Menu

Pamětní kniha obce Jindřichovic

(Upravil Jan Vích, 2015)

Obsah pamětní knihy.
Štítek obalu
Originální štítek obalu pamětní kniky

Úvodní stránka pamětní knihy

Originální vazba pamětní knihy.



Uspořádal, doplnil o obrazovou přílohu a do elektronické podoby převedl Jan Vích. (Použité obrazové přílohy jsou z archivů; rodiny Ing. Václava Chrousta, Školní kroniky obecné školy, bývalého ředitele školy v Jindřichovicích pana Petra Trčky.)

Obsah pamětní knihy.

Zpět na úvod pamětní knihy.

  1. Úvodní list pamětní knihy.
  2. Rok 1928.
  3. Rok 1929.
  4. Rok 1930.
  5. Rok 1931.
  6. Dějiny zámku Jindřichovice.
  7. Škola v Jindřichovicích.
  8. Významnější povětrnostní poruchy od r. 1897.
  9. Světová válka.
  10. Přehledy.
  11. Mapy.
  12. Archiválie.
  13. Seznamy poddaných z r. 1651.
  14. Sbírka školních fascí z r. 1790.
  15. Rok 1932.
  16. Rok 1933.
  17. Rok 1934.
  18. Rok 1935.
  19. Rok 1936.
  20. Rok 1937.
  21. Rok 1938.
  22. Válečné období.
  23. Rok 1945.
  24. Rok 1946.
  25. Rok 1947.
  26. Rok 1948.
  27. Rok 1949.
  28. Rok 1950.
  29. Rok 1951.
  30. Rok 1952.
  31. Rok 1953.
  32. Rok 1954.
  33. Rok 1955.
  34. Obrazová příloha - minulost a současnost.

Úvodní list pamětní knihy

Zpět
Tato pamětní kniha obsahuje 209 stran.

Pamětní kniha
obce
Jindřichovic

Založena roku 1928 v desátém roce naší samostatnosti. Zakladatelem jest obec. V letopisecké komisi jest Ludvík Pavlík, starosta obce, František Boublík č. 3, Fr. Fürch č. 17 a Frant. Rašek.





Od r.1928.






Na žádost obecního zastupitelstva převzal funkci kronikáře Jos. Kliment, řídící učitel v Jindřichovicích, po jeho odchodu v r. 1931 Jaroslav Drachovský, def. učitel v Jindřichovicích.





Podpisy členů letopisecké komise:

Lud. Pavlík, starosta od 1.3.1928
Boublík Frant. od 1.7.1931
Firch Frant. od 1.9.1935
Jos. Kliment, kronikář, říd.učitel
Jaroslav Drachovský, kronikář
František Bartoš, kronikář, říd. učitel.

Razítko obce

Zpět

Úvodní list knihy
Originál úvodního listu pamětní knihy.

Rok 1928.

Zpět

Volby do obec. zastupitelstva.

Dne 4/3 t.r. byly volby do obec. Zastupitelstva v Jinřichovicích. Byli voleni:
Lud. Pavlík, Frant. Firch, Frant. Pojar, Vojtěch Boublík, Frant. Rašek, Václ. Chroust, Jan Ježek, Frant. Boublík ml. čp.18, Adolf Hrouda, Eman. Berka, Havel Šula a Frant. Hosnedl ze Sluhova.

Volby do obec. představenstva.

Dne 26/3 t.r. – volby do představenstva obce:
Starosta obce Ludv. Pavlík, náměstkem Frant. Boublík ml. č.18, 1. radním Frant Firch, 2. Radním Frant. Hosnedl ze Sluhova.

Počasí.

Léto r. 1928 bylo velmi suché. Nepršelo plné dva měsíce. Píce téměř nebylo, ale obilní úroda byla uspokojivá.

Desetileté trvání naší republiky.

Desetileté trvání naší republiky bylo oslaveno ve školní budově, která byla ozdobena vlajkami, okna průsvitným heslem.

Rok 1929.

Zpět

Zima

Není pamětníka takové kruté zimy. Podle novinových zpráv byla poslední taková zima r. 1829.
Sníh v našem kraji průměrně 60cm vysoký pokrýval celý kraj od Nového roku do poloviny března.
Mrazy dostoupily nebývalé síly (-25°až-30°). Největší mrazy byly dne 2. A 11.února (-31°a -34,5°pod nulou).

Zalesnění části vrchu Stříbrné

Na podnět starosty obce Lud. Pavlíka, bylo objednáno 6000 sazenic smrkových a modřínových. Jimi pak v polovici měsíce dubna zasázena byla severových. část „Stříbrné“ (nad železniční tratí). Sazenice stály 354Kč.

Nová budova v obci

Koncem května přibyla v obci zdejší nová budova čp.27 a sice Emila Popela, v níž otevřen byl obchod smíšeným zbožím.

Volby do národ. shromážďění v naší obci

Dne 27/10 1929 byly volby do Národ. shromáždění. Poslanecká sněmovna: Bylo odevzdáno pro jednotlivé strany:
1. Republikánská 87 hlasů,
2. Sociální demokratická 34 hlasy,
3. Lidovci 22 hlasy,
4. Liga proti ? 2 hlasy,
5. Živnostenská 1 hlas.

Rok 1930.

Zpět

Oslava 80. narozenin p. presidenta rep. Čsl.

Dne 9. Března 1930 konala se o 3. Hod. odpoledne oslava 80. Narozenin p. presidenta T. G. Masaryka. Pořádala ji místní osvětová komise s obec. zastupitelstvem zdejším a správou obecné školy v Jindřichovicích v hostinci O Rubáše. Průvod školní mládeže a zástupců obce vyšel ze školní budovy o 2 1hod. odpoledne a prošel dvojnásobně vesnicí a shromáždil se v místnosti slavnostně vyzdobené, kdež po zahájení oslavy p. starostou L. Pavlíkem ujal se řeči p. prof. Svoboda z Klatov. Po přenášce pokračoval program jednotlivými čísly školní mládeže (básně, písně) a zakončen byl hymnami státními.
Všechny budovy vesní byly přiměřeným způsobem ozdobeny (prapory, věnečky, trikolory). Oslava vyzněla důstojně a vřele.

Sčítání zeměď. závodů a hospodář. zvířectva.

Podle sčítání ze dne 27/5 t.r. má zdejší obec s osadou Sluhovem:
I. 53 zemědělské závody,
II. a) 21 kůň,
b) 320 kusů dobytka hovězího,
c) 27 ovcí a jehňat,
d) 10 koz,
e) 108 kusů dobytka vepřového.
f) 1641 kusů drůbeže (slepic, husí, kachen a krůt).

List dobytčí Průvodní list dobytčí z r. 1921.

Sčítání lidu 1930.

Dne 2.prosince t.r. bylo napočteno v polit. obci Jindřichovice 302 duší. Z toho bylo v Jinřichovicích 230 osob,
Ve Sluhově 72 osoby.
Obyvatelstvo bylo vesměs národnosti české.

Rok 1931.

Zpět

Odvod vojenskou službou povinných

Dne ? t.r. šli k odvodu do Klatov z pol. Obce Jindřichovic: Jos. Velmelka, Jos. Bastl, Emanuel Berka, Matěj Holý, Petr Dražka, Jarosl. Matík z Jindřichovic a Jan Kubík, Frant. Procházka, Jos. Procházka, Jaroslav Hasnedl ze Sluhova.
Ze všech těchto přítomných uznán způsobilým pouze Petr Dražka, bytem v Kolinci.

Změna zapisovatele kroniky.

Dnem 1.července 1931 byl zapisovatel této kroniky, Josef Kliment, jmenován řídícím učitelem v Radinovech, kamž se v prvých dnech měsíce července též odstěhoval. Neužil však dlouho nového místa. Již několik let trpěl reuhmatismem a srdeční vadou. Dne 27.listopadu 1931 odešel navždy z tohoto světa ve věku 49 let. Byl pohřben na městském hřbitově v Klatovech dne 29.listopadu 1931, kamž doprovodilo jej i hodně občanů jindřichovických, mezi nimiž byl po 23léta (od r. 1908).
Na jeho místo od 1/7 1931 nastoupil def. Učitel Jaroslav Drachovský, dosavadní správce obecné školy v Ondřejovicích u Janovic n/Úhl. Jmenovaný jest i zapisovatelem této kroniky.

Změna obyvatelstva.

V roce 1931 odstěhoval se:
Josef Kliment, řídící učitel do Radinov – 27.července 1931,
Václav Kiklhorn, železniční zřízenec do Malonic – nádraží 15/6 1931.

Přistěhoval se:
Jaroslav Drachovský, učitel – z Ondřejovic – 10.července 1931.

Úmrtí.

V roce 1931 zemřeli:
Barbora Hrachová *1881 - †28.3.1931,
Karolina Janečková *1898 – †12.5.1931,
Ondřej Rubáš *30.11.1870 – †13.9.1931,
Ludvík Pavlík *1852 – †2.10.1931,
Holá Marie *5.8.1856 - †12.2.1931.
Ve Sluhově:
Rudolf Procházka – 17 let, na andělskou nemoc.(křivice)

Narodili se.

Božena Dražková 25.9.1931.

Oprava kapličky.

V roce 1915 daroval pan Karel Novák, statkář v Jindřichovicích, obci kapličku stojící na východní straně zámeckého parku. V roce 1925 bylo žádáno o její zakoupení, které však do dnešního dne nebylo dosud provedeno. Letošního roku na podzim byla kaplička, zasvěcená sv. Václavu , z velké části opravena. Oprava stála celkem 4969,60Kč.

Nové stavení ve Sluhově.

V letošním roce přibyla ve Sluhově jedna budova, jejímž majitelem jest František Hasnedl a byl opatřena číslem 12.

Zábava.

Dne 31.prosince 1931 pořádal “Kroužek mládenců“ silvestrovskou zábavu u Rubášů.

Dějiny zámku Jindřichovice.

Zpět

Jindřichovice – ves a sídlo zemanské na jihovýchod od Klatov.

Založeny, jak tomu nasvědčuje jejich název, nějakým vladykou Jindřichem asi v pozdních dobách slovanského osídlení Klatovska, někdy v 2.polovici XII. století. V historii jako první jejich držitel se uvádí jakýsi Přibík, zeman, který zemřel v r. 1382. Také žena jménem Jitka měla na Jindřichovicích v těch letech pojištěno věno. Odtud pocházel asi též Oldřich z Jindřichovic, který v bojích o Herštýn, hrad na Koutecku, byl ještě s jinými vladyky Oldřichem z Rožmberka zajat a vsazen jím r. 1384 do vězení na Novém hradě. Z vězení byl na závazek brzy propuštěn. Téhož roku 1384 Drha z Jindřichovic daroval kostelu v Mlázovech plat, který mu plynul z Újezdce. V létech 1397 – 1418 byl purkrabím na hradě Velharticích Drslav z Jindřichovic, patrně syn Oldřicha z Jindřichovic, s nímž měl společný erb. Možno za to míti, že Jindřichovice byly už v prvotních dobách součástí zboží pánů z Velhartic. Současně připomíná se i Jan Jalovice z Jindřichovic, který r. 1411 pojal za choť Ludmilu z Újezdce a věno její přenesl na Jindřichovice. Pak tu sídlil nějaký čas Petr z Jindřichovic, řečený z Vilhartic, a v r. 1455 tu bydlela Kateřina z Vilhartic, panna šedesátiletá. Roku 1450 Jan z Jindřichovic sídlí v Jindřichově Hradci, nevíme však, zda jako purkrabí hradu nebo v jakém úřadě pánů z Hradce. Statek Jindřichovice s tvrzí patřil tehdy Stachovi z Běšin, který zemřel před r. 1474. Úmrtím připadl statek králi a tu vyprošuje si jej Mikuláš z Ledče, první písař v kanceláři královské. Ale zanedlouho, ještě před r. 1479, drží jej již Vintíř z Vlčkovic, který se píše ještě před r. 1505, seděním na Jindřichovicích, ačkoliv vlastní i jiné statky. Jeho čtyři synové r. 1516, dělí se o statek otcovský tak, že Mareš a Beneš dostávají každý po polovici tvrze, dvoru a vsi Jindřichovic a části vsi Brodu. Mareš později odkoupil polovici Benešovi a prodal celé zboží – Jindřichovice i s vsí Brodem, Mikuláši Ucháčkovi z Kračína r. 1534. Jeho dcery Uršila a Dorota ujaly se r. 1543 po smrti otcově dědictví tak, že Uršila vzala si Jindřichovice a Dorota ves Brod s velkým rybníkem u Jindřichovic. Když se Uršila vdala za Sezimu Prostibořského z Vrbty, koupil manžel její r. 1555 statek Dorotin a Uršule své choti před smrtí r. 1562 odkázal.

Erb pánů z Vrbty Když královské město Klatovy r. 1547 za účast v odboji proti Ferdinandovi I. Byly pokutovány ztrátou vsí a lesů, Sezima z Vrbty a na Jindřichovicích spolu s Mikulášem z Kadova, jako pověření královští komisaři, ujali se správy konfiskovaných statků obce klatovské. Listem ze dne 21.října 1547 omlouvají se komoře královské, proč neodesílají platů z těchto statků: rozkaz přišel pozdě, úroky od lidí nebyly ještě vybrány, rybníky sloveny. Týž Sezima z Vrbty a na Jindřichovicích a Matyáš Kaffunk, královský rychtář v Klatovech byli 21.května 1548 smlouvci mezi Václavem Štěrbou a Markétou jeho manželkou v při manželské o rozvod jejich. Za nebezpečenství války s Turky r. 1551 Sezima z Vrbty byl členem komise panské, která v pomezních krajích pro případ hrozícího vpádu svolati měla do pole hotovost a pečovati o včasné udělání záseků v lesích.

Vdova po Sezimovi z Vrbty, Uršula, byla živa ještě r. 1580, kdy odevzdala Jindřichovice synu svému Václavovi z Vrbty, s tím však závazkem, že vyplatí z legátu bratra Jana a sestru Kateřinu. R. 1589 byl Václav z Vrbty jedním ze svědků trhu, kterým obec klatovská od Sezimi Sedleckého z Újezdce kupovala jeho otcovský podíl: polovici tvrze Měcholup, tamního dvora poplužního, pivovaru s dvory, s platy, krčmou. Po smrti Václava z Vrbty, který zemřel nezanechav potomků, dostaly se Jindřichovice jeho bratru Janovi, který děle r. 1609 své jmění mezi své syny, dal Jindřichovice tvrz, dvůr a ves, vsi Brod, Sluhov, Úloh a Hory Matky Boží synu svému Janovi Hroznatovi. Jan Hroznata z Vrbty zúčastnil se českého povstání v l. 1618 – 1620 a byl za to odsouzen k manství, tj. musel své statky dosud bez výhrady mu náležející přijati od krále Ferdinanda II. lénem. V lenním poměru byli synové jeho Jan Adam a Sezima Jan od r. 1631 do r. 1650, kdy konečně Jindřichovice jim byly z manství propuštěnny.

Od Sezimy, který na konci svého života držel statek sám, zdědil statek synovec jeho Beneš Hroznata (syn Jana Adama), který byl ještě pánem na Třebomyslicích. Když zemřel r. 1686 dostal týž statek odkazem synu jeho Janovi Václavovi z druhého manželství, ale nežli tento let dosáhl, prodány Jindřichovice, zatím značně zadlužené, na naléhání věřitelů r. 1689 Jiřímu Vojtěchovi Janovskému z Janovic na Oselci a Kotouni a Markétě z Dobrše, manželce jeho.

Erb pánů z Janovic V rodě Janovských udržely se Jindřichovice až do konce stol. XVIII. Naposledy z tohoto rodu drželi Jindřichovice rytíř Karel Janovský z Janovic a od r. 1783 vdova po něm paní Terezie Janovská, rozená hraběnka Gorcey. V r. 1789 Jindřichovice se zámkem čítaly 27 stavení a náležely k statku i Sluhov s 11 čísly – (dodnes jest Sluhov částí politické obce Jindřichovice) – Svinná s 16 č. a dvůr v Tajanově u Velhartic. Jako vdova provdala se Terezie Janovská z Janovic za Hubatiuse z Kotnova, který r. 1796 statek prodal Krištofu Volkmannovi, měšťanu z města Schönbachu v Loketském kraji. Syn tohoto, František Volkmann, prodal Jindřichovice r. 1826 paní Aloisii Helversen z Helversheimu roz. Baronce Kfellerové ze Zakšova. Tehdy už nepatřil k Jindřichovicům Tajanov, prodaný r. 1798 Jiřímu Uhlovi. Za to Svinná zůstala při Jindřichovicích i nadále.

Výměra plošná činila v r. 1839 1475 jiter 1525 3 sáhu hospodářské a lesní půdy. Panské (dominikální) půdy bylo 853 j. 1418 1 sáhu, rolnické (rustikální) 474 j. 222 sáhů čtver., dohromady 1308 j. 40 1 s.

Poloha Jindřichovic a Svinné jest horská. Východně od vesnice Jindřichovic zvedá se vrch Stříbrná, - 611 m.n.m. – jejíž název by ukazoval na to, že tu někdy bylo dolováno stříbro. Zprávy však o tom se nedochovaly. U Svinné podle pověsti v starších dobách zlato zase bylo těženo. Geologické složení tohoto koutu kraje neliší se celkem od prahorního útvaru, který jest typickým celému Pošumaví. Nejběžnějším materiálem je tu prahorní břidlice a prahorní vápenec.

U Jindřichovic stává 6 rybníků, 1 u Sluhova. Největší je Mlýnský a Zámecký. V rybnících těchto jsou nasazeni kapři, štiky a okouni. Někdejší rybník Krahulec jest nyní loukou.

V r. 1837, k němuž tyto údaje přihlížejí, bylo obyvatel na panství Jindřichovice – Svinná 481, mezi nimi 2 rodiny židovské. V Jindřichovicích se mluvilo česky, v Sviném německy a dnes tomu není jinak. Hlavním pramenem výdělku bylo a jest zemědělství. Dříve zaměstnávali se tu hospodáři i tkalcovstvím. Půda jest prostředně úrodná a rodí pšenici, žito, ječmen, oves, luštěniny, zemčata a zvláště dobrý len (1837). V zahradách i ovocné stromy se daří.

Stav dobytka 30.dubna 1837 byl takovýto:

u vrchnostiu poddanýchdohromady 30.dubna 1837V Jindřichovicích dne 27.května 1930
koní219 v tom 6 hříbat2121
hovězího dobytka31250320
ovcí355 z toho 85 jehňat182 z toho 85 jehňat53727
vepřů21012108
koz-121210

Dále se v statistice z r. 1902 praví:
Poloha Jindřichovic: Předhůří Šumavy 540 m.n.m. Půda hluboká, hlinitý písek. Útvar rulový. Počet obyvatel: 288 české národnosti o 44 staveních. Výrobky na prodej: žito, oves, brambory, pšenice, ječmen, hrách, kapři, štiky, ševci.
Katastrální výnos: 2894K(předvál.)
Daň pozemková: 656K.
Poslední vklad z r. 1877: 99000 zl.
Správa velkostatku v Jindřichovicích, pošta Kolinec, žel. Stanice Malonice.
Úředníci: 1 hospodářský.

Dne 15.června 1908 zemřel náhle zdejší velkostatkář Rudolf Fürstl a v měsíci srpnu 1908 statek byl prodán Karlu Novákovi, nájemci dvora v Kladrubech, za 280000 Korun.

V roce 1914 dochází k rozdělení statku. Agrární banka v Praze se souhlasem majitele provedla parcelaci. Panu Novákovi zůstává asi 1/3 pozemků a obývá novější část zámku, která byla vystavěna v 2. Polovině XIX. století Rudolfem Fürstlem. Dále 1/3 pozemků rozděleno mezi zemědělce a zbývající část koupil p. Václav Chroust, statkář narozený v Kolinci. Tento obývá starší část zámku.

Roku 1920 16/3 pan Novák zemřel na “Baště“ u Stráže u Jindřichova Hradce a nyní drží statek pozůstalá vdova.

Bohatá knihovna zámecká, v níž chovány cenné tisky francouzské a německé, též bohemika, jednak rozkramařena dary a jednak zničena. Početné serie knih zachráněny Musseem města Klatov, když statkář p. Novák za světové války dovolil výběr z ní řediteli musea Dru. K. Hostašovi, menší kolekci zachoval Jaroslav Drachovský, učitel v Jindřichovicích v r. 1931, vyžádav si svolení pí. Novákové k jejich darování museu klatovskému. Část knihovny podle informací museem klatovským získaných dostalo se zvěčnělému přednostovi stanice v Sušici Hlávkovi; jeho syn Dr. Hlávka však popřel, že by z této knihovny čeho měl.

K sestavení tohoto stručného přehledu dějin panství Jindřichovic bylo použito těchto literárních pramenů, z nichž Městské museum opatřilo výpisy:

Aug. Sedláček: Hrady a zámky. Sedláčkův Místopisný slovník historický.
Ort a Sládek: Slovník Čech. Watterichburg, Landesküncle.
Fr. Palacký: Popis království Českého.
Johann Frajer: Beschreibüng der Diecäse Budweis.
Jar. Schaler: Topographie des Königreich Böhmen. Klattauer Kreis.
Joh. Sommer: Gotfried, Das Königreich Böhmen. Klattauer Kreis.
Jindř. Vančura: Dějiny města Klatov.
Joh. Jechl: Der Land und Lehendtäfliche Grundbesitz im Königreiche Böhmen.
Schematismus velkostatkářů v král. Českém od Ig. Titla.
Zpráva o zámecké knihovně čerpána z musejních spisů.

Škola v Jindřichovicích.

Zpět

Dle pamětní knihy školy kolinecké byla již r. 1792 škola v Jindřichovicích v místnosti špitálu. Dobou času byly jindřichovice přiškoleny k Mlázovům a až do dne 15.ledna 1897 ku Kolinci.

Přičiněním zdejších osadníků bylo usneseno, aby v Jindřichovicích byla postavena za spolupůsobení občanů z Malonic dvoutřídní škola. Ujednání toto stalo se v prosinci r. 1891. Na základě žádosti občanů z Jindřichovic a Malonic byla vyslána komise okresní školní rady v Klatovech, v níž byli přítomni:
okresní hejtman Adolf Kirchner z Neukirchenu, okr. škol. inspektor Karel Grüner a Hugo Schwarzer, okr. inženýr. Měli zjistiti vzdálenost od školy kolinecké do Jindřichovic. Vzdálenost byla víc jak 4km a na základě zákonité vzdálenosti bylo konáno komissionelné řízení u přítomnosti okr. Hejtm. Jos. Schenze, Dra Emanuela Taftla, okr. škol. inspektora, MUDra Adolfa Káby, okr. lékaře, Hugo Schwarzera, okr. inženýra, místní školní rady, obecních zastupitelstev; dále byli přítomni statkáři Rudolf Fürstl a Josef Lumbe. Bylo ujednáno ihned zakoupiti pozemek pro školu a započíti z jara r. 1896 se stavbou. Stavba byla v režii a dohled na ni měl obětavý předseda místní školní rady a starosta Jindřichovic pan František Boublík, č. 7. Podotknouti dlužno, že pan Frant. Boublík č. 18 o to se zasadil, aby škola zde byla.

Veškeré vydání na školu tu obnášelo 7200 zlatých, z čehož připadá na Jindřichovice 3400 zlatých a na Malonice 3800 zlatých.
Na školu přišla subvence a sice:

r. 18981000 zlatých
r. 1900400 zlatých
celkem1400 zlatých

Dne 1.října 1896 konána kolaudace této školy okresní školní radou v Klatovech a byla ve všech částech uznána za schopnou k vyučování až na to, že byla ne dosti suchou a proto konána superkolaudace dne 21.prosince 1896 a bylo ujednáno v novém roce 1897 vyučovati.

Výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 9.května 1897 byla otevřena zdejší škola k vyučování a na základě téhož výnosu byl ustanoven při škole této prvním zatímním správcem Josef Mašek, definitivní učitel v Kolinci, rodilý z Plánice.

Dne 18.ledna 1897 započalo vyučování s dne 14.února 1897 byla škola P. Hugo de Paulim a P. Em. Hanzíkem vysvěcena.

Střecha školy byla kryta plechem, ale ten byl silným větrem stržen r. 1898 v měsíci dubnu a znovu přibit. R. 1923 celá střecha školní budovy přikryta novou krytinou – eternitem.
Přiškolení Tajanova stalo se r. 1904.
Razítko školy:

Rázítko školy

Významnější povětrnostní poruchy od r. 1897.

Zpět

R. 1897: Od polovice měsíce srpna až do konce září téměř nepřetržitě pršelo, že obilí na polích porostlo a otava zničena byla.

R. 1898: V dubnu velký vítr, který strhl střechu školy. Léto suché, že studny a potoky vysychaly, otav málo, ozimní obilí se rozsévalo do vyprahlých polí.

R.1899: Po celý měsíc září pršelo.

R. 1903: 19.července velké bouřky, kroupy zničily obilí.

R. 1907: Na den sv. Petra a Pavla 26/6 1907 ve 2 hodiny odpoledne byla stižena obec Jindřichovice a Malonice velkým krupobitím.

R. 1910: Byl více deštivý a bouřlivý, spojený s velikými lijáky, které způsobily mnoho škod.

R. 1911: Velké sucho v Čechách navštívilo i naši krajinu, kdež 6.července do 14.září ani nekáplo. V tom roce byla neúroda a drahota.

R. 1917: V Čechách a jiných zemích veliké sucho, u nás od 1.května do konce srpna nepršelo. Velká neúroda a drahota.

R. 1928/29. Podzim mírný, zima krutá. V našem kraji v lednu a únoru 1929 -30°C mrazu. Největší mráz 11.února 1929 -34 1 °C. Sněhová pokrývka průměrně 60cm vysoká po celou zimu až do konce března 1929. Jaro příznivé, léto počínalo lijavci a bouřemi, v některých krajích zhoubnými vichřicemi a krupobitím.

