Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 23 v Kolinci

Čp. 23, parcela č. 28

Tento dům, který je dnes znám jako “u Faltýnů“, byl a ještě je staršími obyvateli - starousedlíky jmenován “u Hendrychů“. Toto pojmenování má více jak 200 let starou tradici, jak z dalšího vysvitne.

V době ještě starší je všeobecně jmenován jako štěpánovský. Tento název pochází nepochybně od Štěpána Burdy, který tento dům vlastnil okolo r. 1570. Tito Burdové vytvořili v XVI. století v Kolinci rozvětvený rod, z něhož vyšli někteří významní veřejní činitelé. V r. 1547 se připomíná Matyáš Burda. Není bohužel znám manžel Mandaleny Burdové, která měla tyto děti: Jana, Jiřího, Petra, Mikuláše, Štěpána a Annu, která později byla na Štěpánově statku. Snad dříve uvedený Matyáš Burda byl manželem Mandaleny a otcem těchto dětí. Byl-li Matyáš jejich otcem, pak zemřel před rokem 1561, poněvadž fol. 110 GK z r. 1544 uvádí: “R. 1561 při vánocích se stala smlouva mezi Mandalenou Burdovou, Janem, Jiříkem, Petrem a Mikulášem, syny jejími s jedné a Štěpánem, bratrem jejich strany druhé. Tito koupili od Štěpána jejich podíl za 60 kop m. a dali Štěpánovi dědinu vedle zádušního palouku a pod Havlíkovskou dědinou.“

Štěpán znamenitě rozmnožoval svůj statek. V úterý po sv. Trojici koupil od Václava Chudoby dědinu Na pluženinách nad panskými rybníčky a kus louky za 24 kop (GK, fol. 112 z r. 1563). Na sv. Jiří 1564 koupil od Jana Burdy, bratra svého, dědinu za Hůrkou za 17 kop (GK fol 120). V sobotu po sv. Vítě 1567 koupil od Ondřeje Hrbovic dědinu za trávníkem dolním farářským za 23 kopy a 20 gr. m. (GK fol 158).Ve středu na sv. Matěje 1568 koupil od Víta Vávrovic dědinu V hromadnici za 9 kop m. (GK fol 16l). Na sv. Bartoloměje 1570 koupil od Tomáše Skaly dědiny s lukami U dobré vody, které někdy Macháček (Mach) měl v držení i s dědinou Na pickový, kterouž měl někdy Josef Chudoba, za 72 kop m, (GK fol. 184).Na sv. Jiří koupili společně s Pavlem řezníkem od Matěje řezníka dědinu za kněžskou Hůrkou za 10 kop m. (GK fol 186). V úterý na sv. Filipa a Jakuba koupil od Martina Vozky dědinu ke Klatovám Hájkovskou zadní hony za 40 kop 10 gr (GK fol 224). Na sv. Vavřince 1579 koupil od Klimenta Skaly dědinu k Jindřichovicům při Václavovi Vondrovic za 100 kop méně jedné kopy m. (GK fol 242).

