.
Hůrka u Kal. potoka 463pole a)2 j19 zl1.
Hůrka u Kal. potoka463pole b)2 j 570 s14 zl 8 kr 2.
Zářečí552pole725 s2 zl 43 kr 2.
Zářečí553pastvina360 s16 kr2.
Zářečí602pastvina55 s2 kr2.
Zářečí603 b)pole a)1 j 400 s7 zl 30 kr2.
Zářečí603 b)pole b)1 j 573 s4 zl 45 kr3.
Hladomře 648pole1485 s5 zl 34 kr2.
Hladomře 672louka1 j 75 s4 zl 22 kr3.

František Ulrich byl první a současně poslední držitel čp. 2 “po meči‘ . Jeho dcera Marie se ve 23 letech provdala za 32 letého Jana Kohouta, majitele hospody v Kolinci čp. 111, syna Josefa Kohouta, sedláka v Buršicích a matky Kateřiny dcery Prokopa Babky, sedláka ve Brodě čp. 1. Svatba se konala dne 3. 5.1859. Dům byl předán Janu Kohoutovi a jeho manželce Marii dne 16. 12. 1859. Z jejich manželství se zrodily tyto děti:
Alžběta Marie nar. 17. 2. 1860 v čp. 111
Karel Josef nar. 10. 3. 1862 v čp. 2, zemř. 25. 1. 1865
Jan Matěj nar. 23. 2. 1864
Václav Karel nar. 26. 3. 1866
Marie Karolina nar. 11. 5. 1868
František Jakub nar. 27. 10. 1872
Josef nar. 25. 1. 1875
Karel nar. 3. 1. 1878, zemř. 13. 3. 1881.

Tato rodina se takměř celá rozplynula v cizině. Nejznámější z dětí byl Jan Matěj, který po odchodu do Vídně se opět vydal na cestu a dalekou. Odešel do Palestiny. Tam vstoupil po studiích do kláštera a přijal řeholní jméno Hermes. Jako misionář zastával četné církevní funkce, z nichž je nejvýznamnější jmenování farářem v Jerusalémě. Tam ještě žil v r. 1940. Jeho životopis napsal Miroslav Hrdlička v knize „Kolinec na Šumavě“. Z ostatních sourozenců žila sestra Alžběta Marie v Chicagu, František Jakub v Oklahomě a Josef v Robertsdale v USA.

Poslední z bratří byl Václav Karel Kohout, který se svou manželkou Kateřinou roz. Ulrichovou žil ve Vídni, kde se mu narodil syn Karel dne 30. 10. 1877. Později se ale přestěhoval do Kolince, kde převzal dne 2. srpna 1881 dům čp. 2.

Václav Kohout chtěl si ve svém domě otevřít hostinec, ale jeho žádost byla podle protokolu obecního zastupitelstva ze dne 16. 5. 1897 zamítnuta, protože hostince není zde třeba pro malý počet obyvatel (988), pro 5 hostinců, pivovar, který též čepuje pivo, 2 vinárny a 4 kořalny. Snad již měl vše připraveno, protože ještě v 50. letech XX. stol. se objevil při dešti nápis hostinec.

Není známo, zda Karel byl jediným synem Václava Kohouta. V matrikách fary v Kolinci nebylo o jiných zmínky. Tento syn Karel prožil podle ústního podání mladá léta ve Vídni prý ve službách šlechtických jako lokaj. Snad tato léta usměrnila jeho smýšlení a názory v pozdních létech jeho života.

Poměrně prostorný dům poskytl příbytek po 80. letech XIX. stol. více rodinám. Snad v té době byl dům přestavěn a rozšířen. Tak v r. 1888 zde bydlel kolinecký učitel Matěj Suda, syn Josefa Sudy, rolníka ve Lhotce č. 8. a matky Terezie, roz. Ulrichové ve Lhotce č. 4. Jeho pozdější manželkou byla Marie, dcera Františka Cepníka, řídícího učitele ve Strážově 124 a manželky Antonie roz. Římsové z Loučíma čp. 2.