R. 1931: Mírná zima, pěkné jaro, léto a podzim velice deštivý.

Dodatek:
24/6 1926 zasažena naše krajina velkým krupobitím, jež tehdy zasáhlo pruh země od Nýrska do Strakonic. Potlučeno na 90% úrody.

Světová válka.

Zpět

Dne 28.června 1914 byl v Sarajevu srbským studentem Gavrilem Principem zastřelen se svou chotí následník trůnu Ferdinand d´ Este, jenž byl v té době přítomen v Bosně velkým vojenským cvičením. Srby jeho přítomnost rozrušovala, neboť se mezi nimi udržovala pověst, že přeje válce se Srby a proto padly ony výstřely, jsouce zároveň znamením velkého světového požáru – válce, jejíž hrůzy rozběsnily se v krátkém čase jak na zemi, ve vodě i vzduchu, téměř po celém světě.

Rozpoutavší se válka zuřila na všech frontách po 4 1 léta a i z naší obce Jindřichovic nacházelo se mnoho obyvatel na různých bojištích. V té době byly neustále odvody mužů od 18 – 50 let a tak během války bylo na vojně z naší obce asi 60 mužů, jejichž seznam následuje:

Josef Kliment, učitelTomáš BastlJosef Pojar
Josef Boublík č. 3 Jan Boublík č. 23 Josef Boublík č. 34
Matěj Boublík č. 3 Václav Potužák č. 11 Václav Malý
Rudolf Boublík č. 3 Jan Potužák č. 11 Jakub Malý
Ludvík Lažanský Frant. Mertl Jan Sejpka
Jindřich Lažanský Jan Mertl Stanislav Volák
Jakub Prexl Josef Ježek č. 28Frant. Valeček
Jan Franěk Václav MajerJan Valeček
Rudolf JanečekJan Krýsl Tomáš Mertl
Václav JanečekFrant. Boublík č. 18Karel Šeller
Josef JanečekVáclav Boublík č. 18Frant. Šeller
Karel JanečekJan Boublík č. 18Celestyn Rubáš
Adolf HroudaAntonín PavlíkFrant. Rašek
Bartoloměj Hrach Václav PavlíkJan Dražka
František Pojar Matěj Bastl Jan Janeček
František Boublík č.3František Ježek č. 13Jan Šeller
Václav Boublík č. 3Josef ValečekMatěj Kroupar
Matěj Ježek č. 13Antonín ValečekFrant. Boublík č. 34
Frant. Ježek č. 28Herman Janeček
Ve Sluhově:
Frant. Procházka č. 6Josef Hasnedl č. 1 Václav Hasnedl č. 7
Václav Procházka č. 2Josef Hasnedl č. 7 st.Jan Petrmichl
Jan Hasnedl č. 1Josef Hasnedl č. 7 ml.Jan Kubík
Václav Hasnedl č. 1
Padli:
Josef Pojar ruská fronta29/3 1915 nemocnice v Lučenci střevní katar
Václav Boublík č. 18ruská fronta
Tomáš Bastl srbská fronta 1915
Václav MalýHodonín – Morava22/8 1918 na malárii
Jakub Malý italská frontav nemocničním vlaku – vysílen – pochován v Bozenu 7/7 1918
Josef Boublík č. 3italská fronta† ve Vídni 16/11 1918
Ant. Valečekitalská fronta neznámo
Frant. Šelleritalská fronta 11/7 1916
Ze Sluhova:
František Procházka

Následkem válečných útrap zemřel po válce Jan Kubík.

Sarajevský atentát nevěstil nic dobrého. Zpráva o skonu následníka trůnu překvapila, ale nezabolela, neboť on ani jeho choť nedovedli si získati lidu svoji tvrdostí, nelaskavostí a lakomstvím.

Zdejší obyvatelstvo tušilo co bude následovati, ale tím více překvapeno 26.červene 1914 mobilisační vyhláškou. Vojáci loučili se se svými drahými, celá obec byla rozhořčena nad tímto donuceným rozloučením, bylo slyšeti jen nářek a pláč, ale i potajmé hubování, každý však posiloval se jiskřičkou naděje na brzký konec. Nikdo nemyslil, že bude následovati tolik válečných let. Dobrovolně, jak se jinde dělo, po dobu války na vojnu se nehlásil nikdo.

Válečné přípřeže z naší obce nebyly, avšak zdejší příslušník Frant. Mertl, zaměstnaný v Lubech, odjel z vojenským povozem do Prahy a odtud se již nevrátil, neboť byl zatím předvolán k přehlídce a uznán schopným, byl donucen službu ihned nastoupiti. K odvodu šel vlastně až v poli.

První raněný byl Matěj Kroupar, na srbské frontě do nohy, šrapnerem vlastního dělostřelectva (září 1914).

První dovolenou z bojiště měl Jan Valeček, maje prostřelenou ruku na srbské frontě.. První válečná oběť byl Josef Kroupar, 29/3 1915 – onemocněl střevním katarem, zavezen do nemocnice v Lučnici na Slovensku.

Jako legionář vrátil se do vlasti Jan Potužák (rus.) a ze Sluhova Jan Hasnedl č. 1 a Josef Hasnedl č. 8 (oba z ital.)

Váleční invalidé: Vejmelka, ochromenou ruku, Bartoloměj Hrach – ochromenou nohu.
Ze Sluhova: Jan Petrmichl. Následkem plicní choroby získané válkou, zemřel Václav Boublík , v březnu 1923 v Jindřichovicích č. 3.

Jména padlých zdejší obce jsou na pomníku v Kolinci, na jehož postavení občané jindřichovičtí přispěli dobrovolnými dary.

Bojů na Slovensku r. 1919 zúčastnili se Karel Janeček, Frant. Pojar, Karel Šeller, Fr. Mertl.

S odchodem vijáků ubylo naší obci i pracovních sil. Polní práce byly nuceny z velké části vykonávati ženy a děti. Byli tu i na výpomoc váleční zajatci ruští, kteří i po válce se zde zdržovali; poslední z nich, jménem Theodor …. , odešel v roce 1923. Byli u Chroustů, Boublíků č. 18 a Ježků. K dedostatku pracovních sil družila se i neúroda, zejména v roce 1917, způsobená velkým suchem a hrozná drahota potravin znemožňovala výživu obyvatelstva. Naše země byly zásobárnou bývalé říše, náš lid musel odevzdávati své výrobky za stanovené ceny, ponechávána mu jen část pro vlastní živobytí a vše ostatní se “rekvirovalo“ – zabíralo. Proto naši zemědělci, právě tak jako v mnoha jiných obcích, schovávali si obilí a brambory před rekvisicemi, při nichž vojáci prohledávali úkryty, a jež se mnohdy neobešly bez smutných výjevů. Stalo se, že našlo-li se něco, musel ono množství rolník odevzdati, aniž by obdržel aspoň onu směšně stanovenou cenu. Tak stalo se i v naší obci: Frant. Boublík č. 3 (asi 8q brambor), Jakub Pavlík (8 1/2q), Malý (2q).

Docházely potraviny, nebylo látek ani prádla, ceny se velice zvýšily a zboží téměř nebylo ani k dostání. Hůře bylo ještě ve městech, odkud lidé na venkov, i do naší obce, docházeli kupujíce a provisací buď penězi nebo výměnou za jiné věci. Potraviny odnášeli ponejvíce na zádech v baťohu, jehož užívání se v té době rozšířilo, museli choditi po postranních cestách a vyhýbalyi se četníkům, jelikož v té době byl rozkaz, veškeré takové zásoby zabaviti.

Obyvatelstvo dostávalo veškeré své životní potřeby pouze na lístky, jimiž se vydávalo ono množství látek, jež výpočty bývalé vlády uznalo za postačitelné k výživě těla. A tak v té době žily moučenky, chlebenky, cukřenky, tabáčenky apod. Jak na bojištích i v zázemí byl hlad a bída. Nebylo už ani obvazů pro raněné a tak v době válečné byly pořádány sbírky pláten, i škola měla nařízeno sbírati vše, co se hodí. Podle zápisů sebrali v r. 1915 žáci různých odpadků, vlny a pod 1.50 m. Škola byla nucena i k jiným sbírkám, jako kopřiv (na výrobu látek), ostružinového a jahodníkového listí (na čaj). Byla pořádána sbírka ve prospěch invalidního fondu pro válečnou péči rakouského vojenského a sirotčího fondu, která vynesla od 4/10 do 8/10 1916 28,20K. Suchého listí ostružinového bylo školními dítkami pro válečné účely získáno 6kg. Byly sbírány i kovy, u nás celkem asi 35kg. Náš zvon byl zachráněn, zvonek ze dvora odvezl p. Novák na “Baštu“, kde byl až do konce války schován ve studni.

Nebylo ani paliva a též nedostatek učitelů zavinil, že vyučování nebylo přesné; v r. 1917 od 15/1 do 14/5 nebylo vůbec vyučováno, ve školním roce 1917-18 vyučováno střídavě, v r. 1918 od vánoc až do března pro nedostatek paliva nevyučováno.

Peníze také poklesly v ceně; nic se za ně nekoupilo. Kovové peníze nahražovány papírovými. Jest tedy pochopitelno, že lidé byli vším tím rozhořčeni a svůj nesouhlas a nelibost nad panujícími poměry nikterak netajili, a zejména válečných půjček neupisovali.

Obyvatelstvo bylo stále pod dozorem, za slovo – vězení. Byl vyšetřován i zemřelý statkář, p. Karel Novák, za jakýs výrok o bývalém císaři, poněvadž však svědkové popírali možnost toho a tak zůstalo na vyšetřování.

Válečných vítězství Rakouska u nás nebylo oslavováno. A za těchto poměrů každý hleděl s obavou budoucnosti vstříc a jedinou společnou myšlenkou byl – konec války, jehož jsme se konečně dočkali na podzim 1918. Dne 28.října 1918 rozhlásilo se, že prohlášen je náš samostatný stát, což každý s radostí přijal, a třebaže za Rakouska kde kdo hleděl vyhnouti povinnostem vůči němu, byli nyní všichni ochotni jakékoliv služby pro mladou republiku. Byly vyvěšeny naše prapora a na oslavu zřízení Československa, v jehož čelo postaven prof. T. G. Masaryk, konala se školní a lidová slavnost dne 8.listopadu 1918 ve školní budově. Připomínali jsme i našich drahých, kteří se nedočkali návratu do svobodné vlasti a tam někde v cizině odpočívají – spí svým věčným spánkem. Nezapomeňme jich nikdy, neboť oni svou krví nám zbudovali samostatnost. Budiž Vám, hrdinové, cizí země lehkou! Čest Vaší památce!

Nastalo urovnání válečných poměrů, museli jsme však ještě jednou vojensky zakročiti, a sice na jaře r. 1919 na Slovensku proti Maďarům. Účastníci těchto bojů jsou už dříve jmenováni. Ještě jednou byli svoláni vojáci a to na podzim 1921 za mobilisace proti Maďarům, jíž byli z naší obce povoláni: Fr. Mertl, Fr. Pojar, Cel. Rubáš, Jos. Ježek, Kar. Janoušek a Jan Sejpka.

Urovnány i finance našeho státu, což stalo se kolkováním starých rakouských peněz, to znamenalo, že každý odevzdal svoje peníze, jež mu pak byly opatřeny kolkem, a zároveň srážena jim na ceně 1 desetina, tedy stará Koruna byla pouze čsl. 90hal. U nás byly peníze odevzdávány na obecním úřadě (tehdy u Rašků), když jako stráž u nich byla v noci Jan Krýsl a Jan Mertl.

Po dobu válečnou nebylo voleb až teprve v r. 1920 byly vypsány nové obecní volby, při nichž starosta obce zvolen Jakub Krýsl č. 42, na to podán rekurs´ a pak byl starostou Karel Šula, který však brzy zemřel a do konce volebního období i období následující byl starostou Václav Chroust, statkář v Jindřichovicích.

Přehledy.

Zpět

Soupis domovních čísel ke dni 31/12 1931 a) Jindřichovice

ČísloJméno majitelejiné jméno (po chalupě)ČísloJméno majitelejiné jméno (po chalupě)
1.Anna Novákováve dvoře25.Ludvík Pavlíku Barťáků
2.stodoly - rybárnazrušeno v r. 192726.František Pojaru Ferdů
3.František Boublíku Výšků27.Emil Popel
4.Emanuel Berkau Kořánů28.František Ježeku Matějů
5.Adolf Hroudau Janků29.Josef Janečekkolářská dílna, dříve u Valečků
6.Jakub Prexlu Matesů30.Jan Sejpkau Zedníků
7.Vojtěch Boublíku Chalupů31.Josef Velmelka
8.Václav Janečeku Marků32.Josefa Matíkovádříve u Pavlů
9.PastuškaPastuška33.Tomáš Malýu Poklasných
10.Anna Šulováu Šimků34.František Boublíku Martinů
11.Václav Potužáku Hejlů35.Matěj Bastlu Purglů
12.Jan Ježek36.Tomáš Mertl
13.Josef Ježeku Hájků37.Karel Šellerve mlýně
14.Marie Rubášováu Šenkýřů38.Josef Janečeku Běťáků
15.Jan Krýslu Tamborů39.Rudolf Janečeku Truhlářů, dříve v židovně
16.František Rašeku Hnutů40.Jan Franěku Vojtů
17.František Fürchu Hlávků41.Anna Šulováneobydleno
18.František Boublíku Voráčů42.Jakub Krýslu Dlouhých
19.František Majeru Kovářů43.Bartoloměj Hrachu Vysčíků
20.Josef Dražkau Bečvářů44.strážní domek
21.František Mertlu Vítů45.Adolf Martykánu Fořtů
22.vyhořelé číslo46.škola
23.Jan Boublíku Karasů, dříve pokrývačů47.František Valeček
24.Václav Chroustve dvoře

b) Sluhov

ČísloJméno majitelejiné jméno (po chalupě)ČísloJméno majitelejiné jméno (po chalupě)
1.Jan Hasnedlu Dražků7.Josef Hasnedlu Hnutů
2.Václav Procházkau Pavlíčků8.František Hasnedlu Malých
3.Emanuel Hasnedl9.Josef Korecu Franťáků
4.Josef Jindrau Zoubků10.František Hasnedlu Blažejáků
5.Marie Dolejšováu Hlaváčů11.František Hasnedlkameník
6.Jan Petrmichlu Koubků12.František Hasnedl

Kapličky v okolí.

Poblíž Jindřichovic nachází se několik kapliček: ke Sluhovu, k Velharticům a k Mlázovám U kapličky „Nejsvětější Trojice“ byla část vrchu vysázena lesními stromy v roce 1913 19.dubna. Na cestě k Mlázovům u kapličky je mohutná stará lípa, často bleskem zasažena, její kořeny jsou až pod kapličkou, neustále ji vyzdvihovaly až v r. 1916 se pobořila.

Boublíkova kaplička Jindřichovická lípa Kapliočka na Stříbrné

Zalesnění Stříbrné

Vrch Stříbrná přičiněním starosty p. Fr. Boublíka č. 18 a řídícího učitele Václava Pojara byla v r. 1899 až 1901 zalesněna. Znovu byly vysazovány stromky v r. 1912, kdy po velkém suchu vyhořely.

Rybníky.

V okolí Jindřichovic je 5 rybníků: Vesní, Zámecký, Hajský, Mlýnský, Velhartický. Jejich majitelem jest p. Anna Nováková. V zámeckém a Mlýnském jest násada.

Protrhnutí hráze Zámeckého rybníka.

Rok (podzim) 1924 byl velmi deštivý, voda v rybnících vystoupla a tak se stalo, že hráz Zámeckého rybníka (na straně ke Sluhovu- u stavidel) se protrhla. Stalo se tak večer asi v 10 1 h. což nejdříve zpozoroval p. statkář Chroust, který ihned odešel do hostince u Janečků, a tam přítomným oznámil, co se stalo. Poslal hned posla (Tom. Malého) do mlýna u Šellerů, aby jim dal výstrahu před vodou. Tam spali, ničeho nevěděli; voda již byla ve dvoře, hned pustili stavidla, aby se i ta hráz neprotrhla. Odtud poslán jiný posel do Papírny, odkudž voda odnesla nějaká prkna.

Téměř za 1 1 h voda odtekla, aniž by se dalo co dělat. Škodu (kromě hráze a ryb) neudělala žádnou, neboť zdejší náves je v dolíku a voda k stavením nedosáhla, takže není se třeba u nás báti, že by voda mohla více uškoditi.


Plocha našich rybníků:

Mlýnský 14ha 14a 20m2
Zámecký 7ha 05a 78m2
Hajský4ha 25a 26m2
Velhartický1ha 15a 99m2
Vesní86a 32m2

Katastr.Druhy půdy.

Výměra katastru 411,61ha

Výměra jednotlivých druhů půdyha
Orná půda225,62
louky84,69
zahrady3,04
pastviny26,74
lesy33,10
rybníky 27,54
Zastavěná plocha4,18
Plocha obecních cest a návsi6,67
Celkem411,61ha

Obecní pozemky.

Pastviny5,93 ha
les2,86
zahrada0,03
Obecní cesty 4,89
náves1,78

Zemědělství:

Osev půdy jednotlivými plodinami: Pšenice, žito, oves, ječmen, jetel červený, úročník (pícnina), brambory, řepa, tuřín, mák.
Bonita půdy: střední
Úroda obilí: střední
Výrobní náklady: Denní mzda muž 12K, žena 8K (1930)

Výnos pro ha jednotlivých plodin v q:

PšeniceŽitoOvesJečmenJetel červ.žlutýbrambory řepatuřín
201820185025120140140

Ceny obilí a brambor:

RokPšeniceŽitoOvesJečmenBrambory
1914201816183
1920430390320330120
193014085707021

Ovocné stromy.

Počet a druh ovocných stromů (1930):

ŠvestkyHrušněJabloněTřešněOřechy
227 96 151 445

Úroda u nás celkem malá. Cena švestky 2Kč, hrušky 1,50Kč, jablka 3Kč.

Včelstva:
Počet včelstev: 4, Průměrný užitek 1 včelstva 4kg medu.
Stav dobytka poznamenán již na straně 8.

Zpět

Mapy.

Náčrt katastru naší obce.

schematická mapa

Jindřichovice a okolí.

překreslená mapa


Mapa Jindřichovic z císařských otisků Stabilního katastru z r. 1837
Historické mapování


Mapový výřez z císařských otisků Stabilního katastru z r. 1837
Odkaz na ostatní historické mapové listy Jindřichovic Historické mapování


Foto škola r. 1930
jindřichovická škola


Jindřichovice - celkový pohled r. 1930.
jindřichovická škola


Archiválie.

Zpět

V archivu ministerstva vnitra v Praze byly nalezeny některé archiválie, vztahující se k historii obce Jindřichovic. Obecní úřad zdejší obce požádal o opisy těchto záznamů:
1) spisy z let 1930-46, pojednávající o žádosti Sezimi Jana a Jana Adama, bratří z Vrbty, o propuštění statku Jindřichovic a zámku Hodětic z manství a uvedené zpět v jejich dědičné vlastnictví, o vymazání z desk dvorských a vložení do desk zemských.
Opisy následující:

list - 1

list 1

list - 2

list 2

list - 3

list 3

list - 4

list 4

list - 5

list 5

list - 6

list 6

list - 7

list 7

Seznamy poddaných z r. 1651.

Zpět

Výpisy z archivu ministerstva vnitra v praze

list - 1

list 1

list - 2

list 1

list - 3

list 1

list - 4

list 1

list - 5

list 1

list - 6

list 1

Sbírka školních fascí z r. 1790.


Zpět

list - 7

list 1

list - 8

list 1

Rok 1932.

Zpět

Volby.

V roce 1932 uplynulo čtyřleté období do obecního zastupitelstva v naší politické obci a proto byly dne 3.dubna 1932 vykonány volby. Volební místnost byla u obecního úřadu v č. 25.
Celkem bylo 5 kandidátních listin:
1. Kand. listina Domoviny domkářů a malorolníků, odborová organisace Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu.
2. Kand. listina Emanuela Berky, chalupníka v Jindřichovicích č. 4.
3. Kand. listina Republikánské strany zemědělské.
4. Kand. listina “Sdružení zemědělců“.
5. Kand. listina skupiny Františka Boublíka v Jindřichovicích č. 3.

Odevzdáno:
1. 40 hlasů – 3 mandáty
2. 12 hlasů – 0 mandátů
3. 36 hlasů – 3 mandáty
4. 21 hlasů – 2 mandáty
5. 47 hlasů – 4 mandáty.

Námitek proti volbám nebylo a proto dne 26.dubna téhož roku svolána první schůze obecního zastupitelstva. Nově zvolení členové vykonali slib Československé republice zástupci okresního úřadu Jaroslavu Drachovskému.
Přítomni byli:
I. Ludvík Pavlík, Václav Potužák, Jakub Krýsl, 42
II. 0.
III. František Rašek, Václav Chroust, František Hasnedl Sluhov č. 8.
IV. František Firch, Josef Janeček č. 38.
V. František Boublík č. 3, Jan Boublík č. 23, František Boublík č. 18, a Adolf Hrouda.

Starostou zvolen opět Ludvík Pavlík, první radní
druhý radní Fr. Hasnedl, Sluhov č. 8.

Obecní knihovna.

Obecní knihovna měla v r. 932 91 knihu. Toho roku přikoupeno 7 knih. Půjčeno celkem 20 knih 9 čtenářům. Knihy jsou kupovány z rozpočtu a příležitostných darů, jako letošního roku z výnosu věnečku mládenců jindřichovických konaného dne 31.ledna 1932 – 50Kč. Knihovna bývala dříve ve školní budově; po odstěhování Jos. Klimenta, říd. učitele zde přemístěna do č. 24 k p. statkáři Václ. Chroustovi.

Oslava 28/10 1918.

Čtrnáctileté trvání republiky bylo oslaveno dne 28.října 1932 školními dítkami ve škole; definitivní učitel Jaroslav Drachovský promluvil ve svém proslovu o tomto významném dni pro náš národ, poukázal, jak trnitá vedla cesta k svobodě a zdůraznil povinnosti nynější generace – udržeti ji. Vhodné básně, výstupy a zpěvy zpestřily průběh slavnosti. Ukončeno státní hymnou.
Jiných oslav v tomto roce nebylo.

Přijímací radiové přístroje.

Letošního roku přibyl do naší obce třetí radiový přístroj. Prvý pořídil v r. 1931 Jar. Drachovský, zat. říd. učitel, druhý téhož roku pí. Anna Nováková, statkářka v Jindřichovicích a letošního roku pořídil si přístroj p. statkář Chroust.

Přistěhování.

Dne 4.července 1932 přistěhoval se do Jindřichovic nový definitivní řídící učitel František Bartoš. Posledně působil v Nicově.

Narození.

Narodili se: 1/3 1932 Jaroslava Drachovská, 27/9 1932 Václav Šeller.

Úmrtí.

Zemřeli:
František Boublík, č. 7, první předseda místní školní rady, jehož zásluhou byla u nás zřízena škola. Pohřbu zúčastnili žáci naší školy (50). Věk: 84 léta.
11/6 1932 zemřela Jaroslava Drachovská – tetanus.
1/10 1932 Václav Šeller.
Téhož roku zemřel v činné službě přednosta naší stanice v Malonicích Adolf Řepiš. Zemřel po operaci v klatovské nemocnici a pochován též v Klatovech. Pohřbu zúčastnili se i někteří občané naší obce.
Rovněž pohřbu vládního rady okresního hejtmana Karla Cvachovce zúčastnili se zástupci obce i naší školy († 12/7 1932).

Dne 12/7 1932 rozlétla se smutná zpráva o tragickém skonu Tomáše Bati na letišti v Otrokovicích u Zlína, jehož bylo i u nás vzpomínáno. Průběh jeho pohřbu byl s účastí se rozhlasu vyslechnut.

Odvody.

Odvodů branců byli přítomni se starostou obce dne 10.března 1932: Karel Novák, Matěj Holý, Václav Chroust, Emanuel Berka, Josef Bastl, Josef Vejmelka, Miroslav Mertl, František Boublík č. 18.
Odvedeni: Matěj Holý, Václav Chroust, Karel Novák.
Dobrovolně se k vojenské službě přihlásil František Berka, stáří 19 let; u odvodu byl dodatečně 30.září a hned druhého dne nastoupil službu u 48. polního pluku “Jugoslavie“ v Benešově. Matěj Holý nastoupil do Domažlic k 6. hraničnímu praporu, V. Chroust k zvukoměrné rotě v Jincích u Příbramě a K. Novák k 4. jezdeckému pluku v Dobřanech.

Stavební ruch.

Stavební ruch byl toho roku čilý. Ladislav Rubáš, kovář, vystavěl na pozemku odkoupeném od obce Jindřichovic nad Vesním rybníkem kovárnu a obytné stavení. Číslo dáno 22 za vyhořelé již v dřívějších létech.

František Ježek (č. 28) přestavoval obytné stavení. Jan Krýsl postavil nové obytné stavení od staré budovy směrem k rybníku. Kus pozemku vykoupil od Františka Majera. Číslo zůstává (19).

Počasí.

Rok 1932 je jako předešlá léta suchým. Nemůže se říci, že by snad nesprchlo, naopak, srážky byly časté, pouze práci polní zdržovaly, ale ne vydatné. Chybí spodní vláha, jíž v podstatě již od r. 1926 ubývá.

Časté srážky byly provázeny bouřemi, poslední bouře byla ještě 12.října 1932.

Požáry.

