Menu

Zpět školství

Školství v Kolinci



Ze vzpomínek pamětníků a sebrané dokumentace.
Jan Vích
2015

Z historie školství v Kolinci, díl III.

Školství v Kolinci v období 1919 - 1930 - postřehy z kronik

Zpět

Počáteční euforie ze vzniku samostatné republiky


Úvod
Zpět

Nadšení, které bylo při vzniku česko-slovenské státnosti, začalo postupně ochabovat. Přicházel čas tvrdé práce. Nebyl čas přijmout nový školský zákon, takže důležitá rozhodnutí ve školství byla dávána předpisy. Přesto byly přijaty dva důležité zákony v r. 1919; tzv. Menšinový školský zákon, který zaručoval všem menšinám na území republiky vychovávat a vzdělávat svoje děti v rodném jazyce a Zákon o zrušení celibátu učitelek.

Malý školský zákon


Zpět

Do prvorepublikového školství zasáhl zákon č. 226/1922 Sb., zákon, jímž se zásadně mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských. Na jeho základě byly měšťanské školy nazývány školami občanskými. Sjednotil délku povinné školní docházky na osm roků pro celou republiku. Zrušil úlevy ve školní docházce. Na obecných školách se vyučovalo čtení, psaní, matematika, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis a dějepis, kreslení, zpěv, ruční práce, tělesná výchova, náboženství a jako nepovinný předmět i nauka o domácím hospodářství. Nově zavedl povinný předmět občanská nauka a výchova.

Občanské, tedy dřívější měšťanské školy, vyučovaly navíc měřičství a rýsování, kreslení, krasopis a matematiku doplňovaly počty s jednoduchým účetnictvím. Výuky náboženství mohli být žáci na základě písemné žádosti rodičů zproštěni stejně jako žáci bez vyznání.

Malý školský zákon také redukoval počty žáků ve třídách tak, že je postupně během deseti let snižoval z původních 80-ti postupně až na 45 žáků.

V Kolinci se začalo jednat již v r. 1919 o vzniku měšťanské školy. Souhlasem s odprodejem zámku obci Kolinec usnadnil JUDr. Jindřich Taaffe řešení zásadní otázky; kam umístit měšťanskou školu?

Nastala obtížná práce s úpravou budovy, vybavení tříd, kabinetů, šaten aj. tak, aby zařízení odpovídalo tehdejším platným normám.

Na počátku této etapy se vyskytovaly i v Kolinci pochybnosti. Nejen ze strany občanstva, ale i ze strany učitelstva. Ti byli nespokojeni především s výší svých platů vzhledem k tehdejším cenovým relacím.


Školní nástěnná mapa Československa z r. 1920

Kategorie učitelů


Zpět

Za první republiky se rozlišovaly čtyři kategorie učitelů:
učitelský čekatel (zatímní učitel),
výpomocný učitel,
vedlejší učitel
a definitivní učitel.

Definitivním učitelem mohl být ustanoven učitelský čekatel po uplynutí předepsané čekatelské doby, která pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství činila 3 roky, pro učitelky ručních prací byla čtyřletá. Nutno podotknout, že udělení definitivy bylo podmíněno vykonáním zkoušky tzv. učitelské způsobilosti na státním učitelském ústavu. Definitiva pak zajišťovala kromě stabilního platu řadu dalších výhod.

Postavení učitelů za první republiky


Zpět

Učitelské povolání za první republiky nepatřilo mezi povolání, kde by se dalo zaručeně zbohatnout, ale nepatřilo ani k povoláním, která by byla nějak podhodnocena. Služební plat učitele se skládal ze tří složek: služného, činovného a výchovného. V případě učitelských čekatelů to bylo pouze tzv. adjutum a výchovné. Výše adjuta se lišila v první a druhé polovině čekatelské doby a pohybovala se v rozmezí 11 100 – 12 300 korun ročně. Pro učitelky ručních prací to byla částka nižší. Výše ročního platu učitele s definitivou byl podstatně vyšší. Plat ředitele měšťanky se blížil k 3000Kč za měsíc.

