Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 43 v Kolinci

Čp. 43, parcela č. 52

čp. 43, r. 2008

Tento dům patří mezi usedlosti původní i když písemné zprávy o něm jsou až z pozdější doby. Po dlouhou dobu byl dům zván po živnosti “u Laců“.

S tímto jménem se v Kolinci setkáváme prvně při dělení dědictví po Václavu Vintíři z Vlčkovic a to v dílčí ceduli a třetí díl dědictví v DZ 66 0 11 z r. 1583, kde je uváděn jako osedlý Mareš Laca s povinností platit na den sv. Jiří 1 gr 5 den a tolikéž na den sv. Havla. Dále je uváděn v tomto třetím dílu jako poddaný jmenovaného feudálního pána Bartoloměj Laca ze vsi Konína, který však nebyl povinen žádným platem. Pravděpodobně synem tohoto Bartoloměje Laci byl Matěj Laca, jak je patrno z nejstarší gruntovní knihy obce Kolince z r. 1544 fol. 237, kde se uvádí: “Roku 1591 při středopostí koupil Matěj Bárty Laci syn od Anny, vdovy po zemřelém Jakubovi zedníkovi chalupu za 17 kop.“ Další nositel tohoto příjmení vystupuje na scénu v téže gruntovní knize fol. 287 v tomto zápisu: “Roku 1600 na den sv. Jiří v neděli prodal Václav sládkovic (asi Vávrovic sládek - pozn. autora) dům Sládkovský s dědinami, lukami i s dílem lesa v Jivině, dům ležící vedle domu Vavřince Poláčka, kováře, Jiříkovi Lacovi a manželce Marjáně.“ Z folia 282 této grunt. knihy se dovídáme další příbuzenský vztah “Roku 1602 ve čtvrtek po sv. Barboře předala Kateřina Lacová Jiříkovi, synu svému, dědinu na Petříně.“ Je známa tedy matka Jiříka Laci, ale není známo, kdo byl jeho otec. Jeho bratrem byl však Kubíček, jak je patrno z těchto zápisů na fol. 295, 296: “Na škaredou středu roku 1607 se stal freymark mezi bratry Jiříkem a Kubíčkem Lacou. Jiřík Laca dal svému bratrovi Kubíčkovi Lacovi louku Sládkovskou, kterou koupil s domem, položenou k Jindřichovicům, a Kubíček dal Jiříkovi trávníček pod “ulicí“, jež slove Haškovský. Tentýž den koupil Jiřík od Kubíčka dědinu na Štolnách za 5 kop míč. Jiřík Laca postupně rozšiřoval svůj majetek. Na den sv. Matouše roku 1607 přikoupil od panny Doroty Aničky Vintířové dědinu nad Rybníčky nad panskou loukou, dědinu Burdovskou na Podhůrčí, dědinu Havlíkovskou ve Středce, louku pod dvorem Nedvídkovským, louku mlynářskou k Jindřichovicům vše za 140 kop m. Tato koupě v tak velké ceně je zapsána na fol. 291 této gruntovní knihy. Na fol. 300 prodal Jiřík Laca Janu Kusovi v pondělí po sv. Kateřině roku 1607 dědinu na “Malejch Štolnách“ za 19 kop. Roku 1609 na den proměnění Pána Krista a r. 1610 v neděli po sv. Vítě freymarčili‚ “provedli výměnu“ Josef Jiřík Laca a Kubíček Laca a v druhém případě Jiřík Laca a Jakub Laca o dědiny.

V katastru z r. 1654 jest udáván na této usedlosti Václav Laca, který měl 10 strychů polí, z nichž osíval na zimu 3 strychy 2 měřice a na jaro 3 strychy. Při rozdělení panství mezí Kateřinu Eleonoru ze Svarova a dvě dcery z r. 1666 je uváděn v Kolinci Michal Laca‚ jako poddaný s povinností platit při sv. Jiří 8 gr 3 a půl den a tolikéž při sv. Havlu. Jiný poddaný osedlý tohoto příjmení není v tomto rozdělení uváděn. Mezi pustými grunty tohoto příjmení je v tomto roce uváděn Jakub Laca s platem na sv. Jiří a sv. Havla po 16 groších a Vít Laca s platem po 1 gr. v uvedených termínech. Podle tohoto platu lze usuzovat, že na tomto gruntě byl majitelem Vít Laca. V revizitaci berní ruly z r. 1678 není uváděn žádný Laca. Místo Michla Laci hospodaří na statku Jindřich Hromátka a místo Václava Laci Pavel Vávra.