Jaro suché a tak bylo snadné nebezpečí lesních požárů. Tak stalo se i na Stříbrné dne 27.dubna odpoledne, když přejížděl vlak od Kolince. Od jisker lokomotivy chytla se suchá loňská tráva, která pohltila i vysázenou paseku ve výměře 161 1/2 a. Obec žádala ředitelství státních drah v Plzni o náhradu a obdržela částku 232 Kč. Jiných požárů ani krupobití nebylo.

Úroda.

Úroda toho roku byla celkem dobrá, až na sklizeň bramborů, jichž výnos byl proti jiným létům menší. Ovšem dlužno podotknouti, že ceny hospodářských produktů v uplynulém roce značně poklesly: brambory 28 Kč, seno 38 Kč, sláma 18 Kč, žito 85 Kč, oves 70 Kč, ječmen 70 Kč a pšenice 140 Kč.

Rovněž tak vzrůstá nezaměstnanost.

Oprava kapličky.

Letos byla opravena kaplička sv. Václava na návsi. Byla opatřena novým krovem a eternitem v ceně 4969,60 Kč. Na západní vnější straně pořízen nový nápis. Nápis a oprava oltáře stálo 700 Kč.

Do této kaple daroval p. statkář Chroust obraz sv. Václava v ceně 900 Kč.

Kaplička u sv. Trojice byla opatřena novou eternitovou krytinou a dveřmi. Náklad 950 Kč.

Rok 1933.

Zpět

Jednání o stavbě silnice.

Veřejný život v obci plynul v r. 1933 celkem klidně. Z důležitých usnesení obecního zastupitelstva jest podotknouti jednání o stavbě okresní silnice Kolinec – Jindřichovice – Malonice nádraží. Bylo provedeno i řízení o koupi pozemků na našem katastru. O směru není dosud dohody. V návrhu jsou dva směry: po hranicích katastru malonického a Úvalem. Není dosud jisto, stane-li se stavba skutečností pro nedostatek finančních prostředků.

Obecní knihovna.

Obecní knihovna vykázala příbytek čtyř svazků, takže má nyní 94 knihy.

Kaple.

Jako jiná léta, tak i letos, konána ve zdejší kapli sv. Václava dne 28.září mše. Občas jsou konány večerní pobožnosti.

Počasí.

Nový rok 1932 začíná mírně. Leden i únor byly celkem beze sněhu. Ve druhé polovině ledna padá sníh, za několik dní však taje. Teprve ke konci února znovu padá. Začátek března je již obleva a první poslové jara hlásí jeho příchod: 2/3 špaček, 3/3 divoké kachny, vlaštovky 13/4. Sníh ohlásil se ještě v březnu a dokonce 24.března napadlo jej 5cm. Jaro je studené. Květen je suchý, ale červen chladný a deštivý, takže je zdržena sklizeň sena. Poslední svezena až 15/7. Na Boží tělo 15/6 přišla veliká bouře s lijákem a krupami. Bouře trvala 1 1 hod. a napršelo 17mm. Kroupy celkem u nás neuškodily. Žně též chladným počasím červnovým zdrženy, teprve poslední dny července jsou parné a posledního července začínají u nás žně. Ve žních přicházely přeháňky, které sklizeň zdržovaly. Velmi pěkně bylo při otavách a na podzimní sklizeň vůbec, neboť velmi dobře se svezla. Podzim však trochu chladný, ale ještě 2.října přehnala se nad naším krajem bouřka s prudkým lijákem.

Teprve v druhé polovině listopadu klesá teploměr pod nulu, přicházejí dosti silné mrazy (až -10°C) a trvají až do konce roku. Nejsilnější mráz byl 13. a 14. prosince -22°C. Při tom silný východní vítr navál veliké závěje, takže doprava byla o našich cestách po delší dobu nemožná, neboť závěje závěje zůstaly až do konce ledna 1934.

Úroda.

Úroda celkem dobrá. Hospodářské výrobky však i nadále klesají. Nejlépe se zpeněžily pšenice a brambory.

Tento rok byl od válečných let hospodářsky nejhorší, neboť cena hospodářských produktů, jak již podotknuto, značně klesla, ale ceny ostaních potřeb nevykázaly dosud žádného snížení. To má za následek neutěšený stav zemědělců a peníze, opět jako před válkou, jsou vzácností v mnohých a mnohých domácnostech. I cena dobytka, až dosud slušná, klesá. Není to ovšem znát v krámech, kde dosud vepřové prodáváno – 12 Kč, horší – 10 Kč. Proto mnozí hospodáři sami vysekávati mso vepřové za 8 Kč.

Cena másla před vánocemi 10 Kč.

Přistěhovali se.

Do obecní pastušky přistěhovali se v létě příslušníci obce Josefa Kočková se čtyřmi dětmi.

Narození.

3.června 1933 Klotylda Prexlová
27.října 1933 Jaroslav Drachovský
11.listopadu 1933 Václav Boublík č. 34
29.prosince 1933 Milada Popelová.

Úmrtí.

10.února 1933 zemřela Marie Dražková, matka pí. Chroustové v stáří 76 let. Pohřeb konal se v neděli 12.února za veliké účasti lidí. Přítomni tři duchovní (Kolinec, Mlázovy, Běšiny).
24.května zemřela v nemocnici v Klatovech Marie Potužáková manželka domkáře v Jindřichovicích č. 11 v stáří 45 let – otrava krve.
12.května zemřela Marie Boublíková č.23, manželka rolníka v stáří 60 let.
6.srpna zemřel Miloš Matík, syn Anny Matíkové ve 3 letech života. Onemocněl záškrtem, lékařská pomoc volána pozdě.
12.září ve věku 23 let zemřela Marie Boublíková, svobodná sestra Frant. Boublíka č. 3 – plicní neduh.
3.října 38letá svob. Marie Boublíková č. 23 následovala v krátkém čase svoji Matku.
Dne 4.listopadu Josefa Matíková – 82 roky.
Dne 17.listopadu Josefa Hroudová a konečně ještě 14.prosince svob. Josefa Holá – souchotiny.

Smrt toho roku měla v naší obci žeň.

Úrazy.

K úrazu přišel 24.dubna Tomáš Mertl č. 36. Trhal prachem kámen na svém dvorku a nešťastnou náhodou byl výbuchem zasažen do obličeje. Odvezen téhož dne do Plzně do nemocnice, kde mu bylo odňato oko.

Radio.

4.července přibylo do obce další radio, které si zařídil František Bartoš, řídící uč. V Jindřichovicích.

Nová místní školní rada.

Dne 7.června ustavena v činnost nová místní školní rada. Schůzi byl přítomen okr. školní inspektor Felix Paukert. Předseda: Frant. Boublík, Jindřichovice č. 18, členi: Frant. Bartoš, p. řídící učitel, Jaroslav Drachovský, učitel, Jakub Krysl, Jan Heřman Tajanov a Rudolf Kolerus z Malonic.

Odvody.

Odvody byly 8.května. Přítomni: Josef Basl, Miroslav Mertl, Emanuel Berka, Karel Valeček a Frant. Boublík č. 18. Schopným uznán Josef Basl a přidělen do Jinců u Příbramě.

Revidoval 8.února 1935
František Bartoš,
říd. uč.

kontrola zápisu





Partie se zámkem

Pohled na zámek Jindřichovice


Chroustovi na dvoře v zámku - asi r. 1930

Chroustovi na dvoře v zámku

Rok 1934.

Zpět

Počasí.

Uplynulý rok byl suchý. V květnu (15.-16.) přišel ještě pozdní mráz, který zarazil vzrůst hlavně na lukách. Byla celkem nouze o krmivo jak zelené, tak suché. Delší sucho pak mělo za následek nízkou slámu, takže i steliva byl citlivý nedostatek. Tak přebytečná sláma z roku 1933 byla upotřebena a byla poptávka po jiné. Její průměrná cena byla 35 Kč, seno 30 – 35 Kč. V roce 1933 byla sláma i za 10 Kč.

Zima ohlásila se značně pozdě, do vánoc 1934 nebylo téměř sněhu ani mrazů, proto bylo možno dosti dlouho pásti dobytek. Dne 16.prosince bylo ještě viděti pásti (v Mlázovech).

Monopolní obilní hospodářství.

Dnem 1.srpna 1934 vstoupilo v platnost vládní nařízení o obilním monopolním hospodářství, jímž byly pevně stanoveny ceny obilí:

1. Žito118 Kč85 Kč r. 1930
2. Ječmen120 Kč 70
3. Pšenice158 Kč140
4. Oves105 Kč70

Uvedené ceny jsou počáteční, pak následují měsíčně příplatky a´ 1,50 Kč.

Obilním monopolem má zemědělec zaručeny pevné ceny obilí a stát má neustále určitou zásobu k disposici.

Je možnost, že v příštím roce bude monopol rozšířen i na živočišnou výrobu.

Stavba silnice.

Dne 7.listopadu byla vykonána pochůzková komise pro stavbu silnice Malonice nádraží – Jindřichovice – Kolinec. Je ještě zapotřebí, aby byla provedena vodoprávní komise a pak konečně snad již dojde k provedení stavby, na niž čeká v dnešní době mnoho pracujících sil z blízka i okolí. Stavbu bude prováděti f. Bubla z Horažďovic.

Narození.

Dne … narodila se Karla Prexlová č. 6.

Úmrtí.

Dne 4.října 1934 zemřel náhle při práci na poli zdejší kovář František Majer ve věku 83 let.

Volby presidenta republiky.

Dne 24.května 1934 konaly se v Praze ve Vladislavském sále čtvrté volby presidenta naší republiky. Byl opětně zvolen náš milovaný tatíček T. G. Masaryk a přejeme mu do dalšího období hodně zdraví a spokojenosti. Průběh voleb byl se zájmem poslouchán rozhlasem. U příležitosti jeho zvolení byly pořádány v obcích oslavy. Někteří místní občané byli přítomni oslavě v Kolinci.

Atentát na jugoslávského krále.

Dne 9.října ve večerních hodinách, rozšířila se po naší vlasti smutná zvěst – tragická smrt přítele našeho národa jugoslávského krále Alexandra I. Sjednotitele (Alexandr I. Karađorđevič).

Na cestě do Londýna zastavil se ve francouzském městě Marseille, kde byl na něho spáchán atentát, jemuž podlehl on i jeho průvodce francouzský ministr zahraničí Louise Barthoua.

Požár Nového mlýna.

Dne 6.září vyhořel v Ujčíně Nový mlýn. Oheň objevil se o půlnoci. Nebylo možno ničeho zachrániti, pouze dobytek byl vyveden.

Odvody.

Při letošních odvodech byli od nás uznáni schopnými Jaroslav Kočka a Miloslav Mertl. Jednání o zřízení železniční zastávky. V tomto roce jednalo se s ředitelstvím drah v Plzni na žádost obce o zřízení železniční zastávky “Jindřichovice“ u strážního domku č. 44. Železniční správa Železniční správa sice vyšla obci vstříc, žádala však 3000 Kč zálohy na přemístění železničních zařízení, potřebných k provozu. Zřízení zastávky mělo býti pouze na zkoušku na 2 roky. Zastavovati měly jen vlaky motorové. Obec však žádala, aby ranní vlak v 7 hod. jako nejvýhodnější ve spojení do Klatov a odpolední v 15.30 z Klatov zastavovaly na této nové zastávce, což nepovoleno vzhledem ke značnému nákladu, který činí zastavení parního vlaku. Na obci bylo žádáno i upravení nástupiště a zřízení útulku pro cestující včas nepohody. V případě, že by se provoz nevyplácel, vyhradila si železniční správa sama kdykoliv zastávku zrušiti. Protože nebylo dosaženo dohody mezi obcí a železniční správou, obec svou žádost o zřízení zastávky později odvolala.

Nový zapisovatel kroniky.

Na žádost obecního zastupitelstva převzal po odchodu učitele Jaroslava Drachovského do Kolince vedení obecní kroniky definitivní učitel František Bartoš. Je rodákem z Jerusalema, okr. Příbram. Učitelský ústav studoval v Příbrami. Po studiích vykonal vojenskou presenční službu. Nyní je poručíkem hraničářského praporu 6 v Domažlicích. Potom působil na obecných školách okresu klatovského ve Vrhavči, v Ústalči, v Újezdě, ve Štipoklasích a v Nicově. Službu na zdejší obecné škole nastoupil 1.července 1932.

Počet žáků v jednotlivých třídách od založení školy počátkem školního roku:

Přehled počtu žáků


Titulní strana školní kroniky obecné školy v Jindřichovicích
desky školní kroniky

Události roku 1935.

Zpět

Veřejný život v obci. Činnost obecního zastupitelstva.

Rok 1935 nepřinesl ve veřejném životě v obci význačnějších změn. V obecním zastupitelstvu po zemřelém Janu Boublíkovi č. 23 nastoupil Josef Korec ze Sluhova. Obecní zastupitelstvo vykonalo v tomto roce celkem 9 schůzí, obecní rada celkem 8 schůzí. Nejvíce času v jednání vyžádala si stavba okresní silnice z Kolince přes Jindřichovice na nádraží Malonice.

Z ostatních důležitých usnesení jest poznamenati: 18.května 1935 koupě rybníka ve Sluhově od Jana Nováka z Jindřichovic pro osadu Sluhov za 6050 Kč; 27.října 1935 uzavření hypoteční zápůjčky obce v částce 37500 Kč na úhradu výloh se stavbou silnice. Obě usnesení učiněna byla na návrh obecní rady.

Volby. Přípravy k volbám, agitace.

Ve druhé polovině měsíce května vykonány byly volby do zákonodárných sborů naší republiky a do obecních a zemských zastupitelstev. Předvolební období minulo v obci úplně klidně. Byly konány dvě voličské schůze. Schůzi konala strana republikánská a fašistická. Zajímavý poslech připravila obyvatelům strana republikánská, která sem vyslala dne 8.května auto s reprodukovacím strojem, zvaným lidově „troubofon“ , který po zahrání pochodu reprodukoval z gramofonových desek volební řeč poslance téže strany Rudolfa Berana. Po skončení proslovu zahrál přístroj opět pochod a za zvuků hudby odjížděl z obce.

Výsledek voleb.

V neděli 19.května konaly se volby do poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění. Pro volbu do poslanecké sněmovny bylo oprávněno 89 mužů, 80 žen, celkem 169 voličů. Volby se zúčastnilo 80 mužů, 73 ženy, celkem 153 voličů. Odevzdáno bylo 153 obálek, 152 lístky, prázdná obálka 1, neplatný hlas 1, platných hlasů 151. Z toho obdržela strana republikánská 77 hlasů, sociálně demokratická 23 hlasy, národně sociální 1 hlas, lidová 13 hlasů, živnostenská 2 hlasy, fašistická 33 hlasy,, národního sjednocení 2 hlasy. Pro volbu do senátu bylo oprávněno 75 mužů, 74 ženy, celkem 149 voličů. Dostavilo se 68 mužů, 69 žen, celkem 137 voličů. Odevzdáno bylo 137 obálek, v nich 137 lístků, 1 byl neplatný, platných bylo 136 hlasů. Z toho obdržela strana republikánská 74 hlasy, sociálně demokratická 21 hlas, národně sociální 1 hlas, lidová 8 hlasů, fašistická 30 hlasů, národního sjednocení 2 hlasy.

V neděli 26.května konaly se volby do okresního a zemského zastupitelstva. Pro obojí volby bylo oprávněných: 81 muž, 76 žen,, celkem 157 voličů. Účastnilo se 74 muže, 70 žen, celkem 144 voličů. Do okresního zastupitelstva bylo odevzdáno 144 obálek, 144 lístky. Z toho 142 platné, 2 neplatné hlasy. Jednotlivé strany obdržely: republikánská 86 hlasů, sociálně demokratická 36 hlasů, komunistická 1 hlas, lidová 15 hlasů, živnostenská 1 hlas, národního sjednocení 3 hlasy.

Do zemského zastupitelstva odevzdáno 144 obálek, 144 lístky, všecky platné. Z toho obdržela strana: republikánská 95 hlasů, sociálně demokratická 24 hlasy, lidová 6 hlasů, národního sjednocení 2 hlasy, fašistická 17 hlasů. Všechny volby měly klidný průběh.

Život kulturní.

Kulturní život obyvatelů obce byl jako v letech minulých velmi chudý, ježto v obci není spolku, který by se staral o zvýšení kulturní úrovně lidu. Ani místní osvětová komise nefungovala. Jediným prostředkem, starajícím se o zlepšení kulturní úrovně je obecní knihovna. Na konci roku 1932 měla 105 svazků. Z toho v tomto roce přibylo 10 svazků. Během roku vypůjčilo si knihy 18 čtenářů. Celkem bylo učiněno 114 výpůjček. Stav úrody. Úroda v roce 1935 byla celkem dobrá. Jarní chladné a deštivé počasí zdrželo vzrůst jak trávy, tak i obilí na polích. Teprve červen byl přírodě velmi příznivý, takže co zameškala, snažila se v tomto měsíci dohoniti. Teplota byla velmi vysoká. Vlivem nastalého suchého počasí tráva po senoseči na lukách nerostla a též obilí trpělo nedostatkem vláhy, takže bylo místy velmi malé, zvláště jaře. Žně začaly poměrně brzy a vlivem sucha rychle pokračovaly. Přes to jak obilná úroda, tak i okopaniny byly dobré. Ovoce mnoho nebylo, protože v době květu stromů mrzlo a letní sucho způsobilo předčasné opadávání plodů.

Počasí.

Počátkem ledna 1935 napadlo dosti sněhu. Vítr navál místy značné závěje. Za východního větru i značně přituhlo. Zimní počasí udržovalo se i v únoru a v březnu. V dubnu bylo počasí chladné a deštivé, 28.dubna dostavilo se krupobití. Padaly kroupy velikosti lískových oříšků, ale neuškodily. Prvního května napadl sníh a nastaly mrazy až -5°C pod nulou. Ještě 13.května byl mráz -3°C. I později bylo chladno, zvláště v noci. Měsíc červen byl povětšině suchý a teplý. Rovněž i červenec a srpen byly v celku příznivé. V září nastávalo chladno a vlivem nočních mrazíků pomrzla byry bramborová nať. I říjen byl vcelku příznivý. První sníh napadl 23.října ve značném množství. Potom nastalo počasí vlhké a studené, které trvalo i v listopadu a i v prosinci.

Nejstudenějším dnem v roce 1935 byl 21.leden, kdy teploměr ukazoval -17°C pod nulou. Nejteplejším dnem byl 27.červen, teploměr ukazoval 33°C nad nulou.

Stavba silnice.

Letošního roku splnilo se dávné přání zdejších občanů. Bylo započato se stavbou okresní silnice z Kolince přes Jindřichovice na malonické nádraží. 2.července po dlouhých průtazích a nepříznivém zasahování různých osob vykonána byla poslední komise – vodoprávní. Ihned přikročeno ke svážení potřebného materiálu: dříví, kolejnic, vozíků a bylo započato s prvními pracemi. Práce začala současně v Kolinci, v Jindřichovicích a u malonického nádraží. Pracovalo se téměř do vánoc. Teprve zimní počasí vánoční práci přerušilo. Týdně bylo pracováno 40 hodin. Hodinová mzda byla 2,50 – 2,80 Kč, podle toho, jak svědomitě dělník na silnici pracoval.

Slavnost při zahájení stavby silnice

Slavnostní zahájení stavby silnice Kolinec - Jindřichovice - Malonice.

Hospodářství obecní.

V roce 1935 činil celkový příjem obce 35749,71 Kč, celkové vydání činilo 33646,26 Kč. Největší příjem měla obec z dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, který činil 25575 Kč. Největší vydání způsobil obci podíl na dávce přírůstku hodnoty nemovitostí v osadě Sluhov, který činil 24992,60 Kč. Z ostatních příjmů a vydání sluší zaznamenati příjem z obecního jmění v částce 3665,55 Kč. Náklad na opravu obecních cest činil 392 Kč. Na vydržování školy přispěla obec 1301 Kč, na obecní knihovnu 115 Kč.

Ceny obilí a dobytka.

Státním obilním monopolním hospodářstvím stanoveny byly v měsíci červenci tyto ceny obilí:

Pšenice 154 Kč, žito 118 Kč, ječmen 115 Kč, oves 102 Kč. Každý další měsíc následoval příplatek 1,50 Kč.

Hovězí dobytek prodával se na váhu v I. Pololetí 1kg živé váhy od 2,50 – 3 Kč, ve II. pololetí od 3 – 4 Kč. Jeden párek selat prodával se za 150 – 200 Kč. Vepřový dobytek vykrmený na maso prodával se 1 kg mrtvé váhy za 8 – 9 Kč.

Sčítání ovocného stromoví.

V měsíci květnu sčítány byly ovocné stromy a keře podle stavu ze dne 1.května 1935. Sčítaly se: jabloně, hrušně, meruňky, broskvoně, třešně, višně, švestky a slívy, vlašské ořešáky,, rybíz a angrešt. Podle výsledku sčítání napočteno bylo ve zdejší obci: 414 jabloní, 210 hrušní, 182 třešně, 14 višní, 469 švestek, 51 slíva, 7 ořechů, 78 rybízů, 42 angrešty.

Změna držby statku.

V únoru letošního roku ujal se Jan Novák, syn bývalého statkáře(†) Karla Nováka jako dědic řízení statku, které dosud obstarávala jeho matka – vdova Anna Nováková.

Pohyb obyvatelstva v obci.

V letošním roce přistěhovala se do naší obce Jiřina Löblová, učitelka, která byla ustanovena k vyučování na naší škole. Přistěhovala se se svou matkou. Z obce se odstěhoval s rodinou Jaroslav Drachovský, definitivní učitel při zdejší škole, obdržev mís definitivního učitele na obecné škole v Kolinci.

Počet narozených.

Narozených v tomto roce jest jako v letech minulých velmi málo. Narodila se dvojčata Jan Boublík a František Boublík, synové Václava Boublíka, domkáře č. 34.

Počet zemřelých.

I v letošním roce více osob zemřelo, než se narodilo dětí. 18.ledna zemřel Jan Boublík, č. 23. Srdeční mrtvice náhle ukončila jeho život, plný starostí. Dožil se skoro 71 let.
11.ledna zemřel Petr Prais, čeledín ve věku 85 let. Byl to poctivý služebník, který přes 50 let věrně sloužil ve statku čís. 17.
25.května zemřela JOHANA Potužáková č. 121, stará 71 roků zánětem svalu srdečního.
Dne 3.července zemřela Karla Prexlová, č. 6, stará 1 rok.
Dne 19.srpna zemřel domkář Bartoloměj Hrach, č. 43 ve věku 54 let. Padl na poli při pilné práci, raněn byv mrtvicí.
19.prosince zemřela Františka Boublíková, č. 7, ve vysokém věku 87 let. Byla to nejstarší občanka občanka, jež zemřela v tomto roce na celé naší farní osadě kolinecké.

Počet sňatků.

Sňatek konán byl pouze jeden. 12.října oddán byl Václav Mazanec, dělník č. 9 a Anna Martykánová, č. 9.

Počet branců.

Letošního roku byli odvodem povinni branci: Jan Novák a Karel Valeček z Jindřichovic, Bedřich Hasnedl ze Sluhova. Odvod konal se v Klatovech 19.března. Žádný z branců nebyl uznán schopným k vojenské službě.

Výcvik k zdatnosti mládeže.

Na žádost okresního školního výboru v Klatovech započato bylo ve zdejší obci na zkoušku s výcvikem mládeže k zdatnosti. Výcvik uvolil se provésti řídící učitel Frant. Bartoš. Na jeho žádost zakoupil s ochotou obecní úřad vzduchovku pro výcvik v míření a ve střelbě. Ostatní potřeby si cvičenci sami přinášeli a zhotovovali. Výcvik počal se 16.června a skončil se 15.září. Bohužel, zájem o cvičení stále ochaboval, zvláště když někteří občené chovali se k výcviku nepřátelsky, takže v první cvičební hodině bylo 19 cvičenců, v poslední cvičební hodině pouze 5 cvičenců. Místo pro cvičení propůjčil Jan Ježek, rolník č. 12.

Odstoupení presidenta republiky.

14.prosince rozšířila se po naší republice smutná zvěst, která se zármutkem naplnila každého upřímného občana republiky. Toho dne o 12. hodině polední vzdal se úřadu presidentského první president naší republiky T. G. Masaryk, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Oslavil letošního roku již 85 narozeniny a presidentem naší republiky byl zvolen čtyřikrát. V uznání zásluh o naši republiku usneslo se Národní shromáždění na zákoně, kterým se mu ponechává na doživotí presidentský plat a sídlo na zámku v Lánech. Jeho slova: “Dá-li Bůh, budu se na vás ještě chvíli dívat, jak to vedete“ nás utěšují, že neodchází a my přejeme mu ještě dlouhý a zasloužený odpočinek.

Volba nového presidenta.

Na presidentské křeslo, na místo posvěcené jednou z největších postav našich dějin, přichází Dr. Edvard Beneš, dosavadní ministr zahraničních věcí. Rozhodla tak vůle zástupců lidu a stalo se tak po přání prvního presidenta republiky T. G. Masaryka. Volba vykonána 18.prosince ve Vladislavském sále na hradě pražském. Volby se zúčastnilo 440 členů Národního shromáždění. Pro Dr. Edvarda Beneše hlasovalo 340 členů, pro Dr. Bohumila Němce 24 členové, 76 lístků bylo prázdných. Nového presidenta vítají všichni upřímní občané republiky a doufají, že za jeho vedení bude republika na še pokračovati v duchu, který jí do základů vložila naše ústava.

Podpis.

podpis







Rok 1936.

Zpět

Správa obce.