Tento výpočet přírůstků jeho majetku uvádím, abych dokázal nepravdivost výroků jeho syna dra Matěje Burdy (dra Borbonia z Borbenheimu, zemského lékaře, básníka a “rebela“ předbělohorského, o němž dále bude řeč) o chudobě jeho rodičů, jichž záměrně užíval. Už dobré zaopatření dětí hovoří pro dobré majetkové poměry. Manželka Štěpána Burdy pocházela z Kasejovic a jmenovala se Kateřina. Z jejich dětí je znám, již uvedený Matěj, narozený těsně před sv. Bartolomějem r. 1566, Václav narozený asi v r. 1574, písař na dvoře Petra Voka z Rožmberka a později primas hradčanský (zemřel 24. 2. 1622 ve 48 letech), Vratislav, neznámého narození i povolání, sestra neznámého jména, která si vzala sušického měšťana Tobiáše Pavlovic. Štěpán Burda zemřel pravděpodobně v r. 1584, jak uvádí GK fol 263 – 267: “ Na sv. Jiří r. 1584 stal se jest trh a smlouva celá a dokonalá mezi urozeným panem Jindřichem Vintířem z Vlčkovic, panem naším dědičným, a poručníky sirotkův po nebož. Štěpánovi Burdovi s jedné a Janem Haškem dolejším a Kateřinou, manželkou téhož Jana Haška, matkou těch sirotkův, strany druhé, a to taková smlouva a trh, že jest koupil Jan Hašek i tolikéž Kateřina, manželka jeho, od urozeného pana Jindřicha Vintíře a poručníkův těchto sirotkův dům s dědinami, lukami, se vším na poli i tolikéž co jest v stodole namláceno i na půnebí suchýho bylo, s kravami, s klisnami i se všemi svršky a nábytkem i se vším příslušenstvím, tak jak toho všeho nebožtík Štěpán v držení a užívání byl a to jmenovitě za 350 kop m.

Roku 1586 položil Jan mladší Hašek‚ rychtář, v městečku Kolinci závdavek na grunt po nebožtíkovi Burdovi. Není známo, zda byl nový majitel svobodný nebo vdovec. Bydlel “V ulici“ a byl zván “ulický“ nebo “dolejší“ proti Janu Haškovi hořejšímu nebo “městeckému“. Je možné, že byl ženat a shora jmenovaný Jan Hašek mladší byl snad jeho synem.

Aby mohl koupit dům Štěpánovský prodal Jan Hašek dolejší na sv. Jana Křtitele 1584 dům s dědinami i se vším za 210 kop m. paní Zuzaně Anně, manželce pana Marše Fintíte (GK fol 263). Není známo, že by dále rozšiřoval majetek přikupováním polností. V dílčích zápisech staré gruntovní knihy čteme jen tuto směnu čili freymark. “R. 1591 stal se frajrnark. Jan Hašek dolejší dal Ondrovi sládkovi ulickému dědinu za Hůrkou a Ondra dal Janovi Haškovi dědinu na Vrších za kostelem. Stalo se v přítomnosti Jiříka z hořejšího mlýna a Jana Haška hořejšího.“(GK fol 277).

Další osudy příslušníků rodu Hašků na tomto domě nejsou známy.

Až v r. 1620 se dovídáme (GK fol 325), že na nanebevstoupení Pána Krista prodala Mandalena Perglarová rozená Janovská z Janovic a na Kolinci a Tedražicích Danielovi, synu Zacharyáše pekaře, dům štěpánovský se vším, co k němu náleží s dědinami i lukami za 300 kop m. Snad tato paní dům koupila nebo na ni připadl odúmrtí.

Dne 12. 11. 1644 koupil tento dům čp. 23 od pana Jáchyma Jaroslava hraběte z Dobrše Petr Šlosar, který byl dříve písařem a potom hejtmanem kolineckého panství a už v r. 1629 psán jako kolinecký soused. Jeho manželka Anna, snad dcera Daniela pekaře, mu dala tyto děti:
Mandalenu nar. 27. 7. 1629,
Kateřinu nar. ?, která se 7. 2. 1658 provdala za Václava Korause, hejtmana panství hlavňovického a volšovského.

Petr Šlosar pocházel snad ze Sušice, poněvadž byl v té době dům zván Sušický. Na domu vázly církevního dluhu 3 kopy 30 gr a 1 železná kráva. Berní rula z r. 1654 udává jako majitele Jiříka kuchaře. V té době měl dům 15 strychů, z nichž osíval na zimu 5 strychů a na jaro totéž. Může chovat 2 potahy. Má 4 voly, 3 krávy, 6 ovcí a 6 prasat. Dům je vejsadní hospodou, kde Jiří kuchař šenkuje pivo. Velikost hospodářství je udáno berní jednotkou osedlého.(V berní rule je hospodář chybně jmenován Kříž kuchař, což vzniklo chybným přepisem písařem neznalým místní obyvatele). Tento Jiří kuchař je někde uváděn příjmením Newe a byl pravděpodobně cizí národnosti. Se svou ženou Dorotou měli tyto děti:
Maxmiliána nar. 15. 10. 1646,
Annu Alžbětu nar. 16. 8. 1648,
Kateřinu Ludmilu nar. ?, 2. 1650,
Juditu nar. 6. 1. 1654,
Evu Polexinu nar. 10. 10.1655, oddána 21. 11. 1683 za Lukáše Pavlíka,
Hendrycha Václava nar. 12. 4. 1657,
Juditu Kateřinu nar. 16. 4. 1663,
Jana Václava nar. 15. 3. 1665.

