Historie domu čp. 22 v Kolinci
Čp. 22, parcela č. 27
Toto hospodářství bylo jistě už od založení Kolince mezi největšími, ale přesto nemůžeme pro jeho zpustlý stav v pol. VII. stol. zjistit jeho dřívější majitele. Berní rula udává tento grunt jménem Řehořovský se 16 strychy polí, dokonce pustý, pravděpodobně již delší čas. Pole tohoto domu užíval s povolením vrchnosti Žid Šmule ze Sušice. Též podruzi a vrchnost něco polí užívali. Tímto stavem nám uniká jméno majitele, z něhož bychom mohli usuzovat i na předchozí majitele. Židé užívali pozemků tohoto statku pravděpodobně po delší čas, poněvadž zápis městské knihy fol. 48 o velkém požáru Kolince z 19. 11. 1658 počítá ohněm zachvácené domy z ulice až na “městečko pod dům židů“. Tímto domem židů, podle pořadí postižených sedláků, je míněn tento Řehořovský dům.
Kdy a proč tento název po chalupě vznikl, je neznámo. Z dřívějších občanů Kolince mohl být dům majetkem Řehoře Králíka, jemuž prodal Jindřich Koc z Dobrše dům Chudobovský. Je škoda, že ze staré městské knihy se nezachovalo čitelně fol. 68 (nové 35), kde se o tomto prodeji hovoří. Patřil-li dům příslušníku rodu Chudobova, mohl to pak být Adam Chudoba. To je však nejisté.
V gruntovní knize (sign Plánice 55, fol. 7) je uveden kontrakt z 1. 4. 1779, kde je odkaz na majetnictví po předcích a sice Janovi Čapkovi, který koupil tento dům od Václava Vintíře z Vlčkovic za 47 kop. Toto tvrzení o dávných majitelích tohoto domu se zdá nepravděpodobné vzhledem k ceně usedlosti. Snad písař či radní. byli svedeni jménem Jana Čapka, protože tomuto domu se dříve říkalo Čapkovský. Zde je nutno hledat další souvislosti.
První zprávu o rodu Čapků dostáváme z r. 1583, kdy se stal shora jmenovaný prodej.
V r. 1608 slyšíme o Mikulášovi Čapkovi, který koupil chalupu za 15 kop od poručníků Kateřiny Sádlíkové, pozůstalé po Matoušovi Sádlíkovi. Je možné, že syn Jana Čapka byl Mikuláš Čapek. Poněvadž z této doby nemáme matrik, nevíme, kolik synů a jakých jmen měl Mikuláš Čapek.
V r. 1644 v neděli po sv.Lukáši si bral Jan Čapek, soused kolinecký, Dorotu, dceru Adama Malýho ze Sluhova, která byla komornou paní Judity z Vrtby a na Vlčkovicích. Z tohoto manželství vzešly tyto děti:
Václav nar. 28. 11. 1647,
Dorota nar. 27. 2. 1650,
Dorota nar. 3. 9. 1651,
Anna. nar. 25. 7. 1655, oddána r. 1679 za Jiřího Černíka
Judit Magd. nar. 30. 1. 1658,
Eva nar. 30. 4. 1671(?).
Vraťme se, co říká berní rula z r. 1654. Řehořovský grunt je pustý. Jan Čapek hospodaří na malé chalupě v ulici se 3 strychy, z nichž 1 strych osívá na jaro, 1 strych na zimu, má 3 krávy, 2 vepře a zaměstnáním je švec. Je v předchozích řádcích jmenovaný Jan Čapek.
Syn tohoto Jana Čapka Václav Čapek začal hospodařit na Řehořovském gruntu r. 1677. V tomto roce mělo hospodářství 12 a půl strychu rolí, 4 a půl strychu úhorů a luk pod 2 vozy. Jeho manželka Kateřina mu dala tyto děti:
Jana Bernarda nar. 20. 8. 1679,
Lidmila nar. 14. 9. 1681,
Alžbětu nar. 21. 11. 1683,
Václava Pavla nar. 25. 2. 1685,
Kateřinu nar. 29. 5. 1688,
Dorotu nar. ?, oddanou s Janem Krislem, hořejším kovářem.