Za rok 1936 nestalo se ve veřejném životě obce žádných změn. Obecní zastupitelstvo zůstalo ve složení dřívějším. Ke svým schůzím sešlo se během roku 12 krát, obecní rada 6 krát. Mimo jednání o stavbě silnice projednávány byly běžné potřeby a záležitosti obce. Z důležitých usnesení o jednání zaznamenáváme rozhodnutí, aby zdejší obec pojata byla do obvodu újezdní měšťanské školy v Kolinci. Usnesení učiněno bylo dne 18.června 1936.

Život kulturní.

O zvýšení kulturní úrovně lidu starala se pouze obecní knihovna, která dosáhla na konci letošního roku počtu 116 svazků. Za celý rok vypůjčovalo si knihy 19 čtenářů, kteří učinili celkem 150 výpůjček. Nejvíce čteny byly lidové románky např. spisovatelky Vl. Javořické. Vážná literatura zůstávala nepovšimnuta. Jediným příjmem obecní knihovny byl příspěvek obce 50 h za každého občana.

Stav úrody.

V roce 1936 byla úroda celkem uspokojivá. Následkem častých dešťů žita polehla a prorostla plevelem, jehož bylo vlivem vlhkého počasí velmi mnoho. Žně začaly po 20. červenci a pokračovaly vlivem deštivého počasí jen velmi zvolna. Žita bylo méně a horší, zato pšenice a jaře byly velmi pěkné. Rovněž brambory, zelí a ostatní okopaniny byly velmi pěkné, obtížně se však sklízely pro špatné počasí. Ovoce bylo málo, švestek v našem kraji nebylo vůbec.

Ceny obilí, dobytka a jeho počet.

V letošním roce stanoveny byly tyto základní ceny hospodářských plodin: pšenice 146 Kč, žito 110 Kč, ječmen 115 Kč, oves 105 Kč.

Domácí zvířectvo prodávalo se: hovězí dobytek 1 kg živé váhy 4,50 Kč, vepřový dobytek 1 kg živé váhy za 7 Kč, pár selat byl za 250 Kč.

V roce 1936 bylo v naší obci celkem 320 kusů dobytka hovězího, 24 koně, 88 kusů vepřového dobytky, 13 ovcí, 5 koz.

Počasí.

Počasí v lednu bylo celkem mírné, bez sněhu. Počátkem února dostavilo se mrazivé počasí se sněhem. Nejstudeněji v roce letošním bylo 12. Února, kdy teploměr ukazoval -20 1°C pod nulou. Ke konci února se povětrnost zmírnila. Březen byl dosti příznivý. V dubnu bylo značně vlhko a chladno, rovněž dostatek dešťů byl i v květnu a počátkem června, kdy velmi vydatné deště způsobily v některých krajích republiky značné povodně a škody. Teprve v druhé polovině června se počasí ustálilo a bylo velmi teplo. Nejtepleji v roce bylo 21.června, kdy teploměr ukazoval 29°C nad nulou. Červenec přinesl opět počasí deštivé a nestálé. Ani srpen a září nepřinesl počasí lepší. Na konci září začala padati opět sněhová krupice a vyskytly se i mrazíky. Hospodářské plodiny následkem nepříznivého počasí špatně se sklízely, protože i v říjnu bylo nestále. První souvislá pokrývka sněhová napadla 21.října. Listopad přinesl pravé sychravé počasí . Sníh padal až zase 20.listopadu a roztál 30.listopadu. Prosincové počasí bylo mírné, noci sice chladné, mrazivé, zato dny slunečné a klidné. Teprve o vánocích napadlo trochu sněhu – malý poprašek. Celkově byl uplynulý rok dosti chladný a značně vlhký.

Přístavba.

Tomáš Mertl, domkář č. 36 přistavěl v letošním roce ke svému domku při severní straně chlév pro hovězí dobytek. Jiných staveb a přístaveb nebylo.

Dostavba silnice.

Dne 3.března 1936 započalo se opět s pracemi na okresní silnici, které rychlým tempem pokračovaly. V červnu přijel parní válec, aby uválcoval hotovou již část silnice. Páce potom pokračovala pomalu, ježto část dělníků byla z práce propuštěna. V letních měsících ukončeno bylo válcování vozovky, navážen štěrk a písek pro případnou opravu, zasazovány kameny – milníky u hlubokých příkopů, spojovány železným zábradlím u rybníků, horní část milníků natřena střídavě červeně a modře, dolní část u všech bíle. Tato úprava pěkně působila, žel, že barva stékala po bílé časti milníku. Celkem byly při silnici zasazeny 702 milníky (Jindřichovice – Kolinec 395, Jindřichovice na návsi – Malonice nádraží 407).

Hospodářství obecní.

V uplynulém roce přijala obec na hotovosti včetně zůstatku z roku 1935 celkem 15437,10 Kč. Za celý rok vydala 14044,25 Kč. Největší částku příjmů činil zůstatek z roku 1935 vobnose 5047,40 Kč. Největší vydání obce činilo zakoupení cementových rour na zřízení přejezdů se silnice na pozemky a na cesty v částce 3483 Kč. Z ostatních příjmů podstatně přispěl obci výnos obecních přirážek v obnose 4547,55 Kč, příjem z obecních pozemků 2438,50 Kč. Důležité vydání obci způsobilo opravování cest 941 Kč, na školu 1434,90 Kč, na obecní knihovnu 115 Kč, schodek chudinského fondu 1410,30 Kč.

Na úpravu sjezdů se silnice koupeno bylo 129 cementových rour. Jedna roura byla za 27 Kč. Obec dala roury majitelům pozemků zdarma. Každý si upravil vjezd se silnice na svůj náklad. Obec zaplatila úpravu sjezdů se silnice na veřejné cesty obnosem 290 Kč.

Pohyb obyvatelstva.

V roce 1936 odstěhoval se z obce Karel Novák, syn vdovy Anny Novákové do Košetic u Chudenic se svou matkou a sestrou, koupiv tamní velkostatek. Počátkem července odstěhovala se učitelka Jiřina Löblová s matkou, byvši zproštěna služby při zdejší škole.
Absolvent obchodní školy v Klatovech František Berka odešel po vykonané vojenské presenční službě z obce, zažádav si ke státní uniformované policii. Je přidělen policejnímu sboru v České Lípě.

Pokles populace.

Smutný úkaz, objevující se v některých místech našeho státu zakotvil i v naší obci a slavil úspěch na 100%.Ani jediné dítě se totiž v letošním roce ve zdejší obci nenarodilo. V osadě Sluhov narodilo se jediné dítě Karel Holeček, syn čeledína z Jindřichovic č. 24.

Počet zemřelých.

Nenarodilo-li se žádné dítě, zato více občané umírali. Dne 5.června 1936 zemřel František Ježek, číšnický učeň ve věku 16 roků, byv nemocen plicní a mozkovou tuberkulosou.
Dne 10.září 1936 zemřel domkář František Valeček č. 47 ve stáří 63 let; nemocen byl žaludeční rakovinou.
Dne 12.října 1936 zemřela Marie Ježková, vdova – výměnkářka č. 28, stará 71 rok, stařeckou sešlostí.
Dne 11.prosince 1936 zemřel Ferdinand Pojar, zřízenec státních drah v. v., který zemřel v den svých narozenin ve věku 73 let.

Sebevražda v obci.

Ve čtvrtek dne 23.července 1936 nalezen byl v ranních hodinách dětmi při sbírání hub v lese “Šáru“ oběšen Jan Kočka, hudebník z Jindřichovic č. 9. Den před tím vyhrával na tahací harmoniku ve Velharticích o výročním trhu se svými dvěma sestrami. Ve večerních hodinách vracel se v podnapilém stavu domů a u jmenovaného lesa se svými sestrami se nepohodl. Tyto odešly domů napřed a on potom spáchal sebevraždu – oběsil se. Důvod sebevraždy naní znám. Pohřeb jeho byl v sobotu 25.července v ranních hodinách na hřbitově v Kolinci. Bylo mu 25 let.

Počet branců.

V roce 1936 byl povinen odvodu z naší obce pouze jeden branec Jan Novák. Při odvodu dne 21.března nebyl uznán schopným a předvolán ke zjištění do divisní nemocnice do Plzně, kde byl uznán schopným k vojenské službě a odveden. Žádal však o odklad nastoupení presenční služby vojenské a ten mu byl na rok povolen.

První pilot v obci.

V rámci akce “1000 nových pilotů“ vycvičen byl v létání a řízení letadla u Západočeského aeroklubu v Klatovech Josef Chroust, syn statkáře Václava Chrousta č. 24. Po vykonání pilotní zkoušky přihlásil se dobrovolně k vojenské službě, byl odveden a na jeho žádost zařazen k letectvu. Slouží v Praze u leteckého pluku č. 1.

Studenti z obce.

V letošním roce dokončila studia gymnasiální Marie Boublíková, dcera Františka Boublíka, rolníka č. 18 na gymnasiu v Písku a vykonala s velmi dobrým prospěchem zkoušku maturitní (dospělosti). Poté navštěvovala kurs účetnictví v Praze a vstoupila do státní poštovní služby v Praze. Její bratr František Boublík dokončuje právnická studia na Karlově universitě v Praze.

Úraz.

Dne 28.listopadu 1936 utrpěl těžší úraz Emanuel Valeček, truhlář č. 47. Toho dne jel na kole po státní silnici od Sobětic do Klatov a u klatovského parku předjížděl povoz. Protijedoucím autem byl sražen na silnici a utrpěl otřes mozku a poranění hlavy v týle. Byl převezen do nemocnice v Klatovech, kde se léčil nějaký čas. Na štěstí nemělo zranění pro něho nepříznivých následků.

Civilní protiletecká ochrana v obci.

Podle nařízení úřadů ustanovena byla civilní protiletecká ochrana obyvatelstva v naší obci. Velitelem CPO byl zvolen Václav Chroust, statkář č. 24. Celkem bylo zřízeno 5 odborů (služeb): služba poplachová: Velitel Emanuel Berka č. 4, členové: Tomáš Malý č. 33, Václav Boublík č. 34; služba požární: Velitel: Jan Ježek č. 12, členové: Karel Šula č. 10, Jan Boublík č. 23, Václav Janeček č. 8, Martykán František č. 24; služba samaritská: Velitel František Boublík č. 18, členové: Matěj Bastl č. 35, Marie Vajcová č. 14, Magdalena Popelová č. 27, Kristina Pavlíková č. 25; služba desinfekční (asanační): Velitel: František Firch č. 17,členové: Ladislav Rubáš č. 22, Frant. Franěk č. 40, Václav Pavlík č. 25; služba bezpečnostní (pořádková): velitel: Tomáš Matík č. 32, Jan Matík č. 9, Václav Sejpka č. 19.
Pro potřebu služby desinfekční zakoupeny byly obcí 2 plynové masky od fy. „Chema“ v Olomouci za 302 Kč.

Cvičení v zatemnění obce.

Ve středu dne 16.prosince 1936 konáno bylo první cvičení v zatemnění obce s leteckým poplachem od 3/4 na 8 hod. večerní do 8 hod. Celá obec měla býti pohroužena ve tmu. Přesto, že členové poplachové služby upozorňovali liknavé občany na cvičení a vyzývali k zatemnění oken či ztlumení světla, vyskytly se případy, že několik občanů nařízení o zatemnění oken se nepodrobilo. Zapisovatel kroniky pozoroval průběh cvičení a zjistil světlo u Nováků č. 1 a u Janečků č. 8 po celou dobu cvičení.

Rok 1937.

Zpět

Činnost obecního zastupitelstva.

V roce 1937 nenastalo změn ve vedení obce ani v obecním zastupitelstvu. Prodloužené volební období neuplynulo a všichni dřívější členové zastupitelstva zůstali v letošním roce jeho členy. Za uplynulý rok vykonalo obecní zastupitelstvo celkem 9 schůzí, obecní rada též 9 schůzí. Z důležitých jednání a usnesení zastupitelstva sluší zaznamenati rozhodnutí ve schůzi 20.dubna, kdy na návrh starosty obce usneslo se obecní zastupitelstvo, aby byla provedena úprava návsi. Nejvíce času vyžádalo si projednání různých opatření, spojených s projížděním pana presidenta republiky dra Edvarda Beneše zdejší obcí.

Kulturní život občanů. Obecní knihovna.

Kulturní život obyvatelstva byl stále chudý. Jediným prostředkem vzdělávacím byla knihovna obecní, která měla na konci roku 1937 celkem 135 svazků. Z toho přibilo v roce 1937 celkem 19 svazků. Z těch bylo 8 knih zakoupeno za příspěvek obce, ostatních 11 knih daroval MUDr. František Franěk, státní obvodní lékař v Kolinci. Celkový příjem obecní knihovny za rok 1937 byl 136 Kč, celkové vydání 128 Kč. Knihy si vypůjčovalo v tomto roce 16 čtenářů. Celkem učinili tito čtenáři za rok 105 výpůjček. Průměrně přečetl jeden čtenář 6,5 knihy. Nejčtenější knihou byla „Na zámku Vojetínském“ od spisovatele Jana Korba. Za celý rok byla půjčena patnáctkrát.

Stav úrody.

Úroda v letošním roce byla velmi pěkná. Jen žita měli někteří hospodáři málo, ježto následkem vlhka na jaře vyhynulo a hospodáři musili je poorati. Ostatní obilniny byly pěkné, rovněž i okopaniny. Žně začaly v poslední třetině července a dobře pokračovaly. Otava po senoseči jen velmi pomalu rostla, byla však dobrá. Ovoce všeho druhu bylo dostatek, protože stromy kvetly pouze v květnu a v době květu nebylo většího chladna, zato hmyzu k opylení květů dostatek. Jen švestky byly letos menší a horší jakosti.

Ceny obilí a zvířectva.

Ceny hospodářských plodin v letošním roce byly státním obilním hospodářstvím stanoveny pro střední jakost obilí takto: žito 111 Kč, pšenice 145 Kč, ječmen 130 Kč, oves 105 Kč za 100kg.
Domácí zvířectvo se prodávalo: hovězí dobytek 1kg živé váhy za 3,50 Kč, vepřový dobytek 1kg živé váhy za 6 Kč. Roční hříbě bylo za 2000 Kč, podkobylče za 1000 Kč, starší koně od 3000 Kč – 5000 Kč.
V roce 1937 bylo v naší obci celkem 348 kusů dobytka hovězího, 20 koní, 150 vepřů, 8 ovec, 8 koz.

Počasí v roce.

Počátek ledna 1937 přinesl po předchozích mrazech oblevu, ale brzo opět přituhlo. Za západního větru napadlo dosti sněhu. Velmi studeno bylo 21.ledna, kdy teploměr ukazoval -13°C. Vítr se točil od východu a přinesl veliké sněhové vánice. V posledních dnech lednových a po celý únor bylo počasí dosti teplé a proměnlivé. V březnu střídalo se chladno s teplem a oblevou. I v dubnu bylo počasí dosti chladné, často kolem +- 0°C. První bouře byla 6.dubna. Květen přinesl v prví poloveně počasí pěkné a slunečné. Pršelo-li bylo při tom teplo. Teplé počasí udrželo se po celý květen i v první polovině června. Nejteplejším dnem v roce byl 10.červen, kdy teploměr ukazoval +32°C ve stínu. Ke konci června nastalo počasí chladné a často deštivé, takže seno se sklízelo s obtížemi. Červenec přinesl počasí střídavé, ke konci velmi pěkné, které se udrželo i v první polovině srpna. V druhé polovině nastalo počasí nestálé, které se udržovalo s malými přestávkami i v září. Časté deště zdržovaly práci, hlavně vybírání bramborů, ježto deštivé počasí trvalo až do polovice října. Potom se počasí trochu zlepšilo, ale poměrně brzy nastalo opět vlhko a mlhavo se značným chladem, jehož s příchodem listopadu přibývalo. První mráz byl 11.listopadu. Potom již mrzlo každodenně za severovýchodního větru. První souvislá pokrývka sněhu napadla 25.listopadu. Mrazivé počasí trvalo do konce listopadu. Počátek prosince byl mírný. 7.prosince byl první větší mráz -11°C. Potom se počasí opět zmírnilo a teprve 22.prosince byl mráz -13°C při jasné obloze. Vánoce 1937 byly velmi ošklivé, ježto stále pršelo. Teprve v posledních dnech prosincových přituhlo a napadlo hodně sněhu, který se navál ve značné závěje. Celkově bylo počasí během roku dosti vlhké a chladné.

Prodej domu č. 27.

V pátek dne 4.června 1937 konal se prodej domu Emila Popela, bývalého obchodníka v Jindřichovicích č. 27. Prodej konal se u okresního soudu v Klatovech. Dům byl prodán za 24750 Kč. Koupila jej Občanská záložna v Klatovech. Příčinou prodeje byla uvalené exekuční dražba. Jmenovaný bývalý obchodník odstěhoval se z obce 15.července 1937 na nádraží Malonice a bydlí v tamním hostinci.

Kolaudace silnice.

Dne 17.září 1937 konána byla kolaudace nové okresní silnice Kolinec – Jindřichovice – Malonice nádraží za přítomnosti techn. Rady okresního úřadu v Klatovech Stanislava Laada a techn. Rady zemského úřadu v Praze p. Urbana. Kolaudace měla dobrý výsledek a proti provedení stavby nebylo námitek.

Hospodářství obce.

V roce 1937 měla obec včetně zůstatku z roku 1936 celkem 13562 Kč příjmů a za uplynulý rok vydala 10153,30 Kč. Největší částku vynesl příjem z obecních přirážek v obnose 7148,85 Kč. Největší vydání způsobilo obci obecné jmění obnosem 3480,65 Kč. Značným zatížením obce bude v příštích letech uzavření zápůjčky na výkup pozemků pro stavbu okresní silnice . Uzavření zápůjčky schválil okresní výbor v Klatovech dne 5.listopadu 1937. Výpůjčka uzavřena byla u okresní záložny hospodářské v Klatovech. Celkem bylo vypůjčeno 37500 Kč. Do 31.prosince nebylo však vyzvednuto na účet zápůjčky ničeho, ježto všechny podrobnosti nebyly ještě dojednány.

Pohyb obyvatelstva.

V roce 1937 odstěhoval se ze zdejší obce bývalý obchodník Emil Popel s rodinou, jehož dům byl prodán v nucené dražbě. Jak již poznamenáno dříve, odstěhoval se na nádraží Malonice. Dne 24.května přistěhovala se do zdejší obce rodina Josefa Boublíka, cihlářského dělníka z Kařeza, okr. Rokycany, v počtu 6 osob (matka + 5 dětí) a ubytovala se v obecním chudobinci jako příslušnice obce, ježto otec rodiny byl vyšetřován a později uvězněn u krajského trestního soudu v Praze – Pankráci pro účast na krádeži.

Učitelstvo školy.

Na podzim 1973 odstěhovala se z obce absolventka ústavu pro učitelky domácích nauk Marie Klečková, rozená Rašková, rozloučená bývalá manželka profesora hospodářské školy v Klatovech. Jmenovaná byla ustanovena učitelkou domácích nauk na hospodářské škole ve Strakonicích.

Literní učitelka zdejší školy Marie Baťková přikázána byla od 1/9 1937 službou měšťanské škole v Kolinci. Na její místo ustanovena byla učitelka Božena Vaňková z Plánice, která však bydlí v Kolinci a k vyučování na zdejší škole každodenně dochází. Ručním pracím ženským místo učitelky Marie Malkovské, která ustanovena v Janovicích nad Úhlavou vyučuje učitelka Marie Tichá z Kolince.

Narození, úmrtí a sňatky.

Jako v roce 1936 tak i v roce letošním nenarodilo se ve zdejší obci ani jediné dítě. Stav tento zaviňuje jednak namnoze systém “jednoho dítěte“ , jednak nedostatek mladých manželských dvojic. Ani do nejbižší budoucnosti nejsou vyhlídky lepší.

V osadě Sluhov narodili se: 20.června Václav Hosnedl, 23.září Václav Šůs, 8.listopadu Josef Hasnedl.

I úmrtnost v letošním roce proti létům dřívějším je značně nižší. Pouze jedna osoba zemřela a to Anna Matíková, dělnice č. 32. Byvše nemocna plicní tuberkulosou, odešla v pokročilém stavu choroby na léčení do okresní nemocnice v Klatovech a tam po týdenním pobytu zemřela v sobotu dne 18.září 1937 v poměrně mladém věku 32 let a ponechána je na hřbitově v Klatovech. Zanechala po sobě 13letého nemanželského syna Františka a úplně slepou svou tetu.

Sňatek v letošním roce konal se v Jindřichovicích jeden. Dne 28.března oddán byl Josef Bastl, domkářský syn č.35 s Annou Adamovskou z Vrhavče u Klatov. Ve Sluhově oženil se Jan Kubík č. 4.

Pohřeb sebevraha

Dne 14.května konal se ve Sluhově pohřeb sebevraha Josefa Kubíka. Dal se z neznámé příčiny přejeti vlakem 9.května v Opařanech, okr. Milevsko. Bylo mu 16 let. Jeho vlakem rozdrcené tělo převezeno bylo do Sluhova a potom pochováno na hřbitově v Chlístově.

Odvod branců.

V úterý dne 6.dubna konal se odvod povinných branců zdejší obce v Klatovech. Za zdejší obec byl u odvodu Jan Boublík, syn chalupníka v Jindřichovicích č. 6 a Vojtěch Hasnedl ze Sluhova č. 7. Žádný nebyl uznán schopným k vojenské službě a tudíž neodvedeni. Čeledín Rudolf Šlehůfr, zaměstnaný u V. Chrousta, č. 24 byl uznán schopným a odveden, ale za obec Malonice. Jan Novák, odvedený v r. 1936 žádal o další odklad nastoupení vojenské služby v letošním roce a ten mu byl povolen do 30.září 1938.

Stromková slavnost.

Ve středu dne 14.dubna 1937 uspořádádána byla ne zdejší škole stromková slavnost. Toho dne po shromáždění se ve školní budově odešli žáci s učiteli za obec na novou okresní silnici. Po ozdobení připravených stromků papírovými stužkami zapěli žáci II. třídy oslavnou píseň. Potom k dětem promluvil řídící učitel František Bartoš o důležitosti, významu a užitku našich ovocných stromů. Po proslovu přednesli žáci celkem 14 oslavných básní a zapěli 2 písně. Potom bylo započato se sázením stromů od obce směrem k malonickému nádraží. Celkem zasadili 73 kusy různých druhů třešní a jabloní.

Nová místní školní rada.

V sobotu 21.srpna 1937 ustanovena byla při zdejší škole nová místní školní rada. Mimo zástupce školy a ostatních přiškolených obcí zvoleni byli jako zástupci zdejší obce Josef Janeček, kolář č. 38 a Jan Ježek, rolník č. 12. Předsedou nové místní školní rady je Josef Janeček, jejím místopředsedou Jan Ježek.

Návštěva pana presidenta republiky.

V sobotu 8.května 1937 slavily celé jihozápadní Čechy a s nimi i naše obec svátek, jaký se slavívá v historii krajů a obcí jen málokdy. Tohoto památného dne projížděl zdejší obcí na cestě z Klatov do Sušice pan president republiky Dr. Edvard Beneš. Jiždelší dobu před tímto dnem konány byly přípravy k důstojnému projevu lásky a oddanosti občanstva hlavě státu. Všecky domy a chalupy v obci dostaly nový vzhled. Jejich majitelé opravovali zdi, střechy, obec upravila náves nákladem 1689,50 Kč, okres dal znovu obíliti všechny milníky při nové silnici, vozovka silnice rovněž ještě zlepšena různými opatřeními. Všechny domy a chalupy ozdobeny byly svěží zelení, praporky a téměř z každého domu vlál prapor ve státních nebo národních barvách. Péčí obecního zastupitelstva postavena byla slavnostní brána za 186,50 Kč. Postavil ji Emanuel Berka, chalupník č. 4. Na slavnostní bránu zhotovil zdarma řídící učitel František Bartoš nápis 1m široký a 6m dlouhý s textem: „Občané jindřichovičtí srdečně vítají pana presidenta Dra Edvarda Beneše“.

V slavnostní den odebrali se učitelé zdejší školy s dětmi dopoledne na nádraží v Malonicích, aby tam pozdravili projíždějícího pana presidenta vlakem ze Sušice do Klatov. Všechno žactvo mělo praporky ve státních barvách, kterými na pozdrav panu presidentu mávalo s nadšením provoláváním slávy. Pan president vyhlížeje z okna vlaku s úsměvem na projevy lásky vlídně rukou kynul. Rovněž i jeho choť paní Hana Benešová.

Odpoledne shromáždilo se žactvo znova u slavnostní brány, aby opět pozdravilo pana presidenta při projíždění zdejší obcí. U slavnostní brány bylo již shromážděno obecní zastupitelstvo a část občanstva. Ostatní občanstvo shromáždilo se na návsi a ve středu obce. Již z dálky bylo možno vysledovati cestu pana presidenta autem podle blížení se letadel, která v té době nad cestou, kterou pan president projížděl, kroužila. Při přiblížení se auta s panem presidentem k slavnostní bráně všichni přítomní provolávali slávu a máváním praporky zdravili hlavu státu. Pan president zvolněnou jízdou pokračoval v cestě a z auta opět usměvavý na projevy oddanosti a lásky vlídně rukou kynul. Vzácný host se svým průvodem odjel. Památný ten den však zůstane ve věčné paměti obce, kraje a jeho občanstva.

Úmrtí presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.