Ze zápisů z knihy počtů kolineckého záduší je známo, že Jiří Newe si vybral z kocovského odkazu kolineckému špitálu asi r. 1666 6 kop m. R. 1689 začal Jiří Newe užívat zádušní dědinu nad zádušními lukami k Vlčkovicům. Ten rok však zimní žito shnilo a na jaro musel ji znovu osíti, takže z toho malého užitku dal záduší jen pár pěkných svící.

R. 1695 hospodařil zde již jeho syn Hendrych Newe, který si dne 29. 1. 1690 vzal za manželku Kateřinu, dceru po Pavlovi Aptovi. Z tohoto manželství pošly tyto děti:
Anna Barbora nar. 16. 11. 1690,
Anna nar. 17. 8. 1692,
Eva nar. 24. 12. 1695,
Dorota nar. 6. 6. 1698,
Jan nar. 16. 8. 1699,
Josef nar. 22. 3. 1703,
Josef nar. 11. 10. 1705.

Hendrych Newe dal tomuto domu jméno po chalupě, které se udrželo, jak již bylo v úvodních větách u tohoto popisného čísla uvedeno, až po 60.-70. léta XX. stol., ovšem jen u letitých starousedlíků. Mladší generace už nezná hospodářství u Hendrychů. Ale i tak lidová tradice zde udržela tento starý název přibližně 280 let.

Hendrych Newe zemřel dne 21. 2. 1706 v 49 letech “pádem s vodru“. Po něm snad hospodařila jeho manželka Kateřina. Škoda, že poškozený zápis ve staré městské knize fol 69 nám neříká více.
„Dne 13. 4. 1709 se stala smlouva mezi Danielem Korausem, občanem sušickým a Jiřím Newem a to dědici (od Jindřicha zmocnění) domu v létu 1620 štěpánovského jmenovaného toho času, kterýž byl prodán ‚... od urozené Paní Mandaleny Perglarové z Perglasu, v kterémžto dědicové po témž ........... zůstávali až do smrti nebožtíka Hendrycha ........ skrze pád v letu 1706 ........“

Tento zápis dokazuje držení tohoto domu Petrem Šlosarem, jehož dcera Kateřina si vzala za manžela Václava Korause. Jeho syn byl patrně Daniel Koraus, uvedený ve smlouvě. Druhý dědic Jiří Newe byl patrně kolinecký písař, který s manželkou Kateřinou měl tyto děti:
Václava Ferdinanda nar. 10. 12. 1685,
Ferdinanda nar. 4. 8. 1688,
Annu Kateřinu nar. 15. 10. 1690.

Jiří Newe není jmenován ani mezi syny Jiříka kuchaře ani Hendrycha Newe. Je však pravděpodobné, že to byl syn posledně jmenovaného. Kdo byl tedy majitelem tohoto domu po smrti Hendrycha Newe? Katastrální fase z r. 1713 uvádí Jana Černíka. Ten je jmenován i v r. 1722, kdy má 18 strychů 1 a půl věrtele polí a luk pod 3 vozy. Jan Černík byl synem Jiřího Černíka a měl s manželkou Mandalenou po Václavovi Sitkovi z Chlistova tyto děti:
Kateřinu nar. 28. 11. 1708,
Annu nar. 13. 7. 1710,
Matěje nar. 12. 2. 1713,
Jana nar. 2. 11. 1715,
Kateřinu nar. 8. 11. 1718,
Dorotu nar. 12. 1. 1721,
Lidmilu nar. 26. 3.1724,
Kateřinu nar. 6. 9. 1726,
Evu Terezii nar. 25. 2. 1729.