Tímto Václavem Čapkem začíná řada poměrně inteligentních sedláků, vedle tohoto povolání i významných činitelů v obci, učitelů, varhaníků, kostelníků jakožto vedoucích kostelních počtů i matrik. V zápise v matrice mrtvých ze dne 27. 10. 1700, kdy zemřela 19 letá Lidmila Čapková, kterou nešťastný otec sám do této matriky zapisoval, zachoval se i jeho vlastnoruční podpis. Tento Václav Čapek býval v městečku primátorem a byl v obci velmi vážen. Zemřel 28. listopadu 1710 a “příštího pochován slovutný muž pan Václav Čapek, soused a ten čas primas“, jak praví matriční zápis. I jeho syn Václav, který se oženil s Alžbětou, zastával funkci primátorskou, která v této době byla dědičnou. Měl četné potomstvo:
Kateřina nar. 12. 12. 1706,
Dorota nar. 15. 7. 1708,
Václav Jakub nar. 27. 7. 1710,
Dorota nar. 13. 12. 1712,
Barbora nar. 13. 12. 1714,
Anna nar. 27. 4. 1717,
Lidmila nar. 26. 5. 1719,
Josef nar. 21. 4. 1723,
Jan Josef nar. 26. 12. 1724.
Podle staré školní kroniky, začínající v r. 1792, uvádí pisatel kroniky Jan Král ve zpětném pohledu Václava Čapka jako učitele, který vyučoval ve svém domě. Tento Václav Čapek zemřel jako primátor v 69 letech dne 2. 9. 1754.
Jeho syn Václav se stal varhaníkem a kantorem a byl člověkem svobodným, nepoddaným. Za manželku měl Kateřinu po Janu Vaňkovi z Mukařova. Je uváděn též jako krejčí, ale na první místo dávali pisatelé povolání “kantor“. Zemřel v 61 letech dne 13. 4. 1772 v tomto domě, kde též vyučoval, pravděpodobně bezdětný, poněvadž není o nich ve zdejší matrice vůbec zmínky.Tento syn Václav však nebyl majitelem hospodářství čp. 22. Jeho otec předal hospodářství své dceři Lidmile, narozené 26. 5. 1719, která si vzala Jana Krisla, syna Jana Krisla, hořejšího kováře. Jejich děti byly:
Matěj nar. 21. 2. 1744,
Karel 6. 11. 1746, zemřel r. 1752,
Marie Terezie nar. 1. 8. 1748,
Anna Kateřina nar. 16. 10. 1750,
Anna nar. 10. 4. 1753.
Po něm hospodařil zde jejich prvorozený syn Matěj (nar. 21. 2. 1744), který si vzal za manželku Terezii Formánkovou z panského mlýna z Klatov. Narodily se jim tyto děti:
Marie nar. 9. 4. 1775,
Anna nar. 9. 6. 1777,
Markéta Barbora nar. 28. 11. 1779,
Jan nar. 14. 5. 1782,
Jakub nar. 23. 7. 1784,
Filip nar. 11. 9. 1785.
Matěj Krisl zemřel okolo r. 1785 - 1787 ve věku kolem 40 let. Vdova Terezie si vzala za manžela Františka Kohouta, syna Josefa Kohouta. Těm se narodila dcera Alžběta dne 5. 4. 1788, která se později provdala dne 9. 9. 1808 za Václava Krysla, kočího v kolineckém zámku. Terezie ovdovělá Krislová, provdaná Kohoutová zemřela 8. 3. 1820 v 70 letech.
Dům čp. 22 převzal dne 28. 11. 1809 Filip Krisl z I. manželství, který se dne 30. 10. 1810 oženil s Annou po Janovi Královi, učiteli v Kolinci čp. 11 a matky Terezie Ratajové z Krasilova.
Z jejich manželství vzešly tyto děti:
Anna Veronica nar. 2. 12. 1812,
František nar. 17. 8. 1817, zemřel 13. 2. 1819,
Josef nar. 9. 5. 1819,
Jan nar. 14. 5. 1821,
Marie nar. 7. 9. 1823,
Joachim nar. 22. 5. 1826,
František nar. 11. 2. 1829,
Josefka nar. 28. 1. 1832.
