Menu

Zpět školství

Školství v Kolinci



Ze vzpomínek pamětníků a sebrané dokumentace.
Jan Vích
2015

Z historie školství v Kolinci, díl V.

Školství v Kolinci v období 1940 - 1950 - postřehy z kronik

Změny názvu škol. Školní kroniky

Zpět

Dle výnosu okr. školního výboru v Klatovech ze dne 27.7.1940 bylo odstraněno staré označení školních budov a nahrazeno novými dvojjazyčnými nápisy: Volksschule – Obecná škola a Bürgerschule – Měšťanská škola. Zároveň dle nařízení byly odstraněny nebo začerněny staré otisky (razítka) na úředních knihách, pomůckách i výpůjčních knihách žákovské i učitelské knihovny a opatřeny novým. Závadné knihy dle seznamu byly z knihoven staženy a odevzdány.

Doposud vedená školní kronika nově zavedená 1.9.1936 a vedená do konce školního roku 1939/40 byla odevzdána k úschově. Pokračování zápisů do této knihy začíná v r. 1946, kdy ředitel školy Jaroslav Zajíc nejdříve dopsal stručně události z let 1941 až 1945.
Školním rokem 1940/41 pokračují zápisy již v nově úředně zavedené školní kronice, která končí zápisem šk. r. 1944/45.

To byl jen začátek. V průběhu školního roku byla zemskou školní inspekcí nařízena vyhláškami řada dalších úprav. Jednalo se o změnách ve vyučování německému jazyku, náboženství, i dalších předmětů co do počtu hodin i obsahu učiva. Paradoxní byla i úprava doby vyučování, kdy ve dnech 9. až 20. prosince se začínalo až v 8:45 hodin vzhledem k potřebnému zatemnění. Vzhledem k válečnému úsilí německých vojsk na frontách a nutným úsporám výdajů v zázemí byly k radosti dětí prodlouženy i vánoční prázdniny do 19.ledna. S nevelkým nadšením žactva se setkalo nařízení sběru bylin, papíru, hadrů a kovů ve prospěch potřeb bojujícího Wermachtu a německého hospodářství. V jarních měsících se konaly několikrát celoškolní akce sběru léčivých bylin.

Řady škol se dotklo nařízení snižování počtů žáků na měšťanské školy.

Filmová představení

Zpět

Žáky velice oblíbená biografická představení v kinosále Sokola, kde se pro školní účely promítaly filmy především s vlasteneckou a poznávací tématikou. Vystřídala je nařízená filmová představení, kde hlavním obsahem byl hrdinný boj německé armády. Již názvy filmů vypovídají: “Válečné tažení do Polska“ , válečný film o německých letcích “DIII – 88“, “Křest ohněm“, “Robert Koch – bojovník se smrtí“ a další.

Oslavy

Zpět

Vrcholem všeho ve šk. roce 1940/41 počínaje byl výnos okresního školního výboru ze dne 17.4.1941, č. 1658 o nařízené oslavě 51. narozenin Vůdce říšského kancléře Adolfa Hitlera. Ve školní kronice o této oslavě není zápis. Stručně je zaznamenána velmi zdařilá akce učitelstva dne 8. června 1941 s názvem “Dvořákovy oslavy“. Předem povolená akce pro mládež i dospělé s pěveckým a hudebním programem sborů pod vedením učitele Františka Máry sklidila ovace.

Na měšťanské a obecné škole vyučovali v 15-ti třídách:

Zpět

Miroslav Hrdlička, def. ředitel školy, Miroslav Machač, Václav Hořica, Josef Jindra, Josef Šustr, Jaroslav Zajíc, Marie Havlíková, Jaroslav Bystřický (do 9.11.1940), František Mára, Marie Tichá, Josef Lerach (výp. učitel), Marie Kováříková (uč. praktikantka).
Na obecné škole vyučovali: Jaroslav Drachovský (tř.V.A), Marie Pojarová (V.B), Ludmila Krejčová-Hájková (IV.), Milena Votýpková (III.A), Marie Baťková (III.B), Marie Koudelková-Řezanková (II.), František Košťálek(I.).
Náboženství římskokatolickému vyučovali farář Jindřich Senft a výpomocná uč. Jiřina Griegerová-Baťková.

Navýšení počtu tříd Na obecné škole ve šk.r.1940/41 je 7 tříd (I., II.,III. A+B, IV., V. A+B).
Na měšťanské škole je 7 tříd (I. A+B+C, II. A+B, III. A+B) a jedna třída IV. ročník jednoroční učební kurz. Celkem 8 tříd.

Statistika zapsaných žáků ve šk. roce 1940/41

Zpět

Závěr školního roku. Výsledky žáků 1940/41

Zpět

Jak vypadal závěr školního roku 1940/41? Bez tradičních slavností!
Školní výsledky žáků nutí k zamyšlení:




Školní rok 1941/42. Změna školy na školu újezdní. Změna názvu školy

Zpět

Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty z 27.8.1941 je zrušen s okamžitou platností název “Měšťanská škola“ a nahrazen označením “Hlavní škola“.

Dle výnosu ministerstva školství a národní osvěty z 15.4.1941 byla přeměněna Měšťanská škola v Kolinci s platností od 1.července 1941 na školu újezdní a do školního obvodu přiděleny:
Z okresu klatovského: Brod, Buršice, Jindřichovice, Kolinec, Lukoviště, Malonice, Mlázovy, Ujčín, Ústaleč, Vlčkovice.
Z okresu sušického: Čermná, Hory Matky Boží, Mokrosuky, Cihelna, Drouhaveč.

Byla jmenována újezdní školní rada ve složení:
Václav Jůza, rolník v Kolinci čp. 32,
I. odbor pro věci školní obce:
Zástupce obecné školy Jaroslav Drachovský, zástupci školní obce: Václav Jůza, František Krejčí za Ujčín č. 4 a ostatní přiškolené obce.
II. odbor pro věci školního újezdu:
Zástupci újezdní měšť. školy: Miroslav Hrdlička ředitel školy, Jaroslav Zajíc odb. učitel.
Zástupci škol. újezdu: Josef Šafanda úř. ZKD Kolinec, Rudolf Lorenc Malonice čp. 5 za Malonice, Jindřichovice a Ujčín, Jakub Löffelmann Hory Matky Boží čp. 11 za Hory Matky Boží, Čermnou, Mokrosuky Cihelnu, Drouhaveč. Antonín Ouda Mlázovy čp. 25 za obce Mlázovy, Brod, Buršice, Lukoviště, Ústaleč, Vlčkovice.

Další omezování českého školství v protektorátním státě

Zpět

Od počátku šk. roku 1941/42 je stanoven nejvyšší počet 60 žáků na třídu. Vládním nařízením z 14.8.1941 č. 300 Sb. Vyhlášená nová úprava obecných a měšťanských škol s českým vyučovacím jazykem. Obecné školy podle tohoto nařízení plní povinnou školní docházku dětí v plném rozsahu. Kde je zřízena měšťanská škola a měly dosud 5 ročníků od počátku šk.r. 1941/42 rozšíří se tak, aby zahrnovaly všech osm postupných ročníků.
Měšťanská škola se stává školou výběrovou!
Je čtyřtřídní a připojuje se k čtvrtému ročníku obecné školy. Do první třídy měšťanské školy ve školním roce 1941/42 bude přijímáno nejvýše 35% žáků, pro školní roky 1942/43/44 zatím stanoveno 40% žáků z obecných škol čtvrtého ročníku!

Jaký dopad měly protektorátní vyhlášky na naši školu?

Zpět

Školstvím jsme se vrátili zpět před rok 1920 s tím rozdílem, že za monarchie nebyli žáci v českých školách diskriminováni omezujícím počtem, jen finančními a dopravními možnostmi. V řadě měšťanských škol včetně školy kolinecké došlo k rozpadu učitelských kolektivů. Přesunem učitelů do jiných škol, později i do jiných rezortů, byla citelně narušena pracně budovaná struktura školství za I. republiky. Období let 1941-1944 můžeme pokládat v českém školství za nejtragičtější. Mnozí naši učitelé oddaní myšlenkám humanismu, čestnosti a vlastenectví tíhu doby neunesli.