To, čeho se každý upřímný občan republiky obával, ba přímo hrozil a s čím se jen těžko smiřoval, přišlo se vší krutostí. Chladného rána měsíce září dne 14. Roznesla se bleskem zpráva celou Československou vlastí, že na zámku v Lánech ve 3 hodiny 29 minut ráno dobojoval svůj poslední boj a jediný boj, v němž podlehl a odešel do neznáma náš veliký a nesmrtelný president Osvoboditel T. G. Masaryk. Dotlouklo nejšlechetnější srdce, jež tak milovalo svůj národ, že své dobro a dobro své rodiny obětovalo, jen aby národu ujařmenému vrátilo statek nejdražší – svobodu.

I do naší obce zapadl smutek jako černý mrak. Na školní budově a na obecním úřadě byly ihned vyvěšeny smuteční prapory. O ničem jiném se nehovořilo než o smrti největšího a nejzasloužilejšího občana naší republiky.

Tělesné ostatky drahého zesnulého byly balzamovány a potom vystaveny v hudební síni lánského zámku. Na katafalku v otevřené rakvi byl mrtvý president oblečen ve svůj známý jezdecký úbor. Od prsou byla celá rakev zabalena vlajkou presidentskou, pod níž vinula se až na zem vlajka státní. Po stranách stály čtyři stříbrné svícny s voskovicemi. Čestnou stráž stáli legionáři. K rakvi přišli se pokloniti nejdříve členové rodiny a pan president republiky s chotí. Potom rozloučil se zámecký personál a již začal proud návštěvníků, kteří se přišli poklonit mrtvému presidentu.

V pátek 17.září byly ostatky Osvoboditelovy převezeny před půlnocí na pražský hrad a vystaveny ve sloupové síni Plečníkově pod českým nebem dvou tisíc tří set zlatých hvězd, mezi nimiž na prostředním ze 360 políček svítí velký český lev, zlatý, symbol českého státu. Nepřehledné zástupy lidí po 4 noci a 3 dni putovali kolem katafalku, aby se drahému zesnulému poklonily a s ním se rozloučily.

Pohřeb konal se 21.září. V 10 hodin dopoledne vynesli generálové rakev na první hradní nádvoří. Potom rozloučil se se zesnulým presidentem jménem národa jeho přítel a žák nynější pan president dr. Edvard Beneš. O 3/4 na 11 dal se pohřební průvod na cestu Prahou. Rakev byla vezena na dělové lafetě. V průvodu kráčeli členové rodiny, pan president republiky, zástupci hlav cizích států, československá vláda, zákonodárné sbory a jiní významní smuteční hosté domácí a zahraniční. Průvod uzavíralo vojsko. Před druhou hodinou odpolední dospěl průvod k Wilsonovu nádraží, kde naposledy definovalo vojsko před mrtvým velitelem. Potom rakev s ostatky přenesli legionáři na připravený vlak, který ji odvezl zpět do Lán. Tam vlak dospěl v 17.23 hod. Občané lánští odnesli mrtvého presidenta Osvoboditele z nádraží na lánský hřbitov a tam byl veliký mrtvý za účasti členů rodiny, pana presidenta dr. Edvarda Beneše a nejbližších přátel pohřben po boku své ušlechtilé choti Charloty.

Lánský hřbitov přijal po velikém rozloučení národa do své demokratické rodiny presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Velká pouť životní je ukončena. Masaryk odešel jako symbol národní vůle a v tom bude věčný. Jeho jezdecká postava bude zosobňovat věčně heroickou stránku jeho života. Kniha byla mu životem a život knihou. Masaryk ji do písmene naplnil a nyní ji jen zavřel. Kniha jeho života leží však před námi dále a on bude v naší práci a v našich srdcích žít věčně!

podpis









L. P. 1938.

Zpět

Rok 1938, rok dvacetiletého trvání naší samostatnosti státní přinesl národu našemu a celému státu tolik událostí, dotýkajících se našeho života a které vzrušovaly mysl našeho národa, že jen málokterý stát a národ prožil tolik vzrušených chvil a událostí. Přesto,, že tyto události a změny vnitrostátní neměli vlivu na veřejný život v obci, utkvěly jistě všem obyvatelům obce nesmazatelně v paměti.

Činnost obecního zastupitelstva.

V obecním zastupitelstvu, obecní radě a v osobě starosty obce ani v roce 1938 nenastalo změn. Volební období i prodloužené o dva roky uplynulo, nové volby však nebyly vypisovány pro neklidné poměry zahraniční, které měly velký vliv na vytvoření poměrů vnitrostátních. Proto všichni členové zastupitelstva zůstali během roku stále jeho členy. Za uplynulý rok vykonalo obecní zastupitelstvo celkem 12 řádných schůzí, obecní rada sešla se k řádným schůzím 8 kráte. Nejvíce času a jednání vyžádalo si schválení trhové smlouvy mezi obcí Jindřichovice a majiteli pozemků pod okresní silnicí, uzavřené 25.května 1938.

Kulturní život. Obecní knihovna.

Dne 13.února 1938 ustavena byla v obci nová místní osvětová komise, která má obstarávati kulturní život v obci. Bohužel politický neklid úplně starost o kulturní potřeby občanů zatlačil do pozadí. Předsedou komise byl zvolen František Boublík, rolník č. 18, náměstkem Josef Janeček, kolář č. 38, jednatelem František Bartoš, řídící učitel, pokladníkem Václav Chroust ml. č. 24.

Obecní knihovna měla na konci roku 1938 celkem 142 knihy. Z toho přibylo během roku 7 knih. Celkový příjem obecní knihovny v r. 1938 i s příspěvkem obce byl 172,90 Kč, celkové vydání knihovny (za nové knihy, vazbu atd.) byl 142,50 Kč. Knihy si vypůjčovalo 18 čtenářů. Celkem učinili 212 výpůjček. Průměrně přečetl čtenář 12 knih. Nejčtenější knihou byla: Lothar Suchý: „Mučednice lásky“, půjčena 7 krát, Marie Kyzlinková: „Upír“, půjčena 6 krát, Jan Korb: „Na zámku vojetínském“, půjčena 6 krát za uplynulý rok.

Ohlas důležitých dějinných událostí.

21.květen letošního roku rozbouřil jinak dosti klidnou hladinu života obyvatelů nejen v naší obci, ale i v celém státě. Toho dne v časných hodinách ranních povolána byla část příslušníků naší armády v záloze ke svým vojenským tělesům. Stalo se tak následkem nejasné situace mezinárodní. Z naší obce jako jediný povolán byl pisatel kroniky řídící učitel František Bartoš. Za jeho nepřítomnosti obstarávala vyučování učitelka Božena Vaňková, později učitel Emil Holý. Řídící učitel vrátil se sice 17.června opět ke své práci školní, neklid v myslích obyvatelů však zůstal, protože byli povolováni střídavě též ostatní příslušníci vojska. Slovo „válka“ se velmi často ozývalo v mluvě občanů. Neklid trval až do noci z 12. Na 13.září, kdy bouřlivě bylo obyvatelstvo vzrušeno náhlým povoláním značné části vojska do zbraně. V několika pohraničních okresech bylo pro nepokoje německého obyvatelstva vyhlášeno stanné právo. 16.září došlo pak k rozpuštění Sudetoněmecké strany Henleinovy. 22.září odstoupila vláda Hodžova a vedení vlády svěřeno zborovskému hrdinovi armádnímu generálu Janu Syrovému.

Mobilisace.

23.září o 10. hodině večerní vyhlášena byla všeobecná mobilisace československé armády do 40. roku. To způsobilo poplach v obci, ježto se zpráva ta rozšířila ještě večer po celé obci. Mnozí obyvatelé přicházeli ke škole i v noci s dotazem po dalších zprávách rozhlasových. K vojsku narukovali a nebo byli již dříve povoláni: říd. uč. František Bartoš, Josef Dražka, Josef Bastl, Miroslav Mertl, Karel Holeček, Václav Chroust, Václav Hrach, Josef Hrouda, Karel Šeller,, ze Sluhova Václav Hasnedl mimo Josefa Chrousta, který vykonával presenční službu. K zabezpečení hranic a k urychlení opevňovacích prací musili někteří občané zdejší obce docházeti povinně do vrchu Borku u Velhartic na tyto práce.

Postoupení sudetských území Německu.

Zatím státníci anglický, francouzský, italský a německý na poradě v Mnichově rozhodli dne 29.září, aby byly Německu postoupeny pohraniční oblasti republiky, obydlené převážně německým obyvatelstvem a aby tato území byla obsazena brannými silami říšskoněmeckými. Československá vláda přijala toto rozhodnutí. Nastalo vyklizování postoupených krajů. Ve spádu těchto událostí byla 4.října přetvořena vláda generála Syrového v důsledku autonomie, dané krajině Slovenské.

Demise presidenta republiky.

Ve středu dne 5.října t.j. v den, kdy se začalo obsazování postoupených krajů německým vojskem vzdal se o 7. hodině večerní svého úřadu druhý president republiky dr. Edvard Beneš. S obyvatelstvem republiky rozloučil se rozhlasovým projevem, ve kterém vybízel národ ke klidu, svornosti a statečnosti.

Postoupení krajů Slovenska. Definitivní hranice.

Zatím, co bylo obsazováno postoupené území Čech a Moravy německým vojskem, jednalo se s Maďarskem o postoupení jihoslovenských krajů Maďarsku. Česko-Slovensko i Maďarsko obrátily se na Itálii a Německo o rozhodnutí (arbitráž) hranic mezi oběma spojenými státy. Rozhodnutí se stalo 2.listopadu ve Vídni a od 5. do 10.listopadu byly postoupené kraje obsazeny. Mezitím byla postoupena i část Těšínského Slezska Polsku. Definitivní ustanovení hranic mezi Německem provedeno bylo 21.listopadu a kraje dodatečně postoupené byly obsazeny 24.listopadu. Postoupena byla i část Chodska s Klenčím, Trhanovem, Pecí a jinými chodskými vesnicemi.

Nový president republiky.

Ve středu 30.listopadu 1938 zvolen byl nový president druhé republiky. Stal se jím dr. Emil Hácha, president Nejvyššího soudu. Byl zvolen již při první volbě a obdržel 272 hlasy, 29 hlasovacích lístků bylo prázdných. V důsledku zvolení nové hlavy státu odstoupila vláda generála Syrového a byla 1.prosince jmenována vláda nová pro obě části republiky, jejímž ústředním předsedou se stal poslanec Rudolf Beran. Ostatní členové vlády byli odborníci – nepolitici. Nové vládě nastal ohromný úkol zajistiti pokojný vývoj poměrů v ochuzeném, zmnšeném státě, jakož i starost o hospodářské zajištění širokých vrstev obyvatelstva. Zvláště tíživé úkoly dolehly na vládu s umístěním velikého počtu uprchlíků z postoupených území a jejich zařazení do pracovního procesu a tím vzbuditi u nich naději v nový snesitelný život.

Zjednodušení poměrů politických.

Vláda však starala se i o politické sjednocení národa. Místo velikého počtu politických stran vznikly pouze dva politické útvary: „strana Národní Jednoty“ a „Národní strana práce“. Obyvatelstvo zdejší obce zůstávalo však stále mimo jakékoliv politické dění a do konce roku přihlásili se pouze dvě osoby do strany Národní Jednoty. Občané věnovali se více své práci a i státní svátek 28.říjen oslavován byl jako všední den prací.

Stav úrody.

Letošního roku byla úroda a její výnos velmi pěkný. Polní práce na jaře začaly velmi brzy. Již ve dnech po 15.březnu hospodáři orali pole, vláčeli a seli jarní obilí. Zato v měsíci dubnu polní práce konány byly s velkými obtížemi , zvláště sadba bramborů. Přesto však vše později pěkně vzrostlo a slibovalo hojnou úrodu. Senoseč počala teprve po 20.červnu, avšak vlivem pěkného počasí pěkně pokračovala. Žně začaly ve dnech 26.-28.července. Úroda obilná v našem kraji ve srovnání s kraji jinými byla velmi pěkná. Zatím co jinde bylo všechno obilí polehlé, v našem kraji jen žito trochu polehlo, avšak dosti pozdě, takže na vývin zrna to vlivu nemělo. Posekané obilí zůstávalo však venku, částečně pro nedostatek místa k uložení, částečně k zmenšení práce. Někteří hospodáři přímo na polích většinu obilí mlátili. To však způsobilo, že následkem nepříznivého počasí ke konci srpna obilí zůstalo na polích, značně rostlo ve snopech i na hrstech. Teprve po polovině září se žně dokončily spolu s otavami. Nepřítomnost hospodářů a koní za mobilisace způsobila, že podzimní setí, orání a jiné práce byly konány jen velmi pomalu a opožděně. Úroda okopanin byla rovněž velmi slušná. Ovocné stromy celkem dobře odkvetly, úroda ovoce byla jen střední. Radost z práce a jejího výsledku kalila však po celou dobu neklidná a nejistá situace mezinárodní.

Ceny obilí a zvířectva.

Roku 1938 prodávalo se obilí podle stanovených cen takto: žito za 132 K, pšenice za 154 K, ječmen za 126 K, oves za 109 K za 100kg střední jakosti obilí.

Hospodářské zvířectvo, jehož stav se proti předcházejícímu roku téměř nezměnil prodávalo se hovězí dobytek 1kg živé váhy za 3,50 K, vepřový dobytek 1kg živé váhy za 6 K, roční podkobylče za 1200 K, hříbě ve stáří dvou let až 2600 K, dospělý kůň až za 5000 K.

Počasí.

Počátek letošního roku vyplněn byl mrazivým počasím za stálého sněžení. 4.ledna klesla teplota večer na -19°C. Po první třetině ledna nastala obleva, sníh roztál, zůstal jenom v úvozech. Časem dostavili se i dešťové přeháňky, bylo poměrně velmi teplo až do polovice února. Potom opět přituhlo a dosti sněžilo za východního větru. Ke konci února bylo klidno, jasno, v noci mrazivo. Teplý, suchý a sluneční byl i měsíc březen v první polovině. Stromy a keře dostaly velmi brzy pupeny, květiny bujně rostly a též i žluté narcisy rozkvetly (u Šimků). Ke konci března však nastalo počasí studené, mrazy, sněhové přeháňky až do poloviny dubna. Polní práce byly přerušeny a příroda se na svém růstu zastavila. Pozdější noční mrazíky ničily pupeny stromů, květy angreštu i květin. Ani květen nepřinesl počasí lepší. Teprve v posledních jeho dnech bylo slunečno a dosti teplo. Zato červen přinesl počasí pěkné, teplé, slunečné s občasným vhodným deštěm. Střídavé počasí v měsíci červenci s deštivými a při tom chladnými dny trvalo skoro celý měsíc. Teprve v posledních dnech července bylo nejtepleji v roce. Teploměr ukazoval ve stínu 28-30°C. Počátek srpna byl příznivý. V polovici měsíce začalo pršet a deště trvaly do poloviny září a znemožňovaly dokončení žní. Teprve potom se trochu počasí ustálilo a pěkné počasí trvalo i celý měsíc říjen. Počátek listopadu byl vlhký a chladný, v polovině trochu teplejší. První sníh padal opět v noci z 22. na 23.listopadu, ale neudržel se. Také první dny měsíce prosince byly mlhavé a chladné. Druhý sníh padal 4.prosince. To již začaly i první mrazíky. Polovina prosince byla provázena již tuhou zimou. Vítr se točil k východu. 17.prosince klesla teplota již na -11°C, 18.prosince dokonce na -16°C. Za mrazivého počasí dostavil se i sníh, jehož napadlo dosti. Krásné byly vánoce pokud šlo o počasí. Takové už nebyly dávno. Sněhu bylo hodně za stálého a značného mrazu. Nejstudeněji v roce bylo 27.prosince, kdy klesla teplota na -21°C pod nulu. Za mírnějšího mrazu v posledních dnech prosincových sněžilo až do konce měsíce. V celku však možno říci, že právě v uplynulém roce dny s počasím příznivým co do počtu se vyrovnaly dnům s počasím nepříznivým, vlhkosti a dešťů byl nadbytek.

Stavební ruch v obci a na katastru obce.

Po 20.březnu začal s bouráním svého obytného stavení a jeho přestavbou Josef Dražka, zaměstnanec státních drah. Přestavbu prováděl Jakub Jílek, mistr zednický z Velhartic. Přestavbe byla provedena nákladem asi 24000 K. Přestavba přispěla ke zlepšení vzhledu okolí návsi a řadí se důstojně k představěným již stavením.

Na katastru zdejší obce prováděna byla velikým nákladem rekonstrukce železniční trati mezi nádražím malonickým a kolineckým od strážního domku č. 21 až k čís. 19, celkem v délce 4,700km. Vyměňovány byly kolejnice, pražce i štěrk a opravováno ostatní železbiční zařízení v tomto úseku. Na práci našlo zaměstnání asi 80 dělníků místních i z okolí. Celkový náklad na opravu trati činil přes 1000000K. Trať byla hotovena z 15 m dlouhých kolejnic, jichž bylo třeba 650 kusů, k nim asi 6825 pražců (po 21 pražci na 1 díl kolejnic). Na půl metru vysokou a 3,25m širokou vrstvou štěrku bylo třeba pro celou délku upravované trati celkem 7637,5m2 štěrku. Současně s úpravou trati byla provedena i přístavba strážního domku č. 20. Přistavěna byla místnost pro zřízence, majícího službu u tohoto domku. Přístavba čítala asi 6 – 7 tisíc K. Do této místnosti převedeno bylo telefonické vedení.

Na podzim letošního roku upraven byl špýchar Jana Nováka Hospodářským družstvem z Kolince, které jej najalo k uskladnění obilí. Ve špýcharu zhotovena byla tři dřevěná poschodí a umístěno v něm 24 vagony obilí po 100q, celkem 2400q obilí.

Pronájem hostince.

Rudolf Janeček, truhlář a hostinský pronajal svůj hostinec Františku Korcovi, koláři, který bydlil dříve v Bolešinech. Jmenovaný přistěhoval se do zdejší obce 15.července 1938. Hostinskou živnost provozoval do 31.prosince 1938, kdy opět se ujala živnosti manželka Rudolfa Janečka, ježto tento jest jako truhlář zaměstnán ve Škodových závodech v Plzni a domů přijíždí jen na neděli.

Koupě domu.

Dům čís. 27, vystavěný bývalým obchodníkem Emilem Popelem dostal v r. 1938 nového majitele. Dům koupil Tomáš Vávra, železniční zřízenec, bydlící na malonickém nádraží. Domek koupil za obnos 14000 K počátkem měsíce listopadu. Do zdejší obce se přistěhoval 17.listopadu 1938. Budova potřebovala některé opravy, okna byla částečně vytlučena, též plot kolem přilehlého pozemku byl úplně shnilý.

Hospodářství obce.

V roce 1938 měla naše obec i se zůstatkem z roku 1937 celkem 56836,40 K všech řádných i mimořádných příjmů a za celý rok vydala 54510 K. Největším vydáním obecním byl výkup a zaplacení pozemků pod okresní silnici, probíhající obcí. Tato vydání, která jsou už všechna zaplacena, uhrazena byla zápůjčkou, učiněnou u Okresní hospodářské záložny v Klatovech, kteréžto mimo úrok z vypůjčené částky splácí se 200 K půlletně na úmor zápůjčky.

Kulhavka a slintavka v obci.

Koncem měsíce listopadu a počátkem prosince vyskytla se i v naší obci dobytčí nemoc slintavka a kulhavka. Dobytek onemocněl Ladislavu Rubáši, kováři, Václavu Boublíkovi, domkáři, Karle Sejpkové, domkářce a Josefu Dražkovi, zřízenci drah, celkem ve 4 hospodářstvích. Průběh nemoci byl bez komplikací a nezpůsobil vážných škod hospodářům. Pouze kováři Ladislavu Rubášovi uhynula kráva, maje ji nemocnu nějakou vnitřní chorobou, ježto nevydržela horečky, provázející průběh slintavky.

Pohyb obyvatelstva, učitelstvo na škole.

Dne 15.července přistěhoval se z Bolešin do Jindřichovic František Korec, kolář, který najal hostinec Rudolfa Janečka. 17.listopadu přistěhoval se Tomáš Vávra, železniční zřízenec, koupiv domek č. 27. 20.listopadu vrátila se definitivně do Jindřichovic matka Jana Sejpky, domkáře č. 30. Z obce se odstěhovala rodina Josefa Boublíka, cihlářského dělníka. Odstěhovala se do Křimic, okes Plzeň.

Přesto, že zdejší škola má jen dvě třídy, vystřídalo se v ní za rok 1938 několik učitelů: Literní učitelka zdejší školy Božena Vaňková byla přikázána od 1.září 1939 na obecnou školu v Mlázovech. Od 1.června byl přidělen zdejší škole učitel Emil Holý z Klatov k zastupování řídícího učitele, který byl povolán k mimořádnému vojenskému cvičení. Od 1.července byl přidělen škole učitel František Mára, který byl od 1.září přeložen do Plánice. Konečně byla od 1.září ustanovena při zdejší škole učitelka Marie Langhammerová ze Sušice.

Narození, úmrtí, svatby.

Letošní rok učinil opět průlom do populace ve zdejší obci. 20.listopadu narodil se jako jediný letos Karel Valeček, syn Karla Valečka č. 47.

Zato žeň smrti byla letos u nás již častější. Dne 14.února zemřela Terezie Kočková, almužnice, bydlící v pastoušce; zemřela stařeckou sešlostí. Dne 18.února zemřela sešlostí věkem Marie Bastlová, stará 83 léta. Trpěla v posledních letech svého života záduchou. 2.listopadu zemřel ve věku 82 let bývalý rolník Matěj Boublík č. 3 rovněž sešlostí věkem. Jmenovaný se v posledních letech svého života s lidmi nestýkal.

I sňatků bylo více proti letům dřívějším. 26.února konala se svatba Karla Valečka, domkáře č. 47 s Marií Dolejšovou z Kolince. Dne 14.května oddáni byli Jan Novák, statkář č. 1 s Lidmilou Kozelkovou z Brna-Žabovřesk. Dne 28.srpna konala se svatba Josefa Hroudy, rolníka č. 5 s Veronikou Žižkovou z Vlčkovic. Jako poslední v tomto roce konala se 10.prosince svatba Miroslava Mertla, zedníka č. 36 a Josefy Novákové z Bernartic.

Zasazení Masarykovy lípy.

V neděli 10.dubna 1938 konal Dorost Československého Červeného kříže s učitelským sborem zdejší školy slavnostní zasazení „Masarykovy lípy“ k uctění památky a nesmrtelného díla prvního presidenta naší republiky, presidenta – Osvoboditele dr. Tomáše G. Masaryka. Lípu zakoupilo obecní zastupitelstvo obce Jindřichovic, které se v plném počtu oficiálně slavnostního zasazení lípy zúčastnilo. V ten den sešlo se žactvo školy ve 2 hodiny odpoledne ve školní budově, odkud po ozdobení lípy odešlo se svými učiteli a dostavším se občanstvem průvodem na obecní náves. V čele průvodu byla nesena ozdobená lípa. Po zaujetí vhodného místa na upraveném prostranství, kde měla býti lípa zasazena, byla slavnost zahájena básní Jana Nerudy: „Jen dál.“ Potom ke shromážděným občanům a k dětem promluvil řídící učitel František Bartoš o životě a díle, práci, myšlenkách, příkladu, vzoru a odkazu presidenta – Osvoboditele. V závěru své řeči odporučil Masarykovu lípu, živý to pomník Osvoboditelův všem, dospělým i dětem v ochranu. Po přednášce přednesli žáci básně: V. Sokolová: „Lípa u vesničky“, E. Krásnohorská: „Dvě lípy“, B. Kaminský: „Pod starou lipou“, V. Novotný: „Lípa“, J. Náměstek: „Lípa“, Čermáková – Müllerová: „ Píseň Lípy“, L. Stehlík: „“Lípa“, J. V. Sládek: „Slovanská lípa“. Potom byla lípa dětmi za dozoru učitelů zasazena. Důstojná tato oslava, která byla velmi vřele přijata občanstvem, zakončena byla státní hymnou. Přesto, že počasí bylo velmi nepříznivé a za přednášky řídícího učitele přehnala se prudká sněhová vichřice, nebylo jediného účastníka, který by nevyčkal konce slavnosti.

Na doporučení řídícího učitele byla později lípa péčí obecního zastupitelstva opatřena vkusným plotem, aby byla chráněna před poškozením. Plot kolem lípy zhotovil sám starosta obce Ludvík Pavlík. Do půdy kolem lípy zasazeny byly vhodné květiny. Starost a práci s udržováním čistoty a pořádku kolem lípy převzal Dorost Československého Červeného kříže při zdejší škole.

Odvod branců.

Dne 5.dubna 1938 konal se odvod povinných branců před odvodní komisí v Klatovech. Ze zdejší obce byl u odvodu pouze Jan Boublík č. 6 za II. třídu odvodní. Byl uznán schopným k vojenské službě a odveden. Nástup presenční služby byl mu však následkem politických událostí odsunut z 1.října 1938 až na počátek roku 1939, jakož i nástup vojenské služby již dříve odvedeného Jana Nováka č. 1.

Cvičení CPO v obci.

Ve středu 18.května konalo se ve zdejším okrese cvičení civilní protiletecké obrany s leteckým náletem. Před 2. hodinou odpolední směřovalo letadlo od Javoří útokem na naši obec. Žactvo zdejší školy rychle proto opustilo budovu školní a uchýlilo se do prozatímního úkrytu na pahorcích u školy. Po náletu se vrátilo do školy ke své práci. Obecní civilní protiletecká ochrana vykonala cvičení později, kolem 4. hodiny odpolední. Za výstřelů z pušky, značících dopady pum vyzkoušena byla pohotovost a výcvik služby samaritské, požární, jakož i ostatních složek CPO. V pátek dne 20.května konalo se ve večerních hodinách cvičení v zatemnění. Tentokráte mělo cvičení plný úspěch a všechno občanstvo obce se nařízením o zatemnění oken příbytků podrobilo.

podpis









Válečné období.

