Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 7 v Kolinci

Čp. 7, parcela č. 9

čp. 7, r. 1971

Toto hospodářství, jedno z největších z původního osídlení, bylo v polovici XVI. stol. majetkem několika příslušníků rodu Chudobů. Jméno tohoto rodu se ozývá na prvních listech nejstarší městské knihy kolinecké. R. 1420 je jmenován mezi konšely Jan Chudoba. V téže době se stala úmluva mezi kolineckými mlynáři, z nichž jeden je Chudoba, druhý nájemník. Jan Chudoba je jmenován dále v r. 1462 jako konšel. Majetek byl předpoklad předního společenského postavení a vlivu v obecní samosprávě. Po 200 let byli Chudobové mocnými a vlivnými občany Kolince.

Pro nedostatek archivního materiálu je nemožno sledovat jejich rozrod.

V I. pol. XVI. stol. jsou známi bratři: Šimon a Matouš Chudoba. Šimon zemřel dávno před r. 1547. S manželkou Dorotou měl syna Jana. Matouš Chudoba měl tyto syny: Václava, Jana, Josefa a Tomáše.

Na domě čp. 7 hospodařili po sobě: Šimon Chudoba, Matouš Chudoba a po něm jeho syn Josef Chudoba. Bratří Josefa drželi jiné usedlosti, jak o tom svědčí zápisy ze staré grunt. knihy kolinecké.

Na sv. Vavřince r. 1555 koupil Václav Chudoba, syn Matouše Chudoby, od svého bratra Jana dům za 15 kop (fol.61).

Při sv. Bartoloměji koupil Václav Chudoba od Martina Jandíka dědinu na Petříně za 3 kopy. O rok později koupil Václav Chudoba od téhož Jandíka dědinu na Pickové, druhou k Újčínu za 50 kop.

Na sv. Havla r. 1561 prodal Václav Chudoba trávník při hořejším mlýně Václava z hořejšího mlýna za 38 kop.

Ve druhou středu v postě r. 1561 prodal Václav Chudoba Janu Burdovi trávník Škodovský za 18 kop.

V úterý po sv. Trojici r. 1563 prodal Václav Chudoba Štěpánovi Burdovi dědinu Na pluženinách nad panskými rybníčky a kus louky za 24 kopy. R. 1578 provolává Václav Markolt z Malonic, poddaný pana Zikmunda Sezimy, že nenařekl a nemá nic proti Václavovi Chudobovi, poddanému pana Václava Vintíře z Vlčkovic.

V pondělí po Třech králích r. 1574 předstoupil před purkmistry a konšely Václav Chudoba a Ondřej z ulice a žádali o to,komu patří ta voda, která jde z hořejších domů do té louky, kteráž jest před domem téhož sládka a pak jde domem jmenovaného sládka. voda byla přiřčena jen Václavovi Chudobovi a Ondřeji sládkovi a to tak: že ji má Václav Chudoba dědičně užívati i Ondřej sládek; stoku má udělati Ondřej sládek a vodu nesmí Ondřej sládek jinam pouštět jen na Václavův trávník.

Na sv. Jiří r. 1581 koupil Jan Koželuh od Václava Chudoby trávník proti mlejnu Chudobovic za 39 kop a ta voda, kteráž jde skrze dům Ondřeje sládka a skrze trávníček, žádný nemá překážky činiti.

Dalšíí zápisy hovoří o bratru Tomášovi.

Na sv. Jiří r. 1561 prodal Tomáš Chudoba palouk pod Hůrkou Frydrychovi za 5 kop.

Při sv. Havle r. 1573 podstoupil Václav Vintíř z Vlčkovic Tomáši Chudobovi dědinu ve Středce, kterou měl od Ondřeje sládka a Tomáš Chudoba podstoupil Václavu Vintíři dědiny „Na oulehlích“ pod Hůrkou.

Snad i následující zápis se týká Tomáše Chudoby.

Na sv. Havla na víru obracení r. 1613 s povolením paní Mandaleny Perklarové prodal Tomáš Janovi kočímu dům s dědinami i lukami za 125 kop (fol. 313).

Václav Chudoba měl syna Adama a tím zaniká jméno Chudoba z historie Kolince. Po Bílé Hoře se už s tímto jménem zde nesetkáváme. Ovlivnila snad Bílá Hora jeho zánik?

