Menu

Zpět školství

Školství v Kolinci



Ze vzpomínek pamětníků a sebrané dokumentace.
Jan Vích
2015

Z historie školství v Kolinci, díl IV.

Školství v Kolinci v období 1930 - 1940 - postřehy z kronik

Charakteristika školství v Kolinci v období 1930 - 1940

Zpět

Je to období odborného růstu pedagogů a lepšících se sociálních podmínek žactva. Dochází ke zlepšování technické úrovně škol, jejich vybavení školními pomůckami, zavádění nových metod práce. Poprvé se žáci seznamují se školním rozhlasem, radiovým vysíláním i dalšími kdysi běžně užívanými pomůckami, na tu dobu převratnými. Kinofilm se stává dostupnou součástí vzdělávacího procesu. Základem výuky i výchovy zůstává tvůrčí činnost žáků a učitelů. Probíhá nesčetně nácviků besídek k různým výročím, divadelních i loutkových představení. Stále lepšící se kulturní úroveň obyvatel nese s sebou i prestiž v dosažení co nejvyšší úrovně vzdělanosti jednotlivce. Zvyšuje se zájem rodin o školní osvětovou činnost, zapojení škol do společenské práce pro obec. Je podporováno národní a vlastenecké cítění. Ve spolupráci se Sokolem a DTJ i rodícím se skautským hnutím je podporována zdatnost mládeže. Nadevše jsou zdůrazňovány mravní hodnoty a úcta k osobnostem národa.

Školní rok 1930-31

Zpět

Změny v učitelských místech.
Na obecné škole vyučovala def. uč. Růžena Fritzová, uč. čekatelka Marie Řezanková a výpomocná uč. Marie Šindelářová (Marie Poláková, Zdeňka Sedláčková), Matěj Trs, Jana Piherová.

Na měšťanské škole působili nově def. řed. Ladislav Šebesta (od 1.10 ustanoven inspektorem) , Božena Matoušková, Václav Hořica z Vodňan. Náboženství římskokatolickému na obou školách vyučoval os. děkan Emanuel Hanzík, izraelskému Dr. Müller, českobr. evangelickému Božena Reiserová z Chlumčan.

Ženským ručním pracím na obecné škole ve 2 odděleních po 6 hodinách a na měšťanské škole v 1. oddělení (vaření) také v 6 hodinách vyučovala Jana Hinzová.

Dokonalá statistika šk.r. 1930/31 ve školní kronice

Zpět


Rodičovské sdružení

Zpět

V roce 1930 se poprvé ve školách začíná hovořit o rodičovském sdružení. Podle ministerského výnosu ze dne 19.května 1930 bylo ustanoveno na obou školách rodičovské sdružení. 76 ustavujících členů z řad rodičů a kantorů zvolilo za prvního předsedu sdružení Františka Kohouta, rolníka v Kolinci. Jednatelem sdružení byl Ludvík Úbl, ředitel školy, pokladníkem Karel Krysl, rolník z Kolince. Sdružení si dalo za cíl sbližovat rodinu se školou.

Vybavení škol

Zpět

Obě školy na tehdejší školské poměry měly vcelku dobré technické a materiální zázemí. Přesto by si řada učitelů přála zlepšení co do počtu i kvality školních pomůcek. Přehled kabinetů a stručný výčet v nich evidovaných pomůcek dává zápis ve školní kronice z šk. r. 1930/31.


Školní knihovny, žákovská četba

Zpět

Podobně se dbalo o rozšiřování a zkvalitňování žákovských a učitelských knihoven. Ve školní kronice 1930/31 se uvádí dvě žákovské knihovny, na obecné škole čítající 211 knih, na škole měšťanské 268 knih.
Zajímavé je zjištění počtu výpůjček. Na obecné škole byly knihy půjčovány 122 dětem, za celý šk. rok 2793 výpůjčky, žák přečetl průměrně 22 knihy. Na měšťanské škole byly knihy půjčovány 114 dětem, za celý rok 2350 výpůjček, žák přečetl průměrně 20 knih. V učitelské knihovně na měšťanské škole byl průměr 33 zapůjčených knih na kantora.

Obecní volby

Zpět

V neděli 14.prosince 1930 proběhly obecní volby s výsledkem pro jednotlivé strany takto:


stranahlasy mandáty
Čsl. sociálně demokrat. str. 215 hlasů 7 mandátů
Čs. národně social. str. 30 1
Živnostensko obchodnická 69 3
Čsl. strana lidová 46 2
Místní “Domovina“ 68 2
Str. sdruž. poplatníků 26 0
Nár. demokratická str. 69 2
Strana majitelů domů v Kolinci 36 1

Starostou byl zvolen 5. ledna 1931 Ludvík Úbl, ředitel školy. Náměstkem Václav Jůza, rolník.
Radní: Antonín Housar, domkář, Jan Rejcha, skladník ZKD, František Oliva, obchodník s dobytkem a Jakub Trojan, truhlář.

Sčítání lidu r. 1920 a r. 1930

Zpět

V celé Čsl. republice proběhlo druhé sčítání lidu dne 2.prosince 1930. Kolinec měl tyto údaje:
V r. 1920 bylo v Kolinci 1003 obyvatel,
v r. 1930 byl nárůst na 1080 obyvatel.

Školní rok 1931/32

Zpět

Počty žáků, stav učitelstva. Chlapecká a dívčí třída

Na obecné škole 107 hochů a 111 dívek, celkem 218 žáků.
Na měšťanské škole 93 hochů a 39 dívek, celkem 132 žáků. Ponejprv v historii měšťanské školy se vyučoval první ročník měšťanské školy ve dvou třídách; I.A (chlapecká - 52 hochů) a I.B (dívčí - 23 dívek).

Na obecné škole vyučovali: def. uč. R. Fritzová (I.tř.), výp. uč. Růžena Krauzová (II.tř.), def. uč. J. Piherová III.tř.), def. uč. M. Trs (IV.tř.), def. uč. K. Šauerová (V. tř.).

Na měšťanské škole: zatímní řed. školy L. Úbl, def. uč. Fr. Košťálek (I.A), , def. uč. Marie Úblová (I.B), odb. uč. Miroslav Machač (II.A), def. odb. uč. V. Hořica (II.B),def.uč. Alžběta Tupá (III).
Ručním pracím vyučovala Jana Hinzová, náboženství římskokatolickému Marie Němcová a os. děkan Emanuel Hanzík, československému Karel Valenta z Klatov, českobratrskoevang. Božena Reiserová z Chlumčan.



Dole čtvrtý zleva L. Němec.
Druhá řada: poslední vpravo M. Rajtmajerová.
Třetí řada zleva: Jelínek, ?, ?, ?, Teršová, Zahálková, R. Šosová, ?, ?, ?, ?.
Čtvrtá řada: ?, ?, ?, J. Beneš, ?, ?, ?, Vl. Zajíc, ?, ?, ?.,
Pátá řada: ?

Dorost Československého červeného kříže

Zpět

V dorostu Československého červeného kříže, který pracuje již několik let na obecné i měšťanské škole je nyní organizováno 147 žáků pod vedením Marie Poštové. Činnost dorostu je zaměřena ke zlepšení zdravotního stavu žactva. Byly prováděny činnosti: zubní akce, vážení a grafické vyhodnocování příbytku či úbytku na váze, zajišťování školních akcí a jiné.
12. června 1932 zúčastnilo se 120 členů dorostové slavnosti v Klatovech.

Úmrtí Karla Hinze

Zpět

O hlavních prázdninách 21. srpna 1932 zemřel v Kolinci řídící učitel v. v. p. Karel Hinz, který na zdejší obecné škole působil jako učitel od r.1869, od r. 1879 do r. 1911 jako řídící učitel. Jeho zásluhou byl v Kolinci r. 1885 založen sbor dobrovolných hasičů.

Prohlubující se hospodářská krize

Zpět

Pokračující hospodářská krize měla dopad na děti z chudých rodin. Jako v minulých létech, tak i v tomto školním roce z příspěvků místní školní rady, od okresní péče o děti a z darů byly vařeny polévky ve třech místních hostincích. Průměrně pro 70 dětí denně. Celkem vydáno 2173 porcí během 31 dní.