Zpět

Napjatá politická situace v r. 1938 způsobila, že tehdejší kronikář řídící učitel František Bartoš přestal zapisovati do této obecní pamětní knihy. Na počátku okupace byla pamětní kniha jako všechny pamětní knihy obcí odevzdána do úschovy do archivu země České do Prahy, kde prožila celou dobu okupace a teprve po osvobození naší vlasti se vrátila do místa svého rodiště. Mezi tím v roce 1943 odešel dosavadní kronikář řídící učitel František Bartoš na samostatnou chlapeckou školu do Klatov. Střídání učitelských sil, budovatelské úkoly a velká mimoškolní činnost učitelstva zabránila v zachycování událostí do této pamětní knihy.

Teprve v roce 1951 byla jsem ustanovena místní kronikářkou a podjala jsem se úkolu podle Prozatímních pokynů pro vedení obecních kronik, vydaných ministerstvem informací a osvěty, zpracovati události počínaje naším osvobozením od r. 1945.

Poněvadž jsem v této době nebyla ve zdejší obci, bude tato část zpracována historicky na základě ústního podání zdejších osadníků, zápisů zdejšího místního národního výboru a jiných zachovaných písemných pramenů.

Já, Lidmila Plačková, narozená dne 1.prosince 1930 v Klatovech jako dcera důstojníka jsem prožila své mládí v Domažlicích a v Olomouci. V Olomouci jsem začala v roce 1936 chodit do obecné školy při učitelském ústavu komenire ( komentare). Do 2. a 3. třídy jsem chodila ve Vyškově na Hané, kam byl můj otec přeložený. Po zabrání naší vlasti a po rozpuštění naší armády, stěhovala jsem se s rodiči do svého rodiště – do Klatov. Tam jsem dokončila obecnou školu v roce 1944. V roce 1944 jsem byla po zkoušce přijatá na ženský ústav učitelský v Plzni. Čtyřleté studium jsem zakončila roku 1948 zkouškou dospělosti pro národní školy, kterou jsem vykonala s vyznamenáním. 1.září 1948 jsem nastoupila jako učitelská čekatelka na střední škole ve Velharticích, kde jsem učila celý školní rok 1948/49. 1.září 1949 jsem byla přeložena na jednotřídní národní školu v Jindřichovicích a pověřena správou školy. Ve zdejší obci začala jsem tedy pracovat až v roce 1949. Po své školní práci věnuji se jednak studiu pro učitele v činné službě na vysoké škole pedagogické v Plzni, jednak práci v obecní knihovně a na místním národním výboru. Poslední úkol, který jsem dostala, je doplnění této pamětní knihy.

podpis






Rok 1945.

Zpět

Průběh květnové revoluce.

Dlouho očekávané osvobození z rukou nacistů bylo přivítáno jarem 1945. Dne 5.května byly večer vyvěšeny na budovách v obci státní vlajky. 6.května ráno bylo do školy přivedeno 75 Němců – vojáků, kteří hlídali ve Velharticích ruské zajatce. Poněvadž se obyvatelstvo domnívalo, že do vesnice táhne německá branná moc, radili, aby vyvěšené prapory byly sejmuty. Vojáci byli ubytovaní v I. Třídě obecné školy do večera a pak odvedeni do Mochtína. 7.května 1945 přišlo do Jindřichovic 30 Němek, které zde zůstaly 5 dní. Pak byly odvedené ke Krajskému soudu do Klatov. Jejich zásoby zůstaly ve škole a byly rozděleny občanům. Část odvezli partyzáni.

MNV.

Dne 10.května byl zvolen aklamací v přítomnosti všeho obyvatelstva první Místní národní výbor. Byli zvoleni:
Předseda: Korec František čp. 32
Místopředseda: Štěpánek Josef, řídící učitel
Členové: Boublík František čp. 18
Berka Eman čp. 4
Boublík Václav čp.
Boublík Jan čp. 7
Franěk František čp.
Mertl Miroslav čp.
Vajce Josef čp. 14
Hrouda Josef čp. 5
Janeček Václav čp. 8

Dne 15.června byly provedeny nové volby do MNV. Místní národní výbor byl ustanoven na základě přihlášených čtyř politických stran z Jindřichovic i ze Sluhova, které byly zastoupeny ve stejném poměru po třech. Složení:
Předseda: Janeček Václav čp. 8, Čsl
Místopředseda Boublík Jan čp. 7, Soc. demokratická
člen rady Boublík František čp. 18, Nár. socialistická
člen rady Korec František čp. 32, KSČ
výbor Berka Emanuel čp. 4, Čsl
Vajce Josef čp. 14, Čsl
Hrouda Josef čp. 5, Soc. demokratická
Vejmelka Josef čp. 26, Soc. demokratická Vávra Tomáš čp. 27, KSČ
Boublík Václav, čp. 34, KSČ
Hasnedl Václav čp. 7, Nár. socialistická
Hasnedl Emanuel čp. 3, Nár. socialistická.

Úprava a vzhled obce.

V tomto roce si postavil Emil Popel, obchodník z Jindřichovi dřevěný srub u velké lípy „u Dobré vody“ s popisným číslem 29, které bylo přeneseno na tuto chatu ze zrušeného domu v obci. Pozemek pod chatu a zahradu koupil od Rudolfa Janečka čp. 39. Velkou zahradu osázel stromovím.

podpis






Veřejný život. Odvody.

20.srpna 1945 byly odvody branců narozených roku 1919 až 1923. Ze zdejší obce byli u odvodu Franěk František, Krýsl Jan, Matějka Jaroslav, Vajce Josef, Janeček Karel, Janeček Tomáš, Janeček Václav, Ježek Jan, Ježek František, Hasnedl František, Hasnedl Jan, Kubík František, Korec Josef, Sejpka Jan, Sejpka Václav, Ježek Václav, Velmelka Václav, Pavlík František, Procházka Václav. Z 19 branců bylo 17 odvedeno.

* hoši* dívkyCelkem† muži† ženyCelkem
123112

V tomto roce odešla vysoká, rázovitá, nahrbená postava obecního zvoníka Petra Stočka, neúnavného navštěvovatele všech okolních poutí, vesnického šprýmaře. Do posledních dnů svého stáří byl tělesně i duševně čilý.

Nejstarší zemřelá byla Barbora Boublíková – 83 roky.

Odchod do pohraničí.

V tomto roce se odstěhovali do pohraničí: Kočka Jaroslav s dvěma sestrami a matkou do Nýrska, Václav Hrach s rodinou do Nýrska, František Mertl do Svržna, František Korec a Miroslav Mertl do Petrovic okres Klatovy.

Politické poměry.

Místní organizace čtyř politických stran se snažily o získání příslušníků a tím získání převahy v MNV.

Škola.

Na počátku školního roku 1944/45 navštěvovalo zdejší školu 40 žáků (20 dívek, 20 chlapců). Školní rok končil se 33 žáky. Školní rok 1945-1946 začal s 36 žáky (23 chlapců, 13 dívek). V tomto roce vyučovala a vedla správu školy Terezie Stadlerová – Krausová a od 1.9.1945 Marie Karlíková – Netolická. Ručním pracím vyučovala Marie Kůsová, náboženství Jindřich Senft.

Od 15.dubna 1944 do 26.května 1945 se ve škole nevyučovalo, protože v ní byli ubytováni uprchlíci. Škola byla uprchlíky tak zničená, že muselo být v dalších letech vynaloženo úsilí, aby byla přivedena do tak pěkného stavu jako byla před započetím války.

Kronikář.

30.listopadu 1945 byl zvolen obecním kronikářem Korec František čp. 32, který však zápisy nečinil a v roce 1946 se odstěhoval do pohraničí. Na schůzi dne 12.prosince 1945 byl jmenován Karel Valeček čp. 47 obecním knihovníkem a funkci zastával do prosince 1950, kdy byla knihovna z jeho bytu přestěhována do zdejší školy.

Bytové poměry.

Budovy po odstěhovalých do pohraničí zůstaly prázdné.

Činnost spolků.

V roce 1945 byl ustanoven Jednotný svaz českých zemědělců. Prvním předsedou JSČZ byl Václav Chroust čp. 24. JSČZ vydával různé poukazy na obuv a oděv.

Rok 1946.

Zpět

MNV.

V doplnění místního národního výboru za stejnoměrné zastoupení politických stran byli zvoleni náhradníky Jan Ježek čp. 12, Josef Matějka čp. 27 a Josef Vajce čp. 14 za Československou stranu lidovou.

Za výkon funkce předsedy MNV byl stanoven roční plat 3000 Kč, zásobovacímu referentovi 2000 Kč ročně.

Rozpočet.

Rozpočet na rok 1946 zněl:

Potřeba 113674 Kč
Úhrada49257 Kčs
Schodek64427 Kčs

Schodek bude hrazen 300% přirážkou ke všem daním, která však se 125% daní činžovní činila 8904 Kč. Poněvadž tato částka nestačí na úhradu schodku, byl požádán Zemský národní výbor v Praze o úhradu zbytku.

V poměru odevzdaných hlasů při volbě do Národního shromáždění byly provedeny volby do MNV. Předsedou MNV byl zvolen Janeček Václav.
místopředseda: Sejpka Jan st.
členové: Boublík František
Hasnedl Eman
Hasnedl Jan
Krýsl Jan
Dražka Josef
Řehoř Josef
Novák Jan
Ježek Jan
Velmelka Josef.

Odvody.

V roce 1946 byli u odvodu: Šeler Karel, Malý Stanislav a Boublík Miloslav. Všichni byli odvedeni.

Pošta.

Na žádost MNV byla obec Jindřichovice přidělena doručovacím obvodem k poštovnímu úřadu v Malonicích.

Narození a úmrtí.

* hoši* dívkyCelkem
235

V tomto roce nezemřel nikdo ze zdejších obyvatel. Emanuel Berka se odstěhoval do Pňovan.

Volby.

V roce 1946 se konaly volby do Národního shromáždění. Ve zdejší obci bylo 176 voličů.
Výsledky voleb:
pro KSČ 52 hlasů
Social. dem. 14 hlasů
Nár. soc. 49 hlasů
Čsl 45 hlasů
bílých lístků 10

Volby se nezúčastnilo 6 voličů.

Škola.

Od 1.září 1946 vedl správu školy a vyučoval na zdejší škole Jan Němec, učitelský čekatel, syn lesního z Kolince. Školní rok 1945/1946 končil s 31 žáky, školní rok 1946/1947 začínal s 30 žáky (21 chlapců, 9 dívek). V roce 1946 byla odškolena osada Tajanov do obce Velhartice. Obec proti odškolení Tajanova podala rekurs. Od 15.října 1946 vyučovala ručním pracím učitelka domácích nauk Marie Světelová.

Letopisecká komise.

Na schůzi MNV dne 2.července 1946 byla ustanovená letopisecká komise. Členové Jan Sejpka, Josef Dražka, Jan Ježek. Svou práci komise nekonala a obecní pamětní kniha byla zanedbána až do roku 1950.

Sociální poměry.

Z akce UNRA bylo přiděleno obci šatstvo a obuv. Bylo rozděleno potřebným občanům a to Matíkovi Janu, Matíkovi Tomáši a Prexlovi Jakubovi.

Dětský útulek.

Od ministerstva zemědělství dostal MNV 10000 Kč jako příspěvek na zřízení dětského útulku. Tato částka byla vrácena, protože ve zdejší obci nebyl dostatečný počet dětí.

Zalesnění pastviny.

¨ Obec Jindřichovice zalesnila 1,50 ha obecních pastvin u cesty do Ujčína. Vysadila při potoce olše a smrky. Od ministerstva zemědělství dostala podporu 15000 Kč. Sázejícím byl určen plat 7 Kč za hodinu.

Rok 1947.

Zpět

MNV.

Dne 29.října 1947 se předseda MNV Janeček Václav vzdal funkce pro nástup vojenského výcviku. Zastupoval ho Sehpka Jan st. čp. 31.
Rozpočet na rok 1947:

Úhrn řádné potřeby158751 Kč
Úhrada33164 Kč
Schodek řádného rozpočtu125587 Kč
Úhrn mimořádné potřeby 395200 Kč
Úhrada395200 Kč

v tomto roce byl od lesního společenstva z Klatov zakoupen psací stroj v ceně 2500 Kč.

Elektrisace.

V roce 1947 obec Jindřichovice a osada Sluhov zadaly Západočeským elektrárnám v Plzni stavbu elektrizace obce a osady.

Úprava cesty.

Obec Jindřichovice upravila a rozšířila cestu ke Sluhovu. Finanční náklad byl 58000 Kč.

Odvody.

V tomto roce byly u odvodu Franěk Miloslav a Janeček Jaroslav. Oba byli odvedeni.

Narození a úmrtí.

* hoši* dívkyCelkem† muži† ženyCelkem
1-1-22

V tomto roce zemřela nejstarší obyvatelka obce Anna Sejpková z čp. 30 v 90 letech. Po celý život pracovala neúnavně při železném zdraví. Odešla jedna z posledních, jimž nebylo dopřáno naučit se číst a psát. A snad právě tím si v mysli uchovávala staré zkazky, které dovedla vyprávět.

Samotu zdejšího světa zaměnila za samotu posmrtnou Marie Martykánová, žena hajného z čp. 45. Byla to žena nebojácná, velké, silné postavy. Ranila ji mrtvice v plné životní síle v 55 letech. Pro vzdálenost od obce stýkala se s lidmi málo, jen letní hosté, kterým poskytovala životní potřeby, byli změnou v osamělém životě.

Změny v počtu obyvatel.

U Václava Chrousta byly přiděleny na práci 2 rodiny německé z pohraničí, které však byly později zařazeny do odsunu. Část jejich majetku byla rozprodána místním občanům.

Mlynář Karel Šeler z čp. 37 se přestěhoval do Kolince na mlýn čp. 65, majitelky Barbory Hulcové. Mýn čp. 37 zůstal do roku 1949 prázdný.

Škola.

Od 1.května za odcházejícího Jana Němce do Mlázov převzal školu Karel Nypl z Hejnic u Liberce. Nový školní rok 1947/1948 zahájil učitel Jiří Sladovník z Myslíva, který školu částečně zvelebil. Školní rok 1946/1947 končil s 32 žáky a školní rok 1947/48 byl zahájen s 21 žáky (7 dívek, 14 chlapců).

Počasí.

Rok 1947 se vyznačil katastrofálním suchem.

Obrna vepřů.

Na jaře se prvně vyskytla ve zdejší obci zhoubná nemoc vepřů – obrna. Celkem uhynulo nebo muselo být nutně odporaženo 21 vepřů.

Požár.

Dne 7.dubna 1947 vypukl v 9 hodin dopoledne požár v čp. 8 u Václava Janečka, který ztrávil obytná stavení a stáje. Požár hasili hasiči z Kolince, Mlázov, Ujčína, Velhartic a Malonic. Místní hasičský sbor se zúčastnil jen záchranných prací, vynášení svršků a úřadovny MNV, protože nevlastnil dosud stříkačky. Hašení bylo ztíženo tím, že rybník byl vypuštěný a vál velký západní vítr, který byl vlastně štěstím pro okolní usedlosti, které jsou kryté došky. Při opačném směru větru by se katastrofálně rozšířil a ohrozil by velkou část obce. Úředně zjištěná škoda činila 427000 Kč. Pohořelým byla poskytnuta pomoc udělením 2 plm dříví z obecního lesa. Náhradí vyhořelé budovy byly s pomocí téměř všech obyvatel postaveny ještě téhož roku.

Hasiči.

Pravděpodobně požár v čp. 8 podnítil sbor dobrovolných hasičů k obnovení činnosti k opatření ruční stříkačky a výstroje pro 18 mužů.

Rok 1948.

Zpět

MNV.

Předseda Václav Janeček resignoval 27.května 1948 na funkci předsedy MNV ze zdravotních důvodů. Novým předsedou byl jednohlasně zvolen Josef Vejmelka čp. 26 za stranu KSČ.

Rozpočet.

Rozpočet na rok 1948:

Úhrn řádné potřeby 235176 Kč
Úhrada35664 Kč
Schodek řádného rozpočtu199512 Kč
Úhrn mimořádné potřeby500000 Kč
Úhrada0
Schodek mimořádné potřeby500000 Kč.

Schodek mimořádného rozpočtu bude uhražen výpůjčkou obce.

Únorové události. Akční výbor.

Únorové události, změny ve vládě byly v naší obci přijaty velmi klidně.

Místní akční výbor se zvolil koncem března 1948. K volbě byli pozváni všichni dospělí občané a zástupci všech politických stran. Volbě bylo přítomno asi 40 osob. Volba se prováděla aklamací. Byli zvoleni:
Sejpka Jan st. čp. 30 předsedou
Boublík František čp. 3 místopředsedou

členové:
Boublík Václav čp. 34
Boublík Jan čp. 7
Ježek Jan st. čp. 12
Dražka Josef čp. 20.

Elektrisace.

V roce 1948 byla dokončena elektrisace obce. Obec Jindřichovice si vypůjčila 500000 Kč na stavbu transformátoru v obci a v osadě. Sluhov, dále na zaplacení 25% finančního nákladu primární přípojky a zaplacení rozvodové sekundární sítě, včetně veřejných světel. Stavbu sekundární sítě a domovní instalace prováděla firma Karel Tuzar Přeštice. Stavbu primární sítě a primární přípojky prováděla firma Elektrotechnické stavební závody, národní podnik Plzeň. Celkový finanční náklad na elektrizaci obce činil 966240 Kč, z toho na osadu Sluhov připadlo 252000 Kč.

Úhrada finančního nákladu na elektrizaci:
Každý zemědělec v dohodě dobrovolnosti přispěl obci částkou 700 Kč z každého vlastního ha půdy a 100 Kč z obytné budovy. Živnostníci a majitelé obytných budov, kteří nemají žádné pozemky zaplatí také 100 Kč. Dobrovolný příspěvek činil 336250 Kč. Z této částky osada Sluhov složila 99000 Kč. Tato částka byla složena ve vázané měně v prosinci r. 1945 na vkladní knížku „Fond elektrizace obce Jindřichovice“ Tento vázaný vklad byl v roce 1948 Národní bankou v Praze uvolněn.

Ministerstvo techniky poskytlo obci zvláštní stavební podporu v částce 214000 Kč. Z obecní zápůjčky byl uhražen zbytek finančního nákladu v částce 415990 Kč. Domovní instalace si platil každý majitel domu. Karel Šula neposkytl obci žádný příspěvek na elektrizaci, ani nedovolil na své budovy zavésti rozvodnou přípojku s nástřešníkem.

Elektrizaci si nezavedli: Karel Šula čp. 10, František Firch čp. 17, František Rašek čp. 16, Miroslav Mertl čp. 21 a Prexl Jakub čp. 6.

Část obce Jindřichovice – Výpich a osada Sluhov poprvé rozsvítily v srpnu 1948, druhá část obce v prosinci 1948.

Odvody.

U odvodu v roce 1948 byl Janeček Václav, Krýsl Jiří a Ježek Alois. Janeček a Krýsl byli odvedeni.

Narození a úmrtí.

* hoši* dívkyCelkem† muži†ženyCelkem
1-1-22

Volby.

V květnu 1948 se konaly volby do Národního shromáždění. Celá národní obrozená fronta se spojila na jednotné kandidátce, při čemž nesouhlas s touto jednotnou kandidátkou mohl býti vyjádřen bílým lístkem. Celkem bylo 174 voličů. Volilo se v hostinské místnosti p. Vajce. Volebním komisařem byla Marie Kůsová, učitelka střední školy v Kolinci. Předsedou volební komise byl Boublík František čp. 3.

Výsledky voleb:
jednotná kandidátka 128 hlasů
bílých lístků a neplatných 33 hlasů
k volbě se nedostavilo 13 voličů.

Škola.

Školní rok 1947/48 skončil s 21 žáky, školní rok 1948/49 začal s 22 žáky (13 hochů, 9 dívek). 30.srpna 1948 předal správu školy Jiří Sladovník učitelskému čekateli Petru Trčkovi z Třebska u Příbramě. 3.května 1948 nastoupil Jiří Sladovník vojenskou presenční službu a k jeho zastupování byl jmenován učitel na měšťanské škole v Kolinci Karel Kondr. V tomto roce byla osada Sluhov přiškolena z Chlistova do Jindřichovic. Osada Tajanov byla přiškolena přes námitky obce Jindřichovic do národní školy do Velhartic.

Mandelinka bramborová.

V roce 1948 byla po prvé v dějinách obce hledána mandelinka bramborová, která se po různu vyskytla ve zdejším okrese. Ve zdejší obci nebyla nalezena.

Zvoník.

Zvoníkem byl určen Jan Krýsl za odměnu 600 Kč ročně. Dárci zvonu do zdejší kaple p. Josefu Vajce čp. 14 bylo poděkováno MNV a poděkování uveřejněno v novinách „Lidové demokracii.“ Původní zvon byl odebrán v roce 1944 německými úřady.

Požár.

Na podzim roku 1948 vznikl požár u zemědělce Františka Ježka čp. 28. Požár vznikl nedozavřenými komínovými dvířky v předsíni. Požár uhasili v zárodku příslušníci domácnosti. Škoda vznikla na šactvu a nábytkovém zařízení v předsíni.

Rok 1949.

Zpět

MNV.

Dne 3.března resignoval Josef Vejmelka na předsednictví místního národního výboru ze zdravotních důvodů – onemocnění nervů. 9.března byl zvolen předsedou Václav Janeček čp. 8. Předsedovi byla stanovena odměna 10000Kčs ročně. V dubnu 1949 byl zvolen Josef Dražka referentem pro sběr odpadků. 18.srpna byl zvolen Josef Vejmelka bezpečnostním referentem.

Rozpočet.

Rozpočet na rok 1950:

Úhrn řádné potřeby141000 Kč
Úhrada 42900 Kč
Schodek98100 Kč

K doplnění MNV za člena Jana Nováka, majitele statku, který uprchl za hranice byl zvolen 29.listopadu 1949 Jan Boublík čp. 7 za KSČ.

Oprava cest.

V tomto roce se provedla v obci mimořádná rozsáhlejší oprava, úprava a rozšíření části obecních cest, což si vyžádalo finančního nákladu 82000 Kč.

Obec Jindřichovice koupila od Fondu národní obnovy v Plzni hospodářskou budovu čp. 29 po Františku Mertlovi k účelu rozbourání a tím zvelebení obce, protože budova je velmi zchátralá.

Odvody.

U odvodu byli branci: František Dražka, Alois Ježek, Jiří Janeček. Odveden byl Alois Ježek.

Elektrifikace.

V březnu 1949 byla dokončena elektrifikace obce a rozsvícena zbývající část obce. Občané uspořádali ve dne 27.března 1949 k oslavení této události hostinu pro všechny zaměstnance, kteří pracovali, nebo vedli práci v obci. Dále se zúčastnili zástupci západočeských elektráren v Plzni a zástupci ONV v Sušici.

Narození a úmrtí.

V tomto roce nikdo nezemřel. Narodil se jeden chlapec.

Odchod do ilegality.

Dne 21.listopadu 1949 odešel ilegálně do Německa Jan Novák, majitel zbytkového statku čp. 1 s manželkou a 3 dětmi.

Škola.

Školní rok 1948-1949 skončil s 21 žáky (12 chlapců, 9 dívek). 1. Září 1949 převzala po odcházejícím Petru Trčkovi správu školy Lidmila Plačková z Klatov. Školní rok 1949-1950 byl zahájen s 27 žáky (17 chlapců a 10 dívek). Dne 1.ledna 1949 byla přeložena Marie Světelová, učitelka domácích nauk do Děpoltic. Ruční práce dále vyučoval Petr Trčka a od 1.září Lidmila Plačková. Od 15.září 1948 do června 1949 bylo prováděno stravování všech žáků z přídělů Mezinárodního dětského fondu (MDF).

Školní žactvo sehrálo divadelní hru „Kamenná pastýřka“ pro národní školu z Chlistova, Mlázov a Kolince.

Úroda.

V tomto roce byla všeobecně mimořádná neúroda brambor.

Prohlídka.

Dne 21.října 1949 byla provedena protituberkulosní poradna z Klatov, tuberkulínová zkouška obyvatelstva do 20 let.

Hasiči.

Na podzim roku 1949 byl vyslán Karel Holeček z Jindřichovic čp. 26 do kursu velitelů hasičských sborů do Plzně a za ušlý výdělek bylo mu vyplaceno obcí 4150 Kč.

Rok 1950.

Zpět

Reorganisace MNV.

K 1.červnu 1950 byl reorganizován místní národní výbor v Jindřichovicích. Předsedou byl jmenován Sejpka Jan čp. 33, místopředsedou a zemědělským referentem Boublík Jan čp. 7, vyživovacím referentem Vejmelka Josef čp. 31, finančním referentem Vališ Emanuel čp. 44 a školským a kulturním referentem Plačková Lidmila čp. 46.

Členové MNV:
Boublík Jan čp. 3
Boublík František čp. 32
Pavlíková Kristýna čp.
Červená Anna čp. 23
Dražka Josef čp. 20
Franěk Miroslav čp. 40
Hrouda Josef čp. 5
Holeček Karel čp. 26
Hasnedl.

Narození a úmrtí.