A tak, když v r. 1714 se objevuje majitel tohoto dvoru jako Jan Laca, jedná se pravděpodobně o příjmení po chalupě. Skutečným majitelem je Jan Jelínek, který s manželkou Annou měl tyto děti:
Ondřeje nar. 29. 11. 1713,
Jana. nar. 14. 4. 1716,
Dorotu nar. 10. 1. 1718,
Matěje nar. 5. 2. 1720, zemřel r. 1738,
Annu nar. 5. 1. 1722,
Václava nar. 20. 6. 1724,
Františka nar. 2. 2. 1727.

V r. 1775 je uváděn na tomto statku Václav Jelínek, pravděpodobně syn Jana Jelínka. Tento Václav Jelínek byl třikrát ženat. První manželkou byla Kateřina, dcera Václava Bachora z Krutěnic. Ta mu dala tyto děti:
Vojtěcha nar. 20. 4. 1760,
Alžbětu nar. 21. 1. 1763,
Matěje nar. 17. 2. 1764,
Marii nar. 30. 12. 1766,
Martina nar. 19. 2. 1771.
S manželkou Marií Magdalenou rozenou Matějčkovou z Ujčína měl tyto děti:
Karla nar. 22. 7. 1776,
Evu nar. 21. 12. 1777,
Annu nar. 18. 4. 1779,
Marii Annu nar. 4. 1. 1782.
Třetí manželka Kateřina, dcera Jana Krále, mu porodila tyto děti:
Jana nar. 13. 8. 1784,
Václava nar. 30. 7. 1786,
Kateřinu nar. 25. 11. 1788,
Marii nar. 2. 9. 1791,
Josefa nar. 30. 10. 1793, zemřela 12. 2. 1797,
Maří Magdalenu nar. 5. 7. 1796, zemřela 16. 2. 1797,
Josefa nar. ?. 1798.

Dne 28. 12. 1810 předal Václav Jelínek hospodářství svému synovi Václavu Jelínkovi. Nový majitel si vzal za manželku Eleonoru, dceru Martina Altledy (též uváděno Altenredera), tovaryše při hamru v Nemělkově a matky Marie Strekerovy z Waldischgrünu.

Spolu měli tyto děti:
Jakuba nar. 21. 1. 1814,
Annu Marii nar. 13. 2. 1816,
Františka nar. 14. 10. 1817,
Marii Annu nar. 14. 10. 1818, zemřela 20. 5. 1827,
Magdalenu nar. 27. 1. 1822,
Františka nar. 3. 2. 1824.

Dnem 26. 2. 1831 dostává dům čp. 43 nového majitele Jana Šosa, který jej koupil za 1000 zl konv. měny. Jan Šos, jako šenkýř v Březí, koupil 30. 10. 1805 hospodářství čp. 32 v Kolinci, kde pobyl do roku 1811. Odtud se přestěhoval pravděpodobně do Buršic, kde snad se mu narodil syn Jan. Tomu předal dne 24. 3. 1835 zakoupené hospodářství čp. 43 v Kolinci. Jan Šos mladší se oženil dne 22. 1. 1839 s Johankou, 16 letou dcerou Matěje Jelínka, souseda v Kolinci čp. 19 a matky Marie rozené Drhové z Velkého Boru. Ženichovi bylo 21 let. Před jejich sňatkem dne 9. 12. 1837 zemřel v 52 letech jeho otec na “vyschnutí plic“. Plicní choroby byly tragedií celého jejich rodu. I majitelovi sourozenci zemřeli touto chorobou: 18. 4. 1839 Joachim v 19 letech, 3. 3. 1840 Anna ve 42 letech. Později tak zemřeli i oba, majitelé.

Majitelé čp. 43 měli tyto děti:
Joachima nar. 25. 1. 1840,
Annu nar. 26. 9. 1841,
Josefa nar. 11. 5. 1844, zemřel 3. 11. 1871 na TBC,
Josefa Bedřicha nar. 5. 3. 1847,
Jana Křtitele nar. 31. 5. 1849,
Emanuela nar. 29. 12. 1851.

Poslední syn Emanuel byl pohrobkem, protože otec zemřel už 2. 6. 1851 v 33 letech na “sněť střev“, pravdpodobně střevní tuberkulosu. Ani jeho manželka Johanka dlouho nežila. Jako vdova dala život ještě synu Matějovi dne 25. 2. 1855 a za dva roky 3. 2. 1857 zemřela v 35 letech na tuberkulosu.