Školní rok 1932/33

Zpět

Stav žactva a učitelstva, další rozšíření počtu tříd na měšťanské škole

Měšťanská škola má již dvě dívčí a dvě chlapecké třídy. I.A a II.A chlapecké, I.B a II.B dívčí třídy. Obecná škola zůstává pětitřídní. Ve všech ročnících je 234 chlapců a 163 děvčat, celkem škola 397 žáků. Učitelský sbor nedoznal prakticky žádných změn.

Na obecné škole vyučovali: def. uč. K. Šauerová (I.tř.), def. uč. R. Fritzová (II.tř.), def. uč. J. Piherová III.tř.), def. uč. Frant. Růt (IV.tř.), def. uč. M. Trs (V.tř.).
Na měšťanské škole: zatímní řed. školy L. Úbl, def. uč.Fr. Košťálek (I.A), def.uč. Marie Úblová (I.B), def. odb. uč. M. Machač (II.A), def. odb. uč. V. Hořica (II.B). def. odb. uč. A. Tupá (III).



Důkladný přehled o stavu žactva šk. r. 1932/33 ve školní kronice:




Školní rok 1933/34. Uvažovaná změna na postu ředitele

Zpět

1. října 1933 za penzionovaného inspektora státních menšinových škol v Plzni Ladislava Šebestu byl jmenován zatímní ředitel Ludvík Úbl. 1.7.1934 byl jmenován definitivním ředitelem obecné a měšťanské školy v Kolinci Emanuel Adamčík, okresní školní inspektor v Domažlicích. Změna neproběhla a Ludvík Úbl zůstává i nadále zatímním ředitelem v Kolinci.

Stav učitelstva a žactva

Zpět

Vzhledem k nárůstu počtu žáků na měšťanské škole bylo opět povoleno vyučování v 5 třídách. Třídy I.A a I.B, třídními učiteli Fr. Košťálek a M. Úblová, třídními učiteli V. Hořica třídy II.A a Růžena Fritzová a II.B. Ve III. ročníku tř. uč. Miroslav Machač.
Na obecné škole začal vyučovat Jaroslav Zajíc, výpomocný učitel, který v témže šk. roce vykonal zkoušku způsobilosti a Růžena Krauzová. Ženským ručním pracím vyučovala Jana Hinzová. Náboženství římskokatolickému vyučoval farář Stanislav Turek, československému Karel Valenta z Klatov.

Na obecné škole zapsáno 112 chlapců a 99 dívek, celkem 211 žáků, na měšťanské škole v pěti třídách celkem 136 chlapců a 77 dívek, všech 213.

Místní školní rada. Školní rozpočet

Zpět

23.6.1933 ustanovena nová školní rada prakticky ve stejném složení. Předsedou opět zvolen Karel Krýsl, rolník v Kolinci a místopředsedou Jan Rejcha, pokladník ZKD. Byl projednán rozpočet na rok 1933. Ten činil pro obecnou školu 17.440,-Kč, pro měšťanskou školu 14.235,-Kč.



Školní rok 1934/35. Stav učitelstva a žactva

Zpět

Stav učitelstva a žactva, hospitační činnost O. Nováka a J. Trojana, budoucích učitelů měšť. školy v Kolinci

V učitelském kolektivu došlo pouze k jedné změně. Místo R. Krauzové nastoupila výpomocná uč. Marie Šlapáková. V průběhu šk. roku pak došlo k několika dalším změnám v důsledku konkurzního řízení. Za nemocnou uč. M. Úblovou byl na měšťanské škole ustanoven výpomocný učitel obecné školy Jaroslav Zajíc. Na obecnou školu přešel def. uč. Josef Šustr.

Ottovi Novákovi a Janu Trojanovi, absolventům Gymnazia v Sušici, byla povolena na obecné škole v Kolinci hospitační činnost od 1.10.1934 do 28.2.1934.

Na obecné škole bylo zapsáno 108 chlapců a 91 dívek, celkem 199 žáků. Na měšťanské škole zapsáno 149 chlapců a 94 dívek, celkem 243 žáků.

První konkurzní řízení

Zpět

Na obecné škole vypsáno řízení pro jedno neobsazené místo učitelské s předností pro muže a na škole měšťanské místo odb. učitele s předností pro ženy. V prvém případě došlo 5 žádostí, ve druhém 2 žádosti. Místní školní rada stanovila pořadí vhodnosti uchazečů. Postupně během školního roku uchazeči odpadávali z důvodu jmenování dekretem na jiná místa. Definitivně tak byl na zdejší obecnou školu dosazen Jaroslav Drachovský, učitel z Jindřichovic. Místo na měšťanské škole zůstalo neobsazeno.



Povinné očkování dětí

Zpět

V prosinci 1934 obvodní lékař MUDr. František Franěk prováděl poprvé předepsané povinné očkování dětí na neštovice a záškrt. Taktéž byla provedena léčba profylaxe jodem. (Pokles funkce štítné žlázy – zvětšené tzv. vole.)

Oslava 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Pamětní medaile

Zpět

Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 5.2.1935 byla uspořádaná oslava 85. narozenin prezidenta republiky. Ve slavnostně vyzdobeném sále hostince p. Zajíce probíhal program od půl desáté dopoledne za přítomnosti žáků obou škol. Úvodní slovo pronesl uč. M. Machač. Školy měly svůj program naplněný recitacemi a písněmi. Byly zpívány oblíbené písně T. G. Masaryka “Teče voda teče“ a jiné. 32 žáků obou škol nacvičilo pod vedením učitele M. Machače pásmo od Fr. Sedláčka “7.březen 1850 – 1935“.

Státní hymnou a provoláním “Zdar republice a jejímu prezidentu“ byla slavnost ukončena. Večer se zúčastnilo žactvo s učiteli manifestačního průvodu, který prošel slavnostně vyzdobeným Kolincem.

U příležitosti oslav narozenin prezidenta republiky věnovalo ministerstvo školství a národní osvěty škole jednu pamětní medaili. Učitelský sbor tuto udělil žákyni II. ročníku měšťanské školy v Kolinci Lidmile Matasové, “která svou pílí, svědomitostí a mravným chováním po všechna léta školní docházky si ji zaslouží.“

Mravné chování žactva v průběhu školního roku 1934/35

Zpět

Ze zápisu v kronice: „Mravné chování žactva během školního roku bylo chvalitebné. 3. stupeň z mravů obdržel v pololetí žák II.A třídy měšťanské školy Jindřich Šlechta, který byl u taneční zábavy v Zavlekově až do 2. hodiny noční. Jiných větších poklesků proti řádům školnímu a kázeňskému nebylo.“

Rušení živnostenské pokračovací školy. Jednání městského úřadu

Zpět

V souvislosti s připravovaným zákonem o měšťanských školách zrušilo ministerstvo školství a národní osvěta při zdejší škole všeobecnou pokračovací školu. Od šk. roku 1935/36 přidělilo její školní obvod živnostenským pokračovacím školám v Sušici. Jelikož z naší měšťanské školy hodlá jednoroční učený kurz navštěvovat 28 žáků, oznámilo ředitelství měšťanských škol v Sušici a v Klatovech, že je nemohou pro nedostatek míst přijmout. Byla svolána porada rodičů na neděli 21.června. Rodiče svolili podílet se na úhradě školného ve výši 300,-Kč (z jiných obcí 350,-Kč) za předpokladu, že bude při měšťanské škole v Kolinci nadále jednoroční živnostenská škola. V důsledku toho městské zastupitelstvo se zavázalo uhradit veškeré další náklady spojené s pokračováním jednoročních učebních kurzů.

O zřízení kurzu velmi se zasloužil starosta obce Ludvík Úbl s celým obecním zastupitelstvem.

Školní rok 1935/36. Stav učitelstva a žactva

Zpět

Na učitelské místo na obecné škole od 1.7.1935 byl přidělen def. učitel Jaroslav Drachovský. Na měšťanské škole stav neměnný. Koncem školního roku odešla učitelka ručních prací Jana Hinzová do důchodu. Působila na zdejších školách v létech 1909 až 1936.
Náboženství římskokatolickému vyučoval kolinecký farář Jindřich Senft a československému Karel Valenta.