Úmrtí Miroslava Machače dne 4.září 1941.(*16.2.1897 v Břežanech)

Zpět

Miroslav Machač, dlouholetý odborný učitel Měšťanské školy v Kolinci (od 1.9.1931), byl velkým kulturním činovníkem, známý nejen v Kolinci, ale i v dalekém okolí. Zastával řadu funkcí ve spolcích na místní i okresní úrovni. Pro své mimořádné schopnosti byl jmenován vládním komisařem v Kolinci. Rozloučení s oblíbeným učitelem Miroslavem Machačem v rodném městě Volyni se zúčastnili všichni učitelé z Kolince, zástupci žactva, kolineckých spolků a mnozí občané z Kolince. Ve školní kronice se závěrem píše o této smutné události: “Jméno Miroslava Machače, vynikajícího učitele, Čecha, našeho rádce i kamaráda, zůstane na všechny časy zaznamenáno zlatým písmem v dějinách kolineckého školství. Čest jeho památce!“

Odchod ředitele školy Miroslava Hrdličky

Zpět

Obdobně těžce nesl změny v důsledku nařízení protektorátních úřadů ředitel školy Miroslav Hrdlička. Dnem 1. září 1941 odešel na zdravotní dovolenou, která probíhala do doby ukončení penzijního řízení 30. září 1941.

Nový ředitel školy Jaroslav Zajíc, změny na učitelských místech

Zpět

Zastupováním penzionovaného ředitele M. Hrdličky byl pověřen def. odborný učitel Jaroslav Zajíc, rodák z Kolince. Dne 1.1.1942 byl jmenován zatímním ředitelem hlavní školy v Kolinci Karel Koráb, učitel z Olomouce. Ten však službu nenastoupil.

Školu opustily učitelky Marie Tichá (*26.11.1912) (ustanovena od 1.9.1941 na hl. škole v Janovicích nad Úhlavou) a Marie Pojarová (od 1.9.1941 v Běšinech). Milena Votýpková z obecné školy přešla na hlavní školu v Kolinci. Z důvodu sňatku M. Votýpkové s Jos. Šustrem dne 6.12.1941 dle tehdejších školních předpisů byl s M. Šustrovou-Votýpkovou dne 28.2.1942 rozvázán pracovní poměr.

Noví učitelé: Alois Lokajíček (*29.5.1912) , odb. učitel ze Spáleného Poříčí přidělen na hlavní školu v Kolinci dne 1.7.1941.
Marie Pscheidlová (*31.3.1914), výpomocná učitelka domácích nauk ustanovena na hl. školu.
Od 1.11.1941 ustanoven na hlavní školu Otto Novák, učitel z Jindřichovic. 16. května 1942 odchází Josef Lerach na hlavní školu do Chudenic. Na jeho místo přichází František Svoboda z Klatov.
Učitelskými praktikanty byli ustanoveni od 20. června Miroslav Rašín (*18.7.1921 v Kolinci) a Jiřina Bystřická.
Ostatní vyučující zůstávají na zdejších školách beze změny jako v předchozím šk. roce.
Učitelé náboženství: římskokatolickému vyučuje na obecné škole Jiřina Geigerová-Baťková, na hlavní škole farář Jindřich Senft. Českomoravskému farář Jaroslav Horák z Klatov.

Přehled o žácích 1941/42

Zpět

Kurz německého jazyka pro učitelstvo národních škol

Zpět

Od 1.října 1941 byl zřízen při hlavní škole kurz německého jazyka pro učitele národních škol. Vedoucím kurzu byl jmenován zatímní ředitel hlavní školy Jaroslav Zajíc, přednášejícím Josef Šustr. Kurz se koná vždy každé úterý a pátek od 16 – 18 hodin. Navštěvovali jej všichni členové obecné i hlavní školy v Kolinci, řídící uč. F. Bartoš a uč. O. Novák z Jindřichovic, říd. učitel Q. Opatrný z Ústalče, uč. M. Krauzová z Mlázov, říd. uč. M. Černíková a učitel J. Železný a Mařík z Hor Matky Boží.

Lidová škola hospodářská

Zpět

1. listopadu 1941 byla v Kolinci otevřena lidová škola hospodářská. Správcem školy byl jmenován zatímní ředitel hlavní školy Jaroslav Zajíc. Vyučující: V. Hořica, J. Šustr, Al. Lokajíček, J. Trojan, O. Novák a statkář Václav Princ. Vyučovalo se vždy ve čtvrtek v budově hlavní školy.

Dar ústřední matice školské

Zpět

Ústřední matice školská zaslala 16.9.1941 poukázku 600,-K hospitantce Marii Kováříkové jako dar za to, že celý školní rok 1940/41 zdarma vyučovala na zdejších školách.

Úprava vyučovací povinnosti učitelů

Zpět

Podle §1, odd. 2 vyhlášky vlády Protektorátu Čech a Moravy z 29.4.1941 o úpravě pracovní doby některých veřejných zaměstnanců vydalo ministerstvo školství a národní osvěty tyto předpisy o vyuč. povinnosti učitelů obecných a hlavních školách:
Normální míra vyučovací povinnosti na obecných školách je 30 hodin, na hlavních 28 hodin týdně.
Ženy učí o 2 hodiny týdně méně.
Správcům obecných škol s 1 – 2 třídami přísluší 30 hodin, 3 – 4 třídy 26 hodin, s 5 – 6 tř. 22 hodin, s 9 a více tř. 16 hodin týdně.
Pro ředitele hlavních škol je normální vyuč. míra se 4 – 5 tř. 16 hodin, se 6 a více 14 hodin týdně.

Prohlídka žactva – první kroky ke germanizaci národa

Zpět

Tímto začal proces vyjádřený v programu ”konečného řešení” (Endlösung) české otázky. Ten spočíval v zásadách:
•Češi „dobře smýšlející - dobré rasy“ budou poněmčeni
•Češi "dobře smýšlející - špatné rasy" se nasadí na práci v Říši a nebudou moci mít děti
•Češi „špatně smýšlející - špatné rasy “ budou vyhoštěni na východ (za Ural, na Sibiř)
•Češi "špatně smýšlející - dobré rasy," jakožto pro Němce nejnebezpečnější měli být vyvražděni, protože byly obavy, že na východě vytvoří nebezpečnou vedoucí vrstvu.

Jistě s tím cílem přijeli do Kolince dne 15. listopadu 1941 vykonat prohlídku žáků narozených v r. 1928 – 31 Dr. Castagne a p. Bauer, pověřenci Oberlandrata v Klatovech. Výsledkem těchto prohlídek a zároveň fotografování čelně i z profilu jednotlivých dětí byla karta dítěte. Udělejme si sami z těchto ukázek závěr.


Arijská prohlášení

Zpět

K 31.12.1941 byli učitelé povinni předložit vyplněný formulář arijského původu. Ze strany manžela:
Křestní list manžela
Křestní list jeho otce
Křestní list jeho matky
Křestní list jeho dědy
Křestní list jeho báby
Ze strany manželky:
Křestní list manželky
Křestní list jejího otce
Křestní list její matky
Křestní list jejího dědy
Křestní list její báby
oddací list.

Kolik bylo třeba dokladů, můžete vidět z tabulky a opatřit tyto doklady nebylo zrovna nejsnadnější. Toto opatření bylo zavedeno podle německého vzoru, kdy německá Říše na základě norimberských zákonů dělala čistku v národě proti židům. Čeští úředníci vždy plnili vzorně, velmi ochotně a důsledně příkazy nadřízených.

Arijský pozdrav. Zavedení německého úředního jazyka

Zpět

Podle oběžníku okr. škol. výboru v Klatovech z 12.3.1942 číslo 1376/42 je zaveden ve všech úřadovnách, podléhajících ministerstvu školství a národní osvěty, na znamení jejich příslušnosti k Říši pozdrav vztyčenou pravicí.

Jmenováním Dr. R. Kitzlera okresním hejtmanem stal se také okr. škol. výbor německy vedenou služebnou. Na základě toho byl zaveden od 16.6.1942 ve styku s okresním školním výborem v Klatovech německý jazyk jako úřední.

Vše ve prospěch Říše

Zpět

Je třeba zapojit školní mládež i učitelstvo do plnění naléhavých úkolů v zázemí. Zbytečným vysedáváním ve školních lavicích, zvláště když udatní vojáci Říše nasazují své životy ve prospěch všech národů, se válka nevyhrává. Aby byly plněny určené kontingenty zemědělských produktů, bylo žactvo s učiteli k dispozici místním statkářům na výpomocné práce v zemědělství – obracení lnu, sběr brambor, kamene, plevelů aj.