V době úmrtí matky bylo nejstaršímu synovi Joachimovi teprve 17 let. Byl to pro něho těžký úkol hospodařit na slušné výměře polí, jak ukazuje přehled:

Jméno tratěČíslo parcelyKulturaVýměraČistý roční výnosTřída
Místní trať102louka930 s6 zl 29 kr1.
Místní trať103zahrada60 s21 krjediná
Místní trať242pastvina100 s4 kr2.
Místní trať243pastvina165 s7 kr2.
Místní trať244pole2 j 260 s7 zl 34 kr3.
Místní trať245pastvina160 s7 kr2.
Hůrka351pole1 j 445 s4 zl 28 kr3.
Hladomře630pastvina65 s3 kr 2.
Hladomře631pastvina185 s8 kr2.
Hladomře632pastvina185 s8 kr2.
Hladomře633pastvina155 s7 kr2.
Hladomře634pole1 j 1305 s6 zl 21 kr3.
Hladomře635pastvina45 s2 kr2.
Hladomře670pole1085 s2 zl 22 kr3.
Hladomře671louka245 s38 kr3.
Hladomře694louka2 j 340 s9 zl 13 kr3.
Hladomře733pole1 j 185 s6 zl 42 kr2.
Hladomře822pole a)1 j 1070 s5 zl 51 kr3.
pole b)2 j3 zl 40 kr4.
Hladomře823pastvina200 s9 kr2.
Hladomře824louka395 s1 zl 2 kr3.
Hladomře839pole1 j 945 s2 zl 55 kr4.
Hladomře840pastvina215 s9 kr2.

A tak nezbývalo mladému hospodáři než se oženit. To se stalo 18. 5. 1858, kdy se 18 letý soused v Kolinci oženil s 19 letou Annou, dcerou Václava Smolíka, šafáře na kolineckém panském dvoře, a matky Anny, dcery Petra Macha z Marvalovy Lhoty. Již za dva měsíce se jim narodil syn a pak další děti do plného tuctu:
Karel nar. 19. 7. 1858, zemřel 15. 8. 1858,
Josef nar. 20. 12. 1859, zemřel 19. 12. 1874 na TBC,
Joachim nar. 4. 2. 1862,
Marie nar. 7. 7. 1863, zemřela 28. 3. 1864,
Emanuel nar. 16. 1. 1865,
Marie nar. 18. 1. 1867, provdána 4. 2. 1893 za Františka Lorence, přednostu stanice na Týnci 63,
Václav nar. 17. 10. 1869,
Josefa nar. 31. 3. 1872, provdána 17. 4. 1894 za Václava Pavlíka, na Novém mlýně u Tajanova,
Jan Křtitel nar. 12. 7. 1874, zemřel 26. 7. 1875,
Jan Křtitel nar. 21. 5. 1876, zemřel 3. 2. 1880 na TBC,
Josef nar. 8. 3. 1879,
Karel nar. 4. 6. 1883, zemřel 29. 7. 1884 na spálu.

Dnem 28. 12. 1893 se stal majitelem domu čp. 43 syn Emanuel, který se dne 23. 1. 1895 oženil s 31 letou vdovou Marií Boublíkovou, dcerou Františka Václa, sedláka v Lešišovech čp. 9 a matky Marie rozené Kaltenbrunnerové z Mokrosuk čp. 5. Nevěsta vlastnila hospodářství čp. 7 v Kolinci, kde se narodily všechny jejich děti:
Marie nar. 24. 12. 1895, zemřela 23. 12. 1897,
Josef nar. 18. 10. 1897, zemřel 18. 10. 1897,
chlapeček nar. 18. 11.1898, zemřel po narození,
Emanuel Josef nar. 23. 11. 1599, oženil se 14. 6. 1922 se Zdeňkou Kolenatou v Suchdole nad Labem,
děvčátko nar. 6. 11. 1902, zemřelo po narození,
chlapeček nar. 5. 2. 1904, zemřel po narození,
Josef nar. 21. 8. 1905, zemřel 22. 2. 1907,
Karel nar. 11. 10. 1908, oženil se 5. 4. 1933 s Kamilou Zajícovou z čp. 150 v Kolinci.

Po přesídlení majitele Emanuela Šosa do čp. 7 obývali dům čp. 43 nájemci.

V roce 1905 se zde narodil Vojtěchu Oudovi, obuvníku, synu Josefa Oudy, obuvníka v Kolinci čp. 2 a matky Kateřiny dcery Ondřeje Šellera, mlynáře z Puchverečka a Barboře Trochové, dceři Marie Trochové, která byla dcerou Kašpara Trocha, dvorského čeledína v Mlázovech čp. 1, syn Jaroslav dne 30. 7. 1905.