Učitelský zákon z roku 1926


Zpět

Učitelský zákon z roku 1926 obsahoval ustanovení o výslužném. Pro nárok na výslužné a jeho výměru se započítávala nepřetržitá učitelská služba. Po deseti letech takové služby činilo výslužné 40 % služného a za každý další rok služby se částka zvyšovala o 2,4 %. Nadále platilo ustanovení paritního zákona z roku 1919 (ten řadil učitele do stejných platových stupňů jako státní úředníky) o služební době v délce 35 let. Po dovršení 60 let věku nebo 40 let činné služby vznikal právní nárok na penzi.

Mnohem nižší mzdy byly v dělnických profesích. Nejnižší mzda, která byla tehdy vyplácena většinou v zemědělství a v domácích a osobních službách (posluhovačky), činila necelých 10 korun za den. Měsíčně si tedy pracovník pobírající jakousi obdobu dnešní minimální mzdy vydělal cca 250 Kč (pracovalo se o sobotách), roční ekvivalent 3 000 korun. Průměrná měsíční mzda rolníka dosahovala 550 korun – roční tedy 6 600 korun.

Pro srovnání ceny základních prodejních položek v r. 1930 v Plzni:

jednotkaproduktcena
100kg pšenice 78-81Kč
100kg žito 69-72
100kg oves 90-92
100kg ječmen 113-117
1kg mouka hladká 2,45-2,55Kč
1kg mouka chlebová 1,25-1,35
1kg čočka 3,75-5,00
1kg mák 5,00-5,25
1l mléko 1,80-2,00Kč
1kg tvaroh čerstvý 4,00-6,00
1kg máslo čajové 26Kč
1kg sádlo 10-14Kč
1kg med český 18-20Kč
česká kopa vejce 44-47Kč
100kg brambory 38-80Kč
100kg hlávkové zelí 25-35Kč
1 kus husa zabitá 55-100Kč
1 kus kachna zabitá 22-40Kč
1kg hovězí přední 14-18Kč
1kg hovězí zadní 16-20
1kg svíčková 20-22
1kg telecí 12-18
1kg vepřové 16-20
1kg uzené 18-24
1kg hovězí játra 14-16
1l borůvky 2,50-3,00Kč
1l brusinky 4,00-5,00

Statistika šk. r. 1919/1920


Zpět

Na konci školního roku 1919/1920 bylo zapsáno žáků:
v I. třídě 33 hochů, 22 dívek, celkem 55 žáků
ve II. tř. 34 hochů, 33 dívek, celkem 67 žáků
ve III. tř. 34 hochů, 28 dívek, celkem 62 žáků
ve IV. tř. 37 hochů, 30 dívek, celkem 65 žáků
v V. tř. 24 hochů, 41 dívek, celkem 65 žáků.

Ve všech třídách 162 hochů a 154 dívek, celkem 316 žáků.

Jednání o zřízení měšťanské školy v Kolinci


Zpět

První kroky ke zřízení měšťanské školy byly podniknuty již v září 1919. Potřeba této školy se jeví jako nutná s ohledem na význam obce Kolince jako střediska pro obyvatelstvo širšího okolí. Na základě žádosti obce bylo dne 26.března 1920 provedeno komisionální řízení v Kolinci, za tím účelem prohlédnuty byly komisí místnosti v zámku, prozatím pro měšťanskou školu vyhlédnuté, a jako vhodné schváleny. JUDr. Jindřich Taaffe, dosud majitel zámku, vyslovil souhlas. S přestavbou samotného zámku a úpravou místností na školní třídy bylo započato až v r. 1922. Do té doby se využívalo učeben v obecné škole.

15.listopadu 1920 zahájena výuka v měšťanské škole v Kolinci


Zpět

Výnosem okresní školní rady v Klatovech ze dne 14.října 1920 bylo oznámeno správě školy v Kolinci, že dne 15.listopadu 1920 otevřena bude I. třída měšťanské školy v Kolinci, počátkem šk. r. 1921-22 II. třída a začátkem škol. r. 1922-23 III. třída.

16.listopadu byl vykonán zápis do I. ročníku měšťanské školy a bylo přijato 71 žáků, z toho 39 hochů a 32 dívky. Škola nese název: Občanská škola chlapecká s koedukací dívek v Kolinci. (Začlenění dívek do společných tříd.)

Stav učitelstva a žactva škol. r. 1920-21


Zpět

Do učitelského stavu měšťanské školy v Kolinci byli přizváni:
Bohdan Joza, def. odbor. učitel ve Strážově jmenován jako ředitel. Ten setrval ve funkci ředitele do konce škol. roku. 21.září 1921 se stává def. ředitelem měšťanské školy ve Švihově.