Součástí školní povinnosti žáků se stal sběr léčivých bylin a sběr odpadových surovin. Zvlášť sledovaným byl sběr starého šatstva.

Také učitelé, aby se nenudili, byli mnozí pověřeni vedením statkových archů rolníkům, kteří obhospodařují více jak 5ha pozemků. Ve sklizních řada z učitelů byla pověřena výkonem soupisů výnosů.

Kultura za války

Zpět

Kulturní život v Kolinci byl omezen, ale vždy se našly cesty, jak posílit národní sebevědomí. Vyžadovalo to osobní odvahu. Především učitelů. V řadě hlavních rolích z nich hráli: V. Hořica, J. Šustr, A. Lokajíček v režii učitele Fr. Máry.

Plakát na divadelní představení.

Atentát na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha 27.5.1942

Zpět

Tato akce a následné běsnění gestapa nevěstily nic dobrého. Byla zavedena velice krutá opatření. Atmosféra strachu se promítla mezi žáky i učiteli. Byla narušena důvěra mezi lidmi, strach sužoval celé rodiny.

Nařízením o.š.v. byli všichni učitelé místních škol dáni k dispozici k vyhlášenému pátrání po pachatelích atentátu. Žactvu byl přečten vážný apel ministra školství a národní osvěty, nesoucí se v duchu zastrašování národa.

České školství se postupně přizpůsobuje německému

Zpět

Nové protektorátní zákony jsou v podstatě přejaté říšské zákony. Nejvíce je žáci pocítili i tím, že školní rok 1941/42 nebyl zakončen dnem 30. června, ale až 7. červencem a ještě 12. července 1942 všichni vycházející žáci vykonali před komisí úřadu práce psychotechnickou zkoušku.

Školní rok 1942/43. Práce učitelů o hlavních prázdninách

Zpět

Podle oběžníku okresního školského výboru v Klatovech č. 4263 z 8.7.1942 je stanovena třínedělní dovolená učitelů od 10. do 31. července. Ostatní čas prázdnin jsou učitelé povinni, pokud se nezúčastňují vzdělávacích kurzů, věnovati výpomoci u místních hospodářů!

Vyřazování knih

Zpět

Podle oběžníku o.š.v. v Klatovech č. 4542 z 10.7.1942 bylo ze školních knihoven vyřazeno 749 knih. 172 vyřazených školních map a knihy v celkové váze 259,6kg byly odevzdány okresnímu úřadu v Klatovech.

Změny v učitelském sboru. Rozdělení žactva

Zpět

Marie Havlíková přeložena od 1.9. na okres plzeňský. František Svoboda od 1.9. přeložen do Mlázov a učitelka Růžena Horová přeložena do Ústalče.
Nově ustanoveny učitelky Milada Pospíšilová (*12.10.1915) z Radinov a Božena Šnobrová (*18.4.1918). Od 1.2.1943 za Marii Koudelkovou-Řezankovou ustanoven Augustin Tomášek (*1.11.1914).
Učitelskou praktikantkou ustanovena od 1.9.1942 Jiřina Bulková z Kolince (*27.4.1923).
Miroslav Rašín ustanoven od 1.9.1942 učitelem němčiny při průmyslové škole v Praze.



Absolvování povinných zkoušek učitelů z němčiny

Zpět

V týdnu od 7. do 12.září 1942 byli předvoláni všichni učitelé i školník k vykonání všeobecné zkoušky z německého jazyka.





Povinný kurz německého jazyka pro učitele

Zpět

20.října 1942 byl zahájen kurz německého jazyka pro všechny učitele obecné i hlavní školy v Kolinci. Kurz zahájil okresní šk. inspektor Josef Rohna. Vedoucím kurzu je pověřený ředitel školy Jar. Zajíc a docentem učitel Jar. Vošahlík z Klatov. Kurz se koná každé úterý od 13 – 17 hodin. Kromě kolineckých učitelů kurz navštěvují říd. uč. Opatrný z Ústalče, Bartoš z Jindřichovic, Šíma z Mlázov, Bešta z Chlistova, a učitelé Baťka z Číhaně, Krýslová ze Zdebořic.

Povinné přezkoušení žáků z němčiny

Zpět

Podle výnosu zemského šk. inspektora J. Šustera, č. 1/5 -10-37/43, bylo provedeno na hlavní škole v Kolinci dne 9.dubna 1943 za přítomnosti okresního škol. inspektora J. Rohna přezkoušení znalostí žáků z německého jazyka. Písemnou zkoušku vykonalo 317 žáků, ústní zkoušce podrobeno 75 žáků. 23 nejslabším žákům bude věnována zvýšená pozornost a budou přesazeni do prvních lavic!

Loutkové divadlo

Zpět

Místní osvětová komise v Kolinci zřídila překrásné loutkové divadlo. Zahájení provozu divadla dne 3. března 1943 pohádkou „O mlsné princezně“ se zúčastnili žáci obou škol.

Konec školního roku 1942/43, konec JUK

Zpět

Školní rok ukončen 14.července 1943. Zároveň se tímto dnem úředním výnosem ruší jednoroční učební kurz při hlavní škole. Téhož dne vykonali všichni žáci, kteří měli splněnou školní docházku, znalostní zkoušky a obdrželi propouštěcí osvědčení.






Školní rok 1943/44. Česání chmele. Práce učitelů

Zpět

Podle nařízení úřadu práce a školní úřadovny v Klatovech zúčastnil se učitel Otto Novák s 15 žáky ke konci hlavních prázdnin česání chmele na Podbořansku v obci Siřem (německý název Zürau) v bývalém okrese Podbořany.

Učitelé zdejších škol opět byli o hlavních prázdninách nápomocni při žňových pracích u místních sedláků.

Úbytek tříd. Úbytek učitelů

Zpět

Ve školním roce 1943/44 ubyly dvě třídy. Dále byla zrušena třída jednoročního učebního kurzu při hlavní škole. Podařilo se však dojednat na úřadu práce v Klatovech zřízení opakující se IV. C třídy hlavní školy z důvodu tělesné slabosti chlapců a dívek.

Od 1.9.1943 je Marie Kováříková přeřazena na obecnou školu do Ústalče a učitelská čekatelka Božena Šnobrová přeřazena na obecnou školu v Plánici. A jaký to mělo dopad na počty žáků ve třídách? Pokud někdo z učitelů onemocněl, žactvo bylo rozdělováno do ostatních tříd a nezřídka počet žáků ve třídě přesahoval 60 dětí! Proto všichni vítali mnohá opatření k přerušení školního vyučování v důsledku nedostatku paliva pro vytápění škol.

Ostatní učitelé:
Josef Jindra, Václav Hořica, Josef Šustr a Marie Pscheidlová. Od 24. září zastupuje Františka Máru a Josefa Jindru Aloisie Brožová z Klatov (*30.12.1914). Dne 12. června 1944 nastoupila na hlavní a obecnou školu Marie Kůsová (27.2.1924), učitelka domácích nauk v Jindřichovicích, kde současně také vyučuje.


Přehled žactva ve šk. r. 1943/44

Zpět



Nepohodlní učitelé na převýchovu!

Zpět

Úřadem práce byli povoláni učitelé František Mára a Josef Jindra na přeškolení. Oba nastoupili dne 23. září a to František Mára do firmy Schifauer do Klatov a Josef Jindra u firmy Solo v Sušici. J. Jindra pracoval do 23.12.1943. František Mára byl zproštěn služby až 1. července 1944. Úřadem byli vybráni proto, že nemají zkoušku způsobilosti z německého jazyka.

Zoufalé akce převýchovy nepohodlných ukončil až výnos prezidenta Protektorátu Dr. Emila Háchy, kde jsou od včleňování do práce osvobozeni všichni učitelé. Na základě tohoto výnosu se učitel J. Jindra vrátil zpět ke svým služebním povinnostem dne 6.12.1943 po uhrazení částky 3500,-K za přeškolování. František Mára až v červnu 1944.