Na obecné škole zapsáno 99 chlapců a 87 dívek, celkem 186 žáků. Na Měšťanské škole v 6 třídách 160 chlapců a 95 dívek, celkem 255 žáků.

První řada dole zleva: ?, ?, L. Housar, ?.
Druhá řada zleva: ?, M. Svátková, ?, Pavlíková, ?, J. Senft, J. Drachovský, ?, M. Benešová, M. Cemperová, ?.
Třetí řada zleva: St. Novák, ?, H. Poštová, H. Virtová, ?, M. Kotalová, M. Kozlíková, Němec, ?.
Čtvrtá řada zleva: ?, ?, J. Trojan, Šafránek, ?, K. Kupka, ?.

Nový zákon o měšťanských školách. Zřízení újezdní měšťanské školy v Kolinci

Zpět

Zákon o měšťanských školách č. 233/1935 Sb. ze dne 24. prosince 1935 nabývá v platnosti. Dle tohoto zákona bude též v Kolinci újezdní měšťanská škola zřízena. Název školy z r. 1922 “občanská škola“ se všeobecně nevžil. Školním újezdem se rozuměl souhrn obcí nebo jejich částí přiškolených k veřejné měšťanské škole, jejíž obvod přesáhl území školní obce. Tímto se vytvořily podmínky pro záměr poskytnout všem dětem základy vzdělání na úrovni měšťanské školy. Změnou financování děleného nově mezi obec, okres a stát učinil měšťanskou školu všeobecně dostupnou i povinnou pro všechny děti. Do našeho školního újezdu tak byly zahrnuty obce:
Buršice, Tužice, Zavlekov, Mladice, Ústaleč, Krutěnice, Čermná, Kašovice, Puchverk, Mokrosuky, Lešišov, Hory Matky Boží, Drouhaveč, Tajanov, Ujčín, Konín, Malonice, Javoří, Jindřichovice, Sluhov, Střítež, Tržek, Podolí, Bernartice, Chlístov, Boříkovy, Hradiště, Lukoviště, Mlázovy. Vzhledem k politické situaci byl však realizován jen zčásti. Nebyla plně dobudována síť měšťanských škol.

V průběhu let 1930 – 1935 působili na obecné a měšťanské škole v Kolinci:

Zpět

Ředitel obecné a měšťanské školy: Ludvík Úbl (od 1.září 1929).
Na obecné škole: def. uč. Růžena Fritzová, uč. čekatelka Marie Řezanková, výpomocná uč. Marie Šindelářová, Marie Poláková, Zdeňka Sedláčková, Matěj Trs, def. uč. Jana Piherová, výp. uč. Růžena Krauzová, def. uč. M. Trs, def. uč. K. Šauerová, def. uč. Frant. Růt, výpomocný učitel Jaroslav Zajíc od 1.9.1934, Růžena Krauzová, výpomocná uč. Marie Šlapáková (od 1.9.1934), výpomocný učitel Jaroslav Zajíc (od 1.9.1934),
Ottu Novákovi a Janu Trojanovi (absolventům Gymnazia v Sušici) byla povolena hospitační činnost od 1.10.1934 do 28.2.1934.
Na měšťanské škole: odb. uč. Miroslav Machač, Božena Matoušková, Václav Hořica, def. uč. Fr. Košťálek, def. uč. Marie Úblová, def.uč. Alžběta Tupá, def. uč. Josef Šustr.
Náboženství: římskokatolickému na obou školách vyučoval os. děkan Emanuel Hanzík a Marie Němcová, farář Stanislav Turek (od 1.9.1933), izraelskému Dr. Müller, českobr. evangelickému Božena Reiserová z Chlumčan, československému Karel Valenta z Klatov.
Ženským ručním pracím: Jana Hinzová.

Politické události

Zpět

Odstoupení presidenta republiky (14.12.1935).
Volba nového presidenta Dr. Edwarda Beneše (18.12.1935).
Obě události hluboce prožívali všichni občané i žáci školy.

Bezpečnost silničního provozu

Zpět

Z pohledu dnešního provozu na silnicích je až úsměvné, že v době, kdy byly silnice nedlážděné a zpevněné jen drtí, při minimálním průjezdu automobilů, škola dbala na bezpečnost žáků a seznamovala žáky s pravidly silničního provozu. V kronice se praví:
“Žáci osvojili si tři základní poučky: “Choď vlevo“, “Při přecházení podívej se vpravo, vlevo, pak přejdi nejkratší cestou“, “Jízdní dráha pro vozy, chodník pro pěší!“








Rozpočty škol

Zpět

Místní školní rada ve schůzi konané září 1936 vykazuje v rozpočtu na obecnou školu na r. 1936:
potřebu ........ 19.915 Kč
úhradu ......... 1.750 Kč
schodek ........ 18.165 Kč rozvržen na přiškolené obce dle základních daní, z něhož platí obec:
Kolinec ........ 11.854 Kč 85 h
Újčín ........... 2510 Kč 30 h
Vlčkovice ...... 2.219 Kč 85 h
Brod ............ 1.162 Kč 85 h
Puchverk ....... 417 Kč 30 h

V rozpočtu na měšťanskou školu na r. 1936 vykazuje spotřebu 14.235 Kč, úhradu 133 Kč.
Schodek 14.102 Kč rozvržen na přiškolené obce, z něhož platí:
Kolinec ........ 11.638 Kč
Újčín .......... 2.464 Kč.

Období školních roků 1936 až 1940

Zpět

Období velkých změn, politických bojů i rozmíšek mezi parlamentními stranami v samostatném československém státě odsunul vlastní realizaci a dokončení nového školského zákona do pozadí.

Všeobecně špatná nálada mezi občany i samotné jednání politických stran nevěstilo nic dobrého. I v Kolinci tomu nebylo jinak. V kdysi poklidné atmosféře městečka, kde se prosazovali do městského zastupitelstva vzdělaní a vážení lidé, začínal politický střet. Nevyhnula se tomu ani naše škola. Karierní růst učitelstva začínal být předmětem politických třenic jednotlivých politických stran vládnoucích v obci. Dokladem toho jsou i poslední předválečné volby do obecního zastupitelstva konané 29.5.1938. (Viz “Pamětní kniha obce Kolince“).

Školní rok 1936/37

Zpět

Stav učitelstva a žactva
Na obecné škole vyučovali: K. Šauerová (I.tř.), M. Úblová (II.), J. Piherová (III.), nová def. uč. Milena Votýpková, J. Drachovský (V.).
Na měšťanské škole: ředitel L. Úbl, M. Machač (třídní uč. IV. tř. – JUK), M. Trs (I.A), Růžena Fritzová (I.B), J. Šustr (II.A), V. Hořica (II.B), Fr. Košťálek (III.A), J. Zajíc (III.B). Učitelskou praktikantkou Božena Vaňková.
Učitelkou ženských ručních prací a domácích nauk je Marie Malkovská, učitelka obecné školy v Jindřichovicích.
Učitelé náboženství: římskokatolickému vyučoval J. Senft a československému K. Valenta.

Přehledná statistika žactva







Nová školní učebna

Zpět

28.srpna 1936 byla vyslána okresní školská komise na prohlídku najaté místnosti pro zřízení učebny v budově čp.2 Karla Kohouta. Uznáním vhodnosti pro učebnu tak bylo možné zřídit na měšťanské škole 7 tříd. Výuka zde byla zahájena s novým školním rokem. Pro třídu II.B měšťanské školy byly zakoupeny nové tabule a kamna. Roční nájemné propláceno K. Kohoutovi ve výši 1000,-Kč.





Dary pro JUK měšťanské školy (Jednoroční učební kurz)

Zpět

Obecní zastupitelstvo v Kolinci usneslo se ve schůzi dne 23. června 1936 hraditi potřebný náklad na učební jednoroční kurz (4. ročník) při měšťanské škole v Kolinci. Kurz tento byl povolen od 1. září 1936 výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 28. srpna 1936, čís. I-4316 ai 1936. Otevření tohoto kurzu bylo s povděkem přijato vším občanstvem, zvlášť 28 rodinami žáků do tohoto kurzu docházejících.
Pro celý školní rok 1936-1937 na jednoroční učební kurz věnovala Okresní hospodářská záložna v Plánici 2000 Kč a Kampelička v Kolinci 1500 Kč.