Na sv. Jiří r. 1601 odevzdal Adam Chudoba Tomáškovi, kolineckému sousedovi peníze, které přijal pod ourok od Frydrycha jeho nebožtík otec Václav Chudoba (Tomášek měl asi Frydrychovu dceru).

Na sv. Vavřince r. 1607 koupil Adam Chudoba od Anny Doroty Vintířky dědinu Vojtovskou k Mlázovám a trávník Vojtovský pod městečkem (fol. 298).

Předcházející zápisy se týkaly bratří Josefa Chudoby, majitele čp. 7.

Jeho otec, Matuš Chudoba vydal ve čtvrtek po Všech svatých r. 1547 Janovi neboštíka Šimona též Chudoby na jeho podíl 23 kop m. a též matka na jeho podíl vydala ještě 3 kopy m., které mu jeho děd odkázal (fol. 11. st. gr. kn. z r. 1544).

R. 1551 prodal Matuš Chudoba Jakubovi Chmelovi dědinu na Petřínách za 3 kopy.

V úterý masopustní r. 1557 jsou zapsáni do městských kruh Matuš Chudoba a Matuš dolejší mlynář, že jsou dlužni panu Václavu Lehumskýmu z Malevic a na Těšetinech 50 kop.

Při sv. Havle r. 1565 kvituje Josef Chudoba na místě Jana Chudoby, bratra svého, že byl Janovi vyplacen podíl po otci Matušovi Chudobovi a sice 50 kop m. od bratrův Tomáše a Václava. z tohoto zápisu vidíme, že v r. 1565 byl již Matuš Chudoba mrtev a po něm hospodařil na čp. 7 syn Josef.

Na v. Jiří r. 1566 postoupil Tomáš Skala Josefu Chudobovi palouk k Mlázovám a Josef Chudoba postoupil Tomášovi Skalovi dědinu Pickovou i s osením.

Na sv. Bartoloměje r. 1570 prodal Josef Chudoba louku „ V dubí“‘ Stanislavu kováři za 13 kop. Tentýž den koupil Josef Chudoba od Tomáše Skaly dědinu ve Středce, kterou držel zemřelý Jan Červený a druhou, kterou držel zemřelý Jan Hanzl, tkadlec, za 70 kop.

V dílčí ceduli z r. 1583 hospodaří na čp. 7 Josef Chudoba. Platí panského úroku při sv. Jiří a při sv. Havlu po 12 groších.

V pátek při sv. Duchu r. 1598 koupil Mareš Vintíř z Vlčkovic a paní Zuzana Vintířová, manželka jeho, od Josefa Chudoby jeho dům s dědinami, lukami, se vším vozimem i jarem, s cibulí i s mákem, jakož se vším i z toho vosení vozimního i jarého má zase Mareš Vintíř, když mlátiti budou, Josefovi Chudobovi 1 kbelec pšenice, 1 kbelec žita, 1 ječmene, 2 a půl ovsa, půl kbelce hrachu a více jest prodáno Panu Maršovi s těmito svršky: půl vozu vokovaného dobrého a půl bosýho s nápravami plechovanými, s žebřinami i šlifernami, dva nákoleníky s kolečky s nápravkami, jeden stůl v světnici, díl lesu v Jivině, haltýř, jedny včely, patnáct slepic, se vším, co na poli i ve dvoře, všecko co jest ho kolik v stodole i za humny pod včelínem, slámou žitnou..... všecko co jí kolik v stodole i na sladovně a to jest prodáno za 400 kop (GK fol. 283).

Tato koupě byla vložena i do staré městské knihy kolinecké s dodatkem, že paní Zuzana Anna Vintířová vzala na sebe od Josefa Chudoby panského ouroku při sv. Jiří a při sv. Havlu po 11 gr.(sic) a desátky faráři nynějšímu i budoucím (fol. 28 a další).

Není známo, zda Zuzana Vintířka dům pronajala nebo na něm hospodařila ve vlastní režii. Po 25 letém držení tento dům prodala nová majitelka kolineckého panství paní Eufemie Kocová z Perglasu na Srbicích a na Kolinci a sice na den rozeslání apoštovlů r. 1624.