František Havránek, po vykonání zkoušky způsobilosti pro měšťanské školy v oboru gramaticko-historickém přechází na měšťanskou školu v Kolinci jako zástupce odborného učitele.

Dále na měšťanské škole byli pověřeni vyučovat Jana Hinzová (ruční práce) a osobní děkan Václav Petřík pro výuku náboženství.

Do obecné školy mělo na začátku školního roku 1920-21 nastoupit 363 dětí, z nich 3 nemohly pro tělesnou vadu školu navštěvovat, z ostatních 35 dětí navštěvovalo buď jinou školu obecnou nebo měšťanskou, 4 pak školu střední. Zapsáno pak bylo 325 žáků, a to 160 hochů a 165 dívek.

Na konci školního roku:
v obecné škole:
I. tř. 23 chlapců a 17 dívek
II. tř. 34 chlapců a 29 dívek
III. tř. 28 chlapců a 31 dívek
IV. tř. 28 chlapců a 16 dívek
V. tř. 21 chlapců a 38 dívek
celkem 134 chlapců a 131 dívek, celkem 265 dětí.

V měšťanské škole v I. roč. 69 žáků.

Školní rady a osvětová komise


Zpět

11.dubna 1920 ustavila se nová místní školní rada. Jejími členy na přechodnou roční dobu byli:
MUDr. František Franěk, Josef Fiala (úředník st. drah), Josef Krýsl, Josef Krýsl (rolník ve Vlčkovicích), Josef Reitmaier (krejčí), Karel Řanda, Josef Zahálka (rolník v Brodě), osobní děkan Václav Petřík a Hynek Friedl (hospodářský správce v Kolinci). Předsedou rady byl starosta městečka Josef Fiala.
Místním školdozorcem byl jmenován okresní školní radou MUDr. František Franěk.

12.července 1920 ustavila se v Kolinci místní komise osvětová, jejímiž členy jsou:
Jaroslav Jarošík – zedník, František Havránek – učitel, Josef Lerach – zedník, Josef Novák – truhlář, Václav Princ – rolník a Josef Reitmaier – krejčí. Jednatelem je František Havránek.

Podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty byla ustanovena 11.března 1921 nová místní školní rada ve složení:
Josef Fiala - předseda rady,
Bohdan Joza, Josef Mašek a Tomáš Frič - zástupci školy,
Karel Řanda – kameník, Hynek Pohanka – revizor st. drah, Matěj Zajíc – rolník, Josef Krysl – rolník, Jan Zahálka – rolník, Jan Hanus – domkář, Jaroslav Tomášek – staniční dělník, Alois Zajíc – hostinský.

Nově ustanovenou místní školní radu vzal do slibu za obecní úřad MUDr. František Franěk.

Další změny ve stavu učitelském ve šk. r. 1920 - 21


Zpět

Do důchodu odchází řídící obecné školy František Jankovec. Jeho místo od 1.srpna 1921 do 15.listopadu zastává František Havránek. Na místo učitele obecné školy přichází Josef Kadlec, def. učitel z Mlázov.

V průběhu roku prošla obecnou školou v Kolinci řada zastupujících učitelů:
- za Anežku Červenou zastupovala Marie Sudová, později Vlasta Brožová, Božena Nedbalová, Marie Konvičková a Kamila Lukešová. Místo nemocného Josefa Maška zastupovala Alžběta Tupá. Krátce zastupovala Pavla Jozová.

Druhý rok činnosti měšťanské a obecné školy v Kolinci, nový ředitel


Zpět

Ředitelem školy byl ustanoven František Veselý. Nastoupil také druhý odborný učitel Emanuel Luhan. Změna nastala v místní školní radě. Po zemřelém Matěji Zajícovi nastoupil Jaroslav Tomášek.

Výuka francouzského jazyka


Zpět

Od 2. pololetí škol. roku všichni žáci měšťanské školy se vyučují druhému cizímu jazyku – francouzštině.

Živnostenská pokračovací škola v Kolinci


Zpět

Výuka v nově zřízené živnostenské pokračovací škole při měšťanské škole v Kolinci byla zahájena 1.října 1922. Výuka probíhala po dobu 7 měsíců vždy ve čtvrtek a dopoledne v neděli.Ve dvou odděleních se vyučovalo 60 tovaryšů a učňů. Vyučovali:
František Veselý, Emanuel Luhan a Josef Kadlec.