Školní oslavy 28. října

Zpět

Na obou školách se konaly důstojné oslavy 18. výročí vzniku republiky, které se nesly v duchu vlasteneckých projevů doplněné recitačním a pěveckým vystoupením žáků. Oslavy byly zakončeny zdravicemi, vzdáním holdu prezidentu republiky a společným zpěvem státní hymny. V 10:15 hod vyslechli žáci ve školím rozhlasu mimořádnou relaci k 28. říjnu.

Ve stejném duchu 27. října uspořádala místní osvětová komise veřejnou oslavu zakončenou ve večerních hodinách lampionovým průvodem.

Úmrtí bývalého řídícího Františka Jankovce

Zpět

7. ledna 1937 zemřel v Praze poslední řídící učitel zdejší obecné školy František Jankovec. Byl rodákem kolineckým, vyučoval na obecní škole v Kolinci jako definitivní učitel od l. března 1899 do 11. června 1911 a jako řídící učitel od 12. června 1911 do 31. července 1920. Jeho pohřbu v Praze se zúčastnil ředitel škol Ludvik Úbl

Školní inspekce a vzácné návštěvy v průběhu několika desetiletí

Zpět

V předválečném období se na postu okresních školních inspektorů, přidělených naší škole, vystřídala celá řada inspektorů. Vesměs z jejich zápisů i zápisů ostatních význačných hostí je patrné, že byly školou, jejím prostředím, atmosférou i kvalitou výuky velmi potěšeni.

Připomeňme si jména některých okresních školních inspektorů a vzácných návštěv. Zapsali se do mysli nejenom učitelů:
PhDr. Emanuel Taftl (do r. 1909), cís. kr. okresní insp. v Klatovech,
Matěj Malík, ck. šk. inspektor (1909 - 1917),
PhDr. Emil Kalista 1918 - 1926 c. k. okr. šk. insp. z Klatov (profesor v Kolíně),
Felix Paukert, o. š. i. z Klatov (1927 - 33),
Jan Ryšavý, o. š. i. ze Sušice (1933 - 34),
František Lupínek, o. š. i. (1934 - leden 1939), v důsledku politických změn odvolán ministrem školství a osvěty,
Antonín Beránek, o. š. i. (leden 1939 – 1.5.1939),
Alois Kot, o. š. i. (od 1.5.1939),
Josef Rohn, o. š. i. (1940 - 1945),
Karel Viťha, o. š. i. (1945 - 1947),
Václav Tyr, o. š. i. (1.10.1947 - 1948),
Václav Mašek, o. š. i. (1948 - 1951),
Karel Sýkora, o. š. i. (1951 - 1953),
Otto Novák, o. š. i. (1953 - 1960).

Z návštěv školy:
Josef Antonín Hůlka, biskup českobudějovický, 1917,
J. Kasík, poslanec z Klatov,
Vojta Beneš, zemský šk. inspektor a poslanec NS,
JUDr. Karel Hostaš, bývalý starosta Klatov,
Fr. Machník, ministr národní obrany, 1928,
Dr. Em. Webr, vládní rada, 19.5.1934,
Emanuel Adamčík, o. š. i. z Domažlic, 1937,
Jaroslav Ulrich, vrchní školní rada a zemský inspektor, zemřel dne 22. ledna 1944 v Kolinci kde dlel na zotavené,
Josef Schuster, zemský školní inspektor, 4.6.1943,
Dr. J. Pokladník, ústřední insp. minist. školství, 30.4.1955.



Průjezd prezidenta dr. Ed. Beneše Kolincem

Zpět

Záznam ve školní kronice sepsaný starostou obce a ředitelem L. Úblem:
"Náš p. president dr. Eduard Beneš pojede dne 8. května přes Kolinec vlakem o 10. hod. dopoledne a ve 3 hod. odp. zpět autem. Občanstvo jest povinno své budovy řádně opraviti a na tento den ozdobiti. Okres klatovský též upravil silnici od Puchverka na náměstí. S úpravou počato 4. dubna.

Dne 9. dubna 1937 sešli se zástupci všech spolků a korporací k poradě, aby uvítání p. presidenta vyznělo důstojně. Byl zvolen výbor, který vypracoval přiložené pokyny k uvítání. Předsedou tohoto výboru byl zvolen odb. uč. Miroslav Machač.

Poslušni pokynů a nařízení tohoto výboru veškeří majitelé domů, obchodů a živností nešetřili penězi na opravy a okrášlení budov k uvítání tak vzácné a milé návštěvy, takže v předvečer příjezdu p. presidenta hýřil městys Kolinec v záplavě praporů a v zeleni věncovým okrášlených budov. Na silnici z Jindřichovic při domku Josefa Pihlera vybudovala obec Kolinec vkusnou slavobránu. Na rozhraní okresu klatovského a sušického pod “Skalami“ u Puchverka, postavena okresem Sušickým brána z kulatých dřev jako důkaz, že p. president se nachází v dřevařském šumavském kraji.

U této brány po odjezdu p. presidenta z Kolince byl uvítán zástupci všech úřadů z okresu sušického.

Velmi pěkně též zbudoval bránu p. František Denk u ukazatele směrů na nové silnici před jeho mlýnem.

Četl 26.6.1937 Lupínek v. r., okresní škol. inspektor. "

"Před příjezdem p. presidenta byla též budova měšťanské školy zrestaurována novým nátěrem jak zdiva i oken opatřena, kolem školy zřízen nový kamenný chodník s vše toto si vyžádalo nákladu kolem 20.000 Kč.

V den zájezdu p. presidenta dne 8. května již od ranních hodin občanstvo veškeré ve svátečních úborech se připravilo uvítati tak milou a vzácnou návštěvu p. presidenta s jeho chotí pí. Hanou Benešovou, kteří přijedou zvláštním vlakem 10 hod. 4 min. od Sušice na Klatovy. Již po osmé hodině plnilo se nástupiště nádraží občanstvem, kam též o půl desáté dostavilo se celé obecní zastupitelstvo s p. starostou Úblem v čele, veškeré žactvo obou škol kolineckých, žactvo školy z Hor M. Boží a všecky místní spolky v krojích a s prapory. Nástupiště vyzdobené chvojím, prapory a vlajkami bylo zaplněno celé obecenstvem. Obecní zastupitelstvo, spolky a žactvo zaujali špalír při kolejích. Ve stanovený čas přijíždí do stanice dvorní vlak složený ze dvou lokomotiv a 4 vozů, který jest vítán hlučným jásotem žactva i občanstva voláním “ Ať žije pan president“, “ Sláva p. presidentovi" a z okna salonního vozu p. president a paní chotí kynou žactvu i dospělým zřejmě dojati projevy nelíčené lásky, úcty a oddanosti. Za stále se ozývajícího se jásotu vlak pomalým tempem opouštěl nádraží. Nad jedoucím vlakem stále kroužila dvě hlídkující letadla a po celé trati konalo strážní službu četnictvo."