Kupcem tohoto domu čp. 7 zvaného Josefovský i s dědinami, lukami, zahradou i dílem lesa v Jivině byl Matěj příjmím Velhartický. Kupní cena byla 200 kop (Gk fol.330). Jeho manželce Alžbětě se dne 11. 1. 1628 narodil syn Jan, pozdější majitel statku.

Podle berní rully z r. 1654 měl Matěj Velhartický 24 strychů rolí; na zimu osíval 8 strychů a na jaře taktéž 8 strychů.

Po otci zde hospodařil jeho syn Jan Velhartický (V r.1678 uváděn Jan Matějček Velharticka). Na tomto gruntu zvaném též Kocovský(?) byla 1 železná kráva, z ní se platilo 4 gr 4 den ročně. Při soupisu platů zaplatil r. 1674 Jan Velhartický 6 kr, r. 1678 10 kr, 15. 2. 1679 6 kr, dluhoval tedy 6 kr. Při revizitaci berní rully r. 1678 měl Jan Velhartický 15 a půl strychu rolí, 5 strychů ouhoru, půl strychu ladem, luk pod. 2 vozy. Hospodářství bylo jím spravováno po dlouhou dobu, což v těchto dobách po válce třicetileté bylo zde vzácností. Jak vidíme z počtů kostelních (kniha zádušních počtů kolinecké fary fol. 63, 81, 91) zaplatil od r. 1678 do 1689 ze železné krávy 20 kr, takže ostal ještě i s se starým dluhem 42 kr.

Není známo, kdy Jan Matějček Velhartický zemřel. Podle knihy zádušních počtů po něm hospodařil Mates Viťha (též zvaný Piťha). Byl to synovec Jana Velhartického, syn Pavla Viťhy a Lidmily, dcery Matěje Velhartického, jejichž svatba se konala 1. 8. 1655. Měli tyto děti:
Jan nar. 15. 5. 1656,
Matěj nar. 13. 3. 1666,
Anna nar. 25. 10. 1663.

R. 1695 již zde hospodařil Jakub Malek, který s pravděpodobně vzal za manželku vdovu po Janu Matějčkovi Lidmilu, dceru kolineckého krejčího a souseda Jana Svobody. V tom roce 1695 platila tato vdova Lidmila dluh po svém manželovi Janu Matějčkovi a sice 5 zl 50 kr, které si Jan Matějček spolu s jinými sousedy kolineckými vybral r. 1667 z odkazu 100 kop míš., učiněnému panem Jindřichem Kocem z Dobrše kolineckému špitálu. Celkem bylo vyhráno 59 kop 39 kr, z nichž dostal Jan Matějček i 5 kop míš. Z manželství Jakuba Malka a Lidmily se narodily tyto děti:
Marie nar. r. ? 1695,
Petr nar. 28. 6. 1697,
Tomaš nar. 17. 10. 1699,
Alžběta nar. 29. 6.1704,
Matěj nar. 6. 2. 1707.

Jakub Malek zemřel 5. 11. 1709, takže v katastru z r. 1713 je uváděna jako majitelka Lidmila Malkova. Dne 31. 12. 1713 její statek spolu s hospodářstvími Víta Kubíčka a Jana Krisla vyhořel.

Při revizitaci katastru r. 1722 měla Lidmila Malková 20 strychů a půl věrtele polí a luk pod 3 a půl vozu.

Po Lidmile se stal hospodářem její syn Tomáš, který měl za manželku Lidmilu dceru Jana Krisla, kolineckého souseda. Z jejich manželství vzešly tyto děti:
Jakub nar. 12. 7. 1722,
Kateřina nar. 21. 11. 1724,
Anna nar. 30. 6. 1727,
Jan nar. 6. 4. 1730,
Ludmila nar. 27. 4. 1734,
Tomáš nar. 17. 12. 1736,
Šimon nar. 28. 10. 1739, zemřel r. 1740.

V r.1775 v 76 letech zemřel zde v tomto domě Tomáš Málek a hospodářem se stal (snad už dříve) jeho syn Jan Málek, který měl za manželku Lidmilu rozenou Ševčíkovou. Jejich děti byly:
Kateřina nar. 27. 10. 1758,
František nar. 1. 2. 1761,
Matěj nar. 9. 5. 1763,
Václav nar. 22. 9. 1765,
Jan nar. 12. 5. 1767,
Vojtěch nar. 16. 4. 1769.