Zavedení telefonu

Zpět

Na žádost ředitelství školy povolilo Ministerstvo školství a národní osvěty a poštovní ředitelství v Plzni zřízení telefonní stanice v ředitelně hlavní školy. Telefon má číslo 14 a je v provozu od 27.10.1943.

Obavy z války a obratu na východní frontě

Zpět

Přímo dojemnou péči projevily nadřízené instituce v ochraně obyvatelstva a dětí před leteckými nálety. Na všech školách Protektorátu byla zavedena „Rozšířená protiletecká ochrana.“ Ředitel školy J. Zajíc absolvoval v Praze školu protiletecké ochrany. Všichni učitelé prošli kurzy protiletecké ochrany. Důsledně se dbalo na nácvik evakuace v případě leteckých útoků.

První skutečné poplachy nedaly na sebe dlouho čekat. V pondělí dne 24. ledna 1944 od 12:30 do 13:30 se Kolinec dočkal prvního poplachu. Další poplachy byly pak vždy v polední době ve dnech 22. 24. a 25. února. Učitelé i žáci, jak uvádí zápis v kronice, že vzorně plnili nacvičené evakuační postupy. Kolinečtí žáci se rozběhli do svých domovů, přespolní žáci byli odvedeni do krytu. Učitelé a starší žáci, určení ke službám PO, zaujali svá určená stanoviště.

Na východní frontě se něco děje

Zpět

Od 30. října 1943 byla zabavena budova obecné školy pro Wermacht. Po dobu zabavení jsou žáci obou škol střídavě vyučováni v budově hlavní školy. Počet vyučovacích hodin byl snížen na 24. Budova byla uvolněna až 20. prosince 1943.

Mateřská škola v Kolinci. Vše pro frontu

Zpět

Výnosem Ministerstva školství a nár. osvěty z 26.4.1944, č. 28-745/44 – I/1, byla v Kolinci zřízena mateřská škola a přikázány dvě pěstounky Marie Drholcová-Školková (*12.10.1908) a Božena Homolková (*17.7.1914). Zřízením mateřských škol za Protektorátu mělo jediný cíl – dostat matky co nejrychleji do továren. Nahradit tak výpadek výroby v továrnách, které v byly citelně poškozeny nálety spojeneckých svazků letadel.

Školní rok 1944/45. Stav učitelstva a žactva

Zpět

Učitelka Ludmila Krejčová-Hájková byla přeložena do Zavlekova a Aloisie Brožová do Kydlin.
Z dalších učitelů vyučují: V. Hořica, Milada Pospíšilová, Marie Pscheidlová, výpomocná učitelka Marie Kůsová.
Náboženství římskokatol. farář Jindřich Senft, českomoravskému K. Macas.
Pěstounkami na mateřské škole jsou Božena Homolková a Marie Drholcová-Školková.

Konec války se blíží, totální mobilizace pracovních sil

Zpět

Totálnímu nasazení se nevyhnuli ani učitelé zdejších škol. Již 18. září 1944 byli nasazeni odb. uč. Josef Jindra a Jan Trojan k Todtově organizaci do Prahy, uč. František Mára do Roudnice nad Labem.
Pracovnímu nasazení se nevyhnuly ani učitelky. 22. září učitelka domácích nauk Marie Pscheidlová byla přikázána do místní továrny na prádlo „Bohemie“, Marie Kůsová do Václovy továrny na kartáče v Klatovech. 24. října byli povoláni další učitelé. Josef Šustr, Alois Lokajíček a Otto Novák přiděleni jako pomocní dělníci do sléváren v Hrádku u Rokycan. Na hlavní škole z učitelů zůstal jen ředitel J. Zajíc a odb. uč. V. Hořica. K posílení učit. sboru byly povolány do Kolince Marie Kovaříková, od 6.11. Marie Zábranská z Klatov a od 20.11. Růžena Maxová z Běšin jako výpomocná učitelka.
20. listopadu byl povolán k Todtově organizaci učitel obecné školy Jaroslav Drachovský a přidělen do Roudnice n.L.
Pro nedostatek učitelů byl k radosti žáků zredukován počet vyučovacích hodin a počet hodin pro učitele navýšen na 30.

Organizace Todt (Organisation Todt)

Zpět

Organizace Todt (Organisation Todt) vznikla v roce 1938 jako státní polovojenská organizace původně pro realizaci veřejných prací. V roce 1939 byla podřízena velení wehrmachtu. V jejím čele stál dr. Fritz Todt. Členové OT se podíleli na stavbě silnic a výstavbě opevnění.

Pracovní povinnost žáků. Zrušení třídy

Zpět

Na příkaz úřadu práce v Klatovech byli žáci IV.A (dobrovolně opakující) přikázáni od 10. do 28.října na statek do Mlázov k zajištění sběru brambor a žáci IV. ročníku hlavní školy na 3 dny na statek v Tajanově.

Zrušení třídy IV.A
Žáci z třídy dobrovolně opakujících byly postupně pracovním úřadem povoláváni do pracovních a učebních míst. 18. listopadu 1944 zbylo ve třídě jen 8 žáků. Tito byli převedeni do IV. ročníku hlavní školy a třída IV.A byla zrušena.

Vánoční prázdniny r. 1944

Zpět

První prázdninový den 21.12.1944 začaly vánoční prázdniny. Překvapením pro žáky po vánočních prázdninách bylo zabrání obou budov škol. Budovy byly obsazeny německými uprchlíky z Horního Slezska a maďarského Banátu.

Vyučování bylo přeloženo do místních hostinců. Tam se netopilo. Obyčejně se děti sešly a za chvíli se pro poplach rozutekly a do školy již nepřišly, neboť poplachy trvaly vlastně celý den. Nad Kolincem prolétávali tzv. hloubkoví letci, kteří napadali vlaky, lokomotivy, povozy na cestách a pod. Zvláště, když zůstal na kolineckém nádraží stát v dubnu sanitní vlak. Naposled přišli žáci do “školy“ dne 20. dubna 1945 a opět přišli až 18. června 1945.

Co se dělo v obsazených školách popisuje stručně ředitel školy

Zpět

„V obecné škole byli ubytováni vystěhovalci z Horního Slezska a Němci z Maďarska, kteří zachovávali dosti čistotu. Mnohem více trpěla budova měšťanské školy, kam byli nastěhováni nečistí Němci z maďarského Banátu. Tito lidé neznali základních nařízení hygienických. Nepochopili, proč máme stavěny záchody, všechny tělesné potřeby vykonávali na školní dvůr a do městského parku. Zvlášť hrozivě vypadala situace pro české obyvatele školy (ředitel, školník, městský lesní Němec), když mezi uprchlíky vypukl tyfus a tito se nechtěli podřídit karanténě. Vrata školy byla uzamčena, přístup do parku pro kolinecké obyvatelstvo zakázán a školní dvůr přepažen. Ředitel školy jako správce uprchlíků a vládní komisař obce učitel Fr. Košťálek měli stálé spory s uprchlíky a tito si pozvali na oba jmenované německou policii z Klatov.“

Poslední dny války popsané ve školní kronice

Zpět

"Éra nacismu končí – začínáme volně dýchat. S radostí pozorujeme kolem naší školy prchající poraženou německou armádu. V prvních květnových dnech se zatajeným dechem nasloucháme blížícímu se dunění dělostřelectva …“Domažlice se vzdaly,“ „O Kdyni se bojuje,“ „Američané táhnou z Nýrska do Janovic“ a podobné neuvěřitelné zprávy slyšíme každý den. Vlakové spojení není, pošta nefunguje, rozhlas stále lže. Kdo utiší naši zvědavost. Konečně 5. května 1945 v ranních hodinách poprvé se zarosenýma očima nasloucháme na vlně 550m: „Hovoří svobodná Plzeň – svobodná Plzeň hovoří.“ Dál nemůžeme poslouchat. Spěcháme na městskou radnici, radíme se o odzbrojení místní německé posádky, vyjednáváme s jejím velitelem. V tom hrozné rány, nikdo nevíme, co se děje a hrdinný německý poručík pěchoty skáče oknem z prvního poschodí a utíká nám. Německá posádka odzbrojena, uzavřena pod stráží ve škole, německé nápisy odstraněny. Revoluční národní výbor přejímá správu obce, občané hlídkují v Kolinci samém i v okolí.