Školní inspekce


Zpět

Poznatky z inspekce školního inspektora a konstatování ze dne 1.června 1921:
“Návštěva školní byla slabá. Je to stará bolest kolinecká od nepamětných dob.“

Zřejmě závěr inspektora prof. Kalisty z Klatov z uvedené docházky 84,41% na obecné škole a 94,76% na škole měšťanské.

Změna názvu školy


Zpět

Výnosem zemské šk. rady ze dne 2.srpna 1922 mění se název školy na občanskou školu smíšenou.

Třetí rok činnosti měšťanské školy v Kolinci, šk. r. 1922-23


Zpět

Jelikož místnosti pro měšťanskou školu nebyly dosud v bývalém zámku připraveny, vyučovali se žáci všech tří tříd měšťanské školy v prvním poschodí staré školy. V zámku byly umístěny 1., 3. a 4. třída obecné školy. V měšťanské škole bylo zapsáno 100 hochů a 58 děvčat, na obecné škole 138 hochů a 133 děvčat.

V pokračovací škole se učilo 55 žáků.

Učitelstvo na měšťanské škole:
ředitel Fr. Veselý, odb. učitelé Em. Luhan, Fr. Poláček a zatímně Vojtěch Tůma. Francouzštině vyučoval Tomáš Frič.

Učitelstvo na obecné škole:
I. tř. Josef Mašek, II.tř. Hedvika Zobalová, III.tř. Alžběta Tupá (zástup Václav Míček), IV.tř. Tomáš Frič, V.tř. Josef Kadlec.

Postřeh inspektora při školní inspekci dne 2.června 1923


Zpět

„Prospěch žactva byl velmi dobrý, chování vzorné. Čistota místností nevalná, neboť školník nechce poslouchat a dělá si vše po své hlavě, veřejně prohlašuje, že se nebojí, jemu že se nemůže nic stát. V závorce uvedeno: “Je příslušníkem strany sociálně demokratické, která bohužel má většinu komunistů a ti v obci vše terorizují, a pak tchán jeho je náměstkem purkmistra.“

Školní rok 1923-24


Zpět

Stav žactva:
na měšťanské škole zapsáno 91 hochů a 45 děvčat, na obecné škole 132 hohů a 122 děvčat. V pokračovací škole s počtem žáků jako v minulém roce se vyučovalo opět od 1.října do 30.dubna.

Vyučování novým předmětům


Zpět

Nově byly zavedeny výchovné práce na obecné škole a chlapecké ruční práce na škole měšťanské. Poprvé ve všech ročnících byla zavedena výuka předmětu občanská výchova.

Konečně v nové školní budově


Zpět

O prázdninách r. 1923 byly upraveny místnosti zámku v prvním poschodí pro tři třídy, dále kreslírna, sborovna, ředitelna, tři kabinety a splachovací záchody. V přízemí zřízeny dvě šatny a byt pro školníka. Náklad činil asi 150 tisíc Kč.


















Učitelský stav:

Zpět


Ředitelem na obecné a měšťanské škole Fr. Veselý.
Na obecné škole učili: I.tř. J. Kadlec, II.tř. Josef Mašek (Dvořáková-Hlavatá), III.tř. Alžběta Tupá, IV.tř. Jana Jügnerová, V. T. Frič.

Na měšťanské škole učili: Em. Luhan, Václav Úbl (od.1.4.1924 do Švihova), za něho Klementina Petříčková, Fr. Poláček (od 1.11. Václav Boublík). Anežka Červená odešla do penze.

Na obou školách vyučovali: ručním pracím Jana Hinzová, katolickému náboženství biskupský notář Václav Petřík, náboženství českobratrskému kazatel Karel Beneš z Klatov.

Úmrtí učitele Josefa Maška

Zpět

21.března 1924 zemřel dlouholetý učitel obecné školy v Kolinci Josef Mašek. 30 let ochotně pracoval pro školu a obec.

Prázdninový pobyt dětí z Prahy

Zpět

O prázdninách v r. 1924 byla poprvé ubytována v budovách měšťanské a částečně obecné školy prázdninová kolonie dětí a dospělých z Vinohrad v počtu celkem 220 osob. Tyto pobyty se opakovaly i v dalších létech.