Není známo, kdy a jakým způsobem se dostal dům do držení Matěje Krysla, tkadlece a měšťana, syna Jana Krysla, asi hořejšího kováře a matky Doroty, dcery Václava Čapka. Za manželku měl Terezii, dceru Jakuba Krále, sládka. Měl s ní tyto děti:
Barboru nar. 3. 12. 1754,
Matěje nar. 12. 2. 1757,
Annu nar. 2. 4. 1760,
Jakuba nar. 24. 7. 1762,
Jana nar. 20. 8. 1765.

Tento Matěj Krysl byl strýcem Matěje Krysla, majitele čp. 22. Byli tedy ve dvou sousedních popisných číslech hospodáři stejných jmen i příjmení. Dne 2. 4. 1776 prodal Matěj Krysl, pro svou neduživost a sešlost věkem hospodářství čp. 23 Janu Honzíkovi, synu Pavla Honzíka, rolníka z Vlčkovic, který si vzal za manželku Barboru, dceru předešlého majitele Matěje Krysla. Zaplatil za dům 120 zl. (Pozemkové kniha sign. Plánice 151, fo1 69). Matěj Krysl zemřel v tomtéž roce 1776 jako tkadlec v 68 letech. Manželé Honzíkovi měli celkem 10 dětí:
Josef nar. 28. 1. 1777,
Matěj nar. 19. 1. 1778,
Josef nar. 24. 2. 1780,
Jan nar. 12. 5. 1782,
Antonín nar. 11. 5. 1784,
Leonora nar. 11. 5. 1786,
František nar. 3. 8. 1768,
Antonín nar. 10. 2. 1791,
Terezie nar. 28. 7. 1793,
Jakub nar. 20. 5. 1796.

Dne 15. 2. 1808 předal Jan Honzík a manželka Barbora dům svému synovi Františkovi Honzíkovi. Ten měl za manželku Marii, dceru Linharta Břízy, souseda ve Strážově čp. 20 a matky Anny s Mladotic (panství bystřické). Jan Honzík zemřel 3. 3. 1818 ve 72 letech na TBC. Syn František se oženil asi až po jeho smrti, podle narození těchto dětí:
Jan nar. 11. 11. 1820, zemřel 23. 2. 1886 jako žebrák,
Josef nar. 16. 5. 1822,
Jakub nar. 24. 4. 1824, zemřel 23. 2. 1828 na “škrkavčí zimnici“,
Kateřina nar. 15. 4. 1826, zemřela 22. 2. 1828 na psotník(?),
František nar. 4. 5. 1828,
Karel nar. 7. 9. 1830,
Leopold nar. 14. 11. 1833,
Žofie Filipina nar. 28. 4. 1837, zemřela 30. 10. 1837,
Ignác nar. 2. 6. 1839, zemřel 25. 12. 1839,
Ignác nar. 22. 10. 1841.

Dne 9. 3. 1845 zemřela Marie Honzíková rozená Linhartová v 48 letech na vodnatelnost. Ovdovělý František Honzík předal dne 7. 3. 1846 dům čp. 23 svému synovi Josefovi a sám se jako výminkář oženil dne 3. 6. 1846 v 58 letech s 34 letou Kateřinou dceru Rosalie Seligové, dcerou Vavřince Seliga, podruha z Kolince čp. 83 a matky Marie rozené Hanslíkové ze Svojšic. Těmto se narodil ještě syn Václav dne 27. 12. 1846.

V této době mělo hospodářství tyto pozemky.