Konečně můžeme opět do své školy, zatím ještě obsazené nyní strachy tetelícími maďarskými Němci. Německá stráž dobrovolně odevzdává zbraně. Situace je stále nejasná, stále nám hrozí nebezpečí od ustupující německé armády.

Konečně v pondělí 7. května dopoledne přijíždějí k nám Američané. Náměstí i všechny ulice se plní jejich jeppy i ostatními automobily. Obdivujeme jejich výzbroj i výstroj. V poledních hodinách zachytili Američané radiovou zprávu o německé kapitulaci. Radost je úžasná. Ze všech zbraní vojáci střílejí. Kolinečtí občané se připojují k oslavě sirénou a vyzváněním.

Americká posádka zůstává na týden v Kolinci. Po týdnu loučí se s nimi celý Kolinec se slzami v očích. Co přátelství vzniklo mezi lidmi, kteří si ani slova nerozuměli."

Vyučování musí ještě počkat

Zpět

19. května přijíždí do Kolince Československá obrněná brigáda ze západu. Uprchlíci z měšťanské školy byli vystěhováni do obecné školy a měšťanská škola přeměněna v kasárna. Vojáci jsou ubytováni ve škole i ve všech hostincích. Vyučování musí počkat. Teprve v červenci byl vyklizen sál hostince U Zajíců, kam byli svoláváni posledních 14 dní v tomto školním roce žáci k vyučování. Na škole zůstávají jen ředitel J. Zajíc, uč. V. Hořica, J. Jindr, M. Kovaříková a Kůsová. Učitelé J. Trojan, Al. Lokajíček a M. Pospíšilová byli převedeni do pohraničí, Frant. Mára, J. Šustr a O. Novák vykonávali mimořádnou vojenskou službu. Proto byly vytvořeny třídy mající 100 – 120 žáků.

Prověřování učitelů

Zpět

V květnu 1945 si zvolilo učitelstvo místní odborovou radu učitelů a svého důvěrníka Josefa Šustra. Rada ihned provedla “očistu“ členů učitelského sboru. Protože ani na řediteli školy ani na žádném učiteli nebylo shledáno závad v chování v době okupace, navrženo místnímu národnímu výboru, aby ředitel škol a všichni učitelé zůstali dále na svých místech na školách v Kolinci.

Kurzy ruštiny

Zpět

Ještě v květnu byly na zdejší škole zahájeny kurzy ruštiny pro učitele. Docentem kurzu je odborný učitel Josef Jindra. Kurz navštěvují všichni učitelé. Také žactvo je vyučováno ruskému jazyku, hlavně azbuce. Je nacvičována ruská hymna.

Přehledy žáků a tříd r. 1912 - 1945

Zpět

V průběhu let 1940 – 1945 působili na našich školách:

Zpět

Ředitel obecné a měšťanské školy (hlavní školy): Miroslav Hrdlička (do 1.9.1941), Jaroslav Zajíc (od 1.9.1941).

Obecná škola: Jaroslav Drachovský, Marie Pojarová (do 31.7.1941), Ludmila Krejčová-Hájková (do 31.8.1944), Milena Votýpková, Marie Baťková, Marie Koudelková-Řezanková (do 31.1.1943), František Košťálek, Milada Pospíšilová (od 1.9.1942), Božena Šnobrová (od 1.9.1942 do 31.8.1943), Augustin Tomášek (od 1.2.1943), Jiřina Bulková (1942/43 uč. praktikantkou).

Měšťanská škola: Miroslav Machač (†4.9.1941), Václav Hořica, Josef Jindra, Josef Šustr, Jaroslav Zajíc, Marie Havlíková (do 31.8.1942), Jaroslav Bystřický (do 9.11.1940), Jan Trojan, František Mára, Marie Tichá (do 31.7.1941), Josef Lerach (do 16.5.1942), Marie Kovaříková (1940/41 uč. praktikantka do 31.8.1943), Milena Votýpková-Šustrová (do 28.2.1942), Alois Lokajíček (od 1.7.1941), Otto Novák (od 1.11.1941), František Svoboda (od 1.3.1942 do 31.8.1942), Miroslav Rašín a Jiřina Bystřická (šk.r.1941/42 uč. praktikanti), Marie Pscheidlová, Aloisie Brožová (od 24.9.1943 do 31.8.1944).
Učitelka domácích nauk: Marie Kůsová (od 27.2.1943).
Náboženství: římskokatolickému vyučovali farář Jindřich Senft a výpomocná uč. Jiřina Griegerová-Baťková, Jindřich Senft (od 1.9.1944), českomoravskému farář Jaroslav Horák, K. Macas (od 1.9.1944).
Mateřská škola: Marie Drholcová-Školková a Božena Homolková (od 1.9.1944)

Kolinecké školy v období 1945 – 1950

Zpět

Počáteční nadšení z těžce nabyté svobody odeznívá a lidé se začínají vracet do běžného pracovního života. 25. července 1945 byla konečně uvolněna škola Čs. obrněnou brigádou ze západu. Začíná příprava na školní rok 1945/46. Těžce zkoušené budovy a jejich vnitřní devastaci, zapříčiněnou chováním uprchlíků, musí urychleně opravit firma pana Hošťálka z Kolince. 3. září v pondělí začíná škola. Chybí však učitelé i právní normy, podle kterých se má vyučovat. Začíná se připravovat reorganizace školství a vše, co s tím souvisí. Nezřídka se ozývají hlasy o radikálním řešení v souvislosti s rostoucím vlivem komunistické strany v poválečné vládě i přímo v samotném Kolinci. Československé školství se začíná postupně politizovat. Učitelé v dané situaci nemají na výběr. Ministr školství a národní osvěty v nové vládě profesor Zdeněk Nejedlý začíná prosazovat nový směr. Hledají se nové vzory pro mládež. Jistě nikdo neupírá roli Rudé armády při osvobození Československa, ale proč znevažovat podíl ostatních armád na osvobození?

Oslavování narozenin nových “vůdců“ s pompézností našemu národu vlastní se stává denní realitou. Opačný postoj, natož názor, se nepřipouští. Je třeba opět začít s převýchovou učitelů! Začneme nejdříve kurzy ruského jazyka, poté, ať chtějí či nechtějí, upevní si “nový světový názor“. Budováním nových okázalých pomníků, obehnáním hranic ostnatým drátem, poslechem do nekonečna omílaných budovatelských písní v rozhlase, konfiskací majetku nepohodlných, internací nepřizpůsobivých občanů a jako za okupace udělat “konečné řešení“ se zrádci. Opětovné přípisy k vyřazování “nevhodných“ učebnic a titulů ze školních knihoven, zákazy čtení “brakových“ časopisů jsou velmi žádaná opatření pro zdárnou výchovu mladé vzorové generace.

Taková byla doba! Čest, věrnost, vlastenectví, humanita, porozumění, kultivovanost, úcta ke vzdělání, pravdomluvnost – pouze idea na hony vzdálená teplákové době našich dětí, již tak poznamenaných chudobou válečných let!

Školní rok 1945/46

Zpět

Již samotná příprava školního roku byla komplikovaná. Sbírky učebních pomůcek byly poničeny, řada z nich rozkradena. Pozdním vyklizením školních budov se opozdily stavební práce. Jen obětavostí učitelů, školníka a řady občanů mohl být provoz školy zahájen 3. září.

Začátek školního roku na měšťanské škole byl poznamenán nedostatkem učitelů. Z učit. sboru jsou přítomni ředitel školy J. Zajíc, odb. uč. V. Hořica, výpomocné učitelky M. Kováříková, J. Bulková a učitelka domácích nauk M. Kůsová. Mimořádnou vojenskou službu vykonávají J. Šustr a O. Novák. K posílení sboru měšťanské školy byl jmenován J. Drachovský.

5. září byl demobilizován J. Šustr, ale byl přeložen na měšťanskou školu v Mariánských Lázních. Dne 1.10.1945 nastupuje na měšťanskou školu Božena Rašková-Svačinová. Učitel František Mára je v dlouhodobé rekonvalescenci po těžkém zranění. Od 10. října je ustanovena jako výpomocná učitelka na měšťanské škole Alena Capouchová, která zde učila do 15.12.1945. 1. listopadu byla přeložena na obecnou školu J. Bulková a na její místo přišla Marie Hradová, původem ze Slovenska.