Školní rok 1924-25

Zpět

Počty žáků:
Na obecné škole 124 hochů a 125 děvčat, na měšťanské škole 90 hochů a 43 dívek. Celkem zapsáno 382 žáků. Kromě toho pokračovala výuka v tzv. pokračovací škole. Učitelský stav byl poměrně stabilní.
Na obecné škole učili:
I.tř. Tomáš Frič, II.tř. Josef Kadlec, III.tř. Marie Hoffmannová-Stupková, IV.tř. Alžběta Tupá, V.tř. M. Machaňová (od. 1.5. Miloslav Lederer).

Na měšťanské škole vyučovali:
ředitel Frant. Veselý, odb. uč. Em. Luhan, Klementina Potůčková, učitelka Jana Fügnerová.
Náboženství vyučoval ve 4 odděleních Václav Petřík. Ženským pracím Jana Hinzová.

Náročné učitelské řemeslo

Zpět

To, že učitelské povolání je náročné, svědčí zápis v kronice:
„Dne 24.října onemocněl Emanuel Luhan chorobou nervovou z vyčerpání. Za něho vyučoval Richard Friedl.“

Nová místní školní rada

Zpět

V březnu 1925 byla zvolena nová rada ve složení:
Pavel Pavlík, krejčí – předseda,
Josef Ort, oficiál fin. stráže – místopředseda,
členové za obec: Josef Jílek – rolník, Karel Tuháček – kameník,
členové za školu: Fr. Veselý, J. Kadlec, J. Hinzová,
členové za obvody: Josef Krýsl z Vlčkovic, J. Hána za Brod, O. Höffler a Fr. Kubeček za Ujčín,
náhradníky: K. Kopáček, K. Chroust a Fr. Zdeněk.


Miroslav Lederer odborný učitel měšťanské školy (*3. 2. 1903 – †17. 12. 1989)

Zpět

1.května 1925 nastoupil jako odborný učitel na naší měšťanské škole. Vedle Tomáše Friče tak škola získala dalšího velmi nadaného malíře. Pražský rodák celým jménem Miloslav Blažej Lederer, po 2.sv. válce přejmenovaný na Miloslav Lesný.

Zpočátku se věnoval zejména grafice, kde mohl plně uplatnit své kreslířské nadání, později stále více inklinoval ke krajinomalbě.

Pedagog, režisér ochotníků, autor několika výtvarně zdařilých kolekcí loutek, kulis, dovedný fotograf a současně člověk s nesmírně širokým kulturním rozhledem, který byl i dobrým klavíristou a houslistou.

Miloslav Lederer se stal výraznou osobností kulturních dějin Chrudimska. Zde propadl kouzlu krajiny Českomoravské vysočiny a Železných hor. Zde nacházel náměty pro svou uměleckou tvorbu stejně tak, jako při svém působení v Kolinci do r. 1937. Po přestěhování do východních Čech působil krátce v Možděnicích, od r. 1939 v Třibřichách působil jako učitel a později jako ředitel na zdejší škole až do svého důchodu.

Lederer: dřevoryty s kolineckými motivy.




Školní rok 1925-26

Zpět

Pedagogický sbor měšťanské, obecné i pokračovací školy v Kolinci nedoznal prakticky žádných změn. Bylo pouze obnoveno vyučování náboženství izraelskému. Rabín Arpád Hirschberger učil dvě hodiny týdně.

Na obecné škole bylo zapsáno 121 hochů a 82 děvčat, na měšťanské škole 82 hochů a 55 děvčat. Celkem 340 dětí.



Vzácná návštěva

Zpět

O prázdninách poctili návštěvou školu bývalý zemský školní inspektor a poslanec Národního shromáždění Vojta Beneš a Dr. Karel Hostaš z Klatov, bývalý dlouholetý člen okresní školní rady, František Plánička, tajemník sušického muzea u příležitosti tzv. sušického dne, který pořádal útulek vinohradských dětí ubytovaných ve škole. Zápis v kronice je důkazem spokojenosti a vyjádřením díků.

Školní rok 1926-27

Zpět

Dle výnosu zemské škol. rady z 5.1.1924 bylo stanoveno:
Obecná škola má 4 definitivní třídy postupné a 1 zatímní třídu. Měšťanská škola má 3 třídy postupné.

Došlo také k úpravě školského obvodu. Do kolineckého školského obvodu byla zařazena osada Puchverk.