V letech 1890 - 1892 zde bydlel Tomaš Půrok, zahradník, syn Emanuela Půroka, obuvníka v Sušici čp. 20 a matky Antonie roz. Jiříčkové ze Sušice, se svou manželkou Kateřinou, dcerou zemřelého Antonína Vopavy, souseda v Kolinci čp. 44 a matky Anny roz. Jarošíkové z Kunkovic. Zde v čp. 2 se jim narodily tyto děti:
Josef Tomáš Půrok nar. 6. 12. 1890 (v r. 1922 se oženil s Jos. Pánkovou)
Ferdinand nar. 26. 5. 1892 (v r. 1920 se oženil s Marií Zikmundovou z Velenov)

V r. 1896 se sem přestěhoval z čp. 113 v Kolinci Josef Doležal, c. k. finanční stráže respicient, syn Josela Doležala, chalupníka v Lohenicich čp. 10 a matky Alžběty, rozené Lindrové v Lohenicích čp. 21 okr. Hradec Králové. Jeho manželka, dcera Jana Konvalinky, pekaře v Berouně 79 a matky Josefy roz. Ungrové z Berouna ‚ mu zde povila tyto děti:
Ferdinand Prokop nar. 4. 7. 1896, téhož roku zemřel. Kmotrem mu byl Ferdinand Šára, c. k. fin. stráže naddozorce v Kolinci,
Kristina Františka nar. 23. 7. 1897.

Jmenovaný Ferdinand Šára, naddozorce c. k. fin. stráže v Kolinci bydlel rovněž v čp. 2. Byl synem Jana Šáry, úředního sluhy v Praze a matky Anny roz. Svobodové z Lysé nad Labem, Kateřina, jeho manželka, dcera Františka Karnolda, povozníka z Doudlevec u Plzně a matky Kateřiny rozené Pluhařové z Přeštic, mu zde porodila dceru Zdeňku Annu dne 11. 4. 1897.

Kdy se do Kolince přistěhoval nový lékař MUDr. František Dudík který se narodil 12. 9. 1867 v Kojetíně jako syn Eduarda Dudíka, voskaře a měštana v Kojetíně čp. 7 a matky Karoliny rozené Brančíkové z Kojetína čp. 30, bydlel prvně v čp. 2. Za manželku měl Annu dceru Josefa Kučery, majitele realit v Klatovech čp. 87 a matky Anny roz. Baumgartnerové z Klatov 131, ovdovělou Nohejlovou. Narodila se v Klatovech č. 131 dne 19. 4. 1866. Zde se narodily tyto děti:
Karolina Anna Josefa Marie nar. 27. 8. 1898 (dne 23. 7. 1919 provdaná za Zdeňka Klofáče v Praze Vinohradech)
Josefa Františka Lucie nar. 13. 12. 1899.

Pak se dr. Dudik odstěhoval do zdejšího zámku, kde bydlel až do své smrti.

Dne 12. 1. 1900 se zde narodil syn Josef František (zemřel 15. 1. 1900) Františku Vacínovi, naddozorci c. k. fin. stráže. Byl synem. Františka Vacína, uhloměřiče v Nové Huti 86 a matky Anny roz. Kučerové z Broum (okr. Křivoklát). Jeno žena byla Pavlina dcera Josefa Kulhánka, rolníka ve Žlonkovicích a matky Františky roz. Jírovcové ze Žlounkovic.

Dalším nájemníkem byl František Seidl, uzenář, syn Rudolfa Saidla, pokrývače v Kardašově Řečici 52, a matky Terezie rozené Bubeníčkové z Kardašovy Řečice 82. František Seidl se narodil v Kardašově Řečici dne 6. 10. 1875. V čp. 2 se narodily jeho manželce Anně, dceři Antonína Brožíka, kočího v Mokrosukách čp. 1 a matky roz. Hroudové z Buršic, narozené dne 29. 6. 1877 v Chlumu u Sušice, tyto děti:
Marie Anna nar. 12. 4. 1902 (provdaná později za Františka Leče, pekaře v Kolinci čp. 25)
František nar. 8. 5. 1903.

