Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 25 v Kolinci

Čp. 25, parcela č. 3

čp. 25 obchod a pekařství Fr. Leče v r. 1947čp. 25, r. 2008

Jak již bylo řečeno u čp. 24, patřil dnešní dům čp. 25 až do 21. 8. 1779 k čp. 24. Toho dne byl domek předán Dorotě Jílkové, která se provdala za klatovského měšťana Antonína Poláka. Není známo, zda s ním bydlela v Kolinci. Měla s ním 5 dětí. Když ovdověla, provdala se r. 1786 za Šimona Jílka, 49 letého válečného invalidu. Spolu obývali dům čp. 25.

Dne 7. ledna 1795 žádala Dorota Jílková, aby její syn František Polák, vyučený kovář, si mohl zřídit v jejím domku kovářství, „kde to vždy bylo“. (Oblastní zemědělský archiv v Horšovském Týně, sign. Nalžovy 1 – 6).

čp. 25, r. 2008

Pravděpodobně bylo žádosti vyhověno, poněvadž dne 6. 2. 1804 předala Dorota Jílková domek s kovářskou dílnou a zahrádkou 5 sáhů délky a 4 sáhů šířky svému synovi Františku Polákovi s povinností vyplatiti otci a matce 40 zlatých, bratru Janu Polákovi 50 zl a sestře Rosalii (rozené Bajerové a provdané Brabcové) 50 zlatých a s povinností ponechat otci a matce v domku “ handl se solí, v svíčkách, mejdle a koření“ a platiti vrchnosti z kovářské dílny, dokud bude dělat kovářské řemeslo, ročně 10 zl. v půlletních lhůtách po 5 zl při sv. Jiří a sv. Havle. Měl povinnost přispívat na sušického kominíka a na cesty jako jiní i na poselství. Měl však právo chodit pěšky do obecního lesa každé úterý a pátek sbírat chrastí a dobývat pařezy, za čež musel složit do obecní pokladny 30 kr.

František Polák se narodil pravděpodobně v Klatovech okolo r. 1763. Za manželku měl Alžbětu, dceru Antonína Prunera (zvaného též Vintr), souseda z Velhartic čp. 45 a matky Magdaleny též z Velhartic. Z jejich manželství vzešlo toto potomstvo:
Josef Vojtěch nar. 20. 4. 1805,
Filip Josef nar. 19. 2. 1808,
Anna nar. 28. 2. 1810,
Jan nar. 30. 5. 1812,
Marie nar. 5. 1. 1815,
Marie nar. 5. 5.1818, zemřela 20. 4. 1820,
Vojtěch nar. 29. 1. 1822.

František Polák zemřel v tomto domku jako kovář dne 29. 10. 1825 v 62 letech na TBC, jeho manželka Alžběta na tutéž chorobu 29. 1. 1838 v 56 letech. Po Františku Polákovi zde provozoval kovářské řemeslo jeho syn Jan Polák. Jeho manželka byla Františka, dcera Jana Fafla, ševcovského mistra ze Zavlekova čp. 17 a matky Veroniky rozené Pěničkové ze Zavlekova čp. 17. Z jejich manželství jsou známy děti:
Josefa nar. 29. 6. 1842,
Josef nar. 16. 2. 1845.

Stabilní katastr neudává žádných pozemků při tomto domě. Jeho majitelé se živili pravděpodobně pouze řemeslem, snad měli nějaké pozemky pronajaté, pro větší hospodaření chyběly zemědělské budovy.

Jan Polák zemřel dne 24. 12. 1879 v 68 letech na zápal plic, jeho manželka Františka dne 10. 12. 1876 v 70 letech na mrtvici. Ještě za života rodičů se dne 29. 9. 1874 oženil jejich syn Josef s Magdalenou, 21 letou dcerou Ludvíka Melky, šafáře v Kolinci čp. 1 a matky Magdaleny, dcery Prokopa Suka, souseda v Kolinci čp. 11. Manželka Josefa Poláka zemřela poměrně mladá v 37 letech na zánět dutiny děložní dne 13. 4. 1891. Do té doby se jí narodily tyto děti:
Josefa Františka nar. 4. 3. 1876, zemřela 1. 10. 1951,
Josef nar. 9. 3. 1878,
Jakub nar. 12. 7. 1880, zemřel 27. 7. 1880 na vrozenou vadu,
Matěj Martin nar. 11. 11. 1881,
Marie Anna nar. 22. 8. 1884, zemřela 3. 1. 1885,
Matěj nar. 14. 2. 1886‚ zemřel 1. 10. 1886,
Anna nar. 2. 5. 1888, zemřela 7. 5. 1888, předčasný porod,
Jan nar. 8. 3. 1890, zemřel 8. 3. 1890, předčasný porod.

Za 11 let po smrti své manželky se dne 4. 8. 1902 oženil Josef Polák podruhé a sice s Albertinou Jílkovou, dcerou Jakuba Jílka, domkáře v Kolinci čp. 95 a matky Johany rozené Brejchové z Kolince čp. 20.

Když Josef Polák zestárl, provozoval kovářské řemeslo jeho syn Matěj Martin. Když se však mladý kovář dne 14. 1. 1913 oženil s Marií, dcerou Ignáce Křesťana, domkáře a zedníka v Kolinci čp. 146 a matky Anny rozené Jílkové z Kolince čp. 123, přestěhoval se do tchánova domu.

Od 8. 4. 1922 vlastnil dům čp. 25 František Seidl, řezník, který byl nájemníkem v sousedním domě čp. 24. Ten předal dům čp. 25 dnem 22. srpna 1929 své dceři Marii, která se provdala za pekaře Františka Leče.

zpět