Dne 13. 9. 1847 předal Filip Krýsl hospodářství čp. 22 svému synovi Františkovi Krýslovi a jeho manželce Kateřině ‚ dceři Josefa Knettla, sedláka z Buršic čp. 2 a matky Kateřiny z Hradešic. Měli spolu celý tucet dětí. Byly to:
Karolina Františka nar. 2. 10. 1848, zemřela 15. 1. 1853,
Václav Bartoloměj nar. 20. 9. 1850, zemřel 31. 5. 1851,
Marie Magdalena nar. 30. 6. 1852, zemřela 1. 10. 1870 na srdeční vadu,
Terezie nar. 12. 10. 1854, zemřela 21. 10. 1757 na krtice,
Emanuel Josef nar. 6. 2. 1857,
Anna nar. 20. 9. 1858, zemřela 4. 11. 1859 na scrophul.,
Julie Magdalena 16. 6. 1861, zemřela 30. 5. 1862,
František Jindřich nar. 14. 7. 1863,
Josef Bartoloměj nar. 2. 6. 1866, zemřel 23. 11. 1873 na pyaemii,
Karolina nar. 28. 1.1869, zemřela 4. 2. 1869,
Josefa nar. 23. 9. 1871,
Julie nar.13. 2. 1875,
Za Františka Krýsla mělo hospodářství čp. 22 tyto pozemky.
| Jméno tratě | Číslo parcely | Kultura | Výměra | Čistý roční výnos | Třída |
|---|---|---|---|---|---|
| Místní trať | 132 | louka | 235 s | 1 zl 38 kr | 1. |
| Místní trať | 179 | pastvina | 135 s | 7 kr | 1. |
| Místní trať | 180 | pole | 70 s | 19 zl 25 kr | 1. |
| Hůrka | 279 | pastvina | 160 s | 7 kr | 2. |
| Hůrka | 280 | pole a) | 2 j 180 s | 20 zl 4 kr | 2. |
| pole b) | 2 j | 12 zl | 2. | ||
| pole c) | 2 j | 7 zl | 3. | ||
| Hůrka | 281 | pastvina | 75 s | 3 kr | 3. |
| Hůrka | 349 | pole | 2 j 230 s | 7 zl 30 kr | 2. |
| Hůrka | 350 | pastvina | 65 s | 3 kr | 2. |
| Hladomře | 665 | pastvina | 55 s | 2 kr | 2. |
| Hladomře | pole a) | 3 j | 18 zl | 2. | |
| pole b) | 3 j 490 s | 1 zl 34 kr | 3. | ||
| Hladomře | 667 | louka | 2 j 725 s | 15 zl 57 kr | 2. |
Od 12. 3. 1888 hospodařil syn Františka Krýsla Emanuel Krýsl, který měl za manželku Marii, dceru Antonína Šafránka, kováře a hospodského v Tedražicích 33 a matky Anny, dcery Benedikta Fircha, mlynáře v Novém mlýně u Kolince čp. 81. Manželé měli nevelký počet dětí na svou dobu a z těch jen dvě se dožily dospělého věku:
Anna nar. 2. 11. 1884, zemřela 13. 1. 1885,
Karel Jakub nar. 21. 1. 1886, oddán 23. 7. 1913 s Terezií Kuthanovou v Klatovech,
Marie Anna nar. 3. 6. 1888, zemřela 27. 9. 1888 na hydrocephalus,
Marie Aloisie nar. 21. 6. 1889, oddána 25. 2. 1911 s Františkem Kuthanem, sládkem v Poděbradech. Jako vdova si vzala Františka Klapku, vrchního oficiála dráhy v Kolíně,
Emanuel nar. 11. 6. 1892, zemřel 24. 8. 1892.
Dne 23. 7. 1913 se oženil syn Emanuela Krýsla Karel Jakub Krýsl s Terezií Annou, dcerou Tomáše Kuthana, rolníka v Částkově čp. 7 a matky rozené Nussbauerové ze Svošic čp. 11. Nevěsta se narodila v Částkově čp. 7 dne 10. 4. 1888. Mezi dále uvedenými dětmi byla také první trojčata, která byla od zavedení matrik narozených
(r. 1624) v Kolinci zapsána:
Karel‚ Emanuel a Anna nar. 22. 2.1914, zemřela 22. 2. 1914, Karel 24. 2. 1914,
Marie Anna nar. 3. 7.1916, oddána 14. 5. 1938 s MVDr. Božetěchem Váchou ze Sušice,
Karel nar. 1. 2. 1919, oddán 5. 5. 1945 s Marií Dolejšovou z Vlčkovic.
Od 8. 3. 1924 převzali manželé Karel a Anna Krýslovi hospodářství.
Tento poměrně velký dům poskytoval vždy přístřeší různým nájemníkům.