Problém nedostatku učitelů na obecné škole byl větší. Začátkem školního roku byli k dispozici pro pět tříd jen dva vyučující. Řídící obecné školy Fr. Košťálek a Marie Baťková. Do pohraničí odešla učit M. Koudelková-Řezanková, Jar. Drachovský byl přikázán na měšťanskou školu. 14. září přišly nové učitelky. Julie Řezáčová a Věra Vacovská z Klatov. V mateřské škole vyučovaly učitelky Marie Drholcová-Školková a Božena Homolková. Učitelem náboženství je farář Jindřich Senft.

Karel Kondr

Zpět

Dne 10. září 1945 nastupuje na měšťanskou školu výpomocný učitel Karel Kondr. Narodil se 30.4.1920 v Plzni Bolevci. V Plzni složil zkoušku z dospělosti (maturitu) v r. 1938. Po dobu války byl nasazen jako kreslič ve Škodových závodech v Plzni. Učitelského vzdělání dosáhl až v r. 1945. V mládí všestranný sportovec, muzikant a zpěvák. Působil na zdejší škole až do svého odchodu do důchodu. Nejdříve jako učitel, od r. 1968 jako ředitel školy.

Reorganizace škol. Zavedení studijní třídy. Politická výchova

Zpět

Počínaje novým školním rokem opět dochází k rozdělení řízení obou škol. Vedením měšťanské školy je pověřen stávající ředitel Jaroslav Zajíc a vedením obecné školy, při které je taká mateřská škola, je pověřen František Košťálek. V návrhu se počítá s tím, že dosavadní měšťanská škola bude nahrazovat nižší střední školu. Protože nejsou vypracovány nové osnovy, žáci těchto škol se budou vzdělávat ve školním roce 1945/46 dle osnov měšťanských škol z roku 1932. Vlastní úprava vstoupí v platnost s vydáním nových školských zákonů. Předpokládá se, že ve studijních třídách bude možnost studovat i latinský jazyk. Na všech školách od 3. ročníku školy obecné bude zavedena politická výchova.

Vysoká škola pedagogická v Plzni

Zpět

Od 1. října 1945 je zřízena Vysoká škola pedagogická v Plzni. První krok k vysokoškolskému vzdělávání učitelstva. Absolventům pedagogických škol se přednáší každou sobotu celý den a v neděli dopoledne. Ze zdejší školy studují na VŠP v Plzni učitelé K. Kondr a M. Kůsová.

První oslava výročí Velké říjnové revoluce

Zpět

A už zase slavíme. Tentokrát již v režii velkého Sovětského svazu. 6. listopadu v 11 hodin dopoledne na náměstí v Kolinci. O významu dne hovořil odborný učitel V. Hořica, příhodnou báseň přednesl učitel Karel Kondr. Žáci zakončili oslavu zapěním československé a sovětské hymny. Oslavy se zúčastnilo hromadně dělnictvo a úřednictvo místní továrny a občanstvo. Začala éra školních oslav a díkůvzdání našim osvoboditelům.

Stavba nové školní budovy. Česání chmele

Zpět

Jaký paradox. Současná škola nemá ani prostředky na získání paliva pro vytápění budov, ale stavební komise ONV v Klatovech již plánuje na poli pana Františka Kloudy pod Kopkami výstavbu nové školní budovy.

Ke konci prázdnin se jedna skupina 14 žáků za vedení paní Rajtmajerové a druhá skupina 18 žáků naší školy s učitelem K. Kondrem zúčastnili česání chmele. Žáci jeli dobrovolně a s velkou chutí. Bohužel skupina vedená uč. K. Kondrem byla přidělena na tak špatné místo, že je museli pro hlad a různé střevní katary předčasně opustit.

Statistika 1945/46

Zpět

Školní rok 1946/47. Stav žactva. Stav učitelstva

Zpět

Na obecné škole vyučovali:
řídící učitel Frant. Košťálek, Marie Baťková, Julie Řezáčová, uč. čekatelka Věra Vacovská a nově přidělená učitelka ručních prací a domácích nauk Marie Světelová z Klatov.
Na měšťanské škole vyučovali: ředitel Jar. Zajíc, Marie Kováříková, B. Rašková-Svačinová, Jar. Drachovský, K. Kondr, O. Novák, M. Hradová, V. Hořica, Fr. Mára a M. Kůsová. Učitelem náboženství je farář J. Senft.

Mateřská škola se stává samostatnou a čítá 22 dětí. Zde vyučuje Věra Faustová.
1. listopadu se vrací po nemoci František Mára a uč. Marie Hradová odchází na obecnou školu do Ústalče.

Změna školních obvodů

Zpět

2. září 1946 byla otevřena nová měšťanská škola ve Velharticích. Z našeho školního újezdu bylo přiškoleno k této škole žactvo z Hor Matek Boží, Malonic, Tajanova, Drouhavče a dalších obcí. Tím se zmenšil počet žáků měšťanské školy o 153 dětí. Od 2. září naopak navštěvují naši měšťanskou školu žáci z Ústalče, kteří byli ve šk. r. 1945/46 přiškoleni do měšťanské školy v Nalžovských Horách.


Učitel Jan Trojan v Argentině

Zpět

Odborný učitel Jan Trojan, od 1.12.1940 do 30.6.1945 výpomocným učitelem hlavní školy v Kolinci, od 1.9.1945 přeložen na měšťanskou školu do Nýrska.

Ze vzpomínek J. Trojana na cestu do Argentiny a tamní pobyt. (Uvedeno v Pamětní knize obce Kolinecké)
Dne 20. dubna 1947 odejel zdejší rodák a odborný učitel Jan Trojan do Argentiny, aby vyučoval děti tamních Čechů a Slováků. Nejdříve byl učitel Trojan s ostatními učiteli přijat v Praze panem presidentem. Odtud jeli na Paříž a dále k jihu do Monaca, Nizzy a Monte Carla, kde si prohlédli herny a zámeček prince monackého. Jídlo a hotel platili v Nizze denně 650 Kč. Odtud pluli do Janova a odtud lodí Argentina přes oceán. Cestou v přístavu Santa Cruz si nakoupil náš rodák za 105 Kčs 100 pomerančů, 40 banánů, 30 cigaret a 4 pohlednice. (Jak se nám to zdá pohádkově laciné). V pátek 9. května oslavovali všichni Čechoslováci na lodi 2. výročí květnové revoluce (celkem jich bylo 24) a oslavu zakončili zpěvem na palubě o půlnoci. Loď právě plula přes rovník. Při této příležitosti se konává slavnostní křest cestujících. Učitel Trojan byl pokřtěn jménem zástupce boha moří Neptuna delfínem. Dne 14. května dopluli do Ria de Janeiro a druhý den ráno se ocitli v brazilském přístavu Santos. Dne 19. května v 5 hodin odpoledne vystoupil kolinecký rodák v Buenos Aires, kde se ubytoval u krajana Klečky od Hodonína, který je tam tesařem.

Práce tam má dosti. Vyučuje 3krát týdně, celkem 18 hodin, v pátek pracuje v kanceláři tamního inspektora, jeden večer v týdnu vede kurs češtiny pro dospělé, dvakrát týdně se zpívá, práce v tamním “ Sokole“, při ochotnických divadlech a při tom všem nezapomíná na své přátele a známé, jimž pilně posílá vzpomínky. Dne 14. září sehrál tamní "Sokol“ divadelní hru Olgy Scheinpflugové “Viděla jsem Boha", před níž proslovil učitel Trojan přednášku k 10. výročí úmrtí T. G. M. Dne 9. listopadu dával náš krajan pásmo odborného učitele Vojtěcha Kabourka z Nýrska, který také učil v Kolinci, "Cestou křížovou" o naší okupaci. Učitel Trojan jistě dobře propaguje náš národ i městečko, v němž se narodil.