Roku 1904 se rodina Seidlova přestěhovala do čp. 24.

V letech 1900 až 1902 bydlel zde František Beneš, pekař, syn Františka Beneše z čp. 2 a matky Julie Jíchové z Rozsed čp. 38. Oženil se dne 7. 11. 1900 v 25 letech s 22 letou Marií dcerou Františka Páchy, rolníka ze Slatin čp. 165 a matky Marie roz. Zemanové z Javornice čp .155. Zde z tohoto manželství vzešly tyto děti:
Marie nar. 30. 9. 1900 (zemřela. 29. 1. 1901)
František nar 30. 7. 1902 (oženil se 24. 9. 1927 v Ledci s Annou Kubíčkovou).

Mezi lety 1902 až 1908 ( se zde narodily děti Janu Štětkovi, továrníku v Kolinci čp. 2, synu Jana Štětky, soukromníka v Praze II/821 a matky Marie roz. Voříškové z Hořovic 17 a jeho manželce Emili Kateřině dceři Stanislava Hromady, obchodníka ve Zlonicích čp. 65, okr. Slaný a matky Anastazie roz. Paurové z Peruce 47 okr. Louny. Byly to:
Marie Stanislava Karolina Rozalie nar. 16. 10. 1902 – zemřela 18. 2. 1903.
Jan nar. 22. 9. 1905 – zemřel 26. 9. 1905.
Františka Augusta Pavla nar. 2. 4. 1908 (později dne 22. 8. 1931 provdaná za dra. Boh. Roztočila v Rosicíoh u Brna.

Jan Štětka zde v Kolinci vyráběl hole.

Dne 2. 6. 1910 se stal majitelem domu čp. 2 Karel Kohout, syn Václava Kohouta. Dne 4. 6. 1910 se oženil v Bukovníku s Terezií, dcerou Šimona Hozmana, nájemce dvora v Bílenicích čp. 15 a matky Marie roz. Špindlerové z Bílenic. S touto manželkou měl tyto děti:
Karla Šimona Václava nar. 5. 2. 1913
Marii Kateřinu Terezii Lucii nar. 13. 12. 1915 (dne 29. 10. 1938 provdaná za Františka Blažka z Horažďovic).

Po smrti své manželky Terezie se oženil podruhé dne 24. 7. 1920 s Julií dcerou Jana Trojana, souseda v Kolinci čp. 69 a matky Karoliny rozené Polankové z Věštína čp. 1. Z tohoto manželství vzešla dcera Milena.

Za majitele Karla Kohouta bydlel v domě čp. 2 Jan Hejplík, pekař, syn Václava Hejplíka, továrního dělníka v Sušici III/22, a matky Marie roz. Prosserové z Budašic, s manželkou Josefou dcerou Františka Vosky, rolníka v Buršicích 6 a matky Josefy roz. Hušťákové z Buršic 8. Zde se jim narodila dcera Marie dne 20. 6. 1913, která se 20. 2. 1936 provdala za Jaroslava Šťastného ze Sušice.

Dalším nájemníkem byl v lezech 1914 – 1915 Václav Kolář, truhlář, syn Matouše Koláře, nájemníka ve Vonšovicích 53 a matky Marie roz. Kursové z Vonšovic, se svou manželkou Anežkou dcerou Matěje Krále, mistra zámečnického v Kolinci čp. 11 a matky Anny roz. Melkové z Kolince 1. Tam se jim narodila dcera Anna Anežka dne 1. 3. 1915, která se 12. 1. 1935 provdala za příslušníka finanční stráže v Halži u Tachova Josefa Zoubka z Bořenic. V r. 1916 bydleli rodiče již v čp. 11.