Na začátku šk. roku zapsáno na obecné škole 129 hochů a 71 děvčat, na měšťanské škole 73 hochů a 56 děvčat.
Z celk. počtu žáků bylo 306 vyznání římskokatolického, 5 československého, 4 českosl. evangelického, 3 českobrat. jednoty, 3 izraelského a 3 bez vyznání.

Problémy s úhradou nákladů na školu

Zpět

Ujčín, v době zřízení měšťanské školy tvořil s Kolincem jedinou politickou obec, odmítá nyní na měšťanskou školu přispívat.

Rozšíření výuky náboženství

Zpět

Kromě katolického náboženství, jehož výuku zajišťoval os. děkan Václav Petřík, bylo vyučováno uč. Josefem Matějčkem 2 hod. týdně náboženství česko-slovenské, náboženství izraelskému dvakrát týdně vyučoval Dr. Arpád Hirschberger, náboženství českobratrskému a evangelickému po 2 hod. týdně Běla Dragounová.

Změny v měšťanské škole

Zpět

Zakoupeno do tříd bylo 30 nových lavic, katedry, tabule v rámu, skříně a kamna. Vybudována nově záchodová žumpa. Před budovou osazeny obrubníky, znovu na dvoře zřízena školní zelinářská a květinová zahrada.

Učitelský stav. Nový ředitel Emanuel Luhan

Zpět

Na obecné škole vyučovali T. Frič, J. Kadlec, Marie Hoffmannová-Stupková a nově def. uč. Karla Šauerová a Anna Mojžíšová (od 1.února Cyril Brož, Milada Breychová).

Na měšťanské škole kolektiv učitelů nezměněn do 1.února 1927, kdy byl penzionován ředitel František Veselý. Jeho zástupcem byl ustanoven Emanuel Luhan. Anna Mojžíšová přešla na měšťanskou školu










Kulturní a osvětová práce učitelstva

Zpět

Tomáš Frič kromě své malířské zálibě pracoval jako jednatel místních hasičů, Josef Kadlec vedl obecní knihovnu, sokolský biograf a byl předsedou místní osvětové komise. Emanuel Luhan byl důvěrníkem okresní komise péče o mládež v Plánici, vzdělavatelem Sokola a Hasičů. Alžběta Tupá jednatelkou Zpěváckého spolku “Dalibor“ v Kolinci, Miloslav Lederer sbormistr Dalibora a Jana Hinzová starostkou téhož spolku. Mimo to většina učitelů pracuje v Červeném kříži a jiných místních spolcích.

Okresní inspektor Felix Paukert v Kolinci

Zpět

První zpráva o návštěvě inspektora Paukerta je z 16.června 1927, kdy F. Paukert promluvil v sále hostince Al. Zajíce u příležitosti besedy rodičů s učiteli. Besídka byla spojena s výstavou ručních prací, recitací, pěveckými a divadelními výstupy žáků. Celá akce se těšila velké pozornosti početně zastoupeného občanstva z Kolince i okolních obcí.

V zápisu školní statistiky se objevuje stav chování a prospěchu žactva

Zpět

Třetí stupeň známky z mravů na obecné škole 1 žák, na měšťanské škole 0, druhý stupeň známky z mravů na obecné škole 10 dětí, na měšťanské 14 dětí.
Opakuje na obecné škole 19 hochů a 12 dívek,
na měšťanské škole 5 hochů 0 dívek.


Změna okolí školy. Nový starosta

Zpět

Pomník padlých ve světové válce přemístěn do středu náměstí. Kolem zřízen malý park. Upravena silnice a ve Středce přemostěna novým mostem. V listopadových volbách r. 1926 byl zvolen Václav Jarošík, zedník, novým starostou a MUDr Fr. Franěk jeho náměstkem.

Školní rok 1927-28


Návštěva Františka Machníka

Zpět

Dne 10.června 1928 navštívil školu František Machník, rodák z Nebřehovic u Strakonic, tehdy ještě ředitel Hospodářské školy v Klatovech a poslanec za agrární stranu. V červnu 1935 se stal ministrem národní obrany. Ve složitém předválečném období měl velký podíl na budování obranné strategie státu. Po okupaci Československa byl v únoru 1942 zatčen a v Drážďanech odsouzen k trestu smrti, později na zásah protektorátního prezidenta E. Háchy změněný na doživotí. Po válce musel čelit mnoha křivým obviněním. Přesto byl v r. 1952 ve svých 66 letech znovu zatčen a odsouzen k pětiletému žaláři. Zatčení Františka Machníka státní bezpečností se odehrálo přímo na louce před mlýnem pana Františka Denka čp. 80, syna Rosalie Denkové – Machníkové. Zde pobýval se svojí manželkou u své sestry. Odsouzením byl Fr. Machník zbaven veškerého majetku a občanských práv.