Týden dětské radosti

Zpět

Již několik roků je první týden v měsíci červnu na našich školách věnován svátku dětí. Tentokráte se oslava konala 5. června. Učitelé měšťanské, obecné i mateřské školy spolu se žáky uspořádali na cvičišti Sokola dětský den naplněný sportováním, soutěžemi a přehlídkou dovedností našich žáků. Občané kolinečtí i z okolních obcí tento podnik štědře podpořili. Děti byly pohoštěny kávou, koláči i zmrzlinou.


br>

Dole zleva: A. Malý, ?, J. Kindelman, ?, J. Dolejší, E. Duda, R. Vacovský, ?, B. Korec, L. Fürbacher.
Druhá řada zleva: ?, ?, M. Honzíková, ?, učitelka Marie Světelová, ?, ?, M. Jílková, J. Šírková, V. Kněz.
Třetí řada zleva: ?, ?, ?, M. Zahálková, Holubová, J. Kaiserová, ?, M. Denková, J. Zajícová, M. Hejduková.
Čtvrtá řada zleva: Řídící učitel Fr. Košťálek, V. Kindelman, K. Komárek, Jeřábek, K. Kopáček, M. Suk, Hampl, V. Hrouda, E. Dražka.


Sedící zleva: Fr. Kloud, E. Krejčí, K. Bejvl.
Druhá řada zleva: ?, ?, Dudová, ?, J. Zajícová, uč. R. Smetanová, J. Knězová, ?, ?, M. Hamplová.
Třetí řada zleva: ?, ?, ?, ?, ?, J. Král, ?, A. Švajglová, M. Malá.
Čtvrtá řada zleva: ?, ?, ?, M. Pavlíková, ?, ?, ?.





Školní rok 1947/48. Přehled žactva. Přehled učitelstva

Zpět

Z měšťanské školy na obecnou byla přidělena Božena Rašková-Svačinová (*19.7.1902 v Českých Budějovicích). Novým učitelem je Miroslav Kubín, nar. 25.1.1928 v Březových Horách, absolvent učitelského ústavu v Hořovicích a v Příbrami. Učitelky Julie Řezáčová a Věra Vacovská byly přikázány na měšťanskou školu v Plánici. Na mateřskou školu nastoupila Ludmila Štefflová.


Na měšťanskou školu nastoupil Jaromír Lindner z Měšťanské školy v Nýrsku. Narozen 28.8.1912 ve Strážnici na Hodonínsku. V průběhu školního roku došlo k dalším změnám. Od 1. listopadu je přeřazen na obecnou školu v Kolinci Jaroslav Drachovský a učitel Karel Kondr na zastupování přikázán na obecnou školu do Jindřichovic. Učitelem náboženství je vikář Jindřich Senft.







Výuka psaní strojem a anglického jazyka

Zpět

Od 1.9.1947 bylo ve IV. třídě a JUK zahájeno vyučování nepovinným předmětům - psaní strojem a anglickému jazyku. Výuku anglického jazyka měl František Mára, psaní strojem učil ředitel školy Jaroslav Zajíc.

Únorové události r. 1948 a jejich dopad na naše školy

Zpět

Opět stáli učitelé před rozhodnutím. Jít s dobou, přidat se k masám, nebo se stáhnout do ústraní a tím riskovat další odborný, karierní růst i samotný zaměstnanecký pracovní poměr ve školství. Posuďte sami.
Zápisy ve školní kronice měšťanské školy jsou toho svědectvím: „Únorové události 1948, způsobené abdikací nár. socialistů a lidových ministrů ve vládě, měly vliv i na naši školu. Nedotkly se přímo našeho sboru, jako na jiných školách, zapůsobily ale svým lidově demokratickým duchem i na ty učitele, kteří doma stáli stranou. Odborný učitel Otto Novák byl jmenován členem akčního výboru Národní fronty v Kolinci, ředitel Jaroslav Zajíc členem akčního výboru Svazu zaměstnanců školství a osvěty v Klatovech. 13. března 1948 byl Jaroslav Zajíc zvolen předsedou MNV v Kolinci. Je také členem místní skupiny SZŠOS v Klatovech, Jaroslav Drachovský členem zaměstnanecké rady učitelů v Klatovech, František Mára členem okresní osvětové rady.“

Budovatelské nadšení

Zpět

V rámci plnění úkolů vyhlášené “Dvouletky“ se žáci i učitelé, jak je psáno ve školní kronice, bez vyzvání a ochotně podíleli na všech “směnách národní fronty.“ Kolektivně vylepšovali a vysazovali nové lesy. Sami upravili a vyčistili kolinecký park a mnoho hodin strávili na úpravě náměstí a okolí školy. Za vedení svých učitelů hledali mandelinku bramborovou. Vypomáhali i při žňových pracích o prázdninách.

Nový školský zákon

Zpět

Gottwaldovou vládou a jejím novým ministrem školství Zdeňkem Nejedlým byl připraven dlouho očekávaný nový školský zákon. Ten byl schválen 21. dubna 1948 národním shromážděním. U příležitosti toho byl 22. dubna vyslechnut na slavnostním shromáždění školy rozhlasový pořad s přednáškou ministra Zdeňka Nejedlého. Ředitel školy pohovořil o významu nového zákona. Slavnost, bohužel bez přítomnosti rodičů, kteří byli přizváni, byla zakončena státní hymnou.

Oslavy 1. máje 1948 v Kolinci

Zpět

Svátek práce dne 1. května 1948 v Kolinci poprvé byl oslaven velkým průvodem, který vyšel z rozcestí od silnice z Buršic. Včele průvodu byly neseny obrazy V. I. Lenina, Marxe a Engelse, maršála Stalina, a Ed. Beneše (není na fotce vidět) a Klementa Gottwalda. Průvodu se zúčastnila školní mládež se svými učiteli, občané místní i z okolních obcí. Učinkovaly kapely Václava Kněze a Matěje Soukupa, jimž toto učinkování bylo počítáno jako národní směna a oběd a jízdné jim bylo zaplaceno. Průvod šel na náměstí, dále jindřichovickou ulicí a vracel se zpět nádražní ulicí k měšťanské škole na sokolské hřiště. Projev přečetl učitel Karel Kondr. Slavnostním řečníkem byl okresní školní inspektor Josef Rohn z Klatov. Za průvodem jely alegorické vozy, např. místní továrna na prádlo měla na voze šicí stroj, švadleny a vyrobené košile, dále jely ověnčené traktory a povozy tažené koňmi.


Jak vypadal prvomájový průvod – ukázka z průvodu r. 1948.

Školní rok 1948/49. Organizace školy. Změna názvu školy

Zpět

Ředitelem střední školy je Jaroslav Zajíc, národní školy František Košťálek. Na škole dále působí Marie Kováříková a učitelka domácích nauk Marie Kůsová. Na národní je ředitelem František Košťálek. 1. ledna odchází učitelka ručních prací M. Světelová do Zelené Lhoty. 1. února 1948 odchází Božena Rašková-Svačinová a na její místo je ustanovena Rudolfa Smetanová (*7.12.1912) z Borovan u Českých Budějovic.

Od 1. září zrušen původní název obecná škola a nahrazen názvem „národní škola". Titul správce školy “řídící učitel“ nahrazen titulem “ředitel školy“.


Název měšťanská škola bude postupně u nabíhajících ročníků nahrazen střední školou.

Zájmová činnost žáků – zavedení školních kroužků

Zpět

Na školách zahájily svoji činnost kroužky: recitační, pěvecký, včelařský ve školním včelínu, anglického jazyka, psaní strojem a vaření. Nově zavedeny doučovací skupiny pro slabší žáky v počtech a jazyce českém.





Co se na školách slavilo a připomínalo v průběhu šk. roku

Zpět

3. září 1948 zemřel druhý prezident republiky Dr. Eduard Beneš. Vzpomínku na prezidenta k žákům školy na smutečním shromáždění přednesl ředitel školy.
28.října 1948 bylo vzpomenuto 30-ti let vzniku republiky veřejnou oslavou na náměstí s programem školních dětí.
7.11.1948 připomenuto 31 let od říjnové revoluce v Rusku.
23.11.1948 školní oslava narozenin prezidenta Klementa Gottwalda.
11.12.1948 oslava 69 let narozenin J. V. Stalina.
17.12.1948 slavnost vánočního stromu republiky s konáním veřejné sbírky.
3.1.1949 zahájen na všech školách slavnostní nástup do “Pětiletky“. Kulturní program s budovatelskými písněmi a básněmi ve slavnostně vyzdobené škole nacvičili žáci s učiteli.
21.1.1949 vzpomínková slavnost 25 let od úmrtí V. I. Lenina.
24.2.1949 výročí založení Rudé armády.
25.2.1949 vzpomenuto první výročí únorových událostí.
7.3.1949 vzpomenuto 99 narozenin prvního prezidenta T. G. Masaryka.
1.5.1949 oslava 1. máje.
8.5.1949 manifestační “Běh přátelství“.
9.5.1949 oslava osvobození.
26.-29.5.1949 konání IX. sjezdu KSČ.

