MENU  |  GALERIE:   HISTORIE VE FOTOGRAFII |  RYBNÍKY |  SAKRÁLNÍ STAVBY |  PŘÍRODA

Poloha

Kolinec leží zhruba v centrální části okresu Klatovy ve vzdálenosti 1-9 kilometrů jihovýchodně od Klatov a 11 kilometrů severozápadně od Sušice. Celá obec je tvořena z osmnácti částí – Kolinec, Ujčín, Brod, Vlčkovice, Buršice, Jindřichovice, Sluhov, Boříkovy, Hradiště, Bernartice, Lukoviště, Mlázovy, Malonice, Střítež, Tržek, Podolí, Tajanov, Javoří. Katastr obce je mírně protažen ve směru severovýchod – jihozápad v délce 12 kilometrů. Největší šířka katastru obce je 9 kilometrů.

Odkaz na katastrální mapu DMÚ 25 - Digitální model území měřítka 1:25.000

Mapa katastrálního území obce Kolinec

Zvětši mapu!

katastrální mapka

Městečko Kolinec leží přibližně na 49° 18´ severní zeměpisné šířky a na 13° 26´ východní zeměpisné délky. Poměrně rovinatá základna katastru se rozprostírá v úzké, sevřené nivě a na říčních terasách podhorské říčky Ostružné. Rozkládá se tu ve výškách od 530 m n. m. do 545 m n. m.


Po jižním okraji Kolince, nad pravým břehem Ostružné, probíhá lokální železniční trať Klatovy - Horažďovice č. 185. Východním okrajem Kolince prochází významná a stále frekventovanější silnice Klatovy - Sušice. V městečku samém odbočují z uvedené hlavní silnice další silnice II. tř., a to ve směru jihozápadním na Velhartice, ve směru severozápadním na Mlázovy a ve směru severovýchodním na Buršice .


Rozcestník Ujčín - Jindřichovice

rozcestník

Údolí Ostružné, v němž Kolinec leží, je proti okolní krajině zahloubeno až o 230 m. Nejvyšším bodem okolí je Vidhošť 759 m n. m., vzdálený od náměstí v Kolinci 2,25 km přímou čarou k severovýchodu. Nad jižní stranou Kolince se vypíná vrch Rovina 722 m n. m., vzdálený od téhož bodu na náměstí 2 km. Svahy obou vrchů směrem do Kolince jsou skloněny v průměru asi o 9°, ale místy dosahují až 20° sklonu. Mírnější a nižší jsou vrchy na severozápad od Kolince na rozvodí mezi Ostružnou a Kalným potokem, jsou to: Ostrá 646 m n. m. a Hůrka 617 m n. m.


Kolinec protíná také horopisné rozhraní mezi Šumavským podhůřím a Plánickou vrchovinou. Ostré, nápadné a jednoznačné rozhraní obou horopisných jednotek tu tvoří toky Ostružné přitékající od jihozápadu od Velhartic a kalného potoka přitékajícího od severozápadu od Mlázov. Kalný potok se vlévá pod zámkem v Kolinci do Ostružné.


Krajina na levém břehu Kalného potoka (východně od Kolince) a na pravém břehu Ostružné (od soutoku Ostružné s Kalným potokem po obou březích Ostružné) náleží Šumavskému podhůří. Šumavské podhůří vyplňuje celou jihovýchodní polovinu okolní krajiny Kolince. Tvoří je nejsevernější výběžek Šumavy vůbec – Vidhošť 759 metrů vysoký. Vidhošť odděluje úzké, místy až kaňonovité údolí Ostružné od hřbetu Roviny 722 m. Oba údolní svahy, jak Vidhoště, tak i Roviny, jsou srázné, až strmé. Rovina má ploché témě, které sahá dále k jihu k Horám Matky Boží.


Opačně na západ od Kolince, na pravém břehu Kalného potoka a na levém břehu Ostružné až po jejich soutok, spadá krajina k Plánické vrchovině. Plánická vrchovina v západním okolí Kolince dosahuje maximální výšky 646 m n. m. vrchem Ostrou, 617 m n. m. vrchem Hůrkou na severozápadě od Kolince a vrchem Stříbrnou 610 m n. m. na jihozápadě od Kolince.



Zpět