Noví učitelé

Zpět

Náboženství římskokatolickému na obecné škole od 9.září vyučoval mlázovský farář Fr. Janeček a Jiřina Baťková, na měšťanské škole katecheta Jan Malý.

Náboženství českoslov. J. Matějček a K. Lukeš.

Do obecné školy nastoupili nezkoušení učitelé František Košťálek a Karla Šauerová.

Jazyku francouzskému vyučovaly B. Matoušková a Marta Melková, německému jazyku v I. odd. L. Suková z Jindřichovic.



Odchod učitele Josefa Kadlece

Zpět

1.září odešel na nové působiště do Hrádku učitel Josef Kadlec, člen místní šk. rady.

Problémy s financováním místní školní rady

Zpět

Podle revizních zpráv žádala obec Kolinec na místní školní radě, aby sestavila přehled účtů zpětně od r. 1913 až do roku 1924. Vyzvala suspendovaného obecního tajemníka Karla Hinze, aby tak učinil, poněvadž v létech těch byl taktéž účetním místní školní rady. „Ten však účtů nesložil. Proto připojila se místní školní rada k trestnímu oznámení obce, jež tato učinila na p. K. Hinze u krajského soudu v Plzni.“

Počty žáků, prospěch a chování

Zpět

Na obecné škole bylo zapsáno 110 chlapců a 83 dívek, celkem 193 žáků, na měšťanské škole na konci roku 77 chlapců, 46 dívek, celkem 123 žáků. Z celk. počtu dětí bylo 295 dětí vyznání římskokatolického, 5 československého, 2 českobr. evangelického, 8 českobr. jednoty, 2 izraelského a 4 bez vyznání. Problémy s chováním žáků byly v průběhu celého školního roku. Dokonce ve III. čtvrtletí na měšťanské škole bylo uděleno 14 trojek z mravu. Velmi dobrý prospěch na měšťanské škole má jen 7 žáků.

Na obecné škole opakuje 19 hochů a 11 dívek, na měšťanské škole 4 hoši a 6 dívek.

Stromkové slavnosti

Zpět

15. dubna pořádala škola společně s městskou radou tradiční stromkovou slavnost. Při ní bylo na náměstí (v parčíku před kostelem) vysázeno 30 lip, při silnici k Buršicům 120 jeřábů a bříz, k Vlčkovicům 120 stromů.

Oslava 10.výročí trvání republiky

Zpět

V neděli dne 10.června 1928 probíhaly oslavy 10. výročí trvání republiky, na kterých se podílely městské zastupitelstvo v Kolinci a měšťanská škola v Kolinci. Za účasti okolních škol z Číhaně, Chlístova, Jindřichovic, Mlázov a Nemilkova. Dopoledne položilo žactvo všech škol věnec k pomníku padlých a vzdalo hold vlajce republiky. Potom promluvil slavnostní řečník poslanec František Machník. Odpoledne prošel velký průvod s hudbou od nádraží na sokolské cvičiště v parku. K přítomným promluvil okresní školní inspektor Felix Paukert. Následovaly ukázky tělesné zdatnosti dětí, zpěvy a tance. Počet účastníků dosáhl téměř 3000 lidí. Vybráno bylo 9335,45 Kč. O čistý příjem po odečtení nákladů 2724,75 Kč se rozdělily zúčastněné školy.

Nové loutkové divadlo

Zpět

18.prosince 1927 pořádal učitelský sbor s místními ochotníky divadelní činohru se zpěvy od Eduarda Šimka “Lešetínský kovář“, zpracovanou podle básně Svatopluka Čecha. Představení bylo několikrát opakováno. Z výtěžku všech představení bylo pořízeno nové loutkové divadlo.