Odchod zatímního ředitele školy Jaroslava Zajíce

Zpět

15. března 1949 odchází Jaroslav Zajíc do nově ustanoveného okresu horažďovického na funkci okresního školního inspektora. Vedením školy je pověřen od 16. března Václav Hořica.

Zařazení škol do školního okresu sušického

Zpět

V důsledku nového uspořádání okresů v krajích, byl i Kolinec převeden do správního politického okresu sušického.

Školní rok 1949/50. Přehled o žácích a třídách

Zpět

Změny v učitelském sboru, nový ředitel střední školy

Zpět

Dnem 1.9.1949 pověřen vedením školy Otto Novák. Od 1.9.1949 vyučuje na střední škole Antonie Prokšová ze Soběslavi a ing. Antonín Mádle z Prahy. 31.12.1949 Antonín Mádle odchází do Mariánských Lázní a jeho místo zaujímá Karel Jindřich z Chlumčan.
Na národní škole od listopadu učí za dlouhodobě nemocnou Rudolfu Smetanovou učitelka Marie Vaňková.
V mateřské škole vyučuje M. Barborková-Tušková.

Vpředu zleva: ?, Trojanová, ?, M. Honzíková, M, Hosnedlová, Zd Kloudová, M. Jílková, M. Pohlová, ?, M. Švajglová, ?, A. Bejvlová, M. Jílková, J. Uhlíková.
Prostřední řada zleva: ?, ?, ?, ?, Hanus, K. Hejduk, ?, J. Žižka, ?, ?, ?, ?.
Zadní řada zleva: Marie Baťková, ?, M. Novák, ?, Hanus, ?, J. Žižka ?, ?.

Loutkové divadlo v Kolinci

Zpět

V roce 1943 zakoupili bratři Krumpové, úředníci firmy Joss & Löwenstein, loutky pro divadélko umístěné v obecné škole v Kolinci. Od prvního představení, které se odehrálo 3. března 1943, rozdávalo divadlo radost mnoha dětem i dospělým. Hlavně v dobách válečných dodávali herci prostřednictvím překrásných loutek návštěvníkům malého divadla radost a možnost aspoň na několik málo minut zapomenout na denní strasti. Divadélko bylo v přízemí národní školy (dnes místnost obřadní síně).

Hrálo se pravidelně v zimním období skoro každou neděli. V kronice národní školy píše o divadélku František Košťálek, sám nadšený divadelník toto: „V učebně 1. třídy je umístěné pěkné loutkové divadlo. Je majetkem obce. Je to nejlepší loutkové divadlo v celém okrese. Jednou měsíčně hrají učitelé obecné školy hodnotnou hru. Z dobrovolných příspěvků dětí jsou zakupovány pro školu časopisy, knihy a školní potřeby.“

Loutkové divadlo pokračováno ve své činnosti ještě v 50. létech. Především zásluhou bývalého řídícího obecné školy v Kolinci pana Františka Košťálka, Josefa Pihlera a jejich rodin.

Dodnes vzpomínají pamětníci na nádherné kulisy s kolineckými motivy, na atmosféru v divadélku. S napětím, někdy i se strachem očekávali zvednutí opony.
To vše je nenávratně pryč! Naše loutkové divadélko bylo sprostě ukradeno a leží někde v depozitu soukromé sbírky.

Péče o zdraví a hygienu dětí. Počátky hromadného stravování dětí

Zpět

Začátky péče o zdraví a hygienu dětí jsou spojeny se vznikem povinné školní docházky. Do povědomí rodičů však vstupují až mnohem později. Školní kroniky se věnují tomuto tématu okrajově v meziválečném období. Teprve v období 2. sv. války, kdy se na našich školách zavádí německé pořádky, dochází ve šr. 1941/42 k zavedení zdravotních kartotečních listů a žáci absolvují pravidelně roční zdravotní prohlídky. Po válce se tomuto tématu věnuje školní kronika mnohem více. V září 1946 obdržely děti od amerického Červeného kříže zubní kartáčky, pasty, mýdlo a jiné potřeby.

Rybí tuk dětem – z prostředků úřadu okresní péče o mládež a ministerstva školství a osvěty bylo darováno dětem 10 kg rybího tuku. Tento byl do vyčerpání denně podáván všem slabým dětem.

18.září 1946 byla vyhlášena na škole “zdravotní tříletka“. Cílem je zlepšení zdravotního prostředí škol a pěstování zdravotních a hygienických návyků u dětí. Referentkou zdravotní tříletky je uč. Marie Baťková. Prvním činem v rámci této kampaně bylo natření olejem dřevěných podlah ve třídách.

Velmi aktivně na obou školách pracoval “dorost“ Československého červeného kříže. Pravidelně se dětem podávaly tablety na zlepšení funkce štítné žlázy v důsledku nedostatku jódu. Obdobně podávány tablety vápníku na posílení kostí. Začíná se zavádět povinné očkování dětí proti neštovicím, černému kašli, záškrtu, dětské obrně, tetanu.

Ve škole, zvláště ve válečném a poválečném období, nebyly neobvyklé epidemie chřipek, spály, záškrtu či příušnic. Dokonce se vyskytl i případ úmrtí na tyfus. Kronika zaznamenává, že 14.5.1947 se rozmohly příušnice na MŠ a NŠ. O prázdninách r. 1947 se vyskytl záškrt v osadě dětí z Plzně. V roce 1948 se vyskytly i případy dětské obrny v Ujčíně.

Úrazové pojištění školních dětí bylo již v době válečné běžnou záležitostí škol. Naše školní děti měly úrazovou pojistku u pojišťovací banky Slavie. Ta hradila nejen úrazové pojišťění, ale i zavádějící školní prohlídky žáků hromadně prohlížených dětskou lékařkou Benešovou-Gregorovou z Klatov. Každé dítě mělo zavedený kartoteční štítek s vedeným chorobopisem a antropometrickými záznamy již od r. 1947.
Obdobně se zavádí i hromadná péče o chrup dětí. V květnu 1947 přijíždí do Kolince pojízdné zubní ambulatorium ministerstva zdravotní péče, prohlédlo všem dětem chrup a 51 žákům národní školy provedlo opravu chrupu.

Žáci během téhož školního roku byli prohlédnuti v Klatovech u “Masarykovy ligy“ proti tuberkulóze.

Pro zlepšení zdravotního stavu žactva byly pro děti určené “stravovací akce“, při nichž se podávalo dětem o hlavních přestávkách kakao. Toto bylo darováno škole Čsl. červeným křížem. V dalších létech bylo zahájeno podávání bílé kávy všem žákům školy z dotací OPM v Sušici.

Počátky školního stravování dětí spadají do šk. r. 1952/53. Po dobu zimních měsíců bylo zahájeno stravování žactva na národní škole podáváním svačin, kávy nebo mléka. Vaření obstarávaly matky některých dětí.

V dubnu 1949 provedeno dánskou misí Červeného kříže očkování všech dětí proti tuberkulóze.

V průběhu let 1945 – 1950 působili na našich školách:

Zpět

Ředitel měšťanské školy, střední školy: Jaroslav Zajíc do 15.9.1949, Otto Novák od 1.9.1949.
Ředitel obecné školy: František Košťálek

Obecná škola: Marie Baťková, Julie Řezáčová, Věra Vacovská, Marie Světelová , Jiřina Bulková, Miroslav Kubín, Marie Vaňková.

Měšťanská škola: Marie Kováříková, Božena Rašková-Svačinová, Jaroslav Drachovský, Otto Novák, M. Hradová, Václav Hořica, František Mára, Josef Šustr, Karel Kondr, Marie Kůsová, Alena Capouchová, Marie Hradová, Jaromír Lindner, Rudolfa Smetanová, Antonie Prokšová, ing. Antonín Mádle, Karel Jindřich.

Mateřská škola: Věra Faustová, Ludmila Štefflová, M. Barborková-Tušková.
Učitel náboženství: farář Jindřich Senft.

Přehledy počtu žáků a tříd 1940 - 1950


Zpět
Úvod