Dne 28. 10. 1796 odevzdal Jan Málek hospodářství synu Františkovi Málkovi. Tohoto zbavil hrabě Christof de Villani dne 1. 1. 1799 roboty. František Málek, je uváděn jako soused a manžel Alžběty Korcové ze Zbynic. V matrice narozených najdeme jen dceru Kateřinu Filipku nar. 1. 5. 1795 v čp. 7. Té se narodila dne 1. 4. 1815 dcera Barbora Kateřina. Otec matky František Málek byl domkářem v čp. 67. Není známa příčina, proč František Málek prodal dne 12. 12. 1800 hospodářství a Blažejovi Knězovi z Kydlin. Takměř stoleté držení statku v rodě Málkových skončilo.

Bratr Františka Málka se stal mistrem cihlářský, který ve svých dětech uchoval rod Málků v Kolinci. Jako podruzi a nádeníci ztratili moc a vliv, který jejich rodu propůjčoval kdysi selský grunt.

Blažej Kněz nedržel však dům dlouho a již 1. 1. 1804 jej prodal Václavovi Pavlíkovi z Vlčkovic, ale ten jej již 2. 1. 1806 prodal Josefu Frankovi, šenkýři z Hořejšího Těšova, a jeho manželce Veronice dceři Františka Kužela (Engela ?), učitele z Němčic u Plánice čp. 8 a matky Terezie Veřkové, ševcové z Němčic.

Manželé Frankovi se přistěhovali do Kolince se synem Joachimem, který se narodil asi v r. 1798 (ostatní sourozenci nejsou známi). V čp. 7 se jim narodila dcera Josefa dne 14. 12. 1807.

Josef Frank si získal postavení v obci, stal se představeným čili rychtářem obce.

Ve 47 letech dne 3. ledna 1821 odstoupil Josef Frank a jeho manželka Veronika hospodářství nejstaršímu synu Joachimovi, mistru barvířskému. Ten si přivedl za manželku Josefu dceru Františka Reitmajera, souseda z Hor Matky Boží a matky Anny rozené Ludvíkové též Hor Matky Boží.

Z tohoto I. manželství Joachima Franka se rodily tyto děti:
Magdalena nar. 18. 12. 1823, zemřela 29. 5. 1831 na TBC,
Ignác nar. 23. 1. 1827,
Marie Anna nar. 30. 4. 1829,
Alžběta nar. 9. 11. 1831,
Sofia nar. 7. 5. 1835,
Anna nar. 6. 10. 1838, zemřela 27. 1. 1839,
Josef Filip nar. 1. 8. 1840,
Alois nar. 19. 6. 1843.

Dne 15. 6. 1846 zemřela Josefa, manželka Joachima Franka, rychtáře v Kolinci čp. 7 ve 42 letech na vodnatelnost.

Vdovec Joachim Frank se oženil podruhé dne 2. 5. 1849 s Markytou, 29 letou svobodnou dcerou Jiřího Hosnedla, souseda z Kolince čp. 47 a zemřelé matky Lidmily rozené Havlasové.

Z tohoto 2. manželství se narodily tyto děti:
Anna Eleonora nar. 21. 2. 1850,
Johana Marta nar. 27. 7. 1854,
Emanuel Tomáš 20. 12. 1851, zemřel 30. 10. 1857 (škrkavky),
Marie Anna nar. 26. 7. 1857,
Karolina Anna nar. 1. 11. 1859, zemřela 1. 7. 1860,
Julie nar. 7. 5. 1861, vdala se za Františka Hodinu, ševce,
Joachim Josef nar. 11. 4. 1864, jako pohrobek.

Velikost hospodářství nám podává stabilní katastr z r. 1837.

Jméno tratěČís. parc.KulturaVýměraČistý roč. výnosTř.
Míst. trať 25zahrada60 s22 krjediná
Míst. trať 26pole165 s59 kr1.
Míst. trať 27pole245 s1 zl 28 kr1.
Míst. trať 28louka630 s4 zl 24 kr1.
Míst. trať 109louka1155 s8 zl 4 kr1.
Míst. trať 239pole3 j 295 s19 zl 6 kr2.
Míst. trať 240louka1535 s4 zl3.
Míst. trať 241pastvina100 s4 kr2.
Hůrka383pastvina825 s36 kr2.
Hůrka384pole2 j 540 s14 zl 2 kr2.
Hůrka385pastvina40 s2 kr2.
Hůrka400louka700 s2 zl 51 kr2.
Hůrka401pole1 j 840 s9 zl 9 kr2.
Hůrka402pastvina130 s6 kr2.
Hůrka u Kalného potoka430pole2 j 1235 s16 zl 38 kr2.
Hůrka u Kalného potoka431pastvina75 s3 kr2.

