Zpět - čp     Menu

Úvod k historii domků čp. 76, 77 a čp.78

pohled na´Růžovou ulici´, r. 1973

Směrem na západ od domu čp. 102 se na počátku 2. desetiletí 19. stol. táhly nezastavěné trávníky a souběžně s mlýnským náhonem a s břehem říčky Pstružné se vinula cesta “Na průhonici“, kudy se hnáva1 dobytek na pastvu na ujčínská draha.

Těsně za čp. 102 byly v josefínském katastru označeny topografickým číslem 409 a měly traťové jméno “U starej pazderny“. Jednalo se o sousedskou pazdernu, která vyhořela a pak postavena za Kolincem na jeho východním okraji nová. Dnes traťové jméno “U starej pazderny“ upadlo v zapomnění, ale udrželo se místní jméno “Na bělišti“, v němž je uchován jeden z technologických postupů zpracování lnu.

Tehdejší vedení zdejšího velkostatku dostalo část tohoto nezastavěného trávníku výměnou za pozemek, na němž stály chalupy tří majitelů u dnešní budovy “Teletníku“ (parc. č. 42, čp. 156) na konci Jindřichovické ulice směrem k Ujčínu. Zde stály někdy v pol. 18. stol. vrchnostenské sýpky, tedy ještě před výstavbou ovčínu (Teletníku). Když přestaly sloužit svému účelu a staly se bezstřešní ruinou dala je kolinecká obec třem chalupníkům téhož dne 20. 10. 1789 kontraktem k disposici k vystavění dřevěných chalup a sice:
Václavu Sýkorovi pro chalupu čp. 60 (pozdějšího čp. 76),
Šimonu Pohlovi pro chalupu čp. 59 (pozdějšího čp. 77),
Šebastiánu Šellerovi pro chalupu čp. 56 (pozdějšího čp. 78).

Této lokalitě se tehdy obecně říkalo “Na starejch sejpkách“.

Po výstavbě Ovčína (Teletníku) vrchností vyvstaly problémy, jichž řešení se ujala vrchnost. Po roce 1820 navrhla kolinecká vrchnost tyto chalupy strhnout, pročež měla tyto důvody: “Těsně na jihovýchodní kamenné zdi ruiny je přistavěn vrchnostenský ovčín, který pro rostoucí stav ovcí se stává málo prostorný. Podobně je tomu i s prostorem kolem ovčína.“ Vrchnost nabízela majitelům těchto ubohých dřevěných chalup veškerý materiál na výstavbu nových domků, ale marně. Pravděpodobně na zásah vrchnosti se dostavil do Kolince k řešení této otázky krajský inženýr, který zjistil, že v případě požáru je těžko v ruině ukryté domky chránit, že se tam může, vzhledem k velké vzdálenosti od obce schovávat. podezřelý lid, že hrozí sesutí zdí a tím že je ohrožen život a zdraví chodců i jízdních, protože těsně při severovýchodní straně zdí vede cesta do Oučína, Jindřichovic a Velhartic. Dalším argumentem pro odstranění chalup byla skutečnost, že ve starých kontraktech k těmto chalupám byla obsažena podmínka, že v případě prodeje připadnou chalupy opět vrchnosti. Bylo uvedeno, že na postavení těchto baráků v bývalé rozpadlé vrchnostenské sýpce nese vinu obec Kolinec.

Majitelům byla nabídnuta odměna, kterou však majitelé chalup odmítli a v r 1828 žádali postavení nových chalup vrchností. Konečně se všichni zavázali, že se do 3l. 3. 1829 vystěhují do nových domků.

Josefu Kotalovi, který byl jedním z pozdějších majitelů domku “Na starejch sejpkách“a který koupil dne 15. 11. 1823 za 150 zl, nabídla vrchnost v době jednání místo na pastvišti pod top. čís. 409 “mezi řekou a novým mlýnem až k starej pazderně nazvané, nedaleko Císařovo domku (pozdějšího čp. 102 - pozn. aut.), kterýžto místo se od obce Kolinec vyhandlovalo“. (Stát.archiv Klatovy - fond velkostatek Nalžovy - Kolinec, kartón č. 3, inv. č. 15-20). Není známo, zda chalupy postavila vrchnost na novém stanovišti. Přibližný smluvený termín byl však dodržen.

Popisná čísla 75, 77, 78 byla přenesena z původní lokality “na starejch sejpkách“ na nové domy na místní trati “U starej pazderny“.

V následujícím probereme historii nových domovů všech tří majitelů bývalých dřevěných chatrčí v ruině starých vrchnostenských sýpek v pořadí parcel. čísel 80, 81, 82.

zpět