V letech 1823 - 25 zde bydlel Jakub Moravec syn Vojtěcha Moravce, bývalého mlynáře ve Volšovech, se svou ženou Magdalenou, dcerou Vojtěcha Suka, souseda v Kolinci, a narodily se jim tu dvě dcery Alžběty, z nichž první zemřela ve 2 letech na TBC. Jakub Moravec zemřel 7. 3. 1846 v 57 letech jako žebrák.
Dne 29. 4. 1831 se zde narodila dcera Alžběta Janu Zimmermannovi, mistru truhlářskému a jeho manželce Marii, rozené Kirchnerové, dcery mlynářské z Vlčkovic. Jan Zimmermann zemřel 1. 7. 1833 v čp. 13 ve 48 letech na růži při zlaté žíle.
V letech 1835 - 38 byl zde nájemníkem Václav Zaunmüller, mistr kloboučnický, syn Jakuba Zaunmüllera, mistra kloboučnického ze Sušice, se svou druhou manželkou Rozalií, dcerou Josefa Mühlbauera ze Sušice. Zde se jim narodily děti:
Anna Eva dne 1. 1. 1835,
syn Petr dne 31. 7. 1838.
Předtím bydleli v čp. 13. Anna, dcera majitele tohoto domu čp. 22 Filipa Krysla, si vzala dne 14. 2. 1832 Václava Javorskýho, mistra tkalcovského a pachtýře chlistovského pivovaru, syna Václava Javorskýho, šenkýře z Vlčkovic a matky Pitlovy z Tejnoce. Do roku 1836 zde bydleli a narodily se jim tu tyto děti:
Marie nar. 22. 6. 1833, zemřela v půl roce,
Johana nar. 27. 3. 1834,
Josef nar. 15. 7. 1836.
Další děti se jim narodily už v Kolinci čp. 109.
Jako podruh zde byl v letech 1842 - 48 Josef Jelínek, syn Václava Jelínka z Kolince čp. 43 a matky Kateřiny Královy s manželkou Marií, dcerou Pavla Haušálka, domkáře v Kolinci čp. 61 a matky Anny Kováříkovy z Kokšína. Narodil se jim tu syn Tomáš 1. 7. 1842 a mrtvý chlapec. Otec Josef Jelínek tu zemřel dne 25. 12. 1848 v 50 letech na TBC jako poklasný.
Dne 12. 4. 1868 se zde narodil Josef Václav Antonín Pišl, syn Františka Pišla, magistra chirurgie a porodnictví, zkoušeného zvěroléčitele, syna Josefa Pišla, souseda v Habrové čp. 79, okres Rychnov a matky Anny, dcery Kapala, souseda a tkalce v Lukavicích téhož okresu. Matkou byla Antonie, dcera Josefa Gregora, měšťana a mistra krejčovského ze Slaného a matky Kateřiny, dcery Václava Kleinera, mistra punčochářského a měšťana ve Slaném. Odtud se Pišlovi odstěhovali do čp. 49 a v čp. 69 syn Josef Václav Antonín 24. 8. 1870 zemřel.
V letech 1869 - 72 zde žil Jakub Novák, mistr ševcovský, syn Václava Nováka, mistra ševcovského z Kolince a matky Terezie rozené Králové, s manželkou Karolinou, dcerou Václava Krokuse, zahradníka z Obytce a matky Josefy, dcery Vojtěcha Respla, kováře z Měcholup. Zde se jim narodily děti:
Marie nar. 23. 6. 1869,
Josef nar. 22. 2. 1872,
František nar. 6. 12. 1874.
Jakub Novák zemřel 12. 8. 1878 v 60 letech v čp. 104 na otok plic.
Tento dům čp.22 byl za primátorů Čapků i školou a této tradici zůstal i později věrný. Dnem 1. 1. 1876 byla zdejší škola rozšířena z dvojtřídní na trojtřídní. A tato třetí třída našla útulek právě zde. Byl sem přidělen učitel Václav Bouzek, syn Josefa Bouzka, soustružníka v Němčicích a matky Marie, dcery Matěje Hrachovce, sedláka ze Štipoklas čp. 13. Jeho manželka byla Marie, dcera Antonína Krásy, hraběcího lesního z Kamýku a matky Klotildy, dcery Tomáše Tutlera, nadlesního v Lovčicích čp. 1 (Na posavadce). V tomto čp. 22 se jim narodily děti:
Richard Tomáš nar. 3. 4. 1876,
Růžena Josefa nar. 31. 1. 1878.