Joachim Frank byl dlouholetým kolineckým rychtářem od smrti svého otce Josefa, který zemřel dne 26. 11. 1860 v 66 letech na souchotiny, tedy takměř 25 let. Zemřel na mrtvici dne 27. 11. 1863 v 65 letech.

Po jeho smrti převzal dům čp. 7 jeho syn z prvního manželství Josef Frank, soused a obecní písař, který do 12. 7. 1864 bydlel v čp. 35.Měl za manželku Josefu dceru Ludvíka Melky, šafáře kolineckého panství a matky Magdaleny dcery Prokopa Suka, souseda v Kolinci.

V tomto manželství se narodily dle matričních záznamů tyto děti:
Karolina Františka nar. 1. 8. 1863 v čp. 35,
Jan Křitel Václav nar. 24. 9. 1868 v čp. 7.

Když Josef Frank se upil k smrti v mladých 39 letech dne 7. 5. 1879 prodala dům čp. 7 vdova Josefa Franková dne 25. 10. 1880 Vavřinci Boublíkovi, synu Vavřince Boublíka, sedláka v Jindřichovicích čp. 18 a matky Marie dcery Václava Potužníka, sedláka v Maršovicích čp. 2. Ten si vzal za manželku Marii, dceru Františka Václa, sedláka v Lešišově čp. 9 a matky Marie rozené Kaltenbrunnerové z Mokrosuka čp. 5.

Rodiče nového majitele zemřeli zde v čp. 7. Dne 2. 11. 1884 zemřel starý Vavřinec Boublík a dne 11. 6. 1889 jeho manželka Terezie, dcera Tomáše Valdmana, sedláka v Radosticích. Manžela sklátila v 68 letech rozedma plic a ženu ve 49 letech rakovina žaludku.

Jméno Franků vymizelo z Kolince, kde jeho nositelé sehráli takměř půl století významnou úlohu. Poslední zmínka je o Jáchimu Josefovi Frankovi, nar. dne 11. 4. 1864, který se dne 6. 7. 1914 oženil v Písku s Emilií Klenovcovou.

Vavřinec Boublík mladší měl s manželkou Marií tyto děti:
Marii nar. 21. 12. 1885, zemřela hned po porodu,
Marii nar. 3. 4. 1887, zemřela hned po porodu,
Annu nar. 8. 5. 1889, zemřela 19. 12. 1897,
Jakuba nar. 21. 7. 1891,
Františka Vavřince nar. 13. 11. 1893, zemřel 21. 6. 1894.

Majitel domu čp. 7 Vavřinec Boublík zemřel někdy kolem r. 1894. Vdova Marie se v 31 letech provdala dne 23. 1. 1895 za Emanuela Šose, syna Joachima Šose, souseda v Kolinci čp. 43 a matky Anny rozené Smolíkové z Kolince. Ženich se narodil v Kolinci čp. 43 dne 16. 1. 1865, nevěsta v Lešišovech dne 11. 7. 1863.

Z tohoto druhého manželství porodila Marie tyto děti:
Marie nar. 24. 12. 1895, zemřela 23. 12. 1897,
Josef nar. 18. 10. 1897, zemřel týž den,
chlapeček 18. 11. 1898, zemřel týž den,
Emanuel Josef nar. 23. 11. 1899, oženil se 14. 6. 1922 se Zd. Kolenatou v Suchdole nad Lužnicí,
děvčátko nar. 6. 11. 1902, zemřelo týž den,
chlapeček nar. 5. 2. 1904, zemřel týž den,
Josef nar. 21. 8. 1905, oženil se 5. 4. 1933 s Kamilou Zajícovou z Kolince čp. 150.

Od 5. 4. 1933 vlastnil dům čp. 7 nejmladší syn Karel Šos s manželkou Kamilou, který si za nedlouho pronajal zbytkový velkostatek Velhartice a pole při čp. 7 pronajal.

zpět