Děti z chudých rodin

Zpět

Z výtěžku školních besídek, divadelních představení a sbírek dostávaly chudé děti školní potřeby zdarma. Mimo to v zimních měsících byly obdarovány 3x týdně polévkou, jíž vařily ve školní kuchyni některé učitelky. Příspěvky na zdejší polévkový ústav darovala i Okresní péče o mládež v Plánici, Okresní Hospodářská záložna v Plánici a obec Kolinec.

Reforma veřejné správy

Zpět

Od 1.prosince 1928 po zrušení politického okresu plánického připadl Kolinec politickému okresu klatovskému.

Školní rok 1928-29

Zpět

Z nových učitelů na obecné škole začali učit jazykům Tomáš Walter a Milada Ondříčková.

Na živnostenské pokračovací škole vyučovali ředitel Em. Luhan, Fr. Košťálek, V. Švehla, Fr. Walter a Mil. Lederer.

Na obecné škole bylo zapsáno na začátku šk. roku 119 hochů, 89 dívek, celkem 208 žáků, na měšťanské škole 74 hochů, 50 dívek, celkem 124 žáků.

Školní skioptikon

Zpět

Jelikož školního skioptikonu (filmové promítačky) není, zúčastňují se již několik roků školní děti pravidelných představení, které pořádá zdejší Sokol pro školní děti v restauraci pana Zajíce u nádraží.

Nové složení místní školní rady

Zpět

Za školu zvoleni Em. Luhan, Alžběta Tupá, K. Šauerová a Tom. Walter.
Za Kolinec Karel Krýsl, Emanuel Šos, Jan Rejcha, Josef Rajtmajer. Náhradníci Jan Kopáček, Jos. Jílek a Václav Rubáš.
Za Vlčkovice Jos. Krýsl, za Brod Jan Novák, za Ujčín Matěj Prexl a za Puchverk Jos. Holub.

Úmrtí bývalého obecního tajemníka

Zpět

26.března 1929 náhle zemřel suspendovaný obecní tajemník Karel Hinz. Byla tak ukončena dlouho trvající pře s obcí Kolinec. K. Hinz byl důstojně pochován a vdově p. Hinzové byla obcí vyměřena penze 275Kč měsíčně a odbytné 15000Kč.

Prodloužené zimní prázdniny

Zpět

V důsledku silných mrazů, zvláště v únoru 1929 až -36°C byly vyhlášeny do konce února zimní prázdniny. Nedostatkem vagonů nebylo uhlí. To bylo obchodníky prodáváno po kilogramech.

Školní rok 1929-30. Nový ředitel Ludvík Úbl

Zpět

V učitelském sboru nastaly změny. O prázdninách r. 1929 byl přeložen zatímní ředitel měšťanské školy Emanuel Luhan do Klatov jako odborný učitel na chlapecké měšťanské škole. Na jeho místo jako zatímní ředitel byl od 1.září 1929 ustanoven Ludvík Úbl, def. odborný učitel v Janovicích nad Úhlavou.

Na obecné škole šk.r. 1929/30 působili učitelé:
Marie Hoffmannová, Marie Šindelářová, Fr. Košťálek, Karla Šauerová a Tomáš Walter.

Na Měšťanské škole:
zatímní ředitel Ludvík Úbl, Božena Matoušková, Miloslav Lederer, Alžběta Tupá.

Na živnostenské škole vyučovali:
Miloslav Lederer jako správce školy živnostenské, Tomáš Walter a Antonín Šabek, řídící učitel z Mlázov.

Statistika žactva na konci šk. roku 1929/30

Zpět

Obecná škola: 117 hochů, 104 děvčat, celkem 221 žáků.
Měšťanská škola: 67 hochů, 44 děvčat, celkem 111 žáků.
Z celkového počtu žáků obou škol bylo 315 vyznání římskokatolického, československého 1, českobrat. jednoty 8, českobrat. evang. 3, izraelského 1. Bez vyznání 4 žáci.

Volby

Zpět

Poprve od doby vzniku měšťanské školy se ve školní kronice objevuje zápis z výsledku voleb do národního shromáždění ze dne 27.října 1929. Výsledky v kolineckém volebním obvodu:

stranapočet hlasů posl. sněm.počet hlasů do senátu
Českosl. sociální demokraté 227 191
Komunisté 40 36
Čs. Národní socialisté 33 29
Národní demokraté 33 30
Čs. strana lidová 64 59
Republikánská strana 75 67
Živ. obch. str. středostavovská 94 83


Přehledy žáků a tříd 1912 - 1930

Zpět


































Zpět