Dne 8. 6. 1909 se tu narodil syn Jan Karlovi Řandovi, kameníku, synu Jana Řandy, krejčího v Zalužanech čp. 12, okres Písek, a matky Marie rozené Sádlové též ze Zalužan, a Rosalii dceři Josefa Zahradky, domkáře v Zavlekově čp. 51 a matky Josety, rozené Přerostové ze Zavlekova čp. 26. Tento syn Jan zemřel v 16 letech dne 16. 3. 1925. Otec Řanda byl kameníkem, jedním z těch, kteří přišli z Blatenska, Strakonicka a Písecka otevírat a těžit žulu z lomu ve Smrčí.

V roce 1910 tu bydlel Josef Kolár, dělník, syn Václava Kolára, chalupníka v Zavlekově čp. 10 a matky Marie rozené Mertlové z Tužic čp. 2, s manželkou Josefou, dcerou Ignáce Honzíka, obuvníka v Kolinci čp. 103 a matky Magdaleny rozené Jílkové z Kolince čp. 89. Jim se zde narodila dcera Anna dne 20. 3. 1910.

V roce 1923 se zde ve dnech 3. 11. a 10. 11. 1923 ženili bratři František a Karel Rajtmajerovi, synové Františka Rajtmajera, dělníka v Kolinci čp. 103 a matky Josefy Dudové z Kolince čp. 54. V 29 letech se oženil František Rajtmajer s Karolinou Heřmanovou, dcerou Matěje Heřmana z Kolince čp. 70 a matky Kateřiny rozené Kaltenbrunnerové z Kolince čp. 53. Jeho 23 letý bratr Karel, obuvník, si vzal za manželku Boženu služebnou v Kolinci čp. 6, dceru Václava Hány, obuvníka v Tedražicích čp. 48 a matky Žofie rozené Říhové rovněž z Tedražic.

Okolo roku 1930 bydlel zde Václav Koch, kameník, syn Václava Kocha, domkáře v Chobotě čp. 23 a matky Anny rozené Vejlupkové též z Chobotu, se svou manželkou Antonií dcerou Terezie Tolarové, která byla dcerou Josefa Tolara, nádeníka z Nebylov a Barbory rozené Keslové též z Nebylov. Také tito manželé přišli z Blatenska hledat chleba lámáním zdejší žuly. Bydleli nejdříve v letech 1908 - 1910 v Kolinci čp. 46, pak čp. 107 a 114. Narodily se jim postupně tyto děti:
Amalie nar. 5. 9. 1908, zemřela druhý den,
Johana nar. 8. 2. 1910,
Josef nar. 17. 4. 1912,
Václav nar. 29. 3. 1914, zemřel 25. 4. 1916.

Dne 19. 10.1930 se oženil Josef Rypl, stavební dělník, syn Rudolpfa Rypla, dělníka ve Vel. Hlasivě a matky Marie rozené Dvořákové z Kozlova čp. 20, okres Pacov, s Janou, dcerou Václava Kocha z tototo popisného čísla. Dnem 27. ledna 1933 se stal majitelem Karel Kopáček, syn Jana Vincence Kopáčka, kováře v Kolinci, čp. 68 a matky Marie, dcery Josefa Dolejšího, krejčovského mistra v Kolinci čp. 55. Nový majitel se v 29 letech dne 6. 9. 1938 oženil v Praze - Michli s Marií Jílkovou z Kolince čp. 36, dcerou Václava Jílka, domkáře, a matky Kateřiny, dcery Jana Heřmana, chalupníka v Tajanově čp. 15. Nevěsta se narodila dne 7. 4. 1913 v Kolinci čp. 89.

Nový majitel kromě hospodářství měl velkou zálibu v hudbě. Ovládal několik nástrojů a v cirkusové hudbě působil i v Dánku. Kromě taneční hudby našel zálibu i ve vážné hudbě ať už v místním kostele, několik let v hudebním kroužku místního Sokola, který účinkoval při němém filmu, při operetách, šibřinkách Sokola i pro rozptýlení ve smyčcovém kvartetu. Jako houslista, čelista, trombonista mohl zasednout k pultu ke hře z listu. K tomu pomáhala každá chvilka volna ke cvičení, třeba v poledne mezi hospodářskými pracemi. Našel si opravdu radostný doplněk k těžké zemědělské práci.

V tomto čísle popisném se manželům narodily tyto děti:
Karel nar.?,
Květoslava nar. ?,
Marie nar. ?.

zpět