Nový hospodář Josef Honzík se jako 24 letý oženil dne 19. 5. 1846 s Karolinou, dcerou Františka Tomáška, domkáře a mistra ševcovského z Kolince čp. 103 a matky Terezie, dcery Jakuba Dolejšího, mistra kolářského v Kolinci, svobodnou, 16 letou. Celkem se jim narodilo 10 dětí:
Petr nar. 29. 6.1847,
František nar. 20. 7.1849, zemřel 20. 7. 1849,
Marie Kateřina nar. 8. 9.1850, zemřela 6. 8. 1851,
František nar. 4. 6. 1852, oddán 7. 6. 1909 s Františkou Naušovou,
Václav nar. 25. 9. 1854,
Kateřina nar. 1. 5. 1857,
Josef nar. 8. 7. 1859,
Anna nar. 7. 3. 1862, oddána s Jakubem Honzíkem, dělníkem v Hennersdorfu 46, okr. Bruch an d. Leitha,
Marie nar. 22. 9. 1864, zemřela 27. 1. 1871 v čp. 90,
Adolf nar. 13. 8. 1868 v čp. 49, kde byl otec podruh.

Jak je vidět ze zápisů úmrtí a křtu posledních dětí se rodiče rozloučili s domem čp. 23. Dne 15. 6. 1867 prodali totiž Josef a Karolina Honzíkovi dům čp. 23 Josefu Faltýnovi a jeho manželce Marii za 4785 zl.

Josef Faltýn byl od r. 1842 majitelem hospodářství (viz toto) čp. 20 v Kolinci. Poněvadž toto hospodářství předal synovi Josefovi, koupil dům čp. 23, na kterém hospodařil do 31. 3. 1892, kdy předal hospodářství svému synovi Matějovi Faltýnovi. Ten měl za I. manželku Marii Markovou z Hradešic čp. 16, kde také bydlel. Když tato manželka zemřela, oženil se jako 45 letý vdovec dne 26. 1. 1889 s 18 letou Karolinou, dcerou Petra Kozlíka, souseda z Kolince čp. 41 a matky Františky, dcery Martina Kopáčka, souseda z Kolince čp. 28. Toto manželství bylo pravděpodobně bezdětné, protože dnem 28. 11. 1906 převzal dům Josef Faltýn, syn Josefa Faltýna, rolníka z Kolince čp. 20 a matky Josefy rozené Primasové z Hrádku čp. 15, který se 7. 10. 1911 oženil s Rosalií, dcerou Matěje Rendla, chalupníka v Koníně čp. 6, a matky Františky rozené Široké z Konína čp. 6. Z tohoto manželství se narodily tyto děti:
Marie nar. 19. 12. 1912, provdaná za Josefa Rohrbachra, úředníka důchodkové kontroly v Kolinci,
Josef nar. 28. 7. 1914, oddán 9. 11. 1940 s Terezií Přerostovou z Mladic,
Růžena nar. ?, oddána s Ant. Hlaváčkem, profesorem obchodní akademie v Klatovech.

Od 5. 11. 1940 hospodařil na tomto statku jejich syn Josef s manželkou Terezií.

I tento dům, stejné jako vedlejší čp. 22, svou velikostí dovoloval pronajímat byt nájemníkům. V letech 1818 až 1823 zde bydlel Václav Zaunmüller, mistr kloboučnický, syn Jakuba Zaunmüllera, mistra kloboučnického ze Sušice se svou manželkou Johanou po Janovi Taušrovi, panském šafáři v Jindřichovicích a matky Anny Bindlové (Bünderové ?) z Bystřice. V čp. 23 se jim narodily děti:
Jakub nar. 22. 6. 1818, zemřel 22. 9. 1819,
Alžběta nar. 19. 5. 1820, zemřela 22. 10. 1822,
Jakub nar. 15. 1. 1823, zemřel 20. 11. 1837.

Po smrti manželky Johany se Václav Zaunmüller oženil podruhé, bydlel v čp. 22 a čp. 13.