Ustanovení městské školní rady

Zpět

Dne 26. června po uplynulém čtyřletém období byla ustavana nová místní školní rada, do níž byli zvoleni: Ze zástupců občanstva:
Karel Krysl, rolník, Kolinec čp. 22
Jan Rejcha, skladník, Kolinec čp. 157
Antonín Housar, domkář, Kolinec čp. 175
Václav Rubáš, žel. zaměstnanec, Kolinec čp. 73
Josef Kotoun, obchodník, Kolinec čp. 124
Jindřich Senft, farář, Kolinec čp. 12
Zástupci učitelstva:
Miroslav Machač, odb. učitel měšť. školy
Jana Piherová, def. učitelka obec. školy
Matěj Trs, definitivní učitel
Václav Hořica, odb. učitel měšť. školy
Jaroslav Drachovský, učitel
Náhradníci:
Josef Šos, rolník, Kolinec čp. 92
Josef Reitmeier, dělník, Kolinec čp. 61
Karel Kupka, cukrář, Kolinec čp. 206
Zástupce obce Brodu:
František Uhlík, rolník Brod čp. 21
Zástupce Vlčkovic:
Rudolf Kindlman, kameník, Vlčkovice čp. 26
Zástupce Újčína a Čermné: Matěj Prexl, domkář, Újčín čp. 18
František Krejčí, Újčín, čp. 4

Školní rok 1937/1938. Učitelský sbor

Zpět

Vyučující na obecné škole: Fr. Košťálek (I. tř.), Marie Úblová (II.), Jana Piherová (III.), Jar. Drachovský (IV.), Milena Votýpková (V.).
Na měšťanské škole: ředitel školy Ludvík Úbl, noví učitelé Antonín Hlaváček, Marie Baťková a uč. domácích nauk Marie Tichá.
Třídní učitelé: J. Zajíc (I.A), M. Baťková (I.B), Matěj Trs (II.A), Ant. Hlaváček (II.B), J. Šustr (III.A), V. Hořica (III.B), M. Machač (IV.) (JUK).
Učitelé náboženství římskokatol. Jindřich Senft a českosl. Karel Valenta. Hospitující učitelé Josef Lerach a Anna Krýslová.

Úmrtí prvního prezidenta T. G. Masaryka (14.9.1937)

Zpět

Dne 14. září 1937 v první ranní zprávě ohlásilo rádio zarmucující zprávu z Lán, že president-osvoboditel zemřel. Nedobrá předzvěst konce republiky.

Ve školní kronice je této události věnováno několik stran. Stručný výňatek, jak byla tato událost popsána ve školní kronice:
“S bolestí chápeme se pera, abychom zaznamenali nejtragičtější událost v dějinách naší osvobozené vlasti.“

Následuje popis sledu událostí v Kolinci a ve škole:
- v 9 hodin svolal zástupce ředitelův odb. učitel Mir. Machač mimořádnou učitelskou konferenci,
- zaslání kondolenčního telegramu rodině p. presidenta-osvoboditele T. G. Masaryka do Lán,
- v 9:30 shromáždění žactva u pomníku padlých na náměstí,
- na hlavní chodbě provedena smuteční výzdoba, kde stáli žáci čestnou stráž,
- v pátek 17.9. vyslechlo žactvo projev ministra školství a osvěty Dra Em. Franke, následovala hymna,
- u pomníku padlých byla vystavena busta pana presidenta, u které stála čestná stráž tvořena členy Sokola, DTJ a Sboru dobrovolných hasičů,
- v úterý 21. září z budovy místní pošty (čp. 2) byl prostřednictvím amplionů vysílán průběh pohřbu presidenta,
- smuteční akt byl zakončen 21.9. konáním tryzny v 19 hodin za účasti obyvatelstva, učitelstva i žactva. Žáci zazpívali oblíbené písně T. G. Masaryka, recitovali básně Ol. Scheinpflugové a Jar. Seiferta. Hudební doprovod zařídila hudba kapelníka Pivničky.

Přehledná statistika žactva

Branné pochodové cvičení

Zpět

Poprvé ve školních záznamech se objevuje pojem “branné cvičení žáků.“ Zápis ze soboty dne 7. května 1937 uvádí, že tohoto cvičení se zúčastnilo 241 žáků školy, kteří byli zařazeni do čet. Četaři byli žáci IV. ročníku (JUK). Vrchním velitelem byl uč. J. Drachovský, který vypracoval celý plán cvičení. Celodenní program cvičení zahrnoval práci s mapou, orientaci v terénu, pořadová cvičení a jiné činnosti směrované k upevňování bojové připravenosti a zdatnosti školní mládeže.





Sedící v první řadě zleva: ?, ?, Stanislav Pavlík, Václav Hořica, Jaroslav Kupka, ?.
Sedící v druhé řadě zleva: Božena Kotalová, Julie Dražková, ?, ?, Vlasta Švábová, Havlíková, Jiřina Vrčanová, Františka Kohoutová, Marie Mášková, Zdena Švajglová.
Stojící v třetí řadě zleva: Helena Němcová, ?, Zdena Rajtmajerová, ?, ?, Milada Nová, ?, Karla Němcová, ?, Ryplová, Věra Trojanová, ? .
Čtvrtá řada zleva: Helena Hosnédlová, Vlasta Šírková, Zdena Lečová, Anna Oudová, Zdena Brantová, ?, ?, Emilie Janečková, Terezie Dudová.
Pátá řada zleva: ?, ?, ?, ?, Zdeněk Korec, Karel Pavlík (Ujčín).





Dolní řada zleva: ?, M. Benešová,?, ?, ?, ředitel měšťanské školy Ludvík Úbl, ?, ?, M. Svátková, ?, ?.
Druhá řada zleva: ?, Rajtmajerová, ?, Kotalová, H. Virtová, ?, ?, ?, Poštová, ?, ?, ?.
Třetí řada zleva: ?, ?, ?, ?, ?, J. Hroudová, ?, ?.
Zadní pátářada zleva: ?, St. Jarolím, ?, ?, ?, Fr. Sýkora, ?, J. Král.
Čtvrtá řada zleva: L.Němec, ?, ?, ?, ?, ?, ?, ?, J. Beneš, ?.
Třetí řada zleva: ?, M. Růžek, M. Onder, ?, Fr. Marx, ?, ?, J. Svoboda.

Jmenný seznam žáků 3.A: Fr. Sýkora, J. Široký, Petrželka, Kněz, V. Bulka, J. Knížek, Fr. Bejvl, J. Svoboda, Jos. Krýsl, J. Rajtmajer, K. Šeller, J. Kotal, F. Brejcha, Vejmelka, Šebesta, M. Obder, Mil. Trnka, Fr. Marx, Jakub Klouda, Jonáš, J. Král, Lad. Toman, Jos. Babka, Jar. Hanzík, B. Pintíř, Jos. Pytel, J. Thurnvald, Jan Fleisig, J. Němec, Boublík, Jan Beneš, M. Růžek, M. Gründl, Ant. Korec, L. Němec, Kohout, St. Jarolím.

Školní rok 1938/39, první školní rok v okupované vlasti. Stav učitelstva

Zpět

Na obecné škole vyučují: Fr. Košťálek (I.tř.), nová uč. Marie Koudelková-Řezanková (II.) (v Kolinci působila již ve šk. r. 1930/31), Marie Úblová (III.), Marie Baťková (IV.), Milena Votýpková (V.).
Na měšťanské škole vyučují: zatímní ředitel školy Ludvík Úbl, nová odb. uč. Marie Havlíková (I.A) naposled působící v Chlístově a Mochtíně, Jar. Drachovský (I.B), Jaroslav Zajíc (II.A), nový odborný uč. Bernard Vaníček učitel ve Kdyni (II.B), Václav Hořica (III.A), Miroslav Machač (III.B).
Ve IV. ročníku (JUK) je třídním učitelem Josef Šustr. Učitelkou domácích prací je Marie Tichá. Dále zde působí literní praktikant Josef Lerach, náboženství římskokatolickému vyučuje farář Jindřich Senft, československému Karel Valenta. Učitelští praktikanti Václav Trnka z Tržku a Matěj Červený.



Změny učitelstva v důsledku rozpadu republiky a vzniku protektorátního státu

Zpět

Vzhledem k politické situaci již na začátku školního roku byli povoláni v srpnu a začátkem září 1938 na mimořádná vojenská cvičení učitelé Fr. Košťálek a Josef Šustr. Další problém nastal vyhlášením mobilizace dne 24. září. Z učitelů byli povoláni k nástupu vojenské služby Václav Hořica, Jar. Drachovský a Jaroslav Zajíc ke strážní službě.