* hoši* dívkyCelkem† muži† ženyCelkem
1452-2

V tomto roce zemřela rázovitá postava zdejší obce Jakub Prexl. V mládí chodil pěšky do Klatov do hospodářské a obchodní školy. Byl zástupcem Rolnické pojišťovny. Ve 28 letech převzal po rodičích hospodářství. Po první světové válce měl u sebe Rusku. Byl choromyslný a byl dopraven do Dobřan, kde byl 1 a 1/2 roku. Hospodařil jako pokrokový zemědělec (stroje, pokusy hnojařské) a tím se zadlužil. Zanechal hospodaření a odjel do Prahy, kde byl úředníkem. Po třečtvrtě roku se vrátil, prodal nuceně část pozemků a část dobytka a z tohoto důvodu znovu duševně onemocněl. Byl odvezen do Dobřan, vrátil se po 2 letech. Po návratu si vzal k sobě jako hospodyni Františku Pohankovou, s kterou se později oženil. Měl 2 děti, jedno zemřelo. Hospodařil velice špatně, na svém vůbec nepracoval. Hospodářství zpustlo, budovy se rozpadávaly. V roce 1945 doporučoval obecnímu úřadu zříditi v obci zastávku, koupaliště, hřiště, hasičský sbor, telefon, společné stodoly, postavení silnice do Boříkov a sám nabídl, že odpracuje 60 dní a věnuje 2500 Kč. Posílal také dopis presidentu republiky E. Benešovi, ve kterém žádal presidenta, aby přijel do Jindřichovic a poskytl mu pomoc. V roce 1946 musel být nuceně a násilně přestěhován do budovy po Fr. Mertlovi čp. 21. V letech 1947-1948 se stal zlým, zuřivým a ohrožoval bezpečnost občanů. Obec ho chtěla dopravit do ústavu, ale nebyl kdo by ho tam odvezl. Přes to, že mohl spát v obytném stavení, spával u dobytka. Několik roků nosil dlouhé vlasy až na záda a bradku.

Sčítání.

1.března 1950 bylo provedeno ve zdejší obci jako i v celém státě sčítání lidu a všeho zařízení. Sčítacím komisařem byl Petr Dušek čp. 14. Výsledky byly prohlášeny za tajné. Tyto výsledky by nám pomohly vykreslit obraz životní úrovně obyvatelstva zdejší obce v polovině 20. století.

Změna obchodu.

K 1.březnu 1950 převzalo Západočeské konzumní družstvo v Plzni zdejší obchod smíšeným zbožím paní Marie Vajcové. Vedoucím byla jmenována její dcera Marie Dušková.

Přistěhování.

15.prosince se přistěhoval do obce vojenský pensista Josef Plaček s rodinou do bytu po uprchlém Janu Novákovi do čp. 1.

Škola.

Školní rok 1949/50 byl zakončen s 26 žáky a nový školní rok zahájen s 25 žáky.

Knihovna.

V říjnu 1950 převzala veřejnou obecní knihovnu učitelka Lidmila Plačková. Stav knihovny: 287 knih.

Pro národní školu byl zakoupen rozhlasový přijímač Harmonie II.

Společný osev.

V roce 1950 byl ve zdejší obci proveden společný osev 1ha lnu. Lnářským důvěrníkem byl zvolen lidový agronom Josef Vejmelka čp. 31. Len byl cepy vymlácen v lednu r. 1951, uložen na sýpce Československých státních statků v Jindřichovicích.

Sběr mléka.

Pro sběr mléka od zemědělců byla postavena u silnice proti kovárně dřevěná sběrna. Sběračem byl ustanoven předseda MNV Jan Sejpka čp. 30 místo p. Matějky.

Dodávka brambor.

V tomto roce se všechny kontingentní sadbové brambory odvezly do hospodářského družstva do Kolince, kde byly v krechtách zřízených Hospodářským družstvem v Kolinci uskladněny.

Rok 1951.

Zpět

Úřadovna MNV.

Na návrh předsedy KSČ Emanuela Vališe bylo žádáno o zřízení úřadovny MNV. Žádost byla zaslána na okresní národní výbor v Sušici. Okresní školní inspektor Václav Mašek s návrhem souhlasil, ale úřadovna v národní škole by musela mít z důvodu zdravotních zvláštní vchod. Úřadovna se nezřídila.

Platy.

Pro referenty lidové správy byly v tomto roce určeny nové platy: předsedovi 9000 Kč ročně, zemědělskému referentu 3600 Kč, vyživovacímu 3000 Kč, finančnímu 1200 Kč, školskému a osvětovému 12000 ročně.¨

Stavební komise.

V tomto roce byla znovu zvolena stavební komise. Její členové jsou: Sejpka Jan, Hasnedl Eman, Boublík Jan čp. 7, Hrouda Josef a Boublík Jan čp. 3. A komise pro sběr surovin: Dražka Josef, Sejpka Jan, Boublík Václav čp.. 36 a Vališ Eman. Všichni se zavázali, že budou své práce řádně konati.

Rozpočet.

Rozpočet na rok 1952:

VydáníPříjem
Vnitřní správa47000 Kč1000 Kč
Finance 25000 Kč
Zemědělství10000 Kč20000 Kč
Lesy a dřevařský průmysl3000 Kč1000 Kč
Školství30000 Kč
Osvěta 13000 Kč
Celkem 125000 Kč47000 Kč

Obecní dávky.

V listopadu byly vybrány obecní dávky. Za základ pro vybírání byl vzat soupis dobytka k 1.10.1951, pro inseminační stanici, soupis k 1.1.1951 a k 1.7.1951. Z jedné krávy se vybíralo 150 Kč. Poplatky z bytů a psů se vybíraly podle sběrného deníku. Poplatek z jedné místnosti byl 50 Kč, ze psa 80 Kč.

Stříkačka.

Na návrh předsedy MNV Jana Sejpky byla pro obec zakoupena stříkačka na obecní ovocné stromoví. Byla zaplacena z obecníhorozpočtu.

Obecní sad.

V dubnu 1951 byl vysázen obecní sad na Průhoně. Bylo vysázeno 56 třešní a 30 jabloní. Stromky byly zakoupeny za peníze z přelivů mléka z roku 1950 a z poplatku za honitby. Kůly ke stromkům byly vybrány z obecního lesa. Po výsadbě stromků bylo pasení na tomto pozemku zakázáno. Za práci na výsadbě byla vyplácená hodinová mzda 15 Kč.

Na obecní pozemek ve Sluhově bylo na podzim vysázeno 75 ovocných stromků.

Uskladnění odpadků.

Pro uskladnění sběru odpadových surovin, které byly dříve ve škole, byl určen obecní domek. Staré odpadové suroviny nebyly ještě odvezeny, proto v obecním domku není zatím nic.

Telefon.

V srpnu 1951 byl do obce Jindřichovice zaveden telefon z Kolince. Hovorna byla zřízena v hostinci u Vajců. Každý muž ze zdejší obce měl vykopati 2 jámy na sloupy. Všichni tuto svou povinnost nevykonali.

Poražení olší.

Rada místního národního výboru a Komunistická strana povolila porazit 2 staré olše u Vesního rybníka (proti kapličce). Olše porazil hostinský Janeček čp. 39.

Demolice.

Na veřejné schůzi 21.listopadu 1951 byla projednána demolice hospodářské usedlosti čp. 6 majitelky Klotildy Prexlové. Demolice je ONV v Sušici schválenéá. Majitelka i její matka Františka Prexlová vystoupily proti. Demolice nebyla provedená.

Oprava cesty.

V listopadu a v prosinci se prováděla oprava cesty k Velharticům. Oprava nebyla pro nepříznivé počasí dokončená.. Snižoval se o 1metr vršek a rozšiřovala se cesta.

Úprava návsi.

Na návsi z čp. 11, které bylo rozbouráno, zřídil Dražka Josef zeleninovu a okrasnou zahradu a vysázel ovocné stromky.

První zvukový film.

Dne 23. Března a 24.března, na Velký pátek a Bílou sobotu přijelo do naší obce Státní kino. V akci „Filmové jaro na vesnici“ promítalo 2 celovečerní filmy: Černé na bílém a Milý soupeř. Návštěva na obou filmech byla dobrá. Byly to první filmy zvukové, které se promítaly ve zdejší obci.

Pochod míru.

V neděli dne 15.dubna 1951 byl Akčním výborem národní fronty pořádán Pochod míru. Zástupce ze Sušice se nedostavil. Zúčastnění vyšli od školy po silnici k nádraží Malonice a zpět. Zúčastnilo se 54 lidí, z toho 27 dětí, 10 občanů z Jindřichovic a 17 z Malonic.

1. máj.

Dne 29.dubna, v neděli odpoledne byl na návsi pod májem uspořádán předvečer 1. máje – svátku práce. Žáci národní školy měli program. Účast 20 lidí. Oslava se zkazila špatným počasím. Po celou dobu hustě pršelo.

Na 1.máje jeli občané a žáci národní školy na oslavu do Sušice. Část občanů jela do Klatov, protože autobus, který měl přijet ze Sušice do zdejší obce a lidi na oslavu do Sušice dovést, nepřijel.

Přednáška.

V rámci měsíce československo – sovětského přátelství pořádala místní osvětová beseda dne 10.října 1951 přednášku na thema: Mírová politika SSSR. Přednáška se konala v hostinci u Janečků. Přednášel ředitel střední školy v Kolinci Otto Novák.

12.prosince 1951 na schůzi plena MNV přednesla přednášku k výročí Stalinské ústavy učitelka Lidmila Plačková.

Odvody.

U odvodů byli: Janeček Josef čp. 38, Pavlík Jaroslav čp. 25, Hasnedl Eman čp. 3 a Hasnedl Václav čp. 12. Všichni byli odvedeni.

Hlasování za uzavření míru.

Dne 3.června 1951 navštívily všechny občany zdejší obce dvojice, které vybízely občany k podepsání hlasování na uzavření míru mezi pěti velmocemi a protestu proti militarisaci západního Německa. Hlasování podepsali všichni občané.

Pojízdná prodejna.

V prosinci přijela do obce poprvé pojízdná prodejna Jednoty ze Sušice. Prodávala v sálu hostince u Vajců textil a galanterní zboží. Občané měli možnost nakoupiti si toto zboží přímo v obci. Mnoho občanů už si zboží nekoupilo, protože už v posledním týdnu v roce neměli body.

Narození.

V tomto roce se narodily: Jana Boublíková z čp. 40, Milada Boublíková, dcera zemědělce Jana Boublíka z čp. 7 a Miluška Píchová, dcera úředníka Václava Píchy z čp. 18.

Úmrtí.

V lednu zemřel rolník Jan Sejpka z čp. 30 ve věku 61 let, bývalý předseda akčního výboru. V nemocnici v Sušici zemřela po delší těžké nemoci manželka rolníka Václava Chrousta čp. 24, Anna Chroustová ve věku 27 let. Pohřby obou byly ve stejný den.

Odstěhování.

24.dubna 1951 ujel tajně v noci kočí ze statku Václava Chrousta čp. 24 Martin Kodýdek s manželkou. Odjeli na Podbořansko. Majitel statku nechtěl kočího dobrovolně propustit. Na statku zůstal jen majitel s dvěma dětma a otcem.

ČSSS.

Dne 1.října 1951 převzaly celý statek čp. 24 Československé státní statky – ředitelství Hartmanice. Tím dnem už ve zdejší obci vlastní 2 usedlosti. Majitel je na statku zaměstnán.

Přistěhování.

V listopadu se přistěhoval na statek Slovák Emil Vrobel s manželkou a 5 dětma. Na statek bylo dáno 140 ovcí, které Emil Vrobel ošetřuje. Hovězí dobytek byl ze statku odvezen do Ujčína, ponechány jen 2 koni a kráva pro samozásobitele.

Blesk.

17.srpna v půl páté ráno uhodil blesk do patníku při silnici, na velkém mostě u Zámeckého rybníka. Bylo poškozeno 6 patníků. Občané na Vejpichu měli poškozené elektrické zařízení a radia. Jiných škod nebylo.

Dne 17.května při veřejné plenární schůzi NNV vrhl se zemědělec Popel Emil z čp. 29 na předsedu národního výboru Jana Sejpku, kterého porazil a bil proto, že mu nebyla přidělena krmiva podle jeho přání. Část přítomných byla později vyslechnuta jako svědci této příhody. Popel Emil byl soudem v Sušici odsouzen k 6 měsícům odnětí svobody.

Škola.

Školní rok 1950/51 skončil s 25 žáky a nový školní rok začal s 28 žáky. V listopadu přibyl 1 žák a v prosinci 1 žačka. Koncem roku bylo ve třídě 30 žáků, 17 dívek a 13 hochů. Vyučovala učitelka Lidmila Plačková a vikář z Kolince Jindřich Senft náboženství.

Veřejná knihovna.

Z místní veřejné knihovny byly vyřazeny knihy „Červené knihovny“, knihy Vlasty Javořické a závadná literatura. Knihy byly odeslány na okresní národní výbor – školský a osvětový referát v Sušici.

Jarní práce.

Jarní práce v tomto roce byly naplánovány takto:
Vláčení na 93ha za 7 dní
vyvážení a zaorávání hnoje na 40ha za 14 dní
příprava půdy a setí na 50ha za 8 dní
příprava půdy a sázení brambor na 38ha za 9 dní
ošetření luk a pastvin na 130ha za 6dní.

Veškeré práce byly provedeny do 15.května 1951. Zodpovídal za ně zemědělský referent Jan Boublík. Práci včas nedokončili zemědělci Rašek František a Firch František.

Žně.

Za včasné provedení žňových prací zodpovídá žňová komice, ve které byli: Boublík Jan čp. 7, Vejmelka Josef, Hrouda Josef, Valeček Karel, Kubík a Hasnedl z čp. 1. Dodávky rostlinné výroby byly splněny do 25.září 1951.

Státní strojní traktorová stanice.

Se státní strojní traktorovou stanicí uzavřeli zemědělci smlouvy na vyvážení hnoje. Stanice nabídla obci na dobu žní samovazače a mlátičku. Obec přijala tento návrh. Stanice však tyto stroje neposlala. Samovazač pracoval u největšího sedláka Václava Chrousta čp. 24, ale malým a středním rolníkům nepomohl sklidit úrodu. Ke konci žní pracoval u Raška Františka a Boublíka čp. 18.

Inseminační stanice.

Od 23.března tohoto roku je zdejší obec zapojena na inseminaci hovězího dobytka. Obecní býci byli prodáni. Chovateli Václavu Chroustovi bylo vyplaceno 10180 Kč, 1/3 peněz vrácena obci Střítež a Hasnedlovi Františkovi čp. 8 bylo zaplaceno 4000 Kč. Zbytek peněz zatím ponechán na MNV. Občané byli s inseminační stanicí velmi nespokojeni, protože jim zůstávaly krávy jalové.

Povinný nájem.

Pole Miroslava Mertla 111a a Emanuela Berky 91a byla přidělena do povinného nájmu Václavu Janečkovi čp. 8 a Janu Ježkovi čp. 12. Protože jsou pole ve špatném stavu, byla přidělena bez dodávek. Zemědělec Janeček Václav nájem přijal. Na pole Emanuela Berky se dá společně hořčice na rok 1952.

Výlov.

5.dubna prováděla rybniční správa výlov Zámeckého rybníka. Ryby byly rozvezeny do ostatních rybníků. Po výlovu byl nasazen nový čap. 16.dubna dána do rybníka nová násada.

Nedostatek krmiva.

V zimních měsících tohoto roku byl velký nedostatek krmiv pro dobytek. Byla zvolena komise, ve které byli Sejpka Jan, Boublík Jan čp. 7, Dražka Josef a Hrouda Josef, která zjišťovala krmivovou základnu u některých zemědělců, zejména u Prexlové Františky, Raška Františka, Fircha Františka. U těchto zemědělců byl stav krmivové základny nejhorší. Zemědělci měli dostatek hovězího dobytka. Hospodářské družstvo přes veškeré stížnosti a návrhy dobytek neodebíralo. Tím bylo zaviněno hynutí dobytka. U Prexlové Františky zahynuly 3 kusy a u Raška Františka 1 kus. Naše zásobování bylo ochuzeno o mnoho kilogramů masa, které místo na stůl dělníků, muselo být zakopáno.

Sběrač mléka.

Sběračem mléka byla navržena Věra Fidlerová, která tuto práci přijala místo Jana Sejpky.

Brigády.

Na statku Václava Chrousta čp. 24 v době žní pracovaly střídavě 3 brigády složené z lidí z Prahy. Sám by nebyl mohl včas sklidit úrodu z polí.

Dodávky.

Dodávkové úkoly v rostlinné výrobě byly splněny na 105%.

Hasičský sbor.

Hasičský sbor pořádal v lednu bál v hostinci u Vajců, na pouť v září poutní zábavu.

V červnu sestavil hasičský sbor spolu s místním národním výborem hlídky mužů. Dvojice byly sestaveny z mužů od 18 let do 60 let. Seznam byl vystaven na obecní tabuli. Hlídky konaly noční službu od 22 hodin do 4 hodin.

Do plánu potřeb hasičského sboru byla nevržena veškerá výstroj pro 15 mužů. Hasiči již obdrželi 10 párů kožených bot a 10 vycházkových šatů. Hasičský sbor si zakoupil ze svých prostředků, vydělaných na zábavách, 18 párů vysokých gumových bot, které byly na žádost zaslány přímo z Gottwaldova.

Rok 1952.

Zpět

Správa obce. Trestní komise.

Místní národní výbory dostaly trestní pravomoc. Při místním národním výboru byla ustanovena trestní komise, jejímž předsedou je předseda MNV Jan Sejpka, místopředsedou Lidmila Plačková, členové Jan Boublík a Josef Dražka.

Zemědělská komise.

Do zemědělské komise pro rozpis dodávkových úkolů na rok 1952 byli navrženi: Boublík Jan, Vejmelka Josef, Vališ Eman, Plačková Lidmila, Dražka Josef a Hrouda Josef, Procházka. Smlouvy byly provedeny a podepsány všemi zemědělci.

Výbor žen při MNV.

Dne 9.června byl ustanoven výbor žen při místním národním výboru. Předsedkyně Dušková Marie, členové Fidlerová Věra, Pavlíková Kristýna, Červená Anna, Plačková Lidmila, Prexlová Klotilda. Výbor žen měl za spolupráce MNV vykonat různé důležité práce, ale nepracoval vůbec. Pro výbor byly pořádány dvě přednášky na thema Sovětská žena – náš vzor v prosinci a v listopadu na thema Výročí Velké říjnové revoluce. Přednášela ředitelka Lidmila Plačková – Zymáková. MNV se při svém hodnocení práce za rok 1952 zavázal, že zaktivizuje VŽ, aby tento lépe pomáhal při plnění budovatelských úkolů na vesnici.

Obecní tajemník.

Od 1.února je na místním národním výboru obecní tajemník Václav Majer, který vede administrativní práce a provádí přesvědčovací akce mezi zemědělci.

Změna systému potravinových lístků.

Od 1.ledna 1952 byl změněn systém rozdělování potravinových lístků. Občané byli rozděleni do 3 skupin: zaměstnaní, nezaměstnaní a důchodci. Také lístky byly trojí: pro zaměstnané, základní a důchodce. Zemědělci dostali jen lístky na cukr a mýdlo základní. Zemědělci nad 15ha a neplniči lístky nedostali. V druhém pololetí, když měli splněny dodávkové úkoly, lístky dostali. Šatenky dostali zaměstnaní občané se 120 body a zemědělci a nezaměstnané ženy, které neměli alespoň 1 dítě do 15 let šatenku se 100 body. V obci bylo s rozdělováním a odstřihováním mouky, tuků, mléka a masa mnoho mrzutostí. Zásobovací referent Josef Vejmelka podal dne 11.března radě MNV resignaci, která nebyla přijatá.

Obecní dávky.

Obecní dávky z místností a ze psů byly vybrány v 1. pololetí roku. Dávky chovatelské, inseminace a dávky pro drnomistra byly vybrány v prosinci. Za základ pro vybírání byl vzat soupis zvířectva ke dni 1.1.1952 a k 1.7.1952.

Poražení javorů.

V březnu 1952 byly poraženy 3 javory ny Vejpichu. Dříví bylo prodáno koláři Janečkovi. Na jejich místo bylo vysázeno 9 ovocných stromů podé plotu Bastla a Boublíka Václava.

Lípa.

V noci na 6.srpna při bouři uhodil blesk do staré lípy u Popelů. Lípa začala hořet uvnitř. Dne 17.srpna polovina lípy padla.

Zřízení rampy.

Na návsi před hostincem u Vajců byla zřízena rampa pro nakládání dobytka do auta.

MDŽ.

7.března 1952 pořádala Rada žen oslavu Mezinárodního dne žen. Před oslavou navštívila Pavlíková a Plačková všechny ženy v obci a vyzvaly je, aby uzavřely k tomuto dni závazky. Ženy v obci se zavázaly, že dodají mimo dodávku 280 vajec. Oslavy se zúčastnilo 48 osob. Přednášela s. Mašková ze Sušice.

Nová budova.

Boublík Jan, zaměstnanec ČSD si postavil dřevěný domek u transformátoru. Stavební materiál si přivezl z chaty v pohraničí. Chatu si postavil vlastní prací po zaměstnání. Před vánocemi se do ní s rodinou nastěhoval.

Příspěvky bojující Koreji.

Dne 23.března byla provedena sbírka pro bojující Korej. Byly ustaveny dvojice, které navštívily občany.

Dvojice: Hrouda a Boublík čp. 44, Holeček a Pavlík, Janeček čp. 38 a Franěk, Dražka a Hasnedl pro Sluhov. Bylo vybráno 515 Kč.

1. máj.

Před 1. májem byly utvořeny dvojice, které zvaly občany k účasti na oslavě 1. máje.
Zvali: Vališ a Dražka, Vejmelka a Kopelent, Dušek a Franěk. Žáci národní školy s učitelkou se zúčastnily oslavy v Sušici. Část občanů byla v Sušici a část v Klatovech.

Pojízdná prodejna Jednoty.

Během roku přijela do obce pojízdná prodejna Jednoty ze Sušice 3x. Občané měli možnost si nakoupit textilní zboží v obci.

Film.

Místní osvětová beseda pořádala v lednu film „Odhalená zrada“ s přednáškou s. osvětového inspektora Mška. Film byl celovečerní a byl hodně navštíven.

Sběr.

Dne 16.února byl proveden mimořádný sběr vlněných a polovlněných textilií. Sběr provedla školní mládež s velkým úspěchem. Bylo sebráno 104kg.

Narození.

V tomto roce se narodil jen Václav Sejpka, syn Václava Sejpky čp. 45, kovář ve Stříteži, bytem zde.

Úmrtí.

Dne 9.března 1952 zemřel v nemocnici v Sušici zemědělec Tomáš Malý ve věku 58 let po delší nemoci. Byl převezen do Jindřichovic a pochován v Kolinci. 19.dubna zemřel v nemocnici v Klatovech pan Josef Matějka čp. 27 ve věku 66 let, penzista ČSD. Byl pochován v Běšinech.

30.května zemřel Josef Vajce, hostinský v Jindřichovicích čp. 14 ve věku 68 let. Zemřel náhle po dlouho trvající nemoci.

Odstěhování.

V létě se odstěhoval ze státního statku Emil Vrobel s manželkou a dětmi na statek do Tajanova.

Přistěhování.

Dne 26.března 1952 se přistěhoval z Kolince doí 2 místností na státní statek čp. 24 pan Bohumil Mráz, bývalý četník s rodinou.
23.září se přistěhovala na státní statek paní Marie Schuberová, která ošetřuje hovězí dobytek – větší telata, která byla na statek dána místo ovcí.

Odsouzení Fr. Fircha.

Dne 27.září byl souzen v Sušici zemědělec František Firch čp. 17, majitel 23ha zemědělské půdy. Byl souzen pro nedodávky zemědělských výrobků a špatné hospodaření. Byl odsouzen k trestu 18 měsíců vězení a propadnutí majetku státu. Jeho usedlost byla likvidována. Dobytek byl prodán na jatky. Ovce byly prodány v dražbě. Půda byla rozdělena do povinného nájmu všem zemědělcům mimo Boublíka čp. 3, Boublíka čp. 18, Bastla, Šuly Prexlové.

Usedlost Františka Raška.

Pro špatné plnění dodávkových úkolů byly pozemky Františka Raška čp. 17 dány také do povinného nájmu zemědělcům. Jen pozemky patřící jeho třem dětem o výměře 7,23ha byly dány jeho synovi Františku Raškovi v Písku, aby je obhospodařoval, protože se žádný z dětí nechtěl pozemků notářsky vzdát. Jeho otec František Rašek nemůže pro stáří již na polích pracovat a za celý rok nesplnil ani litr mléka a tuky kupoval volně.

Škola.

Školní rok 1951/52 končil se 30 žáky a nový školní rok 1952/53 začínal s 36 žáky. Vyučovala učitelka Lidmila Plačková – Zymáková a vikář z Kolince Jindřich Senft.

Oprava školy.

Sníh a vítr porazil hradbu u zelinářské zahrady ve škole a vyvrátil vrátka. Hradbu opravil Josef Hrouda a Josef Plaček a vrátka kolář Janeček.

V říjnu provedl Okresní stavební kombinát v Sušici přestavbu komínů od střechy a přezkoušení hromosvodů. Neopravil střechu budovy a záchodů.

Veřejná knihovna.

Ve veřejné obecní knihovně bylo koncem roku 249 knih krásné, politické, odborné a dětské literatury. Knihy si po celý rok vypůjčovalo 8 čtenářů.

Zábava.

Dne 9.února pořádal hasičský sbor v Jindřichovicích taneční zábavu v hostinci u Vajců. Druhá taneční zábava byla v září o pouti.

Přednášky.

Během roku bylo v obci několik přednášek jako na příklad o ostražitosti a bdělosti, o vzorových stanovách JZD a jiné.

Počasí.

Po celou zimu nenapadl sníh, až koncem února a v březnu. Silnice a cesty byly zaváté a občané museli je ručně prohazovat.

Hynutí prasat.

Na jaře uhynula u zemědělců Boublíka čp. 7, Pavlíkové, Valečka a Dražky prasata na obrnu.