V r. 1859 tu žil Matouš Suk, syn Vojtěcha Suka, koláře a výminkáře z Kolince čp. 19 a matky Josefy dcery Ondřeje Malýho, chalupníka v Jidřichovicích čp. 12, cestář a ponocný, se svou manželkou Annou, dcerou Tomáše Bižaura, souseda z Kolince čp. 30 a matky Lidmily Pavlíkové z Kolince čp. 45.

Jejich dcera Barbora se tu vdala dne 14. 2. 1859 za Jakuba Thumse, nádeníka, syna Rozalie Thumsové, dcery Jiřího Thumse, drvoštěpa z Jetenovic a matky Magdaleny rozené Baslové. Dne 17. 5. 1859 se jim zde narodila dcera Rosalie.

V letech 1847 - 1849 tu bydlel Matěj Dolejší, syn Matěje Dolejšího, zedníka z Mlázov čp. 20 a matky Barbory Sukové z Mlázov čp. 3, se svou manželkou Magdalenou, dcerou Václava Brožíka, domkáře z Kolince čp. 60 a matky Doroty rozené Oudové z Kolince čp. 3. Narodili se jim tu dva synové:
Vojtěch dne 7. 3. 1847,
František nar. 26. 5. 1849.

Později se přestěhovali do čp. 77, kde prožila rodina tragické chvíle, když dne 24. 4. 1859 při procesí v Sušici se pod množstvím lidí prolomil most a mezi jinými utonula manželka Magdalena ve 44 letech a jejich 19 letý syn Josef.

Šťastnější nebyla ani další rodina, která tu žila v letech 1871-1873. Další dcera shora jmenovaného Matouše Suka Marie Suková tu zemřela dne 19. 3. 1873 ve 32 letech na neštovice, když před tím porodila svému mužovi Matoušovi Mertlovi, synu Anny Mertlové, dcery Ondřeje Mertla, šenkýře v Boříkovech, dvě děti:
Josefa dne 4. 5. 1871,
Josefu dne 15. 3. 1873, zemřela 15. 3. 1873 na abortus.

Za dalšího nájemníka oživla v tomto domě výsadní hospoda jako kdysi za Jiříka kuchaře‚ v polovici XVII. století. Tento nájemník byl Václav Kodýdek, syn Martina Kodýdka, obchodníka železným zbožím v Kvášňovicích čp. 40 a matky Anny dcery Valentina Hoenigmanna, obchodníka železným zbožím v Kvášnovicích čp. 40 (Do tohoto obchodu se tedy Václav Kodýdek přiženil). Jeho první manželkou byla Barbora, dcera Václava Sedláka, sedláka v Trukavci čp. 15, okr. Rokycany a matky Anny rozené Bartuškové z Trukavce. Václav Kodýdek byl řezník a střídal hospody v Kolinci jako jejich pachtýř i jako majitel. Měli řadu dětí a u narození uvádím i čp. domu, v němž se narodily:
Antonín nar. ?, oddán 6. 4. 1880 s Josefou Sýkorovou z Vlčkovic čp. 7,
Josef nar. ?, zemřel 24. 12. 1857 ve 3 letech,
Emanuel Jan nar. 28. 4. 1857 v čp. 49, majitel hospody,
Karolina nar. 5. 12. 1858 v čp. 49, zemřela 6. 12. 1858,
František nar. 2. 12. 1859 v čp. 49,
Marie Kateřina nar. 20. 4. 1866 v čp. 49,
Karel nar. 25. 1. 1868 v čp 9, otec majitel čp. 49 ‚ pachtýř hospody čp. 9, zemřel 21. 7. 1869,
mrtvé děvče nar. 21. 2. 1871 v čp. 49.