Na začátku šk. roku 1938/39 působil na škole Bernard Vaníček, který byl přeřazen 7.12.1938 a vystřídán Janem Matějkou, který zde působil do 31.3.1939. Místo něho ustanovena byla výp. uč. Libuše Baumgartnerová (*16.10.1916).
12.12.1938 nastoupil Vojtěch Kabourek. Dnem 31. ledna 1939 se vzdala dobrovolně učitelské služby Marie Úblová, manželka ředitele školy, který byl posléze z funkce zatímního ředitele školy odvolán dne 31.3.1939. Na místo ředitele školy dosazen 1.4.1939 Miroslav Hrdlička z Klatov. Za propuštěnou M. Úblovou ustanoven učitel Jan Trojan, toho času výp. učitel v Nýrsku. Dne 1.4.1939 byl jmenován na obecnou školu výpomocný učitel Antonín Semerád (20.6.1914 v Praze).

Jaký dopad měly politické události na výuku ve šk. r. 1938/39? Odvolání ředitele školy z funkce

Zpět

S nadšením přijalo žactvo zprávy o prodloužení vánočních prázdnin a dnů volna u příležitosti svátku 28. října vyhlášené ministerstvem školství a národní osvěty. Výuka naopak byla poznamenána častým střídáním učitelů, protože řada z nich odešla plnit brannou povinnost. Situaci ještě zhoršilo odvolání ředitele školy Ludvíka Úbla 31.3.1939. Poslední zpráva o Ludvíku Úblovi ve školní kronice uvádí, že Ludvík Úbl byl 1. dubna 1939 jmenován zatímním ředitelem školy v Ronově nad Doubravou.

Dnem 15. března 1939 začaly platit nové vyhlášky a nařízení, které se musely důsledně uplatňovat. Postupně se začaly omezovat činnosti, které byly škole vlastní. Na vše dohlížel i nově jmenovaný okresní školní inspektor Alois Kot od 1.5.1939, který školu navštívil již 5. května v záležitosti probíhajících změn. Schůzce byl přítomen nový ředitel školy Miroslav Hrdlička a vládní komisař obce dentista Jindřich Dvořáček ( jmenovaný dne 13.3.1939 přípisem okr. úřadu v Klatovech).

I změny ve vedení obce ovlivnily školu. Dne 20.3.1939 předal dosavadní starosta obce ředitel školy Ludvík Úbl správu obce nově jmenovanému vládnímu komisaři v přítomnosti obecního tajemníka Leopolda Hoffmanna, lesního Karla Němce a dosavadního pokladníka Josefa Kotouna, poněvadž žádný z členů městské rady, zbylých po rezignaci členů v důsledku zrušení všech politických stran, se do této schůze nedostavil.

Instituce vládního komisaře se udržela po celou dobu války. Byla založena na autoritativním podkladě, na jeho přímé zodpovědnosti, což je vidět i ze zápisů v protokolu, nadepsaných "Rozhodnuti vládního komisaře". Ku pomoci byl určen poradní sbor Národního Souručenství, z milosti Němců trpěná jediná politická strana, jejímž prvním předsedou obci byl MUDr. František Franěk a jednatelem odborný učitel Miroslav Machač. (Pamětní kniha obce Kolinecké). S nechutí celého učitelského sboru i žactva bylo přijato rozhodnutí o zřízení Protektorátu Čechy a Morava dne 15. března.

Oslava narozenin Adolfa Hitlera

Zpět

S ještě větší nevolí a odporem byl přijímán výnos Ministerstva školství a národní osvěty a nařízení o. š. v. v Klatovech ze dne 19.4.1939, aby byly u příležitosti oslav 50. narozenin Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera vyvěšeny vlajky na všech školních budovách od 8 do 20 hodin. Příkaz nebyl splněn!

Sled událostí, které vedly k rozpadu republiky

Zpět

Velmi detailně se ve školní kronice popisují dramatické události v Československu od září 1938. Snahy vlády o vyrovnání s Němci v Československu, nepřátelská propaganda, role Adolfa Hitlera i Konráda Heinleina až po zradu našich “spojenců“. Hluboce se dotkla všech Mnichovská dohoda, která vzápětí vedla k demisi vlády Dr. Milana Hodži dne 22. září 1939 a ihned sestavení nové vlády včele s armádním generálem Janem Syrovým. Nic platné bylo rozhodnutí nové vlády o vyhlášení mobilizace. 29. září bylo vládě doručeno písemné rozhodnutí velmocí. Byla provedena částečně demobilizace a armáda vyklidila území obsazená Němci. S pochopením všech spoluobčanů odstoupil 5. října z funkce prezidenta Dr. Edvard Beneš. Oslavy 28. října proběhly v pozadí těchto událostí. Stejně tak i volba nového prezidenta dne 30. listopadu 1938 Dr. Emila Háchy a následná demise vlády Syrového a jmenování nové vlády Rudolfa Berana.

Osud českého národa a české země se naplnil 15. března 1939.




Sedící v první řadě zleva: Bohumil Říha, Ludvík Nauš, ?, Ladislav Altšmíd, Jiří Kohout, Miroslav Šváb, Jan Velek, Karel Hosnedl, Václav Ouda, Novák, Karel Štika.
Sedící v druhé řadě zleva: Antonie Jílková, Marie Boublíková, Anežka Petrmichlová, Věra Jůzová, Irena Kadlecová, Božena Ryplová, Jindra Froňková, ?, Karla Krýslová, Ludmila Šafandová, Zdeňka Lerachová, Božena Kocourková, Marie Trojanová, Helena Kopáčková.
Třetí řada zleva: Karla Malá, Kateřina Boudová, Marie Šmídová, Marie Zelená, Anna Pavlíková, Zdeňka Jarošíková, Jaroslava Žitníková, Marta Šůsová, Anastásie Beránková, ?, ?, Anna Uhlíková, ?, Františka Boublíková.
Čtvrtá řada zleva: Karel Nauš, Václavík, Emanuel Hosnedl, Karel Bruner, Jan Kohout, František Košťálek Roman Rorbacher, Viktor Altšmíd.

Zleva pátá řada: Šlehofer (Zavlekov), Jind. Beneš (Kolinec), Biňovec (H. M. B.), Líva (Boříkovy), Machulda (Zavlekov), Janoušek (Čihaň), Soumar (Tužice), Gründl (Kolinec), Uhlík (Brod), L. Novák (Vlčkovice), R. Jonáš (Kolinec).
Zleva čtvrtá řada: Löfelmann (Malonice), Knížek (Buršice), ? (Chlístov), Novák (Brod), Fr. Šíma (Čihaň), J. Svoboda (Kolinec), J. Němec (Kolinec), ? (Kolinec), J. Krýsl (Vlčkovice), Pytel (Lukoviště), Babka (Buršice), Vejskal (Kolinec).
Zleva třetí řada: Holák (Kolinec), ?, Novák (Těšetiny), K. Dražka (Kolinec), ?, Císař (Mladice), Maxa (Smrčí), V. Šůs (Mladice), K. Löfelmann (H. M. B.), V. Němec (Smrčí), M. Bernard ( H. M. B.), ?.
Zleva druhá řada: ?, Krejčíř (Drouhaveč), , (Mlázovy), J. Přerost (Mladice), Šť. Ouda (Mlázovy), ředitel školy M. Hrdlička, učitelka M. Havlíková, V. Švec (Lešišov), B. Němeček (Ústaleč), F. Hrouda (Buršice), Jelínek (Kolinec), Vondryska (Zavlekov).
Zleva první řada: Hlavík (H. M. B.), B. Bernard (H. M. B.), J. Sejpka (Kolinec), M. Löfelmann (H. M. B.), B. Krýsl (Kolinec), Kolář (Krutěnice), Vališ (Kolinec), B. Zelený (Drouhaveč), J. Rajtmajer (Lešišov), Vl. Svoboda (Kolinec).


Dolní řada zleva: V. Nová, ?, ?, Pavlíková, Potužáková, Fojtová.
Druhá řada zleva: Vl. Jozová, Vl. Šosová, Pytlová, B. Kindelmanová, tř. uč. L. Baumgartnerová, ředitel měšťanské školy M. Hrdlička, učitel Jan. Trojan, Steinigerová, ?, Dražková, Kopelentová.
Třetí řada zleva: ?, Ludvarová, M. Morbachová, ?, ?, Zd. Dolejšová, Bulková, ?, Marková, A. Vopavová, Zd. Králová.
Čtvrtá řada zleva: V. Józová, M. Sedláková, Vl. Reitmaierová, ?, M. Boublíková, ?, Pytlová, ?, B. Löfelmanová, B. Šímová.