Dnem 15. 11. 1876 odešel učitel Václav Bouzek za řídícího učitele do Cimic u Sušice a na jeho místo nastoupil Josef Taušer. Tento 25 letý učitel se sem vlastně přiženil. Vzal si totiž dne 1. 6. 1880 Marii, 17 letou dceru Jana Mazala, hostinského v Kolinci čp. 49 a matky Karoliny, dcery Františka Jelínka, měšťana z Nepomuka. Svědky na svatbě jim byl správce kolineckého velkostatku Hynek de Pauli a stavitel Václav Kába, zdejší purkmistr. Učitel Josef Taušer byl synem Jiřího Taušera, obchodníka ve střižním zboží a souseda ze Strážova, bytem na Opálce a matky Markéty rozené Wintové z Děpoltic. V tomto domě spatřily světlo světa tyto kantorské děti:
Marie Karolina dne 30. 11. 1880,
Karolina Markéta nar. 5. 7. 1882.
Brzy po narození druhé dcery odešel učitel Josef Taušer za správce jednotřídní obecné školy v Habarticích.
Dne 15. 2. 1881 se oženil Martin Syrový, 32 letý soustružník, syn zemřelého Josefa Syrovýho, soustružníka a policejního strážníka v Kolinci čp. 49 a matky Marie, dcery Jana Sýkory, souseda v Kolinci čp. 18, s Marií, 31 letou dcerou Františka Mertla, mistra ovčáckého v Kolinci čp. 79 a matky Johany, dcery Bartoloměje Beneše, souseda v Plánici. Zde se jim dne 14. 1. 1882 narodil syn Matěj.
Při stavbě železnice zde bydlel Josef Pelz, inženýr, syn Václava Pelze, zedníka z Prahy, se svou manželkou Františkou, dcerou Františka Guby, hostinského v Rakovníku. Narodila se jim tu dcera Milada dne 4. 6. 1887.
V tomto roce 1887 se zde bydlel též Josef Duda, hrnčíř, syn Jana Dudy, hrnčíře a souseda v Kolinci čp. 31 a matky Kateřiny rozené Visingerové z Boříkov, s manželkou Annou, vdovou po Josefovi Panovským, hrnčíři z Hoštic, okr. Strakonice, dcery Marie Slukovy z Volenic. Narodila se jim tu dcera Karolina dne 6. 1. 1887. Později se dne 15. 11. 1908 provdala za Hugo Kreutzera v Meidlingu u Vídně.
Dne 1. 12. 1890 se zde narodila Anna, dcera Jakuba Brejchy, pachtýře hospody, syna Evy Brejchové, dcery Matěje Brejchy, domkáře v Ujčíně čp. 16 a manželky Anny dcery Vojtěcha Turka, domkáře v Čejkovech čp. 49 a matky Kateřiny, rozené Jánské z Votěšína 4. Jejich dcera Anna se dne 21. 4. 1918 provdala za Josefa Tika ve Vídni.
Dnem 1. 10. 1886 přišel do Kolince ze Zavlekova podučitel Jan Fröhlich, syn Josefa Fröhlicha, horníka z Březových Hor a matky Tekly, rodem Horké též z Březových Hor. Jeho manželkou se stala Anna, dcera Jana Würdingera, majitele hospodářství v Sušici 161/II a matky Rosalie, rozené Hilgartové z Pancíře u Železné Rudy.
V domě čp. 22 se jim narodily tyto děti:
Václav Jan dne 27. 9. 1892, zemřel 3. 10. 1892,
Jan 9. 12. 1894, oddán později s Eleonorou Kozovou v Praze – Vinohradech,
Emanuel Ondřej nar. 23. 11. 1897.
Učitel Jan Fröhlich po 12 letém působení v Kolinci odešel dne 28. 8. 1898 do Plánice.
Dne 29. 9. 1900 se zde narodil František, syn Františka Flakse, měřiče dříví, syna Antonína Flakse, dělníka z Myslovic čp. 29 a Kateřiny rozené Strnadové též z Myslovic čp. 34. Matkou narozeného byla Marie, dcera Václava Turnera, domkáře ve Slavošovicích čp. 20 a matky Barbory rozené Tomáškové z Podolí čp. 6.
Na počátku 1. světové války v r. 1914 zde bydlel zdejší poštmistr Rudolf Kliment.