Dne 15. 6. 1873 zemřela Barbora Kodýdková v čp. 49 na TBC v 43 letech. Dne 28. 10. 1873 se oženil Václav Kodýdek jako 44 letý vdovec podruhé s Marií dcerou Josefa Oudy, nádeníka v Kolinci a matky Kateřiny, dcery Ondřeje Šellera, mlynáře v Jindřichovicích čp. 37. Z tohoto druhého manželství se narodily tyto děti:
Jindřich nar. 13. 7. 1875 v čp. 49, zemřel 20. 10. 1876,
Anna Karolina nar. 11. 5. 1877 v čp. 23, zemřela 29. 11. 1879,
Jindřich Karel nar. 28. 1. 1879 v čp. 23,
Bohumil Adolf nar. 13. 8. 1880 v čp. 23, oddán 17. 11. 1908 s Magd. Procházkovou v Petrovičích,
Karel Martin nar. 24. 10. 1889 v Ujčíně čp. 13, kde otec byl nájemcem hospody. Tento Karel byl oddán 29. 11. 1913 s Annou Dolejší.

Dalším nájemcem - pachtýřem hospody v čp. 23 byl Jan Sýkora, syn Jana Sýkory, sedláka z Vlčkovic čp. 7 a matky Marie dcery Františka Honzíka, sedláka ve Vlčkovicích čp. 10. Za manželku měl Karolinu dceru Antonína Marka, měšťana a tkalce z Hor Matky Boží a matky Marie rozené Slavíkové z Hor Matky Boží čp. 7. V čp. 23 se jim narodil syn Jan dne 28. 11. 1886, který téhož dne zemřel. Brzy Jana Sýkoru vystřídal v pachtu hospody čp. 23 Jan Mazal, syn Jana Mazala, sládka v Kolinci a matky Karoliny, dcery Františka Jelínka, mistra krejčovského a měšťana v Nepomuku. S manželkou Annou, dcerou Jana Kohouta, sedláka v Buršicích čp. 1 a matky Kateřiny dcery Františka Sýkory, sedláka ve Vlčkovicích čp. 7, měli dceru Marii narozenou zde dne 9. 9. 1888.

Dalším nájemníkem František Beneš, pekař, s manželkou Julií, rozenou Jíchovou z Rozsedel čp. 38. Přišel do Kolince patrně z Nezamyslic a měl už dospělé děti. Jeho dcera Magdalena si vzala dne 19. 6. 1894 za manžela Petra Daniela Masáka, řeznického pomocníka, s nímž se setkáme jako s hostinským v čp. 49. Syn Františka Beneše František Beneše mladší, také pekař, se usídlil v Kolinci čp. 2 (viz toto).

Od r. 1901 bydlel tu další pekař Josef Lukeš, dříve v Kolinci čp. 39, syn Jakuba Lukeše, cihláře na Horách Matky Boží a matky Barbory rozené Klímové z Nemělkova čp. 7, narozený v Koníně čp. 7 dne 13. 10. 1864. Jeho manželka byla Pavlína rozená Remsová z Boukalky čp. 4, narozená ve Vídni XVI, Ottaring, Neulerchenfelderstrasse Nr. 91 a matky Františky rozené Hrbolkové z Prachovic čp. 24, okr. Chrudim. Jejich děti byly:
Marie nar. ? , oddána 28. 8. 1916 s Alfrédem Josefem Kohoutem‚ zahradníkem z Mlázov 16,
Rudolf nar. 5. 6. 1901, zemřel 15. 2. 1902,
Julie nar. 16. 7. 1902,
František nar. 27. 3. 1904, zemřel 22. 4. 1904,
Josefa nar. 26. 8. 1907, oddána v Praze 20. 4. 1941 s Karlem Havlíkem,
mrtvý chlapec nar. 9. 1.1911,
Leopold nar. 6. 11. 1912, zemřel 6. 12. 1912.
Za I. světové války tu pracoval další pekař František Holeček, syn Františka Holečka, mistra pekařského na Horách Matky Boží čp. 52 a matky Marie rozené Dudové z Cimic s manželkou Marií dcerou Václava Matouše, zámečníka na Horách Matky Boží čp. 32 a matky Barbory rozené Koppové z Hor Matky Boží. Narodil se jim tu syn František dne 15. 11. 1917, který se 1. 8. 1943 oženil v Sušici s Marií Šmídovou.

zpět