Na společné fotografii: tř. uč. Vojtěch Kabourek.
Žákyně: Mira Milfortová, D. Preisová, Jiřina Němcová, M. Králová (Zavlekov), M. Holečková, O. Janoušková,, R. Krejčová, M. Faicová, Marie Kupková, Jiřina Korousová, M. Kozlíková, Marie Maxová, J. Pivničková, L. Kohoutová, Anna Kubová, J. Hroudová, M. Benešová, A. Procházková, V. Zdeňková, M. Podlešáková, Květa Rajtmajerová, K. Červená, V. Mertlová, H. Cemperová, M. Dražková, M. Uhlíková.

Nový ředitel školy Miroslav Hrdlička

Zpět

5 Štěstím pro Kolinec a naše školy bylo, že Miroslav Hrdlička byl od 1.4.1939 ustanoven ředitelem. Před tím učil v Kydlinech, od r. 1909 v Klatovech na obecné, později jako odb. učitel na měšťanské škole i zatímním ředitelem na měšť. škole v Klatovech.

Narodil se 12.8.1888 v Myslívě. Obecnou školu navštěvoval v Myslívě a v Plánici, měšťanskou vletech 1900-1903 v Praze na Smíchově. Učitelský ústav vychodil v Praze. Odbornou způsobilost pro měšťanské školy nabyl v Plzni r. 1912 a způsobilosti vyučovati jazyku německému a francouzskému nabyl r. 1910 v Plzni. Studoval též na Univerzitě Karlově.

Patřil mezi význačné učitelské osobnosti nejen kolineckých škol. Miroslav Hrdlička je autorem knih: "V klínu pravěké Šumavy", "Pravěké tajemství šumavských hvozdů", "Kolinec na Šumavě", "Pod Černou věží", “Křižíkův rodný kraj I. a II. díl“ , “Volání Klatovska“, “Květy pod Černou věží“, “Dr. Ing. František Křižík“. Zapsal se svým dílem mezi významné regionální literáty. Byl velmi dobrým šachistou i přes jeho zrakový handicap. Po dobu 20-ti let byl předsedou klatovského klubu šachistů.

5

Školní rok 1939/40. Stav učitelstva

Zpět

Školní rok 1939/40 byl zahájen 1. září 1939 bez velkých okázalostí připomenutím žactvu povinnost k vlasti a národu, k rodičům, ke škole a k veřejnosti. Zmíněno bylo velikánů našich dějin a závěrem společně zazpívali národní hymnu.

Stav učitelstva
5 Na obecné škole vyučují: Fr. Košťálek (I.tř.), Milena Votýpková II.A), Marie Baťková (II.B), nově ustanovený odb. uč. František Mára (III.), Jar. Drachovský (IV.A), Jan Trojan (IV.B), Antonín Semerád (V.). Od 29.9.1939 nastupuje za Fr. Máru Kateřina Grünerová.
Na měšťanské škole vyučují: František Mára (I.A), Marie Havlíková (I.B), Vojtěch Kabourek (II.B.) do 18.9.1939 – a od 18.9. Jana Brožová z Plánice, Josef Šustr (II.B), Jaroslav Zajíc (III.A), Václav Hořica III.B), Miroslav Machač (IV. – JUK).
Jako praktikant literní působí Josef Lerach, Marie Tichá učitelkou domácích nauk, učitelé náboženství Jindřich Senft a Karel Valenta. Hospitantkou pro školní rok 39/40 je ustanovena Františka Kohoutová z Mlázov.

Změny v důsledku nových vyhlášek a opatření

Zpět

Výnosem min. školství a nár. osvěty ze dne 27. června 1939 byly stanoveny nové učební osnovy pro obecné a měšťanské školy a pro jednoroční učební kurzy při těchto školách. Zároveň dle přípisu o.š.v. v Klatovech ze dne 1.9.1939 bylo zastaveno užívání některých učebnic. Taktéž výzdoba učeben nástěnnými obrazy a prostor škol, která odporuje státní formě, se zakazuje.

V průběhu roku následovaly další výnosy, vyhlášky a nařízení:
Zákaz výpůjček knih ze žákovské a učitelské knihovny do doby prověření jejich obsahu.
Výzdoba školy ve dnech 4.-10. září 1939 a vyvěšení státních vlajek na počest vstupu německé říšské armády do Varšavy.
Přejmenování “Státní nakladatelství“ na “Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu“ německy “ Schulverlaganstalt für Böhmen und Mähren.“ 26. 9.
Úprava výuky německému jazyku a náboženství.
Nařízení oslav 1. výročí protektorátu.
Vyřazení nevhodných knih ze školních knihoven dle seznamu, protokolární zápis o vyloučení knih a jejich uložení v archivu.
Nařízení oslav narozenin Vůdce.
Slib věrnosti učitelstva – vykonalo učitelstvo naší školy dle výnosu dekretu státního presidenta ze dne 8. března 1940 podepsáním tištěných dokumentů, které pak byly zaslány okr. škol. výboru do Klatov.
V dubnu 1940 výnosem min. školství a nár. osvěty zrušen pro školy a třídy seznam povinné četby.
Nařízení vlajkových výzdob škol k oslavám kapitulací Norska, Belgie, obsazení Paříže.

Vlastenectví a národní uvědomění

Zpět

Učitelé i žáci nevynechali ani jednu příležitost, s odstupem času možno říci tichou demonstraci na protest německé okupace. Podnětem byla výročí významných osobností národa, divadelní představení, soutěže aj. Na závěr každé slavnosti byla zpívána národní hymna.

Příkladem toho může být výstava uspořádaná Národním souručenstvím v Kolinci v budově školy ve dnech 14.- 16. dubna 1940. Na výstavě, kterou navštívilo na 500 osob, návštěvníci zhlédli přehled o životě a díle význačného českého spisovatele Karla Čapka (*9.1.1890 †25.12.1938).

Dlouholeté školní slavnosti pod názvem “Stromková slavnost“ pořádaná 16.dubna se nesla ve stejném vlasteneckém duchu.

Velmi odvážný v té době byl školní program nazvaný “Český hudební máj.“ Ten se uskutečnil v sobotu 25. května pod záminkou hudební žákovské přehlídky a soutěží. V režii učitele Františka Máry byly žáky zpívány české národní písně. O významu českého pěveckého umění promluvil k přítomným učitel Jaroslav Drachovský. Z díla význačné české umělkyně a vlastenky Marie Calmy Veselé recitovala učitelka Milena Votýpková. Závěr přehlídky opět patřil české národní hymně.

Škola v zimním období šk. r. 1939/40

Zpět

5 9. prosince, jak uvádí zápis ve školní kronice, napadlo velké množství sněhu. S ním přišly silné mrazy až -32°C. Tuhá zima se závějemi pokračovala i v lednu r. 1940. Citelně poklesla docházka především přespolních žáků do školy. Pro začínající problémy se zásobováním školy uhlím i dřevem byly třídy spojovány a vánoční prázdniny pak prodlužovány postupně až do 2. března 1940. Dne 3. března bylo po dlouhé době zahájeno vyučování. To se neobešlo bez dalších problémů. Ve školní kronice je o tom záznam, který je zajisté psán v rozčílení zapisovatele (pravděpodobně ředitele školy).