Dalším nájemníkem byl Joset Novák, mistr truhlářský, syn Františka Nováka, rolníka v Novém Dvoře a matky Marie roz. Bejblové ze Zavlekova 11. Narodil se v Zavlekově čp. 4 dne 15. 11. 1872. Jeho manželka, se kterou se oženil dne 23. 11. 1903 ve Vídni XII, byla Františka dcera Josefa Kouřila, dělníka v Letovicích na Moravě a matky Františky roz. Hrudové z Drbalovic u Boskovic. Tam se narodila dne 4. 3. 1878. Ve Vídni se jim narodila dcera Gustava, Marie, syn Josef a František, v Kolinci dne 13. 6. 1913 Otto Adolf, který se dne 15. 7. 1941 oženil v Plzni s učitelkou Marií Terezií Velhartickou, a dne 5. 8. 1917 syn Bohumír.

V r. 1927 si otevřel v domu čp. 2 obchod smíšeným zbožím Emanuel Špeta nar. 19. 12. 1906 v Plánici čp. 104, syn Emanuela Špety, koláře v Plánici a matky Josefy roz. Novákové z Číhaně 23. Oženil se zde dne 26. 12. 1927 s Anežkou dcerou Martina Oudy, obuvníka v Kolinci čp. 138 a matky Anny roz . Hosnedlové z Drouhavče‚ která se narodila dne 18. 10. 1907 v Horách Matky Boží čp. 24. V Kolinci se jim narodil syn Emanuel. Dlouho se jako obchodník v těžké místní konkurenci finančně zdatnějších obchodníků neudržel a odstěhoval se z Kolince, když mu jeho manželka předčasně zemřela.

V těchto letech byla v tomto domě umístěna četnická stanice, o jejíž příslušnících bude hovořeno v jiném oddíle dějin Kolince.

Majitel čp. 2 si snad pro léta strávená v německém prostředí, snad pro obdiv pro vídeňský způsob života přízvisko “Unzr Kchodl“ (unser Karl), které se stalo po určitou dobu i jménem po chalupě pro tento dům.

Po okupaci Československa hitlerovskou armádou se přihlásil Karel Kohout s manželkou Julií k německé národnosti i se synem Karlem, který už byl plnoletý, a nezletilou dcerou Milenou. Syn Karel musel narukovat k německému letectvu a dcera Milena se stala úřednicí v kanceláři nacistické strany. Karel Kohout st. vstoupil do NSDAP (Nazionalsocialistische deutsche Arbeiterpartei). Přes slepou víru v německé vítězství a dějinné poslání Německa byl shovívavý a neškodný. Trpěl narážky svých spoluobčanů a nikoho neudal, což by pro obviněného znamenalo smrt ve vězení nebo v koncentračním táboře. Jeho syn Karel se dostal s německým expedičním sborem maršála Rommela do severní Afriky, kde prožil i jeho porážku. S ustupujícím německým vojskem se vracel neslavně zpět do Říše. Po válce v r. 1945 se samozřejmě nevrátil do naší vlasti. Zůstal ve Vídni, kde prý zemřel. Dcera Milena jezdívala do Kolince ve fašistické uniformě s mnoha vojáky k svému otci. Po válce přesídlila do Prahy. Dcera Marie předválečným provdáním ušla neslavnému osudu ostatních členů rodiny. Synem Karlem zanikla v mužích kolinecká větev Kohoutů, kteří přišli do Kolince z Buršic do hospody č. 111. Byla malá láska k rodné vlasti u posledních členů tohoto rodu jen pokračováním světoběžnictví jejich předků? Ne všichni, kdo opustí svou vlast, jsou váženi a ctěni.

V letech 2. světové války byla v domě umístěna jedna třída zdejší, tehdejším jménem hlavní školy. Po válce v této velké místnosti byla umístěna pošta. Po válce se dům čp. 2 jako německý konfiskát dostal do vlastnictví Vojtěcha Dolejšího, který se vrátil z koncentračního tábora, dříve továrního dělníka, pak listonoše, posledně bytem v Kolinci čp. 139.

zpět