Sběr vajec.

Každá obec měla svého sběrače vajec. V Jindřichovicích byl sběračem vajec Dušek Petr z čp. 14. Tuto práci vykonával do pololetí. Od pololetí provádí sběr v celém okolí pan Václav Holák z Kolince.

Jarní práce.

Pro vypracování časového plánu jarních prací byla ustavená komise. Jejími členy byli: Boublík Jan čp. 7, Hrouda, Pavlíková, Vejmelka, Sejpka a Kubík. Komise vypracovala plán jarních prací. Zodpovídal také za osetí olejnin.

Žňové práce.

Před zahájením žňových prací byly ustaveny dvojice: Vališ a Plačková, Dražka a Fidlerová, Sejpka, Holeček a Vejmelka, které měly navštívit všechny zemědělce malé a střední a vysvětlit jim význam a výhody společné práce a přesvědčit je pro utvoření skupin, které budou ve žních společně pracovat. Po zemědělcích chodili jen Vališ, Dražka a Plačková, kteří vytvořili 1 pracovní skupinu. Práce však nebyla organisačně zajištěna předsedou a tajemníkem MNV a proto ani tato skupina správně nepracovala. Žně byly provedeny sousedskou svépomocí. O řádné provádění žní, výmlatu a plynulé dodávky se staral mimo tajemníka a rady MNV zaměstnanec ministerstva výkupu, organizační pracovník okresního plnomocníka Kopp z Kolince.

Dodávkové úkoly v rostlinné výrobě nesplnili Firch, Rašek a Šula.

Hasiči.

Hasičský sbor sestavil z mužů do 60 let protipožární hlídky. Hlídky konaly v době sklizňě obilí a výmlatu noční hlídky od 22 hodin do 4 hodin ráno.

Rok 1953.

Zpět

Správa obce.

Předseda MNV Jan Sejpka podal v lednu 1953 resignaci na ONV v Sušici, která nebyla přijatá. Podle hodnocení práce místního národního výboru, provedené v prosinci se plénum MNV po celý rok špatně scházelo. Účast na schůzích byla jen 60%.

Finanční komise.

V lednu 1953 byla ustavena finanční komise: Vališ E., Hrouda J. a Holeček K., která vyměřila a vybrala dávky z budov. Za 1m2 4 Kč.

Zdravotní komise.

Dále byla ustavena zdravotní komise: Zymáková L., Vejmelka J. a Dušek Petr.

Zemědělská komise.

Zemědělská komise:
Boublík Jan, Zymáková Lidmila, Vejmelka Josef, Dušek Petr, Hasnedl Eman, Kubík František a Holeček Karel. Komise provedla rozpis zemědělské výroby na rok 1953. Dodávky rozepsal plnomocník výkupu podle směrnic ministerstva. Zemědělská komise dbala, aby byly dodávky správně plněny, všechna půda obdělána a doplněny stavy dobytka.

Zajištění krmiva a osiva.

Rada MNV a zemědělská komise provedly v únoru prohlídku zásob krmiv u zemědělců a podle potřeby rozdělily krmiva od Františka Fircha a krmiva přidělena Hospodářským družstvem.

Rada MNV provedla v březnu prohlídku zásob osiva. Na pozemky Fr. Raška a Fr. Fircha neměli zemědělci osivo.

Školení rady. Soutěž.

Rada místního národního výboru se několikrát zúčastnila školení v Malonicích. Po celý rok soutěžila zdejší obec s obcí Stříteží v plnění dodávkových úkolů, dodržování agrotechnických lhůt a v práci MNV.

Oprava školy.

V červnu 1953 byla opravena střecha školní budovy a nově pokryta eternitem západní část záchodů. V říjnu byla omítnuta západní stěna školy a natřena hnědou a žlutou barvou okna na této stěně.

V říjnu byl také omítnutý transformátor.

Sázení stromků.

V březnu 1953 byly na Stříbrné vysázeny borovice. Václav Chroust vysazoval malé stromky v Lískovci. Obecní stromky na Průhoně byly na jaře pohnojeny hnojem od Fr. Fircha. Pohnojení provedli členové hasičského sboru.

Odklizení lípy.

Padlá část lípy u Mlázov byla odklizena zemědělci, kteří se přihlásili na MNV.

Výměra pozemku.

V listopadu byla radou i plenem národního výboru schválena změna pozemku pro školu. Zemědělec Josef Janeček vymění 8arů pole vedle školy za 15arů školního pozemku za tratí u cesty do Malonic. Tento pozemek nemá pro školu význam, protože je daleko a má tvar trojúhelníka. Návrh byl zaslán na Okresní národní výbor v Sušici.

Slavnosti.

24.února na plenární schůzi bylo vzpomenuto 5. výročí únorových událostí. Referát měla učitelka Lidmila Zymáková.

8.března ve 14 hodin byla ve škole oslava Mezinárodního dne žen. Na oslavu zvaly občany členky z Výboru žen.

Úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda.

5.března 1953 umřel J. V. Stalin. V obci byly vyvěšeny smuteční prapory. Občané vyslechli tryznu.

14.března zemřel president Československé republiky Klement Gottwald. Škola i místnost MNV byla vyzdobená. Na MNV byly podepisovány kondolenční archy. Celkem je podepsalo 40 občanů a žáci národní školy. Obec byla vyzdobena prapory.

Nový president ČSR.

21.března byl zvolen presidentem naší republiky Antonín Zápotocký. K tomuto významnému dni byly vyvěšeny státní vlajky.

23.března byly na plenární schůzi projednány vzorné stanovy JZD. Referoval okresní školní inspektor Sýkora.

29.dubna zástupce ONV Polák vysvětlil občanům vznik 1. máje a srovnal oslavy 1. máje dříve a dnes.

Před 1. Májem chodily dvojice zvát občany na oslavy do Sušice. Ve vsi chodili Dražka a Zymáková, na Vejpichu a ve Sluhově Fr. Boublík čp. 36 a Prexlová.

K 7.listopadu byla připravena zdravice a štafeta poselství československo sovětského přátelství.

Zákaz shromažďování.

Od 7.ledna do 21.ledna bylo zakázáno shromažďování obyvatel pro epidemii chřipky (taneční zábavy, kiny, divadla, schůze).

Narození.

15.července se narodil v Sušici Milan Pruner, syn Václava Prunera čp. 26. 15.prosince se narodil v Jindřichovicích Jan Boublík, syn Jana Boublíka čp. 2, zaměstnance ČSD.

1.září se narodila Jiřina Höfflerová, dcera Jiřího Krýsla, zaměstnance státního statku, Jindřichovice čp. 24.

Úmrtí.

18.ledna zemřel František Boublík, zemědělec čp. 3 ve věku 66 let. Zemřel po delší nemoci.

30.října zemřela po krátké nemoci v Karlových Varech dcera Václava Boublíka čp. 34 Miroslava Dolejšová ve věku 22 let. Byla převezena do Jindřichovic, odkud měla 4.listopadu pohřeb.

15.července zemřel Václav Potužák, zemědělec čp. 4 ve věku 66 let. Zemřel po delší nemoci.

Přistěhování.

V květnu se po vyhlášení amnestie vrátil František Firch, který nyní pracuje na státním statku v Jindřichovicích.

16.června 1953 se přistěhoval z Velhartic Josef Prais, zaměstnanec státního statků s manželkou do Jindřichovic čp.1 (do statku).

18.června 1953 se přistěhovala paní Zdeňka Höfflerová z Ujčína do statku – Jindřichovice čp. 24.

1.září přistěhoval se do školy ředitel školy Petr Trčka s manželkou.

Uzavření hostince.

Od 1.ledna 1953 je uzavřen hostinec u Vajců. V obci zůstává jen hostinec u Janečků.

Škola.

Školní rok 1952 – 53 skončil se 36 žáky. Od 1.září byla znovu zřízena dvojtřídka. V 1. třídě je 18 žáků, ve 2. třídě 27 žáků. Ředitelem školy je Petr Trčka, který vyučuje 1. třídu. Učitelka Lidmila Zymáková vyučuje 2. třídu.

Epidemie.

Od 15.ledna do 20.ledna byla škola uzavřená pro epidemii chřipky. Pololetní prázdniny byly prodlouženy do 15.února 1953.

Knihovna.

V červenci byla provedena podle směrnic ONV v Sušici prověrka knižních sbírek školní i místní lidové knihovny. Prověrku provedli: Jan Boublík čp. 7, František Boublík čp. 36 a knihovnice Lidmila Zymáková. V knihovně je 298 svazků krásné, politické i odborné literatury. Knihy se půjčovaly hlavně v zimě.

Studenti.

V září 1953 odešel studovat na vysokou školu technickou, obor chemie Bohumil Mráz, syn Bohumila Mráze, Jindřichovice čp. 24. Na vyšší průmyslové škole chemické v Praze studuje od 1.září Jiří Plaček, syn Josefa Plačka, Jindřichovice čp. 1.

Změna lístků.

Od 1.února 1953 byla provedena změna ve vydávání potravinových lístků. Lístky nedostali neplniči, venkovští boháči Ježek Jan čp. 12, Janeček Václav čp. 8 a samostatní zemědělci. Ženy, které neměly dítě do 6 let, dostaly jen lístky základní. Pro špatnou sklizeň cukrovky byly sníženy dávky cukru u všech lidí. Volný prodej byl omezen. Poslední týden v květnu byl zastaven veškerý volný prodej potravin a věcí mimo potraviny na lístky a nejnutnější životní potřeby. V prvních týdnech května lidé horečně nakupovali.

Nová měna.

Dne 1.června byla vyhlášena měnová reforma a zrušeny šatenky a potravinové lístky. Každý občan měnil 300 Kč v poměru 1 Kč nové měny za 5 Kč staré měny a ostatní peníze 1 ku 50. Při výměně se odevzdávaly kmenové listy. Zdejší obec měnila peníze na poštovním úřadě v Kolinci. Po zrušení lístků byl zaveden jednotný trh a všechny obchody dobře zásobeny. Zásobování zdejší prodejny se také zlepšilo.

Sběr.

Sběr železa byl v roce 1953 splněn na 60%, papíru na 50% a textilií na 55%.

Prohlídka.

V prosinci byli obyvatelé Jindřichovic na prohlídce plic v Sušici. Všichni se prohlídky nezúčastnili. Někteří občané byli později voláni k nové prohlídce do Sušice.

Epidemie.

V lednu byla v obci epidemie chřipky hlavně mezi dětmi. V prosinci se vyskytla ve škole mezi školní mládeží infekční žloutenka. Onemocněli 4 žáci.

Hasičský sbor.

V únoru byla sestavena protipožární hlídka – Sejpka Jan a Holeček Karel, která provedla 2.března prohlídku komínů.

V době senoseče a žní byly z mužů od 18 let do 60 let utvořeny hlídky, které prováděly službu od 10 hodin do 4 hodin ráno.

V prosinci byla obci přidělena ruční stříkačka, která nebyla přivezena.

Rok 1954.

Zpět

Správa obce.

Místní národní výbor pořádal často veřejné schůze a besedy s občany, na nichž hodnotil dosavadní činnost jednotlivých členů MNV. Vysvětloval občanům volební zákony a připravil nové volby.

Volby do MNV, ONV, KNV.

V neděli 16.května 1954 probudila naše občany hudba z radia, která po celý den odprovázela občany k volbám. Všichni naši občané volili své zástupce do místních, okresních a krajských národních výborů. Na předvolebních schůzích byli občané seznámeni s kandidáty Národní fronty. Kandidátka byla jednotná, mohla se však upravovat, jednotliví kandidáti mohli být vyškrtnuti. V naší obci byli na jednotné kandidátce Nár. fronty pro volby do Místního národního výboru následující kandidáti:
Valeček Karel, Jindřichovice čp. 47,
Sejpka Jan, Jindřichovice čp. 30,
Dušek Petr, Jindřichovice čp. 14,
Boublík Jan, Jindřichovice čp. 7,
Dražka Josef, Jindřichovice čp.20,
Hrouda Josef, Jindřichovice čp. 5,
Janeček Václav, Jindřichovice čp. 8,
Holeček Karel, Jindřichovice čp. 26,
Vejmelka Josef, Jindřichovice čp. 31.

Na kandidátce pro volby do Okresního národního výboru byl:
Kliment Stanislav, inspektor „Pramenu“ ze Sušice.

Na kandidátce do Krajského národního výboru byl:
Novotný Josef, dělník, „Solo“ Sušice.

Voleb se zúčastnilo všech 145 voličů a všichni kandidáti získali nadpoloviční většinu hlasů.

Nový MNV.

Předsedou MNV byl zvolen Valeček Karel, zemědělec, Jindřichovice čp. 47, který funkci přijal. Tajemníkem MNV byl zvolen bývalý předseda MNV Sejpka Jan. Ostatní členové byli zvoleni do různých komisí.

Rada MNV.

Výkonným a rozhodujícím orgánem MNV je rada MNV, složená ze 3 členů, předsedy Valečka Karla, tajemníka Sejpky Jana a člena rady Duška Petra.

Finanční, zdravotní, zemědělská a kulturní komise.

Do finanční komise byl zvolen Dušek Petr a Vejmelka Josef.
Do zdravotní komise byl zvolen: Janeček Václav čp. 8 a Holeček Karel.
Do zemědělské komise byl zvolen: Boublík Jan čp. 7 a Hrouda Josef.
Do kulturní komise byl zvolen: Dražka Josef a Sejpka Jan.

Nový MNV především zajišťoval obdělání ladem ležící půdy. Staral se o opravu cest, hlavně o cestu k Velharticům. Ustavil žňový výbor a staral se plnění žňového plánu a zajištění řádného průběhu žní. Sledoval plnění dodávkových úkolů jednotlivých zemědělců v obci. Dodávkový úkol na 1 rok v mléce je 128115 litrů.

Úprava a vzhled obce. Škola.

Na návrh ředitele školy Petra Trčky, vypracoval zdarma jednatel Sdružení rodičů a přátel školy, stavitel Václav Čáp z Malonic plán a rozpočet na generální opravu školy, která byla přes mnohé potíže ještě téhož roku zařazena. Současně byla provedená velká údržba školy. Generální opravu prováděl Okresní stavební podnik v Sušici za pomoci brigádníků získaných řed. školy.

Nejdříve byly za pomoci místních požárníků rozbourány staré záchody a vykopána jímka. Potom se začalo se stavbou nových splachovacích záchodů, umývárny, koupelny a vodovodu. Celkový náklad na generální opravu byl 70000,-Kč. V údržbě, kterou prováděl Okresní stavební podnik Klatovy – stavitel Václav Čáp, byly vyměněny podlahy v učebnách, šatně a kuchyních, byla postavena kamna a obloženy stěny dlaždicemi v celkové hodnotě asi 15000,-Kč. Po celou dobu prázdnin pracoval na opravách 15letý Emánek Vališ a ředitel školy, jako pomocní dělníci, protože OSP měl nedostatek pracovních sil. Všechny opravy byly přes mnoho obtíží dokončeny a škola dostala nový vzhled a získala mnoho hlavně vnitřní úpravou.

Veřejný život.

Škola svou činností získala plný zájem veřejnosti o její život a stala se střediskem kulturního života v obci. Ve škole bylo promítáno několik pěkných filmů pro občany.

Narození.

Dne 19.srpna se narodila v Sušici Božena Hartlová (Dražků) čp. 20 a dne 21.září se narodila v Sušici Karla Trčková, čp. 46.

Úmrtí.

Dne 20.února zemřel v Jindřichovicích Matěj Prexl a 23.února zemřela pí. Janečková z hostince.

Přesídlení.

V červenci se odstěhovala z Jindřichovic do Dobřan za svým manželem bývalá kronikářka obce a učitelka zdejší školy Lidmila Zymáková.

Volby do NS.

Dne 28.listopadu byly provedeny volby do NS. Kandidátem byl npor. Jar. Pfeifer, důstojník PS ze Sušice, který také získal 95% hlasů.

Škola. Změny.

Za odcházející učitelku L. Zymákovou nastoupila Libuše Václavíková, učitelka ze Sušice. Škola dostala nový vzhled a získala mnoho hlavně vnitřní úpravou, takže se stala druhým domovem všech žáků. Do školy chodí celkem 44 dětí. Ředitel školy Petr Trčka, za pomoci Petra Duška čp. 14 dal opět po delší době do pořádku školní jeviště a nacvičil s žáky několik pěkných besídek. Z výtěžku besídek, vlastní dětské tvořivé práce dostávají všichni žáci zdejší školy školní potřeby, sešity, tužky, pera, čtvrtky apod. zdarma podle potřeby. Také divadelní potřeby byly rozmnoženy.

Knihovna.

Místní lidovou knihovnu převzal a knihy půjčoval po celý rok Petr Trčka. V MLK a vůbec ve škole bylo uspořádáno několik výstav knih, spojených s prodejem místní Jednoty. O knihy byl největší zájem hlavně od listopadu do března.

Stavba, zaměstnání.

V Malonicích – nádraží bylo značně rozšířeno. Na této stavbě bylo zaměstnáno mnoho občanů z Jindřichovic a také zemědělci, kteří vozili s koňma materiál. Místní lidi měli tak možnost dobrého a blízkého výdělku, což také využili.

Počasí.

Po celý rok bylo počasí poměrně dobré. Úroda nebyla špatná, ale velká povodeň nadělala mnoho škod a hodně zničila. Zvláště z luk odplavila seno a obilí většinou polehlo, takže práce ve žních byly ztíženy.

Povodeň.

Dne 11.července 1954 se přihnala náhle veliká bouřka a strhl se prudký déšť, který se brzy změnil v „průtrž mračen“. Najednou spadlo mnoho vody, kterou nepostačily zachytit ani naše rozsáhlé rybníky. V krátké době byly naplněny a voda nestačila odtékat odpadovými stokami a začala přetékat přes hráze. U všech rybníků byly požární hlídky, které zajišťovaly a zpevňovaly hráze, zatloukaly kůly a vymílaná místa spravovaly. Největší obava byla z protržení hráze Mlýnského rybníka „Jindřichováku“, kde delší dobu přetékala voda přes hráze a svou dravostí si vybírala zem i kameny. Požárníci zde měli opravdu co dělat, aby tak veliký nápor vody zadrželi. Nebýti jejich sil, byla by větší část Kolince úplně zaplavena, protože i takhle bylo v Kolinci několik stavení při řece zatopeno.

Při povodni byly zaneseny vodní toky a stoky, takže voda tekla po cestách i silnicích a jejich stav se značně zhoršil. Také můstky přes potoky byly povodní hodně poškozeny a jejich oprava, jakož i cesty daly místním občanům mnoho práce.

Místní hospodaření.

Na schůzích MNV a občanů byla několikrát projednávána otázka hospodaření, obdělávání ladem ležící půdy a JZD. V obci je nedostatek pracovních sil (většinou jen přestárlí a nemocní zemědělci) a nedostatek mechanizačních prostředků. Všechna orná půda není obdělána, zvláště pozemky Fr. Raška a Fr. Fircha. Nikdo z občanů nechce půdu a proto ji obec nabízí Státnímu statku.

Zdravotnictví.

V obci byly uspořádány dvě zdravotní přednášky jak zabránit úrazům a nemocem. Místní občané projevili zájem a jejich účast byla vždy veliká, přes 40.

Požárníci.

Požární sbor, místní jednota, zahájila opět činnost. V únoru ONV – PO přidělil do obce motorovou stříkačku a požární výzbroj, několik dílů hadic, obleky a boty pro požárníky. Požárníci neměli motorovou stříkačku kam uskladnit a proto požádali Tomáše Vávru čp. 27, aby ji mohli dát do jeho domku, aspoň na krátkou dobu než něco upraví. Tomáš Vávra rád vyšel požárníkům vstříc. Později potom si požárníci upravili zbrojnici v bývalých jatkách R. Janečka, který tuto zapůjčil požárníkům , než postaví novou. Za zapůjčení obdržel od národní školy část prken ze starých záchodů a podlah.

Požárníci se zúčastnili soutěže o nejlepší požární družstvo v Kolinci. Požárník P. Trčka založil kroužek mladých požárníků (žáků), který také na soutěži vystoupil a skutečně překvapil svou pohotovostí. V době žní pak prováděli mladí požárníci hlídky přes den a v noci od 22 do 04 hod. hlídali dospělí požárníci. V letošním roce je to jediný spolek v obci, který začíná, kromě školy, aktivně pracovat. Také připravuje divadelní hru „Šťastní otcové“ k sehrání na školním malém jevišti.

Rok 1955.

Zpět

Správa obce.

Místní národní výbor řešil především obdělávání ladem ležícípůdy. Dále pak získání mladých sil do zemědělství a příděl umělých hnojiv.

Celkem je v obci zemědělské půdy 316,25ha, orné půdy je 175,52ha, rozdělené do 50 nezemědělských závodů zařazených do skupin podle výměry:

20 – 50 ha3 zemědělcio výměře 55,86haz toho orné 34,26ha
16 – 10ha4 zemědělci51,56ha34,35ha
10 – 5ha21135,86ha74,34ha
5 – 2ha1139,79ha20,44ha
do 2ha1113,92ha12,13ha
1 konfiskát7,47ha
obecní pastviny11,79ha

Velký zájem je věnován zemědělské výrobě. Pro družstevní hospodaření není v obci dosud pochopení zemědělců. Pro zvýšení zemědělské výroby opatřil MNV pro zemědělce 340q umělých hnojiv.

Úprava obce.

K 10. výročí osvobození byla vyhlášena soutěž o zvelebení obce. Občané si obílili obytná stavení, uklidili náves, takže obec dostala lepší vzhled.

Silnice.

Také silnice z Kolince do Malonic byla opravena. Byl dělán tak zvaný „Kubitův koberec“, to je vrstva štěrku, hlíny a vápna. Silnice vypadá jako mlat ve stodole. Za suchého počasí je tvrdá, pevná, pěkná, ale za deštivého počasí změkne a vytvoří se silná vrstva lepivého bláta.

Nádraží.

Rozšiřování nádraží v Malonicích bylo zhruba dokončeno. Celá ředa občanů získala zde výhodné zaměstnání.

Bašta – rybárna.

Bylo započato se stavbou domku pro rybáře za Zámeckým rybníkem. Na stavbě pracují místní občané.

Strážní domek.

Na podzim byl zaveden elektrický proud do strážního domku. Přípojku hradily ČSD.

10. výročí osvobození.

10. výročí osvobození bylo oslaveno i v naší obci, zvláště pak ve škole. Občané si dali různé závazky k splnění dodávek, zvýšení zemědělské výroby apod. Bylo řádně vzpomenuto všech významných dní a událostí.

Narození. Úmrtí.

V letošním roce v obci nikdo nezemřel.

Přestěhování.

V květnu se odstěhovala do Běšin pí. Matějková, která uvolnila byt majiteli domu Tomáši Vávrovy, který se přestěhoval ze strážního domku z Ujčína.

Politické poměry.

Byly provedeny doplňovací volby do ONV. Kandidátem byl navržen a zvolen Petr Dušek, Jindřichovice 14.

Škola.

Ředitel školy spolu s rodiči, požárníky a žáky zlepšoval vzhled školy a okolí. Byl srovnán pozemek pro hřiště, zřízena nová školní zahrádka, drátěný plot kolem celé školy a vysázeno 40 ovocných stromků. Škola byla opět obílena a upravena cesta ke škole.

Změny v učitelstvu. Počet dětí.

Místo učitelky L. Václavíčkové, která se odstěhovala se svým manželem do Českých Velenic nastupuje od 1.září na školu Květoslava Heřmanová, učitelka z Hor Matky Boží.

Na škole je 45 dětí, většina žáků je z Malonic.

Divadla.

Divadelní kroužek národní školy sehrál kromě několika besídek divadelní hru: „Kašpárek se učí čarovat“.

Požárníci sehráli hru: „Šťastní otcové“.

Televize.

V lednu 1955 zachytil řed. školy Petr Trčka prvně televizní vysílání. Televizní příjem byl někdy dobrý, ale pro značnou vzdálenost, hlavně za špatného počasí nedostatečný.

Přednášky.

V obci bylo během roku několik přednášek o zdravotnictví a o škole.

ČSČK.

Byla ustavena skupina Československého červeného kříže, která ještě téhož roku pořádala 20ti hodinový kurs první pomoci. Kursu se zúčastnilo 20 účastníků. MLK. Místní lidová knihovna uspořádala několik výstavek knih a zlepšila půjčování čtenářům.

Počasí.

Celý rok bylo deštivé počasí, úroda byla pěkná, ale většina obilí polehla, takže sláma nebyla pěkná. Také sena a otava se špatně sušila a jejich hodnota nebyla velká.

Zlevnění.

K 1.lednu bylo provedeno snížení cen všech druhů zboží. Obyvatelé rozšiřují radiové přijímače, jejich počet v obci stoupá.

Zdravotnictví.

V čp. 4 byla zřízena ČSČK stanice první pomoci. Zařízení je postupně doplňováno.

Požárníci.

Na návrh br. Frant. Ježka a Sejpky Václava čp. 19 bylo v únoru zakoupeno pro hasičskou jednotu staré nákladní auto za 2000,-Kč. Auto bylo brigádnicky rozebráno a připraveno k opravě.

Divadlo.

Požárníci nacvičili divadelní hru „Šťastní otcové“, kterou sehráli na dětském jevišti ve zdejší škole. Návštěva byla veliká a výtěžek byl použit na zakoupení vadných součástek do auta.

Obrazová příloha.

Zpět

Jindřichovice na pohlednicích

Rok 1902

Rok 1904

Rok 1908

Rok 1910

Fotografie - minulost.

Fotografie - současnost

Rok 2002

Rok 2007

Rok 2007

Rok 2007

Rok 2007

Zpět