Doslovný přepis:
„Dne 3.3.1940 bylo opět zahájeno vyučování. Na obecné škole bylo však jen trochu dříví, neboť vládní komisař Jindřich Dvořáček dal si odvésti zbytek uhlí, propůjčené škole lihovarem, asi 8q. Z toho činu, který ještě je v celých Čechách i na Moravě ojedinělý plyne, jak se městský úřad v Kolinci dívá na školu a na kulturu vůbec. Nejdříve tvrdil, že si uhlí jen vypůjčil, pak že uhlí bylo obecní, že si je neodvezli. Též písemně prohlásil, že uhlí bylo jen 5q, ačkoli obecní tajemník Leopold Hofman i předseda místní školní rady Karel Krýsl, který uhlí ze školy odvezl potvrdili, že bylo odvezeno 8q. Na obecné škole se topilo dřívím, ředitelství ohlásilo, aby si děti přinesly dříví, chtějí-li si udržeti vyučování. Připojený obrázek dokazuje, že se tento potaz nezdařil a proto bylo vyučování omezeno. Na obecné škole se učilo 2 dny v týdnu polodenně, na měšťanské škole se učil nejdříve IV. ročník (JUK) a jedna třída v níž se střídaly třídy polodenně, chodila tam i V. třída ob. školy. Konečně pro naprostý nedostatek paliva, bylo vyučování zastaveno dne 30. března. Na den 7. dubna byla svolána místní školní radou na vyzvání 5-ti členů místní školní rady z učitelského sboru, M. Baťkové, Machače, Hořici, Drachovského a Košťálka. Ve schůzi se prokázalo, že uhlí bylo školní, že ve školní stodole nikdy se neskládalo žádné jiné uhlí. Tím bylo vyvráceno tvrzení vládního komisaře, že odvezené uhlí bylo majetkem obce. Tím se totiž městský úřad háji u okresního úřadu, kamž byl případ oznámen. Písemné prohlášení ve prospěch vládního komisaře učinil před místní školní radou Karel Krýsl, jemuž ředitel školy toto jednání vytkl. Weber a Housar byli pak schůzí pověřeni jednati s městským úřadem o dodání dříví z obecních lesů, jichž je 500ha.

Na zákrok ředitele u okresního úřadu, blahovolnosti uhelného referátu Dr. Jeřábka, obdržel obchodník Wirt 100q uhlí, z něhož škole obecné a měšťanské přenechal po 10q. Konečně i z lesů obecních se dovezlo dříví, a to 4m3. Příznačné pro zdejší poměry jest to, že se škole dříve uhlí dostalo až z Falkenau (Sokolova) než dříví z obecních lesů. Vyučování bylo zahájeno v pátek dne 19. dubna 1940."

František Mára, nový učitel na kolineckých školách (*1.října1912 - †25.9.1996)

Zpět

5 František Mára se narodil v Plzni-Doubravce v rodině výborného muzikanta a všestranně kulturně založené rodiny. František byl záhy svými staršími sourozenci zaveden do organizace “Sokol“, kde se kromě tělocvičné činnosti též hrálo amatérské divadlo a pořádaly se různé kulturní aktivity. Začal se učit hře na housle a taktéž pianinu.

V r. 1927 se rodina stěhuje do Kolince, kam se dříve zajíždělo občas za příbuznými z otcovi strany. František nastupuje do kvarty sušického Reformního reálného gymnasia, maturuje zde v r. 1932 a začíná hospitovat v Kolinci na měšťanské škole jako praktikant a po složení zkoušek na Učitelském ústavu v Příbrami se stává odborným učitelem s aprobacemi pro předměty biologie, chemie, matematika, fyzika. Jeho soukromou zálibou se stává také zájem o české dějiny a hudbu. Hned po příchodu do Kolince se s otcem a staršími sourozenci zapojuje do zdejšího kulturního a sportovního dění, účastní se činnosti v Sokole a DTJ. Pěvecko-hudební sdružení jako jedna ze složek Sokola z valné většiny tvořily rodina Zajícova, Márova, jejich příbuzní a několik dalších nadšenců především z řad učitelů. Instrumentální soubor, hrající též při ještě němých (neozvučených) filmech v biografu “U Zajíců“ a pěvecký sbor řídil František Mára již jako student.

5

Po získání kantorské způsobilosti podává František Mára žádosti o zaměstnání na školách. V r. 1933 se již plně rozvinula světová hospodářská krize, doléhající i na oblast vzdělávání. Dosavadní učitelské působení v Kolinci bylo jen dočasné na dobu určitou, a tak na mnoho rozeslaných žádostí přišla nabídka až ze Slovenska. V létech 1933-35 vyučoval na církevní Římsko-katolické ĺudové škole v Belé pri Varíně, okres Žilina. Po prezenční vojenské službě pak získal místo v Plánici (1937-1939) a konečně následně od 1.9.1939 v Kolinci. To bylo již v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava.

Po skončení 2. sv. války a dlouhodobém léčení ze zranění v květnu 1945 pokračuje František Mára v Kolinci ve vyučování a začíná se soustavně věnovat zdejší historii. Stává se archivářem obce, v letech 1946 - 1958 vedl obecní kroniku. Současně s psaním této kroniky a vedením agendy archivu obce se časově velmi mnoho věnoval shromažďování ohromného množství historiografických informací týkajících se všech stránek a otázek minulosti Kolince. Nejprve započal bádání v písemnostech a listinách archivu místního úřadu obce, poté vypisoval údaje na farním úřadě ze zachovaných úplných a velmi starých matrik. Po vyčerpání těchto fondů bádal v pražském Zemském archivu (pozdější Státní ústřední archiv) včetně studia tehdejšího archivu zemských desek, v Státním oblastním archivu v Plzni, Okresním archivu v Klatovech, Zemědělském archivu v Horšovském Týně a jinde. Této velmi náročné odborné činnosti se dále věnoval při své učitelské a ředitelské činnosti při přesídlení na Tachovsko (Hošťka u Přimdy a Chodský Újezd u Plané u Mariánských Lázní). Soustřeďování všech historických podkladů a excerpt zabralo Františku Márovi mnoho času.

V r. 1972 odchází jako ředitel základní devítileté školy do důchodu a teprve pak začíná koncipovat první část “Dějin městečka Kolinec“. V roce 1992 se manželé Márovi vracejí z Tachovska, stěhují se do Sušice, kde se František Mára až do konce života v r. 1996 věnoval své největší zálibě – historii Kolince.

5

František Mára patří jednoznačně k nejvýznačnějším osobnostem Kolince. V Dějinách městečka Kolince díl I. až V. i v obecních kronikách je zachycena nejen doba, ale i výrazný osobní pohled na události probíhající v čase i názorové proměny obyvatel v dané době. Dílo pana Františka Máry přesahuje rozměr regionální. Dává inspiraci budoucím generacím. Fr. Mára je příkladem vzdělaného, činorodého a obětavého učitele. Dílo, které zanechal František Mára, může kolineckým občanům závidět nejedno město.

V průběhu let 1935 – 1940 působili na obecné a měšťanské škole v Kolinci:

Zpět

Ředitel obecné a měšťanské školy: Ludvík Úbl (do 31.3.1939), Miroslav Hrdlička (od 1.4.1939).
Na obecné škole: Karla Šauerová, Marie Úblová (31.ledna 1939), Jana Piherová, def. uč. Milena Votýpková (od 1.9.1935), Jaroslav Drachovský (od 1.7.1935), František Košťálek, Marie Koudelková-Řezanková (od 1.9.1938 – v Kolinci působila již šk.r.1930/31), Marie Baťková (od 1.9.1938), Jan Trojan (1.2.1939).
Na měšťanské škole: odb. uč. Miroslav Machač, Božena Matoušková, Václav Hořica, def. uč. František Košťálek, def. uč. Marie Úblová, def.uč. Alžběta Tupá, def. uč. Josef Šustr, Matěj Trs, Růžena Fritzová, Jaroslav Zajíc, Antonín Hlaváček (od 1.9.1937), Marie Baťková (od 1.9.1937), Marie Tichá (od 1.9.1937), odb. uč. Marie Havlíková (od 1.9.1938), Jan Trojan (od 1.9.1938), Jaroslav Drachovský(od 1.9.1938), odborný uč. Bernard Vaníček (od 1.9.1938 do 7.12.1938), Jan Matějka (od 8.12.1938 – do 31.3.1939), Vojtěch Kabourek (od 12.12.1938), Libuše Baumgartnerová, Antonín Semerád (od 1.4.1939).
Náboženství: římskokatolickému vyučoval farář Jindřich Senft, československému Karel Valenta.
Ženským ručním pracím: Jana Hinzová (do 30.6.1937), Marie Malkovská (od 1.9.1937).
Hospitující učitelé: Josef Lerach a Anna Krýslová od 1.9.1937), Václav Trnka z Tržku a Matěj Červený od 1.9.1938).

Přehledy počtu žáků a tříd 1930 - 1940


Zpět
Úvod